11 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Doc. Dr. Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 60 434 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta A, advokáta

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa náklady řízení vzniklé státu v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce Jméno žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhal, aby byl žalovaný Doc. tituly za jménem Jméno žalovaného zavázán k povinnosti zaplatit částku (původně) částka s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. 428/4 zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a kat. území adresa u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „pozemek žalobce“). Žalovaný je výlučným vlastníkem stavby budovy bez čp/če – zemědělská stavba, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a kat. území adresa u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „stavba žalovaného“). Stavba žalovaného stojí zčásti na pozemku žalobce a to v rozsahu 813 m² zastavěné plochy. Žalovaný užívá svou stavbu na pozemku žalobce, a to aniž byla mezi účastníky sjednána smlouva opravňující žalovaného k užívání pozemku žalobce. Žalovaný platil v době od roku 2016 žalobci za využití jeho pozemku pro svou stavbu částku částka (částka/m²/rok) dle závěrů znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo ze dne datum, jenž byl vyhotoven pro účely soudního řízení vedeného v obdobné věci mezi účastníky u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Žalobce tyto platby hrazené žalovaným od roku 2016 poštovní poukázkou vždy ke konci kalendářního roku nepřevzal. Žalobce má za to, že došlo k zvýšení obvyklé ceny za užívání jeho pozemku alespoň na částku částka/m²/rok. Žalobce proto vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu částky částka ročně a částky částka ročně (odpovídající rozdílu mezi žalovaným uznávanou částkou a obvyklou částkou za období od datum do datum) dopisem ze dne datum. Žalovaný tyto nároky žalobce odmítl s tím, že řádně hradí částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení a obvyklá cena za užívání pozemku žalobce činí částku částka/m²/rok. Žalobce proto po žalovaném v soudním řízení požadoval (původně) částku částka (3 x částka/rok) za dobu od datum do datum a částka (částka/rok) za dobu od datum do datum, celkem tedy částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum rozšířil žalobce svůj nárok na zaplacení částky celkem částka s ohledem na výsledek provedeného dokazovaní a požadoval zaplacení částky částka za období od datum do datum a dále částky částka za období od datum do datum, neboť obvyklá cena za užívání pozemku žalobce v letech 2020 a 2021 činí částku částka/rok. Tato změna žaloby byla soudem pravomocně připuštěna usnesením, jež bylo vyhlášeno při jednání soudu dne datum.

3. Žalovaný Doc. tituly za jménem Jméno žalovaného nezpochybnil tvrzení žalobce o vlastnickém právu ke stavbě žalovaného i rozsahu užívání pozemku žalobce, avšak namítl, že částka odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení (částka/rok) je žalobci řádně hrazena poštovní poukázkou. Pokud si žalobce poštovní poukázky nevyzvedává, nemůže to jít k tíži žalovaného. Žalovanému je známo, že obvyklá částka užívání pozemku žalobce nepřesahuje částku částka/m²/rok, což plyne ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalce v oboru ekonomika, oceňování nemovitých věcí č. hodnota-21/21 vypracovaného pro účely exekuce prováděné pod sp. zn. spisová značka soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa. Žalovaný proto požadoval zamítnutí žaloby.

4. Při provedeném dokazování vzal soud ze shodných skutkových tvrzení účastníků za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. 428/4 zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a kat. území adresa u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa. Žalovaný je výlučným vlastníkem stavby budovy bez čp/če – zemědělská stavba, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a kat. území adresa u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa.

5. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka bylo soudem zjištěno, že soudem ustanovený znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí tituly před jménem jméno FO dospěl ve číslo posudku č. hodnota-1/5216 ze dne datum k závěru, že obvyklá cena za užívání pozemku žalobce stavbou žalovaného činila v letech 2012 až 2014 částku částka (částka/m²/rok). Soud z tohoto zjištění vycházel při vydání pravomocného rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka.

6. Znaleckým posudkem č. hodnota-Anonymizováno ze dne 20. 3. 201 vypracovaným tituly před jménem jméno FO, znalcem z oboru ekonomika, oceňování nemovitých věcí, bylo prokázáno, že znalec pro účely ocenění nemovité věci při provádění exekuce soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, pod sp. zn. spisová značka dospěl mimo jiné k závěru, že obvyklá částka za užívání pozemku žalobce činí částka/m²/rok a je závadou takto váznoucí na stavbě žalovaného.

7. Z vyjádření tržního odhadce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem z dne datum bylo zjištěno, že jmenovaný odhadl obvyklou cenu za užívání pozemku žalobce ke dni posouzení na částka/m²/rok, tedy částka/rok.

8. Soud provedl rovněž důkaz odborným vyjádřením tituly před jménem jméno FO ze dne datum k otázce obvyklého nájemného jiného pozemku v obci adresa, avšak z obsahu této listiny nečinil žádné skutkové či právní závěry.

9. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo ze dne datum bylo prokázáno, že tento znalec po seznámení s výše uvedenými listinami provedl místní šetření, analýzu lokální situace a srovnávací metodou dospěl k závěru, že obvyklá cena za užívání pozemku žalobce v letech 2020 a 2021 činila vždy částka/rok s přihlédnutím ke způsobu užívání stavby a určení využití pozemku dle územně plánovací dokumentace. K námitkám žalovaného znalec dále uvedl, že pokud se týká vývoje ceny za pronájem pozemku žalobce z částky částka/m²/rok v roce 2015 na částku částka/m²/rok v tomto znaleckém posudku, pak dospěl k závěru o takovémto vývoji obvyklé ceny po analýze dostupných reálných dat tak, jak se vyskytují na trhu v daném místě a čase. Z obsahu písemného znaleckého posudku vyplývá, že stavba žalovaného, nacházející se na pozemku žalobce, je bývalou drůbežárnou, která dnes neslouží původnímu provoznímu účelu, aktuálně žalovaný stavbu využívá jako příležitostný sklad. Pozemek je umístěn v urbanizované zóně označené souborně „P1“ = zastavitelné plochy, respektive „SO“ = smíšené plochy výroby a služeb. Znalcem nebyl z dostupných zdrojů dohledán na území obce adresa a není mu tudíž znám pronájem srovnatelných pozemků, tj. pozemků zastavěných zemědělskou hospodářskou budovou jiného vlastníka. Zkoumaný pozemek při jeho dlouhodobém pronájmu je pro místní podmínky specifický, co do jeho vybavenosti (není napojen na žádné inženýrské sítě). Znalec vzal za srovnávané, reálným nájemním vztahem dotčené nemovité věci – logistické areály v adresa (skladové prostory, garáže, dílny).

10. Revizním znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č. č. účtu ze dne datum bylo prokázáno, že tento znalec po seznámení s obsahem s obsahem znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo ze dne datum dospěl k závěru, že postup tohoto znalce byl v souladu s postupy a metodikou revizního znalce a platným předpisy pro činnost znalců. Po přezkoumání tohoto znaleckého posudku dospěl revizní znalec ke stejnému závěru o výši obvyklého nájemného (obvyklé ceně za užívání pozemku) jako tituly před jménem dan jméno FO.

11. Dopisem žalobce ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě ceny za užívání pozemku žabce stavbou žalovaného. Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum odpovědí na ni ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného dle tvrzení žalobce do datum, avšak žalovaný jeho požadavek odmítl.

12. Kopiemi ústřižek poštovních poukázek zasílaných žalobcem do roku 2020 a sdělením právnická osoba. ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný zaslal žalobci poštovními poukázkami od datum do roku 2020 každý rok v prosinci částku částka, avšak žádná z těchto poukázek nebyla vyplacena.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ust. § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobci jako vlastníkovi pozemku od datum vznikla újma na jmění tím, že stavba žalovaného stojí na pozemku žalobce, čímž došlo u žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce a to v rozsahu částky částka době do datum, která je peněžitou náhradou ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o. z. ve výši zjevně dosahující obvyklé ceny nájemného u pozemku žalobce, jak plyne ze závěrů znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo z dne datum, které znalec řádně odůvodnil. Tyto závěry byly potvrzeny revizním znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č. č. účtu ze dne datum. Pokud se týká námitek žalovaného vůči závěrům znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tento znalec uvedl, že došlo ke změně územně plánovací dokumentace, která byla realizována v roce 2020 a z ní vyplývá, že dotčený pozemek p. č. st. číslo, který byl historicky urbanizován jako plocha VZ – zemědělská a lesnický výroba je nově urbanizován jako plocha SO – plochy smíšené výroby a služeb, tj. není již územním plánem určen k umístění staveb pro zemědělské využití. Protože se vlastnosti tohoto pozemku zásadně změnily mezi léty 2016 a 2021, nepoužil znalec objekty uvedené v předchozí řešené věci účastníků (posudek ze dne datum č. hodnota-1/2015), kde byly použity zemědělské objekty obdobného charakteru. Zdůraznil dále, že aktuálně objekt již neslouží svému původnímu zemědělskému účelu (z hlediska platného územního plánu ani nemůže) a byl ve sledovaném období užíván pro skladování. Následně soud vyslechl znalce při nařízeném jednání konaném dne datum. Znalec odůvodnil nárůst obvyklé ceny mezi léty 2015 až 2021 na částku částka/m2/rok změnou územního plánu v obci, která se týkala možného způsobu využití pozemku, což označil v rámci své výpovědi za zásadní změnu, neboť v roce 2015 byl pozemek podle územního plánu určen pro zemědělskou a lesnickou výrobu, zatímco nyní jde o plochu pro smíšenou výrobu a služby, kdy míra komerčního využití tohoto pozemku je vyšší než u pozemků určených pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Současně poukázal na růst cen mezi lety 2015 až 2021. adresa šetřením dále zjistil, že budova není využívána pro zemědělskou výrobu, ale jako sklad věcí vlastníka, případně nějakého právnická osoba. Za této situace při objektivizaci obvyklé ceny za užívání pozemku vycházel z toho, k čemu je podle územního plánu určen jak pozemek, tak i stavba na něm a z toho, jak je fakticky využívána. K námitkám žalovaného znalec následně v písemném vyjádření ze dne datum potvrdil, že dotčený pozemek p. č. st. číslo ležící v k. ú. adresa byl již od datum umístěn v urbanizované zóně označené souborně „P1“ = zastavitelné plochy, resp. „SO“ = smíšené plochy výroby a služeb a že v původním posudku č. hodnota-1/2015 ve svých závěrech pracoval s urbanizací pozemku „SO“ = smíšené plochy výroby a služeb. Primární pro stanovení nájemného z pozemku jsou dle znalce vlastnosti posuzovaného pozemku, jeho účel, pro který má být využit v souladu s územním plánem obce. V rámci svého dalšího výslechu při jednání soudu dne datum znalec uvedl, že k vývoji ceny za pronájem dotčeného pozemku z částky částka/m2/rok na částku částka/m2/rok v aktuálním znaleckém posudku dospěl po analýze dostupných reálných dat, jak se vyskytují v daném místě a čase. Revizní znale tituly před jménem jméno FO uvedl, že jako srovnávací materiál pro určení obvyklé ceny nájmu využíval objekty, které dohledal v jemu dostupných databázích a pak provedl úpravu ceny koeficientem podle místa dotčené nemovitosti v adresa. Za této situace dospěl k totožným závěrům jako tituly před jménem jméno FO. V samotném adresa nenašel vhodné objekty pro srovnání, proto byl nucen využít objekty uvedené v revizním znaleckém posudku. Pokud by nebyla provedena redukce koeficientem místa, byla by podle něj obvyklá cena 37 až částka m²/rok. Objekt v adresa podle jeho skutečného využití vyhodnotil jako sklad, proto jako srovnávací materiál použil objekty využívané jako skladovací haly. Pro tento případ mu není známa jiná použitelná metoda než metoda srovnávací, kterou použil. Nevyužil objekty a nájemní smlouvy k nim, jež byly založeny žalovaným do soudního spisu, protože jejich zařazení do seznamu pro porovnání nemělo význam pro jeho znalecký závěr, pro nějž mělo zásadní význam skutečné využití objektu v adresa jako skladu. Proto jako srovnávací materiál využíval objekty využívané jako skladovací haly, nikoliv objekty využívané jako zemědělské stavby. S přihlédnutím k těmto závěrům revizního znalce neshledal soud důvod odchýlit se od zjištěné obvyklé ceny za užívání pozemku žalobce v letech 2020 a 2021 žalovaným v částce vždy částka/rok.

17. Žalovaným získané plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které je žalovaný povinen žalobci vydat. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný zaslal v letech 2018 až 2020 vždy v prosinci příslušného kalendářního roku žalobci částku částka na úhradu vzniklého bezdůvodného obohacení, avšak současně bylo zjištěno, že žádná z poštovních poukázek nebyla žalobci vyplacena ve smyslu § 1957 odst. 2 písm. b) o. z., proto tímto způsobem nedošlo k částečnému splnění dluhu. Za dobu od datum do datum je tak žalovaný povinen vydat žalobci částku částka (rozhodnutí v bodě I. rozsudku) jako náhradu za užívání pozemku žalobce. Věřitel (žalobce) se do datum neocitl v prodlení, neboť ze strany dlužníka šlo o řádně nabídnuté plnění. Dle ustanovení § 1926 odst. 1 o. z. volba způsobu plnění náleží dlužníkovi (žalovanému) a žalobce byl povinen řádně nabídnuté plnění uskutečněné včas, přijmout. Žalovaný tak v rozsahu uskutečněného plnění na nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení užíváním pozemku žalobce není v prodlení. Žalobce má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum, neboť žalobce prokázal, že vyzval žalovaného k vydání této částky výzvou ze dne datum. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu náleží náhrada nákladů řízení odpovídající částce zaplaceného a předepsaného soudního poplatku celkem částka, uhrazené záloze znaleckého posudku v částce částka a nákladům právního zastoupení. Odměna advokáta žalobce určená z tarifní hodnoty projednávané věci částka (do datum) a částka podle § 7 bodu 5., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí částka (5 x 2 420 + 8 x 3 540) za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum) po částka a 8 úkony právní služby (změna žaloby ze dne datum, vyjádření ze dne datum účast při jednání soudu dne datum a datum, vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne datum, účast při jednaní soudu dne datum a dne datum), dle ust. § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce částka za 11 úkonů právní služby po částka a 2 úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada cestovného v částce částka za cestu na trase adresa a zpět (celkem hodnota km) dne datum vozidlem Audi Q7 při průměrné spotřebě 6 l/100 km, ceně nafty částka a sazbě základní náhrady částka/km a náhrada 21 % DPH z částky částka ve výši částka. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí částka.

19. O nákladech vzniklých v řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému uhradit tyto náklady v částce celkem částka (8 059 + 14 800), již tvoří část znalecké odměny znalců uhrazená z prostředků státu (rozhodnutí v bodě III. rozsudku). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí. V případě nezaplacení pohledávky státu ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.