14 C 41/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně žalobou domáhala částky částka.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit a) další částku částka, b) úrok z prodlení ve výši částka, c) úrok ve výši částka, d) úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, e) úrok 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno, tituly za jménem

V. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet právnická osoba v adresa-číslo, VS: var. symbol.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení původně celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, následně vzala žalobu částečně zpět před zahájením jednání, a to stran částky částka započtené na úroky s tím, že tuto žalovaná uhradila do dne datum. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba. (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ze dne datum, na jejímž základě žalované právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu se sjednanou úrokovou sazbou 8 % ročně a poplatky, zejména za vedení úvěrového účtu, a to formou měsíčních splátek. Žalovaná se však dostala do prodlení, pročež byl úvěr zesplatněn ke dni datum, dlužná částka vč. úroků a poplatků činila částka a žalovaná ji byla povinna neprodleně uhradit. Následně byla pohledávka ke dni datum postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, t. č. ve výši částka. Žalovaná následně uhradila datum částku částka, datum částka, datum částku částka a datum částku částka. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě před podáním žaloby. Dlužná jistinu úvěru ke dni datum vyčíslila žalobkyně na částku částka. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady informace z externích úvěrů, svých registrů, vyšla z doloženého příjmu, který byl doložen potvrzením o výši příjmu a o pobírání invalidního důchodu. Dále vyšla z údajů uvedených žalobkyní a výdajů odhadnutých na základě historických dat z právnická osoba. Výdaje byly započteny ve výši doložené v žádosti o úvěr, dále potom částka životního minima, částka normativních výdajů na bydlení/výdajů dle právnická osoba a výše měsíčních splátek dosavadních závazků (které však nebyly zjištěny žádné). Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná celkem uhradila do datum částku částka. Jako vyúčtované a nesplacené poplatky uvedla 3 x částka za upomínky a částka za zesplatnění úvěru.

2. Výrokem I. tohoto rozsudku soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil podle § 96 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Jelikož ke zpětvzetí došlo před začátkem jednání, učinil tak bez zjišťování názoru žalované (srov. § 96 odst. 4 o. s. ř.).

3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně a v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru Konsolidace půjček soud zjistil, že tato je z datum a žalovaná se v ní s právní předchůdkyní žalobkyně dohodla na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytne úvěr ve výši částka, který bude žalovaná povinna vrátit ve 120 měsíčních splátkách po částka, poslední splátka pak částka. Sjednán byl úrok ve výši 8 % ročně, RPSN 8,38 %, dále byly sjednány poplatky za poskytnutí úvěru částka, splatný při čerpání úvěru, částka za každý výpis, částka za každou upomínku a jiné další. Mimo jiné i pro případ prodlení žalované bylo sjednáno, že může být kterýkoli dluh žalované prohlášen za ihned splatný.

6. Z listiny označené Spotřebitelský splátkový úvěr Základní produktové podmínky soud zjistil, že jednotlivé klientovy dluhy jsou při plnění klienta započteny podle data splatnosti v pořadí počínajícím mj. poplatky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z dohody o úplatě z téhož dne soud zjistil, že se v ní právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní dohodla na úplatném postoupení pohledávek obsažených v příloze č. hodnota této smlouvy na žalobkyni. Z přílohy č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že v této je obsažena pohledávka za žalovanou označená č. smlouvy, účtu č. hodnota.

8. Z potvrzení o úplatě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v tomto potvrzuje, že došlo v souladu se smlouvou o postoupení pohledávek k připsání úplaty za jednotlivé pohledávky dle seznamu ze dne datum.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v něm oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni.

10. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že číslo tohoto účtu je č. účtu, že je to účet žalované, výpis je z datum, dále soud zjistil, že splatné poplatky činí částka. Dále soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši částka dne datum, následně provedla dne datum a datum dvě řádné splátky po částka, pak již zaplatila jen částka dne datum, následovaly z její strany dále splátky dne datum v celkové výši částka a dne datum ve výši částka, a datum ve výši částka, celkem tedy částka.

11. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr č. č. účtu za splatný ke dni datum.

12. Z listiny označené Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od datum soud zjistil výši poplatků za jednotlivé služby poskytované klientům právní předchůdkyní žalobkyně.

13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum soud zjistil, že v této právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky v celkové výši částka do datum, přičemž šlo o pohledávku ze smlouvy o úvěru č. hodnota. V této výzvě byla žalovaná upozorněna na možnost vymáhání pohledávky soudně.

14. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně podala toho dne poštovní zásilku adresovanou žalované.

15. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně podal toho dne poštovní zásilku adresovanou žalované.

