20 C 63/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 44 432,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 650 Kč s úrokem z prodlení z částky 25 905 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 7 745 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit a) další částku 9 488,72 Kč, b) úrok z částky 42 229,25 Kč ve výši 8,49 % ročně od datum do datum, c) úrok z částky 42 229,25 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, d) úrok z prodlení z částky 17 233,72 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do datum, e) úrok z prodlení z částky 9 488,72 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, f) částku 1 294,16 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 470,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 44 432,88 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o hotovostním úvěru číslo byla uzavřena dne datum prostředky komunikace na dálku a na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 120 000 Kč převodem na účet dne datum, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 8,49 % ročně a s poplatkem za zprostředkování úvěru 2 400 Kč, a to v 15 splátkách po 8 635 Kč (vyjma poslední splátky). Mezi účastníky byla také ujednána smluvní pokuta ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení, až do výše 200 000 Kč, a to pro případ prodlení se dvěma měsíčními splátkami po sobě nebo s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce. Pro případ opožděné platby bylo sjednáno právo žalobkyně účtovat náklady na vymáhání ve výši 500 Kč za každou opožděnou platbu, a v případě dlužné částky nižší než 500 Kč ve výši dlužné částky. S ohledem na porušení podmínek ze strany žalovaného (neuhradil splátky za měsíce srpen a září 2020) byl úvěr oznámením ze dne datum zesplatněn. Žalobkyně se nyní domáhá dlužné jistiny 42 229,25 Kč, dlužného smluvního úroku 909,47 Kč (úrok ve výši 8,49 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum) a smluvní pokuty 1 294,16 Kč (smluvní pokuta 3 % z nesplacené jistiny a úroků ve výši 43 138,72 Kč). Dále se žalobkyně domáhá smluvního úroku z dlužné částky a úroku z prodlení. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného a uvedla konkrétní zjišťování skutečností. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal při jednání dne datum za přítomnosti žalobkyně a bez účasti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný se i přes řádné předvolání k jednání bez omluvy nedostavil. Soud pak jednání odročil za účelem doplnění dokazování na den datum, kdy věc rozhodl bez účasti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud žalovaného předvolal k odročenému jednání písemně na známou adresu, avšak zásilku se dne datum nepodařilo doručit a nebylo ji možno ani vhodit do poštovní schránky, proto byla vrácena soudu a dne datum byla vyvěšena na úřední desce k soudu a k doručení fikcí došlo dne datum. S ohledem na dosavadní naprostou procesní pasivitu žalovaného (nevyjádřil se k žalobě na výzvu soudu a nedostavil se k prvnímu jednání ve věci) soud považoval takto učiněné předvolání za dostatečné a jednání i s ohledem na zásadu procesní ekonomie provedl.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Představení společnosti právnická osoba soud zjistil, že obsahuje doplnění následujících žalobních tvrzení týkajících se procesu uzavírání smlouvy prostředky komunikace na dálku. Proces uzavírání smlouvy probíhá prostřednictvím internetových stránek webová adresa, na kterých klient žádá o poskytnutí úvěru a k tomu zadává údaje o své osobě, kontaktní údaje a údaje o majetkové situaci, přičemž podání žádosti klient potvrzuje zadáním autorizačního SMS kódu. Následně klient nahrává do systému potřebné doklady k ověření úvěruschopnosti. V průběhu procesu klient získá personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil zabezpečený heslem a e-mailovou adresou. Smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního SMS kódu, který nahrazuje podpis klienta, přičemž žalobkyně uchovává údaje o telefonním čísle a času, kdy přesně a kam byla SMS zpráva zaslána.

5. Z listiny označené jako Smlouva o hotovostním úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala zaslat žalovanému částku 120 000 Kč převodem na účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 8,49 % ročně a s poplatkem 2 400 Kč v 15 splátkách splatných na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo po 8 635 Kč (vyjma poslední splátky, jejíž výše měla být sdělena později), celkem tedy ve výši 129 519,57 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena datum a poslední splátka měla být uhrazena datum. Ve smlouvě je ujednání o smluvní pokutě ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení, až do výše 200 000 Kč, a to pro případ prodlení se dvěma měsíčními splátkami po sobě nebo s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce. Na listině jsou podpisy jednatelů žalobkyně a u žalovaného je strojově uvedeno jeho jméno a SMS kód číslo.

6. Z listiny označené jako Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy číslo bylo zjištěno, že SMS kód číslo byl zaslán dne datum v 19: 23:55 hodin na číslo tel. číslo a smlouva číslo byla SMS kódem podepsána dne datum v 19: 24:09 hodin.

7. Z listiny obsahující kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně má tyto doklady k dispozici.

8. Z listiny označené jako Výpis z účtu číslo vedeného u Raiffeisenbank bylo zjištěno, že dne datum byla z tohoto účtu na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo zaslána částka 120 000 Kč.

