13 C 84/2019

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 142 800 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení 142 800 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 103 382,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 142 800 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z částky 142 800 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že jakožto podnikatelka mj. v oblasti provádění staveb a jejich změn v době od 13. 7. do [datum] zhotovila pro žalovaného lité podlahy v novostavbě rodinného domu stojícího na pozemku [parcelní číslo] v Horních Moštěnicích. Na provedení prací se účastníci dohodli ústně. Veškerý materiál užitý žalobkyní při zhotovení litých podlah uhradila žalobkyně, především se jednalo o litý potěrový materiál od společnosti [právnická osoba] Žalobkyně tvrdila, že dílo řádně a včas dodala, načež dne [datum] vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 142 800 Kč se splatností [datum] – částka byla tvořena cenou za výlivku anhydridu 20, výlivku cementu 30, práci s čerpadlem, dopravu a zdržné. Jelikož žalovaný fakturu [číslo] nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě přípisem ze dne [datum]. Na to žalovaný reagoval sdělením vad spočívajících ve výškové nerovnosti, které však na výzvu zástupkyně žalobkyně nedoložil. Žalobkyně dále uvedla, že obdobné práce provádí již řadu let bez reklamací, jeho práce je kontrolována dodavatelem používané směsi na lité podlahy a tyto směsi AnhyLevel a Cemlevel mají certifikát kvality.

2. Vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Přerově dne 20. 6. 2019 vydala pod č. j. 13 C 84/2019-14 platební rozkaz, kterým uložila žalovanému povinnost k úhradě nároku dle žaloby včetně příslušenství a nákladů řízení vzniklých žalované.

3. Platební rozkaz byl z důvodu včasně podaného odporu žalovaným zrušen. Již v odporu žalovaný uvedl, že nárok v celém rozsahu neuznává a žalobu navrhl pro nedůvodnost zamítnout, neboť dílo zhotovené žalobkyní vykazovalo podstatné vady. Proto žalovaný uplatnil vůči žalobkyni nárok na přiměřenou slevu z ceny díla, a to v souhrnné výši 161 129,95 Kč odpovídající nákladům na uvedení díla do bezvadného stavu.

4. Již v této fázi odůvodnění soud podotýká, že soud se prvotně zaměřil na zjišťování okolností rozhodných pro vznik nároku žalobkyně na cenu díla. Tomuto odpovídá také obsahová stránka písemného odůvodnění rozsudku, v němž nejsou blíže rozebírány okolnosti vztahující se k tvrzením žalovaného o vadách litých podlah a jejich odstranění, jakož i k tvrzením žalobkyně o nikoli řádném uplatnění takovýchto vad.

5. V rámci vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Horní Moštěnice, že se na tomto pozemku nachází novostavba rodinného domu a že mezi žalobkyní, jakožto zhotovitelkou, a žalovaným, jakožto objednatelem, byla v ústní formě uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného dílo spočívající ve zhotovení litých podlah v předmětné novostavbě. Žalovaný sporoval, že by žalobkyně dílo dodala řádně a včas, neboť dílo provedené žalobkyní vykazovalo podstatné a rozsáhlé vady a nebylo tedy provedeno s potřebnou péčí. K provádění díla žalovaný uvedl, že dílo prováděl pracovník žalobkyně [jméno] [příjmení] st. se synem (žalovaný sice výslovně uvádí„ pan [příjmení]“, ale z kontextu dalších podání a výsledků dokazování je zřejmé, že tímto byl myšlen [jméno] [příjmení], ročník 1971 – pro přehlednost tedy soud dále tuto osobu bude označovat„ [jméno] [příjmení] st.“), práce byly ukončeny [datum]. Žalovaný předpokládal, že uvedeného dne bude dílo dokončeno a předáno nejpozději kolem poledne, neboť [jméno] [příjmení] st. měl vyjádřit obavu z vyšší odpolední teploty vzduchu, která by nebyla vhodná pro provedení litých podlah. K dokončení a předání díla však nedošlo. [jméno] [příjmení] vykonávající pro žalovaného funkci stavbyvedoucího a zedníka téhož dne okolo 16. hodiny telefonicky kontaktoval družku žalovaného [jméno] [příjmení] (která žalovanému pomáhala se záležitostmi souvisejícími se stavbou) mj. se sdělením, že podlahy byly na první pohled nekvalitně provedené. Žalovaný na místě samém zjistil, že finální úroveň podlah je již na pohled značně nekvalitní (zejména nerovnosti, výškový nesoulad), proto vady díla reklamoval telefonicky u jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. I přes uvedené žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému fakturu [číslo]. Dále se žalovaný podrobně vyjadřoval k vadám, které měly podlahy provedené žalobkyní vykazovat a k okolnostem jejich následného odstranění subjektem odlišným od žalobkyně.

6. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne [datum] ke smluvnímu jednání doplnila, že účastníci se přibližně týden před [datum] sešli na staveništi, a to i za přítomnosti pracovníka žalobkyně [jméno] [příjmení] st. Před litím podlah žalobkyně provedla pokládku polystyrénu, na čemž se účastníci dohodli, k tomuto dodal materiál žalovaný. Práce související s pokládkou byly žalovaným uhrazeny žalobkyni na základě faktury [číslo]. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že komunikace bude probíhat e-mailem, touto formou žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] cenovou nabídku, kterou žalovaný odsouhlasil. Druh materiálu byl dohodnut CEMEAXANHYDRID s označením tvrdosti a pevnosti 20l od společnosti [právnická osoba], a CEMLEVEL pevnostní třídy 30. Dílo bylo dle žalobkyně dokončeno v souladu s dohodou účastníků dne [datum] před 12. hodinou. Od uvedené doby bylo za účelem ztvrdnutí materiálu nezbytné stavbu asi na čtyři dny uzavřít, což [jméno] [příjmení] st. oznámil [jméno] [příjmení] (ač žalobkyně označuje tuto osobu různě, vždy však s uvedením příjmení [příjmení], z kontextu dalších vyjádření účastníků je zřejmé, že tímto byla myšlena [jméno] [příjmení] – pro přehlednost tedy soud dále tuto osobu bude takto označovat) jednající za žalovaného.

7. Na výzvu soudu dále žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila zejména, že asi dne [datum] se účastníci za přítomnosti [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] sešli na stavbě, kde žalovaný ukázal místa k provedení prací. Žalovaný mj. navrhl, nechť je ve věci komunikováno prostřednictvím paní [příjmení] vč. její e-mailové schránky. Na schůzce byl dohodnut termín zahájení prací dne [datum] s předpokládaným dokončením [datum], bude-li do té doby provedeno podlahové topení., které zajišťoval třetí subjekt. Dále byla dle žalobkyně dohodnuta forma úhrady, a to dle faktur se splatností tři dny, záloha sjednána nebyla. Předpokládaná cena díla byla odhadnuta na 200 000 Kč s tím, že se může měnit v návaznosti na skutečné spotřebě materiálu na výlivku. Dne [datum] zaslala žalobkyně na e-mail paní [příjmení] [email]) seznam jednotlivých prací s uvedením jednotkové ceny a cenu za použití. [příjmení] nabídka byla učiněna dle výkresu s uvedením rozměrů podlah, který zaslal žalovaný žalobkyni dne [datum] e-mailem. Žalovaný rozsah prací a jejich ocenění potvrdil e-mailem ze dne [datum]. Dále žalobkyně doplnila, že práce dokončila [datum]. Jelikož žalovaný na místě stavby nebyl, [jméno] [příjmení] st. v uvedený den paní [příjmení] telefonicky informoval o skončení prací, uzamčení stavby, předání klíčů [jméno] [příjmení], který klíče i dílo bez výhrad převzal. [příjmení] [jméno] [příjmení] st. [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] upozornil na to, že na podlahy se nesmí asi čtyři dny vstupovat za účelem zachování stabilní vlhkosti. [příjmení] [příjmení] ani pan [příjmení] neměli žádné připomínky a dle žalobkyně takto dílo převzali. Žalobou uplatněná částka pak představuje cenu za výlivku anhydridu C20 v množství 134 m2 x 422 Kč, cenu za výlivku cemlevelu 30 v množství 100 m2 x 504 Kč, cenu za dopravu 15,7 m3 x 622 Kč, cenu za práci s čerpadlem 4 500 Kč a cenu za zdržné v rozsahu 16 x 185 Kč (přičemž jedno zdržení představuje 15 minut). Jde-li pak o skutečné množství užitého materiálu, žalobkyně odkazovala na dodací listy vystavené dodavatelem materiálu.

