22 C 444/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu žalované na úhradu částky 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 2 500 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 500 000 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh, jímž se žalovaná domáhala uložení žalobkyni povinnosti uhradit žalovanému částku 500 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 500 000 Kč od 30. 3. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 303 052 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá uložení žalovanému povinnosti uhradit jí částku ve výši 2 500 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 500 000 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je stavební firma, předmětem činnosti jsou zejména stavební práce spojené s realizací lokalit pro bydlení třetích osob. Jednou z lokalit, kde žalobkyně působila, byla a je lokalita „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, k. ú. , adresa, . Jako zhotovitel infrastruktury v této lokalitě s žalovaným uzavřela 13. 12. 2021 dohodu o složení kauce, v jejímž rámci se zavázala nejpozději do 3 dnů ode dne podpisu dohody složit na účet žalovaného kauci 2 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal kauci účetně oddělit od vlastních financí, řádně ji spravovat a nakládat s ní pouze v souladu s dohodou (čl. IV). Kauce byla složena pro případ, že by žalobkyně neodstranila vytknuté vady žalovaným přebrané infrastruktury řádně a včas, v tomto případě by žalovanému vzniklo právo na odstranění dosud existujících vad a nedodělků dle seznamu vad stavby (příloha dohody) prostřednictvím třetí osoby, která měla být případně vybrána postupem dle z. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, formou zjednodušeného podlimitního řízení, jediným kritériem pro hodnocení nabídky třetí osoby měla být cena. Na úhradu platby za odstranění vad a nedodělků dle seznamu vad stavby, ve výši v místě a čase obvyklé, byl případně žalovaný oprávněn použít kauci dle dohody. Žádný takový postup žalovaný nesporně nezrealizoval. V čl. VI dohody strany výslovně sjednaly, že „bez ohledu na shora uvedené platí, že v případě, že město nezrealizuje postupem dle této Dohody práce k odstranění dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad stavby nejpozději do 30. 9. 2023, má město povinnost vrátit celou dosud nevyčerpanou část kauce do 5ti pracovních dnů , Anonymizováno, .“. Žalovanému tedy vznikla zcela nesporná povinnost dnem 30. 9. 2023 kauci vrátit žalobkyni v plném rozsahu. Dopisem z 6. 10. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení kauce, aby 9. 10. 2023 byla dlužná částka v plném rozsahu připsána, na což reagoval pouze právní zástupce žalovaného dopisem z 17. 10. 2023, žalovaný vrácení kauce odmítl. Žalobkyně se pokusila ještě jednou žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky e-mailem z 18. 10. 2023, kde též nabídla smírné řešení věci, a dopisem z 1. 10. 2023. Všechny pokusy o smírné řešení věci zůstaly oslyšeny, žalovaný odmítá dlužnou částku vydat. Celá věc na žalobkyni působí, že žalovaný má řádně předanou infrastrukturu, ale namísto vrácení kauce odmítá ze zástupných důvodů finanční prostředky vrátit (zda a jak je účtoval po dobu trvání vztahu dle dohody ponechává žalobkyně na doložení žalovaného). Žádné relevantní důvody, aby si mohl kauci ponechat, nebyly nikdy žalobkyni komunikovány, tato tak celou věc vnímá jen jako zástupnou. Navrhla, že pokud žalovaný vnímá jakoukoliv část infrastruktury jako nedořešenou, nechť je jednáno a dořešena celá věc, ale za situace, kdy bude kauce vrácena (s tím logicky počítala, prostředky původně pro kauci zapůjčené potřebovala vrátit, nevrácení kauce působí žalobkyni značné škody). Jiné řešení dohoda nepředjímá, určitě nepředjímá řešení, že si za takové situace žalovaný kauci ponechá. Takové jednání žalovaného je hrubým porušením všech zásad smluvního práva. Žalobkyně procesní zavinění za vznik sporu spatřuje výlučně u žalovaného. Z celé anabáze je zřejmé, že se žalobkyně pokoušela opakovaně vše žalovanému vysvětlit, doložila nad rámec svých povinností celou řadu dokladů a podkladů, přesto žalovaný odmítl z nejasných důvodů vrácení kauce. Opakovaně vyzývala k jednání a řešení věci, pokoušela se věc odklidit mimosoudně, učinila vše, aby zahájení sporu předešla, k jeho zahájení přistoupila až v okamžiku, kdy již nešlo sporu zabránit, žalovaný se opakovaně vyjádřil, že kauci nevrátí.

2. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně situaci značně zkresluje. Žalobkyně, developer, připravila na pozemcích v k. ú. , adresa, vybudování technické a dopravní infrastruktury pro rodinné domy. K naplnění tohoto cíle byla účastníky uzavřena 17. 5. 2016 plánovací smlouva (následně doplněna dodatkem č. , hodnota, z 30. 6. 2019 a dodatkem č. , hodnota, z 14. 11. 2019), žalobkyně se zavázala splnit řadu podmínek výstavby. V průběhu výstavby byla zjištěna řada vad a nedodělků stavby uvedené v čl. I. dohody, a to jak odborem životního prostředí MěÚ , adresa, v rámci vodoprávního dozoru, tak technickým dozorem žalovaného - města , adresa, (prováděl , tituly před jménem, , jméno FO, jako zástupce budoucího vlastníka stavby města , adresa, dle plánovací smlouvy uzavřené stranami 17. 5. 2016). Stranami byla uzavřena 13. 12. 2021 dohoda o složení kauce, žalobkyně se zavázala odstranit vady a nedodělky v této dohodě uvedené nejpozději 30. 9. 2022. Žalobkyně složila na účet žalovaného 2 500 000 Kč s tím, že pokud nebudou všechny vady odstraněny v termínu uvedeném v bodě III. dohody o kauci, tedy 30. 9. 2022, zmocnila žalobkyně žalovaného k odstranění vad a nedodělků prostřednictvím třetí osoby. Žalobkyně ve sjednaném termínu vady a nedodělky neodstranila, jakkoliv celou dobu existence dohody přesvědčovala žalovaného, že tak učiní, v rozporu se skutečností i tvrdila, že to již učinila. Stále byla vyvolávána nová jednání, jejich termíny žalobkyně z různých důvodů odsouvala, k odstranění vad a nedodělků nedošlo. Žalobkyně dokonce dopisem právního zástupce z 11. 11. 2022 žádala vrácení složené kauce s tím, že nabíhá úrok z prodlení. Žalovaný odpověděl, že již v odpovědi z 27. 9. 2022 pregnantně uvedl veškeré vady a nedodělky žalobkyní neodstraněné, bránící výplatě kauce. Přes některé odpovědi na tyto vady a nedodělky, které právní zástupce žalobkyně vkládal do e-mailu, žalovaný musel opakovaně konstatovat, že 30. 9. 2022 nebyly odstraněny následující vady a nedodělky: veřejné osvětlení - nezkolaudované, není k tomu předána projektová dokumentace včetně revize; komunikace - nepředána 1x projektová dokumentace skutečného provedení, 1x geodetické zaměření skutečného provedení v analogové i digitální formě, na komunikacích a chodnících na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jsou propady; nedostatky dopravní značení (nepředána dokumentace ke stavebnímu povolení dle které by mělo dopravní značení být realizováno, nedoložen souhlas Policie ČR), provedení výsadby zeleně dle plánovací smlouvy - pozemky nejsou odplevelené ani srovnané, osev travním semenem neproveden na všech daných pozemcích, chybí výsadba keřů, výsadba stromové aleje pouze na pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v rozestupech více než 8 m, kombinace různých javorů a třešní nevhodná, u vysazených stromů nejsou úvazky, u některých pozemků pro veřejnou zeleň je vsakovací dlažba, pro pozemky v čl. 3.2 plánovací smlouvy nelze, vyjma č. 3268/191, provést převzetí, neboť jsou připloceny k pozemkům jiných soukromých osob, což je v rozporu se smlouvou. Nebylo splněno ani ujednání o předání dokumentů, a to předat veškerou dokumentaci včetně revizí a zkoušek: dokumentace skutečného provedení komunikací a chodníků, veřejného osvětlení a dešťové kanalizace; revize elektro; protokol o tlakové zkoušce kanalizace; protokol o kamerové zkoušce kanalizace včetně digitálního záznamu; předávací protokol o předání mezi stavební firmou a investorem; prohlášení dodavatele o použitých výrobcích. Je zřejmé, že žalobkyně ve stanoveném termínu nesplnila svou povinnost, žalovaný byl oprávněn užít způsobem stanoveným v dohodě o složení kauce částku 2 500 000 Kč k odstranění závad a nedodělků, které žalobkyně v dohodnutém termínu neodstranila. Žalovaný v žádném případě nemohl být v prodlení s vrácením kauce. Vyzval žalobkyni ke společné schůzce, kde by se strany pokusily řešit i záležitosti z pohledu žalobkyně nezastupitelné a nemožné nahradit plněním třetí osoby. Poté se uskutečnila řada jednání, kde žalobkyně přesvědčovala žalovaného o splnění svých závazků, odsouvala odstranění nezpochybnitelných vad stále dál. Chování, které žalobkyně podsouvá žalovanému, daleko přiléhavěji svědčí žalobkyni, která celou dobu od 30. 9. 2022 do 30. 9. 2023 prodlužovala řešení záležitosti, stále slibovala odstranění vad. Žalovaný byl přesvědčen, stále ujišťován žalobkyní, že tato hodlá dostát závazkům. Uskutečnilo se několik jednání stran, bez výsledku. Celá věc působí, že žalobkyně úmyslně prodlužovala odstranění vad a nedodělků do 30. 9. 2023, aby rezolutně trvala na vrácení složené kauce s odkazem na první odstavec článku VI. dohody, dle kterého nezrealizuje-li žalovaný postupem dle této dohody práce k odstranění dosud existujících vod a nedodělků nejpozději 30. 9. 2023 má povinnost vrátit celou nevyčerpanou část kauce žalobkyni. Zde se nabízí otázka platnosti ujednání o vrácení kauce ve světle jednání žalobkyně. Žalovaný je přesvědčen, že žalobkyně se nemůže dovolávat práva nepochybně v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný ještě přípisem právního zástupce z 17. 10. 2023 nabízel žalobkyní smírné jednání. To skončilo, když jednatel žalobkyně oznámil, že na žalovaného podá trestní oznámení. Žalovanému při rigorózním požadavku žalobkyně na vrácení celé složené kauce nezbylo, než zaslat zápočet pohledávky. Sdělil žalobkyni, že uplatňuje pohledávku 3 000 000 Kč dle článku 5.2. plánovací smlouvy pro lokalitu „, adresa, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, ” uzavřené 17. 5. 2016 ve znění dodatku, která je dlužná a nebyla žalovanému uhrazena, započítává je tedy proti pohledávce žalobkyně z dohody 2 500 000 Kč. Žalovaný tak provedl zápočet specifikovaných vzájemných pohledávek, tím došlo k plnému uspokojení pohledávky žalobkyně, částečnému uspokojení pohledávky žalovaného, proto žalobkyni žalovaný vyzval k úhradě zbylé části pohledávky 500 000 Kč nejpozději deset dnů od doručení dopisu. Zápočet pohledávky byl žalobkyni zaslán datovou schránkou 23. 10. 2023, souběžně právnímu zástupci žalobkyně. O zápočtu pohledávky se žalobkyně nezmiňuje, ač jej v době podání žaloby měla k dispozici. Její tvrzení, že žalovaný z nejasných důvodů odmítl vrácení kauce, zatímco se pokoušela věc řešit mimosoudně, je tak zcela nepravdivé, z předložených důkazů je zřejmé, že je tomu naopak. Nárok žalobkyně zanikl započtením před podáním žaloby, která byla bezdůvodná. Nechť je žaloba zcela zamítnuta, přičemž žalovaný uplatňuje vzájemnou pohledávku 500 000 Kč. Žalovanému nebyla doručena výzva dle § 142a o. s. ř.

