5 C 87/2016

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Věroslava Řezáče a členů senátu JUDr. jméno příjmení příjmení a Mgr. jméno příjmení ve věci žalobkyně a/: celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec žalobkyně b/: celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec žalobkyně c/: celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec a žalované: osobní údaje žalované sídlem ulice a číslo , PSČ obec za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: pojišťovna IČO sídlem adresa o náhradu škody pozůstalým ve výši: 240.000 Kč s příslušenstvím žalobkyni a/ 240.000 Kč s příslušenstvím žalobkyni b/ 363.194 Kč s příslušenstvím žalobkyni c/ rozsudkem <b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a/</b> <b>a) 240.000 Kč,</b> <b>b) úroky z prodlení z částky 240.000 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b/</b> <b>a) 240.000 Kč,</b> <b>b) úroky z prodlení z částky 240.000 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni c/</b> <b>a) 363.194 Kč,</b> <b>b) úroky z prodlení z částky 363.194 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>IV. Mezi žalobkyní a/, žalobkyní b/, žalobkyní c/ a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Mezi žalobkyní a/, žalobkyní b/, žalobkyní c/ a vedlejším účastníkem na straně žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně a/, žalobkyně b/, žalobkyně c/ se žalobou ze dne [datum], která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena téhož dne, domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit a. žalobkyni a/ 240.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení za dobu ode dne [datum] do zaplacení, b. žalobkyni b/ 240.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení za dobu ode dne [datum] do zaplacení, c. žalobkyni c/ 363.194 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení za dobu ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdily, že žalobkyně c/ uzavřela dne [datum] sňatek s [jméno] [příjmení] a z tohoto manželství se dne [datum] narodila [celé jméno žalobkyně] a dne [datum] [jméno] [příjmení]. Manžel žalobkyně c/ a současně otec žalobkyně a/ a b/ byl zaměstnancem žalované, která ho dne [datum] vyslala na služební cestu za účelem školení v automobilce Škoda v [obec]. Součástí příkazu ke služební cestě bylo přidělení služebního vozidla Škoda Fabia [registrační značka] a příkaz, aby se do areálu továrny Škoda v [obec] dopravil nejpozději do 8,00 hod., kdy mělo být zahájeno školení. Dne [datum] v době okolo 7,05 hod. došlo na silnici I. třídy [číslo] v katastru [územní celek] k dopravní nehodě mezi vozidlem Škoda Fabia [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], a nákladním vozidlem [anonymizováno], kdy vozidlo Škoda Fabia z nezjištěné příčiny náhle přejelo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu dobu jelo předmětné nákladní vozidlo, přičemž došlo ke vzájemnému střetu, při němž [jméno] [příjmení] utrpěl těžká zranění, v důsledku kterých zemřel. Věc byla šetřena Policií ČR a byla ukončena usnesením o odložení věci, neboť nešlo o podezření z trestného činu. [příjmení] [jméno] [příjmení] nastala při plnění pracovních úkolů, neboť byl vyslán zaměstnavatelem na služební cestu, tuto musel vykonat zčásti mimo svoji pracovní dobu vozidlem svěřeným zaměstnavatelem. [jméno] [příjmení] trasu dlouhou 219 km musel vykonat v čase do 8,00 hod., a vzhledem ke vzdálenosti [jméno] [příjmení] vyjel z domova ve 4,15 hod. Náklady za pohřeb činily 39.995 Kč, hřbitovní poplatky činily 1.199 Kč. Za zřízení pomníku žalobkyně c/ vydala 82.000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých činí u manžela 240.000 Kč a u dětí shodnou částku. Zástupce žalobkyň vyzval žalovanou ke splnění dluhu, což žalovaná odmítla.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemným podáním ze dne [datum] (č.l. 20 – 22 soud. spisu). Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná tvrdila, že zesnulý zaměstnanec byl seznámen s právními a ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle žalované zesnulý zaměstnanec byl v době předmětného pracovního úrazu držitelem řidičského oprávnění skupiny A, A1, A2, B, B1, [příjmení], C, C1, C1E, CE, T č. EI [číslo]. Žalovaná dále tvrdila, že smrt zesnulého zaměstnance byla vyvolána výhradně tím, že svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž tyto skutečnosti byly jedinou příčinou smrti. K tomuto žalovaná uvedla, že zesnulý zaměstnanec dne [datum] v 7,05 hod. jel osobním motorovým vozidlem Škoda Fabia [registrační značka] po silnici I. třídy [číslo] ve směru jízdy od obce Hořice směrem na obec Jičín. Po projetí obcí [obec] z nezjištěného důvodu se nevěnoval plně řízení vozidla, čímž přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde narazil přední částí vozidla do levé přední části nákladního vozidla [značka automobilu] [registrační značka]. Podle žalované do nehodového děje nevstoupila žádná jiná skutečnost či okolnost, která by se spolupodílela na vzniku dopravní nehody a zároveň by nebyla přičitatelná žalobci. Žalovaná tak má za to, že se zprostila povinnosti nahradit škodu z předmětného pracovního úrazu a žalovaná tak navrhla žalobu zamítnout.

3. Na návrh žalované do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované vstoupila [pojišťovna].

4. Vedlejší účastník na straně žalované zastával stejné stanovisko jako žalovaná, přičemž podáním ze dne [datum] (č.l. 64 – 65 soud. spisu) vedlejší účastník doplnil: Zesnulý zaměstnanec porušil ust. § 11 z. č. 361/2000 Sb., podle kterého se jezdí vpravo, a dále zesnulý zaměstnanec porušil ust. § 16 zákona o silničním provozu, když ohrozil protijedoucího řidiče a ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, a to tím, že přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde narazil přední částí vozidla do levé přední části nákladního vozidla zn. Scania. Zesnulý zaměstnanec také porušil ust. § 3 zákona o silničním provozu, neboť pokračoval v jízdě i přesto, že si musel být vědom, že pro aktuální snížené tělesné nebo duševní schopnosti může ohrozit bezpečnost provozu, což vedlejší účastník dovodil z úředního záznamu nadpor. [anonymizováno] [příjmení], který uvedl, že již značnou dobu před nehodou vykazovalo řízení zesnulého zaměstnance alarmující znaky usínání, popř. jiné výrazné inkompetence, když nejprve při vjezdu z [obec] bez jakýchkoliv příčin brzdil po dobu několika vteřin, následně 2x najel doprostřed vozovky a posléze náhle vybočil do protisměru, kde se střetl s nákladním vozidlem [značka automobilu].

5. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 22.9.2017, č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením ze dne 19.12.2017, č. j. [číslo jednací], tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni a/ 240.000 Kč s přísl. (výrok I.), žalobkyni b/ 240.000 Kč s přísl. (výrok II.), žalobkyni c/ 363.194 Kč s přísl. (výrok III.), dále uložil žalované společně s vedlejším účastníkem zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni a/, žalobkyni b/ a žalobkyni c/ náhradu nákladů řízení ve výši 94.561,50 Kč (výrok IV.), a dále uvedeným (doplňujícím) usnesením uložil povinnost žalované zaplatit společně a nerozdílně s vedlejším účastníkem České republice, zastoupené Okresním soudem v Prostějově, soudní poplatek ve výši 42.160 Kč. Soud I. stupně dospěl k závěru, že otec žalobkyně a/, žalobkyně b/ a manžel žalobkyně c/ byl zaměstnancem žalované, přičemž zemřel následkem pracovního úrazu, pro což je povinností žalované, tedy zaměstnavatele, poskytnout náhradu přiměřených nákladů spojených s jeho pohřbem (123.194 Kč; ust. § 375 odst. 1 písm. b/ zák. č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do 30.9.2015) a jednorázové odškodnění pozůstalým ([číslo] každé žalobkyni; ust. § 375 odst. 1 písm. d/ zák. č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do 30.9.2015).

6. O odvolání žalované a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 22.9.2017, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením ze dne 19.12.2017, č. j. [číslo jednací], rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.12.2019, č. j. [číslo jednací], č. j. [spisová značka], tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soud odvolací uložil soudu I. stupně, aby se opětovně zabýval a vypořádal s obranou žalované, že jedinou příčinou předmětné dopravní nehody [jméno] [příjmení] bylo jím zaviněné porušení dopravních předpisů, a pokud dospěje k závěru, že obrana žalované je důvodná, bude se zabývat tvrzením žalobkyň, že příčinou nehody mohla být organická změna vedoucí ke ztrátě vědomí, event.. jiný záchvat [jméno] [příjmení] v důsledku pracovní vytíženosti a odpovědnosti za splnění úkolů, a jelikož ze strany žalobkyň se jedná o zcela obecné tvrzení bez uplatnění konkrétního tvrzení o příčině dopravní nehody, bude na místě vyzvat žalobkyně podle ust. 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení o skutečnostech, z nichž bude vyplývat, že k porušení dopravních předpisů [jméno] [příjmení] došlo nezaviněně v důsledku konkrétní zdravotní indispozice, a k označení důkazů k prokázání takto uplatněného tvrzení.

7. V průběhu ústního jednání dne [datum] byly žalobkyně poučeny dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. tak, aby doplnily tvrzení, že příčinou nehody mohla být organická změna vedoucí ke ztrátě vědomí, event.. jiný záchvat [jméno] [příjmení], tedy aby doplnily tvrzení, z nichž bude vyplývat, že k porušení dopravních předpisů [jméno] [příjmení] došlo nezaviněně v důsledku konkrétní zdravotní indispozice, a k takto doplněným tvrzením, aby označily důkazy. Na toto poučení reagovaly žalobkyně doplněním tvrzení tak, že příčinou dopravní nehody mohla být např. nějaká náhlá zdravotní indispozice, např. mrtvička nebo jiný podobný záchvat, přičemž k prokázání těchto tvrzení žalobkyně navrhly vyslechnout [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který prováděl pitvu [jméno] [příjmení], a dále navrhly důkaz pitevním protokolem z r. 2014.

8. Mezi žalobkyněmi a žalovanou nebylo sporným: [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované. Žalovaná [jméno] [příjmení] vyslala na dne [datum] na služební cestu do [obec]. Součástí příkazu ke služební cestě bylo přidělení služebního vozidla Škoda Fabia [registrační značka] a příkaz, aby se do areálu továrny Škoda v [obec] dopravil nejpozději do 8,00 hod.

9. Mezi žalobkyněmi a žalovanou nebylo sporným: Dne [datum] v době kolem 7,05 hod. došlo na silnici I. třídy [číslo] v katastru [územní celek] k dopravní nehodě mezi vozidlem [anonymizováno] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], a nákladním vozidlem Scania, kdy vozidlo Škoda Fabia náhle přejelo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu dobu jelo nákladní vozidlo [anonymizováno], přičemž došlo ke vzájemnému střetu, při němž [jméno] [příjmení] utrpěl těžká zranění, v důsledku kterých zemřel.

10. Oddacím listem (č.l. 6 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně c/ dne [datum] uzavřela manželství s [jméno] [příjmení].

11. Rodnými listy (č.l. 7, 1. a 2. str. soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně a/ a žalobkyně b/ jsou dcerami [jméno] [příjmení].

12. Úmrtním listem (č.l. 8 soud. spisu) je prokázáno, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum].

13. Pracovní smlouvou (založena v přílohové obálce) je prokázáno, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované.

14. Cestovním příkazem (založen v přílohové obálce) je prokázáno, že žalovaná příkazem ze dne [datum] vyslala [jméno] [příjmení] na pracovní cestu do [obec].

15. Spisem Policie ČR, oddělení obecné kriminality [obec], sp. zn. KRPH [číslo] [rok] [číslo] je prokázáno: Dne [datum] v 7,05 hod. došlo na silnici I. třídy [číslo] v katastru [územní celek] k dopravní nehodě, kdy došlo ke střetu vozidla Škoda Fabia [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], a vozidla [anonymizováno] [registrační značka], kdy po projetí obcí [obec] na rovném volném úseku uvedené silnice se z dosud nezjištěného důvodu [jméno] [příjmení] nevěnoval plně řízení vozidla, čímž přejel s vozidlem do protisměrného jízdního pruhu, kde narazil do protijedoucího vozidla zn. Scania [registrační značka], přičemž [jméno] [příjmení] utrpěl těžká zranění, v důsledku kterých zemřel (tento závěr vyplývá z protokolu o nehodě v silničním provozu; č.l. 2 – 4 uvedeného spisu). Úředním záznamem ze dne [datum], který byl sepsán s žalobkyní c/, je prokázáno, že [jméno] [příjmení] v den dopravní nehody vstával ve 4,15 hod. Úředním záznamem ze dne [datum], který byl sepsán s [jméno] [příjmení], řidičem nákladního vozidla [anonymizováno], je prokázáno, že přejetí vozidla Škoda Fabia do protisměru bylo plynulé. Úředním záznamem ze dne [datum], který byl vyhotoven nadpor. Bc. [jméno] [příjmení], zástupcem vedoucího dopravního inspektorátu [obec], je prokázáno, že [jméno] [příjmení] v obci [obec] dojel vozidlo řízené [jméno] [příjmení], přičemž při výjezdu z obce Ostroměř vozidlo řízené [jméno] [příjmení] začalo brzdit, aniž by se před jeho vozidlem nacházelo jiné vozidlo, a toto brždění trvalo přibližně 2 vteřiny. Při průjezdu obcí [obec] vozidlo, které řídil [jméno] [příjmení], nenadále najelo levou částí vozidla na střed vozovky a pak se opět vrátilo vpravo, což se ještě jednou opakovalo. Po projetí obce Konecchlumí (přibližně 700 metrů za obcí [obec]) vozidlo, které řídil [jméno] [příjmení], vybočilo vlevo do jízdní dráhy nákladního vozidla a došlo ke střetu těchto vozidel. Trestní věc podezření ze spáchání trestného činu bez stanovené právní kvalifikace bylo odloženo, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo namístě věc vyřídit jinak, přičemž Policie ČR, oddělení obecné kriminality [obec], dospěla k závěru, že vozidlo Škoda Fabia, které řídil [jméno] [příjmení], přejelo do protisměrného jízdního pruhu z nezjištěné příčiny (tento závěr vyplývá z rozhodnutí PČR OOK [obec] ze dne [datum]).

16. Fakturou (č.l. 61 soud. spisu), prezenční listinou (č.l. 61, 2. str. soud. spisu) a osnovou pravidelného školení zaměstnanců – řidičů (č.l. 62 – 63 soud. spisu) a protokolem o nehodě v silničním provozu (č.l. 2 – 4 připojeného spisu PČR OOK [obec] sp. zn. KRPH [číslo] 2014 [číslo]) je prokázáno, že zesnulý [jméno] [příjmení] byl držitelem řidičského oprávnění sk. A, A1, A2, AM, B, B1, [příjmení], C, C1, C1E, CE, T čísla [příjmení] [číslo] a účastnil se pravidelného školení zaměstnanců žalované, které se týkalo zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, z. č. 247/2000 Sb. a dále mimo jiné i teorie řízení a zásady bezpečné jízdy, čímž je prokázáno tvrzení žalované, že zesnulý zaměstnanec měl mimořádnou znalost týkající se dopravních předpisů a tvrzení žalované o tom, že žalovaná dbala na prohlubování znalostí svých zaměstnanců ohledně dopravních předpisů.

17. Daňovým dokladem (č.l. 9 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně c/ byla vyzvána k zaplacení částky 39.995 Kč v souvislosti s pohřbem [jméno] [příjmení].

18. Smlouvou [číslo] o nájmu hrobového místa (č.l. 10 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně c/ dne [datum] uzavřela s Městem Konice smlouvu o nájmu hrobového místa na dobu od [datum] do [datum], a to za cenu 1.199 Kč.

19. Fakturou (č.l. 11 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně c/ byla vyzvána, aby dne [datum] zaplatila 82.000 Kč za zhotovení a montáž pomníku na hřbitově v obci [obec].

20. Korespondencí mezi zástupcem žalobkyň (č.l. 12 soud. spisu) a žalovanou (č.l. 13 soud. spisu) je prokázáno, že zástupce žalobkyň vyzval žalovanou k jednání ohledně náhrad pozůstalým, což žalovaná odmítla.

21. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 14 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby vyzvaly žalovanou ke splnění dluhu.

22. Pitevním protokolem [číslo] Fakultní nemocnice [obec] z r. 2014 (č. l. 185-191 soud. spisu) je prokázáno: Při dopravní nehodě dne [datum] utrpěl [jméno] [příjmení] zhmoždění mozku, zlomeniny lebky, krvácení do mozkových komor, a to po tupém úrazu hlavy, trupu a končetin, přičemž jako přímá příčina smrti bylo určeno zhmoždění mozku.

23. Z pitevního protokolu nevyplynulo, že příčinou předmětné dopravní nehody byla organická změna vedoucí ke ztrátě vědomí [jméno] [příjmení], příp. jiná zdravotní indispozice.

24. Výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (který prováděl pitvu [jméno] [příjmení]) je prokázáno: Pokud by při pitvě byl zjištěn nález např. akutního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, výduť břišní srdečnice apod., tak by toto zjištění bylo v pitevním protokolu. Svědek dále uvedl (a to obecně nikoli k [jméno] [příjmení]), že na úrovni oběhového systému může docházet k funkčním změnám, které nemusí zanechat jakékoliv pitvou postřehnutelné, popsatelné změny.

25. Podle ust. § 366 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 30.9.2015, zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

26. Podle ust. § 367 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 30.9.2015, zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně dodržovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

27. Podle ust. § 367 odst. 2 z. č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 30.9.2015, zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) (pozn. soudu: míněno ustanovení § 367 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 31.12.2014) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy a nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel, vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem, být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

28. Podle ust. § 11 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.

29. Podle ust. § 3 odst. věta první 1 zák. č. 361/2000 Sb. provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost tohoto provozu.

30. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána nedůvodnou.

31. Žalobkyně c/ byla ke dni [datum] manželkou [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl otcem žalobkyně a/ a žalobkyně b/. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované. [jméno] [příjmení] byl dne [datum] vyslán na pracovní cestu, kterou měl vykonat dne [datum], a to přiděleným vozidlem Škoda Fabia, r.z. [anonymizováno]. V průběhu pracovní cesty dne [datum], v době okolo 7,05 hod. vozidlo Škoda Fabia r.z. [anonymizováno], které řídil [jméno] [příjmení], z nezjištěné příčiny přejelo do protisměrného jízdního pruhu, kde se střetlo s nákladním vozidlem Scania. Před tímto střetem vozidlo řízené [jméno] [příjmení] projíždělo obcí [obec], kdy při výjezdu z [územní celek] začalo brzdit, aniž by se před jeho vozidlem nacházelo jiné vozidlo, dále pokračovalo do [územní celek], kdy při průjezdu touto obcí vozidlo opakovaně (celkem 2x) z nenadání najelo levou částí vozidla na střed vozovky, a poté se vrátilo vpravo a po projetí [územní celek] (přibližně 700 m za touto obcí) došlo k výše uvedenému střetu vozidel. Při střetu vozidla Škoda Fabia s nákladním vozidlem [anonymizováno] utrpěl [jméno] [příjmení] zranění, kterým podlehl. Při této dopravní nehodě utrpěl [jméno] [příjmení] tupý úraz hlavy, trupu a končetin, zlomeninu lebky, krvácení do mozkových komor a zhmoždění mozku, které bylo přímou příčinou smrti. Při pitvě nebyl zjištěn akutní infarkt myokardu, ani cévní mozková příhoda, ani výduť břišní srdečnice ani jiná akutní chorobná změna. (Závěr o příbuzenském vztahu žalobkyně a/, žalobkyně b/ a žalobkyně c/ a [jméno] [příjmení] soud činí z rodných listů a z oddacího listu. Závěr o pracovním poměru [jméno] [příjmení] u žalované soud činí z pracovní smlouvy. Závěr o pracovní cestě soud činí z cestovního příkazu. Závěr o dopravní nehodě a průběhu jízdy na trese [obec] [obec] až po střet vozidel soud činí z úředního záznamu, který je součástí spisu Policie ČR. Závěr o příčině dopravní nehody – vzájemný střet vozidel po vybočení vozidla, které řídil [jméno] [příjmení], vlevo do jízdní dráhy nákladního vozidla – soud činí z protokolu o ohledání místa činu, který je součástí spisu Policie ČR, oddělení obecné kriminality [obec]. Závěr o smrti [jméno] [příjmení] a příčině smrti [jméno] [příjmení] soud činí z pitevního protokolu a závěr a nezjištění akutních chorobných změn soud činí z výslechu svědku [příjmení] [jméno] [příjmení] ve spojení s pitevním protokolem)

32. Podle rozsudku NS ČR ze dne 9. září 2010 ve věci sp. zn. [spisová značka] (a to části odůvodnění):„ Otázku porušení právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, seznámení s nimi a soustavného vyžadování a kontrolování jejich znalosti a dodržování ve smyslu ust. § 191 odst. 1 písm. a) zák. práce ve vztahu k tzv.„ mikro spánku“ řidiče motorového vozidla se – jak správně uvedl odvolací soud – již dovolací soud zabýval. Byl přijat názor, že vzhledem k tomu, že právními a ostatními předpise k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí kromě jiných i dopravní předpisy (srov. § 273 odst. 1 zák. práce), je řádné seznámení s nimi podmínkou rozhodující o tom, zda se zaměstnavatel bude moci zprostit odpovědnosti za pracovní úraz vzniklý porušením takových předpisů. I když s obsahem právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnance zpravidla seznamuje zaměstnavatel, zákoník práce ani jiný právní předpis nevylučují, aby toto seznámení prováděl v dostatečné míře jiný subjekt (orgán) odlišný od zaměstnavatele. V oblasti dopravních předpisů je úroveň dosažené odborné způsobilosti prověřována zkouškami; provádění zkoušek (popř. ve stanovených případech přezkušování) z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel bylo svěřeno policii. Policie také podle ust. § 2 odst. 1 písm. i) zák. č. 283/1991 Sb., o policii, dohlíží (dohlížela) na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí (spolupůsobila) při jeho řízení. Proto při zkoumání, zda se zaměstnavatel podle ust. § 191 odst. 1 písm. a) zák. práce zprostí odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance, u něhož je řízení vozidla předmětem pracovního vztahu, osvědčuje seznámení zaměstnance s dopravními předpisy i zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Protože na bezpečnost a plynulost silničního provozu včetně dodržování pravidel silničního provozu dohlíží policie, není ani třeba zkoumat kontrolu znalostí a dodržování těchto pravidel zaměstnavatelem (srov. rozsudek NS ČR ze dne 23.5.2001, sp. zn. 21 Cdo 1239/2000, uveřejněný ve sbírce soudních rozhodnutí pod poř. [číslo] roč. 2002). Povinností řidiče motorového vozidla je dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). V ust. § 5 odst. 2 písm. c) citovaného zákona je stanoveno, že řidič nesmí řídit vozidlo mj. v případech, kdy je jeho schopnost k řízení vozidla snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. Na řidiči tak je, aby posoudil případnou existenci zdravotní indispozice (nebo její potencionální nebezpečí), a tomuto přizpůsobil své chování; za určitých okolností by tedy nesměl jízdu buď vůbec vykonat anebo v ní pokračovat, popř. v ní pokračovat bez přiměřeného odpočinku. Úvaha řidiče o schopnosti k řízení vozidla musí být založena a musí vycházet z konkrétních okolností, které zná anebo které by znát měl, jako kupř. že lidský organizmus po pracovním výkonu při dlouhodobějším výkonu a při nedostatečném spánku nebo jiném odpočinku je v zátěžových situacích náchylnější k únavě. Namítá-li žalovaný, že„ mikro spánku“ nemohl zabránit, přehlíží, že k tomu, že aby zaměstnanec dostál své povinnosti dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 135 odst. 2 písm. a/ zák. práce (, je na něm, aby on sám z hlediska výše uvedených zásad posoudil, zda je za daných okolností vůbec schopen v plnění pracovních úkolů (řízení motorového vozidla) pokračovat, a zda tedy nemá výkon této práce přerušit anebo, pokud bude v práci pokračovat, za jakých podmínek (jaká učiní opatření k tomu, aby nadále splňoval předpoklady pro řízení motorového vozidla). Jestliže tedy zaměstnanec – řidič před započetím jízdy, nebo v jejím průběhu, spoléhá na to, že ji může bezpečně vykonávat, ačkoli ví o okolnostech, které by mohly mít negativní vliv na jeho schopnost ovládat motorové vozidlo, a přesto těmto okolnostem nepřizpůsobí ani režim své jízdy, zejména zařazováním častějších zastávek s přiměřenou dobou odpočinku, jde v případě pracovního úrazu – dopravní nehody způsobené ztrátou kontroly nad vozidlem v důsledku náhlé indispozice vyvolané výše uvedenými okolnostmi – o zaviněné porušení právních předpisů k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při práci (dopravních předpisů) – srov. obdobně již výše citovaný rozsudek NS ČR ze dne 23.5.2001 sp. zn. 21 Cdo 1239/2000, uveřejněný ve sbírce soudních rozhodnutí pod poř. [číslo] roč. 2002“. 33. [jméno] [příjmení] byl držitelem řidičského oprávnění sk. A, A1, A2, AM, B, B1, [příjmení], C, C1, C1E, CE, T číslo EI [číslo] (tento závěr vyplývá z protokolu o nehodě v silničním provozu). [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Podle ust. § 5 odst. 2 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb. řidič nesmí řídit vozidlo mj. v případech, kdy je jeho schopnost k řízení vozidla snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. [jméno] [příjmení] již více jak 700 metrů před předmětnou dopravní nehodou (a to v obci [obec] a při průjezdu obcí [obec]) vozidlo řídil tak, že bez zjevné příčiny brzdil, opakovaně najížděl (bez vnějších příčin) ke středu vozovky a vracel se zpět do svého jízdního pruhu a následně vybočil vlevo do jízdní dráhy protijedoucího nákladního vozidla, kdy došlo ke střetu těchto vozidel. Z řízení vozidla [jméno] [příjmení] před předmětnou dopravní nehodou lze usuzovat, že se řízení vozidla řádně nevěnoval, což nakonec vedlo ke střetu vozidel. Pokud byl příčinou nevěnování se řízení vozidla zdravotní stav [jméno] [příjmení] (což nebylo žalobkyněmi konkrétně tvrzeno a v řízení nebylo prokázáno), měl [jméno] [příjmení] tomuto zdravotnímu stavu přizpůsobit své chování a neměl jízdu buď vůbec vykonat anebo v ní pokračovat, popř. v ní pokračovat bez přiměřeného odpočinku. [příjmení] [jméno] [příjmení] (zaměstnanec-řidič) v průběhu jízdy (minimálně počínaje výjezdem z [územní celek] přes průjezd obcí [obec] až po střet vozidel za obcí [obec]), se řízení vozidla řádně nevěnoval (když bezdůvodně brzdil či bezdůvodně vyjížděl ze svého jízdního pruhu), spoléhal na to, že jízdu může bezpečně vykonat, ačkoliv s ohledem na způsob jízdy věděl o okolnostech, které by mohly mít negativní vliv na jeho schopnost ovládat motorové vozidlo, a přesto těmto okolnostem režim své jízdy nepřizpůsobil, jedná se v případě pracovního úrazu - dopravní nehody způsobené ztrátou kontroly nad vozidlem v důsledku náhlé indispozice, které řidiči musely být již známy, o zaviněné porušení právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Skutečnost, že vybočení vlevo do jízdní dráhy nákladního vozidla po projetí obcí [obec], nebylo způsobeno akutní zdravotní indispozicí řidiče, lze dovodit z pitevního protokolu ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a ve spojení s řízením vozidla [jméno] [příjmení] před předmětnou dopravní nehodou.

34. Žalobkyně byly v průběhu řízení poučeny podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení o skutečnosti, z nichž bude vyplývat, že k porušení dopravních předpisů [jméno] [příjmení] došlo nezaviněně v důsledku konkrétní zdravotní indispozice. Žalobkyně setrvaly na svém původním vyjádření (a to neurčitém), že k porušení dopravních předpisů [jméno] [příjmení] mohlo dojít nezaviněně v důsledku neurčité zdravotní indispozice. Žalobkyně tedy konkrétní zdravotní indispozici, která byla důsledkem porušení dopravních předpisů [jméno] [příjmení], netvrdily a neprokázaly. Žalobkyně k neurčitě tvrzené zdravotní indispozici [jméno] [příjmení] navrhly (a to po provedení důkazu pitevním protokolem a důkazu výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) zpracovat znalecký posudek. Tento důkazní návrh však činily ke zcela obecnému a nekonkrétnímu tvrzení o zdravotní indispozici [jméno] [příjmení]. Jelikož z pitevního protokolu ve spojení s výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že při pitvě nebyly zjištěny akutní chorobné změny (což soud dovozuje z toho, že tyto nebyly do pitevního protokolu zaneseny) a v obecné rovině funkční změny na úrovni oběhového systému nemusí zanechat pitvou postřehnutelné popsatelné změny, byl důkazní návrh žalobkyň na zpracování znaleckého posudku jako nadbytečný zamítnut (žalobkyně konkrétní tvrzení o zdravotní indispozici [jméno] [příjmení] neuplatnily, případné zjištění, že příčinou dopravní nehody mohla být organická změna vedoucí ke ztrátě vědomí, event.. jiný záchvat [jméno] [příjmení], je nevýznamné, když jedině významné by bylo zjištění, že konkrétní organická změna vedla ke ztrátě vědomí [jméno] [příjmení], a tato byla příčinou dopravní nehody, avšak i v tomto případě by soud musel hodnotit způsob řízení [jméno] [příjmení] více jak 700 metrů před předmětnou dopravní nehodou, tedy zda tato konkrétní organická změna se projevovala v tuto dobu, což však by muselo vést k závěru, že řidič o této zdravotní indispozici již věděl a nepřizpůsobil jí své chování).

35. Jelikož soud dospěl k závěru, že jedinou příčinou nehody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů [jméno] [příjmení] (konkrétně § 3 odst. 1 věta první, § 11 odst. 1 zák. č. 361/200 Sb., u kterého je jeho dodržování a kontrola znalostí svěřena Policii ČR, a proto není třeba zkoumat, zda dodržování a znalost tohoto zákona vyžadoval a kontroloval i zaměstnavatel, tj. žalovaný), když z objektivně zjištěného průběhu nehodového děje a chování řidiče, které nehodovému ději předcházelo, lze uzavřít, že jedinou příčinou dopravní nehody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů ze strany [jméno] [příjmení]. Jelikož soud dospěl k tomuto závěru, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

36. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení přicházelo do úvahy rozhodnout podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Jelikož vedlejší účastník na straně žalované se náhrady nákladů řízení vzdal, bylo o náhradě nákladů řízení žalobkyněmi a vedlejším účastníkem na straně žalovaná rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána ani ve věci úspěšné žalované, neboť soud dospěl k závěru, a to s ohledem na to, že žalobkyně nebyly přímo přítomny pracovnímu úrazu – dopravní nehodě – a jako pozůstalé tak mají pouze zprostředkované informace, v čemž soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele pro to, aby ve věci úspěšné žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 150 o.s.ř.).