5 C 3/2014

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Věroslava Řezáče a přísedících JUDr. jméno příjmení příjmení a Mgr. jméno příjmení ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, datum narození bytem ulice a číslo, PSČ obec zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec a; žalované: název žalované IČO, sídlem ulice a číslo, PSČ obec zastoupena obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení, Ph.D., narozenou dne datum, bytem adresa za účasti vedlejšího účastníka: ; pojišťovna, IČO sídlem adresa o náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 324.000 Kč rozsudkem

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované, zaplatit žalobkyni částku 324.000 Kč, se zamítá.

II. Mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne datum, domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18.000 Kč jakožto náhradu za bolest a 324.000 Kč jakožto náhradu za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně tvrdila, že na základě pracovní smlouvy ze dne datum byla zaměstnána u žalované na pozici učitelky, a to až do datum. Dne datum žalobkyně na kluzkém povrchu školní třídy upadla a v příčinné souvislosti s tímto pádem utrpěla zlomeninu lokte pravé ruky a zlomeninu kloubu pravé nohy. Utrpěný úraz je tak pracovním úrazem. Pro tento úraz byla žalobkyně od datum v pracovní neschopnosti. Z důvodu utrpěného poškození kloubu pravé nohy se žalobkyně opakovaně podrobila operaci nohy. Po první operaci vedlejší účastník na straně žalované vyplatil žalobkyni ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti, a to za dobu od úrazu do zpětného nástupu do práce, a dále bolestné za zlomeninu kolena, což bylo ohodnoceno 70 body, a celkem tak bylo zaplaceno 50.000 Kč. Po druhé operaci žalobkyně neobdržela ani bolestné, ani náhradu za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně se tak domáhá bolestného za zlomeninu kolena, a to ve výši 18.000 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně určila následovně: Bolestné kolena bylo ohodnoceno 70 body, za což žalobkyně obdržela 8.400 Kč. Podle posudku o bolestném, který vypracovala MUDr. jméno příjmení dne datum, však bolestné kolena je stanoveno celkem 220 body, tedy částkou 26.400 Kč (1 bod à 120 Kč). Po odečtení zaplacených 70 bodů, tj. po zaplacení 8.400 Kč, zbývá doplatit 150 bodů, což odpovídá částce 18.000 Kč. Za ztížení společenského uplatnění se žalobkyně domáhá zaplacení 324.000 Kč. Tuto částku žalobkyně určila dle posudku o ztížení společenského uplatnění, který vypracovala MUDr. jméno příjmení dne datum a podle kterého ztížení společenského uplatnění žalobkyně odpovídá číslo bodům, tedy částce 324.000 Kč, přičemž za ztížení společenského uplatnění žalobkyně dosud nedostala ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně, a to svým podáním ze dne datum (č.l. 27 - 28 soud. spisu). Žalovaná nečinila sporným tvrzení žalobkyně ohledně toho, že byla od datum do datum zaměstnancem žalované. Žalovaná nečinila sporným, že dne datum došlo k pracovnímu úrazu žalobkyně, avšak k tomuto došlo při chůzi žalobkyně po třídě, kdy se žalobkyni podvrtla noha a při pádu na zem došlo k úrazu lokte a kolena. Žalovaná zpochybnila záznam uvedený v posudcích o bolestném a o ztížení společenského uplatnění, v nichž jako příčina úrazu je uveden pád po banánové slupce v zaměstnání, s tím, že žádný úraz, kdy by došlo k pádu po banánové slupce v zaměstnání, nebyl u žalované evidován a nebyl ze strany žalobkyně nahlášen. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení.

3. Vedlejší účastník na straně žalované se k žalobě vyjádřil písemně, a to svým podáním ze dne datum (č.l. 16 - 17 soud. spisu). Vedlejší účastník nezpochybňoval, že žalobkyně při výkonu práce u žalované utrpěla pracovní úraz a za poškození zdraví spočívající v poranění menisku vpravo a zlomenině horního konce vřetenní kosti bez dislokace bylo zaplaceno bolestné. Vedlejší účastník vznesl námitku promlčení, neboť již dne datum byla stanovena diagnóza s nálezem gonartrózy kolena III. a IV. stupně, tedy onemocnění, které je neměnné a jehož stav je ustálen.

4. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 19. 12. 2017, č.j. číslo jednací tak, že žaloba o 18.000 Kč a o 324.000 Kč byla zamítnuta (výrok I.) a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení (II.). Po provedeném dokazování soud nalézací dospěl k závěru, že žaloba byla podána po uplynutí dvouleté promlčecí doby. Žaloba byla podána dne datum. Subjektivní promlčecí lhůta činila dva roky a počala plynout dne datum v případě podvrtnutí a natažení jiných a neurčených částí kolena, dne datum v případě čerstvého poranění menisku, dne datum v případě omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně, dne datum v případě značného vbočení či vybočení kolenního kloubu a dne datum v případě trvalých následků, přičemž strana žalovaná námitku promlčení vznesla. Při určení jednotlivých dat počátku promlčení soud nalézací vycházel z výslechu MUDr. příjmení příjmení (ošetřujícího lékaře žalobkyně), který při časovém určení, že žalobkyně již trpí uvedeným poškozením zdraví a že již došlo ke ztížení jejího společenského uplatnění v uvedeném rozsahu, vycházel ze zdravotní dokumentace žalobkyně.

5. K odvolání žalobkyně byl rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 12. 2017, č.j. číslo jednací zrušen rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 10. 10. 2019, č.j. číslo jednací a věc byla vrácena soudu nalézacímu k dalšímu řízení. Soud odvolací uzavřel, že otázka stabilizace bolesti a ustálení zdravotního stavu jsou otázkami, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí, což se dosud řádně nestalo.

6. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 20. 12. 2019 č. j. 5 C 3/2014 - 313 tak, že žalobu o 18.000 Kč a 324.000 Kč zamítnul (výrok I. písm. a) – žaloba o 18.000 Kč; výrok I. písm. b) – žaloba o 324.000 Kč), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 46.000 Kč (výrok II.) a mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z těchto účastníků (výrok III.). Po provedeném dokazování (doplněném o znalecké zkoumání) soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba byla podána po uplynutí dvouleté promlčecí doby.

7. K odvolání žalobkyně byl rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 20. 12. 2019 č. j. 5 C 3/2014 - 313 v části výroku I. bod b) a ve výrocích o nákladech řízení II. a III. zrušen a věc v tomto rozsahu byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2021 č. j. 49 Co 62/2020 - 332 Krajský soud v Brně soudu prvního stupně uložil opětovně se zabývat důvodností vznesené námitky promlčení žalobou uplatněného nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění (již nikoli bolestného) a dokazování doplnit, případně i dalším znaleckým zkoumáním a provést zjištění, zda a kdy došlo po úrazu ze dne datum k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, tedy zda již v době skončení první pracovní neschopnosti a poté došlo k jeho nepřepokládanému zhoršení v souvislosti s pořadí druhou operací (kdy v tomto případě by se jednalo o dva samostatné nároky na odškodnění ztížení společenského uplatnění se samostatným počátkem běhu promlčecí doby), nebo zda k ustálení zdravotního stavu žalobkyně po úrazu došlo až později, t. j. až po operaci ze dne datum a kdy. V případě, že bude odůvodněn závěr, že nárok žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění je promlčen, je třeba se důsledně vypořádat s námitkou žalobkyně, že promlčení bylo uplatněno v rozporu s dobrými mravy. Pokud však bude odůvodněn závěr, že nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění promlčen není, bude třeba se zabývat jeho výší a námitkou vedlejšího účastníka, že předmětný pracovní úraz nezanechá na zdravotním stavu žalobkyně trvalé následky, resp., že trvalé poškození zdravotního stavu žalobkyně je důsledkem progradujícího onemocnění, kterým žalobkyně trpěla již v době úrazu a trvalé poškození zdravotního stavu žalobkyně je důsledkem jiných obecných onemocnění, kterými žalobkyně trpěla před i po úrazu.

8. Po rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2021 č. j. 49 Co 62/2020 - 332 tak předmětem řízení zůstalo zaplacení částky ve výši 324.000 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně.

9. Podle posudku o bolestném (č. l. 49 soud. spisu, který se stal předmětem dokazování v průběhu ústního jednání dne datum, jak lze dovodit z protokolu o ústním jednání ze dne datum): Posudek zpracoval dne datum MUDr. jméno příjmení. Podle tohoto posudku léčení žalobkyně započalo datum a skončilo datum, přičemž pracovní neschopnost žalobkyně započala datum pro pracovní úraz. Žalobkyně utrpěla poškození zdraví, a to rupturu menisku, což ošetřující lékař ohodnotil 70 body a zlomeninu hlavičky, což ošetřující lékař ohodnotil 30 body. Ošetřující lékař současně doplnil, že je předpoklad, že předmětný úraz zanechá trvalé následky v podobě možné částečné instability kolena a omezení hybnosti lokte. Za vyhotovení lékařského posudku byla žalobkyni vyúčtovaná částka 150 Kč, kterou žalobkyně zaplatila.

10. Podle rentgenové karty (č. l. 56 soud. spisu; rentgenová karta se předmětem dokazování stala v průběhu ústního jednání dne datum a dne datum, jak lze dovodit z protokolu o ústních jednáních): Dne datum se žalobkyně podrobila rentgenovému vyšetření pravého kolena, přičemž po vyšetření byla stanovena diagnóza gonartróza III. až IV. stupně.

11. Podle posudku o bolestném (č. l. 6 soud. spisu): Posudek o bolestném vypracovala dne datum MUDr. jméno příjmení. Tento posudek byl vypracován na základě zdravotnické dokumentace od všech zdravotnických zařízení, v nichž byla žalobkyně léčena, ze dne datum. Podle tohoto posudku byl příčinou úrazu pád po banánové slupce v zaměstnání. Podle tohoto posudku žalobkyně utrpěla: -) podvrtnutí a natažení jiných a neurčených částí kolena, což bylo ohodnoceno 40 body, -) čerstvé poranění menisku, což bylo ohodnoceno 70 body, přičemž vše bylo navýšeno o 100 %, tj. na 220 bodů. K navýšení o 100 % MUDr. jméno příjmení přistoupila z důvodu dvou artroskopií, z důvodu trvalého poškození kolena a z důvodu poúrazové artrózy pravého kolena III. stupně.

12. Podle posudku o ztížení společenského uplatnění (č.l. 7 soud. spisu): Posudek o ztížení společenského uplatnění vypracovala dne datum MUDr. jméno příjmení, přičemž tento posudek byl vypracovaný na základě zdravotnické dokumentace od všech zdravotnických zařízení, v nichž byla žalobkyně léčena, ze dne datum. Podle tohoto posudku došlo u žalobkyně k tomuto poškození zdraví (ztížení společenského uplatnění): -) omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně, což bylo ohodnoceno 400 body, -) značné vbočení nebo vybočení kolenního kloubu, což bylo ohodnoceno 700 body, -) trvalé následky po poranění měkkého kolena, což bylo ohodnoceno 700 body, přičemž vše bylo navýšeno o 50 %, tj. na číslo bodů. K navýšení o 50 % MUDr. jméno příjmení přistoupila z důvodu nutnosti dvou operací pravého kolena a těžkou poúrazovou artrózu pravého kolena.

13. Podle zprávy MUDr. jméno příjmení ze dne datum (č.l. 64 soud. spisu): Byť jako příčina vzniku úrazu žalobkyně je v posudku o bolestném ze dne datum uveden pád po banánové slupce v zaměstnání, jedná se o poškození zdraví, které utrpěla žalobkyně dne datum u žalované.

14. Ve shora uvedené věci byl zpracován znalecký posudek, který zpracoval celé jméno znalce (č. l. 132 -136 soud. spisu), přičemž znalec byl následně v průběhu ústního jednání vyslechnut. Z takto zpracovaného znaleckého posudku, ani z výslechu znalce však nevyplynulo jednoznačné určení, kdy se zdravotní stav žalobkyně ustálil natolik, že bylo zřejmé, že došlo ke ztížení jejího společenského uplatnění v životě.

15. Ve shora uvedené věci byl jako svědek vyslechnut MUDr. jméno příjmení (který byl ošetřujícím lékařem žalobkyně), který při svém výslechu vycházel ze zdravotní dokumentace žalobkyně, avšak tímto výslechem není prokázáno, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně poškozeného úrazem ze dne datum, když svědek (s ohledem na zdravotnickou dokumentaci) pouze toliko sdělil, kdy bylo zřejmé, že žalobkyně utrpěla v žalobě popsané bolesti a kdy bylo zřejmé, že došlo k omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně (datum), že došlo ke značnému vbočení či vybočení kolenního kloubu (datum) a kdy došlo k trvalým následkům po poranění měkkého kolena (v roce 2009) a kdy bylo zřejmé, že se jedná o těžkou deformitu kolena (datum).

16. Podle znaleckého posudku celé jméno znalce, znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie pohybového ústrojí a odvětví ortopedie (č.l. 282 - 287 soud. spisu): Znalci bylo soudem uloženo odpovědět na dvě otázky:

1. Kdy bylo možno poprvé objektivně provést bodové ohodnocení bolesti (určit, kdy odškodňované bolesti vznikly) spočívající v a) podvrtnutí a natažení jiných a neurčených částí kolena (což bylo ohodnoceno 40 body), b) čerstvém poranění menisku (což bylo ohodnoceno 70 body).

