10 C 44/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobce: právnická osoba, IČO číslo sídlem sídlo zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o částka s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokátky advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemků v k. ú. adresa zapsaných na LV č. hodnota a tyto pozemky v současné době využívá žalovaný bez právního důvodu a za jejich užívání žalobci ničeho neplatí. Žalobci byly pozemky vydány v rámci tzv. církevních restitucí na základě rozsudku právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, rozsudku právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, rozsudku právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, dále na základě rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU -č. účtu ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/číslo/Mal ze dne datum ve znění opravného rozhodnutí č.j. SPU č. účtu/číslo/Mal ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Šeb ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Šeb ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum. Dále je žalobce výlučným vlastníkem pozemků v katastrálním území adresa, zapsaných na LV č. hodnota, a to pozemku p.č. hodnota vodní plocha, rybník, p. č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha, p. č. hodnota vodní plocha, rybník, p. č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha, které byly žalobci vydány na základě rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č. j. SPU č. účtu/číslo/Ge a rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/číslo/Ge. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemků v katastrálním území adresa zapsaných na LV č. hodnota, a to pozemků p. č.Anonymizováno číslo plocha, p.č. číslo číslo zastavěná plocha a nádvoří, p.č. číslo ostatní plocha, manipulační plocha, p.č. číslo ostatní plocha, manipulační plocha, p.č. číslo vodní plocha, vodní nádrž umělá, p. č. hodnota vodní plocha, vodní nádrž umělá, p. č. číslo vodní plocha, koryto vodního toku přirozené rodné přijmení umělé, které byly vydány žalobci na základě rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Dv, na které navazovalo sloučení parcel. Žalovaný veškeré tyto pozemky užívá, hospodaří na nich, využívá je pro chov ryb, drůbeže, k uskladnění prostředků pro zemědělskou výrobu atd. Pozemky byly žalobci vydány se vším, co k nim náleží vč. rybníků a bez zatížení. Žalobce se dlouhodobě snaží marně s žalovaným dohodnout. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne datum k vydání bezdůvodného obohacení za pozemky v k. ú. adresa ve výši částka za dobu od datum do datum, tedy za 8 měsíců, znalec stanovil cenu obvyklou ve výši částka ročně. Za užívání pozemků v k. ú. adresa žalobce požaduje bezdůvodné obohacení ve výši částka (dle znalce částka ročně) za tři roky zpětně, k úhradě této částky vyzval žalobce žalovaného výzvou ze dne datum. Za užívání pozemků v k. ú. adresa požaduje žalobce bezdůvodné obohacení ve výši částka (tj. částka ročně dle znalce) za tři roky zpětně od podání žaloby. Na předmětných pozemcích se nachází převážně rybníky, kterou jsou užívány žalovaným k chovu ryb. adresa jsou součástí pozemků, neboť je nelze oddělit od pozemku. Rovněž hráze a další součásti rybníků jsou součástí pozemků. Žalovaný užívá pozemky bez souhlasu žalobce a za jejich užívání ničeho nehradí. Na pozemcích v k. ú. adresa se nachází sádky, které žalovaný užívá, sádky byly žalobci vydány v rámci tzv. církevních restitucí a nemohlo je tak nabýt právnická osoba. na základě privatizace. V privatizačním projektu je zmínka o „sádkách“ způsob využití sklad, ve skutečnosti se jedná o budovy ve vlastnictví právnická osoba., které se nachází v okolí sádek, tyto se užívají k odchovu ryb.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává a navrhl její zamítnutí. Podle žalovaného nejsou splněny předpoklady pro vznik bezdůvodného obohacení. Žalovaný užívá rybníky na pozemcích žalobce na základě pachtovní smlouvy uzavřené se společností právnická osoba. Tato společnost je vlastní na základě privatizačního projektu ze dne datum a tyto propachtovává žalovanému na základě pachtovní smlouvy ze dne datum. Žalovaný je po celou dobu v dobré víře v platnost a účinnost pachtovní smlouvy. Hráze a další funkční objekty rybníků jsou dle žalovaného samostatnými věcmi a pro zátopy rybníků platí § 59a vodního zákona, tzn. jejich užívání je založena na zákonném věcném břemenu svědčícím ve prospěch právnická osoba jako vlastníka hrází a dalších funkčních objektů rybníků. právnická osoba je dle žalovaného vlastníkem rybníků a přistoupením na argumentaci žalobce by v podstatě připustil ztrátu vlastnictví společnosti právnická osoba k části privatizovaného majetku. Podle žalovaného byly naplněny podmínky pro vydržení rybníků ve prospěch právnická osoba. K vydržení uvedl, že společnost právnická osoba nabyla rybníky včetně funkčních objektů a zátop v privatizaci a od roku rok je nepřetržitě jako vlastník drží a užívá (propachtovává) včetně pozemků, na kterých jsou umístěny. O tom svědčí i povolení k nakládání s vodami.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný užívá pozemky ve vlastnictví žalobce specifikované v žalobě.

4. Soud provedl dne datum místní šetření na místě samém s tím, že učinil rybníků včetně hrází v k. ú. adresa a podrobně se seznámil s jejich stavem. Byl pořízen videozáznam a fotografie, které jsou součástí spisu. Při místním šetření bylo zjištěno, že pokud se jedná o hráze rybníků, jedná se ve všech případech o hráze přírodního charakteru (navršená a udusaná zemina), po obou stranách porostlé vegetací, přičemž nelze rozeznat, kde začíná pozemek (hráz) a kde končí.

5. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky částka za užívání pozemků v k. ú. adresa ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

6. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky částka za užívání pozemků v k. ú. adresa ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

7. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky částka za užívání pozemků v k. ú. adresa ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota soud zjistil, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník pozemků tam uvedených v k. ú. adresa, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro název kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota soud zjistil, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník pozemků tam uvedených v k. ú. adresa, obec adresa, a to mimo jiné pozemku p. č. číslo vodní plocha, p. č. číslo zastavěná plocha a nádvoří, p. č. číslo ostatní plocha, manipulační plocha, p. č. číslo ostatní plocha, manipulační plocha, p. č. číslo vodní plocha, vodní nádrž umělá, p. č. hodnota vodní plocha, vodní nádrž umělá, p. č. číslo vodní plocha, koryto vodního toku přirozené rodné přijmení umělé, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba adresa na listu vlastnictví č. hodnota.

10. Z listu vlastnictví č. hodnota soud zjistil, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník pozemků tam uvedených v k. ú. adresa, a to mimo jiné pozemku p. č. hodnota vodní plocha, rybník, p. č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha, p. č. hodnota vodní plocha, rybník, p. č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha 11. Ze spisu právnická osoba sp. zn. spisová značka ve spojení s rozsudkem právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka soud zjistil, že právnická osoba rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka rozhodl o vydání pozemků žalobci v k. ú. adresa zapsané na listu vlastnictví číslo vedeném právnická osoba adresa, a to pozemku par. č. hodnota vodní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo vodní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha. Tímto rozsudkem bylo nahrazeno rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka/I, č.j. SPU č. účtu/Dv. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Soud se zabýval otázkou, zda je dána překážka dle § 8 písm. a) ZMV, tj. zda se jedná o pozemky, na nichž se nachází stavba bránící jejich vydání, případně, zda se je možné pozemky posuzovat jako zastavěné. Soud uzavřel, že rybník a účelovou komunikaci nelze posuzovat ve smyslu občanskoprávním za stavby, neboť nejsou způsobilými předměty občanskoprávních vztahů. S rybníkem nelze nakládat odděleně od pozemků tvořících jeho dno a břehy, proto nemůže být ani stavbou. Účelová komunikace je druhem pozemku a představuje určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemůže být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim. Pozemky nelze považovat za zastavěné a není dán ani jiný výlukový důvod dle § 8 písm. a) ZMV. Vrchní soud dospěl k závěru, že rozhodující pro posouzení rybníku jako samostatné věci ve smyslu občanskoprávním je, zda rybník může být samostatným předmětem právních vztahů, přičemž z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že tomu tak není, a totéž platí pro účelové komunikace, které jsou posuzovány pouze jako úprava povrchu pozemků, po nichž vedou. Podle soudu není důvodný návrh na provedení znaleckého posudku, který by posoudil charakter vodního díla z hlediska občanskoprávních předpisů, neboť posouzení je posouzením právním, které přísluší pouze soudu. Dovolání ve věci bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka odmítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

12. Ze spisu právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka soud zjistil, že rozsudkem právnická osoba adresa. datum, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o vydání pozemků žalobci zapsaných v k. ú. adresa na listu vlastnictví č. hodnota vedeném právnická osoba adresa, a to pozemku par. č. číslo, vše v k ú. adresa, zapsané na LV č. hodnota vedeném v právnická osoba adresa. Tímto rozsudkem bylo nahrazeno rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum sp. zn. SP spisová značka/Šeb. Soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda lze rybník a účelovou komunikaci nelze považovat za stavby ve smyslu Anonymizováno a dospěl k závěru, že nikoliv, neboť nejsou způsobilými předměty občanskoprávních vztahů. S rybníkem nelze nakládat odděleně od pozemků tvořících jeho dno a břehy, proto nemůže být stavbou. Účelová komunikace je druhem pozemku a představuje určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemůže být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim. Předmětné pozemky podle soudu nebylo možné považovat za zastavěné a nebyl dán jiný výlukový důvod uvedený v § 8 odst. 1 písm. a) ZMV, proto rozhodl o jejich vydání. Soud zamítl návrhy na dokazování (znaleckého posudku), neboť směřují k objasnění stavby rybníka z pohledu veřejnoprávního a právní otázky, jejíž posouzení je věcí soudu.

13. Ze spisu právnická osoba sp. zn. spisová značka soud zjistil, že rozsudkem právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o vydání těchto pozemků žalobci: číslo v k. ú. adresa, obec adresa. Tento rozsudek nahradil rozhodnutí právnická osoba právnická osoba ze dne datum, sp. zn. SP spisová značka, č.j. SPÚ č. účtu/Šeb. Soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že hráze rybníků jsou přírodního charakteru, jsou převážně zazeleněné a přes některé vedou účelové komunikace. Nelze určit, kde končí pozemek a kde začíná samotná hráz. V daných případě se nejedná o hráz jako stavbu ve smyslu občanskoprávním, nýbrž pouze o určité zpracování povrchu pozemku. Hráze nacházející se na předmětných pozemcích nepředstavují výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. Soud v daném případě dospěl k závěru, že u předmětných nemovitostí není dán výlukový důvod dle § 8 zákona č. 428/2012 Sb., proto rozhodl o jejich vydání.

14. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer. soud zjistil, že právnická osoba schválil „Dohodu mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou o vydání zemědělské nemovitosti“ č.j. spisová značka uzavřenou dne datum mezi společností právnická osoba. jako povinnou osobou a právnická osoba jako osobou oprávněnou dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na základě dohody byly právnická osoba jako osobě oprávněné vydány nemovitosti v k. ú. adresa, a to pozemky parc. č. hodnota v k. ú. adresa, parc. č. hodnota v k. ú. adresa, parc. č. hodnota v k. ú. adresa, parc. č. číslo v k. ú. adresa, parc. č. číslo v k. ú. adresa a parc. č. číslo v k. ú. adresa. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

15. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU spisová značka. a opravného rozhodnutí ze dne datum, č.j. SPU spisová značka. soud zjistil, že právnická osoba schválil „Dohodu mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou o vydání zemědělské nemovitosti“ č.j. č. účtu uzavřenou dne datum mezi právnická osoba jako povinnou osobou a právnická osoba jako osobou oprávněnou dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na základě dohody byly právnická osoba jako osobě oprávněné vydány nemovitosti v obci a k. ú. adresa, a to pozemek parc. č. číslo zastavěná plocha a nádvoří a budova bez čp/če, jiná stavba, která stojí na pozemku p.č. číslo, vše zapsané na LV číslo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

16. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba adresa ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer. soud zjistil, že právnická osoba vydal oprávněné osobě právnická osoba zemědělské nemovitosti v k. ú. adresa, a to pozemek parc. č. hodnota orná půda, parc. č. hodnota orná půda v k. ú. adresa, pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

17. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba adresa ze dne datum, č.j. SPU č. účtu soud zjistil, že právnická osoba rozhodl o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. adresa a v části katastrálního území adresa. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

18. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer soud zjistil, že právnická osoba vydal právnická osoba jako osobě oprávněné zemědělské nemovitosti v katastrálním území adresa, a to pozemek parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha, parc. č. číslo ostatní plocha. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

19. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Šeb soud zjistil, že právnická osoba vydal právnická osoba jako osobě oprávněné pozemek parc. č. číslo ostatní plocha – manipulační plocha v k. ú. adresa, zapsaný na LV číslo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

20. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Šeb soud zjistil, že právnická osoba vydal právnická osoba jako osobě oprávněné pozemky zapsané na LV číslo pro katastrální území LV číslo, a to pozemky parc. č. hodnota trvalý travní porost, parc. č. číslo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

21. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer soud zjistil, že právnická osoba vydal právnická osoba jako osobě oprávněné pozemky, a to pozemek p. č. číslo lesní pozemek v k. ú. adresa, pozemek p. č. hodnota lesní pozemek v k. ú. adresa, pozemky v k. ú. adresa p. č. číslo lesní pozemek, p. č. číslo a pozemek p.č. číslo lesní pozemek, pozemky v k. ú. adresa p.č. hodnota ostatní plocha, p. č. hodnota lesní pozemek. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

22. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer soud zjistil, že právnická osoba vydal právnická osoba jako osobě oprávněné pozemky, a to pozemky v k. ú. adresa p. č. číslo lesní pozemek, p. č. hodnota lesní pozemek, pozemky v k. ú. adresa p. č. hodnota lesní pozemek, p.č. hodnota trvalý travní porost, pozemky v k. ú. adresa p.č. číslo lesní pozemek, p.č. číslo lesní pozemek a p.č. číslo lesní pozemek. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

23. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer soud zjistil, že právnická osoba schválil „Dohodu mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou o vydání zemědělské nemovitosti“ spisová značka uzavřenou dne datum mezi společností právnická osoba. jako povinnou osobou a právnická osoba jako oprávněnou osobou. Předmětem dohody byly pozemky v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota, v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota, v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota, v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota, v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota, v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota, v k. ú. adresa zapsané na LV č. hodnota. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

24. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Dv soud zjistil, že právnická osoba rozhodl o vydání pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro k. ú. adresa dle § 3 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi právnická osoba, a to pozemku p. č. číslo 25. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Čer soud zjistil, že právnická osoba rozhodl dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi o vydání pozemků právnická osoba v k. ú. adresa, a to pozemku číslo 26. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU právnická osoba, a to p.č. hodnota vodní plocha a p.č. hodnota vodní plocha v k. ú. adresa.

27. Z rozhodnutí právnická osoba, právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU spisová značka soud zjistil, že právnická osoba rozhodl dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi o vydání pozemků právnická osoba, a to p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota orná půda, p. č. hodnota ostatní plocha, p. č. hodnota trvalý travní porost, p. č. hodnota ostatní plocha, p. č. hodnota ostatní plocha, p. č. hodnota trvalý travní porost, p. č. hodnota orná půda, vše v k. ú. adresa.

28. Ze sdělení o navýšení o inflaci k pachtovní smlouvě č. číslo soud zjistil, že právnická osoba sdělilo společnosti právnická osoba., že pachtovné pro rok rok se zvyšuje na částka vč DPH, pachtovné za rok rok na částku částka bez DPH, pachtovné za rok částka bez DPH, pachtovné na rok částka bez DPH. Z faktury č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vystavilo fakturu právnická osoba. dle smlouvy č. číslo za pronájem za období roku rok částkou částka vč. DPH. Z faktury č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vystavilo fakturu právnická osoba. dle smlouvy č. číslo pronájem za období roku rok částkou částka vč. DPH. Z faktury č. číslo ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vystavilo fakturu právnická osoba. dle smlouvy č. číslo za pronájem za období roku rok částkou částka vč. DPH. Z faktury č. číslo ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vystavilo fakturu právnická osoba. za pacht adresa za rok rok částkou částka vč. DPH.

29. Z výpisu z účtu právnická osoba. soud zjistil, že dne datum byla na účet č. č. účtu byla zaslána částka částka pacht, dne datum částka částka pacht, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka. Dle tvrzení žalovaného se jedná o pacht, které hradí právnická osoba žalobci, který přijetí těchto částek nepotvrdil.

30. Z nájemní smlouvy č. spisová značka uzavřené dne datum mezi právnická osoba jako pronajímatelem a Rybářstvím adresa, a.s. jako nájemcem soud zjistil, že předmětem smlouvy byly nemovitosti uvedené v příloze č. hodnota, které byly přenechány nájemci za účelem provozování zemědělské výroby (chov ryb, kachen a hus). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od datum. Roční nájemné bylo dohodnuto ve výši částka. Podle čl. VIII je nájemce oprávněn přenechat pronajaté nemovitosti (některé z nich nebo jejich části) do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele.

31. Z pachtovní smlouvy č. 1/2018/003 uzavřené dne datum mezi žalobcem jako propachtovatelem a společností právnická osoba. jako pachtýřem soud zjistil, že předmětem smlouvy jsou nemovitosti zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, a to pozemek p.č. hodnota vodní plocha, p.č. hodnota ostatní plocha, p.č. hodnota vodní plocha a p.č. hodnota ostatní plocha přenechané pachtýři za účelem výkonu rybářského práva. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od datum. Pachtovné bylo sjednáno ve výši částka ročně bez DPH s tím, že vždy k 1. 1. běžného roku bude valorizováno v závislosti na skutečně dosažené míře inflace. Pachtýř nesmí předmět pachtu propachtovat nebo dát do užívání a požívání jinému bez předchozího písemného souhlasu propachtovatele. Pachtýř se zavázal provádět potřebné drobné opravy a údržbu předmětu pachtu jako např. odstraňování náletových dřevin, sečení travního porostu apod.

32. Z pachtovní smlouvy uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba. jako propachtovatelem a žalovaným jako pachtýřem včetně příloh a dodatku č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že předmětem smlouvy jsou nemovitosti a věci movité nacházející se ve středisku adresa, nemovitosti, vodní díla a věci movité uvedené v příloze č. hodnota, drobný hmotný majetek uvedený v příloze č. hodnota, rozpracovaná výroba dle počtu, stáří, druhů a váhy v rozsahu uvedeném v příloze č. hodnota. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum do datum s opcí na dalších 5 let. Příloha č. hodnota a č. hodnota obsahuje inventární seznam majetku. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byla smlouva uzavřena na dobu určitou do datum.

33. Ze znaleckého posudku číslo číslo ze dne datum vypracovaného znalcem jméno FO a dodatku znaleckého posudku soud zjistil, že úkolem znalce bylo stanovit výši obvyklého nájemného za smluvní užívání pozemků, které tvoří část soustavy Záhlinických rybníků se všemi součástmi v katastrálním území adresa. Znalec dospěl k závěru, že obvyklé nájemné za užívání soustavy činí částka ročně.

34. Ze znaleckého posudku číslo číslo ze dne datum vypracovaného znalcem jméno FO a dodatku znaleckého posudku soud zjistil, že úkolem znalce bylo stanovit výši obvyklého nájemného za smluvní užívání pozemků p. č. hodnota vodní plocha, rybník, p. č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha, p. č. hodnota vodní plocha, rybník, p. č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha v obci a katastrálním území adresa. Znalec dospěl k závěru, že obvyklé nájemné činí částka ročně.

35. Ze znaleckého posudku číslo číslo ze dne datum vypracovaného znalcem jméno FO a dodatku znaleckého posudku soud zjistil, že úkolem znalce bylo stanovit výši obvyklého nájemného za smluvní užívání pozemků p. č. číslo vodní plocha, p.č. číslo zastavěná plocha a nádvoří, p. č. číslo ostatní plocha, manipulační plocha, p.č. číslo ostatní plocha, manipulační plocha, p.č. číslo vodní plocha, vodní nádrž umělá, p.č. hodnota vodní plocha, vodní nádrž umělá, p. č. číslo vodní plocha, koryto vodního toku přirozené rodné přijmení umělé, vše v obci a k. ú. adresa. Znalec dospěl k závěru, že obvyklé nájemné činí částka ročně.