3. K výzvě soudu žalobkyni dle § 118a, odst. 1,3 o. s. ř., aby uvedla, zdali byl, a pokud ano, kdy konkrétně tvrdí, že byl získán souhlas města s technickým řešením komunikací a chodníků, jejich nacenění a realizace; zdali a kdy nabylo právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle plánovací smlouvy, žalobkyně uvedla, že souhlas nemusel být ani dán písemně. Má za to, že mohl být dán i konkludentně. Písemná forma není nikde zakotvena. K tomuto žalobkyně dále odkázala, že stavební povolení bylo vydáno již v roce 2017. Obec byla účastníkem tohoto jako řízení. Stavební povolení bylo vydáno 25. 8. 2017. Dle žalobkyně právní moc mohla nastat 30. 9. 2017. Splatnost by tak nastala 8. 1. 2018, pokud uplynutí tří měsíců by připadalo na 30. 12. 2017. Žalobkyně má ovšem též za to, že nárok žalovaného dle článku 5.2 smlouvy ani nevznikl. Žalobkyně řádně plnila své povinnosti, souhlas byl vydán, a toto postačuje, k čemuž žalobkyně zdůrazňuje, že mohl být dán i konkludentně. Ale i kdyby k tomuto nedošlo, žalovaný se svým nárokem nemůže být úspěšným. Je třeba přihlédnout k době, která od stavebního povolení uplynula. Nárok musel být promlčen už v době, kdy byla uzavírána dohoda o kauci. Dle žalobkyně žalovaný neprokazuje vznik pohledávky, to, že skutek se vůbec udál, tedy že by jemu vznikl nárok na plnění dle článku 5.2 smlouvy, nadto tato pohledávka je nejasná a nemůže být jako vzájemný nárok uplatněna. A i kdyby došlo k tomu, že by měl případně nárok žalovaný dle článku 5.2 smlouvy, což žalobkyně sporuje, tak tento nárok byl promlčen, a to již před uzavřením dohody o kauci, což znamená, že tyto dvě pohledávky se nemohly setkat, nebyly navzájem splatnými, nemohlo tudíž dojít k jejich započtení. Tvrzení žalovaného, že došlo ke změně stavebního povolení, nesporuje, k té opravdu došlo, tato skutečnost však nemá na běh promlčecí lhůty žádný vliv. K tomuto žalobkyně odkazuje článek 5.1 plánovací smlouvy. Zde je splatnost jednoznačně definována k vydání stavebního povolení. Jakákoli další právní skutečnost, kterou je i změna tohoto, nemůže mít na počátek běhu promlčecí doby žádného vlivu. To, že dochází ke změnám stavebního povolení, je běžným. Pakliže by strany měly zájem toto nějakým způsobem promítnout do lhůty, která je pro plnění žalobkyně rozhodná, nepochybně by tak učinily. Dle žalobce článek 5.1 plánovací smlouvy je zcela jednoznačný.

4. K výzvě soudu žalovanému dle § 118a, odst. 1,3 o. s. ř., aby uvedl, zdali tvrdí, že byl získán do tří měsíců ode dne právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací souhlas města s technickým řešením komunikací a chodníků, jejich nacenění a realizace, pokud ano, kdy přesně, žalovaný uvedl, že mezi stranami jsou sporné dvě věci. A to, zdali byl dán souhlas s technickým řešením, tak jak bylo definováno. Žalovaný tvrdí, že tento dán nebyl, ani konkludentně. Nadto odkazuje článek 5.1 plánovací smlouvy, z jejíhož textu je zřejmým, že konkludentně toto nemohlo být uděleno. Souhlas města by dle žalovaného musel být dán nikoliv konkludentním právním jednáním. A i pokud by tato myšlenka byla připuštěna, tak konkludentním jednáním by to mohlo být učiněno až po provedení tohoto jednání, nikoli předtím. Navíc z logiky věci ani není možné k tomuto udělovat konkludentní souhlas. Druhou otázkou, která je mezi stranami sporná, je otázka promlčení. Je pravdou, že stavební povolení bylo vydáno v roce 2017. Dne 4. 6. 2021 ovšem bylo rozhodnuto o změně stavby před dokončením, tedy stavební povolení bylo modifikováno. Tímto došlo k odsunutí splatnosti žalovanou uplatněné pohledávky, tudíž vzájemně bylo možné pohledávky započíst. Žalovaný se neztotožňuje správním názorem žalobce, že lhůta počíná běžet právní mocí povolení bez ohledu na jeho změny. Žalovaný nemá k dispozici rozhodnutí o změně stavebního povolení, nebyl účastník tohoto řízení, to byla obec , adresa, a žalobkyně. Pakliže je lhůta vázána na stavebnětechnické řešení stavby, které právě vychází z vydaného stavebního povolení, tak logicky, pokud se toto změní, musí být vydán nový souhlas s novým technickým řešením. Je tedy zřejmé, že musel tento být vydán tudíž až po roce 2021.