8. V replice ze dne [datum] k doplňujícím podáním žalobkyně žalovaný sporoval řádnost předání díla [jméno] [příjmení], neboť tento nebyl smluvní stranou smlouvy o dílo a nebyl ani osobou oprávněnou za žalovaného v tomto rozsahu jednat. S ohledem na uvedené žalovaný zdůraznil, že žalobkyně dílo řádně nepředala. Taktéž žalovaný popřel, že by [jméno] [příjmení] byla zplnomocněna k jeho zastupování. Za nepravdivé žalovaný označil tvrzení žalobkyně o tom, že se účastníci dohodli na třídenní splatnosti faktur a že účastníci jednali o předběžné ceně 200 000 Kč. Nad rámec uvedeného se žalovaný opětovně vyjádřil k tvrzeným vadám podlah a jejich následné opravě. Podáním ze dne [datum] se pak žalovaný vyjádřil k listinám založeným žalobkyní do spisu.

9. Nad rámec shora uvedeného žalobkyně u jednání konaného dne [datum] uvedla, že jednání o díle probíhalo ústně a e-mailem mezi žalobkyní a žalovaným, který dílo objednal. Za žalobkyni jednal [jméno] [příjmení] st., který zaměřil místo pokládky, konzultoval s žalovaným použitý materiál, informoval žalovaného a [jméno] [příjmení] o případných důsledcích nerovnosti terénu, provedl pokládku litých podlah a nakonec dílo předal. Žalovaný žalobkyni sdělil, že na podlahy v místnostech bude dále pokládat dlažbu, proto požadoval, aby byly podlahy v rovině. O ukončení díla dne [datum] kolem dvanácté hodiny má dle žalobkyně svědčit časový údaj uvedený v dodacím listu. Krátce poté [jméno] [příjmení] st. sdělil [jméno] [příjmení] přítomnému na stavbě, že s pracemi končí a že je třeba na podlahy alespoň čtyři dny nevstupovat, obdobně následně informoval také paní [příjmení]. Od uvedené doby se za žalobkyni na stavbu již nikdo nedostavil. Žalobkyně učinila nesporným, že pozemek [parcelní číslo] v obci [obec] a na něm stojící rodinný dům jsou výlučným vlastnictvím žalovaného.

10. V reakci žalovaný u jednání konaného dne [datum] (nad rámec písemných vyjádření) učinil nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení litých podlah. Ostatní tvrzení žalobkyně o obsahu smlouvy označil za vzájemně si odporující a nesouladné se skutečným stavem (zejména jde-li o materiál použitý v jednotlivých místnostech a výšku litých podlah). Žalovaný dále mj. sporoval, že by účastníci dohodli splatnost ceny díla a že by [jméno] [příjmení] byla oprávněna jednat za žalovaného ve smluvních věcech, tedy nebyla oprávněna např. schválit cenovou nabídku. Žalovaný dále nesouhlasil s tím, že práce byly žalobkyní ukončeny dne [datum] v době okolo 12.30 hodin, neboť tento čas odpovídá toliko odjezdu domíchávače. Opětovně žalovaný zdůraznil, že žalobkyně mu dílo nepředala, ani jej nepožádala, aby se za tímto účelem na stavbu dostavil.

11. U jednání soudu dne [datum] žalobkyně učinila změnu žaloby, na základě které hodlala částku 142 800 Kč s příslušenstvím žádat po žalovaném proto, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez právního důvodu obohatil prací žalobkyně a jí uhrazeným a pro žalovaného při realizaci litých podlah zpracovaným materiálem.

12. Soud vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků o tom, že účastnící se ústní formou dohodli na tom, že žalobkyně provede pro žalovaného lité podlahy v rodinném domě stojícím na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], přičemž tyto nemovité věci jsou výlučným vlastnictvím žalovaného. Na lité podlahy hodlal žalovaný dále pokládat podlahovou krytinu (viz tvrzení žalobkyně u jednání [datum] a tvrzení žalovaného v podání ze dne [datum] a [datum]). Práce na litých podlahách za žalobkyni prováděl [jméno] [příjmení] st. a tyto práce byly ukončeny dne [datum] (tyto skutečnosti tvrdila žalobkyně opakovaně, ve vztahu k žalovanému viz jeho vyjádření ze dne [datum]).

13. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku, jejímž předmětem činnosti je zednictví a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. [jméno] [příjmení] je od [datum] jediným jednatelem žalobkyně, který je oprávněn za společnost oprávněn jednat samostatně (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně).

14. Dne [datum] odeslal jednatel žalobkyně e-mail na adresu [email], v němž sdělil jednotkovou cenu za vyskládání jedné vrstvy polystyrenu; montáž sep. fólie, lemůvky; dil. profilů, výlivky cemlevelu a cenu čerpadla s tím, že cena výlivky se odvíjí od skutečně spotřebovaného materiálu. [jméno] nezahrnovaly dopravné, zdržné a daň z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“). Dále jednatel žalobkyně sdělil, že polystyren je kladen na stávající podlahu, kterou„ kopíruje“. [příjmení] [jméno] [příjmení] e-mailem ze dne [datum] cenovou nabídku odsouhlasila, jednateli žalobkyně pro případné další využití zaslala příčný a podélný řez rodinného domu s uvedením skladby podlah [číslo] ARS/101/02-004 (citované e-maily vč. řezů založené jako přílohy D, I a Q spisu). E-mailem ze dne [datum] zaslala [jméno] [příjmení] na e-mailovou adresu [email] půdorys rodinného domu [číslo] ARS/101/02-003 (citovaný e-mail vč. půdorysu založený jako příloha I spisu). Jde-li o osobu [jméno] [příjmení], soud její křestní jméno seznal z e-mailové komunikace ve spojení s tvrzením žalovaného v písemném vyjádření ze dne [datum] – s ohledem na uvedené je tedy tato osoba shodně s výše uvedeným označována jako„ [jméno] [příjmení]“.

15. E-mailem ze dne [datum] zaslal jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] fakturu (daňový doklad) [číslo] vystavenou žalobkyní dne [datum], se splatností [datum], znějící na částku 142 800 Kč vč. DPH (tj. 124 173,40 Kč bez DPH + 18 626,01 Kč odpovídající DPH, po provedeném zaokrouhlení na celé koruny nahoru). Ve faktuře byl jako odběratel uveden žalovaný, žalobkyně byla označena za dodavatele. Položkově bylo fakturováno: výlivka anhydridu 20 v množství 134 m2 za jednotkovou cenu 422 Kč bez DPH; výlivka cemlevelu 30 v množství 100 m2 za jednotkovou cenu 504 Kč bez DPH; čerpadlo v množství 1 ks za jednotkovou cenu 4 500 Kč bez DPH; doprava v množství 15,7 m3 za jednotkovou cenu 622 Kč bez DPH a zdržné v množství 16 ks za jednotkovou cenu 185 Kč bez DPH (příloha B). Přípisem ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě částky 142 800 Kč ve lhůtě do [datum], a to z důvodu provedení litých podlah žalobkyní pro žalovaného ve shora specifikovaném rodinném domě (výzva ze dne [datum] založená jako příloha A spisu). Faktura [číslo] i výzva ze dne [datum] se dostala do dispozice žalovaného, jak plyne z přípisů zástupce žalovaného adresovaných zástupkyni žalobkyně.

16. Z písemné komunikace mezi zástupci účastníků (přípis zástupce žalovaného ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], e-maily zástupce žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum], e-mail zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] a přípis zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]) soud zjistil, že v době od října 2018 do května 2019 účastníci vedli jednání o úhradě faktury [číslo] vadách litých podlah zhotovených žalobkyní pro žalovaného.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] st. ve spojení s výslechem [jméno] [příjmení], ročník narození 1995 (dále jen„ [jméno] [příjmení] ml.“), bylo zjištěno, že za žalobkyni lité podlahy v novostavbě rodinného domu fakticky prováděl [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] ml., konkrétně se jednalo o provedení anhydridového a cementového potěru. Před realizací litých podlah ještě svědci provedli pokládku polystyrenu. [jméno] [příjmení] st. komunikoval ve věci provádění litých podlah s žalovaným, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Po pokládce cementového potěru [jméno] [příjmení] st. telefonicky sdělil [jméno] [příjmení], že práce byly ukončeny, také jí sdělil, že se na podlahy nemá po určitou dobu vstupovat. [příjmení] [jméno] [příjmení] st. dům uzamknul a klíče předal [jméno] [příjmení], taktéž jej informoval o tom, že se po podlaze nemá chodit a v místnostech se nemá větrat. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] komunikoval na základě sdělení žalovaného, což vyplývá také z výslechu jednatele žalobkyně. [jméno] [příjmení] st. běžně po dokončení prací nechává klíče od stavby na místě či u osoby sdělené objednatelem zakázky, což potvrdila také výpověď jednatele žalobkyně.

18. Zjištění uvedená v předchozím odstavci učinil soud z výslechů i přesto, že oba svědci byli před výslechem informováni o obsahu a průběhu řízení. Ve vztahu ke zjištěným skutečnostem však soud dospěl k závěru, že v tomto rozsahu lze výpověď každého ze svědků považovat za hodnověrnou, neboť informace získané o řízení se týkaly především bez/vadnosti litých podlah.

19. Z výslechu jednatele žalobkyně soud zjistil, že jednatel se na stavbu dostavil dvakrát, z toho jednou šlo o prvotní setkání s žalovaným a [jméno] [příjmení], tomuto setkání byl přítomen také„ zedníka“ (v kontextu výpovědi [jméno] [příjmení] st. soud uzavřel, že se jednalo o [jméno] [příjmení]). Jednatel žalobkyně zaslal e-mailem cenovou nabídku, která byla následně za žalovaného potvrzena e-mailem. Detaily ohledně litých podlah řešil za žalobkyni následně [jméno] [příjmení] st. Po vylití podlah jednatel žalobkyně vystavil žalovanému fakturu za realizaci litých podlah. Jednatel žalobkyně hovořil s žalovaným až po vystavení faktury, kterou žalovaný odmítl uhradit s odůvodněním, že podlahy jsou špatně provedené a že jsou tam udělané schodky.

20. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí ve věci, a to s přihlédnutím k dále uvedenému právnímu názoru soudu. Provedení žalobkyní navržených důkazů doklady od úhrad dle faktur za dodaný materiál (jak byly tyto navrženy v žalobě) bylo soudem pro nadbytečnost zamítnuto, neboť tyto důkazy měly prokázat výši části žalobkyní uplatněného nároku. Za situace, kdy však soud shledal co do základu nárok žalobkyně za neoprávněný (a to nikoli pro nesprávnost jeho výše), by zjištění učiněná z těchto listin neměla na závěr soudu vliv. Soud taktéž zamítl důkazní návrhy žalobkyně spočívající v připomínkách ke znaleckému posudku od [právnická osoba] Czech Republic, x [právnická osoba], a znaleckým posudkem (jak byly tyto navrženy žalobkyní v podání ze dne [datum]), neboť případná zjištění učiněná z těchto důkazních prostředků, která se měla vztahovat k bezvadnosti provedení litých podlah, by přesahovala rámec zjištění nezbytných pro rozhodnutí ve věci. Ze stejného důvodu soud zamítl důkazní návrhy žalovaného účastnickým výslechem žalovaného; výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]; výslechem svědka [jméno] [příjmení]; cenovou nabídkou společnosti [právnická osoba], ze dne [datum]; cenovou nabídkou společnosti [právnická osoba]; znaleckým posudkem Ing. [příjmení] a jeho výslechem; fakturou ze dne [datum], [číslo]; fakturou ze dne [datum], [číslo]; fakturou ze dne [datum], [číslo]; výpisem z bankovního účtu (jak byly tyto důkazy navrženy žalovaným v podání ze dne [datum]) a technickým listem materiálu Cemlevel (navrženým k důkazu podáním ze dne [datum]), neboť tyto důkazy měly prokazovat skutkovou verzi žalovaného ohledně vad litých podlah, což však s ohledem na právní závěry soudu nebylo ve věci řešeno.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud po skutkové stránce k závěru, že žalovaný se s žalobkyní ústně dohodl na tom, že žalobkyně pro žalovaného v jeho rodinném domě stojícím na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec] realizuje lité podlahy. Na takovéto podlahy hodlal žalovaný dále položit podlahovou krytinu. Za žalobkyni lití podlah učinil [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] ml., s tím, že práce ukončili [datum]. Po skončení prací [jméno] [příjmení] st. sdělil [jméno] [příjmení] (telefonicky) a [jméno] [příjmení] (osobně), že lití podlah se uskutečnilo, dále sdělil informace o tom, že se na podlahy nesmí vstupovat a že se v místnostech nemá větrat. [příjmení] od domu, kde byly podlahy vylity, odevzdal [jméno] [příjmení] st. [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] a se [jméno] [příjmení] komunikoval [jméno] [příjmení] st. i jednatel žalobkyně na základě sdělení žalovaného. [příjmení] [jméno] [příjmení] komunikoval také jednatel žalobkyně, dne [datum] jí zaslal cenovou nabídku týkající se pokládky polystyrenu a výlivky podlah, kterou [jméno] [příjmení] e-mailem ze dne [datum] odsouhlasila. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zaslala jednateli žalobkyně půdorys rodinného domu. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 142 800 Kč vč. DPH, což představovalo cenu za materiál a práci související s výlivkou podlah (jak je uvedeno shora v odstavci 15). Tuto částku žalovaný žalobkyni neuhradil.

22. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle věty první odstavce 2 citovaného ustanovení cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

23. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

24. Podle § 2589 o. z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

25. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

26. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

27. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

28. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

29. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

30. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud předně dospěl k závěru, že žalobkyně, jakožto zhotovitelka, uzavřela v ústní formě s žalovaným, jakožto objednatelem, ve smyslu § 2586 o. z. smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovaného za úplatu provést lité podlahy, a to v rodinném domě žalovaného stojícím na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec]. S přihlédnutím k předmětu podnikání zapsanému v obchodním rejstříku žalobkyně dle § 420 o. z. v tomto smluvním vztahu vystupovala jako podnikatelka, žalovaný byl dle § 419 o. z. v postavení spotřebitele. Uzavření smlouvy, jde-li o zhotovení litých podlah, bylo mezi účastníky nesporné; vyplývalo také z výslechu svědků a jednatele žalobkyně. S ohledem na závěry dále uvedené se soud podrobněji obsahem smlouvy o dílo nezaobíral.

31. Předmětem řízení žalobkyně učinila zaplacení ceny díla. Návrh na změnu žaloby učiněný žalobkyní u soudního jednání dne [datum] soud dle § 95 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nepřipustil, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být dostatečným podkladem pro řízení o změněném návrhu. Nadto žalobkyně změnu žaloby učinila po koncentračním bodu, který v řízení dle § 118b o. s. ř. nastal již u jednání konaného [datum]. Jelikož dle § 118b odst. 2 věty první o. s. ř. nejsou účinky koncentrace řízení dotčeny připuštěním změny žaloby, žalobkyně by (v případě připuštění změny žaloby) z důvodu zákazu skutkových novot tedy nemohla uvádět žádné nové skutečnosti, případně navrhovat nové důkazy. Soud o návrhu na změnu žaloby rozhodl usnesením vyhlášeným u jednání, kterému byli přítomni zástupci obou účastníků. Proti usnesení o nepřipuštění změny návrhu není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. d) o. s. ř.). S ohledem na uvedené soud dle § 95 odst. 2 o. s. ř. dále pokračoval v řízení o původním návrhu. 32. [příjmení] byl nárok na zaplacení ceny díla shledán důvodným, musí být v řízení primárně prokázáno, že právo na zaplacení ceny díla zhotoviteli (v tomto případě žalobkyni) vzniklo. Dle § 2610 o. z. je vznik práva na zaplacení ceny díla vázán na provedení díla. Jelikož žalobkyně netvrdila, že by bylo mezi účastníky cokoli ujednáno o vzniku nároku na zaplacení ceny díla, je třeba vycházet z citované zákonné úpravy. I kdyby bylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně sjednané splatnosti ceny díla, nemohlo by to vést k vyloučení aplikace § 2610 o. z., neboť splatnost vyjadřuje časový okamžik, do kterého je třeba platební povinnost splnit, neříká však nic o tom, kdy samotná povinnost (a jí odpovídající právo na zaplacení) vzniká.

33. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o dílo byla mezi účastníky uzavřena, zaměřil dokazování k prokázání skutečností rozhodných pro vznik práva žalobkyně na zaplacení ceny díla, tedy zdali bylo dílo spočívající v litých podlahách provedeno. Ustanovení § 2604 o. z. definuje dvě kumulativní podmínky, dle kterých je dílo provedeno v okamžiku, kdy je dokončeno a zároveň předáno. Na to navazuje § 2605 odst. 1 o. z., který za dokončené dílo označuje takové, jehož způsobilost sloužit svému účelu byla předvedena. Zákon tedy ukládá zhotoviteli (v tomto případě žalobkyni) povinnost prezentovat objednateli (žalovanému), že dílo může sloužit zamýšlenému účelu. Dle citovaných ustanovení tedy nelze předpokládat, že by dílo bylo v právním slova smyslu dokončeno jen proto, že je schopno užívání, ale ze strany zhotovitele musí být objednateli prezentována jeho funkčnost. V tomto ohledu doznala úprava o. z. změny oproti předchozí úpravě účinné do 31. 12. 2013, neboť ze strany zhotovitele je vyžadováno aktivní jednání.

34. V řešeném případě bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] st. (pověřený zhotovením díla žalobkyní) telefonicky informoval [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o tom, že práce na litých podlahách byly ukončeny. Dále jim sdělil, že se na podlahy nesmí šlapat a v místnostech se nesmí větrat. Takovéto sdělení však nenaplňuje zákonnou podmínku dokončení díla, neboť jejich prostřednictvím nebyla jakkoli předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. [jméno] [příjmení] st. totiž informoval uvedené osoby toliko o tom, že již skončil s pracovní činností. Ostatní sdělení pak mají informativní charakter a společně s odevzdáním klíčů je lze spíše podřadit pod okolnosti předání díla. Postup žalobkyně se jeví z hlediska § 2605 odst. 1 o. z. nedostatečným také proto, že lité podlahy nebyly ke dni [datum] (byť z technologických důvodů prozatímně) pochozí – tedy zcela jistě v čase ukončení prací žalobkyní nebyly způsobilé k běžnému užívání ani k užívání zamýšleném žalovaným (tedy k pokládce podlahové krytiny, o čemž byla žalobkyně informována, jak sama uvedla). Bylo tedy na žalobkyni, aby svým aktivním jednáním předvedla způsobilost díla sloužit svému účelu. S ohledem na charakter díla lze mít za to, že k předvedení způsobilosti by byla dostatečná např. prohlídka litých podlah, jíž by se žalobkyně aktivně účastnila, avšak ani k tomuto v řešeném případě nedošlo. Odborná literatura přitom prohlídku předmětu díla označuje za minimum, jímž lze dokončení díla realizovat (srov. např. [příjmení], I. Smlouva o dílo. Praha: C. H. Beck, 2018, kapitola [číslo]). Soud tedy neshledal za splněnou podmínku dokončení díla dle § 2605 odst. 1 o. z., která je jednou ze dvou kumulativních podmínek pro provedení díla. Jelikož lité podlahy nebyly v právním slova smyslu provedeny, nevzniklo žalobkyni ani právo na zaplacení ceny díla dle § 2610 o. z. a bylo na místě žalobu zamítnout. S ohledem na uvedené se pak v řízení stalo nadbytečným prokazování tvrzených vad díla, jakož i podrobnějšího obsahu smlouvy o dílo, neboť takto učiněná zjištění by neměla na výsledek řízení vliv.

35. K tomuto soud doplňuje, že jeho závěr ohledně nedokončení díla by byl shodný, i kdyby žalobkyně (jí pověřená osoba) shodným způsobem informovala přímo žalovaného, jakožto objednatele. Jak je již výše uvedeno, nesplnění zákonných podmínek pro dokončení díla nespočívá v tom, že [jméno] [příjmení] st. kontaktoval [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ale v absenci předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu.

36. Pokud žalobkyně odkazovala na svou běžnou praxi (za kterou [jméno] [příjmení] st. v rámci výpovědi označil sdělení o ukončení prací, případně odevzdání klíčů), pak se jedná o jednostranné jednání žalobkyně. Jelikož zde absentuje konsenzus účastníků na takovémto dokončení a předání díla, nelze z praxe aplikované toliko žalobkyní (nadto v rámci jiných smluvních vztahů) vyvozovat důsledky pro vzájemná práva a povinnosti účastníků tohoto řízení. K obchodním zvyklostem pak lze dle § 558 odst. 2 o. z. přihlédnout při výkladu právních jednáních v právním styku mezi podnikateli, jímž však žalovaný v tomto smluvním vztahu není.

37. Pro úplnost soud doplňuje, že další kumulativní podmínkou vzniku práva na cenu díla je předání díla. Zákon předání díla blíže nevymezuje, avšak dle § 2608 o. z. (jež odkazuje na úpravu předání věci při koupi) ve spojení s § 2088 o. z. zhotovitel předá dílo objednateli, umožní-li mu s dílem nakládat. Jelikož nebylo tvrzeno (a ani z provedeného dokazování nevyplynulo), že by účastníci dohodli způsob předání díla, lze s ohledem na povahu díla mít za to, že zjištěné a výše popsané jednání [jméno] [příjmení] st. směřovalo k předání díla (zejména pak předání klíčů od rodinného domu, v němž byly podlahy vylity). I kdyby soud dospěl k závěru, že žalobkyně lité podlahy žalovanému skutečně předala, nebylo by z takového zjištěné možné presumovat také dokončení díla. K obdobnému závěru pak dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 724/2018, v němž judikoval, že„ Dílo, které nebylo dokončeno, nelze považovat – i přes jeho převzetí objednatelem – za dílo provedené“.

38. V intencích uvedeného soud shrnuje, že žalobkyni z důvodu nesplnění kumulativních zákonných podmínek nevzniklo právo na úhradu kupní ceny, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I).

39. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. zcela úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 103 382,40 Kč Náklady řízení sestávají z odměny advokáta ve výši 34 100 Kč podle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za dvanáct úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); odpor proti platebnímu rozkazu podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; vyjádření k žalobě ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum] a ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast u soudního jednání dne [datum] od 9.00 hodin do 11.20 hodin odpovídající dvěma úkonům podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu; účast u soudního jednání dne [datum] od 12.30 hodin do 16.50 hodin odpovídající třem úkonům podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu; porada s klientem dne [datum] doložená potvrzením podle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a účast u soudního jednání dne [datum] od 9.00 hodin do 10.45 hodin podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) v sazbě 6 820 Kč za jeden úkon podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 142 800 Kč); a z náhrady hotových výdajů ve výši 3 600 Kč za výše uvedených dvanáct úkonů právní služby v sazbě à 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalovanému náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (v souhrnné výši 17 942,40 Kč), neboť zástupce žalovaného ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

40. Nad rámec uvedeného žalovaný požadoval cenu, kterou uhradil znalci [příjmení] [příjmení] za vyhotovení znaleckého posudku. S ohledem na výše uvedené právní závěry o předmětu řízení nebyly tyto náklady ve vztahu k řízení shledány ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. účelnými, neboť znalecké zkoumání bylo provedeno toliko k vadám litých podlah, které však nebyly v řízení řešeny.