36. Z výslechu znalce jméno FO soud zjistil, že znalec ke znaleckému posudku č. číslo uvedl, že pro stanovení výše obvyklého nájemného neměl podklady pro skutečně realizované nájmy, proto vycházel z metodiky právnická osoba. Našel 7 realizovaných prodejů rybníků, cenu přizpůsobil dané lokalitě. Hodnota všech ploch o výměře 70 665 m2 činí částka, nastavil hodnotu 3 % a vyšla mu cena obvyklého nájemného částka ročně. Okolo rybníků je to zarostlé, těžko průchodné, je tam stromořadí. Ke znaleckému posudku č. 883/2024 znalec uvedl, že rovněž vycházel z realizovaných prodejních cen, nacházejí se tam sádky, k nimž nic nedohledal. Metodika umožňuje, pokud nejsou dohledatelné prodeje, provést ocenění cenou zjištěnou dle vyhlášky. Cenu proto stanovil dle vyhlášky Ministerstva financí a dospěl k ceně částka, cenu převedl na jednotku 1 m2, vyšla mu cena částka/m2. U dvou pozemků mimo areál je cena částka/m2. V případě oplocené části využívané pro sádky stanovil hodnotu 5 % a vyšla mu cena částka/m2/rok. Pro ostatní plochy stanovil hodnotu 2 % a vyšla mu cena částka/m2/rok. Celková průměrná cena vypočtená z těchto dvou hodnot činí částka/m2/rok, roční nájem činí částka.

37. Z privatizačního projektu (aktualizovaný privatizační projekt k datum) soud zjistil, že právnická osoba vydalo dne datum rozhodnutí spisová značka o privatizaci části státního subjektu právnická osoba. Na straně 6 projektu se uvádí: majetek k privatizaci číslo, neřešený majetek částka, komentář – majetek neřešený: nevyjasněné restituční nároky částka, dary občanů, chráněná území, vlastnictví církve částka. Kč, celkem hodnota tis. Kč. Na stranách 39-51 projektu jsou uvedeny tabulky s těmito údaji: k. ú., označení pozemku, popř. budova/stavba, současný způsob využití, číslo LV, den a důvod přechodu na stát, způsob užiti před přechodem, doklad o přechodu na stát, jméno původního nestátního vlastníka a poznámka. Např. na straně 39 je pozemek č. hodnota (dříve číslo) v k. ú. adresa, přívod vody adresa, napájení rybníka z adresa, původní nestátní vlastník Arcibiskupství olomoucké; pozemek č. hodnota, číslo v k. ú. adresa, polní cesta adresa, původní nestátní vlastník právnická osoba; pozemek č. hodnota v k. ú. adresa rybník, původní nestátní vlastník právnická osoba; na straně 40 je pozemek č. hodnota název, původní nestátní vlastník právnická osoba; pozemek číslo k. ú. adresa název původní nestátní vlastník právnická osoba; pozemek č. číslo rybník, vod. nádrž, původní nestátní vlastník podp. spol. kněží právnická osoba; pozemky č. hodnota, číslo, způsob využití stáj, odchovna, původní nestátní vlastník pozemku právnická osoba; na straně 46 je uveden pozemek č. hodnota polní cesta, původní nestátního vlastníka právnická osoba; na straně 48 je pozemek č. hodnota k. ú. adresa způsob využití stáj, původní nestátní vlastník právnická osoba; pozemek č. hodnota, způsob využití sklad, původní nestátní vlastník právnická osoba. Na straně 52 projektu je odkaz na pozemek p.č. hodnota, způsob využití rybník. Na straně 216, 217 projektu je uvedena položka adresa uzávěr, adresa výpusť, adresa splav, adresa kádiště, adresa sjezd, adresa stoka, adresa stoka, položka číslo název, položka adresa uzávěr, adresa potrubí, adresa h. hráz, adresa h. uzávěr, adresa h. potrubí. Na straně 244 projektu je uveden pozemek p.č. hodnota v k. ú. adresa, druh pozemku rybník. Na stranách 512 – 515 je inventarizační ocenění pozemků ve vlastnictví čs. státu k datum, rovněž z těchto listin vyplývá, že některý majetek patřil církvi (např. adresa, rybník, os. pl.; adresa, ost. vod. pl.; adresa, rybník; adresa, st. plocha, pastvina, ost. pl., rybník, les atd.).

38. Z dalších listin předložených žalovaným soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil (rozhodnutí právnická osoba adresa ohledně povolení nakládání s vodami).

39. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem č. č. účtu ohledně charakteru hráze rybníka, který předložil žalovaný z důvodu nadbytečnosti, když tato otázka je otázkou právní, nikoliv znaleckou.

40. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož je žalobce zapsán jako výlučný vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, kdy se jedná o soustavu tzv. název, nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota v k. ú. adresa a na LV č. hodnota v k. ú. adresa. Žalobci byly předmětné nemovitosti vydány na základě zákona o tzv. majetkovém vyrovnání s církvemi, a to na základě rozsudku právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, rozsudku právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, rozsudku právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, dále na základě rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU -č. účtu ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu ze spisová značka datum ve znění opravného rozhodnutí č.j. SPU spisová značka ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Šeb ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Šeb ze dne datum, rozhodnutí právnická osoba č.j.: SPU č. účtu/Čer ze dne datum. Nemovitosti v katastrálním území adresa zapsané na LV č. hodnota byly žalobci vydány na základě rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č. j. SPU č. účtu/121/Ge a rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU spisová značka v katastrálním území adresa zapsané na LV č. hodnota mu byla vydány na základě rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č.j. SPU č. účtu/Dv. Soudy (úřady) v těchto rozhodnutích neshledaly žádný výlukový důvod, pro který by nemovitosti neměly být vydány. Soudy dospěly k závěru, že rybníky jsou součástí pozemků žalobce, stejně tak účelové komunikace a hráze, neboť se nejedná o stavby ve smyslu občanskoprávním. Podle znaleckého posudku číslo číslo ze dne datum vypracovaného znalcem jméno FO výše obvyklého nájemného za smluvní užívání pozemků, které tvoří část soustavy název se všemi součástmi v katastrálním území adresa činí částka ročně. Podle znaleckého posudku číslo číslo ze dne datum výše obvyklého nájemného za užívání nemovitostí v katastrálním území adresa činí částka ročně. Podle znaleckého posudku číslo číslo ze dne datum činí výše obvyklého nájemného za smluvní užívání pozemků v obci a k. ú. adresa částka Kč ročně. Žalovaný veškeré tyto pozemky ve vlastnictví žalobce dlouhodobě užívá zejména za účelem chovu ryb, což bylo mezi stranami nesporné. Žalobce předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení ve lhůtě do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy. Dne datum byla mezi právnická osoba jako pronajímatelem a Rybářstvím adresa, a.s. uzavřena nájemní smlouva č. spisová značka, jejímž předmětem byly nemovitosti uvedené v příloze č. hodnota, tyto byly přenechány nájemci za účelem provozování zemědělské výroby (chov ryb, kachen a hus). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od datum. Podle čl. VIII je nájemce oprávněn přenechat pronajaté nemovitosti (některé z nich nebo jejich části) do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Dne datum byla mezi žalobcem jako propachtovatelem a společností právnická osoba. jako pachtýřem uzavřena pachtovní smlouva č. číslo, předmětem smlouvy jsou nemovitosti zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, a to pozemek p. č. hodnota vodní plocha, p. č. hodnota ostatní plocha, p. č. hodnota vodní plocha a p. č. hodnota ostatní plocha přenechané pachtýři za účelem výkonu rybářského práva. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od datum. Pachtovné bylo sjednáno ve výši částka ročně bez DPH s tím, že vždy k 1. 1. běžného roku bude valorizováno v závislosti na skutečně dosažené míře inflace. Pachtýř se ve smlouvě zavázal, že nepropachtuje předmět pachtu nebo ho nedá do užívání a požívání jinému bez předchozího písemného souhlasu propachtovatele. Dne datum byla mezi společností právnická osoba. jako propachtovatelem a žalovaným jako pachtýřem uzavřena pachtovní smlouva, jejímž předmětem jsou nemovitosti a věci movité nacházející se ve středisku adresa, nemovitosti, vodní díla a věci movité uvedené v příloze č. hodnota, drobný hmotný majetek uvedený v příloze č. hodnota, rozpracovaná výroba dle počtu, stáří, druhů a váhy v rozsahu uvedeném v příloze č. hodnota. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, na základě dodatku č. hodnota ze dne datum do datum. Žalobce podle pachtovní smlouvy vystavilo právnická osoba. fakturu č. hodnota ze dne datum za pronájem za období roku rok na částku částka vč. DPH, fakturu č. hodnota ze dne datum za pronájem za období roku rok na částku částka vč. DPH fakturu č. číslo ze dne datum za pronájem za období roku rok na částku částka vč. DPH, fakturu č. číslo ze dne datum za pacht adresa za rok rok na částku částka vč. DPH. právnická osoba. odeslalo dne datum na účet č. č. účtu částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka. Dle tvrzení žalovaného se jedná o pacht, které hradí právnická osoba žalobci, který přijetí těchto částek nepotvrdil.

41. Podle ustanovení § 506 odst. 1,2 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

42. Podle ustanovení § 498 odst. 1, 2 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

43. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

44. Podle ustanovení § 3 odst. 1, 2 zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění účinném do datum, předmětem tohoto zákona není majetek, který má být vrácen právnickým osobám zvláštními předpisy. Předmětem tohoto zákona rovněž není majetek, který na stát přešel po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů a kongregací a náboženských společností. Majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů, 2) může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty.

45. Podle ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb. ze dne datum o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který nabyl účinnosti dnem vyhlášení, majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.

46. Podle ustanovení § 1 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem1) církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu2) (dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od datum do datum (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. Podle ustanovení § 8 odst. 1 věc nelze vydat v případě, že se jedná o a) zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání (dále jen „stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem5) a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby, b) nemovitou věc, která tvoří území vojenského újezdu6), a o stavbu, která se na tomto území nachází, c) církevní matriky, které přešly do majetku státu podle § 27 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách, d) nemovitou věc užívanou k plnění úkolů bezpečnostního sboru7) nebo k přípravě na plnění těchto úkolů, e) pozemek vyňatý ze zemědělského půdního fondu, na kterém bylo zřízeno v souladu se stavebním zákonem sportovní hřiště, které je užíváno, f) část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene, g) nemovitou věc tvořící území národního parku nebo národní přírodní rezervace a stavbu, která se na tomto území nachází, nebo h) věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

47. Podle ustanovení § 1089 odst. 1, 2 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

48. Podle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

49. Předmětem tohoto sporu je nárok žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání pozemků v jeho vlastnictví žalovaným bez právního důvodu, a to včetně rybníků a veškerých jejich součástí. Mezi účastníky bylo sporné, zda rybníky a hráze, popř. jiné součásti rybníků (které žalovaný přesně nespecifikoval), jsou součástí pozemků, a tedy ve vlastnictví žalobce či nikoliv. Soud se proto nejprve zabýval touto předběžnou otázkou. Žalovaný tvrdil, že společnost právnická osoba. vlastní rybníky na základě privatizačního projektu ze dne datum a tyto propachtovává žalovanému.

50. Shora uvedenou otázkou se již podrobně zabýval Krajský soud v Brně v rámci řízení o vydání pozemků žalobci na základě tzv. církevních restitucí. Na základě těchto rozhodnutí byly žalobci vydány předmětné pozemky, kdy soudy neshledaly žádné výlukové důvody dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, pro které by předmětné pozemky nemohly být vydány, dospěly k závěru, že tyto pozemky nelze považovat za zastavěné. adresa a účelovou komunikaci nelze považovat za stavby ve smyslu občanskoprávním, neboť nejsou způsobilými předměty občanskoprávních vztahů. S rybníkem nelze nakládat odděleně od pozemků tvořících jeho dno a břehy, proto nemůže být stavbou. Účelová komunikace je druhem pozemku a představuje určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Hráze rybníků v daném případě jsou zcela přírodního charakteru, porostlé vegetací a přes některé vedou účelové komunikace. Nelze určit, kde končí pozemek a kde začíná samotná hráz. Nejedná o hráze jako stavby ve smyslu občanskoprávním, nýbrž pouze o určité zpracování povrchu pozemku. Soud v projednávaném případě rovněž provedl místní šetření, na němž byli přítomni všichni účastníci včetně jejich právních zástupců, kdy byla provedena obhlídka hrází dotčených rybníků, byly pořízeny fotografie, jež jsou součástí spisu a byl pořízen stručný protokol, v němž soud uvedl svá zjištění ohledně charakteru hrází, s nimiž byly všichni účastníci obeznámeni při místním šetření, včetně právního zástupce žalovaného. Jeho námitka o neprůkaznosti je tedy zcela nedůvodná.