16. Ze žádosti o úvěr Konsolidace půjček soud zjistil, že v této žalovaná uvedla, že má měsíční náklady na bydlení částka (vlastní dům či byt, do kterého se dle žádosti nastěhovala šest měsíců před svým narozením), nemá vyživovaných osob, nemá žádné nezbytné měsíční náklady, má dva zdroje příjmu, je zaměstnaná coby uklízečka u spol. právnická osoba., její čistý měsíční příjem v průměru za tři měsíce činil částka celkový čistý měsíční příjem domácnosti je částka. Žalovaná neuvedla číslo svého běžného účtu. Jako současný závazek uvedla pouze úvěr u právnická osoba, který měl být konsolidován. Dále je součástí žádosti česné prohlášení žalované o pravdivosti jejích sdělení.

17. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum soud zjistil prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně, dle kterého před posouzením příjmů a výdajů provedla kontrolu v insolvenčním rejstříku, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a zkontrolovala platnost průkazu totožnosti. Coby výdaje počítala částku životního minima a normativních nákladů na bydlení/výdaje na bydlení vydané ČSÚ. Následuje právní argumentace právní předchůdkyně žalobkyně, citace vybrané judikatury a shrnutí údajů zjištěných výše ze žádosti o úvěr.

18. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že právnická osoba., zde potvrzuje čistý měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce ve výši částka.

19. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalované byl přiznán důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši částka měsíčně.

20. Z listiny označené platební historie soud zjistil, že jak probíhalo splácení úvěru ze strany žalované vč. toho, na kterou pohledávku byly jednotlivé splacené částky započteny. Zjištění se shodují se zjištěními z výpisu z úvěrového účtu.

21. Z výpisu z běžného účtu č. č. účtu soud zjistil, že je to výpis z účtu jméno FO, nikoli žalované, a je za období od datum do datum.

22. Z upomínky ze dne datum, datum, datum soud zjistil, že těmito právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení prodlených splátek a poplatků. Doručení upomínek není prokázáno.

23. Z listin Vysvětlení některých pojmů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neučinil soud pro věc rozhodných skutkových zjištění, která by nebyla zjištěna již z výše uvedených důkazů.

24. Soud neprovedl dokazování Všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, a to pro nadbytečnost, neboť tvrzení, která jimi byla navržena prokázat (výše poplatků), byla dostatečně zjištěna již provedenými důkazy.

25. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná se dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně dohodla tom, že právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytne úvěr ve výši částka a na podmínkách jeho splácení, vč. sazby jednotlivých poplatků. Žalovaná se dostala se splácením do prodlení a úvěr byl v souladu se smlouvou zesplatněn. Žalovaná čerpala celých částka a na pohledávku ze smlouvy plnila částka do datum a následně dalších částka. Krom toho platila s pravděpodobností hraničící s jistotou rovněž poplatek ze poskytnutí úvěru ve výši částka, neboť tento byl splatný okamžikem čerpání úvěru, ale nebyl ve výpisu z úvěrového účtu uveden mezi poplatky splatnými a neuhrazenými. Celkem tedy žalovaná uhradila podle smlouvy o úvěru částka. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala na základě posouzení příjmů, které ověřila a výdajů, které stanovila pomocí částky životního minima a buďto normativních nákladů na bydlení, nebo výdajů na bydlení dle ČSÚ, to sama právní předchůdkyně žalobkyně uvádí alternativně a ani žalobkyně to k výzvě soudu nebyla s to upřesnit. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum z právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení před podáním žaloby.

26. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

27. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka 28. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Na základě výše zjištěných skutečností došel k závěru, že zkoumání příjmové stránky majetkové situace žalované není co vytknout. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z příjmu žalované, který ověřila potvrzením o příjmu vydaným zaměstnavatelem žalované a rozhodnutí právnická osoba. Nedostatek však soud shledal u posouzení výdajové stránky majetkové situace žalované. Právní předchůdkyně vyšla z výše životního minima a z výdajů na bydlení buďto stanovených zákonem, nebo právnická osoba (to sama neuvádí konkrétněji). Přes výzvu soudu pak z provedeného dokazování nelze zjistit ani to, jakou finální částku právní předchůdkyně žalované považovala za výdaje žalované a na základě jakého zdroje informací. Krom toho, využití částky životního minima se jeví jako krajně nevhodné obecně a v tomto případě zvláště.

29. Obecně proto, že částka životního minima je politickým rozhodnutím, které vypovídá více o sociální politice státu než o skutečných výdajích jednotlivce na živobytí. Cílem posouzení úvěruschopnosti pak není zjistit obsah právní úpravy, ale to, zda bude konkrétní úvěrovaný s to poskytovaný úvěr splácet.

