16 C 184/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 215 590,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplatit další částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23.324 ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem Karla Goláně.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba. se sídlem v Praze (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) poskytl žalované (dále jen žalovaná nebo žalovaný spotřebitel) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum celkem částku částka za účelem konsolidace jejího předchozího závazku z předchozí úvěrové smlouvy v rozsahu částka a ve zbývajícím rozsahu bez stanoveného účelu. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit dohodnutým způsobem. Žalovaná své smluvní závazky řádně a včas hradit dohodnuté splátky nesplnila a předchůdci žalobce a žalobci vrátila pouze částku částka. Pro prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni datum. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka s příslušenstvím. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne datum popsal, jak jeho právní předchůdce s údajnou odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. Smlouvou ze dne datum ve znění doplňků a příloh předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu písemné smlouvy o úvěru ze dne datum ve znění sjednaných podmínek a Ceníku ČS a.s. považuje soud za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované na základě její žádosti o konsolidační úvěr „v pouhé výši částka ze dne datum“ spotřebitelský úvěr ve výši částka (10 x větší než žalovaná požadovala) za účelem konsolidace jejího předchozího závazku ve výši částka, vedeného na účtu č. č. účtu, a ve zbývající výši částka bez stanoveného účelu. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce na úvěr celkem částku částka v 96 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 20. dni každého měsíce při roční úrokové sazbě 13,99 % a RPSN 15,51 %. Předchůdce i žalovaná podepsali smlouvu o úvěru dne datum.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z žaloby i z platební historie soud zjistil, že dne datum předchůdce žalobce poskytl žalované částku částka. Podle platební historie a doplnění žaloby ze dne datum žalovaná zaplatila předchůdci i žalobci v období od datum až datum celkem částku částka.

6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalované předchůdcem žalobce před uzavřeném sporné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, žalobce konkrétně netvrdil ani ničím nedoložil, že žalovaná předchozí úvěr ve zbývající výši částka (který byl konsolidován) splácela řádně a včas. Z žádosti žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši „částka“, měla být vdaná, bydlet ve svém a byla zaměstnána v právnická osoba, přičemž měla mít příjem ve výši částka. Žalovaná neměla platit žádné splátky úvěrů mimo ČS a.s., neplatila žádný nájem ani neměla žádné pravidelné výdaje související s bydlením, výživným, léky apod. Tyto zjevně nepravdivé údaje žalovaná podepsala a předchůdce žalobce jejich pravdivost vůbec neověřoval. Podle potvrzení zaměstnavatele ze dne datum měla mít žalovaná průměrný čistý měsíční příjem za uplynulých 12 měsíců od datum do datum ve výši částka. Podle selektivního výběru dat provedeného předchůdcem žalobce z účtu žalované za dobu od 11/2023 do ledna 2024, na účet žalované byly zasílány od Hanácké potravinářské částky v průměrné výši částka. Jde téměř o dvojnásobný příjem než za období od datum do datum. Z tohoto výpisu ale nelze zjistit, zda jde o příjem pouze a jedině žalované anebo také o příjmy i dalších rodinných příslušníků, zvláště když žalovaná měla být vdaná. Z formuláře „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud dále zjistil, že předchůdce u žalované nezjistil z rejstříků žádné negativní informace. Přestože žalovaná v žádosti nepravdivě uvedla, že nemá žádné výdaje, banka si sama stanovila podle svého ekonomického modelu „úvěruschopnost žalované částkou částka“. ČS a.s. si dále sama doplnila, že žalovaná má u ní 2 závazky z dalších úvěrových smluv, a to ze dne datum ve výši částka a ze dne datum do úvěrového limitu částka. Po takovém kouzlení s údajnými výdaji žalované banka konstatovala, že příjem klienta je dostatečný ke krytí splátek a že klientovi ještě zbývá částka částka na pokrytí životních nákladů žalované. Z předložených důkazů bylo prokázáno, že se předchůdce žalobce vůbec nezabýval reálnými pravidelnými běžnými výdaji žalované, tyto nezjišťoval ani neověřoval.