2. Kdy bylo možno dojít k závěru, že u žalobkyně došlo k poškození zdraví (ztížení společenského uplatnění; tedy, kdy se zdravotní stav žalobkyně ustálil natolik, že bylo patrné, zda a v jakém rozsahu ke ztížení jejího společenského uplatnění v životě došlo) spočívající a) v omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně (což bylo ohodnoceno 400 body), b) ve značném vbočení nebo vybočení kolenního kloubu (což bylo ohodnoceno 700 body), c) v trvalých následcích po poranění měkkého kolena (což bylo ohodnoceno 700 body). Znalci bylo uloženo, aby znalecký posudek podal poté, co se seznámí se zdravotní dokumentací žalobkyně a poté, co se seznámí s posudkem o bolestném a s posudkem o ztížení společenského uplatnění (veškeré listiny, s nimiž se měl znalec seznámit, byly označeny číslem listu soudního spisu). Znalec dospěl k závěru, že bodové ohodnocení bolesti spočívající v podvrtnutí a natažení jiných neurčených částí kolena a spočívající v čerstvém poranění menisku bylo možno poprvé objektivně provést po ukončení pracovní neschopnosti dne datum. Znalec dále dospěl k závěru, že poškození zdraví (ztížení společenského uplatnění) spočívající v omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně, spočívající ve značném vbočení nebo vybočení kolenního kloubu, bylo možno rozpoznat datum, neboť v té době již byly známy trvalé následky, spočívající v omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně a spočívající v trvalých následcích po poranění měkkého kolena a rovněž již bylo zřejmé rozvíjející se vybočení kolenního kloubu, které zcela jistě bylo rozpoznatelné datum, přičemž tohoto dne byly již známy veškeré trvalé následky, spočívající v omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně, spočívající ve značném vbočení nebo vybočení kolenního kloubu a spočívající v trvalých následcích po poranění měkkého kolena.

17. Podle doplnění znaleckého posudku celé jméno znalce, znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie pohybového ústrojí a odvětví ortopedie (č. l. 411 soud. spisu) a podle výslechu znalce celé jméno znalce (provedeného dne datum): Žalobkyně do dne datum trpěla gonartrózou kolenního kloubu. Úraz žalobkyně ze dne datum byl původně hodnocen jako zlomenina hlavičky kosti vřetenního loketního kloubu, přičemž žalobkyně až dne datum udala obtíže kolena ve vztahu k úrazu, přičemž tento stav (kolena) byl nejprve hodnocen jako zhmoždění a až artroskopická operace prokázala poškození vnitřního a zevního menisku, které bylo vtaženo k úrazu, avšak z operačního protokolu nevyplývá, zda-li toto poškození již nebylo před úrazem, a proto znalec toto poškození připisuje úrazu. Zdravotní stav žalobkyně utrpěný úrazem ze dne datum se ustálil k datu datum a poté žalobkyně trpí obtížemi souvisejícími s artrózou kolenního kloubu, tedy obtížemi nesouvisejícími s úrazem žalobkyně ze dne datum. S úrazem žalobkyně ze dne datum souvisí poškození pravého kolena žalobkyně spočívající 1) v omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně, 2) v následcích po poranění měkkého kolena, což jsou obtíže vyvolané odstraněním části vnitřního menisku a odstraněním celého zevního menisku, 3) ve vybočení kolenního kloubu. Od datum se v souvislosti s pravým kolenem žalobkyně objevující potíže s úrazem nesouvisí, neboť tyto potíže souvisí s artrózou kolena. Poté, co poškození pravého kolena po úrazu ze dne datum bylo nejprve hodnoceno jako zhmoždění kolena a poté překvalifikováno na poškození dvou menisků, následovalo ošetření poškozených dvou menisků operačně a stav žalobkyně se zhojil s ustálením ke dni datum. Po datum došlo k prudkému zhoršování gonartrózy, která existovala již před úrazem s nutností opakovaných punkcí. Až tento vývoj si vyžádal druhou artroskopickou operaci a návaznou konzervativní léčbu visco suplementací, aplikacemi autologní plazmy a aplikacemi kortikoidů a nesteroidních antirevmatik, avšak tento nepříznivý vývoj se nepodařilo zastavit, přičemž příčinou nepříznivého vývoje progrese gonartrózy je prodělaná boreliová nákaza s koninfekčním onemocněním, vyšší hmotnost žalobkyně a následně i onkologická terapie. Období, které následuje od datum, je obdobím léčby gonartrózy, tedy obecného onemocnění, které s úrazem žalobkyně ze dne datum nesouvisí. Úraz ze dne datum není příčinou současné gonartrózy čtvrtého stupně s indikací k totální endoprotéze. Zdravotní stav žalobkyně po úrazu ze dne datum s poraněním lokte i kolena se ustálil k datu datum. Operace kolena žalobkyně provedená dne datum nebyla provedena pro ustálení zdravotního stavu žalobkyně souvisejícího s úrazem žalobkyně ze dne datum, ale byla provedena pro s úrazem nesouvisející progresi artrózy v kolenním kloubu. Artroskopická operace provedená dne datum neřešila následky úrazu ze dne datum. Léčba žalobkyně metodou krevní plazmy ACP v období od datum do datum nesouvisí s léčbou poškození kolena úrazem ze dne datum, neboť touto léčebnou metodou byla léčena gonartróza žalobkyně, tedy obecné onemocnění žalobkyně nesouvisející s pracovním úrazem. Léčba žalobkyně pomocí injekcí anonymizováno nesouvisela s léčbou poškození zdraví žalobkyně úrazem ze dne datum, neboť zdravotní stav žalobkyně po úrazu byl v době léčby preparátem anonymizováno, která probíhala od datum do datum již ustálen, a léčba preparátem anonymizováno byla cílena na léčbu gonartrózy, tedy obecného onemocnění žalobkyně nesouvisejícího s pracovním úrazem žalobkyně ze dne datum. Prudké zhoršení artrózy kolenního kloubu žalobkyně nelze přisoudit (či vztáhnout) k pracovnímu úrazu žalobkyně ze dne datum. Hmotnost žalobkyně neměla zásadní vliv na hojení samotného zranění utrpěného při pracovním úrazu ze dne datum, ale měla vliv na progresi gonartrózy, tedy obecného onemocnění žalobkyně. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně v souvislosti s úrazem žalobkyně ze dne datum došlo dne datum. Další léčba poškození kolena žalobkyně, která následovala po datum, se týkala artrózy kolenního kloubu. Běžná doba léčby zhmoždění kolena jsou 3 až 4 týdny. Artroskopická operace proběhla dne datum a běžná doba léčby po tomto výkonu je 4 až 6 týdnů. Ke dni datum tak již byl zdravotní stav žalobkyně související s úrazem žalobkyně ze dne datum ustálen. Úraz žalobkyně ze dne datum neměl žádný vliv na progresi artrózy kolenního kloubu žalobkyně. Znalec upřesnil, že pokud v původním znaleckém posudku použil formulaci: operace z datum prokázala zhoršující se stav poúrazových degenerativních změn v kolenním kloubu, tak se jedná o nepřesnou formulaci, neboť správná formulace je: operace z datum prokázala zhoršující se stav degenerativních změn v kolenním kloubu, což znalec vysvětlil nekompletní zdravotní dokumentací při prvním znaleckém posudku.

18. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána v pracovním poměru, kdy pro žalovanou vykonávala práci učitelky, přičemž pracovní poměr byl rozvázán ke dni datum.

19. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně dne datum v průběhu výkonu práce pro žalovanou upadla.

20. Posudkem o bolestném (č. l. 49 soud. spisu) je prokázáno: Ošetřující lékař žalobkyně dne datum ohodnotil bolesti žalobkyně způsobené úrazem žalobkyně ze dne datum celkem 100 body a současně vyjádřil závěr, že úraz žalobkyně ze dne datum zanechá trvalé následky.

21. Rentgenovou zprávou (č. l. 49 soudního spisu) je prokázáno: Ke dni datum bylo onemocnění (poškození) pravého kolena žalobkyně hodnoceno jako gonartóza III. až IV. stupně.

22. Znaleckým posudkem celé jméno znalce (včetně jeho doplnění) je prokázáno: 1) Žalobkyně do úrazu dne datum trpěla gonartrózou kolenního kloubu druhého stupně, přičemž gonartrózou kolenního kloubu žalobkyně trpí i nadále. 2) S úrazem žalobkyně ze dne datum souviselo/souvisely a) omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně b) obtíže vznikající z odstranění části vnitřního menisku a odstranění celého zevního menisku, t. j. následky po poranění měkkého kolena c) vybočení kolenního kloubu. 3) K ustálení zdravotního stavu žalobkyně v souvislosti s poškozením pravého kolena (i loktu) žalobkyně při úrazu žalobkyně ze dne datum došlo k datu datum. 4) Veškeré další obtíže žalobkyně plynoucí z pravého kolena žalobkyně, které nastaly po datum, s úrazem žalobkyně ze dne datum nesouvisí a souvisí s jejím původním onemocněním (poškozením) pravého kolenního kloubu, tedy gonartrózou kolenního kloubu. 5) Artroskopická operace ze dne datum neřešila následky úrazu ze dne datum. Léčba žalobkyně metodou ACP s úrazem žalobkyně ze dne datum nesouvisela, neboť touto léčbou byla léčena gonartróza kolenního kloubu žalobkyně (obecné onemocnění žalobkyně nesouvisející s předmětným úrazem). Léčba pomocí injekcí Synocrom se netýkala léčby poškození zdraví žalobkyně souvisejícího s úrazem žalobkyně ze dne datum, neboť touto léčbou byla léčena gonartróza kolenního kloubu žalobkyně (obecné onemocnění žalobkyně nesouvisející s předmětným úrazem). 6) Prudké zhoršení stavu kolenního kloubu žalobkyně nesouvisí s úrazem žalobkyně ze dne datum.

23. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Ke dni datum byla žalobkyně zaměstnána u žalované v pracovním poměru, přičemž pro žalovanou vykonávala práci učitelky. Pracovní poměr žalobkyně u žalované byl rozvázán ke dni datum. Žalobkyně dne datum při výkonu práce pro žalovanou utrpěla úraz, přičemž v této době trpěla gonartózou kolenního kloubu stupně II. Předmětným úrazem došlo mimo jiné k poškození pravého kolena žalobkyně, které spočívalo v omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně, v obtížích souvisejících s odstraněním částí vnitřního menisku a s odstraněním celého zevního menisku a ve vybočení kolenního kloubu. Léčení žalobkyně související s úrazem ze dne datum skončilo dne datum Zdravotní stav žalobkyně související s úrazem žalobkyně ze dne datum se ustálil nejpozději k datum. Po ukončení léčení, resp. po ukončení pracovní neschopnosti související s pracovním úrazem žalobkyně ze dne datum, žalobkyně opětovně vykonávala práci učitelky pro žalovanou. Jakékoli zhoršení onemocnění (poškození) pravého kolena žalobkyně nastalé po datum či jakákoli další léčba pravého kolena žalobkyně nastalá po datum (artroskopická operace ze dne datum, léčba metodou krevní plazmy ACP, léčba pomocí injekcí Synocrom) či indikace k totální endoprotéze nesouvisí s poškozením pravého kolena žalobkyně při úrazu dne datum, nýbrž souvisí s gonartrózou kolenního kloubu žalobkyně (nyní již IV. stupně), kterou (byť v nižším stupni) žalobkyně trpěla již před úrazem datum. Zhoršení artrózy pravého kolenního kloubu žalobkyně nesouvisí s úrazem žalobkyně ze dne datum.

24. Vzhledem k námitce promlčení, kterou vznesla žalovaná i vedlejší účastník, se soud předně musel vypořádat s touto námitkou.

25. Jak vyplývá z rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 333/2005:„ O škodě spočívající ve ztížení společenského uplatnění se poškozený ve smyslu ust. § 263 odst. 3 zákoníku práce zpravidla doví v době, kdy se po léčení jeho zdravotní stav natolik ustálil, že bylo patrné, zda a v jakém rozsahu ke ztížení jeho uplatnění v životě a ve společnosti došlo…“.

26. Jak vyplývá z rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 333/2005:„ Bolest a ztížení společenského uplatnění nemusí a obvykle také nevznikají současně. Náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za trvalé následky vyvolané škodou na zdraví, které nepříznivě ovlivňují možnosti poškozeného uplatnit se v jeho dalším životě a ve společnosti. Ztížení společenského uplatnění poškozeného vzniká v době, kdy se trvale nepříznivé následky pro jeho další život projeví, tedy kdy v jeho zdravotním stavu nastanou takové změny, které do budoucna omezují jeho další život v následné době a znamenají trvalou změnu jeho společenského, kulturního a rodinného uplatnění oproti stavu, jaký byl před úrazem. Náhradou za bolest se však neodškodňuje omezení či ztráta možnosti poškozeného uplatnit se v dalším – budoucím životě, nýbrž se odškodňují bolesti, jež poškozený v příčinné souvislosti s poškozením zdraví a následnou léčbou vytrpěl.“.

27. Kruciálním pro rozhodnutí o vznesené námitce promlčení tak bylo časové určení, kdy se zdravotní stav žalobkyně související s poškozením pravého kolenního kloubu žalobkyně, k němuž došlo při úrazu dne datum, ustálil natolik, že bylo patrné, zda a v jakém rozsahu ke ztížení jejího společenského uplatnění v životě došlo.

28. Podle ust. § 106 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

29. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud musel zabývat tím, k jakému poškození zdraví žalobkyně došlo v oblasti pravého kolenního kloubu v souvislosti s úrazem ze dne datum a kdy se takto poškozený zdravotní stav žalobkyně ustálil natolik, že bylo patrné, zda a v jakém rozsahu ke ztížení jejího společenského uplatnění v životě a ve společnosti došlo. Při rozhodování dané věci bylo významné, že v souvislosti s úrazem žalobkyně ze dne datum došlo k poškození jejího pravého kolena spočívajícího v omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně, v následcích po poranění měkkého kolena (obtíže související s odstraněním částí vnitřního menisku a s odstraněním celého zevního menisku) a ve vybočení kolenního kloubu, přičemž další onemocnění (poškození) pravého kolenního kloubu žalobkyně spočívající v gonartróze kolenního kloubu s úrazem žalobkyně ze dne datum nesouvisí, když se jedná o obecné onemocnění žalobkyně přítomné již před úrazem ze dne datum, přičemž úraz žalobkyně ze dne datum toto obecné onemocnění žalobkyně nezhoršil a neovlivnil. Zdravotní stav žalobkyně související s poškozením pravého kolena při úrazu ze dne datum se ustálil ke dni datum (a veškerá další léčba pravého kolena žalobkyně s poškozením zdraví žalobkyně při úrazu ze dne datum nesouvisí, když souvisí s obecným onemocněním žalobkyně, tedy gonartrózou kolenního kloubu).

