6 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnictví k nemovitostem s návrhem na vydání předběžného opatření

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům na pozemku parc. č. hodnota, v k. ú. adresa, zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, pozemku parc. č. Anonymizováno, zahrada, a pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, rodinný dům na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. Anonymizováno, obec adresa, vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 47.492,50 Kč, k rukám zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 25. 1. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům na pozemku parc. č. hodnota, v k. ú. adresa, zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, vedeném u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pozemku parc. č. Anonymizováno, zahrada, a pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, rodinný dům na pozemku parc. č. Anonymizováno, v k. ú. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. Anonymizováno, obec adresa, vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně darovala žalované jako své snaše předmětné nemovitosti a to darovací smlouvou ze dne datum a darovací smlouvou ze dne datum. Žalovaná dary přijala. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k žalobkyni chovala a chová tak, že tím zjevně hrubě porušuje dobré mravy, rozhodla se žalobkyně požadovat vrácení daru a doručila žalované oznámení o tom, že odstoupila od darovacích smluv a že žádá vrácení darů. Žalobkyně je těžce zdravotně postižená, od roku 1998 se léčí pro Anonymizováno a Anonymizováno způsobující Anonymizováno. Celkový stav se pozvolna ale trvale zhoršoval. Od roku 2008 byla ambulantně léčena pro závažnou podezřelý výraz. K tomu se dále přidala zhruba od roku 2012 Anonymizováno choroba, podezřelý výraz. Žalobkyně nemůže žalované prominout, že se k ní v minulosti chovala a chová soustavně tak, že tím hrubě poručuje dobré mravy a také zjevně využila jejího špatného zdravotního a duševního stavu a omezené pohyblivosti. Žalovaná zejména: a) nepřepsala dodávky služeb (elektřina, plyn, vodné, stočné a další) na svoje jméno a tyto dodávky služeb nehradila, přitom o provedení předpisů poskytovaných služeb žalovaná žalobkyni osobně ujistila; b) žalovaná bez vědomí žalobkyně jménem žalobkyně uzavřela smlouvy s poskytovateli energií a vody například s poskytovatelem Anonymizováno na základě falešné plné moci ze dne datum, ale úhrady nadále neplatila; c) z důvodu neplacení spotřeby energií a vody byla jako dlužník u poskytovatelů vedena žalobkyně, aniž by to tušila, přičemž žalobkyně nakonec dluhy uhradila nebo některé splácí dosud, zaplacené částky žalovaná nevrátila; d) žalovaná nikdy nenabídla žalobkyni pomoc v nemoci, neprojevila starost nebo péči o její zdraví a o její osobu; e) žalovaná nedovolovala, respektive neumožňovala svým dětem (vnučkám žalobkyně), styk s žalobkyní a tento stav trvá dosud; f) žalovaná své děti manipulativně naváděla proti žalobkyni (žalobkyni dokonce telefonovala vnučka jméno FO a řekla jí mimo jiné ošklivé věci, že ji nenávidí); g) žalovaná před společnými známými a před svými dětmi žalobkyni trvale a přesvědčivě pomlouvala zejména svými výroky o tom, že se žalobkyně nestará o vnoučata a že nepomáhá žalované. Žalovaná na výzvu k vrácení daru nereagovala žádným způsobem kromě nových pomluv a osočování žalobkyně před dětmi a známými. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem je dán skutečností, že jako jejich výlučný vlastník je v katastru nemovitostí vedena žalovaná.

3. V průběhu řízení žalobkyně, a to i v reakci na podání žalované, ještě doplnila některá tvrzení. Uvedla mimo jiné, že s žalovanou byla v kontaktu prakticky denně a spolu denně komunikovaly. Když žalovaná žalobkyni navštěvovala, nikdy však nešlo o to, že by jí chtěla pomoci a že by se starala o její zdravotní stav. Kontakty mezi nimi pak skončily a stejně tak společné návštěvy ve věznici. Důvodem byl i spor mezi účastnicemi o další nemovitost, kterou chtěla žalovaná získat pro sebe. Tchýně žalobkyně jméno FO trpěla Anonymizováno a nebylo možné ji dále ponechávat samotnou v jejím rodinném domě. Protože ani žalobkyně se o ni nemohla ze zdravotních důvodů starat, umístila ji do domova důchodců nedaleko jejich bydliště. Po uvolnění místa byla následně přemístěna do specializovaného ústavu, kde byla až do doby své smrti. Není pravdou, že by žalovaná domluvila svoji kamarádku, aby bydlela u žalobkyně a aby jí pomáhala s péčí o její domácnost. Naopak v posuzované době žalobkyně požádala sociální službu, aby jí zajišťoval v době její nemoci, nemohoucnosti a neschopnosti úklid a pomoc v domácnosti a to dvakrát týdně. Pokud jde o zájem o děti žalované a kontakt s nimi, nemohla žalobkyně do Anonymizováno sama dojíždět s ohledem na nepříznivý zdravotní stav a ani neměla auto. Spíše pak předpokládala, že se tak mělo dít naopak, anebo že měla být vyzvednuta a převezena, nikdy se však nic takového nestalo. Dům v Anonymizováno byl stavěn nikoliv z prostředků žalobkyně, měl sloužit žalobkyni s manželem a žalobkyně nebyl nikdy na tomto projektu jakkoliv finančně, organizačně nebo jinak účastná. Náklady na vybudování domu hradila výlučně žalobkyně, která také vše vyřizovala. Dům v adresa zakoupila žalobkyně s manželem z rodinných úspor.

4. V písemném podání doručeném soudu dne 28. 9. 2022) žalobkyně ještě doplnila, že jednání žalované v rozporu s dobrými mravy a jejich hrubé porušování trvalo nejen po celou dobu, kdy byl syn žalobkyně jméno FO ve výkonu trestu, tj. do datum (podmíněné propuštění), ale trvá dosud. Dále poukazovala na skutečnost, že žalovaná byla osobou nemajetnou, vedla však nadstandardní život, a to jen díky darům od žalobkyně, kdy nájemní dům v adresa díky pronájmům generoval vysoké příjmy, a kdy si žalovaná nechávala hradit i dodávky energií a vody od žalobkyně. Vyloučena je rovněž možnost, že by žalobkyně byla schopna za vlastní prostředky vybudovat a zařídit nemovitosti v Anonymizováno tak, aby rodinný dům mohl být kolaudován v roce 2013 a další stavby pak odsouhlaseny k užívání v roce 2014.

5. K námitce promlčení práva na vrácení daru se pak žalobkyně vyjádřila tak, že není důvodná a je v rozporu s dobrými mravy. Přitom důvody, které způsobily, že žalobkyně požádala žalovanou o vrácení daru výzvou ze dne 12. 7. 2020 a žalobní návrh ze dne 7. 12. 2020 u soudu uplatnila až na začátku ledna 2021, jsou následující:

1. Žalobkyně očekávala návrat syna z výkonu trestu s nadějí, že se vztahy mezi ní a synem urovnají, že se tím urovnají také vztahy mezi ní, žalovanou a dětmi, a také dojde k vyřešení její finanční tísně. Syn jméno FO byl propuštěn z výkonu trestu podmíněně dne datum a trvalo ještě nejméně půl roku, než si k sobě znovu našli cestu, a to i v souvislosti se skutečnostmi, které se dozvěděl při rozpadu jeho manželství. K obnovení vztahů žalobkyně se synem docházelo postupně v první polovině roku 2020.

2. Těžké zdravotní potíže, včetně potíží podezřelý výraz, nedovolovaly žalobkyni, aby se do soudního sporu s žalovanou, tedy snachou, zapojila bez podpory své rodiny – manžel zemřel, syn byl ve výkonu trestu, dcera se od jakéhokoli sporu s žalovanou distancovala.