7. Dopisem ze dne datum předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky částka s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dopisem ze dne datum oznámil předchůdce žalobce žalované zesplatnění úvěrového dluhu. Smlouvou ze dne datum ve znění příloh a dodatků postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce. O postoupení pohledávky informoval předchůdce žalovanou dopisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle připojených podacích lístků podal žalobce dopisy k poštovní přepravě dne datum a datum.

8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému spotřebiteli splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od datum do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalované řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Předchůdce totiž vůbec nezjišťoval ani neověřoval pravidelné běžné měsíční reálné výdaje žalované v období předcházejícímu uzavření sporné smlouvy. Předchůdce žalobce pouze zjistil, že žalovaná má za dobu předchozího roku průměrný měsíční příjem v pouhé výši částka, přitom ho vůbec nezarazil jím provedený selektivní výběr dat z běžného účtu, podle něhož žalovaná měla mít náhle téměř dvojnásobný příjem za částečně shodné období od 11/2023 do 1/2024 a nelze vyloučit, že tyto částky mohly představovat příjem více osob od stejného zaměstnavatele. Předchůdce žalobce dále zamlčel, zda žalovaná předchozí 2 úvěrové závazky splácela řádně a včas. Přes zjevně nepravdivé nebo neověřené informace žalované si předchůdce žalobce sám podle svého vysoce utajeného „ekonomického modelu“ vymyslel, že výdaje žalovaného pro účely úvěruschopnosti jsou ve výši částka. Přitom podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb. v té době činilo životní minimum jednotlivce částku částka. Předchůdce rovněž přehlédl, že žalovaná musela také hradit běžné pravidelné výdaje na plyn, elektřinu, vodné, stočné, odpad, hygienu, léky, dopravu, jídlo, koníčky, mobil, internet apod. Předchůdcem vymyšlená částka částka na všechny výše uvedené běžné pravidelné výdaje se na první pohled jeví jako vysoce podhodnocená. Soud uzavírá, že se předchůdce žalobce vůbec nezabýval reálnými výdaji žalované a to za situace, kdy část úvěru měl použít na úhradu předchozího zbývajícího úvěru sám sobě, a to zjevně za účelem, aby žalobce mohl vykázat „zdravou“ obchodní bilanci, tj. že není zatížen „starými úvěry“. Porušení této povinnosti předchůdcem žalobce má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

13. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl předchůdce žalobce žalované částku částka a že žalovaná vrátila předchůdci žalobce i žalobci na úvěrový dluh pouze částku částka, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši částka. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku. adresa.187 Kč, kterou žalovaná dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum).

14. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. spisová značka i Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci č.j. spisová značka vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného spotřebitele nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil za přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalované podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit žalobci částku částka v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).

16. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaná dosud neocitla v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně zaokrouhleně v rozsahu 70 % (počítaje z celkového punkta jistiny a příslušenství ve výši částka, z něhož byla žalobci přiznána pouze částka částka) a neúspěšný v rozsahu 30 % (počítaje ze zamítnutého punkta jistiny a příslušenství). Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má proto žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 40 % (od úspěchu 70 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 30 %) v celkové výši částka. Žalobci přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši částka a z účelně vynaložených nákladů na zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum náleží odměna za 4 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění, návrh ve věci samé a účast při jednání soudu) ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 6 cit. vyhl., to znamená za 4 úkony právní služby celkem ve výši částka, dále z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. ve výši částka za každý ze 4 úkonů právní služby, t.j. celkem ve výši částka, z cestovného podle § 13 odst. 1 cit. vyhl. ve výši částka, ze zkrácené náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 cit. vyhl. za 4 půlhodiny á částka ve výši částka snížené na ½ na částku částka, vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši částka. Podání žalobce ze dne datum a datum nejsou účelně vynaloženými úkony právní služby, neboť podle jejich obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Celkové náklady řízení žalobce činily částku částka, z níž 40 % činí zaokrouhleně částku částka (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.