5. Dále k výzvě dle § 118a, odst. 1, 3 o. s. ř. k předložení listin, jiných důkazů, doložení, že byl dán souhlas s technickým řešením (i byl-li dán konkludentně), jak byl souhlas dán, žalobkyně odkázala, že právní moc stavebního povolení , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, sp. zn. , Anonymizováno, -, č. účtu, , nastala 10. 10. 2017. Žalovaný byl přímým účastníkem řízení, je adresátem rozhodnutí v rozdělovníku. Pak podle čl. 5.1. plánovací smlouvy musí platit, že takový souhlas měl být dán do 10. 1. 2018. Platila-li by premisa žalovaného, pak by takový příspěvek musel být žalobkyní uhrazen (jakkoliv žalobkyně sporuje, že takový příspěvek vůbec měla platit z důvodů níže uvedených) do 18. 1. 2018. Pak by ale pohledávka na peněžité plnění musela být od 19. 1. 2021 promlčena. Taková pohledávka není aktivně započitatelná, neboť byla promlčena již ke dni podpisu dohody o složení kauce (13. 12. 2021), tedy i v momentě, kdy se pohledávka žalobkyně stala splatnou podle § 1989 občanského zákoníku. Žalobkyně výslovně namítá promlčení této pohledávky žalovaného, který tak nemůže být procesně úspěšný jak se zápočtem, tak s jejím uplatněním v rámci tohoto sporu. Na běh promlčecí lhůty nemůže mít vliv ani vydání rozhodnutí o změně stavby před dokončením, protože to takto nebylo textem plánovací smlouvy sjednáno, vůle stran je zcela zřejmá. Chtěly-li by strany, aby se lhůta počítala od jakéhokoliv jiného momentu, například právní moci rozhodnutí o změně stavby před dokončením, musely by to sjednat, příležitost k tomu byla, plánovací smlouva byla minimálně dvakrát dodatkována. Ani jednou ale žádný takový požadavek žalovaný nevznesl, ač je autor všech smluvních dokumentů stran (zejména plánovací smlouvy). Navíc se ve stavebních řízeních velmi často projekt lehce upravuje (reakce na místní požadavky, případně nové okolnosti), kdy právě zákonem předvídanou reakcí je řízení o změně stavby před dokončením, což musí být žalovanému známo, neboť z titulu svého charakteru musí být účastník řízení o desítkách takových rozhodnutí ročně, a měl a mohl případně uvedené do plánovací smlouvy zanést, chtěl-li. To je důležitým i z hlediska intepretace plánovací smlouvy dle § 557 občanského zákoníku. Již tedy samotný běh případných lhůt vylučuje to, že by jakákoliv pohledávka žalovaného vůči žalobkyni mohla být po právu, na rozdíl od pohledávky žalobkyně, která je po právu nepochybně. Žalobkyně zdůrazňuje, že plánovací smlouva byla upravena (minimálně) dvěma dodatky, kdy podstatný je zejména dodatek č. , hodnota, ze dne 14. 11. 2019, který byl sjednáván jako reakce na darovací smlouvu, jíž žalobkyně žalovanému zadarmo převedla pozemky o celkové výměře 10 945 metrů čtverečních v katastrálním území. Darovací smlouva byla uzavřena dne 24. 10. 2019. Dodatek č. , hodnota, k plánovací smlouvě tedy přímo reaguje na uzavřenou smlouvu, kdy žalobkyně žalovanému darovala bezúplatně velké množství pozemků a došlo jím právě v reakci na uzavřenou darovací smlouvu k snížení částky 3 000 000 Kč na částku 1 292 580 Kč. V dodatku č. , hodnota, je nesprávně uvedeno, že se jedná o povinnost dle čl. VI odst. 6.1. písm. b) plánovací smlouvy, ale to zjevná chyba v psaní, neboť tato finanční částka dle čl. VI odst. 6.1. písm. b) vyjadřovala toliko případně v budoucnu sjednávanou kauci. K té se měla sjednat separátní smlouva. Jediná relevantní interpretace tedy je, že smluvní strany chtěly dodatkovat čl. 5.1., a jen nedopatřením (zejména protože obsahuje totožnou částku) dodatkovaly jiné ustanovení plánovací smlouvy. Článek 5.1. plánovací smlouvy je třeba číst v kontextu uzavřeného dodatku č. , hodnota, k plánovací smlouvě. Stejnou optikou je třeba číst provedený zápočet, který v daném rozsahu nemůže obstát. Plánovací smlouva v článku 5.1. nestanoví pro souhlas města písemnou formu. Tedy platí, že takový souhlas města (žalovaného) může být dán i ústně či případně i jen konkludentně. Žalovaný byl prokazatelně účastníkem stavebního řízení vedeného pod sp. zn. OD-, č. účtu, (nesporné, žalovaný to při jednání soudu výslovně uvedl). Ostatně i proto, aby bylo postavení žalovaného coby účastníka řízení jasné, byla uzavřena plánovací smlouva. Její přílohou je koordinační situace budovaných sítí a komunikace a chodníků. Žalovaný tedy již od okamžiku podpisu plánovací smlouvy věděl, kde a v jakém rozsahu budou komunikace a chodníky umístěny, v rámci územního řízení poskytl žalobkyni souhlas s řešením komunikací a chodníků. Také podpisem plánovací smlouvy poskytl žalobkyni souhlas s realizací konkrétních chodníků a komunikace. Stávající ulice , Anonymizováno, byla již v době podpisu plánovací smlouvy vedena jako obecní nezpevněná komunikace. Proto obě smluvní strany domluvily, že ona zmiňovaná investice do stávajících ulic ve čtvrti , Anonymizováno, , Anonymizováno, bude využita právě na ulici , Anonymizováno, , což byla v době podpisu plánovací smlouvy zcela jistě „stávající ulice ve čtvrti U, Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Žalovaný v rámci stavebního řízení neuplatnil žádné připomínky, námitky, vyjádření (viz text stavebního povolení). Nikdy neuplatnil žádný nesouhlas s navrženým řešením. Naopak, ze všech jeho kroků se podává, že s řešením komunikací a chodníků v lokalitě souhlasil. Dle žalobkyně tedy souhlas byl dán formou shora uvedenou, případně domluvou stran na jednom z mnoha osobních jednáních, minimálně však mlčky tím, že žalovaný uvedené plnění přijal a nikdy, až do roku 2023, nevyjádřil žádný nesouhlas či požadavek na jakékoliv práce. Žalobkyně jen do komunikace „, Anonymizováno, “ investovala milionové částky (zpevnění podkladových povrchů, zámkové dlažby, odvodnění, chodníků, parkovacích stání). Není stavu nyní poskytnout přesnou částku, jež by byla žalovanou beztak sporována, každopádně ale převýšila 3 000 000 Kč, zejména po jejím snížení dodatkem č. , hodnota, k plánovací smlouvě. Žalovaný nemůže na jednu stranu akceptovat milionové plnění do uliční sítě ve čtvrti , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyní, k němuž došlo se souhlasem žalovaného, a zároveň žádat finanční plnění, kterým by ta povinnost zhotovit ony komunikace a chodníky zanikla, a to až potom, co jsou již všechny závazky žalobkyně v tomto ohledu splněny. Taková interpretace plánovací smlouvy není možná, buď platí jedno, či druhé. Tedy buď žalovaný souhlasil s vybudováním a zpevněním komunikace v , Anonymizováno, ulici, anebo by s takovým plněním nesouhlasil, komunikace by zhotovená nebyla, a žalovaný by mohl (včas) žádat ony finanční prostředky. Obojí ale není možné, postoj žalovaného je schizofrenní. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaný žalobkyni o tom, že by mu měl vzniknout uvedený nárok, nikdy neinformoval. Celou dobu smluvního vztahu nikdy zhotovení komunikace v , Anonymizováno, ulici nesporoval, nežádal poskytnutí uvedeného finanční příspěvku (jímž by zanikla povinnost komunikaci realizovat). Žalovaný postupuje účelově a v rozporu s dobrými mravy, konstruuje-li takovou povinnost žalobkyně. Je zjevné, že taková povinnost de lege ani de facto neexistuje, žalovaný se pouze pokouší dosáhnout toho, aby si mohl ponechat kauci, na níž nemá nárok, nesporně je povinen ji vrátit.

6. K výzvě soudu žalovanému dle § 118a, odst. 3 o. s. ř., aby doložil změnu stavebního povolení ze dne 4. 6. 2021, žalovaný doložil stavební povolení čj. OD-, č. účtu, ze dne 25. 8. 2017 a rozhodnutí o změně stavby před dokončením čj. , Anonymizováno, -DO-, č. účtu, -, Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 4. 6. 2021 a uvedl, že z rozhodnutí o změně stavby před dokončením je zřejmé, že bylo vydáno na změnu odvodnění komunikace dešťovou kanalizací, kdy původně navržené odvodnění prostřednictvím povrchových hydrobloků bylo nahrazeno drenážním a retenčním porubím v zasakovacím příkopu. To je zcela nezpochybnitelně radikální změnou řešení komunikací, která nepochybně vyžadovala předchozí odsouhlasení žalovaným dle článku 5.1 plánovací smlouvy ze dne 30. 6. 2019. To ale nikdy nebylo žalovaným dáno, stejně jako nebyl dán předchozí souhlas s původně navrhovaným řešením. To vylučuje argument žalobkyně, že souhlas žalovaného mohl být dán konkludentně, toto zcela jednoznačně vylučuje text plánovací smlouvy, který vyžaduje předchozí souhlas. Konkludentně by teoreticky bylo možno odsouhlasit již hotové dílo, nikdy to ale nelze učinit před jeho vybudováním. Tím jednoznačně počíná běžet promlčení lhůta až po nabytí právní moci rozhodnutí o změně stavby před dokončením, tedy od 9. 7. 2021. Je tím vyvrácen argument žalobkyně, že se obě pohledávky nesetkaly a dle § 1989 o. z. nebyly způsobilé k započtení. K započtení došlo 23. 10. 2023, tedy téměř rok před promlčením pohledávky žalovaného za žalobkyní. Argument žalobkyně, že pohledávka žalovaného zanikla promlčením je neakceptovatelný i z důvodu klasické konstrukce promlčení. Promlčením pohledávka na rozdíl od prekluze, nezaniká, pouze přetrvává ve formě naturální obligace. K promlčení se přihlédne až při vznesení námitky promlčení. Tu žalobkyně uplatnila poprvé až při ústním jednání dne 26. 9. 2025, nevznesla ji dokonce ani po provedeném započtení. I kdyby byla přijata právní konstrukce žalobkyně o promlčení pohledávky žalovaného, což tento popírá, tak započtena byla existující pohledávka, proti níž nikdo námitku promlčení nevznesl. Započtením pohledávka žalovaného za žalobkyní částečně zanikla a právní úkon žalobkyně tak směřoval již vůči neexistující pohledávce.

7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Účastníci řízení (žalobkyně jako „Žadatel“, žalovaný jako „město“) dne 17. 5. 2016 signovali plánovací smlouvu pro lokalitu „, adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ podle § 88 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Dle čl. 1.1 „Žadatel připravují v rámci své developerské činnosti na dále uvedených pozemcích v katastrálním území , adresa, , dle zákresu uvedeného v Příloze č. , hodnota, této smlouvy vybudování technické a dopravní infrastruktury pro rodinné domy, jmenovitě to jsou: kanalizační řad splaškové kanalizace a dešťové kanalizace se vsakovacími pasy, vč. napojení na stávající kanalizaci v obci; vodovodní řad, vč. napojení na stávající vodovod v obci; veřejné osvětlení; komunikace, parkovací stání a komunikační zeleně a terénních úprav, chodník včetně komunikační zeleně v ulici, (dále jen „Veřejná infrastruktura“), rozvody a přeložky VN, NN a TS včetně přípojek; telekomunikační vedení a telekomunikační optické sítě; veřejná prostranství: park, hřiště a zeleň; kanalizační a vodovodní přípojky z nově zřizovaných řadů k jednotlivým pozemkům (dále jen „Stavební záměr Žadatel“).“, přičemž podle čl. 1.2 mají být dotčenými pozemky č. , Anonymizováno, V čl. 5.1 účastníci ujednali: „Žadatel si jsou vědomi skutečnosti, že jejich Stavební záměr bude mít dopady na fungování města a vyvolá městu v budoucnosti určité náklady. Z tohoto důvodu se Žadatel zavazují, že zainvestují do stávajících ulic ve čtvrti , Anonymizováno, , Anonymizováno, v koordinaci a po předchozí dohodě s městem částku 3.000.000,- Kč (povrchy, chodníky). Technické řešení komunikací a chodníků, jejich nacenění a realizace budou provedeny po předchozím odsouhlasení městem. Souhlas města jsou Žadatel povinni získat do 3 měsíců od okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1 Město může po předchozí dohodě participovat na těchto investicích i svým vlastním příspěvkem. Tuto investici se Žadatel zavazují provést do 18 měsíců od okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1.“. V čl. 5.2 účastnící ujednali: „V případě, že Žadatel ve lhůtě výše uvedených 3 měsíců nezískají souhlas města s technickým řešením komunikací a chodníků, jejich naceněním a realizací, jsou povinni do 7 dnů po uplynutí posledního dne třetího měsíce lhůty zaplatit městu na jeho účet částku 3 000 000 Kč. Tímto budou Žadatel zproštěni své povinnosti dle článku 5.1.“. Součástí smlouvy je též ujednání v čl. 2.2, odst. 2, dle kterého: „Pokud by na výstavbu výše uvedené veřejné infrastruktury bylo vydáno více samostatných stavebních povolení, bude sjednaná lhůta počítána pro provedení té které složky Veřejné infrastruktury samostatně.“. Uzavření této smlouvy schválilo Zastupitelstvo města , adresa, usnesením č. Z-46/2016 na svém zasedání konaném dne 28. 4. 2016. Přílohou plánovací smlouvy byly plány dělení pozemků a výstavby (vč. plánů výstavby inženýrských sítí) v oblasti , adresa, , který byl změněn dodatkem č. , hodnota, . (plánovací smlouva na čl. 48, druhá strana – 52, 104-108, 151, druhá strana-155 spisu, schvalovací listina k podpisu smlouvy na čl. 48, 102, 151 spisu, plány na čl. 53-58, 108, druhá strana-113, 156-161 spisu, geometrický plán na čl. 58, druhá strana-60, 114-116, 161, druhá strana-163 spisu, dodatek č. , hodnota, na čl. 103, 174 spisu)

9. Účastníci řízení dne 14. 11. 2019 signovali dodatek č. , hodnota, plánovací smlouvy pro lokalitu „, adresa, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ze dne 17. 5. 2016, ve kterém upravili čl. VI. odst. 6.1. písm. b) Smlouvy tak, že finanční částka „3.000.000,- Kč“ se nahrazuje finanční částkou „1 292 580,- Kč (slovy: jedenmiliondvěstědevadesátdvatisícpětsetosmdesát kroun českých)“. Uzavření schválilo Zastupitelstvo města , adresa, usnesením č, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na svém zasedání konaném dne 27. 6. 2019. (dodatek č. , hodnota, na čl. 169 spisu)

10. Žalobkyně, jakožto dárce, a žalovaný, jakožto obdarovaný, dne 24. 10. 2019 signovali darovací smlouvu, jejímž předmětem byly pozemky parc. č. 3268/346, 3269/12, 3268/347, 3269/5, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, , kat. území , adresa, , , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, . (smlouva na čl. 172-173 spisu)

11. Účastníci řízení dne 13. 12. 2021 signovali dohodu o složení kauce. Podle ní je žalobkyně stavebníkem dopravní stavby pro účely dopravního provozu na stavbu „Komunikace pro 39 RD-, adresa, “ na pozemcích par. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , provedeným podle stavebního povolení, které vydal Stavební úřad , Anonymizováno, , adresa, dne 25. 8. 2017 pod čj. OD-, č. účtu, a změny stavby před dokončením vydaným dne 4. 6. 2021 pod čj. OD , č. účtu, -, Anonymizováno, . Část uvedené stavby byla provedena na pozemcích města , adresa, (žalovaného) parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Účastníci řízení se dohodli, že žalobkyně je povinna nejpozději při podpisu dohody složit na účet žalovaného č. účtu , č. účtu, kauci ve výši 2 500 000 Kč pod variabilním symbolem IČ žalobkyně. Žalovaný je oprávněn s kaucí nakládat pouze v souladu s dohodou. V průběhu a po dokončení stavby byly zjištěny vady a nedodělky, jejichž kompletní seznam ke dni podpisu dohody je uveden v seznamu vad stavby, který tvoří přílohu č. , hodnota, dohody. Žalobkyně se zavázala všechny vady a nedodělky řádně odstranit v termínu nejpozději do 30. 9. 2022. V případě, že žalobkyně neodstraní v tomto termínu všechny vady a nedodělky, zmocnila žalobkyně žalovaného k odstranění dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad stavby prostřednictvím třetí osoby, která bude vybrána podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a to formou zjednodušeného podlimitního řízení, kdy jediným kritériem pro hodnocení nabídky třetí osoby bude cena. Na úhradu za odstranění vad a nedodělků podle seznamu vad stavby, dosud existujících ke dni 30. 9. 2022, ve výši v místě a čase obvyklé, je žalovaný oprávněn použít kauci složenou dle dohody. Po všech odstranění vad a nedodělků podle seznamu vad stavby vyúčtuje žalovaný kauci a případný její zůstatek vrátí do 5 pracovních dnů od provedení vyúčtování žalobkyni. Bez ohledu na uvedené platí, že v případě, že žalovaný nezrealizuje postupem dle dohody práce k odstranění dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad stavby nejpozději do 30. 9. 2023, má žalovaný povinnost vrátit celou dosud nevyčerpanou část kauce do 5 pracovních dnů žalobkyni. Žalovaný prohlásil, že obsah dohody byl schválen Radou města dne 30. 11. 2021 usnesením č. R-535/2021. (dohoda o složení kauce na čl. 14-15, 170-171 spisu)12. , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad, vydal dne 25. 8. 2017 pod čj. , Anonymizováno, -, č. účtu, , sp. zn. , Anonymizováno, -, č. účtu, , stavební povolení na stavbu „Komunikace pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, “, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část , adresa, . Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 10. 2017. (stavební povolení na čl. 145-146, 166-168 spisu)13. , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad, vydal dne 4. 6. 2021 pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , sp. zn., Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , rozhodnutí – změna stavby před jejím dokončením na stavbu „Komunikace pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, “, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část , adresa, , spočívající ve změně odvodnění komunikace dešťovou kanalizací. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 7. 2021. (rozhodnutí na čl. 143-144 spisu)14. , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, jako speciální stavební úřad, vydal dne 16. 11. 2021 pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , kolaudační souhlas na stavbu „Komunikace pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, “, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část , adresa, . (rozhodnutí na čl. 164-165 spisu)

15. Žalovaný adresoval žalobkyni dopis datovaný 23. 10. 2023. Žalovaný v něm konstatoval, že žalobkyně žalovanému dluží 3 000 000 Kč podle článku 5.2. plánovací smlouvy pro lokalitu „, adresa, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ uzavřené dne 17. 5. 2016 (ve znění dodatku č. , hodnota, z 30. 6. 2019) a žalovaný dluží žalobkyni částku 2 500 000 Kč podle čl. IV., odstavce 1 dohody o složení kauce z 13. 12. 2021. Žalovaný v dopisu prohlásil, že ke dni 6. 10. 2023 provedl zápočet těchto pohledávek a vyzval k úhradě částky 500 000 Kč do 10 dnů ode dne doručení dopisu. (dopis na čl. 101, druhá strana spisu)

16. Žalovaný adresoval žalobkyni dopis datovaný 31. 8. 2022, kterým žalobkyni vyzval k odstranění vad a nedodělků do 30. 9. 2022, jinak bude k tomuto zjednána třetí osoba. (dopis na čl. 99, druhá strana spisu)

17. Žalovaný adresoval právnímu zástupci žalobkyně dopis datovaný 29. 11. 2022. Ohledně požadavku na vrácení kauce z 11. 11. 2022 žalovaný odkazuje na neodstraněné vady a nedodělky, vytknuté již v dopise z 27. 9. 2022. Dovozuje, že kauci je tak žalovaný oprávněn použít k odstranění vad a nedodělků, nemá kauci vracet. (dopis na čl. 98-99 spisu)

18. Právní zástupce žalovaného adresoval právním zástupci žalobkyně dopis datovaný 17. 10. 2023, ve kterém k požadavku na vrácení kauce z 5. 10. 2023 odkázal na neodstraněné vady a nedodělky. Dopis byl dodán do datové schránky dne 17. 10. 2023. (dopis na čl. 100 spisu, detail zprávy na čl. 101 spisu)

19. Právní zástupce žalobkyně (prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, ) se e-mailem obrátit na právního zástupce žalovaného (, e-mail, ) dne 18. 10. 2023 a 1. 11. 2023 s výzvou k vrácení kauce 2 500 000 Kč. V e-mailu z 1. 11. 2023 k zápočtům žalovaného uvedl, že jsou odsouzeny k nezdaru, neboť pohledávka neexistuje, a i pokud by existovala (což žalobkyně popírá), není způsobilá k zápočtu. (e-mailová komunikace na čl. 16 spisu)

20. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dopis datovaný 5. 10. 2023, kterým jej vyzval k vrácení kauce 2 500 000 Kč podle dohody z 13. 12. 2021, a to do 9. 10. 2023. Výzva byla odůvodněna tím, že žalovaný nezrealizoval práce k odstranění případně dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad do 30. 9. 2023, což bylo zjištěno kontrolou úřední desky žalovaného a profilu zadavatele zakázek žalovaného. Bylo odkázáno na e-mail z 11. 11. 2022, kde se žalobkyně vyjádřila tak, že případné vady a nedodělky jsou odstraněny, a vyzvala k vrácení kauce a k převodu infrastruktury. Dopis byl žalovanému dodán do datové schránky dne 6. 10. 2023, převzato 9. 10. 2023. (dopis na čl. 13 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 18 spisu)

