4 C 15/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Šottovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 354 000 Kč,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu adresa-západ dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka. Tvrdila, že žalovanému poskytla celkově částku částka, a to převody na účet č. č. účtu dne datum ve výši částka a dne datum dvakrát po částka. Učinila tak na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný z těchto zápůjček žalobkyni splatil dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Po těchto částečných úhradách činí závazek žalovaného vůči žalobkyni celkem částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení této částky výzvou ze dne datum, na kterou však žalovaný nijak nereagoval.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Žalovaný nerozporoval, že mu žalobkyně poskytla celkem částka. Nejednalo se však o zápůjčku, žádná smlouva o zápůjčce mezi účastníky nebyla sjednána. Žalobkyně je nevlastní matkou žalovaného, tedy manželkou jeho otce tituly před jménem jméno FO, který dne datum zemřel. Finanční prostředky poskytnuté žalobkyní představují pomyslnou část pozůstalosti, které se žalovaný v dědické dohodě jakožto zákonný dědic vzdal. Celá pozůstalost připadla žalobkyni, žalovaný nenabyl ničeho, což bylo v souladu s jeho vůlí. Komunikace účastníků přes aplikace Messenger (zpráva ze dne datum) a WhatsApp (zpráva ze dne 3. a datum) potvrzuje, že poskytnuté finanční prostředky nepředstavují zápůjčku, nýbrž darování, tedy bezúplatné právní jednání. Jednalo se o spravedlivou kompenzaci za vzdání se dědického nároku po otci žalovaného. Následně se mezilidské vztahy mezi účastníky výrazně zhoršily (viz např. zprávu přes WhatsApp ze dne datum), až v říjnu 2023 vyústily ve snahu žalobkyně o navrácení finanční prostředků. Dne datum si žalovaný zablokoval žalobkyni na všech komunikačních platformách.

3. Žalobkyně v replice zdůraznila, že s žalovaným žádnou darovací smlouvu neuzavřela, finanční prostředky mu zapůjčila. Z elektronické komunikace ostatně vyplývá, že žalobkyně mohla po žalovaném požadovat vrácení finančních prostředků, pokud žalovaný nezaplatí polovinu z pasiv pozůstalosti a polovinu z daně z prodeje nemovitosti. Žalovaný část zápůjčky žalobkyni splatil, z čehož lze dovodit závazek žalovaného vrátit celou poskytnutou částku. Pokud by se jednalo o dar, nedávalo by vrácení části prostředků ze strany žalovaného žádný smysl. I pro případ, že by žalobkyně neprokázala poskytnutí zápůjčky, šlo by na stran žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vrátit. právnická osoba řízení účastníci učinili nesporným, že došlo k převodu finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Soud vzal v souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. uvedené shodné tvrzení za své skutkové zjištění. Sporný tak zůstal právní důvod (titul), z jakého žalobkyně předmětné finanční prostředky žalovanému poskytla.

5. Soud při jednání provedl důkazy následujícími listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili, jako nadbytečné a vzal za prokázaný následující skutkový stav:

6. Žalobkyně byla manželkou jméno FO, zemřelého dne datum, který byl otcem žalovaného. Na základě dohody o rozdělení pozůstalosti schválené dne datum nabyla žalobkyně po zůstaviteli veškerý majetek i veškerá pasiva. Žalovaný z dědictví ničeho nežádal ani nenabyl (prokázáno usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nd 388/2020, které nabylo právní moci dne datum).

7. Z přehledu finančních transakcí mezi bankovními účty žalobkyně (č. ú. č. účtu) a žalovaného (č. ú. č. účtu) za březen, listopad a prosinec 2021 a leden 2022 bylo zjištěn, že z účtu žalobkyně odešlo na účet žalobce za příslušné období celkem částka (částka dne datum, dvakrát částka dne datum), z účtu žalobce na účet žalobkyně odešlo celkem částka (částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum). U platby ze dne datum ve výši částka ve prospěch účtu žalobkyně je uvedena poznámka „vraceni castecne datum (sic!)“. Ostatní platby nejsou opatřeny žádnou poznámkou. Předložený přehled tak odpovídá celkové výši poskytnutých finančních prostředků ve výši částka (částka - částka), která nebyla mezi účastníky sporná.

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky částka předžalobní výzvou ze dne datum (prokázáno kvalifikovanou předžalobní výzvou k zaplacení dluhu včetně podací stvrzenky).

9. Z komunikace mezi účastníky z aplikace Messenger od datum do datum soud zjistil, že v březnu 2018 se žalobkyně obracela na žalovaného s žádostí o zapůjčení finančních prostředků, načež měl žalovaný poskytnout žalobkyni částku částka. V dubnu 2022 žalobkyně kontaktovala žalovaného s žádostí o finanční pomoc z důvodu zvýšení nájemného a nedoplatků za vodu a elektřinu s tím, že loni poslala žalovanému peníze, i když žalovaný „nic nechtěl“ (prokázáno zprávou ze dne datum v 8:29 hodin). Žalovaný na tuto žádost reagoval tak, že sám aktuálně žádné úspory nemá a nemůže žalobkyni pomoct.

10. Z komunikace mezi účastníky z aplikace WhatsApp od datum do datum soud zjistil, že v říjnu 2023 žalobkyně po žalovaném žádala poskytnutí finanční pomoci na splácení úvěru a daně v souvislosti s prodejem nemovitosti. Současně žalobkyně ve zprávě zmínila, že žalovanému dříve poskytla částka, „ikdyz sis je vzdal (sic!)“ (prokázáno zprávou ze dne datum v 13:26 hodin). V reakci na sdělení žalovaného, že žalobkyni žádné finanční prostředky neposkytne, žalobkyně opakovaně zmínila, že žalovanému poslala částka, „ikdyz ses jich vzdal (sic!)“ (prokázáno zprávou ze dne datum v 13:58 hodin). Žalobkyně dále žalovanému sdělila, že pokud jí nezašle finanční prostředky, bude věc konzultovat s právníkem „a může se stát, že mi budeš muset vrátit i těch 400.000 tis., kterých ses vzdal“ (prokázáno zprávou ze dne datum v 14:29 hodin).

11. Obsah předmětné komunikace mezi účastníky přes aplikace Messenger a WhatsApp byl zachycen jednak na screenshotech předložených žalovaným, jednak v notářském zápisu ze dne datum, sp. zn. NZ 1495/2025 N 1059/2025, vyhotoveném podle § 79 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Notářský zápis nechal vyhotovit žalovaný k námitce žalobkyně, která zpochybňovala pravost a pravdivost předložených screenshotů. Z notářského zápisu vyplývá, že žalovaný se za přítomnosti notáře přihlásil na stolním počítači v notářské kanceláři ve webovém prohlížeči ke svým účtům v aplikacích Messenger a WhatsApp, zobrazil profil uživatele Jméno žalobkyně a dále komunikaci s ní, kterou postupně nasnímal. Z facebookového profilu uživatele Jméno žalobkyně je patrné datum narození Datum narození žalobkyně, které koresponduje s datem narození žalobkyně. Dokazování notářským zápisem soud provedl po zákonné koncentraci podle § 118b odst. 1 o. s. ř. k prověření věrohodnosti dříve provedených screenshotů elektronické komunikace mezi účastníky.

12. Pokud jde o nemovitosti, z jejichž prodeje měla žalobkyně zaplatit daň, soud zjistil, že se jednalo o pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. 119, a pozemek parc. č. 3707/11 v katastrálním území adresa, vše zapsáno na LV 936. Ve vztahu k těmto nemovitostem uzavřela žalobkyně se společností právnická osoba smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb, ve které byl žalovaný uveden jako budoucí prodávající (prokázáno Smlouvou o výhradním poskytování realitních služeb ze dne datum). K tomu žalovaný při jednání uvedl, že smlouva byla uzavřena ještě v průběhu pozůstalostního řízení a žalovaný byl jako budoucí prodávající ve smlouvě uveden pro případ, že by nemovitosti nenabyla výlučně žalobkyně. Soud dále zjistil, že se po vypořádání pozůstalosti stala žalobkyně výlučnou vlastnicí nemovitostí (prokázáno usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nd 388/2020, které nabylo právní moci dne datum).

13. Na podporu své argumentace žalobkyně předložila úředně ověřené čestné prohlášení jméno FO, bývalé přítelkyně žalovaného, podle kterého se jí žalovaný svěřil, že si v době covidu půjčil od žalobkyně peníze s tím, že jí je vrátí. Čestné prohlášení dále obsahuje řadu invektiv na adresu žalovaného (např. že je to „lhář, manipulátor a toxický narcis“). K posouzení věrohodnosti osoby jméno FO soud po zákonné koncentraci podle § 118b odst. 1 o. s. ř. provedl dokazování e-mailovou komunikací mezi žalovaným a jméno FO z 23. až datum, která obsahu řadu další invektiv vůči žalovanému (kromě jiného, že je „kretén“, „psychopatická nula“, „ubožák“ a patří „do Bohnic“). Soud na základě obsahu samotného čestného prohlášení i e-mailové komunikace shledal, že jméno FO má k žalovanému zjevně nenávistný vztah, který je emocionálně velmi negativně zatížen v důsledku rozpadu jejich partnerského soužití. Z dokumentů je evidentní sledovaný cíl, a to žalovaného očernit, ublížit mu. Pro účely posuzované věci proto soud neučinil ze sdělení jméno FO z důvodu její nevěrohodnosti žádná relevantní skutková zjištění. Návrh žalobkyně na provedení výslechu jméno FO pak soud s ohledem na předně uvedené zamítl jako nadbytečný.

14. Soud dále zamítl i návrh na doplnění dokazování účastnickými výslechy pro nadbytečnost, neboť dokazované skutečnosti bylo možné prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.).

15. Z ostatních provedených listinných důkazů soud neučinil pro posuzovanou věc žádná relevantní skutková zjištění.

16. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně je nevlastní matkou žalovaného. Po otci žalovaného jméno FO, zemřelém dne datum, nabyla žalobkyně v pozůstalostním veškerý majetek i veškerá pasiva, žalovaný nenabyl ničeho. Mezi bankovními účty žalobkyně a žalovaného došlo od března 2021 do ledna 2022 k několika finančním transakcím, kdy celková výše poskytnutých prostředků žalobci po započtení vzájemných plateb činila částka. Žalobkyně neprojevila vůli, aby jí byly tyto finanční prostředky vráceny. Finanční prostředky žalovanému poskytla v návaznosti na proběhlé pozůstalostní řízení. V rámci komunikace před poskytnutím prostředků nevyjádřila vůli, že jí mají být kdy vráceny, ač komunikace účastníků byla rozsáhlá a i v minulosti se týkala poskytnutí finančních prostředků, a to včetně jejich vrácení. Od dubna 2022 do října 2023 žalobkyně opakovaně žádala žalovaného o poskytnutí finanční pomoci, ve kterých následně, později, a poté, co jí finanční pomoc odmítl upozorňovala, že jinak po něm bude požadovat vrácení poskytnutých finančních prostředků. Žalobkyně poté dne datum vyzvala žalovaného k vrácení částky částka. Na tuto výzvu již žalovaný nereagoval.

17. V daném případě panoval spor o to, z jakého právního důvodu (titulu) žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalobkyně tvrdila, že se jednalo o zápůjčku ve smyslu § 2390 o. z. Naproti tomu žalovaný tvrdil, že se jednalo o „spravedlivou kompenzaci“ za to, že se jako zákonný dědic vzdal veškerých svých nároků v pozůstalostním řízení po svém otci. Soud takovou obranu žalovaného po právní stránce hodnotil tak, že se mělo jednat o darování ve smyslu § 2055 odst. 1 o. z.

18. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

19. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Smlouva o zápůjčce vzniká přenecháním zastupitelné věci, např. peněz. Věc může zapůjčitel přenechat vydlužiteli reálně (tzv. „z ruky do ruky“) nebo ji např. na vydlužitele bezhotovostně převést, jsou-li předmětem zápůjčky peníze. Obecně platí, že ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil [§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Z tohoto břemene tvrzení pak pro žalobce jako zapůjčitele vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena, a že na základě této smlouvy předal žalovanému vydlužiteli finanční prostředky [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.]. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

22. Žalobkyně však uzavření smlouvy o zápůjčce, na jejíž základě by mohla požadovat vrácení poskytnutých finančních prostředků, v řízení nijak neprokázala. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že žalobkyně zaslala žalovanému finanční prostředky dobrovolně, bez předchozí žádosti žalovaného a jako „vyrovnání“ za proběhlé pozůstalostní řízení, ve kterém se žalovaný vzdal v její prospěch veškerých nároků zákonného dědice po svém zemřelém otci. Kromě blízké časové souvislosti mezi pravomocným skončením pozůstalostního řízení (dne datum) a poskytnutím finančních prostředků žalovanému (dne datum a poté dne datum), o tom svědčí též obsah elektronické komunikace mezi účastníky. Sama žalobkyně ve zprávách adresovaných žalovanému, ve kterých jej žádala o finanční pomoc, upozorňovala, že mu v minulosti zaslala finanční prostředky, „kterých se žalovaný vzdal“. Z uvedeného dle soudu jednoznačně vyplývá, že skutečným právním důvodem poskytnutí finančních prostředků žalovanému tak bylo darování, nikoliv zápůjčka. Nejednalo se tudíž ani o plnění bez právního důvodu - právní důvod zde o počátku byl a ani následně neodpadl - jehož vydání by se mohla žalobkyně domáhat z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalobkyně si v okamžiku poskytnutí finančních prostředků nevyhradila možnost jejich vrácení. O vrácení těchto prostředků začala žalovaného žádat až s delším časovým odstupem od dubna 2022, resp. října 2023, kdy sama čelila finančním problémům. Následný jednostranný obrat žalobkyně ve vnímání celé situace však na skutečném právním důvodu pro poskytnutí finančních prostředků žalovaného ničeho nemění. Zjednodušeně řečeno, žalobkyně nemohla darování bez dalšího o své vůli odvolat. Odvolání daru je výjimečným institutem, který má zohlednit případy zvláštního zřetele hodné (srov. § 2068 a násl.). Naplnění takového ospravedlnitelného důvodu však žalobkyně netvrdila ani jej nijak neprokazovala.

23. Argumentovala-li žalobkyně tím, že žalovaný jí část poskytnutých finančních prostředků vrátil, soud takovou skutečnost nehodnotí jako důkaz o dílčích splátkách zápůjčky (§ 2394 o. z.). Z elektronické komunikace mezi účastníky naopak vyplynulo, že žalovaný v minulosti poskytoval žalobkyni finanční pomoc v rámci běžných rodinných vztahů. Pokud jde o poznámku o částečném vrácení u jedné platby ze dne datum ve výši částka ve prospěch účtu žalobkyně, soud upozorňuje, že téhož dne zaslala žalobkyně ze svého účtu žalovanému dvakrát částka. Je tak patrné, že žalovaný obratem vrátil žalobkyni pouze částku, kterou mu žalobkyně zaslala zřejmě omylem duplicitně. Poznámku o částečném vrácení nelze interpretovat tak, že by se jednalo o dílčí splátku již dříve poskytnutých finančních prostředků.

