5 C 168/2017

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Věroslava Řezáče a členů senátu JUDr. Anonymizováno a Mgr. Anonymizováno ve věci žalobce:Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a žalované: Jméno žalované., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 132.714 Kč, o 12.777 Kč měsíčně za dobu od dubna 2017 do budoucna

I. Zamítá se žaloba o zaplacení a) 132.714 Kč, b) 12.777 Kč měsíčně za dobu od dubna 2017 do budoucna.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 274.552,76 Kč, k rukám zástupce žalované Jméno advokáta, advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 7. 6. 2017, ve znění doplnění žaloby, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 3. 11. 2017 (č.l. 45 soud. spisu), domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci odstupné ve výši ročního hrubého platu ve výši 285.324 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu jiné škody na zdraví ve výši 132.714 Kč a dále přiznání renty ve výši 12.777 Kč měsíčně od dubna 2017. Žalobce tvrdil, že v době od 1. 8. 2013 do 17. 3. 2017 byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy. Pracovní poměr žalobce u žalované byl rozvázán výpovědí z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. e/ zák. práce, kterou obdržel od žalované 25. 10. 2016. Příčinou ztráty zdravotní způsobilosti byla jiná škoda na zdraví, která vznikla za okolností, které mají původ v pracovních podmínkách, porušením právních povinností v oblasti bezpečnosti práce. K poškození zdraví žalobce došlo u žalované. Výpověď daná žalovanou byla v rozporu s dobrými mravy. Hlavní příčinou nemoci žalobce bylo přetěžování ve dvanáctihodinových směnách a noční práce. Žalobce práci ztratil bez vlastního zavinění, a to přetěžováním horních končetin. Onemocnění splnilo klinická kritéria pro nemoc z povolání. Žalobci náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Onemocnění žalobce nemuselo nikdy propuknout, pokud by byla prováděna preventivní opatření a práce zůstala v původní délce při střídání ranních a odpoledních směn. Žalobci tak náleží náhrada za ztrátu na výdělku za období červen 2014 – prosinec 2016 ve výši 132.714 Kč. Ohledně nemoci z povolání žalobce odkázal mj. i na lékařský posudek Fakultní nemocnice adresa, Kliniky pracovního lékařství, evid. č. Anonymizováno ze dne 20. 9. 2016, a na rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje, Odboru zdravotnictví, č.j. spisová značka ze dne 4. 4. 2017, kterým byl lékařský posudek Fakultní nemocnice adresa, evid. č. Anonymizováno ze dne 20. 9. 2016, k návrhu žalobce přezkoumáván.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně, a to podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 28. 3. 2018 (č. l. 119–120 soud. spisu). Žalovaná žalobcův nárok v celém rozsahu neuznala. Podle žalované žalobci odstupné ve výši 285.324 Kč nenáleží. Žalovaná rozvázala pracovní poměr se žalobcem výpovědí ze dne 25. 10. 2016 podle ust. § 52 písm. e/ zák. práce, neboť žalobce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl podle lékařského posudku, který byl vydán poskytovatelem pracovnělékařských služeb dne 12. 10. 2016, dlouhodobě zdravotní způsobilost. Pracovní poměr se žalobcem nebyl rozvázán žádným z výpovědních důvodů uvedených v ust. § 67 zák. práce a žalobci tak nevznikl nárok na odstupné. Žalovaná neuznala žalobcem tvrzený nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 132.714 Kč a nárok na výplatu měsíční renty ve výši 12.777 Kč. Dne 12. 10. 2016 poskytovatel pracovnělékařských služeb vydal lékařský posudek, podle kterého žalobce pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci ze zdravotních důvodů v souvislosti s obecným onemocněním, tedy v souvislosti s onemocněním, které nesouvisí s jeho prací. Onemocnění žalobce nevzniklo v příčinné souvislosti s výkonem práce pro žalovanou.

3. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 14. června 2018, č. j. spisová značka tak, že žalobu o a) 285.324 Kč, b) 132.714 Kč, c) 12.777 Kč měsíčně od dubna 2017 zamítnul (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 40.147 Kč, k rukám zástupce žalované Jméno advokáta, advokáta (výrok II.). Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce byl zaměstnancem žalované od 1. 8. 2013 a jeho pracovní poměr byl rozvázán výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. e/ zák. práce, tedy že žalobce pozbyl dlouhodobě vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zdravotní způsobilost, že podle lékařského posudku Fakultní nemocnice adresa, Kliniky pracovního lékařství, ze dne 20. 9. 2016, nebylo zjištěné onemocnění žalobce uznáno jako nemoc z povolání, že podle lékařského posudku o zdravotní způsobilosti pro výkon práce ze dne 12. 10. 2016 pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost ze zdravotních důvodů v souvislosti s obecným onemocněním, že Krajský úřad Anonymizováno kraje, Odbor zdravotnictví, rozhodnutím ze dne 4. 4. 2017 zamítl návrh žalobce na přezkoumání posudku Fakultní nemocnice adresa, Kliniky pracovního lékařství, ze dne 20. 9. 2016, a lékařský posudek potvrdil. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně dovodil, že nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku žalobci nevznikl, neboť pracovní poměr mezi účastníky nebyl rozvázán z důvodů uvedených v ustanovení § 67 odst. 1 a 2 zák. práce, a nepřísluší mu ani náhrada za ztrátu na výdělku, neboť jeho onemocnění nelze hodnotit jako nemoc z povolání. Žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta.

4. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. ledna 2020, č. j. spisová značka, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně uzavřel, že v posuzované věci se žalobce domáhá náhrady škody na zdraví, která mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s porušením právních povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, aniž by právní důvod uplatňovaného nároku na náhradu škody výslovně dával do souvislosti s nemocí z povolání. Za těchto okolností – vzhledem k tomu, že nezajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci představuje porušení povinnosti zaměstnavatelem (§ 101 odst. 1 zák. práce), které při splnění dalších předpokladů zakládá odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 265 odst. 1 zák. práce - se měl soud I. stupně zabývat tím, zda v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky odpovědnosti zaměstnavatele zaměstnanci za škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům (§ 265 odst. 1 zák. práce). Jestliže tak soud I. stupně neučinil, je jeho závěr o tom, že žalovaná za škodu na zdraví žalobce neodpovídá, předčasný. Pro posouzení, zda žalobci vznikla škoda na zdraví v příčinné souvislosti s porušením právních povinností zaměstnavatele, je nezbytné, aby žalobce doplnil svá dosud nedostatečná skutková tvrzení ohledně splnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti žalované za škodu a k těmto tvrzením označil důkazy; je proto třeba poskytnout mu poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o jeho procesní povinnosti tvrdit a prokazovat tyto pro rozhodnutí významné skutečnosti.

5. Po rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2020, č. j. spisová značka, o žalobě nově rozhodně rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 24. srpna 2020, č. j. spisová značka tak, že řízení v rozsahu 285.324 Kč zastavil (výrok I.), v rozsahu zbývajícím žalobu zamítnul (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 90.186 Kč, k rukám zástupce žalované Jméno advokáta, advokáta (výrok III.). Soud I. stupně v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení ohledně částky 285.324 Kč (představující požadované odstupné) a v rozsahu zbývajícím se zabýval otázkou vzniku odpovědnosti žalované jako zaměstnavatele za škodu na zdraví žalobce jako zaměstnance, přičemž žalobce poučil dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a vyzval jej, aby doplnil svá dosud nedostatečná skutková tvrzení ohledně splnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti žalované za škodu a k těmto tvrzením, aby označil důkazy. Jelikož žalobce ani přes poskytnuté poučení skutková tvrzení řádně a určitě nedoplnil, když pouze obecně konstatoval, že žalobce byl přetěžován při 12 hodinových směnách a neoznačil žádné relevantní důkazy, neboť navrhovaný výslech tří označených svědků (dvou bývalých zaměstnanců a závodní lékařky tituly před jménem jméno FO soud shledal vzhledem k předmětu řízení nadbytečným), stejně jako návrh žalobce na provedení znaleckého posudku z oboru BOZP a z oboru lékařství, soud I. stupně dospěl k závěru, že z žádného provedeného důkazu nelze dovodit, že by žalovaná odpovídala za škodu uplatněnou žalobcem, respektive, že by bylo prokázáno, že žalovaná porušila některé právní povinnosti, které měly za následek způsobenou škodu, a proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

6. K odvolání žalobce byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. září 2021, č. j. spisová značka, rozsudek soudu I. stupně ze dne 24. srpna 2020, č. j. spisová značka, ve výroku II. a ve výroku III. zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že pokud soud I. stupně s odkazem a ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. u jednání vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení tak, aby z nich vyplývalo, že žalobci vznikla škoda na zdraví v příčné souvislosti s porušením právních povinností zaměstnavatele (a současně k označení důkazů k těmto tvrzením), aniž by žalobce poučil o tom v čem jsou jeho skutková tvrzení neúplná a o čem (o kterých konkrétních skutečnostech významných z hlediska výše uvedených obecných předpokladů) má tato tvrzení doplnit a jaké důsledky nastanou, jestliže na výzvu nebude požadovaným způsobem reagovat, nepostupoval řádně s požadavkem srozumitelnosti a určitosti poskytnutého poučení, a proto nelze s nesplněním povinnosti tvrzení žalobce spojovat důsledky spočívající v závěru o neunesení břemene tvrzení, a proto je tento závěr soudu I. stupně předčasný. Krajský soud v Brně tak soudu I. stupně uložil, aby žalobce nově řádně poučil podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a ve věci znovu rozhodl.

7. V průběhu ústního jednání dne 9. prosince 2021 byl žalobce poučen, že přichází do úvahy věc posoudit dle ust. § 265 odst. 1 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 podle něhož zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Žalobce byl poučen, že předpoklady vzniku této obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu spočívají v porušení právních povinností nebo v úmyslném jednání proti dobrým mravům, ve vzniku škody zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a v příčinné souvislosti mezi tímto porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům a škodou zaměstnance. Žalobce byl poučen, že v řízení o náhradu škody na zdraví podle ust. § 265 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 má coby poškozený zaměstnance procesní povinnost tvrdit a prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu. Žalobce byl poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. a vyzván, aby doplnil svá dosud nedostatečná skutková tvrzení ohledně splnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti žalované za škodu a k těmto tvrzením, aby označil důkazy. Žalobce byl poučen, že pokud dosud nedostatečná skutková tvrzení ohledně splnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti žalované za škodu nebudou doplněna, případně pokud k doplněným tvrzením důkazy neoznačí, případně pokud označenými důkazy doplněná tvrzení neprokáže, může to pro žalobce znamenat neúspěch ve sporu. K doplnění tvrzení a označení důkazů dle poučení byla žalobci určena lhůta do 31. 1. 2022.

8. Písemným podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 31. 1. 2022 (č. l. 270-273 soud. spisu) žalobce doplnil skutková tvrzení a označil důkazy. Žalobce nově tvrdil, že onemocnění mu vzniklo v důsledku přechodu na 12hodinové směny, kdy 12hodinové směny s kombinací s nočními směnami jsou natolik rizikové, že pro přechod je nutné provést kompletní překategorizaci, práci přizpůsobit zaměstnanci a vést evidenci rizikových prací. Žalobce tvrdil, že původně vykonával zaměstnání během 8 hodinové pracovní doby, že od 1. 8. 2013 vykonával zaměstnání během 12 hodinových směn, že nedošlo k překategorizaci do rizikové 3. kategorie, že lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti pro výkon/ukončení práce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, že žalovaná opakovaně porušovala předpisy o bezpečnosti práce, kdy opakovaně překračovala hygienické limity, že pro období od 1. 8. 2013 do 1. 11. 2014 byla v platnosti kategorizace prací, kdy druh práce, kterou žalobce vykonával byla zařazena do kategorie druhé, že s žádostí zaměstnavatele o provedení pracovně-lékařské prohlídky výstupní a s lékařského posudku o zdravotní způsobilosti pro výkon/ukončení práce vyplývá, že od 1. 8. 2013 byl zařazen jeho výkon zaměstnání do kategorie 3., že žalobce o změně kategorizace nebyl uvědoměn, čímž žalovaná porušila ust. § 103 odst. 1 písm. b) a ust. § 103 odst. 2 písm. c) zákoníku práce, že žalobcova újma na zdraví je v příčinné souvislosti s výkonem práce, pro což navrhl zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví (zda žalobce trpí Anonymizováno, zda tato nemoc je nemocí z povolání, jak tato nemoc vzniká, jaké jsou rizikové faktory pro její vznik, které faktory byly shledány u žalobce a v pracovním prostředí a pracovních postupech u žalované, po jak dlouhou dobu by musel být žalobce vystaven těmto rizikovým faktorům, aby došlo ke vzniku tohoto onemocnění a nemoci z povolání, zda existuje objektivní diagnostická objektivní metoda ke zpětnému ověření a změření svalové zátěže, když u žalovaného nebylo v minulosti provedeno žádné měření svalové zátěže ani kategorizace práce, zda u žalobce se jedná o nemoc z povolání, zda k této nemoci došlo v souvislosti s prací žalobce u žalované a v jakém rozsahu, zda je tato nemoc léčitelná a vyléčitelná, zda žalobce byl pro tuto nemoc v pracovní neschopnosti, zda žalobce byl v důsledku této nemoci omezen v obvyklém způsobu života, zda tato nemoc snížila žalobcovu pracovní schopnost, zda tato nemoc ztížila žalobcovo společenské uplatnění), zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie a klinické psychologie (zda došlo k onemocnění žalobce v souvislosti s jeho prací ve 12 hodinových směnách a jakým podílem se tato práce na jeho zdravotním stavu podílela, zda u žalobce nastal stav psychického zhroucení v důsledku totálního odčerpání jeho mentální energie vzhledem k situaci na pracovišti, zda je možné jeho trvalé vyléčení), zpracování znaleckého posudku z oboru bezpečnosti práce se specializací na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v oblasti strojírenství a manipulaci s materiálem (zda žalovaná splnila či nesplnila všechny podmínky kladené na ni jako zaměstnavatele z pohledu bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, co žalovaná porušila, zda žalovaná řádně provedla kategorizaci práce, zda řádně identifikovala rizikové faktory a zda učinila všechna příslušná potřebná opatření, aby při práci nedocházelo k ohrožení zdraví, zda porušení bezpečnosti práce žalovanou mělo nebo mohlo mít vliv na ohrožení zdraví a vznik újmy na zdraví žalobce a zda k takovému porušení u žalované došlo). Žalobce dále navrhl vyslechnout tituly před jménem jméno FO k prokázání, k jakým zdravotním změnám došlo u žalobce během práce od doby nástupu 1. 8. 2013 do 12. 10. 2016 a co bylo příčinou těchto změn. Žalobce navrhl vyslechnout pana jméno FO k prokázání, zda byl žalobce několikrát přetěžován a zda jemu bylo někdy doporučováno změnit zaměstnání. Žalobce navrhl vyslechnout tituly před jménem jméno FO k prokázání, jak postupovala kontrola nad dodržováním a plněním povinností zaměstnavatele. Žalobce navrhl vyslechnout tituly před jménem právnická osoba k objasnění pracovní situace u žalované.

9. K doplnění tvrzení a označení důkazů žalobcem se vyjádřila žalovaná písemným podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno 31. 3. 2022 (č. l. 289-291 soud. spisu). Žalovaná uvedla, že žádné předpisy o bezpečnosti práce neporušila, že tzv. kategorizaci provedla v souladu s vyhl. č. 432/2003 Sb. Žalovaná uvedla, že dne 2. 6. 2003 uzavřel žalobce s právnická osoba pracovní smlouvu, na základě které byl sjednán pro žalobce druh práce dělník – obsluha stroje, pozice – lakýrník, že dne 26. 5. 2003 bylo vydáno lékařské potvrzení, kterým byla potvrzena zdravotní způsobilost žalobce ke sjednanému druhu práce, že dne 11. 4. 2003 vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje rozhodnutí o zařazení práce žalobce do kategorie 2. (hala 1, hala 3 – lakýrník), že dne 25. 6. 2013 byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru se žalobcem s účinností ke dni 31. 7. 2013, že dne 1. 7. 2013 uzavřel žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel pracovní smlouvu, na základě které byl sjednán pro žalobce druh práce: dělník – obsluha strojů a zařízení, že pracovní pozice a náplň práce byla totožná jako u předchozího zaměstnavatele, že dne 6. 1. 2015 vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje „Potvrzení o měření lokální svalové zátěže“ v pracovním prostředí u práce dělník, obsluha strojů a zařízení u žalované v hale č. hodnota – výroba stabilizátorů/lakovna, že žalobce neměl k průběhu měření námitky, že Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje neshledala na straně žalované žádné pochybení, že dne 16. 3. 2015 vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje „Protokol z projednání námitek zaměstnance pana Jméno žalobce k vyjádření KHS k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání“, kdy nebyla zjištěna žádná pochybení na straně žalované, že dne 14. 8. 2015 vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje „Protokol č. hodnota z projednání námitek zaměstnance pana Jméno žalobce vyjádření KHS k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání“, kdy nebyla zjištěna žádná pochybení na stran žalované a žalobce vyslovil souhlas se zněním uvedeného protokolu, že dne 15. 9. 2015 vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje „Protokol z měření lokální svalové zátěže k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání“, kdy nebyla zjištěna žádná pochybení na straně žalované, přičemž žalobce vyslovil souhlas se zněním uvedeného protokolu, že dne 24. 11. 2015 vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje „Protokol z projednání výsledků měření lokální svalové zátěže ze dne 15. 9. 2015 – hala 2, výroba stabilizátorů/lakovna u práce: dělník, obsluha strojů a zařízení“, kdy nebyla zjištěna žádná pochybení na straně žalované, přičemž žalobce vyslovil se zněním uvedeného protokolu souhlas, že dne 20. 9. 2016 vydala Fakultní nemocnice adresa, Klinika pracovního lékařství „Lékařský posudek, kterým se neuznává nemoc z povolání“ týkající se žalobce, že dne 12. 10. 2016 vydala právnická osoba „Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pro výkon/ukončení práce“, dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost ze zdravotních důvodů v souvislosti s obecným onemocněním, že dne 31. 10. 2016 byla žalobci doručena ze strany žalované výpověď z pracovního poměru ve smyslu ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou byl rozvázán ke dni 17. 3. 2017, že dne 4. 11. 2016 vydala Fakultní nemocnice adresa, Klinika pracovního lékařství vyjádření, kterým bylo žalobci sděleno, že jeho návrhu na jeho přezkoumání „Lékařského posudku, kterým se neuznává nemoc z povolání“ se nevyhovuje, že dne 4. 4. 2017 vydal Krajský úřad Anonymizováno kraje „Přezkoumání lékařského posudku“, kterým byl návrh na přezkoumání zamítnut a lékařský posudek potvrzen. Žalovaná navrhla dokazování dle návrhu žalobce neprovádět, neboť za nejpřesnější a nejvěrohodnější důkazy považuje ty listiny, které byly zpracovány kontrolními orgány nebo odbornými osobami v době, ke které se váže toto soudní řízení a tvrzení žalobce.

10. Pracovní smlouvou uzavřenou dne 2. 6. 2003 mezi právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem (č. l. 295-296 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce se zavázal vykonávat pro zaměstnavatele práci: dělník – obsluha stroje.

11. Lékařským potvrzením ze dne 26. 5. 2003 (č. l. 297 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce byl shledán zdravotně způsobilým ke sjednanému druhu práce dělník – obsluha stroje.

12. Rozhodnutím Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje se sídlem v Anonymizováno, č. j. Anonymizováno ze dne 11. 4. 2003 (č. l. 298-299 soud. spisu) je prokázáno, že druh práce, který žalobce vykonával na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 6. 2003 byl zařazen do kategorie 2.

13. Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 25. 6. 2013 (č. l. 300 soud. spisu) je prokázáno, že pracovní poměr žalobce se zaměstnavatelem právnická osoba byl rozvázán dohodou ke dni 31. 7. 2013.

14. Pracovní smlouvou ze dne 1. 7. 2013 (č. l. 301 soud. spisu) je prokázáno uzavření pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, na základě které se žalobce zavázal vykonávat od 1. 8. 2013 pro žalovanou práci dělníka – obsluha strojů a zařízení.

15. Potvrzením o měření lokální svalové zátěže vydaného Krajskou hygienickou stanicí Anonymizováno kraje dne 6. 1. 2015 (č. l. 302 soud. spisu) je prokázáno, že za účasti žalobce bylo provedeno měření lokální svalové zátěže v pracovním prostředí u práce dělník – obsluha strojů a zařízení v místě žalované, a to v hale 2, výroba stabilizátorů/lakovna, kdy měřenou práci vykonával i žalobce, který s průběhem měření souhlasil.

16. Protokolem Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 16. 3. 2015 a ze dne 14. 8 2015 (č. l. 303 a 304-306 soud. spisu) je prokázáno, že Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje se zabývala námitkami žalobce k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání.

17. Protokolem Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 15. 9. 2015 z měření lokální svalové zátěže (č. l. 307 soud. spisu) je prokázáno, že dne 15. 9. 2015 proběhlo měření lokální svalové zátěže u žalované v hale 2 ve výroba stabilizátorů/lakovna, práce: dělník – obsluha strojů a zařízení.

18. Protokolem Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje z projednání výsledku měření lokální svalové zátěže ze dne 15. 9. 2015 (č. l. 308-311 soud. spisu) je prokázáno, že naměřené hodnoty lokální svalové zátěže u práce dělník – obsluha strojů a zařízení na hale č. 2 výroba stabilizátorů/lakovna v individuální pracovní směně žalobce pro období 1. 9. 2013 až 30. 6. 2014 svědčí pro dodržení limitů uvedených v § 25 odst. 3, 4, 5, 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., a to pro pravou i levou horní končetinu (měření se týkalo uvedeného období z důvodu, že žalobce pracoval naposledy jako dělník – obsluha strojů a zařízení 18. 6. 2014 a poté byl v období od 19. 6. 2014 do 26. 6. 2015 v pracovní neschopnosti a od 29. 6. 2015 byl přeřazen jako dělník na správu budov).

