13 C 152/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vypořádání zaniklého SJM

I. Žaloba, aby byla žalobkyni přikázána do výlučného vlastnictví bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , včetně souvisejícího ideálního spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro katastrální území a obec , adresa, , a aby byla žalobkyně povinna vyplatit žalovanému vypořádací podíl, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám advokáta , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, a rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci téhož dne. Žalobkyně předmětem řízení učinila nemovité věci dle ní patřící do zaniklého společného jmění manželů účastníků, a to bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , včetně souvisejícího ideálního spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro katastrální území a obec , adresa, (dále také jen „byt“). Navrhla, aby byl byt přikázán do jejího výlučného vlastnictví a byla jí uložena povinnost vyplatit na vypořádací podíl žalovanému částku, která bude zjištěna soudem. Návrh odůvodnila tím, že byt užívá více než žalovaný, v domě bydlí i matka žalobkyně, nepodařilo se jí s žalovaným dohodnout na vypořádání bytu. Hodnotu bytu odhadla na 2,2 až 2,3 milionu Kč. Byt byl nabyt za trvání manželství ze společně získaných prostředků obou účastníků, zapůjčených ve výši , částka, dne , datum, od strýce žalobkyně , jméno FO, , který již zemřel. V katastru nemovitostí je jako vlastník zapsán pouze žalovaný. V roce 2012 proběhla rekonstrukce bytu, na kterou žalobkyně zajistila prostředky ze stavebního spoření.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Měl za to, že byt je v jeho výlučném vlastnictví. Byt byl v minulosti přidělen prarodičům žalovaného. Po smrti dědy začal v bytě s babičkou bydlet žalovaný. Po její smrti byt užíval sám žalovaný na základě dohody o užívání bytu z , datum, . Žalovaný se zajímal o privatizaci bytu, dne , datum, obdržel nabídku k odkupu bytu, kterou akceptoval. Dne , datum, obdržel výzvu k uzavření kupní smlouvy, k jejímuž uzavření došlo , datum, za kupní cenu , částka, . Byt zakoupil ze svých výlučných prostředků, které měl částečně naspořeny (, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, ) a částečně mu je poskytla jeho matka (, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, ), která již zemřela. V době uzavření kupní smlouvy nebylo ve společném jmění účastníků téměř nic. Zápůjčka od strýce žalobkyně byla realizována až po vložení se matky žalovaného do věci, neboť strýc žalobkyně jim nechtěl nic půjčit, a byla použita na pořízení nového vybavení bytu v souvislosti se stěhováním žalobkyně po uzavření manželství a potenciálním založení rodiny.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Vycházel rovněž ze shodných tvrzení účastníků.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, , jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, , jejich společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník předmětného bytu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nacházejícího se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu a pozemku, vše zapsané na LV , Anonymizováno, a LV , Anonymizováno, pro katastrální území a obec , adresa, , a to s právními účinky vkladu vlastnického práva k , datum, z titulu smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . , adresa, nabídlo žalovanému jako tehdejšímu nájemci k odkupu předmětný byt nabídkou ze dne , datum, a dne , datum, žalovaného vyzvalo, aby se dostavil k podpisu smlouvy o převodu nemovitostí dne , datum, . Žalovaný jako jediný kupující uzavřel s městem , adresa, jako prodávajícím dne , datum, smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky a pozemku týkající se předmětného bytu. Kupní cena předmětného bytu o velikosti 2+1 činila , částka, . Před žalovaným byt užívali jeho prarodiče, žalovaný začal po smrti dědy v bytě bydlet se svou babičkou, po její smrti byt užíval žalovaný na základě dohody o užívání bytu ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k vypořádání před podáním žaloby, ale strany se neshodly.

5. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že město , adresa, jako jediný prodávající a žalovaný jako jediný kupující se dohodli na převodu vlastnictví k bytu 2+1 s příslušenstvím o velikosti , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z prodávajícího na žalovaného, který byl nájemcem bytu, za cenu , částka, . Smlouva je podepsána prodávajícím i kupujícím, jehož podpis je úředně ověřen.

6. Z potvrzení o půjčce bylo zjištěno, že dne , datum, poskytl předávající , jméno FO, účastníkům označeným jako manželé , jméno FO, na koupi bytu částku , částka, , kterou převzal žalovaný a kterou měli splatit do měsíce v části , částka, a ve zbytku v měsíčních splátkách po , částka, počínaje květnem. Jde o rukou psanou nedatovanou listinu obsahující tři podpisy.

7. Z potvrzení , jméno FO, a , jméno FO, z , datum, soud zjistil, že žalobkyně pobývala v předmětném bytě od roku 1997. Jde o rukou psanou listinu, obsahující podpisy , jméno FO, a , jméno FO, .

8. Z výslechu svědkyně , jméno FO, (matky žalobkyně) bylo zjištěno, že její bratr , jméno FO, poskytl oběma účastníkům po jeho prvotním nesouhlasu v roce 1998 ještě před jejich svatbou částku , částka, na byt. Výše částky byla dohodnuta s ohledem na cenu bytu okolo , částka, . Peníze převzal žalovaný v hotovosti v přítomnosti její a pana , jméno FO, . Třetí podpis na potvrzení o půjčce, které bylo sepsáno někdy v dubnu 1998, patří jí, sama listinu sepsala. Žalobkyně u předání peněz nebyla. Peníze měli účastníci splatit po , částka, měsíčně. Nakonec mu zřejmě vrátili , částka, , protože jim , částka, přispěl na svatbu. , jméno FO, žil sám, neměl rodinu, měl našetřeno. Žalobkyně s žalovaným v bytě žila už v roce 1997, když byly povodně, stěhovala si tam věci asi rok před svatbou. Svědkyně účastníkům po svatbě koupila gauč, koberec a jednu skříň do ložnice. Další skříň jim koupila matka žalovaného.

9. Z výslechu svědkyně , jméno FO, (sestry žalovaného) soud zjistil, že její matka , jméno FO, se s ní kdysi bavila, když už s rodiči ona ani žalovaný nebydleli (asi před 35 lety), o tom, že poskytne žalovanému nějakou větší částku na koupi bytu po babičce, v němž žalovaný žil. U předání peněz svědkyně nebyla. Jejich matka měla nějaké úspory na vkladní knížce i byt, žila sama a v té době pracovala. Schovávala si peníze na pohřeb, půjčovala oběma svým dětem jen do určité hranice, aby jí něco zůstalo. Neví, jestli peníze na byt měla našetřené, nebo si je měla půjčit, a jestli je chtěla vrátit. Peníze půjčovala i jí, svědkyně jí je vždy vracela. Svědkyně nevěděla, jestli v době koupě bytu měl žalovaný nějaké úspory a zda to bylo době, kdy se měl ženit. Měl tehdy přítelkyni, nevěděla, zda to byla žalobkyně, protože před ní měl i jinou ženu. Svědkyně je po operaci hlavy, data si už moc nepamatuje. Žalovaný pracoval od doby skončení školy.

10. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že mu byl v rámci privatizace bytů nabídnut ke koupi byt, v němž bydlel. V té době měl úspory asi , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, , protože pracoval už od vyučení od 18 let s výjimkou dvou let, kdy byl na vojně. Po vyučení měl příjem , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, , který se pak zvyšoval. V 90. letech měl příjem asi , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, . Za bydlení platil okolo , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebo , částka, . Před žalobkyní měl vztah s jinou ženou, s níž má syna, kterému je okolo 30 let. V bytě spolu krátce žili, ale pak se od něj odstěhovala i se synem. Platil na něj výživné, částka nebyla nijak vysoká. Neměl problém našetřit, vydělávalo se různě. Když z organizačních důvodu přecházel do jiného podniku, dostal i odstupné. Neměl však k dispozici celou částku na zakoupení bytu. Možnost koupě řešil se svou matkou, která měla nějaké úspory (doma i na účtu). Zvažoval, že si peníze půjčí, ale jeho matka mu raději nabídla své peníze, aby nemusel platit úroky. Matka žalovanému poskytla , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, v hotovosti. Půjčovala peníze i jeho sestře, psala si to do kalendáře. Vždy jí půjčené peníze vraceli, když měli z čeho. Zvažovali také půjčku od pana , jméno FO, , který jim ale původně půjčit nechtěl. Nakonec od něj s žalobkyní dostali , částka, , přesvědčilo ho, až když uvedli, že je použijí na koupi bytu. Listina o půjčce byla sepsána až dodatečně. Tyto peníze použili na pořízení nějakých věcí, nikoli na koupi bytu. Žalobkyně v bytě pobývala i před svatbou, dle žalovaného v rámci návštěv, neboť se k němu nastěhovala až po svatbě. V bytě byl tehdy starý nábytek. Kupovali si nějaký nový nábytek na míru z , Anonymizováno, , pořídili si sedačku. Byt rekonstruovali až později po uzavření manželství. Byt vždy užívala jeho rodina a vše okolo bytu řešil žalovaný. Byt platil zřejmě přes konto, peníze tam musel vložit. Žalobkyně o koupi bytu věděla, peníze na jeho pořízení sháněl žalovaný. Kdyby koupi bytu odmítl, nabídli by ho někomu jinému, ale za úplně jinou cenu.