3. Žalobkyně byla přesvědčena, že pokud o vrácení daru v této situaci žalovanou požádá, povede to nejspíše k definitivnímu rozvratu vztahů žalobkyně se synem, s jeho manželkou, jejich dětmi, přitom stále doufala a přála si, aby se vše urovnalo, aby se mohla se synem, jeho rodinou a vnučkami stýkat, to ji od požadavku na vrácení daru odrazovalo.

4. Na konci roku 2019 a dále v roce 2020 do běhu událostí – stýkání se se synem, možných právních jednání – zasáhla pandemie koronaviru a nouzový stav taková jednání vlastně zcela znemožnil. Nebylo možné cestovat mezi okresy, těžce nemocná žalobkyně měla strach vycházet ze svého bytu a stýkat se s dalšími lidmi.

6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinila nesporným, že nemovitosti specifikované v žalobě nabyla na základě darovacích smluv ze dne datum a ze dne datum. Od žalobkyně pak obdržela prostřednictvím právní zástupkyně přípis ze dne 12. 7. 2020 (do datové schránky dne 13. 7. 2020), kterým se domáhá vrácení darovaných nemovitých věcí. Popřela však, že by se k žalobkyni jako dárkyni sama, nebo její děti, chovaly tak, že by tím hrubě porušovaly dobré mravy a naplnily důvody uvedené žalobkyní. K těmto důvodům pak jednotlivě uvedla následující: a) všechny služby spojené s užíváním nemovitostí jak v k. ú. adresa, tak v k. ú. Anonymizováno, platila, bez ohledu na to, na koho byly tyto doklady vystaveny; b) smlouvu s RWE na základě falešné plné moci neuzavřela, všechny kroky činila na základě dohody s žalobkyní a z kopie, kterou žalobkyně předložila soudu, nelze dovodit, že by šlo o falsifikát; c) nejpozději od roku 2015 byly všechny dodávky energií a vody vedeny na jméno žalované a i do té doby zálohy a doplatky platila; d) není pravdivé tvrzení, že by nenabídla žalobkyni pomoc v nemoci či neprojevila starost nebo péči o její osobu; e) pokud jde o styk dětí a žalobkyně, pak žalobkyně o děti nejevila žádný zájem, na návštěvě v Anonymizováno byla za celou dobu jen jednou. Naopak sama byla u žalobkyně po zadržení manžela denně a podporovala jí až do doby vzájemného rozkolu; f) zcela popírá, že by jakkoliv děti ovlivňovala negativně proti žalobkyni jako jejich babičce.

7. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení s tím, že žalobkyně vytýká údajné nemravné chování v létech 2014 až 2015, žaloba však byla podána až dne 25. 1. 2021. Přitom uváděné skutečnosti o neslušném chování jí byly známy v daný čas, kdy k nim mělo dojít.

8. Žalovaná v průběhu řízení dále doplnila, že v době, kdy byl manžel vzat do výkonu trestu, zůstala s dvěma malými dětmi sama a musela zajistit chod všech věcí rodiny. Dcera jméno FO Anonymizováno měla 5 roků a mladší dcera jméno FO 10 měsíců, takže neměla žádnou možnost pečovat o kohokoliv jiného, než o děti. I přesto byla s žalobkyní v denním kontaktu, za žalobkyní jezdila a s ní denně komunikovala. Jejich vztahy byly ještě dva roky harmonické a normální. Jejich rozkol začal až v situaci, kdy po dvou letech od uvěznění manžela, se začala žalobkyně proti žalované velmi negativně vymezovat. V tu dobu byl manžel ve výkonu trestu v Anonymizováno. Když dceru jméno FO nechala u žalobkyně přes noc v Anonymizováno, dcera o půlnoci volala a plakala s tím, že jí babička vykládala karty a vylíčila žalovanou jako zmiji, která nemá ráda jejího tátu a podobně. Dcera z toho byla v šoku. Žalobkyně karty pro dceru také po žalované chtěla, aby vedla jméno FO k výkladu karet a doslova ob den posílala výklad karet. Žalovaná žalobkyni žádala, aby toho zanechala. Následně při společné návštěvě manžela ve věznici v Anonymizováno došlo ke konfliktu, kdy žalobkyně měla výhrady, jak si může dovolit jezdit na dovolené a podobně. Chování žalobkyně následně při návštěvě ve věznici za účasti žalobkyně sdělila manželovi. Po této návštěvě napsala žalobkyně dopis synovi, že se v ničem omezovat nebudou ani ona ani její dcera, na což její syn napsal odpověď a od té doby se již spolu nebavili. Následně pak došlo i na přerušení kontaktů s žalovanou právnická osoba. Toto se událo v období roku 2014. Od té doby se žalobkyně od nich distancovala, distancovala se i od svého vlastního syna a komunikace zcela ustala. Také vztahy dcery jméno FO k babičce ochladly, ale to bylo poté, kdy žalobkyně nechala svoji tchýni jméno FO, umístit do ústavu, a když s dětmi za babičkou jméno FO jezdili na návštěvu, tak děti vnímaly nejen prostředí, ale i utrpení, kterým babička jméno FO procházela na sklonku svého života tím, že byla vykořeněna ze svého obvyklého bydliště a byla opuštěna. Přitom k jejímu vystěhování nebyl žádný důvod. Dcera jméno FO toto vnímala jako nespravedlnost a žalobkyni volala (někdy v roce 2015 nejpozději v roce 2016). S žalobkyní tedy není (a ani děti) v kontaktu nejméně 5 roků a po tuto dobu ani žalobkyně nijak nikdy a ničím neusilovala o kontakty s nimi (rovněž nekomunikovala se svým synem Jméno žalobkyně). Za této situace ani žalovaná o nějaký kontakt neusilovala. U jednání dne 20. 7. 2022 ještě žalovaná poukazovala na skutečnost, že důvod uvedený pod písm. g) nebyl uveden v samotném hmotně-právním jednání, a soud jej nemůže v řízení přezkoumávat.

9. Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalované darovala nemovitosti v k. ú. adresa a žalovaná dar bez výhrad přijala i s jeho příslušenstvím a součástmi. Podobně z darovací smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalované darovala nemovitosti v k. ú. Anonymizováno a žalovaná tyto bez výhrad i s příslušenstvím a součástmi přijala.

10. Z aktuálních výpisů z katastru nemovitostí právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že žalovaná je vedena jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí a to na základě darovací smlouvy ze dne datum (nemovitosti v k. ú. adresa) a darovací smlouvy ze dne datum (nemovitosti v k. ú. Anonymizováno).

11. Z přípisu žalobkyně žalované ze dne 12. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od darovacích smluv ze dne datum a datum a požádala žalovanou o vrácení darů podle obou darovacích smluv v souladu s ust. § 630 zák. č. 40/1964 Sb., o. z. Důvodem pro odstoupení bylo zjevné hrubé porušování dobrých mravů a výslovný nevděk vůči dárkyni nemovitostí v podstatě tak, jak bylo specifikováno v žalobě (viz výše) pod body a) – f). Žalovaná byla dále vyzvána k vyřízení nezbytných formalit souvisejících s vrácením darů a příslušnými zápisy v katastru nemovitostí do datum s tím, že v opačném případě bude podána žaloba o určení vlastnictví.

12. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že darovací smlouvy s žalovanou uzavřela z důvodu zhoršení jejího zdravotního stavu. Také syn byl ve vězení a žalobkyně chtěla, aby bylo o jeho rodinu tímto způsobem postaráno. V této době byly vztahy s žalovanou normální i se synem. Spíše si telefonovaly nebo psaly e-maily apod., v osobním kontaktu příliš nebyly. Takto spolu komunikovaly občas, zhruba tak jednou týdně. Podobné to bylo s vnučkami, s nimiž také nebyla v osobním kontaktu, pouze starší z dcer jméno FO občas žalovaná posílala autobusem do Anonymizováno a víkend. Pokud jde o zdravotní stav žalobkyně, v době uzavření smluv se nervově zhroutila, byl to následek vězení syna a úmrtí manžela (v roce 2007). Dále trpěla i dalšími nemocemi včetně Anonymizováno a nebyla schopna se o sebe postarat. Určitou dobu byla ležící. S ohledem na zdravotní stav nebyla schopna se o sebe sama starat, hlavně s hygienou potřebovala pomoct, nebyla schopna vykonávat domácí práce, nakupovat apod. Pomáhala jí takto dcera, dále spolužák syna a po určité době ještě paní ze sociální péče a pak ještě jeden kamarád toho spolužáka. Při darování nemovitostí žalované měla představu, že žalovaná jí bude pomáhat podle potřeby tak, jak se bude její zdravotní stav vyvíjet. Konkrétně se ale spolu nedomlouvaly. S ohledem na vzdálenost ale neměla zato, že by to mělo být denně. Nakonec skončila v nemocnici a ještě se vyskytly další zdravotní problémy, to se ale podchytilo a léčilo. V současné době je schopna se sama o sebe postarat (nedokážu však říci přesně od kdy). V určitou dobu za žalobkyní docházela pracovnice sociálních služeb a občas jí pomáhala. Smlouvy na dodávky energií do předmětných nemovitostí jsou asi od roku 2015 převedené. Sama pak dodávky platila někdy v roce 2014 a 2015, poté už za žalovanou takto nic nehradila. Musela to zaplatit dcera žalobkyně, neboť na to neměla finanční prostředky. Potom to dceři vracela. Mohlo se jednat o částku celkem asi 40.000 Kč. Když tyto záležitosti řešila, tak na Anonymizováno jí dali k dispozici smlouvu asi na elektřinu a plyn, kde byl její podpis, ale toto nepodepsala. V současné době je to již v pořádku a bylo to přepsáno na žalovanou. Toto se řešilo někdy v těch letech 2014 a 2015. Pečovatelka ze sociálních služeb byla u žalobkyně v letech 2012 – 2014 a pak se její zdravotní stav do jisté míry lepšil. Až v roce 2018 začala mít problémy se Anonymizováno a doposud se s tímto léčí. Musí z tohoto důvodu brát léky, stále je pod kontrolou, kdy jedenkrát za rok musí na 3 – 4 dny na JIP. Žalovaná o ni nikdy fyzicky nepečovala, do Brna nedojížděla. Ohledně toho s žalovanou ale nekomunikovala, ani se na ni v tomto směru neobracela. jméno FO viděla naposledy ve věznici v Anonymizováno, což bylo v době, kdy syn byl přeložen z Anonymizováno do adresa. Byla tam i mladší vnučka. Před tím byla s jméno FO v kontaktu, jak již uvedla, nebo právě když jely za synem do věznice. jméno FO byla menší a za žalobkyní autobusem nejezdila. Styk s vnučkami tedy ustal po incidentu ve věznici v Anonymizováno, kdy žalovaná a syn po ní chtěli, abych na ně převedla další nemovitost v Anonymizováno. Došlo k hádce a od té doby se s ní přestali bavit. Poté už nebyli v kontaktu s žalovanou či synem ani písemně ani telefonicky, a stejně tak s vnučkami. V době, kdy musela dát babičku do ústavu, tak vnučka jméno FO žalobkyni volala, že ji nenávidí, To, zda žalovaná vnučku nějak naváděla, to žalobkyně neví stoprocentně (podle žalobkyně to však z toho vyplývá). K tomuto telefonátu došlo někdy po té události ve věznici adresa. To, že se nestará o vnučky, jen o dítě dcery, dále že se o ně nezajímá, nejezdí za nimi apod., žalovaná sama žalobkyni říkala. O děti se ale nemohla ze zdravotních důvodů na plný úvazek starat. Toto bylo žalobkyni vytýkáno v době, kdy byly ještě v kontaktu s žalovanou. Z doslechu pak ví, že si měla takto stěžovat i jiným osobám, třeba kamarádkám. O odvolání daru přemýšlela už v době své nemoci a vyvrcholilo to v době, kdy se dozvěděla, že už neuvidí vnučky. Nejvíce ji také popudilo, že žalovaná neuhradila ten dluh za energie. S jméno FO se od roku 2015 nesnažila nějak kontaktovat, první kontakt pak byl po té události v Anonymizováno, kdy měla popisovaný telefonát Anonymizováno 13. Z výpovědi žalované soud zjistil, že zpočátku byla s žalobkyní v prakticky denním kontaktu telefonicky, nebo když jezdila něco do Anonymizováno vyřizovat, a jejich vztahy byly normální. Určitý problém vznikl, když žalobkyně dceři vykládala karty, což pak s žalobkyní řešila (k tomu žalovaná doložila e-mail žalobkyně ze dne 29. 1. 2015, v němž žalobkyně zasílá dceři žalované jméno FO výklad karet). Někdy koncem léta 2014 došlo k návštěvě manžela ve Věznici v Anonymizováno, kde došlo k určité roztržce. Následně ještě mezi nimi proběhla nějaká korespondence a žalobkyně se podle žalované urazila. Žalobkyně ještě žalovanou žádala o přepis energií. K definitivnímu přerušení kontaktů došlo v průběhu roku 2015 a od té doby se už prakticky nenavštěvovaly, ani děti. Co se týče péče o žalobkyni, když třeba byly u žalobkyně na návštěvě, tak něco utřela nebo vysála. Žalobkyně se na ni nikdy neobrátila, že by potřebovala nějakou péči a to ani v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem. K telefonátu dcery jméno FO žalobkyni došlo někdy začátkem roku 2015, kdy se dozvěděly, že babička byla umístěna do domova důchodců. Dcera to pak pojala tak, že telefonovala žalobkyni. Toto bylo už v té době, kdy se žalobkyní nekomunikovaly. Žalovaná popírá, že by jakkoliv děti proti žalobkyni naváděla. Starší dcera měla uvedené žalobkyni za zlé a nějaký zájem se s ní stýkat již neměla. Sama jí v tomto nějak nebránila. Mladší dcera pak byla ještě malá. Žalobkyně od února 2015 dcery nekontaktovala, že by se s nimi chtěla vidět apod. Žalobkyni žalovaná nežádala, aby se starala o děti. Pokud jde o platby za energie, možná něco musela hradit žalobkyně v době, kdy mohli mít nějaké finanční obtíže.

14. Z přípisu společnosti Anonymizováno právnická osoba., ze dne datum, adresovaného na e-mailovou adresu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně byla upozorněna na dlužnou úhradu záloh na dodávky zemního plynu splatných v červenci a srpnu 2014 v místě spotřeby adresa, Anonymizováno, a byla vyzvána k úhradě dlužné částky 7.020,46 Kč včetně smluvní pokuty do 17. 9. 2014.

15. Z faktur vystavených společností právnická osoba vystavených dne 15. 7. 2014, 31. 12. 2014 a 31. 3. 2015 soud zjistil, že žalované bylo vyúčtováno vodné a stočné z odběrního místa adresa, Anonymizováno, v částce 7.002 Kč za období od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, v částce částka za období od datum do datum, resp. následně v částce částka za období od datum do datum. K tomu žalobkyně dále předložila příkaz k převodu dokládající zaplacení částky částka z účtu dne datum a přihlášku žalobkyně k odběru vody a odvádění odpadních vod ze dne datum s montážní listem a dotazníkem.

16. Z příkazu k převodu z účtu ze dne 25. 2. 2015 soud zjistil, že byla uhrazena částka 19.119 Kč (přičemž podle žaloby se mělo jednat o úhradu dluhu za elektřinu).

17. Z e-mailové korespondence mezi účastnicemi ze září 2014 až únor 2015 (č. l. 27 – 31) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou mj. vyzývala k přepisu elektřiny či vody v Anonymizováno a k úhradě dlužných pohledávek dodavatelů za plyn, elektřinu a vodu.

18. K tvrzení o falešné plné moci žalobkyně předložila formulář společnosti Anonymizováno obsahující plnou moc datovanou dnem 6. 9. 2014, podle níž žalobkyně uděluje plnou moc žalované, aby za ni ukončila smlouvu o sdružených službách dodávky komodity.

19. K přepisu dodávek energií a jiných služeb žalovaná v průběhu řízení předložila: - smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb ze dne 28. 12. 2011, s místem instalace adresa, uzavřenou se společností právnická osoba., - smlouvu o zajištění ostrahy objektu na adrese adresa ze dne datum, uzavřenou se společností právnická osoba., - smlouvu o dodávce vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací pro potřeby domácností ve vztahu k odběrnému místu adresa ze dne datum, uzavřenou se společností právnická osoba, - smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve vztahu k odběrnému místu adresa ze dne datum, uzavřenou se společností právnická osoba., - smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod k odběrnému místu adresa ze dne datum, uzavřenou se společností právnická osoba., - smlouvu o připojení odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě ve vztahu k odběrnému místu adresa ze dne datum, uzavřenou se společností Anonymizováno právnická osoba. a - smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve vztahu k odběrnému místu adresa ze dne datum, uzavřenou se společností právnická osoba. K uvedeným dokladům byl ještě doloženy přehledy přijatých a odeslaných plateb od Anonymizováno právnická osoba. a od právnická osoba, za období od roku 2007.

20. Ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 29. 11. 2019 soud rozhodl ve věci péče a výživného pro dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilých dcer žalované a jméno FO, nar. Anonymizováno, a jméno FO, nar. Anonymizováno, o schválení dohody rodičů, podle které byly nezletilé svěřeny do péče matky a otec se zavázal platit výživné 1.500 Kč a 1.000 Kč měsíčně. Řízení bylo zahájeno na společný návrh rodičů nezletilých ze dne 23. 10. 2019 a rozsudek nabyl právní moci dne 23. 12. 2019.

21. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka soud zjistil, že manželství žalované a Jméno žalobkyně, uzavřené dne datum, bylo rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

22. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyni byl přiznán od datum plný invalidní důchod. Podle rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Anonymizováno ze dne datum pak byly žalobkyni přiznány mimořádné výhody druhého stupně od 28. 11. 2011 trvale.

23. Z potvrzení Anonymizováno, právnická osoba adresa bylo zjištěno, že žalobkyně využívala sociálních služeb – běžný úklid a údržba domácnosti (1x týdně) v období od datum do datum.

24. Z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně trpí jméno FO nemocí a chronickou Anonymizováno. Při vyšetření byla na orientována a spolupracovala. Z další zprávy ze dne datum vyplývá, že u žalobkyně došlo ke zhoršení stability a k Anonymizováno.

25. Z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 2 2015 soud zjistil, že žalobkyně trpí nefropatií a revmatoidní artritidou 3 stupně a prognóza není příznivá. Nově došlo k ruptuře flexoru palce pravé ruky. Ze zprávy ze dne datum pak vyplývá, že zdravotní stav žalobkyně se stále pozvolna zhoršuje a prognóza je vzhledem k dosavadnímu průběhu nepříznivá.

26. Z potvrzení tituly před jménem jméno FO pak bylo zjištěno, že žalobkyně byla od roku 2008 ambulantně psychiatricky vedena pro závažnou duševní poruchu, která se projevovala především depresivními fázemi. V pozdějších obdobích od roku 2010 se přidružily manické fáze poruchy. Podle dokumentace v období léta 2012 a 2013 se u ní projevovala Anonymizováno podezřelý výraz, v rámci které byly její rozpoznávací schopnosti, co se týče právních jednání, podstatně sníženy. V mezidobí mezi létem 2012 a 2013 u ní dominovala podezřelý výraz 27. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka soud zjistil, že jméno FO byl uznán vinným pro trestný čin podezřelý výraz, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání Anonymizováno, přičemž pro výkon uloženého trestu byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že uvedeným činem způsobil škodu velkého rozsahu v celkové výši částka.

28. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že Krajský soud v Anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno spisová značka dne datum rozhodl o úpadku Jméno žalobkyně s povolením oddlužení.

29. Z e-mailové korespondence na č. l. 27 – 31 a č. l. 318 spisu soud zjistil, že žalobkyně v době od září 2014 do února 2015 mj. žalovanou žádala o přepsání elektřiny či vody na žalovanou a o uhrazení doplatků.

30. Podobně v další korespondenci z listopadu 2018 a dubna 2019 žalobkyně žalovanou požádala o peníze, které dříve zaplatila za vodu, elektřinu a pojistku na auto, přičemž nemá dost peněz na živobytí. Žalovaná to vulgárně odmítla. V přípisu ze dne datum pak žalovaná uvedla, že se žalobkyně nestará o vnoučata, přitom syna žalobkyně podporovala psychicky i finančně.

31. Z písemného vyjádření Anonymizováno ze dne datum se podává, že je bývalou kamarádkou žalované, kdy jejich přátelství trvalo od roku 2015 do roku 2020. Byly důvěrné přítelkyně a několikrát se bavily i o bývalém manželovi Jméno žalobkyně a jeho matce paní jméno FO starší. Do doby, než paní jméno FO starší poznala, tak o ní měla z vyprávění žalované mínění, že je to zlá, stará a zachtivá čarodějnice, která simuluje své nemoci a předstírá, že každou chvíli zemře. Poté, co žalobkyni poznala, tak zjistila, že nic z toho není pravda a žalovaná si vše vymyslela. Dále říkávala, že žalobkyně nabádala dceru jméno FO k vykládání karet a to, že jméno FO žalobkyni volala a řekla jí, že ji nenávidí, tím se žalovaná chlubila a ještě v tomto názoru dceru podporovala a to i před ní. Žalovaná dále často mluvila o tom, že ji žalobkyně okradla o dům na Anonymizováno, že dcera žalobkyně toho už dostala dost. Také se na návštěvě ve vězení u Jméno žalobkyně měli pohádat, a to právě kvůli tomuto domu. Díky této hádce se nebavil ani syn s žalobkyní. Vymahače dlužné částky za energie nebo vodu žalovaná poslala za žalobkyní s tím, ať si to ta stará kráva zaplatí, že nebude platit za něco, co na ni nebylo napsáno.

32. Z písemného vyjádření jméno FO ze dne 25. 9. 2022 se podává, že s žalovanou se zná od roku 2004 zhruba do konce roku 2018, kdy jejich vztah se vyvinul v kamarádství, stýkaly se velmi často a intenzivněji se potkávaly v době, kdy zavřeli Jméno žalobkyně. Žalovaná jí říkala, že nechce dávat děti jeho mámě, protože je to kartářka a čarodějnice, která z jméno FO dělá blázna a baví se s ní o vykládání karet a motá jí hlavu. Žalovaná také mluvila o tom, že žalobkyně po ní chce peníze za vodu nebo elektřinu, ale ona jí to nikdy nedá, protože na to nemá právo, prý tento dluh vznikl, když byl ještě majetek na žalobkyni.

33. Z prohlášení Jméno žalobkyně ze dne 17. 1. 2023 se podává, že s žalovanou byli manželé od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno, přičemž podstatná část jejího nadstandardního života byla financována z jeho peněz z podnikatelské činnosti, která byla posléze vyhodnocena jako trestná činnost. Do roku Anonymizováno žili v relativně harmonickém vztahu, stejně tak i s jeho rodiči, kteří v roce Anonymizováno pořídili výhradně ze svých finančních prostředků nájemní dům v adresa na Anonymizováno ulici a stavební pozemky v Anonymizováno, kde rodiče a po úmrtí otce hlavně jeho matka zrealizovali stavbu rodinného domu. adresa začal vykonávat trest odnětí svobody, v roce Anonymizováno a Anonymizováno převedla jeho matka darovací smlouvou nájemní dům v adresa a parcelu v Anonymizováno v domnění, že se žalovaná postará o děti, o manžela ve výkonu trestu odnětí svobody a když bude potřeba, tak pomůže i žalobkyni. Tyto sliby však byly naprosto účelové, což se projevilo o dva roky později, kdy se snažil svou matku přesvědčit i s žalovanou, ať na žalovanou převede další nemovitost. Po této návštěvě se žalobkyně jako syn zřekl a přestal s ní v rámci tehdejších možností komunikovat. Po této návštěvě se žalovaná o žalobkyni již vyjadřovala jenom vulgárně a vyčítavě, hanlivě a neuctivě a znevažovala její závažná onemocnění. Poté, co se od své matky dozvěděl, co se dělo, rozhodl se jako minimální odčinění a omluvu za své špatné chování vůči matce v rámci finančních možností jí pomáhat a podporovat v jejích rozhodnutích, mimo jiné i v rámci podání žaloby o určení vlastnictví k darovaným nemovitostem. Uvedené také vedlo k definitivnímu rozpadu jejich manželství a k rozvodu.