21. Žalobkyně adresovala (dle obsahu) žalovanému dopis s datací 31. 10. 2023. V něm potvrzuje obdržení zprávy „Oznámení o zápočtu pohledávek“, k níž uvádí, že žalobkyně žalovanému částku 3 000 000 Kč nedluží. Připomněla, že plánovací smlouva byla upravena dodatkem na částku 1 200 000 Kč, a to na základě daru pozemků v hodnotě 3 000 000 Kč dle smlouvy z 24. 10. 2019, a dále, že dle čl. V.2 plánovací smlouvy investovala do stávající komunikace , Anonymizováno, v lokalitě , adresa, částku cca 4 500 000 Kč. Žalobkyně má za to, že plnila. Žádala vrácení „uvedené částky“ s dodatečnou lhůtou 7 dní. (dopis na čl. 19 spisu)

22. Za žalobkyni byl na základě plné moci oprávněn jednat též , jméno FO, , narozen 27. 9. 1970, bytem , adresa, , a to v období od 2. 1. 2015 do 2. 1. 2018. (plná moc na čl. 116, druhá strana spisu)

23. Žalobkyni bylo prostřednictvím pana , jméno FO, dopisem z 25. 7. 2023 vytknuto několik vad týkající se kabeláže veřejného osvětlení a připojení k rozvodné soustavě. (dopis na čl. 117-118 spisu)

24. Žalobkyně navrhla slyšení jednatele žalobkyně, tedy účastnický výslech. Tento by soud provedl pouze tehdy, nelze-li skutek prokázat jinak. Stejně tak slyšení starosty žalovaného. Žalovaný uvádí ve svém vyjádření jméno , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupce budoucího vlastníka stavby města , adresa, dle plánovací smlouvy, uzavřené stranami 17. 5. 2016, avšak jmenovaného nenavrhuje k provedení slyšení. Navrhuje provést výslech , jméno FO, , ředitele Technických služeb , adresa, , p. o., , adresa, . Z hlediska skutku je rozhodným datum splatnosti sedmým dnem po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací, toto je otázkou zjištění z listin, slyšení jmenovaných k tomuto nemohou vést k zjištění skutku.

25. Z ostatních důkazních prostředků (výpisy z účtu na čl. 61-67 spisu) soud neučinil žádných ve věci relevantních skutkových zjištění. Stejně tak je nadbytečným provedení dalších stranami navržených důkazů včetně znaleckého posudku k určení hodnoty žalobkyní realizovaných prací.

26. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

27. Účastníci řízení (žalobkyně jako „Žadatel“, žalovaný jako „město“) dne 17. 5. 2016 uzavřeli plánovací smlouvu pro lokalitu „, adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ podle § 88 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (za žalovaného schváleno Zastupitelstvem města , adresa, usnesením č. Z-46/2016 na zasedání konaném dne 28. 4. 2016). Dle čl. 1.1 „Žadatel připravují v rámci své developerské činnosti na dále uvedených pozemcích v katastrálním území , adresa, , dle zákresu uvedeného v Příloze č. , hodnota, této smlouvy vybudování technické a dopravní infrastruktury pro rodinné domy, jmenovitě to jsou: kanalizační řad splaškové kanalizace a dešťové kanalizace se vsakovacími pasy, vč. napojení na stávající kanalizaci v obci; vodovodní řad, vč. napojení na stávající vodovod v obci; veřejné osvětlení; komunikace, parkovací stání a komunikační zeleně a terénních úprav, chodník včetně komunikační zeleně v ulici, (dále jen „Veřejná infrastruktura“), rozvody a přeložky VN, NN a TS včetně přípojek; telekomunikační vedení a telekomunikační optické sítě; veřejná prostranství: park, hřiště a zeleň; kanalizační a vodovodní přípojky z nově zřizovaných řadů k jednotlivým pozemkům (dále jen „Stavební záměr Žadatel“).“, přičemž podle čl. 1.2 mají být dotčenými pozemky č. , Anonymizováno, V čl. 5.1 účastníci ujednali: „Žadatel si jsou vědomi skutečnosti, že jejich Stavební záměr bude mít dopady na fungování města a vyvolá městu v budoucnosti určité náklady. Z tohoto důvodu se Žadatel zavazují, že zainvestují do stávajících ulic ve čtvrti , Anonymizováno, , Anonymizováno, v koordinaci a po předchozí dohodě s městem částku 3.000.000,- Kč (povrchy, chodníky). Technické řešení komunikací a chodníků, jejich nacenění a realizace budou provedeny po předchozím odsouhlasení městem. Souhlas města jsou Žadatel povinni získat do 3 měsíců od okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1 Město může po předchozí dohodě participovat na těchto investicích i svým vlastním příspěvkem. Tuto investici se Žadatel zavazují provést do 18 měsíců od okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1.“. V čl. 5.2 účastnící ujednali: „V případě, že Žadatel ve lhůtě výše uvedených 3 měsíců nezískají souhlas města s technickým řešením komunikací a chodníků, jejich naceněním a realizací, jsou povinni do 7 dnů po uplynutí posledního dne třetího měsíce lhůty zaplatit městu na jeho účet částku 3 000 000 Kč. Tímto budou Žadatel zproštěni své povinnosti dle článku 5.1.“. Součástí smlouvy je též ujednání v čl. 2.2, odst. 2, dle kterého: „Pokud by na výstavbu výše uvedené veřejné infrastruktury bylo vydáno více samostatných stavebních povolení, bude sjednaná lhůta počítána pro provedení té které složky Veřejné infrastruktury samostatně.“ Přílohou plánovací smlouvy byly plány dělení pozemků a výstavby (vč. plánů výstavby inženýrských sítí) v oblasti , adresa, , který byl změněn dodatkem č. , hodnota, . Účastníci řízení dne 14. 11. 2019 (za žalovaného schváleno Zastupitelstvem města , adresa, usnesením č. Z-65/2019 na zasedání konaném dne 27. 6. 2019) uzavřeli dodatek č. , hodnota, plánovací smlouvy, ve kterém upravili čl. VI. odst. 6.1. písm. b) Smlouvy tak, že finanční částka „3.000.000,- Kč“ se nahrazuje finanční částkou „1 292 580,- Kč“. Žalobkyně jakožto dárce a žalovaný jakožto obdarovaný dne 24. 10. 2019 uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byly pozemky parc. č. , Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, , kat. území , adresa, , , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ. Účastníci řízení dne 13. 12. 2021 uzavřeli dohodu o složení kauce (za žalovaného schváleno Radou města usnesením č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne 30. 11. 2021). Podle ní je žalobkyně stavebníkem dopravní stavby pro účely dopravního provozu na stavbu „Komunikace pro 39 RD-, adresa, “ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , provedeným podle stavebního povolení, které vydal Stavební úřad , Anonymizováno, , adresa, dne 25. 8. 2017 pod čj. OD-, č. účtu, a změny stavby před dokončením vydaným dne 4. 6. 2021 pod čj. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, . Část uvedené stavby byla provedena na pozemcích města , adresa, (žalovaného) parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Účastníci řízení se dohodli, že žalobkyně je povinna nejpozději při podpisu dohody složit na účet žalovaného č. účtu , č. účtu, kauci ve výši 2 500 000 Kč pod variabilním symbolem IČ žalobkyně. Žalovaný je oprávněn s kaucí nakládat pouze v souladu s dohodou. V průběhu a po dokončení stavby byly zjištěny vady a nedodělky, jejichž kompletní seznam ke dni podpisu dohody je uveden v seznamu vad stavby, který tvoří přílohu č. , hodnota, dohody. Žalobkyně se zavázala všechny vady a nedodělky řádně odstranit v termínu nejpozději do 30. 9. 2022. V případě, že žalobkyně neodstraní v tomto termínu všechny vady a nedodělky, zmocnila žalobkyně žalovaného k odstranění dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad stavby prostřednictvím třetí osoby, která bude vybrána podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a to formou zjednodušeného podlimitního řízení, kdy jediným kritériem pro hodnocení nabídky třetí osoby bude cena. Na úhradu za odstranění vad a nedodělků podle seznamu vad stavby, dosud existujících ke dni 30. 9. 2022, ve výši v místě a čase obvyklé, je žalovaný oprávněn použít kauci složenou dle dohody. Po všech odstranění vad a nedodělků podle seznamu vad stavby vyúčtuje žalovaný kauci a případný její zůstatek vrátí do 5 pracovních dnů od provedení vyúčtování žalobkyni. Bez ohledu na uvedené platí, že v případě, že žalovaný nezrealizuje postupem dle dohody práce k odstranění dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad stavby nejpozději do 30. 9. 2023, má žalovaný povinnost vrátit celou dosud nevyčerpanou část kauce do 5 pracovních dnů žalobkyni. , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad, vydal dne 25. 8. 2017 pod čj. OD-, č. účtu, , sp. zn. OD-, č. účtu, , stavební povolení na stavbu „Komunikace pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, “, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část , adresa, . Stavební povolení nabylo právní moci dne 10. 10. 2017. Tentýž úřad vydal dne 4. 6. 2021 pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , sp. zn. OD-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , rozhodnutí – změna stavby před jejím dokončením na tutéž stavbu spočívající ve změně odvodnění komunikace dešťovou kanalizací. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 7. 2021. Tentýž úřad vydal dne 16. 11. 2021 pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, -, č. účtu, -BARRO, kolaudační souhlas na předmětnou stavbu. Žalobkyni bylo prostřednictvím pana , jméno FO, dopisem z 25. 7. 2023 vytknuto několik vad týkající se kabeláže veřejného osvětlení a připojení k rozvodné soustavě. Žalovaný adresoval žalobkyni dopis datovaný 23. 10. 2023. Žalovaný v něm konstatoval, že žalobkyně žalovanému dluží 3 000 000 Kč podle článku 5.2. plánovací smlouvy pro lokalitu „, adresa, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ uzavřené dne 17. 5. 2016 (ve znění dodatku č. , hodnota, z 30. 6. 2019) a žalovaný dluží žalobkyni částku 2 500 000 Kč podle čl. IV., odstavce 1 dohody o složení kauce z 13. 12. 2021. Žalovaný v dopisu prohlásil, že ke dni 6. 10. 2023 provedl zápočet těchto pohledávek a vyzval k úhradě částky 500 000 Kč do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Žalovaný adresoval žalobkyni dopis datovaný 31. 8. 2022, kterým žalobkyni vyzval k odstranění vad a nedodělků do 30. 9. 2022, jinak bude k tomuto zjednána třetí osoba. Žalovaný adresoval právnímu zástupci žalobkyně dopis datovaný 29. 11. 2022. Ohledně požadavku na vrácení kauce z 11. 11. 2022 žalovaný odkazuje na neodstraněné vady a nedodělky, vytknuté již v dopise z 27. 9. 2022. Dovozuje, že kauci je tak žalovaný oprávněn použít k odstranění vad a nedodělků, nemá kauci vracet. Právní zástupce žalovaného adresoval právním zástupci žalobkyně dopis datovaný 17. 10. 2023, ve kterém k požadavku na vrácení kauce z 5. 10. 2023 odkázal na neodstraněné vady a nedodělky. Dopis byl dodán do datové schránky dne 17. 10. 2023. Právní zástupce žalobkyně se e-mailem obrátit na právního zástupce žalovaného dne 18. 10. 2023 a 1. 11. 2023 s výzvou k vrácení kauce 2 500 000 Kč. V e-mailu z 1. 11. 2023 k zápočtům žalovaného uvedl, že pohledávka neexistuje, pokud by i existovala (což popírá), není způsobilá k zápočtu. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dopis datovaný 5. 10. 2023, jímž jej vyzval k vrácení kauce 2 500 000 Kč dle dohody z 13. 12. 2021, a to do 9. 10. 2023 s odůvodněním, že žalovaný nezrealizoval práce k odstranění případně dosud existujících vad a nedodělků podle seznamu vad do 30. 9. 2023, což bylo zjištěno kontrolou úřední desky žalovaného a profilu zadavatele zakázek žalovaného. Bylo odkázáno na e-mail z 11. 11. 2022, kde se žalobkyně vyjádřila tak, že případné vady a nedodělky jsou odstraněny, a vyzvala k vrácení kauce a k převodu infrastruktury. Dopis byl žalovanému dodán do datové schránky dne 6. 10. 2023, převzato 9. 10. 2023. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis s datací 31. 10. 2023, kde potvrzuje obdržení zprávy „Oznámení o zápočtu pohledávek“, kdy uvádí, že žalobkyně žalovanému částku 3 000 000 Kč nedluží, uvedla, že plánovací smlouva byla upravena dodatkem na částku 1 200 000 Kč, a to na základě daru pozemků v hodnotě 3 000 000 Kč dle smlouvy z 24. 10. 2019, a dále uvedla, že dle čl. V.2 plánovací smlouvy žalobkyně investovala do stávající komunikace Tygridova v lokalitě , adresa, částku cca 4 500 000 Kč. Má tak za to, že plnila. Závěrem žalobkyně žádala vrácení „uvedené částky“ s dodatečnou lhůtou 7 dní.

28. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“).

29. Podle § 605, odst. 1 o. z. lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Podle odst. 2 konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

30. Podle § 629, odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

31. Podle § 1746, odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

32. Podle § 1958, odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Podle § 1982, odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Podle § 1987, odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

35. Podle § 1989, odst. 1 o. z. promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

36. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

37. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení 351/2013 Sb.“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

38. Žalobkyně se domáhá úhrady částky 2 500 000 Kč, když tvrdí a prokazuje, že tato částka byla složena žalobkyní žalovanému jakožto kauce, pokud by vady stavebního projektu, který prováděla žalobkyně za účelem vybudování dopravní infrastruktury v obvodu žalovaného, nebyly odstraněny, když tyto jsou zachyceny v Dohodě o složení kauce, kde jsou tyto vady a nedodělky uvedeny, a kdy strany sporu za účelem zajištění stavebního záměru uzavřely plánovací smlouvu. Dle žalobkyní odkázané dohody žalobkyně buď odstraní v dohodě uvedené vady a nedodělky nebo je z jí složené kauce zafinancuje, jejich odstranění třetí osobou, žalovaný. Neučiní-li tak však žalovaný do 30. 9. 2023 je povinen žalobkyní uhrazenou kauci vrátit. Žalovaný namítl, že žalobkyně záměrně protahovala vzájemné jednání stran s příslibem odstranění vad a nedodělků, čímž oddalovala realizaci jejich odstranění žalovaným za užití jemu složené kauce, až do doby, kdy byl tento povinen ji vrátit. Ze znění smlouvy je nepochybným, že není-li provedeno odstranění vad a nedodělků žalovaným do uvedeného data, je povinen kauci vrátit. Tedy, aby byl případně žalovaný ve věci úspěšným, musel by tvrdit a prokázat, že tuto na odstranění vad a nedodělků spotřeboval. Žalovaný však toto nečiní, naopak tvrdí, že na tuto částku započetl svůj nárok ve výši 3 000 000 Kč, tudíž z tohoto je zřejmým, že žalovaný žalobkyní složenou kauci nespotřeboval, toto tvrzení na svoji obranu neuplatňuje, navíc se toto z obsahu spisu nepodává. Pro úplnost je třeba uvést, že smlouvu o složení kauce soud hodnotí v režimu § 1746, odst. 2 o. z. jako smlouvu nepojmenovanou, když ji samostatně právní řád, občanský zákoník, nezakotvuje. Kauci, která měla pokrýt náklady na odstranění vad stavby, je třeba hodnotit jako zajišťovací institut, který měl ochraňovat žalovaného pro případ, že by žalobkyně svoji povinnost odstranit vady stavby a její nedodělky nesplnila. Jak již bylo uvedeno, takovýto právní mechanismus jako samostatný smluvní typ občanský zákoník nezakotvuje, proto bylo aplikována na danou smlouvu shora citované ustanovení.

39. K námitce žalovaného, že žalobkyně záměrně protahovala vzájemné jednání stran s příslibem odstranění vad a nedodělků, čímž oddalovala realizaci jejich odstranění žalovaným za užití jemu složené kauce, až do doby, kdy byl tento povinen ji vrátit, a že toto je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy soud uvádí, že žalovaný od počátku měl vědomí, že počínaje marným uplynutím lhůty pro odstranění vad a nedodělků žalobkyní do 30. 9. 2022 je povinen tuto částku vrátit, má pevnou lhůtu do zjednání odstranění třetí osobou (do 30. 9. 2023). Toto ujednání sjednali sami účastníci řízení, žalovaný není spotřebitelem, slabší stranou plánovací dohody, přičemž „bránění“ žalobkyně mělo spočívat toliko ve vedení jednání. Z uvedeného důvodu tak nelze jednání žalobkyně hodnotit jako rozporné s dobrými mravy.

40. Nadále je třeba hodnotit obranu žalovaného, který tvrdí, že na jeho straně je vůči žalobkyni dán nárok z titulu plánovací smlouvy, článku č. , hodnota, .

41. Žalovaný tedy dovozuje své právo uplatněné vzájemným návrhem v tomto řízení z účastníky uzavřené plánovací smlouvy, která je tak tedy právním titulem ve věci uplatněných právních nároků. Plánovací smlouva je smlouvou veřejného práva, institut stavebního práva. Za situace, kdy smlouva, která je stranami dovolávána, byla uzavřena 17. 5. 2016, je namístě na věc vztáhnout zákon č. 183/2006 Sb., neboť za jeho účinnosti byla uzavřena. Na rozdíl od zákona č. 283/2021 Sb., který výslovně tento smluvní typ definuje jakožto smlouvu veřejnoprávní v režimu tohoto zákona, tedy stavebního práva, která je uzavřena stavebníkem, tedy developerem, a obcí, městskou částí, krajem, vlastníkem veřejné infrastruktury, zákon č. 183/2006 Sb. tak nečinil. Uvedená zákonná norma upravovala tento pojem v ustanovení § 66, odst. 2, kde bylo uvedeno, že žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci; obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva"). I v režimu tohoto zákona však lze uzavřít, že jejím předmětem je zajištění vzájemné součinnosti při zrealizování stavebního záměru. Ačkoliv se jedná o smlouvu veřejnoprávní, může zakotvovat i úpravu práv a povinností v režimu práva soukromého. Typickým důvodem uzavření takové smlouvy je součinnost při zajištění dosažení změny územně plánovací dokumentace tak, aby mohl být zrealizován stavební záměr, řešení zajištění kapacity technické infrastruktury, její dostatečné kapacity, taktéž zajištění realizaci řízení o příslušných povolení. Pakliže bylo shora uvedeno, že dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. nebyl tento typ smlouvy výslovně zakotven, tak nebylo výslovně upraveno, jaká konkrétně práva a povinnosti mohou být touto smlouvou upravena, lze však vzít za jednoznačné, že se jedná o veškerá práva a povinnosti, která spadají do samostatné působnosti obce. A pakliže bylo shora uvedeno, že výslovně nebyl institut plánovací smlouvy v zákoně č. 183/2006 Sb. zakotven, tak platí, že je namístě jej podřadit pod ustanovení § 1746, odst. 2 o. z., které upravuje inominátní smlouvy. Jinak taktéž platí, že dle obsahu plánovací smlouvy uzavřené stranami sporu bylo jejím účelem zajištění realizace stavebního záměru tak, jak je naznačeno shora.