19. Lékařským posudkem (č. l. 121 soud. spisu) je prokázáno, že dne 20. 9. 2016 vydala Fakultní nemocnice adresa lékařský posudek s evidenčním označením Anonymizováno, podle kterého zjištěné onemocnění žalobce nebylo uznáno jako nemoc z povolání, neboť nebyly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání u zaměstnavatele právnická osoba 20. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti pro výkon práce ze dne 12. 10. 2016 (č. l. 123, druhá strana soud. spisu) je prokázáno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost ze zdravotních důvodů v souvislosti s obecnými onemocněním. Podle tohoto lékařského posudku byla práce, kterou měl žalobce vykonávat zařazena v kategorii rizika 3. Tento posudek byl vydán na základě žádosti zaměstnavatele o provedení pracovně-lékařské prohlídky datované 4. 10. 2016 (č. l. 123 soud. spisu), přičemž zaměstnavatel uvedl, že práce, kterou měl žalobce vykonávat je zařazena do kategorie rizika 3.

21. Rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje, odboru zdravotnictví, č. j. spisová značka ze dne 4. 4. 2017 (č. l. 124-127 soud. spisu) je prokázáno, že návrh žalobce na přezkoumání lékařského posudku ze dne 20. 9. 2016, evidenční označení Anonymizováno o neuznání nemoci z povolání žalobce, který vydala Fakultní nemocnice adresa, Klinika pracovního lékařství, byl zamítnut a uvedený lékařský posudek byl potvrzen, přičemž při tomto rozhodování bylo zohledněno i nezávislé odborné stanovisko, které vypracoval tituly před jménem jméno FO ze Všeobecné fakultní nemocnice Anonymizováno, Kliniky pracovního lékařství. V tomto rozhodnutí byla zohledněna i námitka žalobce ohledně psychické zátěže tak, že tato je hodnocena v integrované elektromyografii v lokální svalové zátěži.

22. Sdělením Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 14. 3. 2019, č. j. spisová značka je prokázáno, že v období od 1. 8. 2013 do 1. 11. 2014 bylo pracovní místo práce dělník – obsluha strojů a zařízení, respektive byla uvedená práce zařazena do kategorie 2 pro faktory hluk, fyzická zátěž, psychická zátěž a pracovní poloha, přičemž tato práce nebyla prací rizikovou.

23. Písemným podáním žalované adresovaným právnická osoba adresa označené „Kategorizace prací“ (č. l. 400-411 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaná v lednu 2015 navrhla změnu pro zařazení práce do kategorií, mimo jiné i na pracovišti, kde byl původně zařazen žalobce (hala 2), neboť u některých prací došlo k překročení hygienického limitu, a to mimo jiné i u práce: obsluha strojů a zařízení, avšak tato změna se nedotkla práce, kterou u žalované vykonával žalobce, tedy práce: obsluha strojů a zařízení – lakovna, navěšování, svěšování, neboť tato práce nebyla pro žádný ukazatel zařazena do kategorie 3, a proto výsledná kategorie této práce je uvedena jako kategorie 2.

24. Písemným podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 20. 1. 2023 (č. l. 425-427 soud. spisu) žalovaná činila nesporným, že žalobce u žalované vykonával práci v režimu 12 hodinové směny, respektive 11 hodin výkon práce + 2 x 30 minut přestávka v práci, včetně nočních prací.

25. Žalobce nečinil sporným, že v období od 19. 6. 2014 do 26. 6. 2015 práci pro žalovanou nevykonával, neboť byl uznán dočasně práce neschopným a žalobce nečinil sporným, že od 29. 6 2015 byl přeřazen jako dělník na správu budov.

26. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Pracovní smlouvou ze dne 2. 6. 2003 byl mezi žalobcem a společností právnická osoba založen pracovní poměr v němž měl žalobce postavení zaměstnance a společnost právnická osoba postavení zaměstnavatele, přičemž žalobce vykonával práci: dělník – obsluha strojů, a to až do doby rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 25. 6. 2013. Druh práce, kterou žalobce pro společnost právnická osoba vykonával byl zařazen do kategorie 2. Pracovní smlouvu ze dne 1. 8. 2013 byl mezi žalobcem a žalovanou založen pracovní poměr, v němž měl žalobce postavení zaměstnance a žalovaná postavení zaměstnavatele. Pracovní poměr žalobce i žalované byl rozvázán výpovědí ze dne 25. 10. 2016, kterou dala žalovaná žalobci z důvodu uvedených v ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy že žalobce pozbyl dlouhodobě vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zdravotní způsobilost z zdravotních důvodů v souvislosti s obecným onemocněním spočívajícím v Anonymizováno. V období od 1. 8. 2013 do 18. 6. 2014 vykonával žalobce pro žalovanou práci: dělník – obsluha strojů a zařízení (lakovna), přičemž náplň práce byla totožná jako u předchozího zaměstnavatele. V období od 19. 6. 2014 do 26. 6. 2015 byl žalobce uznán dočasně práce neschopným a od 29. 6. 2015 žalobce již pro žalovanou nevykonával práci: dělník – obsluha strojů a zařízení, když byl od 29. 6. 2015 (po skončení pracovní neschopnosti) přeřazen na práci: dělník – správa budov. V období od 1. 8. 2013 do 18. 6. 2014 (respektive do 1. 11. 2014) nebyla práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával, tedy práce dělník – obsluha strojů a zařízení na pracovním místě navěšování lakovna prací rizikovou. V období od 1. 8. 2013 do 18. 6. 2014 (respektive do 1. 11. 2014) byla práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával (dělník – obsluha strojů a zařízení - lakovna), zařazena do 2. kategorie pro faktory: hluk, fyzická zátěž, psychická zátěž a pracovní poloha. V období od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2014 byly u práce, kterou v tomto období vykonával žalobce pro žalovanou (dělník – obsluha strojů a zařízení na hale 2, výroba stabilizátorů/lakovna) dodrženy limity uvedené v § 25 odst. 3, 4, 5, 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro pravou i levou horní končetinu, což bylo zjištěno po měření lokální svalové zátěže, mimo jiné i pro 11hodinovou směnu (615 minut efektivní doba práce + 45 minut technologický čas). Onemocnění žalobce – Anonymizováno není nemocí z povolání.