11. Návrh žalobkyně na provedení důkazu jejím výslechem soud zamítl, neboť okolnosti, k nimž měla žalobkyně vypovídat již byly prokázány z jiných provedených důkazů (původ prostředků, poskytnutí půjčky a předání peněz), případně nebyly relevantní pro rozhodnutí o věci. Žalobkyně jej navrhovala k prokázání své účasti při nabývání bytu, financování bytu ze společných prostředků a k okolnostem půjčky a předání peněz.

12. Na tomto podkladě přijal soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, . Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, . Společné jmění manželů účastníků dosud nebylo vypořádáno. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník předmětného bytu včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, a to s právními účinky vkladu vlastnického práva k , datum, z titulu smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru ze dne , datum, . , adresa, jako prodávající nabídlo žalovanému jako tehdejšímu nájemci k odkupu předmětný byt nabídkou ze dne , datum, a dne , datum, žalovaného vyzvalo, aby se dostavil k podpisu smlouvy o převodu nemovitostí dne , datum, . Žalovaný jako jediný kupující uzavřel s městem , adresa, jako prodávajícím dne , datum, smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky a pozemku týkající se předmětného bytu. Kupní cena bytu 2+1 o velikosti , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 činila , částka, . Žalovaný byt platil přes konto. Kdyby koupi bytu odmítl, nabídl by ho prodávající někomu jinému, ale za úplně jinou cenu. Žalobkyně o koupi bytu věděla. Před žalovaným byt užívali jeho prarodiče, žalovaný v bytě začal bydlet se svou babičkou, po její smrti byt užíval žalovaný na základě dohody o užívání bytu ze dne , datum, . Žalovaný měl v době koupě bytu našetřeno , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, , pracoval od svých 18 let s výjimkou pobytu na vojně, vydělával si okolo , částka, měsíčně. Nejdříve zvažoval, že požádá o půjčku na koupi bytu. Jeho matka mu posléze na koupi bytu poskytla , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, v hotovosti ze svých úspor, které jí měl splácet. V té době pracovala, měla svůj byt. Dne , datum, žalovaný dále od , jméno FO, , který měl našetřeno a neměl rodinu, převzal za přítomnosti matky žalobkyně v hotovosti částku , částka, , která byla poskytnuta i přes prvotní neochotu účastníkům pod záminkou koupě bytu a kterou měli postupně splácet (do měsíce v části , částka, a ve zbytku v měsíčních splátkách po , částka, počínaje květnem). Tyto peníze účastníci použili na pořízení nějakých věcí, nikoli koupi bytu, v bytě byl v té době starý nábytek a pořizovali si nový. Žalobkyně v bytě přespávala asi rok před uzavřením manželství. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vypořádání před podáním žaloby, ale strany se neshodly.

13. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že k nabytí vlastnictví předmětných nemovitostí, které měly být dle žaloby vypořádány jakožto součást společného jmění manželů (dále jen „SJM“), došlo za trvání manželství účastníků dle § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „s. o. z.“), vkladem do katastru nemovitostí. Okolnosti vzniku SJM účastníků (tehdy bezpodílového spoluvlastnictví manželů), jejichž manželství bylo uzavřeno dne , datum, , se posuzují podle právních předpisů účinných v té době v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a čl. VIII. bod 5. zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů.