51. Při řešení této otázky, vycházel soud rovněž z judikatury, která se touto otázkou zabývá: Např. v rozhodnutí sp. zn. spisová značka se Nejvyšší soud zabýval otázkou stavby a dospěl k závěru, že z hlediska občanského práva je nutno stavbou rozumět výsledek stavební činnosti, tak jak ji chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů včetně práva vlastnického (nikoliv tedy součást jiné věci). O stavbu ve smyslu občanskoprávním by nešlo tehdy, pokud by výsledkem stavební činnosti nebyla věc ve smyslu právním, nýbrž tento výsledek by se stal součástí jiné věci (pozemku, stavby) tak, že by k této věci podle její povahy náležel a nemohl by být oddělen, aniž by se tím věc znehodnotila. Musí tedy jít o takovou stavbu, s níž by mohlo být samostatně nakládáno, aniž by muselo být současně nakládáno s pozemkem, na něm je stavba umístěna. V oblasti občanskoprávních vztahů proto nelze pojem stavby vykládat podle správních – zpravidla stavebních – předpisů.

52. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka rybník není ve smyslu občanskoprávním samostatnou věcí, se kterou by mohlo být nakládáno odděleně od pozemků tvořících jeho dno a břehy; proto nemůže být ani stavbou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.

53. Nejvyšší soud se touto problematikou rozsáhle zabýval i v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde konstatoval, že z občanskoprávního hlediska rybník nepředstavuje samostatný předmět občanskoprávních vztahů, resp. není věcí v právním smyslu, s níž by bylo možno samostatně nakládat, a není tedy ani stavbou z hlediska občanského zákoníku. adresa ale nepředstavuje pouhou vodu rozlitou v krajině, která je nějakým způsobem terénně upravena. adresa tvoří více součástí, které až společně, pokud všechny plní zamýšlený účel, plní funkci rybníka. Tyto součásti rybníka mohou tvořit samostatné předměty právních vztahů a jsou vodními díly samy o sobě – jedná se typicky o hráze, výpustní zařízení rybníka a další jeho součásti. Z povahy věci je zřejmé, že odlišné vlastnictví těchto součástí není žádoucí – rybník pak může jen těžko splňovat svojí hlavní hospodářskou funkci. Nejvyšší soud k tomuto uvedl, že: výpustné zařízení rybníka – uvažováno z občanskoprávního hlediska – může, stejně jako hráz rybníka, splňovat podmínky jak samostatné věci v právním smyslu, může ovšem také – coby výsledek stavební činnosti – být pouze součástí zatopeného (rybničního) pozemku, případně může být i součástí hráze rybníka, pokud ta ve smyslu občanského zákoníku v konkrétním případě naplňuje podmínky samostatné věci [není součástí zatopeného (rybničního) pozemku], in eventum může splňovat i podmínky příslušenství věci hlavní ve smyslu § 121 odst. 1 občanského zákoníku. Přitom vyřešení otázky právního charakteru výpustného zařízení se v každém jednotlivém případě musí odvíjet od esenciálního zjištění, zda uvedené zařízení je podřaditelné pod kategorii stavby ve smyslu § 119 odst. 2 občanského zákoníku, jež stanoví, že nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.“. Závěr, zda konkrétní vodní dílo je či není stavbou v občanskoprávním smyslu, je však závěrem právním, nikoliv znaleckým.

54. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka konstatoval, že hráz rybníka může být stavbou (věcí) ve smyslu občanského práva, a dále uvedl, že o tom, zda hráz rybníka je samostatnou věcí v právním smyslu anebo zda jde o součást pozemku, na kterém stojí, nelze učinit obecný závěr bez posouzení konkrétní situace. Při posuzování je třeba vyjít kromě stavebního provedení hráze též z toho, zda lze určit, kde končí pozemek a začíná samotná hráz, tedy zda lze vymezit a oddělit vlastnictví vlastníka pozemku a vlastníka hráze. Rovněž Ústavní soud judikoval, že v případě rybníků: jestliže není fakticky možné stavbu (rybníka) ve smyslu veřejného práva oddělit od pozemku, který tvoří jeho dno a břehy, nemůže být rybník samostatnou věcí z hlediska práva soukromého, se kterou by mohlo být samostatně nakládáno (Usnesení ÚS ze dne datum, sp. zn. spisová značka obdobně se vyslovil NS v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka v případě hrází).

55. Jakkoli jsou tedy všechna vodní díla ve smyslu § 55 vodního zákona stavbami, neznamená to, že jsou i stavbami, a tudíž samostatnými nemovitými věcmi ve smyslu občanskoprávním, s nimiž by mohlo být samostatně nakládáno. Tento závěr potvrzuje i četná judikatura, včetně judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu.

56. K povaze účelových komunikací právnická osoba ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka uvedl, že Nejvyšší soud setrvává na své dosavadní judikatuře, podle které účelové komunikace jsou druhem pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim.

57. Ze shora uvedených rozhodnutí vyplývá jednoznačný závěr, že rybník ani účelová komunikace nejsou způsobilými předměty občanskoprávních vztahů, nejedná se tedy o samostatné stavby v občanskoprávním smyslu. Za samostatné stavby nelze v daném případě považovat ani hráze, neboť jak již bylo uvedeno shora, jedná se o hráze přírodního charakteru vzniklé navrstvením a udusáním zeminy, porostlé vegetací, přičemž nelze určit, kde začíná pozemek (hráz) a kde končí. Z těchto důvodů soud zamítl důkaz znaleckým zkoumáním z oboru stavebnictví, odvětví stavby vodní k posouzení, zda se jedná o stavbu v občanskoprávním smyslu z důvodu nadbytečnosti, navíc otázka, zda se jedná o samostatnou věc je otázkou právní, nikoliv znaleckou.

58. Soud se dále zabýval otázkou, zda společnost právnická osoba. mohla na základě privatizace Státního rybářství v roce rok nabýt vlastnictví k rybníkům a jejich součástem, neboť žalovaný tvrdí, že společnost právnická osoba. nabyla vlastnictví k těmto věcem na základě privatizace a že tedy je oprávněná tyto nemovitosti propachtovat žalovanému.

