7 C 191/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy k 10. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek s tím, že první splátka je splatná k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 10. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek s tím, že první splátka je splatná k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, k rukám advokáta , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se jedná o nárok ze dvou smluv o úvěru. Žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva 1“), na základě které poskytla úvěrující žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to na úvěrový účet č., č. účtu, . Žalobkyně uplatňuje z této smlouvy nárok na nevrácenou jistinu ve výši , částka, s připsaným úrokem ve výši , částka, , úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatky , částka, , celkem , částka, s přísl.

2. Dále žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva 2“), na základě které poskytla úvěrující žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to na úvěrový účet č., č. účtu, . Žalobkyně uplatňuje z této smlouvy nárok na nevrácenou jistinu ve výši , částka, s připsaným úrokem ve výši , částka, , úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatky , částka, , celkem , částka, s přísl.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy 1 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek , právnická osoba, . poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit úvěr s úrokem ve výši 9,99 % ročně a sjednané poplatky.

5. Ze smlouvy 2 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek , právnická osoba, . poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit úvěr s úrokem ve výši 16,99 % ročně a sjednané poplatky.

6. Z výpisu z úvěrového účtu ke smlouvě 1 soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta částka , částka, a žalovaný zaplatil celkem , částka, .

7. Z výpisu z úvěrového účtu ke smlouvě 2 soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta částka , částka, a žalovaný zaplatil celkem , částka, .

8. Z dokumentu „posouzení úvěruschopnosti klienta k , datum, “ má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici následující údaje: příjmy , částka, , výdaje , částka, , avšak do svých úvah zahrnula částku , částka, na základě statistických údajů o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení, splátky žalovaný neuvedl, právní předchůdkyně žalobkyně však zjistila splátky v celkové výši , částka, , přičemž splátka ve výši , částka, byla tímto úvěrem konsolidována. Splátka nového úvěru činila , částka, , splátkové zatížení činilo , částka, . Nebyly uvedeny žádné údaje o způsobu a nákladech na bydlení, počtu vyživovacích povinností.

9. Z dokumentu „posouzení úvěruschopnosti klienta k , datum, “ má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici následující údaje: příjmy , částka, , výdaje , částka, , avšak do svých úvah zahrnula částku , částka, na základě statistických údajů o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení, splátky žalovaný neuvedl, právní předchůdkyně žalobkyně však zjistila splátky v celkové výši , částka, , přičemž splátka ve výši , částka, byla tímto úvěrem konsolidována. Splátka nového úvěru činila , částka, , splátkové zatížení činilo , částka, . Nebyly uvedeny žádné údaje o způsobu a nákladech na bydlení, počtu vyživovacích povinností.

10. Z výpisu z účtu žalovaného soud nezjistil obvyklé opakující se platby spojené s živobytím, např na bydlení, příp. opakující se platby na pojištění, spoření apod. Výše deklarovaných příjmů okolo , částka, je výpisem potvrzena.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly žalobkyni postoupeny.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k , datum, , resp. k , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, , resp. k , datum, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, , resp. k , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené dne , datum, a dne , datum, právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jsou neplatné.

17. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

18. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

20. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná.

21. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, si před uzavřením smlouvy vyžádala od žalovaného informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřil na základě předložených dokumentů.

22. Žalobkyně byla u jednání poučena o nutnosti doplnění tvrzení o tom, jaké konkrétní údaje uvedl žalovaný v žádosti, zejména ohledně bydlení, dětí a dalších skutečností, které banka údajně hodnotila, když žádost nebyla předložena, jakými úvahami byla banka vedena při hodnocení výdajů žalovaného ve výši , částka, , když žádné pravidelné výdaje žalovaného z předloženého výpisu nevyplývají a zda banka vzala v úvahu, že žalovaný uvedl nepravdivé údaje v žádosti, když tvrdí, že neuvedl žádné splátky půjček, a přitom splátky převyšovaly , částka, .

23. K tomu žalobkyně pouze uvedla, že z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, jaké měl žalovaný výdaje, kolik uzavřených nových smluv a s jakými výdaji její právní předchůdkyně počítala.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, zda a jaké kroky učinila ke zjištění objektivních výdajových poměrů žalovaného, není zkoumán způsob a náklady bydlení, není zřejmé, zda má žalovaný nějaký vyživovací povinnost. Náklady žalovaný uvedl v každém z případů nereálně nízké a není zřejmé, z jakých konkrétních „statistických údajů“ při provedení navýšení úvěrující vycházela. Rovněž žalovaný v obou případech uvedl evidentně nepravdivé skutečnosti o splácení dalších závazků a není zřejmé, zda a jakým způsobem úvěrující tyto skutečnost reflektovala. Ani po poučení soudu a poučení o následcích takového nedoplnění však žalobkyně žádné skutečnosti neuvedla.