34. Z prohlášení jméno FO ze dne datum se podává, že byla blízkou kamarádkou žalované, vídaly se poměrně často a svěřovaly se navzájem s osobními věcmi. Ohledně žalobkyně se žalovaná nikdy nevyjadřovala hezky a ani se tím netajila, řekla doslova, že ji nenávidí. Žalobkyně žalované volala ohledně zaplacení vody a elektřiny a nato žalovaná řekla, že jí (té čarodějnici) nic rozhodně dávat nebude a ať si to zaplatí sama, ať třeba chcípne. Děti k žalobkyni pouštět nechtěla a stále ji pomlouvala. Jednu dobu měla k žalobkyni blízko dcera žalované jméno FO, neboť se jí někdo věnoval a začalo se jí líbit vykládání karet. Když jméno FO chtěla tyto karty od žalované koupit, tak to odmítla s tím, že nebude podporovat to, co ji ta čarodějnice učí.

35. Některé další provedené důkazy soud nepovažoval za relevantní k rozhodnutí ve věci, neboť se týkaly skutečností, jež nemohly mít na posouzení věci vliv. To se týká zejm. takových skutečností, jako, kdo zajišťoval výstavbu nemovitostí v Anonymizováno, jakým způsobem a kým byly financovány, jaké by v rozhodné době finanční či majetkové poměry žalované a zda vedla nákladný život, apod. Soud proto pro stručnost zjištění z těchto důkazů neuvádí (např. stavební dokumentace s doklady o stavebním řízení, o financování stavby, vyhodnocení finančního šetření Policií ČR či fotodokumentace o aktivitách žalované).

36. Důkazní návrh žalobkyně na předvolání a výslech svědků soud zamítnul. Výslech svědků by totiž ničeho nezměnil na dále uvedených závěrech a soud proto nepovažoval za účelné řízení zatěžovat výslechem svědků (k tomu viz bod 79).

37. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

38. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. (dále o. z.) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

39. V posuzované věci se žalobkyně domáhá formou určovací žaloby vrácení daru, kdy bylo předně prokázáno, že mezi žalovanou a žalobkyní byly uzavřeny darovací smlouvy ze dne ze dne datum a ze dne datum, kterými žalovaná převedla předmětné nemovitosti v katastrálním území adresa a Anonymizováno na žalobkyni. Jako výlučný vlastník nemovitostí je tak v katastru nemovitostí na jejich základě zapsána žalovaná. Žalovaná potom přípisem ze dne 12. 7. 2020 odstoupila od darovacích smluv a požádala žalovanou o vrácení darů podle obou darovacích smluv (doručení tohoto přípisu žalované bylo nesporné). Důvody pro uplatnění práva na vrácení daru byly uvedeny výše.

40. Darovací smlouvy byly uzavřeny před 1. 1. 2014 a za této situace je s ohledem na citovaná ustanovení § 3028 o. z. nutné nárok na vrácení daru posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále obč. zák.), a to bez ohledu na skutečnost, kdy mělo dojít k tvrzenému porušení dobrých mravů ze strany obdarované žalované (k tomu rovněž srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019).

41. Podle § 630 obč. zák. se potom dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

42. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru je tedy takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Dárce se jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností, jež nastaly či existovaly v době před darováním a za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly (viz např. 29 Cdo 228/2000 a 33 Cdo 4733/2010).

43. S ohledem na vznesenou námitku promlčení je dále třeba poukázat na ustanovení § 3036 o. z., které uvádí, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

44. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pro právní režim lhůt a dob, jejichž běh započal po 1. 1. 2014, je podstatné, jakým režimem se řídí právní vztahy či práva, k nimž se tyto lhůty vztahují. Jestliže půjde o lhůty a doby stanovené pro práva, která se řídí starou právní úpravou, bude se jejich běh posuzovat rovněž podle této staré úpravy, i když započne až po 1. 1. 2014. Pokud zde tedy účastnice uzavřely darovací smlouvy před 1. 1. 2014 a jejich právní vztahy se řídí starým obč. zák. v souladu s § 3028 o. z., bude se promlčení práva na vrácení daru rovněž řídit příslušnými ustanoveními obč. zák. a nikoliv novým civilním kodexem.

45. Podle § 100 odst. 1 a 2 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

46. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

47. Z těchto ustanovení lze dovodit, že dárce se může domáhat vrácení daru v kterémkoliv časovém odstupu od uzavření darovací smlouvy. Délka doby mezi darováním a závadným chováním obdarovaného není nijak omezena. Tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé.

48. Podle ustálené judikatury promlčecí doba běží odlišně v situaci, kdy k hrubému porušení dobrých mravů, zakládajícímu právo na vrácení daru, došlo jediným jednáním obdarovaného dosahujícím značné intenzity (např. fyzickým napadením), a jinak tomu bude v případě soustavného (opakovaného) porušování dobrých mravů. Promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé podáním návrhu (žaloby) u soudu, což v případě jediného intenzivně dobré mravy narušujícího jednání obdarovaného znamená, že začne běžet ode dne následujícího po dni, v němž k tomuto závadnému chování došlo. Dochází-li k jednání obdarovaného dosahujícího intenzity hrubého porušení dobrých mravů v delším časovém období, je pro závěr o důvodech pro vrácení daru určující okamžik posledního jednání obdarovaného, jímž lze již jeho chování prohlásit za hrubě porušující dobré mravy (viz např. 33 Cdo 2435/2010).

49. Žalobkyně ve výzvě k vrácení daru dovozovala chování žalované po uzavření darovacích smluv k osobě žalobkyně takovým způsobem, že tím hrubě porušovala či porušuje dobré mravy; tedy chování ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák. Žalobkyně v uvedeném přípisu specifikovala důvody pro požadavek na vrácení daru, které byly následně převzaty do žaloby (s výjimkou důvodu pod písm. g), který byl uveden až v žalobě).

50. Soud se potom těmito důvody, jak byly žalobkyní tvrzeny v žalobě (a v uvedené struktuře), jednotlivě zabýval jak z hlediska skutkového stavu, tak z hlediska právního posouzení včetně uplatněné námitky promlčení a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Přitom je třeba předeslat, že v případech, kdy právo na vrácení daru bylo podle závěrů soudu promlčeno, bylo nadbytečné zabývat se věcným posouzením takových důvodů, zejm. hodnocením toho, zda jsou jinak naplněny, a to i z hlediska jejich intenzity (i v případě jejich prokázání a podřazení pod ustanovení § 630 obč. zák., by to totiž na závěru o promlčení práva ničeho nezměnilo). Ad a)

51. V této části vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla v průběhu roku 2014 společností Anonymizováno právnická osoba., vyzývána k úhradě dlužné částky a smluvní pokuty za dodávku plynu do odběrního místa v Anonymizováno a podobně v letech 2014 a 2015 jí bylo vyúčtováno vodné a stočné ve stejném odběrním místě. Žalobkyně potom formou příkazů k úhradě z účtu zaplatila částku částka dne datum (za vodné a stočné) a dne datum částku částka (podle žaloby se mělo jednat o úhradu dluhu za elektřinu). Na uvedeném nemůže nic změnit skutečnost, že částky měly být placeny z prostředků dcery žalobkyně, které jí žalobkyně vracela.

52. Uvedené v podstatě koresponduje s tím, co účastnice uvedly ve svých výpovědích, kdy i žalovaná připustila, že žalobkyně mohla něco hradit v době, kdy měli finanční obtíže. Žalovaná v průběhu řízení předložila smlouvy uzavřené s dodavateli energií či služeb, přičemž tyto byly uzavřeny v říjnu 2013 (dodávky elektřiny) a listopadu 2013 (dodávky vody a odvádění odpadních vod) k odběrnému místu adresa a v lednu 2014 (dodávky vody a odvádění odpadních vod), září 2014 (dodávky plynu) a v říjnu 2014 (dodávky elektřiny ) ve vztahu k odběrnému místu adresa. Tento přepis smluv na žalovanou žalobkyně nezpochybňovala s tím, že poté už za žalovanou nehradila ničeho.

53. Lze tedy konstatovat, že k přepisu smluv na žalovanou na dodávky energií a služeb, kde žalobkyně tvrdila úhrady za žalovanou, tj. v odběrním místě adresa, došlo v průběhu roku 2014 a žalobkyně na základě jí dříve uzavřených smluv uhradila přinejmenším výše specifikované platby (sama uváděla částku cca 40.000 Kč), byť nemovitosti byly již ve vlastnictví žalované.

54. Z uvedeného je však také zřejmé, že pokud žalobkyně opírá důvod pro vrácení daru mj. o úhradu výše uvedených dodávek některých energií a služeb na místo žalované a nepřepsání poskytování služeb na žalovanou, nepochybně jí byly (musely být) známy tyto skutečnosti nejpozději v roce 2015 v souvislosti se zadáváním příkazů k úhradě. Nějaké další platby již žalobkyně podle obsahu spisu nehradila a dodavatelé služeb se na žalobkyni zjevně více neobraceli. S ohledem na uzavření nových smluv žalovanou pro to ani nebyl právní důvod.

55. Z toho lze v této části uzavřít, že i pokud by bylo možné vytýkané jednání žalované, spočívající v neuzavření smluv s dodavateli a neplacení příslušných úhrad dodavatelům energií a služeb (ze smluv uzavřených předtím žalobkyní na nemovitosti užívané žalovanou) považovat za hrubé porušení dobrých mravů, počala žalobkyni podle výše uvedených ustanovení obč. zák. nejpozději v průběhu roku 2015 běžet tříletá promlčecí doba k uplatnění práva na vrácení daru. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla vyzvána k vrácení daru přípisem ze dne datum a žaloba byla u soudu podána až dne datum, stalo se tak nepochybně až po uplynutí tříleté promlčecí doby a žalobkyni proto nelze (k námitce žalované) právo na vrácení daru z tohoto důvodu přiznat. Soud se pak z této situace nemusel zabývat ani některými dalšími souvislostmi úhrad, jako např. že některé mohly být podle tvrzení žalované hrazeny jak žalobkyní, tak žalovanou.

56. V této souvislosti je třeba dodat, že žalobkyně záležitost s žalovanou znovu řešila koncem roku 2018 a začátkem roku 2019 (viz korespondence bod 30), avšak na počátek běhu promlčecí doby, jak jej soud dovodil výše, to nemohlo mít žádný vliv. Naopak už tehdy se případně mohla žalobkyně se svým nárokem obrátit na soud. Ad b)

57. Pokud jde o uzavření smluv žalovanou na základě falešné plné moci, byla k tomu doložena písemná plná moc datovaná dnem datum, přičemž z výpovědi žalobkyně se k tomu podává, že když tyto záležitosti řešila u společnosti Anonymizováno, dali jí k dispozici smlouvu na její jméno, kde byl její podpis (aniž by ji však podepsala). Nešlo tedy podle výpovědi žalobkyně o falešnou plnou moc, nýbrž spíše o nepravý podpis žalobkyně na smlouvě o dodávkách energií, podstatné je však to, že sama žalobkyně uvedla z hlediska časových souvislostí, že tyto záležitosti s přepisy energií se řešili opět v letech 2014 či 2015.

58. I v tomto případě pak soud uzavřel, že žalobkyně o tvrzeném nedostatku pravosti jejího podpisu na příslušných dokumentech (ať už jím byla plná moc nebo nějaká, blíže nespecifikovaná smlouva o dodávkách energií) věděla nejpozději v průběhu roku 2015 a platí pak beze zbytku závěry o marném uplynutí promlčecí doby jako v předchozím případě. Tím, jestli podpis žalobkyně na některém z dokumentů skutečně byl či nebyl pravý, se soud již dále zabývat nemusel, neboť i v případě prokázání této skutečnosti by byl závěr o promlčení práva na vrácení daru stejný.

59. Ke skutečnosti uvedené v rámci tohoto důvodu, že úhrady žalovaná nadále neplatila, lze pak odkázat na předchozí bod. Ad c)

60. Tytéž závěry, jako v předchozích bodech se pak týkají i dalšího tvrzeného důvodu pro vrácení daru, tedy že žalobkyně byla u poskytovatelů energií vedena jako dlužník (skutečnost, že žalobkyně nakonec dluhy uhradila, ať již sama nebo prostřednictvím dcery, a žalovaná jí zaplacené částky nevrátila, soud znovu podřadil pod již řešený důvod a). V souvislosti s výzvami dodavatelů energií, s vyřizováním této situace s dodavateli energií a také s provedenými platbami dlužných částek (viz k tomu zjištění výše) totiž musela být žalobkyni skutečnost, že je s ní jednáno jako s dlužníkem zcela zřejmá, a to již v letech 2014 a 2015. Ad d)

61. Soud nijak nezpochybňuje nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, který se v rozhodné době určitým způsobem vyvíjel. V tomto směru lze vycházet z výpovědi žalobkyně, kdy se žalobkyně měla následkem vězení syna i předchozího úmrtí manžela nervově zhroutit a trpěla i dalšími onemocněními, jako podezřelý výraz apod. s tím, že určitou dobu nebyla schopna se o sebe postarat. Žalobkyní uváděné skutečnosti byly podpořeny i lékařskými zprávami, podle nichž byla žalobkyně od roku 2008 ambulantně podezřelý výraz vedena pro podezřelý výraz, dále trpí mj. Anonymizováno nemocí, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno apod. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení byl také žalobkyni přiznán od datum plný invalidní důchod a rozhodnutím Úřadu práce od datum trvale mimořádné výhody druhého stupně.

62. Žalobkyně pak dále popisovala poskytovanou pomoc třetích osob při péči o její osobu (vč. Pečovatelské služby), přičemž z hlediska uplatněného důvodu pro vrácení daru soud považuje za významnější naopak tu skutečnost, že žalovaná o žalobkyni pravidelně nepečovala. Nakonec i z výpovědi žalované k tomu bylo zjištěno, že pouze pokud třeba byly u žalobkyně na občasné návštěvě, tak pouze něco utřela nebo vysála.

63. I tímto důvodem pro odvolání daru se ovšem soud musel zabývat primárně z hlediska včasného uplatnění, kdy stěžejní je zde zjištění, že kontakty mezi účastnicemi prakticky ustaly v průběhu roku 2015 a žalovaná žalobkyni od tohoto okamžiku objektivně vzato nemohla žalované poskytovat jakoukoliv pomoc v nemoci či obecně o její osobu. To vyplývá jak z výpovědí žalobkyně, tak i žalované s tím, že nejpozději poté, co došlo k incidentu při návštěvě manžela žalované ve věznici v Anonymizováno, byly v průběhu roku 2015 vzájemné kontakty mezi účastnicemi zcela přerušeny. Od té doby se již prakticky nenavštěvovaly.