27. Závěr o založení pracovního poměru a rozvázání pracovního poměru soud činí z pracovních smluv a z listin, kterými byl pracovní poměr založen a rozvázán.

28. Závěr pro zařazení práce, kterou žalobce v období od 1. 8. 2013 do 18. 6. 2014 vykonával je prokázán zprávou Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje, č. j. spisová značka ze dne 14. 3. 2019. K žádosti zaměstnavatele o provedení pracovně-lékařské prohlídky ze dne 6. 10. 2016 a v lékařském posudku ze dne 12. 10. 2016 je práce kategorie rizika v případě žalobce označena jako „3“. Nicméně žádost zaměstnavatele a lékařský posudek nelze hodnotit samostatně, nýbrž v souvislosti s dalšími listinami, a to konktrétně se zprávou Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 14. 3. 2019 a s návrhem změny kategorizace prací zpracovaným žalovanou v lednu 2015. Písemným podáním vypracovaným v lednu 2015 se žalovaná obrátila na Krajskou hygienickou stanici adresa s návrhem změny kategorizace prací, a to mimo jiné prací, které byly vykonávány v hale 2 a spočívaly v obsluze strojů a zařízení. Žalovaná navrhla, aby u blíže konkretizovaných prací obsluha strojů a zařízení (např. lisař, tryskání, kroužkování, děrování, kalení) byly tyto práce nově zařazeny do kategorie 3. Tento návrh se však netýkal práce: obsluha strojů a zařízení – lakovna, navěšování, svěšování a obsluha strojů a zařízení – obsluha lakovny (tedy práce, kterou do 18. 6. 2014 před přeřazením na práci: dělník – správa budov vykonával pro žalovanou žalobce). Pokud tedy práce žalobce byla i v návrhu změny z ledna 2015 zařazena do kategorie 2, je důvodné se domnívat, že v této kategorii byla tato práce zařazena i v období do 1. 8. 2013 do 18. 6. 2014, což vyplývá ze zprávy Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 14. 3. 2019. Pokud tedy zaměstnavatel v žádosti o provedení pracovně-lékařské prohlídky uvedl kategorie rizika 3, jedná se zcela jistě o chybné uvedení kategorie práce, což se následně projevilo i v lékařském posudku.

29. Závěr o nepřetěžování žalobce při výkonu práce pro žalovanou v období od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2014 je prokázán protokolem Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje, č. j. spisová značka ze dne 24. 11. 2015, když Krajská hygienické stanice Anonymizováno kraje na základě provedeného šetření dospěla k závěru, že žalovaná v období od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2014 dodržovala limity uvedené v § 25 odst. 3, 4, 5, 8 nařízení vlády č. 361/2007 pro pravou i levou horní končetinu v případě práce: dělník – obsluha strojů a zařízení na hale 2, výroba stabilizátorů/lakovna, kterou vykonával žalobce pro žalovanou.

30. Závěr, že onemocnění žalobce - Anonymizováno je obecným onemocněním žalobce, je prokázán lékařským posudkem a rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, č. j. KUOK34382/2017 ze dne 4. 4. 2017.

31. Podle ust. § 269 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou je postižen.

32. Podle ust. § 265 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením pracovních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

33. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána nedůvodnou.

34. Žalobce tvrdil, že utrpěl poškození zdraví spočívající v Anonymizováno a další (psychické či psychiatrické, avšak blíže neoznačené onemocnění) v důsledku toho, že byl žalovanou nesprávně zařazen do kategorie práce, respektive, že byl prací, kterou pro žalovanou vykonával přetěžován, přičemž současně Anonymizováno označoval za nemoc z povolání (což žalobce např. uvedl v písemném podání ze dne 27. ledna 2022, v němž se mimo jiné domáhal zjištění, zda uvedené onemocnění je nemocí z povolání). Jak je prokázáno lékařským posudkem a rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje, odboru zdravotnictví, onemocnění žalobce spočívající v Anonymizováno nelze hodnotit jako nemoc z povolání, a proto žalobci náhrada škody, či nemajetková újma vzniklá nemocí z povolání, žalobci nepřísluší. Žalobce tvrdil, Anonymizováno žalovaná opakovaně porušovala předpisy o bezpečnosti práce, kdy opakovaně překračovala hygienické limity. Protokolem Krajské hygienické stanice ze dne 24. 11. 2015, č. j. spisová značka je prokázáno, že žalovaná u práce dělník – obsluha strojů a zařízení na hale 2, výroba stabilizátorů/lakovna, kterou pro žalovanou žalobce vykonával, hygienické limity dodržovala, a to i při 11hodinové směně (615 minut efektivní doba práce + 45 minut technologický čas). Žalobce tvrdil, že žalovaná žalobce neinformovala, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazen, respektive, že jej neinformovala o zařazení výkonu jeho zaměstnání do kategorie 3. Zprávou Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje č. j. Anonymizováno ze dne 14. 3. 2019 je prokázáno, že práce: dělník – obsluha strojů a zařízení (práce – navěšování lakovna), byla od 1. 8. 2013 do 18. 6. 2014 (respektive do 1. 11. 2014) zařazena do výsledné kategorie 2 pro faktory hluk, fyzická zátěž, psychická zátěž a pracovní poloha, přičemž toto zařazení se nezměnilo od roku 2004 (kdy žalobce tuto práci již vykonával, avšak pro společnosti právnická osoba). Pokud tedy žalobce namítal, že nebyl informován o zařazení práce do kategorie 3, nemohl být o tomto informován, když byl stále zařazen do kategorie 2. I kdyby práce žalobce měla být zařazena do kategorie 3 (což nebyla), v řízení bylo prokázáno, že žalobce při výkonu práce pro žalovanou nebyl přetěžován, respektive, že žalovaná hygienické limity dodržovala – viz. protokol Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje, č. j. č. účtu ze dne 24. 11. 2015. Žalobce se sice (po poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.) domáhal zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie a klinická psychologie k objasnění, zda došlo k onemocnění žalobce v souvislosti s jeho prací u žalované a zda u žalobce nastal stav psychického zhroucení v důsledku totálního odčerpání jeho mentální energie, aniž by tvrdil jakékoliv psychiatrické či psychické onemocnění, které nastalo v důsledku práce žalobce pro žalovanou. V řízení bylo prokázáno (viz. výše), že žalobce při práci pro žalovanou přetěžován nebyl, přičemž psychická zátěž byla zohledněna v integrované elektromyografii v lokální svalové zátěži, jak se podává z rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje „Přezkoumání lékařského posudku“. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že onemocnění žalobce spočívající v Anonymizováno není nemocí z povolání, nepřísluší žalobci náhrada podle ust. § 269 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb. Jelikož žalovaná prokázala, že se nedopustila žalobcem tvrzeného škodního jednání (žalovaná prokázala, že práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával byla zařazena do správné kategorie; žalovaná prokázala, že ke změně kategorie práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával nedošlo; žalovaná prokázala, že žalobce při výkonu práce pro žalovanou nebyl přetěžován; žalovaná prokázala, že práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával nebyla prací rizikovou; žalovaná prokázala, že při práci, kterou žalobce pro žalovanou vykonával nedošlo k překračování hygienických limitů; žalovaná prokázala, že provedla měření svalové zátěže práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával; žalovaná prokázala, že při uvedeném měření svalové zátěže byla hodnocena i zátěž psychická) žalobci nenáleží náhrada škody dle ust. § 265 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., přičemž při hodnocení věci nebylo možno přehlédnout, že žalobce kromě onemocnění Anonymizováno jiné onemocnění netvrdil (a to ani po poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.), když žalobce se domáhal, aby soud znaleckým zkoumáním zjišťoval, zda-li žalobce trpí psychickým či psychiatrickým onemocněním.

35. Shrnuto: a) K překategorizaci (a neuvědomění žalobce o změně kategorizace): Práce žalobce byla zařazena do výsledné kategorie 2 pro faktory hluk, fyzická zátěž, psychická zátěž a pracovní poloha (viz. zpráva Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 14. 3. 2019). Pokud v žádosti zaměstnavatele a v lékařském posudku je uvedena kategorie 3, nejedná se o změnu kategorie, nýbrž pochybení zaměstnavatele při vyplnění žádosti o provedení pracovně-lékařské prohlídky (viz. výše). Žalobce nemohl být informován o změně kategorie, neboť ke změně kategorie nedošlo. b) K rizikové práci: Práce, kterou žalobce pro žalovanou v období od 1. 8. 2013 vykonával (práce dělník – obsluha strojů a zařízení – lakovna) nebyla prací rizikovou (viz. sdělení Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 14. 3. 2019). c) K překračování hygienických limitů: Žalovaná u práce dělník – obsluha strojů a zařízení na hale 2 výroba stabilizátorů/lakovna (práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával) hygienické limity dodržovala, a to i při 11 hodinové směně (viz. protokol Krajské hygienické stanice ze dne 24. 11. 2015). d) K poškození zdraví žalobce Anonymizováno: Poškození zdraví žalobce tímto onemocněním je prokázáno lékařským posudkem, rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 4. 4. 2017, přičemž žalovaná toto tvrzení žalobce nečinila sporným. e) K tvrzené nemoci z povolání: Onemocnění žalobce Anonymizováno není nemocí z povolání (prokázáno lékařským posudkem ze dne 12. 10. 2016 a rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 4. 4. 2017). f) K neměření svalové zátěže a k přetěžování žalobce: Žalovaná provedla měření svalové zátěže (ostatně čemuž byl žalobce přítomen), jak vyplývá z potvrzení o měření lokální svalové zátěže, které vydala Krajská hygienická stanice Anonymizováno kraje dne 6. 1. 2015 a z protokolu Krajské hygienické stanice Anonymizováno kraje ze dne 15. 9. 2015. Žalobce při výkonu práce pro žalovanou (práce dělník – obsluha strojů a zařízení na hale 2 – výroba stabilizátorů/lakovna) nebyl přetěžován, neboť žalovaná hygienické limity dodržovala (jak je prokázáno protokolem Krajské hygienické stanice ze dne 24. 11. 2015).

36. Jelikož soud dospěl k závěrům shora uvedeným, nezbylo než žalobu (po částečném zpětvzetí žaloby) v celém rozsahu zamítnout.

37. Zadání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví se specializací pracovní úrazy a nemoci z povolání bylo nadbytečné, neboť žalovaná nečinila sporným, že žalobce tvrzeným onemocněním trpí a prokázala, že onemocnění žalobce Anonymizováno není nemocí z povolání a žalobce nebyl při výkonu práce pro žalovanou přetěžován. Zadání znaleckého posudku z oboru psychiatrie a klinické psychologie bylo nadbytečné, neboť žalobce netvrdil, jakým onemocněním, pro které by měl být znalecký posudek zpracován, netrpí (žalobce se domáhal, aby soud znaleckým zkoumáním zjišťoval, zda-li žalobce trpí psychiatrickým či psychologickým onemocněním a následně zkoumal příčinnou souvislost mezi takto zjištěným onemocněním a jednáním žalované spočívající v překategorizaci a v neuvědomění žalobce o změně kategorizace v rizikové práci žalobce, v překračování hygienických limitů, v neměření svalové zátěže a v přetěžování žalobce; k závěrům o tvrzeném jednání viz. odst. 35).

38. Zadání znaleckého posudku z oboru bezpečnost práce se specializací na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v oblasti strojírenství a manipulace s materiálem bylo nadbytečné, neboť žalovaná prokázala, že kategorizaci práce provedla řádně.

39. Z výslechu svědků soud žádná skutková zjištění nečiní, neboť pro rozhodnutí sporu byly významné listiny, které předložila žalovaná.

40. Zbylé důkazy byly jako nadbytečné zamítnuty, neboť žalovaná v řízení listinnými důkazy prokázala, že žalobce při práci pro žalovanou nebyl přetěžován a práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával byla zařazena do správné kategorie.

41. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., při zohlednění ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žaloba byla vzata částečně zpět, nikoliv pro chování žalované, která by žalobce v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby uspokojila. Žalobce se rozhodl částky ve výši 285.324 Kč nedomáhat. Je tak povinností žalobce v tomto rozsahu zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. V rozsahu zbývajícím byla žalovaná plně úspěšná a je tak povinností žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalované ve výši 13.060 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby [ust. § 7 bod 6, ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.; odměna počítána z částky 1.184.658 Kč; 285.324 Kč + 132.714 Kč + (12.777 Kč x 60)], přičemž zástupce žalované v tomto řízení účinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., b) písemné podání ve věci samé ze dne 28. 3. 2018 – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., c) účast na jednání před soudem dne 7. 6. 2018 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., d) písemné podání ve věci samé – vyjádření se k odvolání – ust. § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb., e) účast na jednání před soudem dne 24. 8. 2020 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., f) písemné podání ve věci samé – vyjádření se k odvolání – ust. § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb., 2/ odměnou zástupce žalované ve výši 12.700 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby [ust. § 7 bod 6, ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb; odměna počítána z částky 899.334 Kč; 132.714 Kč + (12.777 Kč x 60); předmětem řízení již nebylo zaplacení částky 285.324 Kč], přičemž zástupce žalované v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) účast na jednání před soudem dne 9. prosince 2021 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., b) písemné podání ve věci samé ze dne 23. 3. 2022 - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., c) účast na jednání před soudem dne 26. května 2022 – ust, § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., d) písemné podání ve věci samé ze dne 14. 6. 2022 – ust. § 11 odst. 1 písm. d vyhl. č. 177/1996 Sb., e) účast na jednání před soudem dne 24. 11. 2022 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., f) písemné podání ve věci samé ze dne 5. 12. 2022 – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., g) účast na jednání před soudem dne 13. 12. 2022 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., h) písemné podání ve věci samé ze dne 20. ledna 2023 – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., i) účast u ústního jednání dne 19. března 2023 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., j) účast na jednání před soudem dne 13. července 2023 – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., k) písemné podání ve věci samé ze dne 31. 7. 2023 – závěrečný návrh – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 3/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (ust. § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý z výše uvedených úkonů právní služby, tj. ve výši 17 x 300 Kč, 4/ cestovným v souvislosti s ústním jednáním a) dne 7. 6. 2018 ve výši 224,32 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 29,80 Kč/l; sazba základní náhradní: 4 Kč/km), b) dne 24. 8. 2020 ve výši 279,69 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 31,80 Kč/l; sazba základní náhradní: 4,20 Kč/km), c) dne 9. 12. 2021 ve výši 231,63 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 27,20 Kč/l; sazba základní náhradní: 4,40 Kč/km), d) dne 26. 5. 2022 ve výši 278,50 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 47,10 Kč/l; sazba základní náhradní: 4,70 Kč/km), e) dne 24. 11. 2022 ve výši 278,50 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 47,10 Kč/l; sazba základní náhradní: 4,70 Kč/km), f) dne 13. 12. 2022 ve výši 278,50 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 47,10 Kč/l; sazba základní náhradní: 4,70 Kč/km), g) dne 9. 3. 2023 ve výši 294,34 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 44,10 Kč/l; sazba základní náhradní: 5,20 Kč/km) h) dne 13. 7. 2018 ve výši 277,63 Kč (adresa a zpět: 42 km; průměrná spotřeba: 4,5 l na 100 km; použité palivo: nafta motorová; cena pohonných hmot: 34,40 Kč/l; sazba základní náhradní: 5,20 Kč/km), 5/ náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu související s účastí zástupce žalované u každého výše uvedeného ústního jednání (ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 16 x 100 Kč. K položce pod body 1/, 2/, 3/, 4/ a 5/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení žalované tak celkem činí 274.552,76 Kč.

42. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě, které byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ – 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.