8 C 99/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta sp. zn. Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 312 035,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úroků 10,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroků 10,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení , částka, , úroku ve výši 10,90 % ročně z částky , částka, a z částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, (včetně úroku , částka, ) ode dne , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %. V žalobě uvedla, že , právnická osoba, . (dále také „Banka“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, s úrokem 10,90 % ročně. Žalovaný se ocitl v prodlení a banka využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni postoupení , datum, , dlužná částka představuje neuhrazený zůstatek úvěru , částka, , úrok z úvěru , částka, údajně připsaný k jistině, poplatky ve výši , částka, , úroky z prodlení do , datum, 6 154,79 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno s žalobou řádně a včas. Soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, odeslaného žalovanému stejného dne (podle poštovního podacího archu) soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky. Žalobkyně je podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb. aktivně legitimována v tomto řízení.

4. Soud má po provedeném dokazování za prokázáno ze smlouvy o úvěru, že žalovaný jako klient uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, . jako bankou Smlouvu o úvěru vedeném na účtu č. , č. účtu, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , na sjednaný účel na konsolidaci úvěrů u Hello bank!, ve výši , částka, , a u ČS který vedou na úvěrovém účtu , č. účtu, ve výši , částka, (celkem , částka, ) zbývající prostředky převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách ve výši , částka, měsíčně splatných vždy k 20 dne každého měsíce od , datum, celkem , hodnota, splátek. Úrok z úvěru byl sjednán pevnou sazbou 10,90 % p.a. s tím, že se počítá denně s předpokladem kalendářního roku trvajícího 360 dní, RPSN 11,93 % p.a.. Cena za vyřízení úvěru ve výši , částka, . Bylo dohodnuto v čl. 3.1., že úroky jsou připisovány k jistině a stanou se její součástí vždy posledního dne každého kalendářního měsíce a rovněž v den, kdy uplatní právo na okamžité splacení úvěru podle čl. 8.

2. V čl. 4.2. poplatek za vyřízení úvěru sjednán , částka, . Podle čl. 7 bylo sjednáno pojištění proti neschopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Podle čl. 8 pak pro případ prodlení s jednou splátkou podobu delší 3 měsíce, nebo prodlení se 2 splátkami může banka prohlásit úvěr za okamžitě splatný a je povinnost ho zaplatit ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy. Podle čl. 8.3. pokud splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku z této smlouvy nezaplatí řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platnými právními předpisy, která ke dni podpisu této smlouvy odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodu. Dále mohou požadovat smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku, jakož i náhradu veškerých účelné vynaložených nákladu, které jim vznikly v souvislosti s tímto prodlením. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že se seznámil se Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, ., které jsou součástí smlouvy (dále také VOP).

5. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, vyplývá, že na základě předchozí upomínky nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu žalovaného a celá zbývající pohledávka , částka, je splatná, od , datum, částka narůstá o úrok z prodlení. Podle poštovního podacího archu bylo žalovanému rozhodnutí o okamžité splatnosti odesláno poštou na jeho adresu dne , datum, .

6. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr řádně, když byl ověřen jeho měsíční příjem , částka, (doloženo potvrzením zaměstnavatele , právnická osoba, .) pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení.- z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku klienta. Z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klient neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, . Banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti) na , částka, . Klient na žádosti uvedl splátky ve výši , částka, . Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Spotřební úvěr mimo ČS se splátkou , částka, (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - PH v ČS se splátkou , částka, (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kreditní karta splátková mimo ČS s limitem , částka, a s orientační splátkou , částka, . Splátka nového úvěru činila , částka, . Nové splátkové zatížení tedy činilo , částka, . Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo , částka, k pokrytí životních nákladů klienta.

7. Z výpisu z úvěrového účtu a předložené obratové transakční historie soud zjistil, že žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, bezhotovostně, na účet , č. účtu, 23 630,30 Kč, přičemž úvěr splácel do 7/2024, ale byl v prodlení se dvěma splátkami od 11/2023, částka , částka, se skládá z neuhrazených poplatků za pojištění , částka, účtovaných v 6/2024 a 7/2024, náklady spojené s prodlením ve výši , částka, , řádné úroky ve výši 10,90 % ročně od , datum, do , datum, činily , částka, . Celkem žalovaný uhradil , částka, , dlužná jistina činila ke dni zesplatnění , částka, . Úrok z prodlení byl účtován ve výši ve výši , částka, od , datum, do , datum, z jistiny , částka, .

8. Ze seznamu věcí vedených proti žalovanému u Okresního soudu v , adresa, soud zjistil, že úvěrovými společnostmi je proti žalovanému jako vedeno celkem , hodnota, dalších řízení a tři exekuce, ve věci , spisová značka, je předmětem řízení revolvingový úvěr u , právnická osoba, . ze dne , datum, , čerpaný ve výši přes , částka, , ve věci , spisová značka, byla žaloba zamítnuta, předmětem řízení byl nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, ze dne , datum, . Ve věci , spisová značka, byla předmětem smlouva ze dne , datum, na úvěr , částka, , ve věci , spisová značka, smlouva o úvěru ze dne , datum, , ve věci , spisová značka, smlouva o úvěru ze dne , datum, na částku , částka, . Ve všech případech byly smlouvy vyhodnoceny jako neplatné pro porušení povinnosti poskytovatele ověřit schopnost žalovaného úvěr splácet.

9. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o úvěru uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě. Z ostatních provedených důkazních prostředků (Všeobecné obchodní podmínky a ceník) soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. VOP platné od , datum, nebyly k důkazu pro nadbytečnost provedeny.

10. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , z toho částku , částka, na konsolidaci jiných úvěrů, přičemž dosud uhradil částku , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

11. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. (§ 86 odst.2). Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

16. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti na výzvu soudu předložila pouze „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ a doklad o příjmu žalovaného za jeden měsíc, z nichž vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí úvěru měl být zaměstnaný (od 3/2020) s příjmem pouze , částka, měsíčně a jeho odhadované měsíční výdaje bez bližší specifikace měly činit s využitím statistických údajů , částka, měsíčně a výše nového splátkového zatížení , částka, . Příjem žalovaného podle názoru soudu není dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů žalovaného, které nebyly nijak objektivizovány, není zřejmé zda měl vyživovací povinnosti apod. Poskytovatel úvěru měl nepochybně dostatek informací z běžného účtu žalovaného a muselo z nich být zjevné, že žalovaný splácí starší zápůjčky a úvěry novými, takto sama Banka poskytla žalovanému nový úvěr na konsolidaci svého úvěru, který tak žalovanému navýšila. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru žalovaným sdělené informace ověřil, žádost o úvěr však nebyla soudu k důkazu předložena. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), žalobkyně výstup z centrální evidence exekucí, který poskytovatelka údajně prověřila, na výzvu soudu nepředložila. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li původní věřitelka před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnuté úvěry.

17. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně po poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neučinila. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že její předchůdce splnil svou povinnost stanovenou zákonem a řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného.

18. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení.. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný na tuto jistinu zaplatil , částka, , soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

19. Pokud pak žalobkyně ve svém podání poukazovala na praxi jiných odvolacích soudů, ohledně uchovávání listin a posouzení podle ekonomických modelů, z nichž poskytovatel vycházel, pak uvedená praxe je překonána s ohledem na právní úpravu § 78 ZoSÚ, podle níž poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah.

20. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

21. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

22. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.