59. K této otázce soud odkazuje na rozsudek právnická osoba ve věci právnická osoba as. a právnická osoba hld. a.s. proti stát (stížnosti č. číslo) ze dne datum. Věc se týká zrušení dvou privatizací nemovitého majetku (rybníky a pozemky) bez náhrady cca po 26 a 25 letech, kdy stěžovatelky namítaly porušení článku 1 Protokolu č. hodnota a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Projednávaný případ se týká nemovitých věcí v k.ú. adresa a adresa o celkové výměře číslo m² („předmětné pozemky“), které původně patřily právním předchůdcům Římskokatolické farnosti adresa („farnost adresa“) a Římskokatolické farnosti adresa („farnost adresa“). ESLP ve svém rozhodnutí odkázal na judikaturu Ústavního soudu a rovněž NS ČR, např. sp. zn. II. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. II spisová značka ze dne datum, sp. zn. I. spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum, v nichž Ústavní soud konstatoval, že smyslem ustanovení § 3 zákona o privatizaci („blokačního ustanovení“) je především ochránit původní majetek církví před dispozicemi, které by mohly zmařit dlouhodobě zamýšlené odčinění majetkových křivd způsobených nedemokratickým režimem, a to do doby přijetí zvláštního zákona o jeho vypořádání. K obdobným závěrům dospěl též Nejvyšší soud v rozsudcích a usneseních sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum. V nálezech sp. zn. III. spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum Ústavní soud rozhodl, že pouhá skutečnost, že se na převodu majetku podílel stát, například v kontextu privatizace, sama o sobě neruší zákaz dispozice s historickým majetkem církví dle § 29 zákona o půdě či § 3 zákona o privatizaci z roku rok, protože by to představovalo naprosté popření blokačních účinků uvedených ustanovení. Nejvyšší soud rozhodl obdobně ve svých usneseních sp. zn. spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum. V nálezu sp. zn. spisová značka Ústavní soud též připomněl, že církevní právnické osoby mají zákonem založeno legitimní očekávání na vypořádání svého historického majetku (viz nález sp. zn. II. ÚS 528/02 ze dne datum). Uvedl, že dlouhodobá nečinnost datum důvody (dle § 29 zákona o půdě a § 3 zákona o privatizaci) a vylučují-li závěr o neplatnosti dispozice s majetkem na základě blokačního paragrafu vskutku mimořádné okolnosti. Ty lze s největší Anonymizováno spatřovat v rozšíření právní ochrany na osoby, na něž byl protiprávně převeden historický majetek církve, pokud kupříkladu dotyčný získal majetek v dobré víře a naturální restituce nepřipadá v úvahu. Obdobné stanovisko vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudcích a usneseních sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum a spisová značka ze dne datum. Ústavní soud v usnesení sp. zn. spisová značka ze dne datum, mj. s odkazem na nález sp. zn. spisová značka (viz § 54 a 57 výše) konstatoval, že k prolomení blokačních účinků § 29 zákona o půdě nepostačuje pouze dobrá víra nabyvatele, nýbrž musí být zjištěny mimořádné okolnosti věci, které by teprve ospravedlnily kasační zásah Ústavního soudu ve prospěch stěžovatele, který je nabyvatelem takové věci. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. I. spisová značka ze dne datum je třeba restituční nároky považovat za nároky primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkoprávních přesunů, neboť jakýkoliv jiný výklad by činil ochranu, kterou restituentům poskytuje blokační ustanovení, naprosto bezcennou. Nejvyšší soud se vyjádřil obdobně v usneseních sp. zn. spisová značka ze dne datum, spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum. Soud ve své judikatuře konstatoval, že obecný cíl restitučních zákonů, tedy zmírnění některých majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem, představuje legitimní cíl, který je v obecném zájmu, a zejména také přispěl ke znovunastolení právního státu (viz Velikovi a ostatní proti stát, rozsudek ze dne datum, č. číslo a 8 dalších, § 170). Soud dospěl k závěru, že závěry vnitrostátních soudů, které vedly k určení neexistence vlastnického práva stěžovatelek ke sporným pozemkům, spočívaly na dvou hlavních důvodech. Zaprvé, pozemky byly převedeny na stát po 25. únoru 1948, a byly tak vyloučeny z privatizace blokačním ustanovením privatizačního zákona. Zadruhé, vnitrostátní soudy neshledaly na straně stěžovatelek při nabytí majetku dobrou víru, což jim bránilo v pozdějším nabytí majetku vydržením. Vnitrostátní soudy kladly důraz na skutečnost, že dřívějšímu státnímu podniku, jenž připravoval privatizační projekt, a druhé stěžovatelce (právní předchůdkyni první stěžovatelky), jako nabyvatelce majetku, bylo známo, že do privatizace jsou zahrnuty i pozemky, které byly před rokem rok církevním majetkem, ale nezkoumaly způsob ani dobu, kdy tyto pozemky přešly do vlastnictví státu. Za těchto okolností soud neztrácí ze zřetele skutečnost, že privatizace z roku rok byla schválena příslušnými státními orgány. S ohledem na to, že si mohly a měly být vědomy hmotněprávních i procesních vad nastalých v procesu privatizace, lze konstatovat, že chyba, či dokonce porušení zákonnosti postupu, nastaly právě v daném okamžiku a lze je přičítat státu (viz název, rozsudek ze dne datum, č. číslo další, § 94 a 103; název, rozsudek ze dne datum, č. číslo, § 82–87). Soud dodává, že mezi přijetím zákona o privatizaci v roce rok a zákona o církevních restitucích z roku rok uplynulo dvacet let. Již v roce rok však § 3 zákona o privatizaci (tzv. blokační ustanovení) výslovně vylučoval z budoucí privatizace historický církevní majetek, který na stát přešel po 25. únoru 1948. Z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu je zjevné, že účelem blokačního paragrafu bylo poskytnout hmotněprávní základ pro budoucí legislativní řešení vypořádání historického církevního majetku. I když byla tato řešení uvedena do praxe až v roce rok, tedy s výraznou prodlevou, což mohlo vytvořit určitou nejistotu, připomíná zde Soud, že český stát požíval v takových otázkách širokého prostoru pro uvážení, a znovu konstatuje, že stěžovatelky si musely být vědomy protiprávnosti převodu předmětných pozemků do jejich vlastnictví. Z relevantní vnitrostátního právního úpravy a ustáleného výkladu vnitrostátních soudů lze dovodit, že za daných okolností nemohly stěžovatelky v žádném okamžiku nabýt důvodné očekávání, že zůstanou vlastníky předmětných pozemků, když je nabyly převodem od počátku neplatným (viz § 15–16, 18 a 21 výše). Soud dále připomíná, že původní záměr zákonodárce zmírnit křivdy způsobené církevním organizacím byl reflektován v rozhodovacích přístupech zavedených a dále rozvíjených Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, zejména že je třeba restituční nároky považovat za nároky primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkoprávních přesunů, neboť jakýkoliv jiný výklad by činil ochranu, kterou restituentům poskytuje blokační ustanovení, naprosto bezcennou. Tyto soudy rozhodly, že prolomení blokačního ustanovení by odůvodnily pouze silné a přesvědčivé důvody dané za mimořádných okolností.

