36 C 252/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1) právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalované 2) celé jméno žalované, anonymizováno název soudu o určení vlastnického práva

I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem (pozemku parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace; pozemku parc. číslo orná půda, zemědělský půdní fond; pozemku parc. číslo orná půda, zemědělský půdní fond; pozemku parc. číslo orná půda, zemědělský půdní fond; pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: obec, adresa, občanská vybavenost na pozemku parc. číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, na listu vlastnictví číslo pro k. ú. obec u obec, územní celek) s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvnímu žalovanému na náhradu nákladů částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou se druhé žalované právo na náhradu nákladů nepřiznává.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou název soudu dne datum domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem uvedeným ve výroku I tohoto rozhodnutí a know-how právnická osoba příjmení – podniku otce žalobkyně (v části ohledně know-how byla věc postoupena název soudu). Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, které nabyla v rámci dědictví. Na prvním jednání s notářem však uvedla, že chce dědictví odmítnout, jejímu návrhu nicméně nebylo vyhověno, neboť údajně již byly podniknuty kroky, které směřovaly k přijetí. Notář žalobkyni navrhl uzavřít„ asymetrickou dohodu“, na základě které se v průběhu řízení o dědictví stane výlučnou uživatelkou, po ukončení řízení pak výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí. Žalobkyně s touto dohodou souhlasila, neboť jinak nebylo možno objekt zabezpečit. Žalobkyně následně v objektu od roku rok se svým manželem podnikala, její matka v něm nikdy nebyla, žalobkyně naopak nebyla v jejím rodinném domě; vzájemně po sobě nepožadovaly žádné kompenzace. Posléze byla na matku žalobkyně zahájena exekuce, z důvodu čehož nebylo dědické řízení ukončeno asymetrickou dohodou. Dědické usnesení dle žalobkyně není právní titulem a nic neosvědčuje. Vzhledem k tomu, že řízení sp. zn. spisová značka je přerušeno, což je překážkou pro insolvenční řízení, je prohlášení o úpadku a konkurzu na žalobkyni a její matku protiprávní, neboť majetek žalobkyně ani matky se nedá určit. S ohledem na to je potom žalobkyně přesvědčena, že protiprávní byla i dražba předmětných nemovitostí, a tudíž je jejich výlučnou vlastnicí ona.

2. Usnesením název soudu bylo podání žalobkyně odmítnuto pro neodstranění vad podání, jež bránily jeho projednání. K odvolání žalobkyně název soudu rozhodnutí soudu zrušil a věc, ve vztahu k určení vlastnictví k pozemkům, postoupil soudu zdejšímu soudu.

3. Žalovaný 1) navrhoval žalobu zamítnout, neboť předmětné nemovitosti nejsou, a ani nikdy nebyly, ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ta totiž vlastnila toliko ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/6; její matka pak byla vlastníkem podílu id. 5/6. Nemovitosti byly součástí majetkové podstaty, což už však nejsou, neboť byly vydraženy. Žalobkyně svá tvrzení ohledně svého výlučného vlastnictví nikdy nedoložila (nikdy například nepředložila tvrzenou„ asymetrickou dohodu“).

4. Žalovaná 2) navrhovala žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

5. Soud nevyhověl žádosti žalobkyně o odročení prvního jednání, protože ji podala v předvečer jednání s odůvodněním, jež ukazovalo na účelovost takové žádosti. O respiračním onemocnění věděla již od datum, kdy jí bylo vystaveno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, přesto požádala o odročení těsně před jednáním. Pokud by soud žádosti vyhověl, zmařil by jednání a přípravu ostatních procesních subjektů. Soud přihlédl též k ostatním podáním žalobkyně, z nichž se nepodává zájem na upřímném a hladkém průběhu řízení. Nemohla očekávat, že by soud žádosti takto podané vyhověl.

6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

7. Stran předmětných nemovitostí se dne datum uskutečnila veřejná dobrovolná dražba. Jako vlastníci nemovitostí jsou uvedeny žalobkyně a paní jméno příjmení. Navrhovatelem dražby byl žalovaný 1), jakožto insolvenční správce žalobkyně a anonymizováno jméno příjmení, jakožto insolvenční správce paní jméno příjmení. příjmení dosažená vydražením činila částka, přičemž vydražitelem se stala společnost právnická osoba, IČO (zjištěno z protokolu o provedené veřejné dražbě dobrovolné ze dne datum a z přípisu žalovaného 1) ze dne datum informující název soudu o této dražbě).

8. Návrh žalobkyně na provedení důkazů přílohami žaloby (na neplatnost dražby, datovaná datum), spisem název soudu sp. zn. KSPH 42 Ins 21769/2013, spisem zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, spisem zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, dopisem žalobkyně, datovaného datum, adresovaného Katastrálnímu úřadu s návrhem na poznámku spornosti a rozepře, dopisem místopředsedy název soudu ze dne datum sp. značka automobilu číslo a jeho dalším dopisem ze dne datum sp. značka automobilu číslo a přílohou k podání ze dne datum se pro jejich nadbytečnost zamítají.

9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

12. Žalobkyně nemůže důsledky provedené dražby zvrátit žalobou na určení vlastnického práva. Jediný způsobilý prostředek takové obrany spočívá v žalobě na určení neplatnosti dražby. Tento závěr vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), dle které nelze otázku vlastnictví nabytého v dražbě (ať dobrovolné či nedobrovolné) řešit v určovacím řízení, a to ani jako otázku předběžnou.

13. Jediným možným způsobem, jak je možné po proběhnuté dražbě určit úspěšně vlastnictví k vydražené věci, je skrze žalobu na neplatnost dražby, podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

14. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soudu nezbývá, než žalobu zamítnout.

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšnému žalovanému 1) náhradu nákladů řízení tvořenou paušálem ve výši částka za účast na jednání dne datum podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a náhradou cestovného na jednání dne datum ve výši částka podle § 1 odst. 2 a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., tedy v celkové výši částka.

16. Součástí náhrady nákladů je i daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Úspěšný žalovaný 1), ač plátcem DPH, o její náhradu však nežádal a soud mu ji proto nepřiznal. S ohledem na to se soud ani nezabýval tím, jestli by s ohledem na přijaté plnění (přiznaná náhrada nákladů), měl žalovaný 1) takovou daň odvádět.

17. Žalované 2) soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť žádné nežádala a vzhledem k tomu, že se neúčastnila ústního jednání, jí ani žádné náklady fakticky nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci.