13 C 264/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 400 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s tím, že dne , datum, uzavřeli smlouvu o vzdělávání a na základě rozhodnutí o přijetí ředitelem školy zveřejněného formou seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem přijímacího řízení se stal žalovaný ke dni , datum, žákem školy provozované žalobkyní. Podle smlouvy o vzdělávání byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni školné ve výši , částka, za školní rok 2024/2025 do , datum, . Dne , datum, žalovaný uznal svůj dluh a uzavřel s žalobkyní dohodu o splátkách, podle které měl uhradit zbývající dluh ve výši , částka, ve splátkách se splatnostní poslední splátky dne , datum, . V dohodě o splátkách si sjednali smluvní pokutu ve výši , částka, pro případ prodlení přesahující 14 dní, , částka, pro případ prodlení přesahující 30 dní a , částka, pro případ prodlení přesahující 90 dní. Prodlení dlužníka přesahuje 90 dní, žalobkyně se tedy domáhá smluvní pokuty v celkové výši , částka, . Kromě toho se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalovaný uhradil pouze , částka, , zbývající dluh ve výši , částka, neuhradil ani přes písemné upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o vzdělávání uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, (dále jen „smlouva o vzdělávání“) soud zjistil, že se účastníci dohodli na tom, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat vzdělávání za úplatu. Povinnost žalovaného zaplatit školné podle odstavce 4 smlouvy o vzdělávání vzniká do 15 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání nebo nabytí jeho účinnosti, podle toho, co nastane dříve. Výše školného činí dle odstavce 6 částku , částka, za každý školní rok. Žalovaný se v odstavci 7 zavázal, že v případě prodlení s plněním peněžního závazku zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, při prodlení delším než 14 dnů, smluvní pokutu ve výši , částka, při prodlení delším než 30 dnů a smluvní pokutu , částka, při prodlení delším než 90 dnů. Podle odstavce 12 ukončením vzdělávání nezaniká povinnost žalovaného doplatit případné dlužné školné.

4. Z přihlášky ke vzdělávání ve střední škole ze dne , datum, soud zjistil, že se žalovaný přihlásil ke vzdělávání ve škole provozované žalobkyní k nástavbovému studiu.

5. Ze sdělení o konání přijímací zkoušky ze dne , datum, od žalobkyně adresované žalovanému soud zjistil, že bylo žalovanému pro účely přijímacího řízení přiděleno registrační číslo , hodnota, .

6. Z výsledků přijímacího řízení ze dne , datum, soud zjistil seznam uchazečů podle přiděleného registračního čísla s výsledkem řízení prvního kola přijímacího řízení u každého uchazeče. U uchazeče s registračním číslem , hodnota, zní výsledek přijímacího řízení „přijat“.

7. Z dohody o splátkách uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, (dále jen „dohoda o splátkách“) soud zjistil, že žalovaný v odstavci 1 uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši , částka, z titulu nedoplatku za školné na školní rok 2024/2025 a v odstavci 2 se ho zavázal splatit v šesti splátkách ve výši , částka, se splatností vždy k 25. dni v měsíci s poslední splátkou splatnou , datum, . V odstavci 4 se účastníci dohodli na jednorázovém smluvním úroku ve výši , částka, za odklad a rozložení plateb do splátek, a to s okamžitou splatností. Dále se žalobkyně s žalovaným v odstavci 5 dohodla na smluvní pokutě v případě prodlení žalovaného s platbou jakékoliv splátky, a to ve výši , částka, při prodlení delším než 14 dní, ve výši , částka, při prodlení delším než 30 dní a ve výši , částka, při prodlení delším než 90 dní, přičemž maximální výše smluvní pokuty je , částka, . V odstavci 6 se dohodli na zesplatnění celého dluhu ke dni , datum, v případě prodlení s platbou jakékoliv splátky ke dni , datum, .

8. Z dopisu ze dne , datum, od žalobkyně adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě neuhrazeného školného za školní rok 2024/2025 ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , a to do , datum, s tím, že v případě neuhrazení žalobkyně zahájí soudní řízení za účelem vymožení pohledávky.

9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí a shrnuje v bodech nejdůležitějších pro rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená skutková zjištění.

10. Žalobkyně provozuje soukromou střední školu, na kterou se dne , datum, přihlásil žalovaný. Stejného dne uzavřel s žalobkyní smlouvu o vzdělávání, kterou se zavázal k úhradě školného ve výši , částka, za školní rok. Žalovaný následně úspěšně prošel přijímacím řízením, jehož výsledek byl zveřejněn žalobkyní dne , datum, . Žalovaný na školné uhradil pouze část, a tak s žalobkyní uzavřel dne , datum, dohodu o splátkách, ve které uznal svůj dluh spočívající v nezaplaceném školném ve výši , částka, a zavázal se ho uhradit ve splátkách s poslední splátkou splatnou ke dni , datum, . Kromě toho se zavázal uhradit žalobkyni jednorázově poplatek ve výši , částka, s okamžitou splatností. Dále se zavázal k úhradě smluvní pokuty při prodlení s platbou jakékoliv splátky, a to ve výši , částka, při prodlení delším než 14 dní, , částka, při prodlení delším než 30 dní a , částka, při prodlení delším než 90 dní, maximálně však celkem ve výši , částka, . Zároveň se dohodli, že v případě prodlení žalovaného s platbou splátky k , datum, dojde , datum, k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný nicméně dle dohody o splátkách řádně neplnil a částka ve výši , částka, zůstala neuhrazena. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k doplacení zbytku dluhu a vzhledem k prodlení žalovaného přesahujícího 90 dní rovněž k zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, .

11. Soud při posouzení věci vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

14. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

15. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

16. Podle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1813 odst. 2 o. z. se zneužívající povaha ujednání posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

18. Podle § 1815 o. z. se ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah spotřebitelský, neboť vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 2093/24, podle kterého poskytování vzdělávání jako veřejné služby soukromým subjektem nevylučuje aplikaci spotřebitelského práva, pokud je škola podnikatelem a žák vystupuje jako nepodnikající fyzická osoba. V projednávané věci žalobkyně vystupuje jako podnikatel poskytující vzdělání za úplatu, zatímco žalovaný je fyzickou osobou, který službu využívá mimo rámec podnikatelské činnosti. Jedná se tedy o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, na který se uplatní ustanovení občanského zákoníku na ochranu spotřebitele.

21. Žalobkyně se žalobou domáhala dvou různých nároků, zaprvé uhrazení dlužného školného ve výši , částka, , zadruhé uhrazení smluvní pokuty za prodlení ve výši , částka, . Pokud jde o část žaloby týkající se dlužného školného, soud dospěl k závěru, že tento nárok je po právu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh uznal v dohodě o splátkách, dle § 2053 občanského zákoníku lze mít za to, že dluh v rozsahu uznání v době uzavření dohody o splátkách trval. Žalobkyně pak uvedla, že žalovaný na uznaný dluh plnil pouze do výše , částka, , žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a netvrdil, že by dluh zanikl nebo byl uhrazen z větší části, a proto soud shledal nárok žalobkyně důvodným. Stejně tak je po právu i požadavek na zákonný úrok z prodlení z této částky. Vzhledem k zesplatnění dluhu dle dohody o splátkách ke dni , datum, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení od následujícího dne, tedy od , datum, . Výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož činí zákonný úrok z prodlení pro dané období 12,75 % ročně. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně má tedy právo na úrok z prodlení až do zaplacení dlužné částky. V této části soud tedy žalobě vyhověl.

22. Pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty, soud dospěl k závěru, že tento nárok po právu není. Přestože smluvní pokuta je i ve spotřebitelském právu obecně dovoleným právním institutem, je potřeba vždy posuzovat vzájemnou rovnováhu práv a povinností smluvních stran, tedy je třeba zjišťovat, zda případná nerovnováha v právech a povinnostech není v neprospěch spotřebitele, případně pak i to, zda je tato nerovnováha přiměřená. Důsledkem případného závěru o nepřiměřené nerovnováze ve vzájemných právech a povinnostech pak je to, že se k takovému smluvnímu ujednání v případě sporu účastníků smlouvy ze strany soudu nepřihlíží, ledaže by se sám spotřebitel, tedy žalovaný, aplikace takového nepřiměřeného jednání výslovně dovolal, k čemuž v posuzovaném případě nedošlo.

23. Soud se tedy zabýval přiměřeností uplatněného nároku na smluvní pokutu, a to ve světle výše citovaných zákonných ustanovení i ustálené judikatury. Odkázat lze například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty je nutno zohlednit okolnosti, za nichž došlo k porušení povinnosti, závažnost porušení, výši způsobené škody a zájmy věřitele. Posouzení přiměřenosti tedy nelze omezit jen na zkoumání samotného ujednání, nýbrž je třeba vždy zohlednit konkrétní výši požadované sankce a její poměr k hlavnímu dluhu a okolnostem případu.

