8 C 150/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: MAN Truck & Bus Czech Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 378 946,13 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, , doplněnou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. V žalobě a jejím doplnění uvedla, že žalovaná u žalobkyně objednala opravu vozidla , jméno FO, TGX 18.480 4X2 BLS-EL, SPZ , SPZ, / CZ (dále také „předmětné vozidlo“ nebo „vozidlo , jméno FO, “), přičemž co do specifikace opravy odkázala na předloženou fakturu. Žalobkyně objednanou opravu vozidla řádně provedla, za což žalované vystavila dne , datum, fakturu číslo , hodnota, , znějící na částku , částka, , splatnou dne , datum, (dále jen „faktura“). Žalovaná objednanou opravu odmítla uhradit a fakturu žalobkyni vrátila po téměř 6 měsících od vystavení faktury, a to reklamačním přípisem ze dne , datum, , v němž žalovaná potvrdila provedení opravy vozidla, nicméně uvedla, že na základě osobního jednání za účasti soudního znalce , právnická osoba, , k prasknutí poloosy došlo vlivem vady materiálu, vrací žalobci fakturu zpět. Žalobkyně zadala zpracování posudku znalci , jméno FO, , kdy tento ve svém následně zpracovaném znaleckém posudku vyloučil závěry soudního znalce , právnická osoba, , když konstatoval, že k překroucení poloosy došlo vlivem přetížení a nikoli vadou materiálu nebo jeho únavou. Takový druh škody se stane např., když je vozidlo naloženo a stojí v kopci a při rozjezdu kamion lehce couvne a řidič přidá plný plyn, tak je v tomto okamžiku vysoký točivý moment, který způsobuje toto poškození na hřídeli. Toto poškození je zpravidla způsobeno nesprávnou obsluhou v podobě přetížení pohonné jednotky. V žádném případě se tak nemohlo jednat o záruční opravu. Předmětné vozidlo, na kterém byla oprava prováděna, nabyla žalovaná od žalobkyně na základě oboustranně odsouhlasené objednávky ze dne , datum, (kupní smlouva). Vozidlo bylo žalované žalobkyní předáno v dubnu 2015. Žalobkyně poskytla žalované na vozidlo záruku za jakost v délce 36 měsíců a omezením 450.000 km. Žalovaná následně doložila doplnění znaleckého posudku , právnická osoba, včetně přiložené analýzy, kdy soudní znalec i nadále setrval na svých závěrech z prvotního posudku. Následně účastníci oslovili znalecký ústav VÚT , adresa, , ale k podpisu smlouvy o zadání třetího posudku nedošlo a jednání mezi stranami zamrzla. Žalobkyně proto nárok uplatnila žalobou a navrhla, aby v případě, že mezi stranami nedojde k zadání posudku VÚT v Brně, soud zadal znalecký posudek, který by odpověděl na stěžejní otázku: „zdali příčinou překroucení a následného ulomení zadní poloosy byla vada materiálu či nikoliv.“2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu, učinila nesporným, že dne , datum, kupní smlouvou nabyla předmětné vozidlo od žalobkyně, dne , datum, bylo vozidlo přistaveno k opravě, mělo nájezd 282 813 km a stále se na něj vztahovala záruka. Žalobkyně provedla opravu vozidla, ale podle žalované jde o opravu záruční a žalobkyni nenáleží ničeho, což vyplývá z posudku ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a z analýzy lomové plochy poloosy. Dne , datum, uzavřeli účastníci dohodu o závazném postupu a oslovili znalecký ústav k vypracování posudku, dohoda byla účastníky zrušena. Po zpracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem žalovaná uvedla, že jednoznačně nedeklaroval a neoznačil příčinu vady, znalecký posudek pouze uvedl, že tak v zásadě uvedl, že se kloní k variantě, že k lomu předmětné poloosy došlo jejím přetížením, respektive opakovaným přetěžováním a to z důvodu relativní novosti předmětného vozidla, což pro žalovanou není dostatečné. Revizní znalecký posudek neuvedl, že příčinou bylo přetížení a tedy mimozáruční oprava, pouze uvedl, že se tato varianta jeví jako pravděpodobnější. Žalovaná tak z tohoto důvodu není připravena uhradit žalobkyni žalovanou částku, jelikož má za to, že žalobkyně musí v souladu s ust. § 2116 o.z. prokázat, že vada byla způsobena vnější událostí, což revizní znalecký posudek neprokazuje. Pokud žalobkyně poukazuje na to, že byla vyloučena materiálová vada, pak výrobní vadou nemusí jen vada materiálu, ale i nevhodně zvolený materiál, nevhodné konstrukční řešení a pod., přičemž důkazní břemeno, o tom, že vada je důsledkem vnější příčiny je na žalobkyni.

3. Žalobkyně po provedení revizního posudku navrhla žalobě vyhovět, když s ohledem na učiněné závěry revizního znaleckého posudku, který uzavřel, že byla vyloučena vada materiálu a že nejpravděpodobnější příčinou zlomu poloosy bylo opakované přetěžování, které samo o sobě povahově je vnější událostí (nejde o řádné užívání vozidla), za kterou nemůže žalobkyně odpovídat. Předmětná faktura byla vystavena po právu, neboť se nemohlo jednat o záruční opravu. Z podání znaleckého ústavu z , datum, vyplývá, že nešlo v daném případě ani o výrobní vadu a že k poškození došlo v souvislosti s provozem vozidla. Znalecký posudek již nejde více precizovat a jsou vyčerpány možnosti, jak tento skutkový stav podrobněji zjistit a důkazní prostředky žalobkyně byly vyčerpány. Řízení bylo podle ustanovení § 110 o.s.ř. přerušeno od , datum, do , datum, . Vypracování znaleckého posudku trvalo od , datum, do , datum, .

4. Okresní soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zavázal žalovanou k úhradě částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu do , datum, do zaplacení a k úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (výrok I.) a dále zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, (výrok II.). uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, kupní smlouva, na základě které žalobkyně dodala žalované vozidlo , jméno FO, , které bylo uvedeno do provozu (registrováno) dne , datum, . Ve smlouvě byla sjednána záruka na jakost podle § 2113 o. z. v trvání 36 měsíců omezená počtem 450.000 km. V důsledku záruky vzniklo žalované jako kupující nezávisle na zavinění prodávajícího nárok na plnění, jehož druh a rozsah se řídí obsahem poskytnuté záruky. V řízení bylo nesporné, že v záruční době dne , datum, došlo na předmětném vozidle k poškození poloosy hřídele pohonné jednotky zadní nápravy, jejím zlomením a vozidlo bylo stejného dne u žalobkyně přistaveno k opravě s tím, že žalovaná opravu objednala a zároveň vadu u prodávajícího včas uplatnila podle § 2172 o. z. Žalobkyně opravu vozu řádně provedla, kdy přesná specifikace opravy byla uvedena na faktuře a žalované vyúčtovala cenu díla částkou , částka, . Cena opravy byla mezi účastníky nesporná, smlouva o dílo byla uzavřena bez určení ceny díla s tím, že se má za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo. V té době nebylo mezi účastníky vyjasněno, zda jde o záruční či mimozáruční opravu a pro tento účel si účastníci nechali zpracovat znalecké posudky, které dospěly k rozdílným závěrům. Pro posouzení věci bylo podstatné zjištění příčiny lomu zadní poloosy, přičemž podle znaleckého posudku znaleckého ústavu byla jednoznačně vyloučena vada materiálu poloosy či jiná příčina lomu poloosy, než únavový lom, kdy s ohledem na přítomnost únavových trhlin a dobu provozu vozidla, za kterou bylo najeto pouze 283.000 km znalci uzavřeli, že k lomu předmětné poloosy došlo jejím přetížením, resp. opakovaným přetěžováním, neboť tyto typy vozidel ročně najedou stovky tisíc km, přičemž k takovým závadám poloosy běžně nedochází. Znalecký ústav nenalezl žádné jiné příčiny lomu, kterými by bylo možné vysvětlit vznik lomu než únavový lom, který obecně vzniká opakovaným zatěžováním či přetěžováním materiálu. Soud na základě takto podaného posudku uzavřel, že znaleckým ústavem zjištěná jediná možná příčina lomu poloosy (jiné příčiny lomu, kterými by bylo možné vysvětlit vznik toho lomu byly vyloučeny) opakované přetěžování je vnější událostí, vlivem, který se samotnou věcí a jejím řádným užíváním či provozem nesouvisí, přichází z vnějšího prostředí a s funkcí věci nemají žádnou souvislost, neboť jde o provoz vozidla při překročení bezpečných limitů. Znalci bylo v rámci jejich výslechu vysvětleno, že s ohledem na přítomnost únavových trhlin a zároveň s ohledem na dobu provozu vozidla a počet ujetých kilometrů jde o provoz v obtížných podmínkách (nezpevněná komunikace, obtížné atmosférické podmínky), provoz na hraně mezního stavu dopravního prostředku, s dosažením maximálních hmotností celé soustavy, kdy přetížení může spočívat i ve hmotnosti přepravovaného materiálu. Žalobkyně jako prodávající prokázala liberační důvod, tedy existenci vnějších okolností, spočívající v chování žalované jako kupující, neboť k závadě poloosy došlo v důsledku opakovaného přetěžování vozidla, což nelze přičítat prodávajícímu. K závadě nedošlo jednáním žalobkyně jako prodávající ani vada nevychází ze samotné věci, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Žalobkyně nemůže odpovídat za působení vlivů (okolností), které s vlastním předmětem koupě nemají nic společného. Žalovaná jako kupující proto podle § 2116 o. z. nemá právo ze záruky, neboť vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího způsobila vnější událost, kterou nelze přičítat prodávajícímu. Vzhledem k tomuto závěru pak žalobkyně, která řádně provedla opravu vozidla na základě objednávky žalované, má nárok na úhradu ceny opravy vyúčtované fakturou splatnou dne , datum, na částku , částka, . Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení této částky, kterou byla žalovaná povinna zaplatit provedením díla podle § 2610 o. z., právnická osoba, odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne , datum, rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že jediná věc, která byla mezi stranami sporná, je příčina zlomení dané poloosy, zda se jednalo o výrobní vadu (vnitřní povaha věci) či vnější událost, kterou nelze klást žalobkyni jako prodávajícímu vozidla k tíži v rámci odpovědnosti za vady prodané věci. K této zásadní sporné skutečnosti pak okresní soud nedostatečně zjistil skutkový stav, čímž zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z revizního znaleckého posudku sice vyplývá a byla jednoznačně konstatována nejpravděpodobnější příčina zlomení dané poloosy, krajský soud však shodně jako žalovaná nepovažuje takový závěr znalců za dostatečně objektivně podložený a přesvědčivý, a to i s ohledem na vyjádření samotného znalce při jeho ústním výslechu u soudu. Předmětné vozidlo jako celek ani případná dokumentace vztahující se k jeho provozu a způsobu používání vozidla nebyla předmětem znaleckého zkoumání. Znalec konstatoval, že příčinou zlomení poloosy byl únavový lom, jinou možnost v zásadě vyloučil, kdy tento vzniká opakovaným zatěžováním či přetěžováním. Mezi těmito pojmy je však rozdíl, pokud bylo vozidlo „pouze“ zatěžováno, není to již z pouhého jazykového výkladu totéž, co jeho přetěžování. Posouzení toho, zda se jedná či nejedná o jinou vnější příčinu, je pak již otázkou právní, uvedené je však jednoznačně nutno po stránce znalecké více precizovat. Není zřejmé, jak znalec dospěl k tomu, že vozidlo bylo provozováno za obtížných podmínek (klimatických) a mohlo být opakovaně přetěžováno, uvedené je pouze řádně nepodložená hypotéza znalce. Ze znaleckého posudku jakkoli nevyplývá, že vozidlo bylo konkrétně užíváno nějak v rozporu s manuálem k jeho používání, v rozporu s obvyklým účelem pro jeho užívání či že bylo používáno a provozováno při překročení bezpečných limitů. Soud měl uložit znalci doplnit znalecký posudek v tom směru, aby po přezkoumání žalovanou doložených dokumentů o způsobu používání sporného vozidla, případně i po faktické prohlídce vozidla, tedy po individuálním posouzení okolností používání předmětného vozidla, opakovaně odpověděl na otázku, co bylo příčinou zlomení dané poloosy a s jakou mírou pravděpodobnosti. Rovněž tak na otázku, zda žalovaná předmětné vozidlo užívala jakkoli v rozporu s jeho obvyklým účelem či návodem k použití (manuálem) či zda jakkoli překračovala bezpečné limity při jeho používání (vozidlo přetěžovala) a z čeho uvedené vyplývá.