25. Pokud se týká stanovených výdajů, v průběhu pouhého měsíce stanovila úvěrující o téměř , částka, , aniž je zřejmé, jaký k tomu byl podklad. Je zřejmé, že žalovaný řeší situaci se splátkami úvěrů tak, že si bere další a další úvěry u téže úvěrující, některé z úvěrů konsoliduje a tatáž banka mu dále poskytuje navyšující se částky. Tedy vždy více, než činí částka potřebná k zaplacení všech dluhů, žalovaný tak neustále postupně navyšuje výši svého dluhu a dostává se tak do dluhové spirály. Takový postup je zcela v rozporu se smyslem a účelem zákona na ochranu spotřebitele, především s jeho smyslem pro ekonomickou stabilizaci.

26. Žalobkyně argumentovala rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , že stačilo, aby listiny, ze kterých poskytovatel vycházel, měl věřitel při sepsání smlouvy k dispozici. Neuvedla však žádná tvrzení ani důkazy o tom, jaké listiny věřitel takto k dispozici měl. Dále žalobkyně argumentovala rozhodnutím Městského soudu v Praze s tím, že v posuzovaném případě žalovaný neuvedl měsíční platby domácnosti, nelze to klást věřiteli k tíži a věřitel správně přikročil k posouzení údajů dle ekonomického modelu. Přitom však neuvádí, jaké vstupní údaje byly pro automatizovaný model použity, jaké informace si věřitel opatřil k použití takového modelu a co bylo vlastně vyhodnoceno. Pouze obecně poukazuje na statistické údaje o životním minimu a normativních nákladech na bydlení, aniž je zřejmé, o jaká konkrétní data jde. Důvěryhodnosti vstupních dat rovněž neodpovídá to, že v průběhu necelého měsíce se takto stanovené výdaje liší o téměř , částka, .

27. V této souvislosti soud poukazuje na závěr Ústavního soudu (sp.zn.III ÚS 4129/18) o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

28. Soud má však za to, že právě kritérium, splněno nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, neboť evidentně neměla k dispozici dostatek podkladů k tomu, aby učinila odborný a řádný závěr o tom, zda žalovaný nebude mít zjevný problém úvěr splatit. V řízení žalobkyně neobjasnila, z čeho vycházela vstupní data na výdajové stránce žalovaného, zda a jak byla posouzena vyživovací povinnost žalovaného, způsob bydlení, zda a jak přihlédla k zjevně neodpovídajícím údajům, uváděným žalovaným a zejména z jakých konkrétních výdajů, osobních poměrů banka vycházela. Není tedy vůbec zřejmé, zda byly zjištěny individuální poměry žalovaného, není zřejmé, zda a jaké listiny měl věřitel k dispozici, není zřejmé, jestli byly nějak osvědčeny uvažované výdaje, příp. zda odpovídají reálným skutečnostem, které by bylo možno použít pro automatizovaný model. Žalobkyně se opakovaně ve většině řízení vedených u zdejšího soudu odkazuje na judikáty, které nejsou v uvedené věci aplikovatelné, neboť skutečnosti, jichž se rozhodnutí týkají, v posuzovaném případě netvrdí a neprokazuje.

29. V tomto případě je tedy jednoznačné, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně, a to ani v jenom případě. Úvěry poskytla, ačkoli neměla evidentně dostatek relevantních údajů pro to, aby učinila odborný a řádně podložený závěr o tom, zda žalovaný nebude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Oba úvěry tak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá ZSÚ a obě smlouvy je proto neplatné.

30. Za těchto okolností má soud za to, že nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost ověření schopnosti úvěr splácet řádně.

31. Výše uvedené úvahy se týkají obou smluv. Uzavřené smlouvy je proto neplatné podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb.

32. Žalovaný je povinen poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 zák.č.257/2016 Sb. Ve vztahu ke smlouvě 1 byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , zaplatil částku , částka, . Proto je povinen vrátit částku , částka, .

33. Ve vztahu ke smlouvě 2 byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , zaplatil částku , částka, . Proto je povinen vrátit částku , částka, .

34. Žalovaný se sice ke svým možnostem nijak nevyjádřil, avšak z příjmových poměrů žalovaného (prokazovaným samotnou žalobkyní) je zřejmé, že není schopen splácet více než , částka, měsíčně.

35. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení jistiny vzniká teprve uložením této povinnosti soudem, nemůže být žalovaná v prodlení. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 20. 4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 [ASPI ID: JUD774166CZ.

36. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. S ohledem na právní závěr soud další navrhované důkazy neprovedl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .