4 C 189/2024

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 38 883,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 856,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 15 026,88 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 632,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem 2 552,82 Kč, s 14,75% úrokem z prodlení ročně z 35 809,28 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení a s 11,50% úrokem ročně z 35 809,28 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 38 883,28 Kč (z toho jistina 35 809,28 Kč a poplatky 3 074 Kč) s kapitalizovaným úrokem z prodlení 632,12 Kč (za dobu od datum do datum), kapitalizovaným úrokem z úvěru 2 552,82 Kč (za dobu od datum do datum), 14,75% úrokem z prodlení ročně z 35 809,28 Kč od datum do zaplacení, 11,50% úrokem ročně z 35 809,28 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru reg. č. hodnota, na základě které žalovanému poskytla úvěr 68 000 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok z úvěru 11,50 % ročně, žalovaný se zavázal k měsíčnímu splácení úvěru ve splátkách 2 297 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle informací sdělených žalovaným, včetně aktivního zjišťování žalobkyní, kdy vycházela z historických informací k žalovanému, z lustrace v rejstřících a databázích (zejména insolvenční, exekuční a živnostenský rejstřík), skóringového modelu, žalobkyně ověřila platnost dokladu a to, že adresa žalovaného není adresou obecního úřadu. Žalovaný čestně prohlásil měsíční čistý příjem 22 000 Kč, což žalobkyně ověřila z měsíčních periodických výpisů z běžného účtu žalovaného (k tomu příjmové položky od Anonymizováno, vklady hotovosti na účet, příjmové položky od jiných fyzických osob). Žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, je vlastníkem domu nebo bytu, má dobrý zdravotní stav. Žalobkyně s ohledem na uvedené uvažovala měsíční výdaje žalovaného 15 298 Kč (z toho ostatní výdaje 1 515 Kč, výdaje na bydlení 4 902 Kč, životní minimum 3 860 Kč, výdaje na dosavadní závazky sjednané s žalobkyní 5 021 Kč). Žalobkyně dospěla k tomu, že žalovaný je dostatečně úvěruschopný. Mezi stranami bylo sjednáno pojištění, původně s měsíčním pojistným 68 Kč, poté od listopadu 2022 došlo k navýšení na 82 Kč (to bylo placeno vedle měsíční splátky úvěru 2 297 Kč). Ke splácení docházelo automatickým inkasem z běžného bankovního účtu žalovaného č. č. účtu (pozn. ten měl žalovaný založen od roku 2004, původně „Anonymizováno“, dne datum došlo k odstoupení žalobkyně a tento účet byl uzavřen). Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na poskytnutý úvěr zpočátku hradil řádně a včas, konkrétně téměř 20 měsíčních splátek. Žalovaný splatil celkem 44 143,60 Kč (z toho žalobkyně započetla 32 190,72 Kč na jistinu, 9 558,88 Kč na úroky, 1 404 Kč na pojištění splátek, 500 Kč na poplatek za zaslání upomínky a 490 Kč na poplatek za zpracování úvěru). Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením, žalobkyně celou dlužnou částku z této smlouvy dne datum zesplatnila. K žalovaným poplatkům 3 074 Kč uvedla, že se jedná o cenu pojištění za dobu od datum do datum, měsíčně se jedná o 82 Kč (tj. 8× 82 Kč je 656 Kč), 5× 500 Kč náklady spojené s upomínáním, po započtení částečné úhrady 82 Kč ze dne datum.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

5. Z listiny označené jako návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení soud zjistil vyjma parametrů požadovaného úvěru (jak jsou uvedeny dále v odst. 7 tohoto odůvodnění), že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání bez maturity, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní dům nebo byt, dle čestného prohlášení má čistý příjem 22 000 Kč měsíčně, jeho měsíční náklady na bydlení jsou 4 500 Kč a pojištění 1 015 Kč, ostatní výdaje 500 Kč (toto soud zjistil také z listiny na č. l. 34v a č. l. 35 spisu). Celkové prohlášené měsíční výdaje jsou 6 015 Kč. Celkové spočítané měsíční výdaje jsou uvedeny 9 875 Kč. U jiných poskytovatelů úvěrů nemá sjednány žádné závazky, u žalobkyně má závazek v celkové výši 230 253,59 Kč s měsíční splátkou 4 855 Kč (konkrétně spotřebitelský úvěr původně ve výši 150 000 Kč s měsíční splátkou 2 628 Kč, aktuální výše dluhu 140 263,89 Kč, a dále spotřebitelský úvěr původně ve výši 100 000 Kč s měsíční splátkou 2 227 Kč, aktuální výše dluhu 89 989,70 Kč, tyto úvěry nejsou požadovaným úvěrem konsolidovány), na běžném účtu má možnost přečerpání 2 000 Kč. Lustrací v rejstřících žalovaný prošel bez záznamu, k tomu také detail k lustraci v BRKI/NRKI. Žalobkyně doložila listinu označenou jako prohlášení o zdravotním stavu žalovaného.

6. Z žalobkyní doložené listiny, která zaznamenala kontraktační proces, soud zjistil, že návrh na schválení úvěru byl podán datum v čase 11.23.55 hod., v čase 11.27.51 hod. bylo žalovaným doloženo čestné prohlášení k výši měsíčního příjmu, v čase 11.28.51 hod. byla provedena změna výdajů žalovaného, v čase 11.29.19 byla zaslána žalovanému SMS pro podpis žádosti o úvěr, v čase 11.30.22 hod. byla žádost žalovaným SMS podepsána, v čase 11.30.31 byla provedena verifikace příjmů, v čase 11.30.39 byl proveden skóring žalovaného, v čase 11.32.18 hod. byla žádost o úvěr ze strany žalobkyně schválena.

7. Ze smlouvy o úvěru sjednané mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský osobní bezúčelový úvěr 68 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Mezi stranami byl sjednán úrok z úvěru ve výši 11,50 % ročně, RPSN 12,70 %, celkově dojde ke splacení 81 129,33 Kč. Žalovaný se zavázal k jeho úhradě 36 měsíčními splátkami splatnými k 15. dni měsíce ve výši 2 297 Kč, mezi stranami bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet s měsíčním pojistným 68 Kč. Úvěr bude čerpán vyplacením na účet č. č. účtu, současně z tohoto účtu budou prováděny inkasem automatické splátky úvěru. Za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr byl účtován poplatek 490 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno zpoplatněn upomínek pro případ prodlení žalovaného, za zaslání 1. upomínky při neprovedení splátky 350 Kč, za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky 500 Kč (stejné informace jsou uvedeny v listině označené jako standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Dle výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za dobu od 2. 12. až datum soud zjistil, že žalovaný dne datum čerpal 68 000 Kč.

9. Žalobkyně doložila všeobecné obchodní podmínky (s účinností od datum), ze kterých nezjistil soud ničeho podstatného pro rozhodnutí v této věci.

10. Žalobkyně doložila úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (účinné od datum), které v obecnosti upravují podmínky sjednaného úvěru, čl. 8 upravuje případy porušení, kterým je mimo jiné prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu dle smlouvy, čl. 9 upravuje následky porušení smluvních povinností, kterým je možnost žalobkyně požadovat okamžité splacení celé dlužné částky.

11. Žalobkyně doložila oznámení o úrokových sazbách (s účinností od datum), ze kterého soud nezjistil ničeho rozhodného v této věci.

12. Žalobkyně doložila sazebník (s účinností od datum), ze kterého soud nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí v této věci.

13. Dle výpisu k úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal dne datum úvěr ve výši 68 000 Kč, následně mu byly předepisovány splátky úvěry ve výši 2 297 Kč měsíčně a pojistné dle sjednaného pojištění. Od března 2023 se žalovaný postupně dostával do prodlení s placením sjednaných splátek.

14. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek po splatnosti s upozorněním na možnost zesplatnění celé dlužné částky ke dni datum, nebude-li dluh po splatnosti uhrazen (žalobkyně doložila doklad o doručování žalovanému).

15. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající její odeslání žalovanému).

16. Činností soudu bylo zjištěno, že u zdejšího soudu jsou vedena stejnou žalobkyní proti žalovanému další řízení, a to řízení sp. zn. spisová značka, ve kterém žalobkyně žaluje dluh ze smlouvy o úvěru sjednané dne datum, předmětem úvěru bylo poskytnutí částky 150 000 Kč žalovanému s měsíční splátkou 2 628 Kč, k zesplatnění došlo dne datum, dále řízení sp. zn. spisová značka, ve kterém žalobkyně žaluje dluh ze smlouvy o úvěru sjednané dne datum, předmětem úvěru bylo poskytnutí částky 100 000 Kč žalovanému s měsíční splátkou 2 227 Kč, k zesplatnění došlo dne datum, dále řízení sp. zn. spisová značka, ve kterém žalobkyně žaluje dluh ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne datum.

17. Z běžného účtu žalovaného č. č. účtu (kdy od smlouvy o zřízení a vedení běžného bankovního účtu žalovaného žalobkyně odstoupila dopisem ze dne datum a to z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu) za dobu od 11/2019 do 10/2023 soud zjistil následující. Žalovaný měl pravidelný měsíční příjem zásadně po celou dobu, pozn. původ příjmu se průběžně lišil (Anonymizováno právnická osoba., právnická osoba., Anonymizováno., či peněžní prostředky od jiných fyzických osob, případně vklady hotovosti na bankovní účet). V době 11/2019 do 11/2021 měl v podstatě korunový měsíční zůstatek na účtu (tj. jeho příjmy a výdaje byly v téměř totožné výši), v listopadu 2019 se jedná o 406,14 Kč, v prosinci 2019 se jedná o 86,72 Kč, v lednu 2020 se jedná o 83,54 Kč, v únoru 2020 se jedná o 97,74 Kč, v březnu 2020 se jedná o 216,06 Kč, v dubnu 2020 se jedná o 92,65 Kč, v květnu 2020 se jedná o 39,48 Kč, v červnu 2020 se jedná o 105,36 Kč, v červenci 2020 se jedná o 30,26 Kč, teprve v srpnu 2020 se jedná o 2 554,80 Kč, v září 2020 se jedná o 3 222,56 Kč, v říjnu 2020 se jedná o 13 188,36 Kč, v listopadu 2020 se jednalo o 106 568,50 Kč (když v tomto měsíci byl čerpán úvěr od právnická osoba., ve výši 150 000 Kč dne datum č. úvěrového účtu č. účtu), v prosinci 2020 se jednalo o 11 571,82 Kč, v lednu 2021 se jednalo o 4 327,52 Kč, v únoru 2021 se jednalo o 104,19 Kč, v březnu 2021 se jednalo o konečný zůstatek 54 475,13 Kč (když v tomto měsíci byl čerpán úvěr od právnická osoba., ve výši 100 000 Kč dne datum č. úvěrového účtu č. účtu), v dubnu 2021 se jednalo o 33 692,13 Kč, v květnu 2021 se jednalo o „mínus“ 1 602,51 Kč, v červnu 2021 se jednalo