6. Znalecký ústav se seznámil s důvody, pro než odvolací soud shledal jejich posudek za neúplný a nepřesvědčivý, byly mu zaslány některé záznamy o době řízení a bezpečnostních přestávkách k vozidlu, které předložila k důkazu žalovaná. Na základě toho v podáních ze dne , datum, , , datum, a , datum, (čl. 225, 244 a 256) na výzvu soudu, jaké podklady budou potřebovat k vypracování doplňku znaleckého posudku dle pokynu odvolacího soudu, znalci uvedli, že i v případě že by zpracovateli byly předloženy další informace o tom s jakou zátěží mělo být vozidlo , jméno FO, provozováno (přičemž tuto informaci nelze nijak ověřit, není již možné dát tuto informaci do bližšího kontextu s povrchem vozovky po kterém se vozidlo mělo přidaných jízdách pohybovat i při znalosti trasy nelze posoudit stav vozovky v podobě kvality povrchu znečištění a snížení adhezních vlastností) nelze z takových podkladů stanovit počet zatěžovacích cyklů, které by na poloosu vozidla mohly působit ani posoudit možnost jejich vzniku. S ohledem na časový odstup od vzniku poškození předmětné součástky a zpracování RZP by ani prohlídka vozidla nevedla k získání objektivních podkladů nebo zpřesnění závěrů, jelikož nelze spolehlivě prokázat, že stav vozidla (výkon opotřebení převodového ústrojí a podobně) je shodný se stavem při kterém k předmětné události došlo. Způsob provozování vozidla nelze potvrdit žádnými technickými prostředky. Neexistují tedy žádné další technické podklady ani navrhované záznamy o době řízení a podobně které by mohly objektivně precizovat způsob užití vozidla před vznikem poškození, nicméně lze vyloučit že by se jednalo o vadu materiálu. Po nahlédnutí do podkladů předložených žalovanou „záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku“ znalci uvedli, že podklady nejsou dostatečné pro prokázání charakteru provozu vozidla před vznikem poškození. Z těchto podkladů lze dovodit nájezd kilometrů a celkové zatížení vozidla nicméně v konkrétním případě by bylo nutné zohlednit zatížení na jednotlivé nápravy vozidla zejména předmětnou nápravu u které došlo k poškození. Z technického hlediska je možné, aby byla přetížena konkrétní náprava i když nebude překročeno celkové přípustné zatížení vozidla. Bohužel podklady neumožnují se k této problematice blíže vyjádřit. Problematika cyklického zatěžování, která byla uvedena v kontextu např. s rozjížděním na površích s rozdílnou adhezí (myšleno na jedné poloose), nemůže být z takto obecných podkladů podrobněji posouzena. Primární podstata věci byla stanovena zjištěním, že předmětné poškození vykazuje znaky únavového lomu, kdy současně byla vyloučena materiálová vada poloosy , jméno FO, . Tyto zjištění měly být dostatečné pro rozhodnutí ve věci. Co se týká zjištění příčiny únavového lomu, tedy proč k němu došlo, již není možné objektivně posoudit. Jejich závěry v podobě cyklického zatěžování možná byly nesprávně pochopeny (cyklické zatěžování je nutno chápat jako nejpravděpodobnější příčinu vzniku únavového lomu). Námitkám se strany nadřízeného soudu v tomto ohledu nelze vyhovět a zpřesnění znaleckého posudku není možné vzhledem k absenci podrobných podkladů. Pokud by soud trval na přezkoumání nových podkladů (záznamů o době řízení vozidla za roky 2015-2018 a servisní dokumentace) konstatovali, že nepřinesou nové zjištění stran primární podstaty věci.

7. Ze shodných tvrzení účastníků, z objednávky žalované ze dne , datum, potvrzené žalobkyní stejného dne, ze servisního průkazu k vozidlu a technického průkazu k vozidlu soud zjistil, že žalovaná u žalobkyně objednala nákladní vozidlo , jméno FO, TGX 18.480 4X2 BLS-EL, RZ , SPZ, za kupní cenu vč. DPH , částka, . Mezi účastníky bylo také nesporné, že vozidlo bylo žalované žalobkyní předáno v dubnu 2015 a žalovanou jako kupující bylo poprvé registrováno dne , datum, , což vyplývá také z přiloženého technického průkazu vozidla. Žalobkyně poskytla žalované na vozidlo záruku za jakost v délce 36 měsíců nebo max s omezením 450.000 km. Dále bylo ze shodných tvrzení účastníků zjištěno, že dne , datum, bylo vozidlo u žalobkyně přistaveno k opravě ulomené poloosy, v této době se stavem tachometru 282 813 km. Vada byla žalovanou uplatněna v záruční době, žalobkyně opravu vozidla provedla a cenu opravy vyúčtovala fakturou vystavenou na částku , částka, , splatnou dne , datum, . Účastníci dále učinili nesporným, že předmětem opravy byla oprava poloosy zadní nápravy vozidla v rozsahu uvedeném ve faktuře ze dne , datum, splatné dne , datum, . Žalovaná rozsah provedených prací vyúčtovaných předmětnou fakturou, jejich provedení žalobkyní ani vyúčtovanou cenu prací nerozporovala, tedy cena za provedenou opravu je mezi účastníky rovněž nesporná. Při jednání dne , datum, účastníci shodně navrhli, aby soud zadal vypracovat znalecký posudek ke zkoumání příčiny lomu (nebo překroucení) poloosy. Žalovaná pak uvedla, že v případě, že by znalecký ústav uvedl, že se jednalo o vadu přetížení, tedy mimozáruční opravu, tak žalovaná je připravena uhradit tu fakturovanou částku.

8. Mezi účastníky tak zůstalo sporné, co bylo příčinou lomu (překroucení) zadní poloosy na předmětném vozidle v době poskytnuté záruky 36 měsíců, tedy zda příčinou byla výrobní vada (včetně vady materiálu) tedy vnitřní povaha věci či vada, která vznikla v důsledku vnějšího vlivu (přetížení vozidla), kterou nelze klást k tíži žalobkyni jako prodávajícímu vozidla v rámci odpovědnosti za vady prodávané věci.

9. Z faktury- daňového dokladu č. , hodnota, , č. zakázky 3004297360 ze dne , datum, splatné , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel vyúčtovala žalované jako zákazníkovi za opravu vozidla typ TGX 18.480 4X2 BLS-EL, RZ , SPZ, částku , částka, vč. DPH, a to 389 ČJ (1 ČJ odpovídá 6 minutám, 10 ČJ odpovídá 1 hodině) cena , částka, , součet náhradních dílů , částka, , DPH , částka, . Vozidlo přijato k opravě , datum, se stavem 282 813 km, důvod opravy: při popojíždění s naloženým vozidlem se ozvaly cizí zvuky a přestal se přenášet kroutící moment na kola. Vyúčtované jsou práce na zadní nápravě, na rozvodovce, snímač otáček pro EBS vlevo, výměna poloosy vlevo + vpravo, uzávěrka diferenciálu pneumatické vedení, kabelové vedení oprava, řídící jednotka EBS kontrola, kompaktní ložisko kola (zadní náprava, kotoučové brzdy), tlumič vlevo demontáž montáž, kola demontáž montáž, kotoučové brzdy vlevo demontáž montáž, celkem , hodnota, ČJ. Dále byl vyúčtován materiál např. těsnící prostředky, polyamidová trubka, samosv. šroub, lícovaná podložka, těsnící kroužek, těsnící vložka, kulatá zásuvka, montážní sprej, senzor počtu otáček, stálý převod nápravy 1ks , částka, , řadící objímka, hřídel zadní nápravy , částka, , řadící vidlice, řadící tyč, vodící pouzdro, závitová zátka, tlačná pružina, zasouvací spojky, šrouby, matice, podložky, cívka atd., součet náhradních dílů , částka, .

10. Dopisem ze dne , datum, žalovaná vrátila předmětnou fakturu zpět žalobkyni, s tím, že oprava byla provedena, ovšem na základě jednání na místě za účasti znalce , právnická osoba, , který na místě konstatoval, že k prasknutí poloosy došlo vlivem vady materiálu, která byla na místě i označena, vrací fakturu zpět.

11. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, /18 ze dne , datum, , který byl vypracován na základě žádosti žalované znalec v posudku dospěl k následujícím závěrům: , adresa, poloosy byl šroubovitý, vykazoval známky namáhání na krut. Dle výpovědi řidiče došlo k ulomení v okamžiku popojíždění (rozjezdu do kopce). Obecně se naskýtají dvě možnosti ulomení 1) nadměrná zátěž, t.j. nadměrné škubnutí, či ráz v převodovém ústrojí při pojíždění na nízký převodový stupeň nebo 2) vada materiálu.

12. Podle znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , adresa, /19 ze dne , datum, , který byl vypracován na základě žádosti žalované po poskytnutí poloosy znalec v posudku dospěl k závěru, že na základě makroskopické analýzy lomové plochy je možné s vysokou pravděpodobností usuzovat, že důvodem porušení (zlomení) poloosy byl vznik únavových trhlin na jejím povrchu, které se postupně zvětšovaly při torzním namáhání.

13. Ze znaleckého posudku znalce , adresa, /19 ze dne , datum, , který byl vypracován na objednávku AK , Jméno advokáta A, bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru po provedeném metalurgickém zkoumání firmou , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , metalurgem (příloha č., hodnota, posudku), že k překroucení poloosy došlo vlivem přetížení nikoliv vadou materiálu nebo jeho únavou. Ve zprávě o vyhodnocení charakteru lomu, zpracované společností , právnická osoba, ze dne , datum, je uvedeno, že vizuální prohlídkou hřídele na lomové ploše nebyly zjištěny žádné známky únavového lomu.

14. Z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu pro obory doprava, ekonomika, stavebnictví, strojírenství , adresa, učení technické v Brně- Ústav soudního inženýrství č. 1804/2023 ze dne , datum, (čl. 82-125), který byl ve věci vypracován k určení příčiny závady poloosy předmětného vozidla bylo zjištěno, že analýza lomu byla provedena v Laboratoři kovů a koroze Centra materiálového výzkumu Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně, dne , datum, . Ze závěrů tohoto revizního znaleckého posudku vyplývá, že ke zlomení poloosy došlo iniciací únavových trhlin z jejího zpevněného povrchu, následně šířením těchto trhlin a při překročení meze pevnosti zbylého průřezu došlo k finálnímu tvárnému lomu. Při analýze lomu poloosy nebyly pozorovány žádné známky materiálové vady. Únavový lom (resp. únavové trhliny) vznikají obecně cyklickým zatěžováním materiálu. Při cyklickém zatěžování dochází v materiálu k hromadění poškození, tj. ke kumulaci plastické deformace, která se v závěru procesu projeví vznikem a šířením únavových trhlin. Proces je ukončen únavovým lomem. S ohledem na přítomnost únavových trhlin a zároveň s ohledem na dobu provozu vozidla necelé 3 roky, za kterou bylo s vozidlem , jméno FO, ujeto cca 283 000 km (na tento typ vozidla tedy relativně krátkou dobu) a s tím spojený i relativně malý počet cyklů zatížení se lze spíše přiklonit k závěru, že k lomu předmětné poloosy došlo jejím přetížením, resp. opakovaným přetěžováním. Ústav přezkoumal posudky znalců Horáka a Roosola. Jejich závěry jsou uvedeny v odůvodnění rozsudku ze dne , datum, (odst. 12), na který se pro stručnost odkazuje.

15. Znalecký ústav se dále vyjádřil k míře pravděpodobnosti a důvodu, pro který nebylo možné určit příčinu zlomení poloosy jednoznačně, kdy uvedl, že jednoznačnou odpověď nebylo možné uvést mj. i s ohledem na časový odstup mezi vnikem události poruchy, resp. lomu poloosy vozidla , jméno FO, dne , datum, a provedeným zkoumáním dne , datum, (resp. , datum, , kdy bylo zadáno provedení analýzy lomu laboratoři). Jelikož bylo možné vyloučit, resp. žádným z provedených zkoumání nebyla nalezena vada materiálu jakožto iniciátor lomu a rovněž nebylo pozorováno žádné poškození nebo jiná příčina vzniku lomu poloosy, bylo s ohledem na nalezené známky únavového lomu a jeho podmínkám vzniku přistoupeno k výše uvedenému závěru, tj. že lom předmětné poloosy byl zřejmě způsoben přetížením, resp. opakovaným přetěžováním.

