8 C 42/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Ing. Miloslavy Blacké a Dany Ovčáčkové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec a číslo zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: právnická osoba , IČO: číslo sídlem adresa žalované zastoupenému advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o neplatnost výpovědi <b>I. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným přípisem ze dne [datum] je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla výpověď z pracovního poměru daná žalobci ze strany žalovaného dopisem ze dne [datum] určena neplatnou. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od roku 2017, výpověď ze dne [datum] není podepsána statutárním orgánem žalovaného ani osobou, u které je uvedeno, že jedná na základě plné moci, ani u té osoby není uvedena případně funkce u žalovaného v rámci případného jejího pracovního poměru. Z přípisu obsahujícího výpověď nevyplývá, že podepsaná osoba je v pracovním poměru k žalovanému ani v jakém poměru k němu je. Proto žalobce považuje žalobou napadené právní jednání za neurčité a nesrozumitelné. Na výzvu žalobce, aby žalovaný uznal neplatnost výpovědi, reagoval žalovaný sdělením, že výpověď byla dána oprávněnou osobou v souladu s § 166 o. z., když ji podepsal zaměstnanec, který k tomu byl prokazatelně oprávněn. Ve sdělení však není uvedena funkce, pracovní zařazení nebo jiná kompetence, která by opravňovala tuto osobu výpověď podepsat. Žalobce dále poukázal na § 18 a § 19 odst. 3 zákoníku práce a judikaturu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pro [anonymizováno] jednatelky žalovaného paní [jméno] [příjmení] uzavřel žalovaný dne [datum] pracovní smlouvu s Mgr. [jméno] [příjmení] pro druh práce výkonný ředitel, pracovní náplní jmenovaného bylo mj. uzavírání a změna pracovních smluv se zaměstnanci a ukončování jejich pracovněprávních vztahů. Navíc plnou mocí ze dne [datum] žalovaný zmocnil pana [příjmení] [jméno] k zastupování žalovaného ve věcech personálních a obchodních. Výpověď je tak podepsána oprávněnou osobou. K námitce, že na výpovědi není u předtištěného jména a příjmení podepisující osoby Mgr. [anonymizováno] uvedena jeho funkce, odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]. Mgr. [příjmení] jako výkonný ředitel byl nepochybně oprávněn výpověď podepsat.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl zaměstnancem žalovaného jako údržbář a vedoucí velínu od roku 2017 (pracovní smlouva ze dne [datum], mezi účastníky nesporné).

4. Dopisem datovaným [datum] dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodů organizačních změn zaměstnavatele. Pracovní poměr žalovaného měl skončit ke dni [datum] po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby. Převzetí výpovědi stvrdil žalobce svým podpisem. Za žalovaného je výpověď podepsaná Mgr. [jméno] [příjmení], když jeho jméno je na výpovědi předtištěno bez uvedení funkce nebo odkatu na plnou moc, podpis je doplněn razítkem žalovaného (výpověď).

5. Žalobce reagoval na výpověď dopisem ze dne [datum], že následně zjistil, že na výpovědi není podpis jednatelky žalovaného a je podepsána osobou, která není oprávněna za společnost jednat, proto považuje výpověď za neplatnou (dopis ze dne [datum]). Žalovaný reagoval dopisem, že podpis Mgr. [anonymizováno] byl na výpovědi oprávněně v souladu s jeho pracovní smlouvou a se zmocněním na základě plné moci, kterou mu udělila jako jednatelka (dopis ze dne [datum]).

6. Žalobce prostřednictvím právního zástupce následně vyzval žalovaného, aby tento uznal neplatnost výpovědi, jinak bude podána žaloba (předžalobní výzva ze dne [datum]). V reakci na předžalobní výzvu žalovaný prostřednictvím právního zástupce sděloval žalobci, žetrvá na tom, že výpověď byla podepsána oprávněnou osobou, která byla jako zaměstnanec žalovaného pověřena k řešení personálních otázek (dopis ze dne [datum]).

7. Z originálu pracovní smlouvy Mgr. [jméno] [příjmení] jako zaměstnance žalovaného bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] se sjednaným dnem nástupu do práce [datum] a s pracovní náplní výkonného ředitele. Výslovně bylo vypočteno jeho oprávnění uzavírání pracovních smluv a ukončování pracovněprávních vztahů se zaměstnanci. Za žalovaného byla tato pracovní smlouva podepsána jednatelkou R. [příjmení]. Z evidenčního listu důchodového pojištění a z oznámení nástupu do zaměstnání ze dne [datum] s potvrzením příjemce o doručení bylo zjištěno, že Mgr. [jméno] [příjmení] byl evidován jako zaměstnanec žalovaného Okresní správou sociálního zabezpečení Praha – západ pro období [datum] až [datum].

8. Z originálu plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zmocnil Mgr. [jméno] [příjmení], aby žalovaného zastupoval ve věcech personálních a věcech obchodních, plná moc byla za žalovaného podepsána jednatelkou [jméno] [příjmení]. Výslovně bylo uvedeno zmocnění k ukončování pracovněprávních vztahů a udělování a podepisování výpovědí.

9. Soud neprovedl výslech žalobcem navrženého svědka [příjmení] [jméno] ani výslech jednatelky žalovaného (jako účastníka řízení), když má za to, že skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl dostatečně zjištěn z provedených listinných důkazů. Soud také blíže nerozebírá další provedené listinné důkazy (např. mzdové listy Mgr. [anonymizováno]), ze kterých nebylo zjištěno již nic dalšího pro věc potřebného.

10. Podle § 50 odst. 1 zákoníku práce (ZP) výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle § 52 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď mj. stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

11. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2955/2012 předepsanou písemnou formu výpovědi dovršuje jen podpis toho, kdo tento jednostranný právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru skutečně činil. Je-li tato skutečnost nepochybná, nelze zároveň důvodně dovozovat, že je zpochybňována chybou administrativní povahy. Je jistě pravdou, že ředitel odboru pracovněprávního a mzdového činí jménem zaměstnavatele veškeré pracovněprávní úkony, na tomto výlučném určení kompetence však nemění ničeho opatření přijaté pro případ jeho nepřítomnosti, když v opačném případě by zaměstnavatel v době jeho nepřítomnosti nemohl veškeré pracovněprávní úkony činit a běžný chod věcí by byl zcela zablokován.

12. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Podle § 166 odst. 1 věta první o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti.

13. Podle § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle § 553 odst. 1 o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

14. Zaměstnanec může právně jednat za zaměstnavatele, který je právnickou osobou s kolektivním statutárním orgánem a který upravil způsob zastupování zaměstnanci vnitřním předpisem, vůči jiným jeho zaměstnancům též jako zmocněnec ve smyslu ustanovení § 441 odst. 1 o. z. na základě dohody o plné moci (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2972/2018).

15. V daném případě soud po zhodnocení dokazování dospěl k závěru, že výpověď z pracovního poměru udělenou žalovaným žalobci je třeba považovat za platnou. Výpověď má požadovanou písemnou formu a je též podepsána za žalovaného jednající osobou. Touto jednající osobou byl Mgr. [jméno] [příjmení], jak je přímo ve výpovědi u jeho podpisu předtištěno. Pochybnost, jaká konkrétní osoba za žalovaného jednala, tudíž není dána. Spornou otázkou je pouze, zda byl Mg. [jméno] [příjmení] oprávněn v daném případě k právnímu jednání – podpisu výpovědi jako završení takového právního jednání žalovaného. Skutečnost, že u jména jednajícího Mgr. [anonymizováno] není kromě uvedení jeho jména a příjmení uveden též údaj o jeho funkci, rozhodně neznamená neplatnost právního jednání již jen z dikce ustanovení § 161 o. z., kde u tohoto požadavku je slovo„ popřípadě“ – již z toho je zcela zjevné, že nejde o obligatorní náležitost. Oprávnění zastupovat žalovaného pro pana [příjmení] primárně žalovaný spatřuje v jeho pracovním zařazení. Nade vši pochybnost bylo prokázáno, že pan [příjmení] vykonával již počínaje srpnem 2020 u žalovaného jako zaměstnanec pozici výkonného ředitele společnosti. Funkce výkonného ředitele logicky zahrnuje všechny pravomoci v řízení společnosti, a to i úkony v pracovněprávní oblasti, tedy možnost dát výpověď. Pracovní smlouva nebyla rozhodně uzavřena účelově později, když již [datum], řadu týdnů před učiněním výpovědi, byl vznik pracovního poměru oznámen příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Odkaz žalobce na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] je tak zcela nepřípadný. Žádná nejasnost při výkladu právního jednání v daném případě dána není, není tak proč aplikovat § 18 ZP.

16. Kromě toho a z pohledu posouzení platnosti výpovědi až nadbytečně, disponoval pan [příjmení] rovněž plnou mocí, která ho k právnímu jednání za žalovaného spočívajícího v podpisu výpovědi též zmocňovala, jak z plné moci výslovně plyne; skutečnost, že nebyla plná moc přiložena k výpovědi na tom nic nemění (srvn. rozhodnutí nS sp. zn. Odon 28).

17. Soudu tak nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] žalovanému, když náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení žalovaného – [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalované učinil v řízení 7 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k předžalobní výzvě a dvě vyjádření ve věci samé a účast u 3 jednání ve věci dne [datum], [datum] a [datum]), tedy odměna za zastupování činí [částka], náhrada za 7 x režijní paušál [částka] podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. je [částka], ke všemu třeba připočíst náhradu 21 % DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř.