16 C 222/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 49 747,67 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 49 747,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 558,86 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 49 747,67 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 8,42 % ročně z částky 47 591 Kč od [datum] do zaplacení, tj. v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 49.747,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba], OZ [obec] (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) na základě žádosti ze dne [datum] poskytl žalované úvěr pod [číslo] ve výši 47.591 Kč, který uhradil za žalovanou neoznačenému prodejci za zboží. Úvěr se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit spolu se sjednanými úroky 8,42 % ročně formou 36 měsíčních splátek po 2.330 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum]. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek, proto předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupil s účinností od [datum]. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 47.591 Kč, pojistného ve výši 660 Kč, poplatku ve výši 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 696,67 Kč a kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 8.558,86 Kč spolu s dalším příslušenstvím. Žalobce dále obecně popsal, jak jeho právní předchůdce s mimořádnou odbornou péčí zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. Smlouvou ze dne [datum] převedl právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce, o čemž informoval žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala.

3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z žalobcem předložené Žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č.„ [číslo]“ a současně žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že nebyla zástupcem předchůdce žalobce vůbec podepsána ani vlastoručně ani elektronicky a na místě podpisu žalované (jména a příjmení) se nachází pouze rukou napsané příjmení. Na základě této nepodepsané smlouvy měl předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši 47.591 Kč na zakoupení drobného černého neoznačeného elektra, který měl předchůdce žalobce uhradit za žalovanou přímo neoznačenému prodejci. Dopisem ze dne [datum] předchůdce žalobce sice oznámil žalované, že ji poskytuje úvěr ve výši 47.591 Kč, ale pod jiným číslem smlouvy a úvěrového účtu [číslo] což je číslo odlišné od označené původní žádosti/smlouvy. Ničím nebylo prokázáno, že by byl tento akceptační dopis skutečně doručen žalované. Soud tedy uzavírá, že z předložených listin nebylo prokázáno, že by došlo k řádnému podepsání a uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum].

5. Pokud se jedná o vzájemné plnění, tak z interní listiny žalobce označené jako„ číslo úvěru [číslo] paní [celé jméno žalované]“ ani z dalších předložených listin nebylo prokázáno, že by předchůdce žalobce uhradil za žalovanou konkrétnímu prodejci elektroniky údajnou částku 47.591 Kč, případně že by tuto částku předal nebo převedl přímo žalované na její účet. Z žalobcem předložených interních podkladů nelze rovněž zjistit, že by žalovaná na údajný sporný úvěr něčeho vrátila.

6. Pokud jde o zjišťování a ověřování úvěruschopnost žalované, ze záhlaví nepodepsané smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla svobodná, bezdětná, bydlela u rodičů, byla zaměstnána jako dělník, řemeslník a opravář ve firmě [právnická osoba], údajně pobírala čistý příjem 20.437 Kč a vynakládala na domácnost 2.500 Kč. Žádné další běžné výdaje na vlastní živobytí, na ošacení, hygienu, na placení dalších závazků, na poplatky za mobil, internet apod. nebyly vůbec uvedeny. Žádný údaj o příjmech natož o výdajích nebyl také vůbec konkretizován, např. dobou, za kterou měla mít údajný příjem, ani konkrétním označením podkladů, z nichž žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel. Pravdivost údajů nebyla rovněž ničím podložena. Údaje o příjmech a výdajích žalované jsou nekonkrétní, nepodložené, neověřitelné, nevěrohodné a při posuzování úvěruschopnosti žalované z nich nelze vycházet.

7. Soud dále zjistil, že předložené Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky předchůdce žalobce nejsou nikým podepsány. Z předložených poštovních poukázek nebylo zjištěno, že by žalovaná hradila žalobci splátky ve výši 2.330 Kč měsíčně. Dopisem ze dne [datum] žalobce od údajné úvěrové smlouvy pod [číslo] od smlouvy odstoupil. Smlouvou ze dne [datum] ve znění příloh a dodatků postoupil právní předchůdce spornou pohledávku žalobci a toto postoupení oznámil žalované dopisem ze dne [datum]. Nebylo zjištěno, že by žalovaná přes předžalobní výzvu ze dne [datum] žalobci dlužnou částku uhradila.

8. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žalobce žádnými věrohodnými důkazy neprokázal, že dne [datum] (ani jindy) uzavřel s žalovanou platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 561 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.).

9. Smlouva totiž nebyla podepsána zástupcem předchůdce žalobce ani vlastoručně ani elektronickým podpisem ve smyslu § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a doručení akceptačního dopisu ze dne [datum] žalované nebylo prokázáno.

10. I v případě, že by byla smlouva řádně žalovanou podepsána, byla by podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce ničím neprokázal, že splnil povinnost uloženou mu uvedeným ustanovením prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce reálné příjmy ani výdaje žalované řádně nezjišťoval, neověřoval ani neposuzoval a podle stávající soudní judikatury tato skutečnost sama o sobě brání odbornému posouzení úvěruschopnosti žalované. Záznamy o údajných příjmech a výdajích žalované jsou zjevně neúplné, nekonkrétní a nepodložené.

11. Z předložených dokladů nebylo ani prokázáno, že by předchůdce žalobce uhradil údajný úvěr ve výši 47.591 Kč konkrétnímu prodejci ani že by jej poskytl přímo žalované buď v hotovosti nebo bezhotovostně. Nebylo tak prokázáno, že by se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

12. Žalobce se bez vážných důvodů k nařízenému jednání soudu nedostavil a tím se sám zbavil možnosti poučení ve smyslu § 118a a násl. o.s.ř.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. neprokázal. Proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec II. výroku rozsudku).