16. Zpracovatelé posudku vysvětlili při soudním jednání jeho obsah dle § 28 odst. 4 zákona č. 254/2019 Sb. a při výslechu uvedli, že cyklické zatěžování je běžný charakter provozu tohoto vozidla, vzniká při akceleraci a při brzdění, počet cyklů, které by byly potřeba k tomu, aby vznikly únavové vady materiálu, nelze přesněji vyjádřit. S ohledem relativně nízký počet ujetých kilometrů vozidla 280 000 km uvedli, že lze předpokládat, že mohlo být provozováno za obtížnějších podmínek a ty podmínky mohly být dány charakterem provozu, případně dílčím způsobem i charakterem obsluhy toho vozidla. 280 000 km je relativně nízký počet kilometrů na to, aby došlo k takovémuto porušení při běžném používání toho vozidla s ohledem na to, že nebyla nalezena žádná materiálová vada na předmětném dílu. Z tohoto důvodu uvedli hypotézu o tom, že s ohledem na tento nízký počet ujetých kilometrů lze předpokládat, že vozidlo bylo provozováno za obtížných podmínek a mohlo být opakovaně přetěžováno. Přetěžování může být dáno přepravovaným materiálem, protože vlastní tahač sloužil k přepravě vysoko objemových návěsů, byl to dvounápravový tahač s pohonem jedné nápravy s tím, že přetěžování může mít charakter i ve hmotnosti přepravovaného zboží, ale zejména charakteru provozu v obtížných podmínkách, tzn. jízda na nezpevněném povrchu, při situacích, kdy může být snížená adheze (přilnavost kola k povrchu vozovky), případně provoz v obtížných atmosférických podmínkách v kombinaci s provozem na hraně mezního stavu vlastního dopravního prostředku, s dosažením maximálních konstrukčních hmotností celé soupravy. Nebyly nalezeny žádné jiné příčiny lomu, než byl únavový lom, nebyla nalezena žádná materiálová vada, žádná jiná iniciace toho lomu, nějakým vnějším poškozením nebo něčím podobným, čím by bylo možné vysvětlit vznik toho lomu. V zásadě vyloučili ostatní možnosti než únavový lom, který právě vzniká opakovaným zatěžováním či přetěžováním. Nebyly zjištěny žádné vady, které by celá ta součástka mohla mít, ať už jde o vady materiálu či jiné vady součástky. K tomu, zda k přetížení mohlo dojít i při správné obsluze vozidla uvedli, technicky teď nelze posoudit, zda šlo o nesprávnou obsluhu vozidla. Znalci uvedli, že s ohledem na stáří vozidla a počet najetých kilometrů není běžné, aby u těchto typů vozidel docházelo ke zlomení poloosy, záleží na způsobu a charakteru provozu, i na zatížení vozidla nebo množství přepravovaného materiálu.

17. Znalci v doplněních na čl.225, 244 a 256 dále uvedli, že úkolem revizního znaleckého posudku č. C 1804 (dále jen RZP) bylo určení příčiny závady poloosy vozidla , jméno FO, ze dne , datum, . Laboratoří kovů a koroze Centra materiálového výzkumu FCH VUT v Brně, byla provedena analýza lomu poloosy. Z výsledků analýzy bylo možné konstatovat, že ke zlomení poloosy došlo pravděpodobně iniciací únavových trhlin z jejího zpevněného povrchu, následně šířením těchto trhlin a při překročení meze pevnosti zbylého průřezu došlo k finálnímu tvárnému lomu. Tímto tedy byla zodpovězena položená odborná otázka, objasňující příčinu lomu předmětné poloosy vozidla , jméno FO, .V souvislosti s položenou odbornou otázkou bylo mj. v RZP na str. 12 uvedeno že, únavový lom (resp. únavové trhliny) vznikají obecně cyklickým (resp. opakovaným) zatěžováním materiálu. Samotný pojem zatížení lze chápat jako silové působení, obecně související s provozem daného dílu – v daném případě se může jednat např. o přenos síly z hnacího ústrojí na hnací kola vozidla. Rovněž bylo v RZP uvedeno, že v případě cyklického zatěžování poloosy vozidla , jméno FO, lze toto chápat zejména v souvislosti s rozjížděním vozidla, při kterém je pro uvedení vozidla do pohybu vyžadováno větší síly než při zrychlování již pohybujícího se vozidla. V případě, že se vozidlo rozjíždí na mokrém nebo namrzlém povrchu, povrchu znečistěném blátem nebo jinak „kluzkém“ povrchu, může docházet k prokluzu kola vozidla a jeho prudkému zpomalení, až zastavení v okamžiku, kdy je kolem dosaženo povrchu s vyšší adhezí (jako příklad lze uvést situaci, kdy při prokluzu kola dojde k odstranění nečistoty z povrchu vozovky a kontaktu kola vozidla se samotným povrchem vozovky). Takovouto situaci, tedy každý prokluz kola vozila a jeho prudké zpomalení nebo zastavení lze rovněž chápat jako zatěžující cyklus a tento způsob užití nelze v daném případě zpětně žádným technickým způsobem ověřit. V obecné rovině bylo dále konstatováno, že s navyšující se hmotností vozidla je pro jeho uvedení do pohybu nutné vynaložení i vyššího výkonu, resp. je na kola vozidla potřeba přenést větší sílu, a to jak při rozjíždění, tak brzdění vozidla. Takto bylo poskytnuto technicky přijatelné vysvětlení, jakým způsobem mohlo docházet k přetěžování daného dílu, které lze chápat například právě jako navýšení počtu zatěžovacích cyklů. Tento pojem by v souvislostí s RZP neměl být chápán jako tvrzení o přetěžování vozidla stran naložení nákladu a překročení povolených limitů. V RZP nebyl učiněn žádný závěr, ve kterém by byl řešen, nebo blíže analyzován samotný provoz vozidla , jméno FO, , předcházející lomu předmětné poloosy, jelikož toto nebylo účelem RZP, ani k tomuto neexistoval dostatek objektivních podkladů (zejména s ohledem na stanovení možného počtu zatěžovacích cyklů, působících na poloosu vozidla), které ani nebylo možné obstarat např. prohlídkou vozidla s ohledem na značný, několikaletý časový odstup mezi vznikem poškození a zpracováním RZP. Zmínění se o možném přetěžování vozidla , jméno FO, (ve smyslu výše popsaného silového zatěžování) tak lze chápat jako možné, technicky přijatelné vysvětlení, jakým způsobem mohl nastat únavový lom na předmětné poloose vozidla. Vysvětlení, co předcházelo iniciaci únavového lomu nebylo zadáním znaleckého posudku, a nemůže být ani blíže specifikováno. Ve výsledku výzkumné zprávy, ani dříve zpracovaných znaleckých posudků (resp. analýz, zadaných jednotlivými znalci) nebyly pozorovány žádné známky materiálové vady. Ve Výzkumné zprávě a rovněž v Analýze lomové plochy poloosy byly pozorovány pouze známky únavového lomu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že k poškození poloosy vozidla , jméno FO, došlo v souvislosti s provozem vozidla a nikoliv např. materiálovou, nebo výrobní vadou (iniciace únavového lomu nebyla pozorována z místa na poloose, které by se svým charakterem lišilo od okolního materiálu, resp. takováto případná odlišnost nebyla zmíněna v žádné výzkumné zprávě). Samotné poškození předmětné poloosy bylo popsáno jako únavový lom, související s opakovaným zatěžováním součástky, resp. opakovaným silovým působením na součástku, které nastává např. při rozjíždění vozidla. Závěrem na základě komplexních spisových podkladů a možného stavu zkoumání vzhledem k časovému odstupu konstatovali, že RZP zpracovaný k , datum, považují za technicky zcela přesvědčivý, jelikož vyčerpávajícím způsobem odpověděl na příčinu závady poloosy. Z následných vyjádření, které mj. reagovaly na nově navržené podklady jednoznačně vyplynulo, že neexistují technické podklady, které by více rozvinuly dříve formulované závěry.

18. Z technického průkazu vozidla , jméno FO, RZ , SPZ, (příloha 12) bylo zjištěno, že bylo registrováno dne14.4.2015, jde o nákladní automobil, tahač návěsů, největší technicky přípustná/povolená hmotnost na nápravu kol (kg) 7 500/7; 12 600/11 500, největší technicky přípustná/povolená hmotnost jízdní soupravy 45 000/ 45 000 (kg).

19. Ze záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku vozidla RZ , SPZ, za dobu od , datum, do , datum, soud pro řízení nezjistil relevantní údaje, když pro účely doplnění znaleckého posudku tyto podklady nejsou podle znaleckého ústavu (odst. 5 tohoto odůvodnění) dostatečné k prokázání charakteru provozu vozidla před vznikem poškození, neboť z nich sice vyplývá nájezd kilometrů a celkové zatížení vozidla, avšak není specifikováno zatížení na jednotlivé nápravy vozidla, zejména předmětnou nápravu u které došlo k poškození. Informace o trase vozidla není již možné dát do bližšího kontextu s povrchem vozovky po kterém se vozidlo mělo přidaných jízdách pohybovat a nelze posoudit stav vozovky v podobě kvality povrchu znečištění a snížení adhezních vlastností. Nelze z takových podkladů stanovit počet zatěžovacích cyklů, které by na poloosu vozidla mohly působit ani posoudit možnost jejich vzniku.

20. Z ostatních provedených důkazů (korespondence mezi účastníky) soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

21. Soud po stránce skutkové z provedených důkazů a ze shodných tvrzení účastníků uzavřel, že žalobkyně kupní smlouvou ze dne , datum, prodala žalované předmětné vozidlo, které bylo registrováno dne , datum, , poskytla žalované na celé vozidlo záruku po dobu 36 měsíců nebo do 450 000 km, přičemž záruční doba začala běžet dne , datum, . Dne , datum, bylo vozidlo u žalobkyně přistaveno k opravě poloosy, v této době se stavem tachometru 282 813 km, neboť dne , datum, došlo na předmětném vozidle (tj. na zboží, které bylo předmětem kupní smlouvy účastníků z , datum, ) k poškození poloosy hřídele pohonné jednotky zadní nápravy (součást pohonného hnacího ústrojí), jejím zlomením (ukroucením). Vada byla žalovanou uplatněna v záruční době, žalobkyně opravu vozidla provedla a cenu opravy vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , vystavenou na částku , částka, , splatnou dne , datum, . Účastníci učinili činí nesporným, že předmětem opravy byla oprava poloosy vozidla v rozsahu uvedeném ve faktuře, žalovaná nerozporovala, že práce, které jsou zde uvedeny byly žalobkyní provedeny s tím, že cena za provedenou opravu, která byla vyúčtována předmětnou fakturou je mezi účastníky rovněž nesporná. K příčině vzniku závady na poloose soud k návrhu účastníků vzhledem ke dvěma rozdílným znaleckým závěrům zadal vypracování revizního znaleckého posudku Ústavem soudního inženýrství. Z tohoto posudku, z výslechu zpracovatelů a doplnění bylo zjištěno, že s ohledem na přítomnost únavových trhlin a zároveň s ohledem na dobu provozu vozidla necelé tři roky, za kterou bylo s vozidlem , jméno FO, ujeto cca 283 000 km (na tento typ vozidla tedy relativně krátkou dobu) a s tím spojený i relativně malý počet cyklů zatížení původně uzavřeli, že k lomu předmětné poloosy došlo jejím přetížením, resp. opakovaným přetěžováním. Vyloučili ostatní možnosti, než únavový lom, který vzniká právě opakovaným zatěžováním či přetěžováním, nezjistili žádné jiné příčiny lomu, kterými by bylo možné vysvětlit vznik toho lomu. Nenalezli vadu materiálu, jakožto iniciátor lomu ani žádné poškození nebo jinou příčinu vzniku lomu poloosy než přetěžování vozidla. V doplnění posudku (odst. 17) znalci uvedli, že jejich závěry v podobě cyklického zatěžování byly nesprávně pochopeny. Zmínku o možném přetěžování vozidla , jméno FO, (ve smyslu silového zatěžování) lze chápat jako možné, technicky přijatelné vysvětlení, jakým způsobem mohl nastat únavový lom na předmětné poloose vozidla. Samotný pojem zatížení lze chápat jako silové působení, obecně související s provozem daného dílu, může jednat o přenos síly z hnacího ústrojí na hnací kola vozidla (např. v souvislosti s rozjížděním a zastavováním vozidla). Tedy jednoznačně z dodatečného vysvětlení znalců vyplynulo, že k poškození poloosy vozidla , jméno FO, došlo v souvislosti s provozem vozidla, poškození vykazuje znaky únavového lomu, který vzniká opakovaným zatěžováním součástky, resp. opakovaným silovým působením na součástku, které nastává např. při rozjíždění vozidla i zastavování vozidla (bržděním), kdy je na kola potřeba přenést větší sílu.

22. Žalobkyně po poučení o procesních povinnostech v řízení neprokázala, že závadu na vozidle (na poloose zadní nápravy) zapříčinila žalovaná, ve smyslu opakovaného přetěžování vozidla, tedy, že by závada vznikla v důsledku vnějšího vlivu, kterou nelze klást žalobkyni k tíži jako prodávající mu vozidla v rámci odpovědnosti za vady prodávané věci.

23. Soud po právní stránce věc posoudil podle těchto ustanovení:

24. Podle § 2079 odst. 1) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

25. Podle § 2113 o. z. zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.

26. Podle § 2116 o. z. kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost. To neplatí, způsobil-li vadu prodávající.

27. Podle ustanovení § 2117 o. z. platí pro oznámení vady, na kterou se vztahuje záruka, a pro uplatnění práva z vadného plnění obdobně ustanovení § 2172 a 2173. Podle ustanovení § 2172 o.z. se práva z vady uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena.

28. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

29. Podle ustanovení § 2604 odst. 1 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

30. Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, kupní smlouva, na základě které žalobkyně dodala žalované předmětné vozidlo, které bylo uvedeno do provozu (registrováno) dne , datum, . Podle § 2082 o.z. smlouvy pak tímto dnem přešlo na žalovanou nebezpečí škody na věci. Ve smlouvě byla sjednána záruka na jakost podle § 2113 o.z. v trvání 36 měsíců omezená počtem 450 000 km. V důsledku záruky vzniklo žalované jako kupující nezávisle na zavinění prodávajícího nárok na plnění, jehož druh a rozsah se řídí obsahem poskytnuté záruky. V řízení bylo nesporné, že v záruční době dne , datum, došlo na předmětném vozidle , jméno FO, k poškození poloosy hřídele pohonné jednotky zadní nápravy, jejím zlomením a vozidlo bylo stejného dne u žalobkyně přistaveno k opravě s tím, že žalovaná opravu objednala a zároveň vadu u prodávajícího včas uplatnila podle § 2172 o.z. Žalobkyně opravu vozu řádně provedla, kdy přesná specifikace opravy byla uvedena na faktuře a žalované vyúčtovala cenu díla částkou , částka, . Cena opravy byla mezi účastníky nesporná, smlouva o dílo byla uzavřena bez určení ceny díla s tím, že se má za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo. V té době nebylo mezi účastníky vyjasněno, zda jde o záruční či mimozáruční opravu a pro tento účel si účastníci nechali zpracovat znalecké posudky, které dospěly k rozdílným závěrům. Pro posouzení věci bylo podstatné zjištění příčiny lomu zadní poloosy, přičemž podle znaleckého posudku znaleckého ústavu poškození vykazuje znaky únavového lomu, byla jednoznačně vyloučena vada materiálu poloosy či jiná příčina lomu poloosy, než únavový lom, který obecně vzniká opakovaným zatěžováním materiálu. Na rozdíl od předchozího posouzení věci, kdy soud vycházel ze závěru znaleckého posudku, podle něhož lom předmětné poloosy byl zřejmě způsoben přetížením, resp. opakovaným přetěžováním, soud po doplnění posudku a vysvětlení znalců, že jejich závěry v podobě cyklického zatěžování byly nesprávně pochopeny, dospěl soud k jiným právním závěrům. Znalci uvedli, že zmínku o možném přetěžování vozidla , jméno FO, (ve smyslu silového zatěžování) lze chápat jako možné, technicky přijatelné vysvětlení, jakým způsobem mohl nastat únavový lom na předmětné poloose vozidla. Samotný pojem zatížení lze chápat jako silové působení, obecně související s provozem daného dílu, může jednat o přenos síly z hnacího ústrojí na hnací kola vozidla, např. v souvislosti s rozjížděním vozidla. Tedy jednoznačně z dodatečného vysvětlení znalců vyplynulo, že k poškození poloosy vozidla , jméno FO, došlo v souvislosti s provozem vozidla, poškození vykazuje znaky únavového lomu, který vzniká opakovaným zatěžováním součástky, resp. opakovaným silovým působením na součástku, ke kterému dochází jak při rozjíždění vozidla, tak při jeho zastavování, kdy je na kola potřeba přenést větší sílu.

31. Žalobkyně jako prodávající poskytnutím záruky trvající 36 měsíců převzala odpovědnost (objektivní) za to, že jím prodávaná věc bude po určitou předem stanovenou dobu plnit určitý účel, resp. bude mít po tuto dobu určité vlastnosti. Zárukou se prodávající zaručuje, tj. že výrobek byl vyroben a předán s určitou kvalitou. Z právního pohledu zárukou přebírá odpovědnost za to, že na předmětu plnění nevzniknou po určitou dobu defekty, tedy zaručuje se za to. Přebírá na sebe riziko, že pokud se tak případně stane, ponese z toho vyplývající náklady. Z tohoto důvodu musí být odpovědnost ze záruky omezena na okolnosti související s věcí samotnou a s osobou prodávajícího. Odpovědnost prodávajícího ze záruky je odpovědností objektivní, tedy nezávislou na zavinění, není však v zásadě odpovědností absolutní. Nestanoví-li dohoda mezi stranami jinak, stanoví zákonodárce pro odpovědnost ze záruky liberační důvod -existenci vnější události, při jehož splnění odpovědnost prodávajícího za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, nevzniká. Vzhledem k tomu, že se jedná o liberační důvod, existenci vnějších okolností prokazuje prodávající. Pokud se nepodaří zjistit, kdo vadu zapříčinil, neunesl prodávající své důkazní břemeno a odpovídá za vadu ze záruky (viz rozhodnutí NS ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, ).

32. Žalobkyně jako prodávající odpovídá za vady, které jsou inherentní prodávané věci (tedy za vnitřní okolnosti), a za vady, jejichž vznik je prodávajícímu přičitatelný. Neodpovídá za vady, které jsou po odevzdání věci a po přechodu nebezpečí škody na věci způsobeny v důsledku vnější události (vnějšího vlivu). Vnější události jsou veškeré vlivy, které se samotnou věcí nesouvisejí, přicházejí z vnějšího prostředí a s funkcí věci nemají žádnou souvislost. Skutkové zjištění, že na poloose nebyla zjištěna materiálová či jiná vada je právně nevýznamné vzhledem k objektivní odpovědnosti žalobkyně. Žalovaná neměla důkazní povinnost prokazovat výrobní vadu součástky a svou procesní obranu, jak se domnívá žalobkyně. V daném případě v řízení bylo zjištěno, že k poškození vozidla , jméno FO, (poškození poloosy) došlo v souvislosti s jeho provozem v důsledku únavového lomu, který obecně vzniká opakovaným zatěžováním součástky, resp. opakovaným silovým působením na součástku, které nastává např. při rozjíždění vozidla a zastavování vozidla. Tedy pokud únavový lom (únavové trhliny) vzniká obecně cyklickým zatěžováním materiálu působením na danou součástku vozidla a znalci uzavřeli, že k poškození poloosy došlo v souvislosti s provozem vozidla , jméno FO, , pak soud uzavírá, že k němu došlo při běžném provozu vozidla (přetěžování vozidla nebylo prokázáno), tedy vycházelo ze samotné věci nikoli z vnějšího okolí.

33. Znalecký ústav vysvětlil, že původně zmíněné přetěžování vozidla , jméno FO, mínili ve smyslu silového zatěžování a že tento pojem by v souvislosti s RZP neměl být chápán jako tvrzení o přetěžování vozidla stran naložení nákladu a překročení povolených limitů. Vysvětlení, co předcházelo iniciaci únavového lomu nelze blíže specifikovat a není možné objektivně posoudit, proč k němu došlo. Způsob provozování vozidla nelze potvrdit žádnými technickými prostředky a neexistují žádné další technické podklady ani navrhované záznamy o době řízení, které by mohly objektivně precizovat způsob užití vozidla před vznikem poškození. Má-li předmětné nákladní vozilo , jméno FO, sloužit k převážení nákladů tahačem, pak je silově zatěžováno při každém rozjezdu a zastavení a takové silové zatěžování nutně souvisí s provozem vozidla. Nebylo prokázáno a znalci uvedli, že již není možné zpětně ověřit jakým způsobem bylo vozidlo před vznikem poškození provozováno (tedy že by bylo vozidlo užíváno v rozporu s manuálem k jeho používání, v rozporu s obvyklým účelem pro jeho užívání) a zda se tak dělo při překročení bezpečných limitů ve smyslu provozu v obtížných podmínkách, provozu na hraně mezního stavu dopravního prostředku, s dosažením maximálních hmotností celé soustavy. Tedy skutkový stav není možné již více upřesnit a zjistit, jak znalci opakovaně uvedli.

34. Žalobkyně jako prodávající po poučení soudem neprokázala liberační důvod, tedy existenci vnějších okolností (vlivy, které se samotnou věcí a jejím užíváním či provozem nesouvisí, přichází z vnějšího prostředí a s funkcí věci nemají souvislost), spočívající v chování žalované jako kupující. Naopak soud má za prokázáno, že k závadě poloosy došlo v souvislosti s provozem vozidla, tedy vychází ze samotné věci, jak vyplývá z doplnění znaleckého posudku. Žalobkyně proto odpovídá za vlivy a (okolnosti), které souvisí s předmětem koupě, neboť se zárukou za jakost zavázala, že věc bude po dobu 36 měsíců způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Zárukou za jakost obecně prodávající garantuje zachování stavu věci v budoucí době, jde o slib, že předaný předmět plnění nejenže určité vlastnosti a způsobilost k užití má, ale že si je po určitou dobu i udrží. Je ujištěním, že se stav věci v budoucnu nezhorší. Záruku za jakost poskytuje prodávající dobrovolně nad rámec povinností plynoucích pro něj z právních předpisů, jak správně zdůraznila žalovaná. Žalobkyně jako český importér společnosti , jméno FO, & Bus (podle www.man.eu/cz/cz/o-nas/podnik/man-v-ceske-republice/man-v-ceske-republice.html jeden z největších evropských výrobců užitkových vozidel s ročním obratem přibližně 11 miliard eur (2022)) musela vědět k jakým činnostem vozidlo slouží, jaká je podstata záruky, že jde o odpovědnost objektivní bez ohledu na zavinění a že ji bude tížit důkazní břemeno. Měla si být vědoma, že nemůže objektivním způsobem zadokumentovat provoz jednotlivého vozidla a jediným možným způsobem, jak zjistit, že závada má původ ve vnější události je znalecký posudek. Žalobkyně požaduje zaplatit záruční opravu, neboť znaleckým posudkem nebyla zjištěna materiálová či jiná výrobní vada věci. Pro posouzení věci jsou však tato zjištění právně nevýznamná, neboť z pravidel v ust. § 2113 a § 2116 o.z. vyplývá, že kupující nemá práva ze záruky, jen pokud škodu způsobila vnější událost, a že odpovědnost prodávajícího ze záruky je odpovědností objektivní, tedy nezávislou na zavinění. Nebylo prokázáno (liberační důvod prokazuje prodávající), že by vadu na věci způsobila žalovaná provozem vozidla za hranicemi bezpečných limitů, tedy přetěžováním vozidla. Nyní již není způsob, jakým by bylo možné blíže zjistit konkrétní příčiny předcházející poškození vozidla. Tedy pokud existenci vnějších okolností prokazuje prodávající, tedy žalobkyně a nepodaří zjistit, kdo vadu zapříčinil, odpovídá za vady ze záruky prodávající. (srov. rozhodnutí NS sp.zn. , spisová značka, ). Žalovaná jako kupující má proto podle § 2116 o.z. právo ze záruky, neboť k poškození vozidla došlo v souvislosti s jeho provozem nikoli z důvodů vnějších okolností. Vzhledem k tomuto závěru pak žalobkyně jako prodávající, která provedla záruční opravu vozidla na základě objednávky žalované, nemá nárok na úhradu ceny opravy vyúčtované fakturou splatnou dne , datum, na částku , částka, , neboť odpovídá za vady ze záruky. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

35. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů v celém rozsahu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku z odvolání ve výši , částka, , zálohy na znalecký posudek , částka, (zbytek zálohy bude žalobkyni vrácen), z odměny advokáta za úkony právní služby podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. 177/1996 Sb. v celkové hodnotě , částka, (10 x , částka, za převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k posudku, , datum, účast na jednání trvající přes 2 hodiny, , datum, - účast na jednání trvající přes 2 hodiny, odvolání , datum, , účast na jednání dne , datum, , , datum, ) a náhrady hotových výdajů za 10 úkonů po , částka, ve výši , částka, dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Dále náleží náhrada za ztrátu času za 8 půlhodin po , částka, při cestě z Olomouce do , adresa, a zpět k jednáním soudu (4 cesty každá 2 půlhodiny), tedy , částka, podle § 14 odst. 1,3 stejné vyhlášky, cestovné osobním vozidlem Kia podle vyhl. 511/2021 Sb., 467/2022 Sb. a 398/2023 Sb. s kombinovanou spotřebou 6 l /100 km, BA, cena BA (r. 2022- , částka, , r. 2023- , částka, , r. , částka, /l) podle výpočtu (6 x 37,10 /100+4,70=6,926 x 48 = , částka, , rok , částka, , rok , částka, ), celkem cestovné , částka, . Odměna za úkon ze dne , datum, , kterým žalovaná reagovala na výzvu soudu nebyla přiznána, neboť potřebná tvrzení měla být uvedena v odvolání, ke kterému důkazy bez tvrzení předložila a za který byla přiznána odměna v plné výši. Odměna za úkon ze dne , datum, , kterým bez výzvy soudu uvedla námitky k otázkám žalobkyně na znalce nebyla přiznána, neboť se nejedná o podání ve věci samé, ani o účelně vynaložené náklady. Odměna a náhrady činí , částka, zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, , celkem náklady činí , částka, . Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.

36. Náklady znaleckého posudku jsou kryty zálohou účastníků, činí , částka, + , částka, a za účast u jednání , částka, , celkem , částka, zbytek zálohy bude účastníkům po právní moci rozsudku vrácen.