64. Na základě uvedeného zjištění soud i v případě tohoto důvodu pro vrácení daru uzavřel, že žalobkyni nebyla ze strany žalované poskytována jakákoliv péče nejméně v průběhu roku 2015, přitom v této době již byl zdravotní stav žalobkyně nepříznivý a pokud žalobkyně tvrdí, že z tohoto důvodu potřebovala pomoc třetí osoby a žalovaná ji (jak bylo také zjištěno) neposkytovala, začala žalobkyni běžet promlčecí doba k uplatnění práva na vrácení daru a do tří let se mohla (měla) se svým nárokem obrátit na žalovanou či soud. S podáním žaloby však vyčkávala až do ledna 2021 a došlo k promlčení tohoto práva. Totéž lze vztáhnout i na tvrzený obecný nezájem žalované o osobu žalobkyně.

65. Na tomto místě je také třeba doplnit, že neposkytování péče či nezájem o osobu žalobkyně lze svou povahou považovat za soustavné chování, kdy však mezi účastnicemi došlo v krátkém čase k ukončení veškerých kontaktů a již nebylo lze předpokládat, že by se do budoucna situace nějak zásadně změnila. Žalobkyní ani nebylo tvrzeno, že by se výrazně měnila potřeba péče o její osobu v závislosti na změnách zdravotního stavu. Již od ukončení kontaktů mezi účastnicemi tedy podle názoru soudu mohlo chování žalované naplnit znaky § 630 obč. zák. a i pokud by se jednalo o hrubé porušení dobrých mravů (což však soud nemusel hodnotit) počala běžet promlčecí doba. Trvání tohoto stavu pak již nemohlo způsobit posun počátku běhu promlčecí doby k uplatnění práva na vrácení daru na celou dobu, kdy uvedený stav trvá dosud. V této souvislosti lze poukázat např. na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Odo 429/2003, podle něhož pro počátek běhu promlčecí doby u vrácení daru ve smyslu § 630 obč. zák. nemůže být rozhodné, zda a jak dlouho trvaly podmínky pro uplatnění práva, neboť promlčecí doba počíná běžet dnem, kdy byly naplněny zákonné podmínky pro počátek jejího běhu a další trvání těchto podmínek je z hlediska promlčení nerozhodné. Navíc by v daném případě bylo možné považovat za dostačující i závěr, že s ohledem na celkovou dobu, která již uběhla, by zde byl prvek soustavnosti vytýkaného chování žalované zcela nepochybně naplněn podstatně dříve, než tři roky před podáním žaloby, nebo i uplatněním nároku na vrácení daru u žalované (dochází-li k jednání obdarovaného dosahujícího intenzity hrubého porušení dobrých mravů v delším časovém období, je pro závěr o důvodech pro vrácení daru určující okamžik posledního jednání obdarovaného, jímž lze již jeho chování prohlásit za hrubě porušující dobré mravy). Ad e)

66. Jak již bylo výše uvedeno, soud považoval za prokázané, že vztahy mezi účastnicemi byly definitivně ukončeny v průběhu roku 2015 a toto se beze zbytku týká i kontaktů žalobkyně s vnučkami. Žalovaná to ve své výpovědi potvrdila a vysvětlovala mj. negativním vlivem žalobkyně na dceru jméno FO v souvislosti s vykládáním karet; jaké k tomu vedly důvody (z hlediska uplatněného důvodu tedy zejm. zda to byla žalovaná, která v kontaktu bránila) zde však soud nepovažuje za významné.

67. Prakticky totéž, co bylo uvedeno u důvodu pro vrácení daru pod bodem d) lze totiž konstatovat i u tohoto uplatněného důvodu. K přerušení kontaktů s vnučkami došlo nesporně již v průběhu roku 2015, a i kdyby tomuto styku vnuček s žalobkyní skutečně bránila žalovaná (což žalovaná popřela), byla tato skutečnost žalobkyni již po krátké době nepochybně zřejmá a začala tak běžet promlčecí doba.

68. I v tomto případě by zde mohly být rozhodné některé další skutečnosti včetně vývoje vlastních vztahů mezi žalobkyní a vnučkami včetně projevů zájmu o kontakty z obou stran, prokázání aktivního chování žalované směřujícího k bránění ve styku apod., avšak ty soud s ohledem na důvodně uplatněnou námitku promlčení dále neposuzoval. Ad f)

69. Navádění vnuček proti žalobkyni žalovanou dávala žalobkyně do souvislosti s telefonátem vnučky jméno FO (blíže žalobkyní tvrzené navádění specifikováno nebylo). Z výpovědí žalované k tomu vyplynulo, že k tomuto telefonátu došlo někdy v průběhu roku 2015, kdy se dozvěděly, že tchýně žalobkyně jméno FO byla umístěna do domova důchodců. Dcera to pak pojala tak, že telefonovala žalobkyni. Toto bylo už v té době, kdy se žalobkyní nekomunikovaly. Podobně i z výpovědi žalobkyně se podává, že v době, kdy musela dát babičku do ústavu, někdy po té události ve věznici adresa, jí vnučka jméno FO telefonovala, že ji nenávidí. Ani žalobkyně však již nemohla uvést, zda žalovaná dceru nějak naváděla a v řízení netvrdila nějaké jiné konkrétní projevy chování vnuček, z nichž by bylo možné manipulativní jednání žalované dovozovat. Z žádného důkazu tedy nevyplývá, že by žalovaná dcery proti žalobkyni (předem) jakkoliv naváděla, naopak dle výpovědi žalované k takovému navádění nedocházelo, a soud neměl důvod jí nevěřit.

70. Bez ohledu na to došlo k žalobkyní popisovanému telefonátu znovu v průběhu roku 2015 a došlo i v tomto případě nejpozději v průběhu roku 2018 k uplynutí tříleté promlčecí doby. I v této části tedy bylo právo žalobkyně domáhat se z uvedeného důvodu vrácení daru promlčeno. Ad g)

71. Ve vztahu k tomuto důvodu se soud, na rozdíl od předchozích, nezabýval otázkou případného promlčení, neboť považoval z hlediska procesní ekonomie za účelnější nejdříve vyhodnotit, zda by bylo lze ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák. vytýkané chování žalované (jak bylo vymezeno žalobkyní v žalobě) považovat za porušení dobrých mravů hrubým způsobem. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná měla před společnými známými a před svými dětmi žalobkyni pomlouvat a příkladem uváděla výroky, že se žalobkyně nestará o vnoučata a že nepomáhá žalované (jiné již v průběhu řízení neuváděla). Takovým označením (identifikací) závadného chování žalované vůči žalobkyni pak byl dán i rozsah dokazování a okruh úvah soudu.

72. Žalovaná obecně takové chování popírala, žalobkyně k tomu osobní poznatky neměla (v účastnické výpovědi se vyjádřila jen tak, že o stěžování si žalované třeba kamarádkám, ví pouze z doslechu) a k uvedenému k důkazu navrhovala výslechy svědků a předložila písemná prohlášení některých z nich. Soud však dokazování podle návrhu žalobkyně nedoplňoval, ani nijak nehodnotil zmíněná písemná prohlášení (mj. i z hlediska věrohodnosti), neboť uváděné výroky žalované na adresu žalobkyně před třetími osobami (podle tvrzení žalobkyně se mělo jednat o společné známé příp. vnučky) nepovažoval za natolik intenzivní, aby to naplnilo předpoklady pro vznik práva na vrácení daru podle ustanovení § 630 obč. zák.