24. V posuzovaném případě činí žalobkyní požadovaná smluvní pokuta částku , částka, , což představuje přibližně 65 % z dlužného školného. Smluvní pokuta je navíc sjednána jako pevná částka, odstupňovaná pouze podle délky prodlení, přičemž po překročení 90 dnů prodlení činí celkem , částka, bez ohledu na výši dlužné částky. Výše sankce tak neodráží skutečný rozsah porušení povinnosti, a proto v případě nižšího dluhu může představovat výrazně nepřiměřenou sankci. Při procentuálním poměření v projednávané věci pokuta po 90 dnech prodlení odpovídá úroku ve výši přibližně 0,72 % denně z dlužné částky, tedy asi 263 % ročně. V ustálené rozhodovací praxi se přitom dlouhodobě považují za nepřiměřené i pokuty odpovídající mnohem nižším sazbám.

25. Ujednání o smluvní pokutě, a to jak v dohodě o splátkách, tak ve smlouvě o vzdělávání, přitom tíží výlučně žalovaného jakožto spotřebitele, zatímco na straně žalobkyně nebyla sjednána žádná povinnost obdobného druhu, která by vyvažovala její postavení. Naopak žalovaný jako spotřebitel měl podle dohody o splátkách ještě další povinnost uhradit jednorázový smluvní úrok za rozložení plateb do splátek. Takové nastavení práv a povinností účastníků zjevně narušuje rovnováhu smluvního vztahu v neprospěch spotřebitele, čímž naplňuje znaky zneužívající smluvní klauzule.

26. Kromě výše samotné sankce soud přihlédl i k její formulaci, která je z hlediska srozumitelnosti a jednoznačnosti problematické, a to jak ve smlouvě o vzdělávání, tak v dohodě o splátkách. V ujednání chybí jasné vysvětlení, jak se jednotlivé sankce kumulují, zda se uplatňují opakovaně, jak se sčítají a jak se posuzují jednotlivé délky prodlení. Není například zřejmé, zda sankce za prodlení delší než 90 dní zahrnuje i sankce za prodlení delší než 15 a 30 dní, což by znamenalo, že při 90denním prodlení je žalovaný sankcionován třikrát, nebo zda každá sankce začíná běžet až po té předchozí. Mechanismus neosvětluje ani stanovení maximální celkové výše. Výklad ve prospěch spotřebitele pak vede k závěru, že v praxi může vést k účtování více sankcí za totéž porušení povinnosti. Taková formulace přitom ztěžuje spotřebiteli pochopení rozsahu jeho povinností a v konečném důsledku dále prohlubuje nerovnost smluvních stran.

27. Soud dále reflektoval také zvláštní povahu vztahu mezi stranami a to, že žalobkyně poskytuje vzdělávání jako veřejně prospěšnou činnost, byť jako soukromý subjekt. Povinnost platit školné na straně žalovaného pak představuje protihodnotu za poskytování vzdělávání, které má nejen ekonomickou, ale i společenskou funkci. Poskytovatele vzdělávání proto není možné vnímat čistě optikou běžného věřitele, který by z prodlení žáka těžil prostřednictvím výrazně sankčních ujednání. Funkce smluvní pokuty by tak měla být zejména motivační, nikoliv příliš represivní, a to v rozumném a přiměřeném rozsahu.

28. Po zvážení všech výše uvedených okolností, zejména výše smluvní pokuty v poměru k výši dluhu, nesrozumitelnosti ujednání, postavení žalovaného jako spotřebitele a charakteru činnosti žalobkyně jako vzdělávací instituce soud uzavřel, že požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, je nepřiměřený, když došlo k nepřiměřenému porušení rovnováhy v právech a povinnostech stran, a posuzovaná smluvní pokuta nebyla nijak vyvážena ve prospěch spotřebitele. Již samotný zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně naplňuje dostatečným způsobem všechny funkce sankce a další sankční plnění by představovalo nepřiměřené trestání žalovaného. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o vzdělávání i v dohodě o splátkách je ujednáním zneužívajícím ve smyslu § 1813 o. z., k němuž se podle § 1815 o. z. nepřihlíží. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, tedy není důvodný, a v této části soud žalobu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla úspěch ve věci v 60 %, žalovaný pak měl úspěch ve 40 %, žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a paušální náhrady nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po , částka, za 2 úkony (předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Celkem tedy vznikly žalobkyni náklady ve výši , částka, . Vzhledem k částečnému úspěchu ve věci má žalovaný povinnost nahradit žalobkyni náklady ve výši , částka, (20 % z , částka, ).