o 813,98 Kč, v červenci 2021 se jednalo o „mínus“ 1 565,93 Kč, v srpnu 2021 se jednalo o 339,32 Kč, v září 2021 se jednalo o „mínus“ 1 941,65 Kč, v říjnu 2021 se jednalo o „mínus“ 1 345,63 Kč, v listopadu 2021 se jednalo o „mínus“ 729,02 Kč. Následně došlo k čerpání žalovaného úvěru 68 000 Kč dne datum. K době předcházející sjednání žalovaného úvěru soud zjistil, že v prosinci 2020/lednu 2021 jeho měsíční výdaje výrazně převyšovaly měsíční příjmy (výdaje 16 844,30 Kč, příjmy 9 600 Kč), stejně tak v lednu/únoru 2021 (výdaje 12 623,33 Kč, příjmy 8 400 Kč), v únoru/březnu 2021 (výdaje 54 029,06 Kč, příjmy 108 400 Kč, pozn. zde byl čerpán úvěr 100 000 Kč), v březnu/dubnu 2021 opětovně výdaje výrazně převýšily příjmy (výdaje 29 183 Kč, příjmy 8 400 Kč), v dubnu/květnu 2021 (výdaje 44 894,64 Kč, příjmy 9 600 Kč), v květnu/červnu 2021 (výdaje 8 003,51 Kč, příjmy 10 420 Kč), v červnu/červenci 2021 (výdaje 26 239,91 Kč, příjmy 23 860 Kč), v červenci/srpnu 2021 (výdaje 18 294,75 Kč, příjmy 20 200 Kč), v srpnu/září 2021 (výdaje 12 530,97 Kč, příjmy 10 250 Kč), v září/říjnu 2021 (výdaje 32 083,98 Kč, příjmy 32 680 Kč), v říjnu/listopadu 2021 (výdaje 13 983,39 Kč, příjmy 14 600 Kč). K době po sjednání žalovaného úvěru soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto bankovním účtu v lednu 2022 byl 851,89 Kč (výdaje 30 061,23 Kč, příjmy 14 000 Kč), v únoru 2022 byl „mínus“ 1 927,98 Kč (výdaje 30 779,87 Kč, příjmy 28 000 Kč), v březnu 2022 byl „mínus“ 1 864,37 Kč (výdaje 16 056,39 Kč, příjmy 16 120 Kč), v dubnu 2022 byl 2 838,22 Kč (výdaje 25 297,41 Kč, příjmy 30 000 Kč), v květnu 2022 byl „mínus“ 1 239,14 Kč (výdaje 30 027,36 Kč, příjmy 25 950 Kč), v červnu 2022 byl 143,49 Kč (výdaje 16 617,37 Kč, příjmy 18 000 Kč), v červenci 2022 byl „mínus“ 136,66 Kč (výdaje 20 280,15 Kč, příjmy 20 000 Kč), v srpnu 2022 byl „mínus“ 11,36 Kč (výdaje 18 874,70 Kč, příjmy 19 000 Kč). Dne datum žalovaný čerpal úvěr 35 000 Kč od právnická osoba., k tomu č. úvěrového účtu č. účtu, dne datum bezhotovostně čerpal kreditní kartou 15 000 Kč od žalobkyně k tomu č. č. účtu, dne datum čerpal úvěr od právnická osoba., 7 000 Kč, dne datum čerpal úvěr od právnická osoba, 5 645 Kč, dne datum čerpal úvěr od právnická osoba, 6 965 Kč. Dne datum je účtována upomínka k nepovolenému (přečerpanému) debetu na tomto běžném bankovním účtu (500 Kč), dne datum další upomínka k nepovolenému (přečerpanému) debetu, ke dni datum došlo k uzavření tohoto účtu.