24. Soud neshledal důvodnou ani námitku, kterou žalobkyně zpochybňovala pravost a pravdivost (obsahovou správnost) elektronické komunikace mezi účastníky. Dle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

25. U soukromých listin se rozlišuje jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listiny pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Popírá-li vystavitel pravost listiny, leží důkazní břemeno ohledně pravosti na tom účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a v něm odkazovanou judikaturu). Uvedené závěry se podle § 3026 odst. 1 o. z. uplatní i na dokumenty v elektronické podobě (srov. LAVICKÝ, Petr. § 565. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2022, s. 1817, marg. č. hodnota.).

26. Nutno upozornit, že žalobkyně popírala pravost elektronické komunikace se žalovaným přes aplikace Messenger a WhatsApp ve zcela obecné rovině, aniž by např. tvrdila, že se nejednalo o její uživatelský účet, či že bylo do jejího účtu neoprávněně zasaženo ze strany třetí osoby apod. Žalobkyně tak nevznesla jakoukoliv relevantní námitku, která by zpochybňovala pravost elektronické komunikace, tedy že autorkou zpráv předložených žalovaným je právě ona. Naproti tomu žalovaný na podporu pravosti předmětné komunikace předložil notářský zápis vyhotovený podle § 79 notářského řádu, který zachycuje přihlášení žalovaného na jeho účty v aplikacích Messenger a WhatsApp a zobrazení profilu uživatele Jméno žalobkyně a dále komunikaci s ní. Notářský záznam sice sám o sobě neprokazuje, že původcem předmětných zpráv je právě žalobkyně. Jedná se však o významným důkaz o autenticitě proběhlé komunikace. Kromě toho je třeba zohlednit i spontánnost komunikace, která se netýkala pouze poskytnutí finančních prostředků (např. přání žalobkyně k narozeninám žalovaného přes aplikaci Messenger odeslané dne datum v 9:56 hodin, tedy v den narození žalovaného a další), jakož i skutečnost, že se datum narození u facebookového profilu uživatele Jméno žalobkyně shodovalo s datem narození žalobkyně. Rovněž je nutné vzít v potaz, že elektronická komunikace proběhla několik let před zahájením soudního řízení, a lze tak prakticky vyloučit, že by nyní do předmětné komunikace zpětně bylo zasahováno. Nakonec to ani žalobkyně netvrdila a obsah komunikace koresponduje i s dalšími v řízení provedenými důkazy. O pravosti elektronické komunikace tak soud nemá žádných pochyb. Pokud jde o otázku pravdivosti, žalobkyně nijak neprokázala (ani netvrdila), že by předmětná komunikace byla po obsahové stránce nesprávná. Žádné další relevantní námitky, kterými by se soud z hlediska předmětu řízení mohl zabývat, žalobkyně neuplatnila.

27. Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji jako celek zamítl.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem ve výši částka a nákladů důkazů (notářského zápisu ze dne datum) ve výši částka s DPH. Tarifní hodnota jednoho úkonu právní služby v této věci podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni provedení úkonu, činí částka. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem pět úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (datum), odpor s vyjádřením k žalobě (datum a datum), 2 x účast na jednání u soudu (datum a datum), vyjádření ze dne datum [§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu], tedy v celkové výši částka. Za účelně vynaložený úkon právní služby soud nepokládal náklady na účast advokáta na jednání u mediátorky a s tím spojenou náhradu cestovních výdajů a náhradu za promeškaný čas. Ačkoliv v této věci nařídil první setkání s mediátorkou soud, k nákladům řízení patří pouze odměna mediátora za první setkání (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), nikoliv již odměna advokáta za účast u mediátora. V této souvislosti soud zohlednil povahu sporu, který není po skutkové ani právní stránce nikterak komplikovaný, jakož i podstatu mediace, která je primárně určena samotným stranám konfliktu, nikoliv jejich právním zástupcům, jejichž účast je pouze fakultativní. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce částka pro jeden úkon učiněný před datum a v částce částka za čtyři úkony učiněné po tomto datu, celkem tedy částka. Náklady řízení dále tvoří náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená z těchto částek (bez nákladů důkazů), tj. ve výši částka. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat nuceného výkonu rozhodnutí formou exekuce.