30. V případě určení počátku běhu subjektivní promlčecí doby pro uplatnění nároku za ztížení společenského uplatnění bylo významné, kdy se zdravotní stav žalobkyně (související s předmětným úrazem) ustálil natolik, že bylo zřejmé, že došlo ke ztížení společenského uplatnění žalobkyně.

31. Jelikož léčba žalobkyně související s poškozením pravého kolena žalobkyně při úrazu dne datum byla ukončena ke dni datum a s tím související její dočasná pracovní neschopnost ke dni datum a žalobkyně poté opětovně začala vykonávat práci učitelky pro žalovanou, je zřejmé, že žalobkyně věděla, že tato její léčba je u konce a zdravotní stav ustálen, když opětovně začala vykonávat práci pro žalovanou. I pokud by žalobkyně stále měla pochybnosti o ustálení zdravotního stavu, dne datum se z posudku o bolestném dovídá, že lze předpokládat, že pracovní úraz zanechá trvalé následky v oblasti jejího pravého kolena. Byť žalobkyně zpochybňovala svou vědomost o posudku o bolestném (č. l. 49 soud. spisu), je toto její tvrzení v rozporu s tím, že žalobkyně současně tvrdí, že„ dostala zaplaceno bolestné kolene za 70 bodů“, což právě odpovídá posudku o bolestném (č. l. 49 soud. spisu), za který (dle záznamu v posudku o bolestném) žalobkyně zaplatila 150 Kč. Pokud tedy žalobkyni byla vyplacena náhrada za vytrpěné bolesti poškozeného kolena odpovídající 70 bodům, pak se tak zcela jistě stalo na základě posudku o bolestném (č. l. 49 soud. spisu), a je tak odůvodněn závěr, že žalobkyně s tímto posudkem byla seznámena, zvláště když za jeho vyhotovení zaplatila 150 Kč. I pokud by tento závěr o tom, kdy se žalobkyně dozvěděla o ustálení zdravotního stavu, nebyl závěrem správným, a žalobkyně by se stále domnívala, že její další léčba nastala po datum souvisí s pracovním úrazem ze dne datum, nelze přehlédnout, že žalobkyně se dne datum dovídá, že je léčena pro gonartózu pravého kolenního kloubu III. až IV. stupně (viz rentgenová zpráva - č. l. 56 soud. spisu) a nikoli pro rupturu menisku či omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně či obtíže vznikající s odstraněním části vnitřního menisku a odstraněním celého zevního menisku či pro vybočení kolenního kloubu, tedy pro potíže vzniklé úrazem ze dne datum.

32. Jelikož zdravotní stav žalobkyně poškozený úrazem ze dne datum se ustálil ke dne datum a jelikož žalobkyně po ukončení léčby a po ukončení pracovní neschopnosti opětovně v červnu 2009 začala vykonávat sjednanou práci učitelky pro žalovanou (a takto musela seznat, že její zdravotní stav je ustálen) a jelikož subjektivní promlčecí lhůta činí 2 roky a žaloba v dané věci byla podána dne datum, nelze dojít k jinému závěru, než že žaloba byla podána po uplynutí dvouleté promlčecí doby. Jelikož pracovní neschopnost žalobkyně související s pracovním úrazem ze dne datum byla ukončena ke dni datum a jelikož poté byla žalobkyně léčena pro obecné onemocnění s úrazem ze dne datum nesouvisejícím, je možno dojít k závěru, že žalovaná se o škodě spočívající ve ztížení společenského uplatnění dozvěděla právě v souvislosti s tím, že její léčení poškozeného zdraví související s úrazem ze dne datum bylo ukončeno a žalobkyně pokračovala v práci pro žalovanou. I kdyby tento závěr nebyl závěrem správným, žalobkyně se z posudku o bolestném ze dne datum dozvídá, že pracovní úraz zanechá trvalé následky, z čeho žalobkyně opět mohla dospět k závěru, že došlo ke ztížení jejího společenského uplatnění a její zdravotní stav je ustálen. I kdyby tento závěr nebyl závěrem správným, žalobkyně se datum dozvídá, že je léčena pro gonartrózu, tedy jiné onemocnění pravého kolenního kloubu a opět jí muselo být zřejmé, že její zdravotní stav poškozený úrazem ze dne datum byl ustálen. I pokud by promlčecí lhůta počala plynout až dnem datum, byla by žaloba podána po uplynutí dvouleté promlčecí doby.

33. Z posudku o bolestném a z posudku o ztížení společenského uplatnění, který zpracovala MUDr. jméno příjmení (č. l. 6 a č. l. 7 soud. spisu) soud žádné skutkové závěry nečiní, neboť tyto posudky byly zpracovány až v době po uplynutí promlčecí doby, a s ohledem na vznesenou námitku promlčení je tak nadbytečné je více hodnotit. Snad pouze na okraj se sluší uvést, že MUDr. jméno příjmení bodové ohodnocení, jak vytrpěných bolestí, tak ztížení společenského uplatnění navyšovala z důvodu dvou operací, ačkoli druhá operace s předmětným úrazem nesouvisela a navýšení o„ poúrazovou artrózu“ rovněž nebylo důvodné, resp. v rozporu se znaleckým závěrem znalce celé jméno znalce, který dospěl k závěru, že se o tzv. poúrazovou artrózu nejedná.

34. Znalecký posudek celé jméno znalce soud blíže nehodnotí, resp. nevyvozuje z něj žádné skutkové závěry, a to pro jeho nejednoznačné časové určení ustálení zdravotního stavu žalobkyně.

35. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení soud žádná skutková zjištění nečiní, neboť ošetřující lékař MUDr. jméno příjmení se pouze vyjádřil k záznamům ve zdravotnické dokumentaci, avšak pro rozhodnutí sporu bylo významné ustálení zdravotního stavu žalobkyně (k čemuž se svědek, který v dané věci nebyl ustanoven znalcem, nevyjadřoval a vyjadřovat ani nemohl).

36. Důkazní návrh na výslech svědka ošetřujícího lékaře MUDr. jméno byl jako nadbytečný zamítnut, neboť soud vycházel ze závěru rozhodnutí Krajského soudu v Brně o tom, že otázka stabilizace ustálení zdravotního stavu žalobkyně je otázkou odbornou, k jejímuž posouzení je třeba odborných znalostí, a to znaleckým dokazováním (a tedy nikoli výslechem ošetřujících lékařů coby svědků, jak soud nalézací již jedenkrát provedl v případě ošetřujícího lékaře MUDr. příjmení příjmení, pro což z výslechu svědka příjmení jméno příjmení soud žádná skutková zjištění nečinil - viz odst. 35 tohoto rozsudku).

37. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení přicházelo do úvahy rozhodnout podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Jelikož však ve věci úspěšná žalovaná stejně jako vedlejší účastník na straně žalované náhradu nákladů řízení přiznat nežádala, bylo o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou a žalobkyní a vedlejším účastníkem rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. K námitce nemravnosti námitky promlčení: Žalobkyně namítala, že námitka promlčení vznesená žalovanou je nemravná, a soud by k ní tedy neměl přihlížet. Žalobkyně tvrdila, že po předmětném úrazu byla ve velmi špatném fyzickém a psychickém stavu a řešila pouze své zdraví, a proto neřešila plynutí času a případné promlčení jejího nároku. Toto tvrzení žalobkyně je však v rozporu s tím, co vyšlo v řízení najevo. Žalobkyně se na žalovanou, resp. vedlejšího účastníka obracela, a to již v roce 2009, když žádala o zaplacení náhrady vytrpěných bolestí, k čemuž došlo, což ostatně žalobkyně uvedla i do žaloby. Žalobkyně tedy se aktivně v roce 2009 o své nároky zajímala. Pokud žalobkyně poukazuje na své onkologické onemocnění, nelze vyloučit, že tato diagnóza či léčba může člověka paralyzovat, nicméně onkologické onemocnění bylo žalobkyni diagnostikováno až v roce 2013, avšak žalobkyně se o ustálení zdravotního stavu dozvěděla již v roce 2009. Tvrzení žalobkyně o tom, že pro špatný fyzický a psychický stav řešila pouze své zdraví, je v rozporu s tím, že žalobkyně až do roku 2013 byla u žalované zaměstnána, tedy vykonávala pro žalovanou práci. Žalovaná se na uplynutí dvouleté promlčecí doby nikterak nepodílela (nechovala se vůči žalobkyni nikterak lstivě snažíce se dosáhnout ztráty obezřetnosti žalobkyně ohledně plynutí promlčecí doby). Vzhledem k uvedenému není možno dospět k závěru, že by se žalovaná námitkou promlčení bránila nemravně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ – PSČ obec, ulice a číslo. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.