42. Zde je nutným hodnotit, zdali byl takovýto samostatný nárok řádně uplatněn, což je třeba hodnotit z hlediska procesního a z hlediska hmotněprávního. K procesnímu hledisku soud odkazuje ustanovení § 98 o. s. ř., kdy platí, že domáhá-li se žalovaný plnění ve vyšší částce nežli žalobce, jedná se o vzájemný návrh, který nadto podléhá poplatkové povinnosti. Pokud se však žalovaný nedomáhá uložení povinnosti k plnění ve výši přesahující žalobcem uplatněný nárok, jedná se o obranu.

43. Předně je nutným se zaobírat procesním hlediskem. Pokud žalovaný v rámci svého vyjádření k návrhu výslovně uplatnil platby převyšující nárok žalobkyní uplatněný, je toto zcela v souladu s ustanovením § 98, věta prvá o. s. ř., kdy se jedná o nárok vzájemný, který žalobou uplatněný nárok převyšuje o 500 000 Kč, což žalovaný i výslovně uvádí, kdy byla též vyzván k úhradě soudního poplatku ze svého návrhu, který uhradil.

44. Co se týká hmotněprávního hlediska, tak je nutné nejdříve odkázat ustanovení § 1982 o. z., které uvádí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

45. Platí, že není-li splatnost pohledávky sjednána dohodou, určena právním předpisem či rozhodnutím soudu, případně jiného orgánu, nastává splatnost doručením výzvy k plnění. Žalovaný, která se domáhá započtení, musí specifikovat, které pohledávky jsou k započtení uplatněny, žalovaný celkovou částku specifikoval ve výši 3 000 000 Kč, kdy započteným zanikla částka ve výši 2 500 000 Kč, nadále tak zbývá částka ve výši 500 000 Kč. Aby bylo možné kompenzovat pohledávku započtením, je nutné, aby byla splatná, neboť z hlediska aktivního je podmínkou započtení splatnost pohledávky, z hlediska pasivního splnitelnost, byť nejsou splatné. Pokud tedy je podmínkou aktivní kompenzability pohledávky žalovaného splatnost této, tak platí, že splatnost není možné přivodit současně s výzvou směřující k započtení. Tzn., právní jednání směřující k započtení pohledávky je nutné provést po nástupu splatnosti. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 4967/2017, dle nějž „Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. (…) Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem).“. Tedy platí, že k datu započtení již musí být pohledávka, kterou žalovaný označuje jako pohledávku, která se uplatňuje na započtení, splatnou. Nejdříve musí žalovaný přivodit splatnost pohledávky. Teprve poté může, aby přivodil zápočet, a v důsledku tohoto zánik pohledávky, provést hmotněprávní úkon, jímž bylo učiněno započtení pohledávek. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 33 Cdo 302/2017, které uvádí: „..nelze pominout, že k právní otázce určitosti zápočtu (právního jednání) se Nejvyšší soud vyjádřil ..např. v rozsudku ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2196/2016, v němž přijal a odůvodnil závěr, podle něhož „o neurčitosti právního úkonu (jednání) započtení jde tehdy, pokud součet pohledávek na straně jedné převyšuje počet pohledávek na straně druhé, přičemž z projevu vůle kompenzujícího nelze určit, které pohledávky zanikly a které nikoliv. Pokud však součet pohledávek započítávaných na obou stranách je shodný, nejde o případ uvedený v předchozím odstavci a neurčitost zápočtu nezpůsobuje ani to, že v něm není konkrétně uvedeno, které pohledávky proti kterým se započítávají, neboť za této situace všechny započítávané pohledávky zápočtem zaniknou“ (dále srovnej k určitosti zápočtu např. jeho usnesení ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 29 Cdo 422/2013, usnesení ze dne 23. 5. 2005, sp. zn. 29 Odo 1021/2006,, Anonymizováno, rozsudek ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 421/2006, usnesení ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 29 Odo 174/2004, které obstálo i v ústavní rovině, když ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. I. ÚS 322/05, odmítl, dále rozsudek ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, usnesení ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1363/2009, a usnesení ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, …Nejde tedy o otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou.“. Uvedené rozhodnutí s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu definuje, jaké náležitosti má mít hmotněprávní jednání, jímž jest činěno započtení.

46. Tedy hmotněprávní titul k úhradě je dán plánovací smlouvou. Aby byl nadále žalovaný úspěšným, kdy z hlediska procesního řádně uplatnil svůj nárok vzájemným návrhem, musí být prokázáno, že měl splatnou pohledávku a řádně ji započetl. Dle § 1958 o. z. platí, že není-li ujednáno, kdy má být dluh splněn, platí, že je splatný na vyzván věřitele. V daném případě byla splatnost sjednána, neplatí tedy, že dluh je splatný na výzvu. Splatnost dle čl. 5.2 nastává do sedmi dnů po uplynutí posledního dne třetího měsíce lhůty, která je stanovena v čl. 5.1 tak, že žadatel, což je žalobkyně, je povinen získat souhlas města (žalovaného) s technickým řešením chodníků a komunikací, jejich nacenění a realizace do tří měsíců od získání okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.

1. Tzn., že datum splatnosti nastává sedmým dnem po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací. Tímto dnem nastává splatnost částky 3 000 000 Kč, a to za situace, kdy není získán souhlas města s technickým řešením komunikací a chodníků, jejich nacenění a realizace, který musí získat do tří měsíců ode dne právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací. Dále je třeba, aby splatná pohledávka byla řádně započtena, což zde bylo splněno, započtení žalovaný dokládá k důkazu. A jak již bylo shora uvedeno, tak procesně taktéž žalovaný svůj návrh uplatnil.

47. Pokud soud uvádí, že splatnou má být částka 3 000 000 Kč, jde o částku odpovídající citovanému čl. 5.2 plánovací smlouvy, v této částce žalovaný pohledávku uplatnil. Pokud žalobkyně namítá, že účastníci řízení dne 14. 11. 2019 signovali dodatek č. 2 plánovací smlouvy pro lokalitu „, adresa, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ze dne 17. 5. 2016, ve kterém upravili čl. VI. odst. 6.1. písm. b) Smlouvy tak, že finanční částka „3.000.000,- Kč“ se nahrazuje finanční částkou „1 292 580,- Kč“ s tím, že mělo jít o chybu v psaní, měněn měl být čl. 5.2, pak soud k tomuto uzavírá, že takový úmysl stran nelze vzít za prokázaný. Částka 3 000 000 Kč je skutečně uvedena i v čl. 6.1 písm. b) plánovací smlouvy, tedy „chyba“ není nepochybná ve smyslu § 578 o. z. Nelze tak než vyjít z prokazatelně sjednané částky 3 000 000 Kč.

48. Podle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

49. Tedy, při shrnutí shora uvedeného soud uvádí, že nárok žalobkyně ve výši 2 500 000 Kč je dán, žalovaná však provedla započtení pohledávky 3 000 000 Kč, kdy hmotněprávní započtení provedla z hlediska formálního řádně, čl. 101, 2. strana spisu, procesně jej také řádně uplatnila. Rozhodným tak bude zjištění, zdali byla započítávána splatná pohledávka.

50. Plánovací smlouva ohledně žalovaným aktivně započítávané pohledávky v čl. 5.2 stanovila: „V případě, že Žadatel ve lhůtě výše uvedených 3 měsíců nezískají souhlas města s technickým řešením komunikací a chodníků, jejich naceněním a realizací, jsou povinni do 7 dnů po uplynutí posledního dne třetího měsíce lhůty zaplatit městu na jeho účet částku 3 000 000 Kč. Tímto budou Žadatel zproštěni své povinnosti dle článku 5.1.“. Splatnost se tak odvíjí od čl. 5.1: „Žadatel si jsou vědomi skutečnosti, že jejich Stavební záměr bude mít dopady na fungování města a vyvolá městu v budoucnosti určité náklady. Z tohoto důvodu se Žadatel zavazují, že zainvestují do stávajících ulic ve čtvrti, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v koordinaci a po předchozí dohodě s městem částku 3.000.000,- Kč (povrchy, chodníky). Technické řešení komunikací a chodníků, jejich nacenění a realizace budou provedeny po předchozím odsouhlasení městem. Souhlas města jsou Žadatel povinni získat do 3 měsíců od okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1 Město může po předchozí dohodě participovat na těchto investicích i svým vlastním příspěvkem. Tuto investici se Žadatel zavazují provést do 18 měsíců od okamžiku nabytí právní moci stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1.“, tedy splatnost pohledávky dle čl. 5.2 byla = (právní moc stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1 + 3 měsíce) + 7 dní.

51. Pokud se jedná o výklad termínu „stavebního povolení pro realizaci komunikací dle článku 1.1“, kdy žalovaný tvrdí, že tímto je myšleno i rozhodnutí o změně stavby před dokončením, kterým je stavební povolení měněno, žalobkyně má za to, že myšleno je pouze stavební povolení, jímž byla stavba povolena původně. Jak bylo shora uvedeno, na věc se použije stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento jmenovaná rozhodnutí rozlišuje jakožto dva instituty stavebního práva, když stavební povolení je upraveno v § 115, změna stavby před jejím dokončením v § 118. Účastníky řízení použitý termín „stavební povolení“ je tak dle soudu nutné vykládat ve shodě s jazykovým vyjádřením (srov. § 2, odst. 2 o. z.) pouze ve smyslu „původního“ stavebního povolení ve smyslu § 115 stavebního zákona, nikoliv tento pojem rozšiřovat o další instituty stavebního práva, jímž je v nyní souzené věci rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením. Nadto pro tento závěr svědčí i systematický výklad plánovací smlouvy s ohledem na čl. 2.2, odst. 2, který se sice na nyní aplikovanou lhůtu neuplatní, ale jasně ukazuje, že účastníci řízení při přípravě smlouvy počítali s variabilním průběhem stavebního řízení ve vztahu k počítání času: „Pokud by na výstavbu výše uvedené veřejné infrastruktury bylo vydáno více samostatných stavebních povolení, bude sjednaná lhůta počítána pro provedení té které složky Veřejné infrastruktury samostatně.“, navzdory tomu však čl. 5.1 a 5.2 obdobné ujednání neobsahuje. Pokud žalovaný uvádí, že opětovné počítání lhůty od změny stavebního povolení je logické, imanentní řešení, pak takový závěr neplyne z jazykového vyjádření ujednání, k čemuž je také třeba hodnotit celkový kontext jednání stran, který se z jimi uzavřených smluv podává, a který je zde zřejmý. Jelikož účastníci řízení učinili vznik pohledávky závislý toliko na právní moci stavebního povolení, po jeho vydání je to žalovaný, kdo po uplynutí sjednané lhůty ztrácí právo na uvedenou částku. Ostatně, že změna okolností automaticky neznamená zvrácení původního závazku (následku) plyne i z objektivního práva, jelikož ani obecným následkem změny okolností není zánik povinnosti dlužníka plnit dluh, a i při hrubém nepoměru je následkem primárně renegociace.