60. Ze shora uvedeného rozhodnutí vyplývá, že privatizace v případě, že se týká církevního majetku, je absolutně neplatná a nástupnická právnická osoba po státním podniku nemohla nabýt vlastnické právo k takovým nemovitostem, a to pro rozpor s blokačním ustanovením. Soud je přesvědčen, že shora uvedené rozhodnutí lze aplikovat i na projednávaný případ, neboť z předloženého privatizačního projektu z roku rok je zřejmé, že do privatizace byl zahrnut i majetek, který historicky patřil církvi a na nějž se vztahovalo blokační ustanovení. Z privatizačního projektu jednoznačně vyplývá, že dřívějšímu státnímu podniku, jenž připravoval privatizační projekt, a společnosti právnická osoba. jako nabyvatelce majetku, bylo známo, že do privatizace jsou zahrnuty i pozemky, které byly před rokem rok církevním majetkem, přesto je do privatizace zahrnuly, a to v rozporu s tzv. blokačním ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb. zákona o privatizaci (§ 29 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku) Jejich převod je tudíž od počátku absolutně neplatný a společnost právnická osoba. se nemohla stát jejich vlastníkem. Tyto závěry vyplývají jak z judikatury Ústavního soudu tak i Nejvyššího soudu (viz shora) dle níž za účinnosti § 29 zákona o půdě byl převod historického majetku církví absolutně neplatný; vlastnické právo k tomuto majetku na třetí osobu přes existenci smlouvy nepřešlo, a to ani jeho následným zápisem do katastru nemovitostí a k prolomení blokačních účinků § 29 zákona o půdě nepostačuje pouze dobrá víra nabyvatele, nýbrž musí být zjištěny mimořádné okolnosti věci, které by teprve ospravedlnily kasační zásah Ústavního soudu ve prospěch stěžovatele, který je nabyvatelem takové věci.

61. Soud shrnuje, že v řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalobce je jako výlučný vlastník nemovitých věcí v k. ú. adresa zapsán v katastru nemovitostí na LV č. hodnota, pozemky mu byly vydány v rámci tzv. církevních restitucí s tím, že vydané pozemky nejsou zatíženy právy třetích osob. Pokud by soudy v rámci řízení o církevních restitucí dospěly k závěru, že vodní díla či jejich součásti jsou vlastnictví osoby odlišné od žalobce, pak by nemohlo dojít k jejich vydání. Ustanovení § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, se na projednávaný případ nevztahuje, neboť v daném případě není osoba vlastníka pozemku odlišná od osoby vlastníka rybníku, což je podmínkou pro aplikaci tohoto ustanovení. Zákonné věcné břemeno tak nemohlo ani vzniknout. Navíc žalovaný nikdy v minulosti vznik věcného břemene netvrdil. adresa včetně hrází, popř. další součásti jsou součástí pozemků ve vlastnictví žalobce a nejsou samostatnými stavbami dle občanskoprávních předpisů. O užívání nemovitých věcí, které jsou předmětem žaloby nebylo mezi účastníky sporu. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je oprávněný. Obecná klauzule bezdůvodného obohacení zakotvená v ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného. Důvodová zpráva předestírá, že na to, zda je obohacení ospravedlněné, nelze usuzovat jen z existence nebo neexistence právního důvodu, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu, ke kterému by za běžných okolností došlo. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. (jméno, jméno FO. § 2991 [Povinnost k vydání bezdůvodného obohacení a skutkové podstaty]. tituly před jménem: jméno, jméno FO. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. adresa: právnická osoba. jméno, rok, s. číslo.). O bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu se jedná i v případě užívání cizího majetku bez nájemní smlouvy nebo jiného právního titulu opravňujícího k výkonu užívacího práva.

62. Soud se dále zabýval tvrzeným vydržením rybníků. Žalovaný pouze obecně tvrdil, že společnost právnická osoba. jako propachtovatel rybníků nabyla rybníky včetně funkčních objektů a zátop v privatizaci v roce 1993 a od té doby je nepřetržitě jako vlastník drží a užívá, případně propachtovává.

63. Jak již bylo uvedeno shora rybník není samostatnou věcí, nelze jej samostatně prodat, darovat nebo jinak převést. Podle názoru soudu rybník bez pozemku nemůže být předmětem vydržení. Vydržení se týká pozemků, nikoli vodních ploch jako takových. adresa je z pohledu vlastnictví součástí pozemku, na kterém se nachází, a vydržení by se vztahovalo pouze na vlastnictví tohoto pozemku, nikoliv na samotnou vodní plochu rybníka. Vydržení je způsob nabytí vlastnického práva k věci (v tomto případě pozemku) na základě dlouhodobé a nerušené držby. K vydržení je nutná řádná a poctivá držba (držitel se domnívá, že je vlastníkem) nebo mimořádná držba po delší dobu. Předmětem vydržení může být pouze pozemek, nikoliv samostatně rybník.

64. Vydržení církevního majetku navíc bránil tzv. blokační paragraf, konkrétně § 29 zákona o půdě. Tento paragraf stanovil, že majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiných osob do doby, než bude přijat zákon o tomto majetku. Cílem bylo zachovat možnost vrácení majetku církvím v rámci majetkového vyrovnání. Blokační paragraf tedy brání nabytí vlastnictví církevního majetku vydržením, protože majetek je formálně "blokován" a nelze jej převádět jiným osobám. To znamená, že i kdyby někdo majetek užíval po dlouhou dobu a splnil všechny podmínky pro vydržení, vlastnictví mu nevznikne, dokud platí blokační ustanovení.

65. Soud tak uzavírá, že vlastníkem předmětných nemovitostí včetně rybníků, hrází a veškerých součástí je žalobce, neboť nejsou samostatnými věcmi ve smyslu občanskoprávním. Společnost právnická osoba. vlastnictví k těmto nemovitým věcem nenabyla, neboť privatizace je v části týkající se církevního majetku absolutně neplatná. Společnost právnická osoba. není ani oprávněna tyto nemovitosti propachtovávat žalovanému bez předchozího souhlasu žalobce, který nikdy neměla. Je zřejmé, že žalovaný užívá předmětné nemovité věci bez právního důvodu, neboť mu nesvědčí žádný právní důvod k jejich užívání a je tak povinen vydat žalobci bezdůvodného obohacení.

66. Ohledně výše bezdůvodného obohacení soud vycházel ze znaleckých posudků jméno FO, o jehož závěrech nemá soud důvod pochybovat. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum, neboť bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy a žalobce vyzval žalovaného k jeho úhradě výzvou ze dne datum ve lhůtě 7 dnů od doručení. Soud žalobu zamítl co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum.

67. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 11 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne datum, porada s klientem dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na místním šetření dne datum, porada s klientem dne datum, účast na jednání dne datum), tj. celkem částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 11 úkonům právní služby, tj. částka. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny po částka cestou ze sídla advokáta (adresa a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Volvo XC60, registrační značka SPZ Olomouce do adresa a zpět dne datum a datum (celkem ujeto 100 km) při sazbě základní náhrady za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 6,8 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši částka (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné v celkové výši částka. Advokátce náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). právnická osoba vyčerpaná záloha ve výši částka. Celkem tedy náklady řízení činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě-pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.