36 C 67/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného ke stavbě pro rodinnou rekreaci , adresa, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , se zrušuje, a stavba pro rodinnou rekreaci , adresa, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 105 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení státu částku 10 420 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení státu částku 10 420 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke shora uvedené stavbě, která stojí na jeho pozemku a kterou využívá pro svou spolkovou činnost, přičemž jeho podíl činí id. 7/8, zatímco podíl žalovaného činí id. 1/8. Podíl žalovaného je zatížen zástavními právy a nedávno byl navíc na jeho prodej vydán i exekuční příkaz. Z těchto důvodů navrhl, aby daná stavba byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví a žalovaný získal vypořádací podíl, který určí soud.

2. Žalovaný souhlasil jak se zrušením spoluvlastnictví, tak s tím, aby stavba byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce. Co se týče vypořádacího podílu, žádal adekvátní cenu, nesouhlasil totiž s cenou, kterou určil posudek Ing. Miroslava Kotašky, vypracovaný na žádost žalobce.

3. Účastníci učinili nesporným, že shora uvedená stavba je v jejich spoluvlastnictví, přičemž podíl žalobce činí id. 7/8 a podíl žalovaného id. 1/8. K prokázání ostatních rozhodujících skutečností soud provedl následující dokazování.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že ke dni 29. 4. 2024 byl spoluvlastnický podíl žalovaného zatížen dvěma zástavními právy z rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení z roku 2014 a že soudním exekutorem Mgr. Pavlem Preusem byl dne 11. 3. 2024 vydán exekuční příkaz k prodeji tohoto podílu.

5. Z posudku Ing. Miroslava Kotašky ze dne 24. 5. 2023, č. 4429-09/2023, soud zjistil, že podíl o velikosti id. 1/8 na předmětné stavbě byl oceněn částkou 102 400 Kč.

6. Soud s ohledem na to, že zmíněný znalecký posudek byl vypracován ke dni 24. 5. 2023, zadal znalci vypracování jeho doplnění. Z něj (č. 0881710/2024) pak zjistil, že obvyklá cena zmíněného podílu žalovaného byla k datu zpracování dne 31. 12. 2024 určena částkou 105 000 Kč, přičemž je stále zatížen dvěma zástavními právy, exekuce však již byla ukončena. Znalec kromě místního šetření a administrativního oceňování majetku použil srovnávací metodu, porovnal realizované prodeje v obdobné lokalitě a čase, a to deset srovnatelných nemovitostí. Znalecký posudek podle názoru soudu nevykazuje žádné vady, znalec již v něm přesvědčivě zdůvodnil, na základě čeho a proč dospěl ke zmíněné obvyklé ceně.

7. Zjištěný skutkový stav poté soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

8. Podle § 1141 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2).

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Soud po posouzení věci dospěl k závěru, že je na místě, aby podílové spoluvlastnictví obou účastníků řízení k ve výroku I rozsudku uvedené stavbě bylo zrušeno a aby ta byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce. Jednak se na tom účastníci shodli, jednak pozemek, na kterém stojí, je ve vlastnictví žalobce, který navíc danou stavbu využívá pro své spolkové potřeby, jednak je zřejmé, že vzhledem k charakteru stavby její rozdělení nepřichází do úvahy, a pokud alespoň jeden ze spoluvlastníků má zájem o předmět spoluvlastnictví, nelze jej ani prodat z volné ruky či ve veřejné dražbě. Soud proto neshledal žádného důvodu, proč by neměl vyhovět návrhu obou účastníků, a rozhodl tedy, jak ve výroku I uvedeno.

11. Co se týče vypořádacího podílu, soud zde vyšel z doplnění zmíněného znaleckého posudku Ing. Miroslava Kotašky, podle nějž obvyklá cena podílu žalovaného na předmětné stavbě v době vypořádání činí 105 000 Kč. Toto doplnění znaleckého posudku bylo pro soud rozhodujícím, protože způsob, jakým znalec dospěl k této obvyklé ceně, byl přesvědčivě zdůvodněn, jak již uvedeno. Při respektování ustálené soudní praxe, podle které je ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitosti v době jeho vypořádání a teprve uplynula-li delší doba od podání znaleckého posudku, je třeba vyjít z ceny aktualizované (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004, a ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2597/2010), měl současně soud za to, že právě tato obvyklá cena stanovená ke dni 31. 12. 2024 je nepochybně přiměřenou náhradou.

12. Z těchto důvodů soud rozhodl o vypořádacím podílu žalovaného, jak ve výroku II uvedeno, když vzhledem k výši vypořádacího podílu a jejího akceptování ze strany žalobce neshledal podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), důvod pro určení delší lhůty k plnění nebo pro plnění ve splátkách.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť v tomto případě šlo o řízení tzv. iudicium duplex, ve kterém jsou všichni účastníci, bez ohledu na to, kdo z nich podal žalobu, současně v postavení žalobce a žalovaného, a proto má každý z nich stejný, resp. částečný úspěch ve věci. Z tohoto důvodu nelze, ledaže jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které však soud neshledal, aplikovat zásadu úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (srov. zejména stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23, publikováno pod č. 302/2023 Sb.).

14. Soud též podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení státu, neboť v průběhu řízení mu vznikly náklady v podobě znalečného ve výši celkem 20 840 Kč (usnesení ze dne 6. 2. 2025, č. j. 36 C 67/2024-114). S ohledem na shora prezentovaný závěr o stejném úspěchu ve věci u všech účastníků soud rozhodl tak, jak ve výrocích IV a V uvedeno, ačkoli u žalobce zbývá doplatit již jen 5 420 Kč, neboť zbývající část náhrady je kryta zálohou ve výši 5 000 Kč, kterou dne 20. 9. 2024 složil na účet soudu. Náhradu nákladů řízení státu je třeba uhradit na účet soudu č. 19-3020111/0710, variabilní symbol 3611006724.