12 C 98/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 100 041,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se, po částečném zpětvzetí žaloby, domáhá proti žalovanému nárokem č. , hodnota, zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , úrok , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště , částka, , smluvní pokuty , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a nárokem č. , hodnota, zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , úrok , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště , částka, , smluvní pokuty , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, ., (dále jen „původní věřitelka“), po předchozím řádném zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále také jako „smlouva 1“) a dne , datum, smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále také jako „smlouva 2“). Na základě smlouvy 1 poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Na základě smlouvy 2 poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena na smlouvu 1 dne , datum, ve výši , částka, a na smlouvu 2 dne , datum, ve výši , částka, , dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo původní věřitelce právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu. Původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou ze dne , datum, pohledávky za žalovaným.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , datované dne , datum, , soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka téhož dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem , částka, (při úrokové sazbě 8 % p. a. a RPSN 272,44 %), poplatkem , částka, za poskytnutí úvěru, poplatkem , částka, za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem , částka, , zavázal splatit původní věřitelce ve 14 měsíčních splátkách po , částka, (celková dlužná částka činila , částka, ).

5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , datované dne , datum, , soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka téhož dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem , částka, (při úrokové sazbě 8 % p. a. a RPSN 272,44 %), poplatkem , částka, za poskytnutí úvěru, poplatkem , částka, za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem , částka, , zavázal splatit původní věřitelce ve 14 měsíčních splátkách po , částka, (celková dlužná částka činila , částka, ).

6. Z listiny označené žalobkyní jako transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na smlouvu 1 uhradil původní věřitelce celkem , částka, .

7. Z listiny označené žalobkyní jako transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na smlouvu 2 uhradil původní věřitelce třemi dílčími platbami částku v celkové výši , částka, .

8. Z listin označených jako žádost o úvěr, datovaných dne , datum, a dne , datum, , soud zjistil, že původní věřitelka se před poskytnutím peněžních prostředků zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného, jenž tyto údaje uvedl písemně na formuláři původní věřitelky. Žalovaný zde mj. čestně prohlásil, že proti němu není vedena exekuce či výkon rozhodnutí.

9. Z listiny označené jako dohoda o změně pracovní smlouvy, datované dne , datum, , soud zjistil, že pracovní smlouva žalovaného (zaměstnance) u zaměstnavatele , právnická osoba, ., , adresa, , byla s účinností od , datum, sjednána na dobu neurčitou.

10. Z výplatních pásek za období od 9/2022 do 11/2022 soud zjistil, že žalovanému jsou jeho zaměstnavatelem prováděny exekuční srážky ze mzdy.

11. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne , datum, , vč. příloh (seznamů pohledávek), soud zjistil, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávky za žalovaným z výše uvedených dohod na žalobkyni.

12. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dle smlouvy 1 peněžní prostředky ve výši , částka, a dle smlouvy 2 peněžní prostředky ve výši , částka, , před poskytnutím těchto prostředků zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného, vycházela ovšem z chybného zjištění, že proti žalovanému nejsou vedeny žádné exekuce, přičemž tuto skutečnost v rámci posuzování poměrů žalovaného žádným způsobem nezohlednila. Žalovaný uhradil původní věřitelce na smlouvu 1 celkem , částka, a na smlouvu 2 celkem , částka, . Před podáním žaloby převedla původní věřitelka dotčené pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Před podáním žaloby uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě níž původní věřitelka postoupila žalobkyni předmětné pohledávky za žalovaným; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.

20. Soud se zprvu zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěry v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

21. Pro závěr, zda byly spotřebitelské úvěry v daném případě poskytnuty žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že proti žalovanému byla v době bezprostředně předcházející uzavření úvěrových smluv vedena nejméně jedna exekuce. Na tomto místě soud připomíná, že existence vedené exekuce proti žadateli o úvěr je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. V posuzované věci se původní věřitelka, ať již úmyslně, či z nedbalosti, vůbec nezabývala otázkou dopadů exekuce či exekucí vedených proti žalovanému na jeho schopnost splácet předmětné úvěry, na základě čehož lze bez dalšího uzavřít, že postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ, což má dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. za následek absolutní neplatnost smluv o úvěru.

22. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalovaného, které původní věřitelka v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti zjistila, jelikož vzhledem k výše popsanému zásadnímu deficitu tohoto procesu by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

23. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smluv o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelských úvěrů v celkové výši , částka, v době přiměřené jeho možnostem, neboť ze smlouvy 1 činí nevrácená jistinu částku , částka, (35 000 – 4 648) a ze smlouvy 2 činí nevrácená jistina částku , částka, (15 000 – 5 976). Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jeho možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelských úvěrů do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalované), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ).

24. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. Pariční lhůta koresponduje s novou dobou splatnosti.

25. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácenou jistinu spotřebitelských úvěrů, neboť právním titulem pro vznik těchto nároků jsou absolutně (od počátku) neplatné smlouvy o úvěru, z nichž žalovanému nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, jelikož se žalovaný s vrácením zbylé části poskytnuté jistiny dosud do prodlení nedostal (viz odůvodnění výše).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.