14. Dle § 143 s. o. z., ve znění účinném do , datum, , v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

15. Jestliže cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů a jen tento manžel byl účastníkem kupní smlouvy, pak tato věc nepatří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nýbrž je jeho (osobním) vlastnictvím (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 49/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Kdo tvrdí, že jde o majetek v SJM, prokazuje, že byl nabyt za trvání manželství; prokáže-li se tato skutečnost, je na tom, kdo nabytí do SJM i za tohoto stavu popírá, aby prokázal, že věc nepatří do SJM (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 48/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ač k nabytí vlastnického práva k bytu došlo až za trvání manželství účastníků, tak bylo prokázáno, že byl byt (předmětné nemovitosti) pořízen z výlučných prostředků žalovaného, tudíž nepatří do SJM a nelze jej v rámci vypořádání zaniklého SJM vypořádat, proto návrh žalobkyně zamítl. Soud v rámci provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalovaný měl dostatek svých výlučných prostředků ke koupi bytu za kupní cenu , částka, . Soud uvěřil výpovědi žalovaného a svědkyně , jméno FO, , že žalovaný na koupi bytu použil prostředky, které měl našetřené ze svého výdělku ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, , což je věrohodné, když pracoval od roku 1989 a vydělával v 90. letech okolo , částka, měsíčně, a to i přes to, že měl vyživovací povinnost k tehdy nezletilému synovi, a dále prostředky, které mu zapůjčila jeho matka ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, , které byly celkově dostačující pro úhradu kupní ceny bytu. Závěru o tom, že byt žalovaný pořídil ze svých výlučných prostředků s úmyslem jej nabýt do svého výlučného vlastnictví svědčí i to, že po celou dobu kontraktačního procesu, který byl navíc zahájen ještě před uzavřením manželství účastníků, vystupoval pouze žalovaný v roli kupujícího. K uzavření kupní smlouvy došlo necelé tři týdny po uzavření manželství a k vkladu práva do katastru nemovitostí došlo k , datum, , tedy ani ne měsíc po uzavření manželství účastníků. Úmysl nabýt byt do výlučného vlastnictví vyplývá podpůrně i ze zápisu v katastru nemovitostí, kde je jako vlastník bytu evidován výlučně žalovaný. Nelze ani odhlédnout od toho, že byt za uvedenou cenu žalovaný získal díky tomu, že ho měl dlouhodobě v nájmu jakožto jediný nájemce.

18. O tom, že by na koupi bytu byly použity společné prostředky účastníků, sama o sobě nesvědčí ani formulace v potvrzení o půjčce (které není smlouvou o půjčce) od strýce žalobkyně , jméno FO, , že prostředky půjčuje účastníkům na koupi bytu. Vázání zapůjčení prostředků na konkrétní účel ještě neznamená, že prostředky na tento účel byly skutečně použity, když z provedeného dokazování vyplývá, že účastníci měli i jiné výdaje. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že byl byt pořízen právě z peněz zapůjčených od , jméno FO, , pak je třeba zdůraznit, že jednak k poskytnutí těchto peněz došlo ještě před uzavřením manželství účastníků, tudíž nebyly součástí jejich SJM, které v té době ještě nevzniklo, ale výlučným vlastnictvím každého z účastníků v blíže nezjištěném poměru, jednak šlo o další prostředky, které měli účastníci k dispozici a které byly použity na zakoupení jiných věcí než samotného bytu. Navíc i sama svědkyně , jméno FO, potvrdila původní neochotu pana , jméno FO, účastníkům cokoli zapůjčit, což vedlo žalovaného k tomu prostředky na pořízení bytu sehnat jinde. Okolnost, zda žalobkyně v bytě bydlela ještě před uzavřením manželství účastníků, není pro právní posouzení režimu vlastnictví bytu rozhodná.

19. Předmětný byt tudíž z výše uvedených důvodů nepatří do SJM účastníků a jako takový jej nelze vypořádat v rámci vypořádání SJM účastníků, které zaniklo rozvodem. Soud proto žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalovaného tvoří odměna zástupce z řad advokátů. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) a vycházel z tarifní hodnoty , částka, (poloviny žalobkyní odhadované ceny bytu) s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 AT činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem zástupce žalovaného učinil sedm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z , datum, a , datum, , porada s klientem dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, a , datum, , u druhého trvající přes 2 h do 4 h, tedy celkem , hodnota, úkony za účast u jednání soudu) ve výši mimosmluvní odměny 7 x , částka, , tj. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . Za úkon, za který by žalovanému náležela odměna, soud nepovažoval poradu s klientem dne , datum, , která je již součástí úkonu převzetí a příprava věci. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 AT po , částka, ke dvěma úkonům právní služby učiněným za AT účinného do , datum, a po , částka, k pěti úkonům právní služby dle AT účinného od , datum, , tedy celkem , částka, . Dále náleží náhrada za promeškaný čas při uskutečněné cestě z , adresa, a zpět na jednání dne , datum, a cestovné, když náhrady za promeškaný čas a cestovné k jednání dne , datum, se výslovně vzdal. Náhrada za promeškaný čas činí celkem , částka, (4 půlhodiny) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve znění účinném od , datum, . Soud dále přiznal cestovné osobním vozidlem Škoda Rapid z , adresa, a zpět na jednání podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši po zaokrouhlení , částka, (průměrná spotřeba benzinu 4,7 litrů/100 km, celkem , hodnota, km, cena benzinu 95 oktanů , částka, /litr, amortizace , částka, ), tedy , částka, celkem náhrada za palivo a , částka, náhrada za použité vozidlo. Dále má zástupce žalovaného nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem , částka, . Celkem tak náhrada nákladů činí , částka, po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.