9. Z listin označených jako Klientské informace a Úvěrová zpráva a z listin obsahujících snímky obrazovky systému žalobkyně k majetkovým poměrům žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný má vysokoškolské vzdělání, žije s partnerkou, má 44 let, nemá děti, žije ve vlastním domě nebo bytě bez hypotéky a je zaměstnaný u Státní plavební správy s příjmem 26 000 Kč (uvedena poznámka: neověřeno), má jiné příjmy ve výši 11 000 Kč. Celkové výdaje činí 11 000 Kč, z toho bydlení 5 500 Kč. Nemá úvěr u žalovaného ani jinde. Má pět kreditních karet, z toho u třech je evidován dluh; u první karty s počátečním datem datum je zbývající jistina 81 759 Kč ze 100 000 Kč a měsíční splátka činí 4 395 Kč a poslední delikvence byla datum; u druhé karty s počátečním datem datum je zbývající jistina 1 542 Kč z 20 000 Kč a měsíční splátka činí 200 Kč; u třetí karty s počátečním datem datum je zbývající jistina 102 444 Kč ze 120 000 Kč a měsíční splátka činí 8 074 Kč. Dále má kontokorentní úvěr s počátečním datem datum, u kterého je vyčerpáno 59 745 Kč ze 100 000 Kč a měsíční splátka činí 5 567 Kč a poslední delikvence byla datum. Z výpisu z účtu č. bankovní účet na jméno žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že zůstatek na účtu byl - 21 662 Kč; dále že žalovaný má pravidelné měsíční příjmy asi 25 500 Kč (v srpnu ve výši 31 929 Kč) od Státní plavební správy, asi 11 500 Kč od Olomouckého kraje a 2 026 Kč od Statutárního města Přerova; dále má měsíčně zadány trvalé platby ve výši 3 940 Kč (660 Kč, 135 Kč, 45 Kč, 700 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a 400 Kč; v měsíci červenci pak ještě platbu 5 580 Kč označenou také jako trvalou) a měsíčně se opakující platby (neoznačené jako trvalé) ve výši 3 647 Kč ve prospěch SBD obec a asi 500 Kč ve prospěch ČD – Telematika. Vedle toho však z účtu žalovaného pravidelně každý měsíc odchází platby přesahující 30 000 Kč na různé účty či výběrem v hotovosti. V listině označené jako Klientské informace je uvedeno, že k osobě žalovaného byly činěny lustrace v databázích NRKI, příjmení a v insolvenčním rejstříku. Po zhodnocení informací byl stanoven disponibilní příjem žalovaného 12 640 Kč, který umožňoval splátku 8 635 Kč.

10. Z listiny obsahující snímek obrazovky systému žalobkyně ke stavu úvěru žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku 86 350 Kč.

11. Z listiny označené jako Výzva před zesplatněním ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného na prodlení s úhradou tří splátek a vyzvala ho k úhradě částky 25 905 Kč do 30 dní od doručení dopisu, a zároveň ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru; zásilka byla odeslána datum a doručena datum. Z listiny označené jako Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky 43 138,72 Kč do 30 dnů od doručení dopisu; zásilka byla odeslána datum a dodána datum. Z listiny označené jako Předžalobní výzva ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 43 138,72 Kč s příslušenstvím před podáním žaloby; zásilka byla odeslána datum a vrácena zpět datum.

12. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný s žalobkyní za použití prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o hotovostním úvěru ze dne datum. Na základě této smlouvy žalovaný od žalobkyně obdržel převodem na účet částku 120 000 Kč a tyto prostředky se zavázal vrátit společně s úrokem 8,49 % ročně a s poplatkem 2 400 Kč v 15 splátkách po 8 635 Kč (vyjma poslední splátky), celkem tedy ve výši 129 519,57 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 86 350 Kč v 10 měsíčních splátkách po 8 635 Kč. Žalobkyně zkoumala majetkové poměry žalovaného. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum doručeným dne datum k úhradě částky 25 905 Kč do 30 dní od doručení dopisu a dále dopisem ze dne datum doručeným dne datum k zaplacení dlužné částky 43 138,72 Kč do 30 dnů od doručení dopisu.

13. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření písemné smlouvy o úvěru (smlouvy o hotovostním úvěru) ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za použití prostředků komunikace na dálku, a to podpisem smlouvy žalovaným pomocí SMS kódu. Takto vzniklý závazkový vztah pak soud posuzoval a vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).

14. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána na základě žalovaným poskytnutých informací včetně výpisu z účtu i informací z dostupných databází. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně předložila snímky obrazovky z vlastního systému, vlastní dokumenty o majetkové situaci žalovaného a výpis z účtu žalovaného. Po zhodnocení informací žalobkyně dospěla k závěru, že disponibilní příjem žalovaného činí 12 640 Kč měsíčně a žalovanému je tak možno poskytnout úvěr se splátkou 8 635 Kč měsíčně. Soud žalobkyní předložené podklady ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného posoudil a dospěl k závěru, že v případě zohlednění všech předložených informací neměl být žalovanému úvěr s uvedenou splátkou poskytnut. Nutno uvést, že ne všechny informace, které o žalovaném byly shromážděny, lze považovat za řádně zjištěné, neboť není patrné, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. V systému žalobkyně byly žalovaným samotným zadány údaje o jeho zaměstnání, bydlení a rodinné situaci, přičemž nevyplývá, že by tyto informace žalobkyně nějak ověřovala (u kolonky zaměstnavatele a příjmu je dokonce i v předloženém snímku obrazovky uvedeno„ neověřeno“). K těmto údajům žalobkyně nemá žádné listiny prokazující pracovní poměr, bydlení či rodinný stav. Žalobkyně pak předložila listinu označenou jako Úvěrová zpráva, která je výpisem z databáze NRKI, a ze které však vyplývají existující dluhy žalovaného. Z dalších snímků obrazovky ze systému žalované pak vyplývá, že žalovaný má pět kreditních karet, z toho na třech má dluhy, které splácí v celkové výši 12 669 Kč. Dále má žalobce kontokorentní úvěr, který splácí ve výši 5 567 Kč. Pokud pak má žalovaný uvedené příjmy 37 000 Kč a výdaje 11 000 Kč, tak už samotná informace o tolika splátkách kreditních karet a kontokorentních úvěrů jednoznačně nedovoluje žalobkyni poskytnout žalovanému úvěr. Dále žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného, ze kterých jsou patrné jím tvrzené příjmy, ale zároveň jsou z výpisu patrné pravidelné měsíční výdaje dosahující (i přesahující) částku 40 000 Kč měsíčně (jde o pravidelné platby, které jsou zřejmě náklady na bydlení, ale dále také o částky např. 8 000 Kč či 15 000 Kč odesílané každý měsíc na jiné účty); konečně i v úvodu výpisu z účtu je uveden záporný zůstatek na účtu. Na základě těchto informací vyplývajících z žalobkyní nashromážděných údajů o majetkové situaci žalovaného tedy žalobkyně neměla žalovanému úvěr vůbec poskytnout, neboť je velmi pravděpodobné, že žalovaný se závazky z dřívějších zápůjček snaží uhradit novými zápůjčkami a úvěry a dostává se tak do dluhové spirály. Soud proto musí uzavřít, že z žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ani řádné posouzení majetkové situace žalovaného. S ohledem na to pak soud považuje ujednanou měsíční splátku ve výši 8 635 Kč mimo bezpečné možnosti žalovaného (což se pak projevilo, neboť žalovaný skutečně přestal úvěr splácet); soudu je navíc z vlastní činnosti známo, že žalovaný má celou řadu jiných dluhů, které neplní. Soud proto musí uzavřít, že žalobkyně v rozporu s § 86 spotř. z. řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla mu spotřebitelský úvěr, přestože mu úvěr s ohledem na jeho příjmy a výdaje neměla (alespoň ne v uvedené výši) poskytnout. Ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. je pak smlouva o spotřebitelském úvěru, který byl poskytnut v rozporu s § 86 spotř. z., neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

15. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy úvěru poskytla žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků, úroků a smluvních pokut, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 120 000 Kč a žalovaný žalobkyni již uhradil částku 86 350 Kč, proto bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, činí 33 650 Kč. Soud ve výroku I. tohoto rozsudku tedy vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení zbývající částky bezdůvodného obohacení ve výši 33 650 Kč. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky bezdůvodného obohacení, a to ve výši 8,25 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení co do částky 25 905 Kč od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků v této výši byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván dopisem ze dne datum doručeným dne datum, a to ve lhůtě 30 dní od doručení, přičemž poslední den lhůty je datum a od následujícího dne je žalovaný s úhradou této částky v prodlení, avšak žalobkyně sama požaduje úrok z prodlení právě až ode dne datum. Dále soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení co do zbývající částky 7 745 Kč od datum, neboť k vrácení zbývajících peněžních prostředků byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván dopisem ze dne datum doručeným dne datum, a to ve lhůtě 30 dní od doručení, přičemž poslední den lhůty je datum a od následujícího dne je žalovaný s úhradou této částky v prodlení, přičemž nelze přiznat úrok z prodlení za dobu dřívější, jak požadovala žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevráceným bezdůvodným obohacením, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nelze jiné nároky přiznat. Dále soud zamítl také požadovaný úrok z prodlení z částky a za období přesahující přiznané úroky z prodlení z bezdůvodného obohacení.

16. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 42,18 % (úspěch žalobkyně 71,09 % odpovídající přisouzené částce celkem 36 043,66 Kč po odečtení jejího neúspěchu 28,91 % odpovídajícího zamítnuté částce celkem 14 656,20 Kč). Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 177 Kč a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, to znamená za tři úkony právní služby celkem 1 500 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tj. celkem 300 Kč, dále za účast při soudním jednání dne datum náleží žalobkyni odměna za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a podle § 7 bod 5. a § 14b odst. 3 citované vyhlášky ve výši 2 900 Kč a paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky ve výši 300 Kč, tj. celkem 5 000 Kč (1 500 + 300 + 2 900 + 300), to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 050 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 8 227 Kč, z čehož 42,18 % představuje částku 3 470,15 Kč. Použití výpočtu podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněno tím, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru (třebaže ne na vzoru předepsaném pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně podobných věcech s peněžitým plněním do 50 000 Kč.

17. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.