18. Závazkový vztah, vzniklý dne 2. 12. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

20. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

22. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

27. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.

28. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

29. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

30. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Soud má s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 2. 12. 2021 sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru, jejíž součástí bylo také ujednání stran sjednaného pojištění (§ 2758 an. o. z.). Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele, poskytnutý úvěr představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 68 000 Kč, a to vyplacením na jeho bankovní účet č. č. účtu vedený u žalobkyně. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí společně se sjednaným úrokem z úvěru a dalšími sjednanými poplatky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 297 Kč, k tomu měsíční splátka pojistného 68 Kč (poté 82 Kč), splátky byly splatné k 15. dni daného měsíce. Splácení bude probíhat formou automatického inkasa z bankovního účtu č. č. účtu. K tomuto úvěru byl veden úvěrový účet č. č. účtu. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Soud má na základě hodnocení doložených listin za to, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když žalovanému poskytla úvěr v nemalé výši 68 000 Kč, přestože informace, ze kterých při posuzování majetkové a osobní situace vycházela byly kusé a v podstatě nedoložené, zejména s ohledem na osobní stav, způsob bydlení apod., a pokud zásadně vycházela z pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného č. č. účtu (a obecně je toto jeden z nejvěrohodnějších způsobů, jak ověřit majetkovou situaci žalovaného), pak po zhodnocení informací tam uvedených dle soudu žalobkyně úvěr poskytla, přestože bylo zjevné, že žalovaný hospodaří s peněžními prostředky „od nuly k nule“, jeho měsíční výdaje zásadně převyšují jeho měsíční příjmy (byť se jednalo o osobu s pravidelným měsíčním příjmem) a placení běžných denních potřeb si zajišťuje sjednáním úvěrů, jak to učinil před sjednáním žalovaného úvěru již dne datum, když od žalobkyně čerpal úvěr 150 000 Kč, a dále dne datum kdy od žalobkyně čerpal úvěr 100 000 Kč. Takto došlo k řetězení úvěrů sjednaných u žalobkyně. O jeho špatné finanční situaci svědčí to, že v době předcházející sjednání žalovaného úvěru vykazoval pravidelně měsíční zůstatek na běžném bankovním účtu v řádech korun, nebo byl dokonce v „mínusu“ (soud s ohledem na podrobné skutkové zjištění, jak je uvedeno v odůvodnění v odst. 17 pouze připomíná, že v květnu, červenci, září, říjnu a listopadu 2021 byl jeho konečný měsíční zůstatek mínusový). Na základě uvedeného výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného - byť by tento s ohledem na existenci toho bankovního účtu u žalobkyně po dlouhou dobu předcházející sjednání žalovaného úvěru, standardně zcela postačoval k ověření úvěruschopnosti žalovaného - žalobkyně nemohla dospět k závěru, že bude žalovaný schopen řádně po dobu 36 měsíců splácet byť relativně nízkou splátku 2 297 Kč a pojištění 68 Kč (následně 82 Kč). Tedy, že je žalovaný ve vztahu k tomu úvěru dostatečně solventní. Za této situace je pak nedostatečné, pokud vycházela toliko z lustrací v rejstřících a databázích a pouhého neověřeného tvrzení žalovaného (způsob bydlení a hrazení těchto nákladů). Uvedené potvrzuje také to, jakým způsobem žalovaný hospodařil s peněžními prostředky na uvedeném běžném bankovním účtu po sjednání žalovaného úvěru, když opětovně jeho měsíčné zůstatky byly v podstatě nulové či byl v „mínusu“, následné splácení zajistil čerpáním jiných úvěrů (jak je také podrobně uvedeno v odst. 17 tohoto odůvodnění, když dne datum čerpal úvěr ve výši 35 000 Kč, dne datum čerpal 15 000 Kč, dne datum čerpal úvěr 7 000 Kč, obdobně v květnu a červnu 2023, k tomu dlužno podotknout, že právě od března 2023 nezvládal zajistit dostatek prostředků na běžném bankovním účtu k provedení automatického inkasa), poté již nedokázal zajistit na běžném bankovním účtu dostatek peněžních prostředků ke splácení. O způsobu, jakým žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného svědčí také to, že od podání žádosti o poskytnutí úvěru k jeho sjednání uplynulo necelých 10 minut. Což je velmi krátká doba, aby mohla žalobkyně detailně prozkoumat historii pohybu peněžních prostředků na běžném bankovním účtu žalovaného. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru ze dne datum, a to pro nesplnění zákonné povinnosti úvěrujícího, která je jí stanovena v § 86 s důsledky v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., resp. dovozenými judikaturou. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (úrok z úvěru, poplatky, pojištění navázané na předmětný úvěr atd.). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.). Protože žalovanému byla poskytnuta částka 68 000 Kč a žalovaný na tento úvěr dosavadně zaplatil 44 143,60 Kč, je žaloba důvodná pro částku 23 856,40 Kč. Proto soud žalobě pro částku 23 856,40 Kč vyhověl. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl pro částku dle výroku II., stran úroků z prodlení zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalovaného ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

32. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). S ohledem na uvedené byla žalobkyně zásadně stejně úspěšná jako žalovaný, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.