52. Splatnost aktivně započítávané pohledávky má být tedy počítána takto: stavební povolení nabylo právní moci dne 10. 10. 2017 + 3 měsíce dle § 605, odst. 2 o. z. = 10. 1. 2018 + 7 dní dle § 605, odst. 1 o. z. = 17. 1. 2018, který je tak dnem splatnosti ve smyslu § 1958, odst. 1 o. z.

53. Žalovaný provedl zápočet dne 23. 10. 2023 k 6. 10. 2023, splatnost žalovaným aktivně započítávané pohledávky nastala 17. 1. 2018, přičemž žalobkyně namítla v e-mailu z 1. 11. 2023 a v průběhu řízení promlčení. Otázka promlčení je v nyní souzené věci relevantní z hlediska započitatelnosti žalovaným aktivně započítané pohledávky ve smyslu § 1987 o. z. s přihlédnutím k § 1989 o. z. Jelikož promlčecí lhůta nebyla účastníky řízení ujednána odchylně, uplatní se obecná tříletá promlčení lhůta dle § 629, odst. 1 o. z., tedy nastala-li splatnost aktivně žalovaným započítané pohledávky 17. 1. 2018, k jejímu promlčení dle § 629, odst. 1 o. z. ve spojení s § 605, odst. 2 a § 607 o. z. došlo uplynutím dne 18. 1. 2021 (jelikož 17. 1. 2021 připadlo na neděli). Nelze tak než konstatovat, že žalovaným aktivně započítaná pohledávka byla v době započtení již promlčena.

54. Pouze pro úplnost tak soud uvádí, že otázka udělení souhlasu žalovaného je tak nadále bezpředmětnou, jelikož tento by dle čl. 5.2 plánovací smlouvy vyloučil vznik nároku žalovaného na úhradu částky 3 000 000 Kč, což je následek shodný s ve věci prokázaným následkem, jímž je promlčení.

55. Ustanovení § 1987, odst. 1 o. z. stanoví, že k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem, k čemuž § 1989, odst. 1 o. z. doplňuje, že promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Z uvedeného plyne, že pakliže byla žalovaným aktivně započítávaná pohledávka v čase započtení, resp. v čase, k němuž je započtení vztaženo, promlčena, nebyla žalovaným aktivně započítávaná pohledávka způsobilá k započtení, tedy k započtení nedošlo. Tomuto závěru odpovídá též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 28 Cdo 75/2009, který uvádí: „V případě započtení jakožto jednostranného adresovaného projevu vůle směřujícího k započtení vzájemných pohledávek bude tedy pravidlem, že se promlčení započtené pohledávky z hlediska časového projeví až po uplatnění námitky započtení, což by mohlo vést k zavádějícímu závěru, že v okamžiku uplatnění námitky započtení nebyla započtená pohledávka ještě promlčena, že v okamžiku započtení zanikla a že k později vznesené námitce promlčení již není možno přihlédnout. To by však popíralo samotný smysl a účel ustanovení § 581 odst. 2 obč. zák., neboť námitka promlčení je chápána jako obrana dlužníka proti uplatněné pohledávce věřitele, a z tohoto úhlu pohledu tedy bude vždy uplatněna až po vznesení námitky započtení. Bylo by nelogické, aby dlužník vznášel na svoji obranu námitku promlčení, aniž by pohledávka vůči němu byla uplatněna (tedy preventivně).“, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3512/2008 „kdy promlčecí doba uplynula předtím, než se splatné pohledávky setkaly; v takovémto případě soud k vznesené námitce promlčení přihlédnout musí. K tomuto závěru dospívá dovolací soud kromě uvedeného i argumentací § 358 a contr. obchodního zákoníku; říká-li totiž toto ustanovení ve své větě druhé, že započtení nebrání, je-li pohledávka promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení, pak nutno dovodit, že staly-li se pohledávky způsobilými k započtení "před touto dobou", tj. před jejich setkáním, promlčení pohledávky (v daném případě pohledávky povinného) kompenzaci brání.“.

56. Jak soud uvedl shora, ze znění smlouvy je nepochybným, že není-li provedeno odstranění vad a nedodělků žalovaným do uvedeného data, je povinen kauci vrátit. Tedy, aby byl případně žalovaný ve věci úspěšným, musel by tvrdit a prokázat, že tuto na odstranění vad a nedodělků spotřeboval. Žalovaný však toto nečiní, naopak tvrdí, že na tuto částku započetl svůj nárok ve výši 3 000 000 Kč, tudíž z tohoto je zřejmým, že žalovaný žalobkyní složenou kauci nespotřeboval, toto tvrzení na svoji obranu neuplatňuje, navíc se toto z obsahu spisu nepodává. Stejně tak shora soud uvedl, že započtení učiněné žalovaným nevedlo k zániku žalobkyní žalované pohledávky, jelikož žalovaným započítávaná pohledávka vůči žalobkyni nebyla způsobilá k započtení, jelikož byla promlčena. Nezbývá tedy nežli uzavřít, že žalobkyní žalobou uplatněná pohledávka 2 500 000 Kč je uplatněna důvodně, pročež bylo žalobnímu návrhu žalobkyně vyhověno. Naopak vzájemným návrhem žalovaným uplatněná pohledávka 3 000 000 Kč nebyla uplatněna důvodně, jelikož je promlčena a nebyla způsobilá k započtení, pročež byl vzájemný návrh žalovaného v přesahující části 500 000 Kč zamítnut.

57. Žalobkyně v žalobním návrhu požaduje po žalovaném též úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 2 500 000 Kč ode dne podání žaloby (14. 11. 2023) do zaplacení. Podle čl. VI. dohody o složení kauce měla být kauce vráceno do 5 pracovních dnů počítaných od 30. 9. 2023, kdy takto sjednanou lhůtou je stanovena splatnost dle § 1958, odst. 1 o. z. Pakliže žalovaný v této lhůtě neplnil, ocitl se v prodlení dle § 1968 o. z. Za dobu prodlení dle § 1970 o. z. náleží žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 15 % ročně. Žalobkyně však nárok na úrok z prodlení uplatnila toliko ode dne podání žaloby (14. 11. 2023), v souladu s čímž soud úrok z prodlení žalobkyni přiznal.

58. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud podmínku přiznání podle § 142a, odst. 1 o. s. ř. hodnotil jako splněnou, když podmínkou je zaslání výzvy, přičemž zaslání žalobkyně prokázala (e-mailem i datovou schránkou) a lhůta byla dodržena. Pakliže vedle žalobního návrhu byl v řízení uplatněn též vzájemný návrh, vyšel soud z obou těchto tarifních hodnot, jelikož každý z návrhů představuje samostatný nárok (pohledávka žalobkyně na vrácení kauce, pohledávka žalovaného na úhradu příspěvku na infrastrukturu). Tomuto závěru odpovídá též názor Nejvyššího soudu vyslovený v usnesení z 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017: „Z uvedených ustanovení vyplývá, že návrhem a vzájemným návrhem se každý z účastníků domáhá svého vlastního nároku. Občanský soudní řád pouze z důvodu hospodárnosti připouští, aby o těchto dvou uplatněných nárocích bylo rozhodnuto ve stejném řízení. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že i když soud projedná nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném řízení), považuje se při rozhodování o náhradě nákladů řízení každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou, za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a ve vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2, a 3 o. s. ř., a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení.“. Ve vztahu k žalobnímu návrhu 2 500 000 Kč byl žalovaný zcela neúspěšný, stejně tak ve vztahu k vzájemnému návrhu 3 000 000 Kč, tudíž tarifní hodnotou je součet těchto předmětů řízení 5 500 000 Kč. Pro úkony žalobkyně učiněné do uplatnění vzájemného návrhu žalovaným je však tarifní hodnotou pouze částka 2 500 000 Kč, která t. č. činila předmět řízení výlučně.

59. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 303 052 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 125 000 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby po 18 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu – vše před uplatněním vzájemného návrhu a před 1. 1. 2025) a za 3 úkony právní služby po 30 300 Kč (účast na ústním jednání dne 26. 9. 2025, písemné vyjádření ve věci samé, účast na ústním jednání dne 10. 12. 2025 – vše po uplatnění vzájemného návrhu a po 1. 1. 2025) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby učiněné před 1. 1. 2025 po 300 Kč a za 3 úkony právní služby učiněné po 1. 1. 2025 po 450 Kč dle § 7 bod 6, § 8, odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 13 odst. 4 (ve znění před a po 1. 1. 2025) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 30 902 Kč po zaokrouhlení na celé koruny. Pro úplnost soud uvádí, že náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal za úkony týkající se žádosti o osvobození od soudních poplatků, jelikož tato byla soudem zdejším i odvolacím zamítnuta, pročež tyto úkony soud nehodnotí jako účelné ve smyslu § 142, odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).

60. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160, odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.