73. Přitom je potřeba brát v úvahu i širší okolnosti, za nichž měly být učiněny. Zde soud poukazuje na již výše uvedená zjištění, především že vztahy mezi účastnicemi byly nejméně od roku 2015 velmi výrazně narušeny, účastnice spolu nekomunikovaly, vůbec se nestýkaly a řešily maximálně jen různé konfliktní situace. Žalobkyně potom nebyla ani ve styku s vnučkami a neposkytovala jim žádnou péči. To je sice pochopitelné, na druhou stranu však nebylo ani tvrzeno, že by se žalobkyně za dané situace takového kontaktu nějakým způsobem domáhala, ať již u žalobkyně nebo třeba i soudní cestou (naopak podle výpovědi žalobkyně se o děti ze zdravotních důvodů spíše starat nemohla a toto jí bylo i žalovanou již dříve vytýkáno), nebo že by se údajné pomlouvačné jednání žalované nějak zásadně odrazilo v životě žalobkyně. K tomu je třeba dodat, že vztahy mezi účastnicemi byly nepochybně velmi výrazně ovlivněny odsouzením syna žalobkyně, který byl uznán vinným pro trestný čin podezřelý výraz a vykonával několikaletý trest Anonymizováno (podle obsahu spisu byl podmíněně propuštěn dne datum). Žalovaná takto byla ve velmi obtížné rodinné a sociální situaci, kdy mj. péče o domácnost a děti spočívala výhradně na ní. To se také mohlo odrazit i ve vztazích v rámci rodiny.

74. Soud sice obecně nemíní nijak bagatelizovat závadový charakter pomlouvačného jednání (podstatou pomluvy je zpravidla sdělení třetí straně nepravdivých tvrzení o osobě, která má za následek poškození pověsti této osoby) s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti však soud v posuzované věci dospěl k přesvědčení, že žalobkyní popisované výroky svou intenzitou nenaplnily znaky chování žalované v rozporu s dobrými mravy a to hrubým způsobem (z dikce § 630 obč. zák. vyplývá, že nestačí jen chování v rozporu s dobrými mravy; aby bylo důvodem k vrácení daru, musí jít o chování obdarovaného hrubě porušující dobré mravy).

75. V žalobě tvrzené chování vůči žalobkyni by jistě bylo lze hodnotit jako nevhodné a příčilo by se dobrým mravům, neboť není v souladu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi rodinnými příslušníky určuje, jaký má být obsah jejich jednání. Při hodnocení žalobou vytýkaného chování však nelze pominout, že informace, kterými se měla žalovaná dopustit pomluv (tj. že se žalobkyně nestará o vnoučata a nepomáhá žalované) měly objektivní základ v rodinné situaci, neboť žalobkyně s vnučkami od roku 2015 skutečně v kontaktu nebyla, pomoc žalované neposkytovala (ať již pro to byly důvody jakékoliv) a jednalo se o období vážně narušených a vyhrocených vztahů mezi nimi. Žalovaná byla rovněž dlouhodobě v nepříznivé situaci vzhledem k výkonu trestu odnětí svobody jejím manželem. I s ohledem na tyto skutečnosti a pozadí popisované rodinné situace je potřeba poměřovat tvrzené chování žalované. Dále soud vzal v úvahu, že tvrzené informace měly být sdělovány omezenému okruhu osob z řad známých, kteří si, pokud by tomu tak skutečně bylo, jistě mohly i u žalobkyně ověřit její pohled na věc (a to i při znalosti celkové rodinné situace) a podle přesvědčení soudu tedy označené výroky nemohly být způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost žalobkyně. Žalobkyně ani netvrdila, že by jí tyto nějak konkrétně poškodily či narušily její již tak vyhrocené rodinné či sociální vztahy, nebo jí způsobily jinou vážnou újmu.

76. V daném případě proto nelze mít zato, že závadnost chování žalované by naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru podle § 630 obč. zák. Subjektivní přesvědčení žalobkyně jako dárce přitom není významné.

77. S ohledem na všechny výše uvedené závěry soud v souladu s citovanou právní úpravou uzavírá, že žalobkyně právo na vrácení daru uplatnila opožděně a nebylo je možno přiznat. U posledně uvedeného důvodu by pak nebyly naplněny co do intenzity předpoklady § 630 obč. zák. Proto byla žaloba zamítnuta.

78. Je potřeba dodat, že pokud žalobkyně namítala, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, soud takové přesvědčení nesdílí. Z ustanovení § 101 obč. zák. vyplývá, že promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno důvodně vykonat podáním návrhu (žaloby) u soudu, neboli kdy je actio nata. Není rozhodné, z jakého důvodu - ať subjektivního, či objektivního - tak oprávněný neučinil (např. proto, že o svém právu nevěděl, že mu ve vykonání práva bránila určitá překážka, jako nemoc atd.).

79. V určitých případech sice lze připustit, že námitka promlčení může být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), avšak jedná se o výjimečné případy, kdy by námitka byla výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz např. 21 Cdo 85/2010). Za námitku promlčení uplatněnou v rozporu s dobrými mravy přitom není judikaturou považována např. ani situace, kdy věřitel spoléhal na sliby dlužníka, že dluh zaplatí a žádá o posečkání s jeho vymáháním (25 Cdo1839/2000).

80. Důvody tvrzené žalobkyní jsou však čistě subjektivní a ležící na straně žalobkyně a nelze je ospravedlnit tvrzeným zájmem na čistě hypotetickém urovnání vztahů v rodině po návratu syna žalobkyně z výkonu trestu a nadějí žalobkyně na zlepšení jejích vztahů s žalovanou a vnučkami. Jestliže ji to od uplatnění požadavku na vrácení daru, jak tvrdí, odrazovalo, nelze to v žádném případě přičítat žalované. Z obsahu spisu ani nevyplývá, že by zdravotní obtíže žalobkyně byly po celou promlčecí dobu natolik závažné, aby jí to bránilo uplatnit včas svá práva, např. i za využití právní pomoci. Totéž platí i o zásahu pandemie koronaviru a nouzový stav, nehledě na to, že k této skutečnosti došlo až po uplynutí promlčecí doby, jak ji soud dovodil.

81. Žalobkyni tedy, měla-li za to, že se vůči ní žalovaná dopustila hrubě nemorálního jednání, nic nebránilo uplatnit své nároky u soudu.

82. Nutno ještě doplnit, že pokud žalobkyně v průběhu řízení (podání ze dne 9. 2. 2023, doručené soudu dne 13. 2. 2023 či závěrečný návrh) uváděla, že stavby dokončené v roce 2008 nemohly být v době darování pozemku v Anonymizováno ani součástí, ani příslušenstvím pozemku a předmětem daru byl toliko pozemek (k okamžiku zápisu stavby do katastru nemovitostí viz výpisy č. l. 388 – 390 spisu), tak se zde ze strany žalobkyně nejednalo o změnu žaloby (ve smyslu změny skutkových okolností), jak zástupkyně žalobkyně výslovně uvedla u ústního jednání dne 24. 2. 2023. Soud se pak uplatněným nárokem z pohledu této argumentace nezabýval, když žaloba zůstala založena na tvrzení o naplnění zákonných podmínek pro uplatnění práva na vrácení daru.

83. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47.492,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39.250 Kč ve výši 8.242,50 Kč.

84. Pro stanovení tarifní hodnoty soud vycházel z ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, neboť chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitostí (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi). Soud přitom nevyhověl návrhu žalované na vyhotovení znaleckého posudku či ocenění nemovitostí, neboť by to znamenalo prodloužení řízení a jeho zatížení dalšími nemalými náklady.

85. V písemném závěrečném návrhu ze dne 20. 2. 2023 žalobkyně ještě požádala o osvobození od placení soudního poplatku a nákladů řízení s ohledem na svoji nemajetnost, což doložila prohlášením o osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Z hlediska placení nákladů by bylo lze náklady úspěšné žalované podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. nepřiznat v případě, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele podle § 150 o. s. ř. Za takové však podle přesvědčení soudu nelze považovat samy o sobě jen nepříznivé finanční poměry neúspěšného účastníka řízení (byť by splňoval podmínky pro osvobození od soudních poplatků). Ustanovení § 150 o. s. ř. slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. (např. I. ÚS 1030/08). Žalobkyně takové okolnosti netvrdila. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.