30. Zvláště v tomto případě pak proto, že i na základě těch několika informací, které právní předchůdkyně žalobkyně získala z jiných zdrojů než z tvrzení žalované, bylo zřejmé, že žalovaná má pravidelné výdaje, a to s dojížděním do zaměstnání, neboť pracovala ve spol. právnická osoba., která má sídlo v město. Sama přitom bydlela v adresa. Dále byla žalovaná osobou invalidní v I. stupni, s poklesem pracovní schopnosti o 45 %. Řádně k posouzení úvěruschopnosti přistupující úvěrující by z této informace vyvodil, že žalovaná může mít zvýšené náklady se svým zdravotním stavem a tyto by zkoumal. Dále měla žalovaná telefonní číslo, tudíž lze usuzovat i na výdaje spojené s telekomunikačními službami. Žalovaná přitom v žádosti o úvěr uvedla, že výše jejích nezbytných měsíčních nákladů činí částka, což je údaj zcela zjevně smyšlený. Právní předchůdkyni žalobkyně nic nebránilo v tom, aby si vyžádala od žalované doklady ověřující krom příjmů alespoň některé její pravidelné výdaje, o kterých již věděla, že je žalovaná má (smlouvy s operátorem, poskytovatelem energií do obydlí žalované, jízdné do zaměstnání, čestná prohlášení spolubydlících osob o jejích nákladech na bydlení atp.) a třebas stran nákladů na stravu a šatstvo vyšla ze statistických údajů. Soud opakuje, že cílem posouzení úvěruschopnosti je posoudit schopnost konkrétního úvěrovaného splatit konkrétní úvěr konkrétním způsobem. Stejně tak, jak nelze vycházet pouze ze statisticky zjištěného průměrného příjmu, nelze vycházet pouze ze statisticky zjištěných průměrných výdajů či z vůle zákonodárce projevené do výše životního minima. To tím spíše, že úvěr byl značně vysoký (více než dvaceti šesti násobek měsíčního příjmu žalované), měl být splácen deset let a měsíční splátka představovala přibližně třetinu měsíčního příjmu žalované. Všechny tyto skutečnosti zvyšují nároky na zkoumání úvěruschopnosti, má-li toto být přiměřené a tedy řádné. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při posuzování výdajové stránky majetkové situace žalované z nedostatečných a nevyhovujících zdrojů informací. To vedlo k tomu, že její posouzení úvěruschopnosti, vycházející z takových podkladů, nemůže být soudem považováno za řádné a provedené s odbornou péčí hodnou profesionála v oblasti poskytování finančních služeb. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.

31. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků, úroků, smluvních pokut a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela částka a z různých titulů z neplatné smlouvy o úvěru (poplatek za poskytnutí úvěru, úroky, splátky jistiny) již plnila právní předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni dohromady částku částka. Žalovaná se tedy obohatila o částka, a právě toto své bezdůvodné obohacení je tak povinna žalobkyni vrátit.

32. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba v adresa, pobočka v město ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

33. Výrokem III. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla její právní předchůdkyně.

34. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žalobkyni přiznal náhradu poměrné části jejích účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu, v jakém její úspěch (70,06 %) převýšil její neúspěch (29,94 %), tedy ve výši 40,12 %. Za účelně vynaložené náklady soud považuje předně zaplacený soudní poplatek ve výši částka, dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.“. Při tarifní hodnotě sporu částka pak podle § 8 odst. 1 a § 7 odst. 6 a. t. činí odměna právního zástupce za jeden úkon právní služby částka, dále se s každým takovým úkonem pojí paušální náhrada výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši částka. Těchto úkonů zástupce žalobkyně provedl celkem pět (převzetí a přípravu, předžalobní výzvu, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání dne datum). Za to mu náleží celkem částka. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrada této daně z odměn a paušální náhrady, ve výši 21 %, tedy částka. Celkem tedy účelně vynaložené náklady žalobkyně činily částka, z čehož oněch výše uvedených 40,12 % činí částka. K náhradě nákladů právě v této výši tak soud žalovanou povinoval. Vyjádření ze dne datum, kterým žalobkyně nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, není úkonem právní služby podle § 11 a. t. a ani se s žádným takovým pro absenci náročnosti nedá srovnat.

35. Povinnost žalobkyně doplatit částku částka na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní 4 % z částky částka podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale 5 % podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku částka, zbývá jí doplatit právě částka. Proti tomuto rozsudku lze do výroku I., II., III. a IV. podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Proti výroku V. tohoto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Stejně tak se může Česká republika domáhat na žalobkyni zaplacení doplatku soudního poplatku.