6 C 43/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 298.000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 120.000 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.014 Kč, do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek z žaloby v částce 2.980 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 28. 3. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výživného neprovdané matky v částce celkem 288.000 Kč za období od , datum, do , datum, a na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem zaplacení částky 10.000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že z drahovského poměru žalobkyně s žalovaným se narodila dne , datum, nezletilá , jméno FO, a dne , datum, nezletilý , jméno FO, . Účastníci bydleli ve společné domácnosti v Brně, společné soužití však bylo žalobkyní ukončeno po fyzickém napadení žalobkyně dne , datum, , kdy odešla k rodičům. Od ukončení společného soužití se žalovaný na úhradě výživy žalobkyně nijak nepodílí. Žalobkyně byla na mateřské dovolené s nezletilou dcerou , Anonymizováno, od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, byla na rodičovské dovolené a čerpala rodičovský příspěvek. Od , datum, do , datum, pak byla na mateřské dovolené s nezletilým synem , jméno FO, a od , datum, je s ním na rodičovské dovolené. V období od srpna , Anonymizováno, neměla jiný pravidelný příjem, než peněžitou pomoc v mateřství a následně rodičovský příspěvek. Vzhledem k tomu že se syn narodil s vrozenou vadou a v srpnu, zvolila žalobkyně rodičovský příspěvek rozložit do 4 let věku dítěte. V době těhotenství a po porodu měla žalobkyně vyšší náklady na stravu a na těhotenské ošacení. V době těhotenství také brala vitamíny pro těhotné. Podáním doručeným soudu dne 12. 5. 2023 žalobkyně doplnila žalobu tak, že blíže specifikovala náklady spojené s těhotenstvím a porodem s tím, že se jedná zejm. o cesty do porodnice v , Anonymizováno, , dále cesty ke gynekologovi ve , Anonymizováno, , adresa, , doplatky k lékům, vitamíny, jednorázové mateřské kalhotky, poporodní vložky, vložky do podprsenky, mast na bradavky, těhotenské oblečení, a náklady na pestrou stravu. Dále blíže specifikovala svoje příjmy včetně příjmů před nástupem na mateřskou dovolenou, jakož i pravidelné výdaje.

2. U ústního jednání soudu dne 25. 10. 2023 pak žalobkyně rozšířila žalobu tak, že se domáhá příspěvku na výživu ve výši 17.000 Kč měsíčně, a to za celou rozhodnou dobu od , datum, do , datum, . Návrh odůvodnila zjištěním, že příjmy žalovaného byly vyšší, než původně uvažovala. Za splnění podmínek podle § 95 o. s. ř. soud usnesením, vyhlášeným při jednání, rozšíření žaloby o zaplacení částky 5.000 Kč měsíčně, tedy celkem o zaplacení částky 120.000 Kč, připustil.

3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhoval zamítnutí žaloby a namítal, že žalobkyně mu po odchodu ze společné domácnosti vůbec nesdělila, že je těhotná se synem , jméno FO, , neinformovala ho ani o porodu a následně sám inicioval řízení o určení otcovství. Z tohoto důvodu pak ani neměl možnost být žalobkyni v době jejího těhotenství jakkoliv nápomocen. Ze stejného důvodu lze rovněž dovodit, že žalobkyně měla v době těhotenství dostatek finančních prostředků pro zajištění svých nákladů. Žalobkyně rovněž činí vše pro minimalizaci styku žalovaného s oběma dětmi, zejména usiluje o průtahy v řízeních, které se péče o nezletilé děti týkají (příkladmo lze uvést podávání odvolání v řízení). Dále namítal, že z některých právních jednání žalobkyně je patrné, že se snaží zbavit některých svých aktiv tak, aby vyvolala dojem nemajetnosti a naléhavé potřebnosti, kdy lze v této souvislosti zmínit např. darování hodnotného pozemku své matce, či prodej osobního motorového vozidla v dubnu 2023. Nepovažuje ani za pravdivé tvrzení žalobkyně, že svým vlastním rodičům přispívá částkou ve výši 12.000 Kč měsíčně na bydlení a dále částkou ve výši 7.000 Kč na stravu. U Okresního soudu ve , adresa, dne 1. 12. 2022 žalobkyně uvedla, že rodičům přispívá částkou 5.000 Kč, v řízení vedeném před Krajským soudem v , Anonymizováno, , pobočka v , adresa, , žalobkyně dne 19. 5. 2022 tvrdila, že se jedná o částku 6.000 Kč. O skutečnosti, že žalobkyně není osobou nemajetnou, pak dále svědčí skutečnost, že tato byla s nezletilými dětmi opakovaně na letní i zimní dovolené. Žalovaný dále poukazoval na skutečnost, že sám hradí výživné na nezletilou dceru , Anonymizováno, , Anonymizováno, 6.000 Kč měsíčně a na syna , jméno FO, částkou 5.300 Kč měsíčně a žalobkyně by měla disponovat nedoplatkem na výživném 82.749 Kč, o němž rozhodl soud. Je také na místě přihlédnout ke skutečnosti, že žalobkyně byla těhotná s , Anonymizováno, v době, kdy byla na rodičovské dovolené s , Anonymizováno, , před porodem syna tedy nepracovala a nedosahovala příjmů, které uvádí. Těchto mohla dosahovat maximálně v době před porodem dcery, ale nároky uplatněné v žalobě vztahuje k těhotenství a porodu syna. O požadavku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky žalobkyně žalovaného žádným způsobem neinformovala a bez dalšího přistoupila k podání předmětné žaloby.

4. Z rodného listu nezletilého , jméno FO, bylo zjištěno, že se narodil žalobkyni dne , datum, . Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo ve věci určení otcovství a úpravy styku mj. určeno, že žalovaný je otcem nezletilého , jméno FO, , narozeného dne , datum, z matky , Jméno žalobkyně, . Nezletilý byl svěřen do péče matky a žalovanému stanoveno výživné v částce , částka, měsíčně.

5. Z rodného listu nezletilé , jméno FO, soud zjistil, že se narodila dne , datum, a jako rodiče nezletilé jsou zapsáni oba účastníci řízení. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , ve znění rozsudku Krajského soudu v , Anonymizováno, - pobočka v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu nezletilé , jméno FO, počínaje dnem , datum, částkou 7.500 Kč měsíčně, počínaje dnem , datum, částkou 6.500 Kč měsíčně a počínaje dnem , datum, částkou 6.000 Kč měsíčně.

6. Z oznámení žalobkyně u Policie ČR, Obvodní oddělení , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila na linku 158, že ji napadl její přítel. Na místě bylo zjištěno, že se oba vzájemně verbálně napadli při hádce a poté pan , jméno FO, dal facku otevřenou dlaní paní , jméno FO, . Lékařské ošetření na místě nežádala.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že s žalovaným žili ve společné domácnosti do , Anonymizováno, kdy i společně finančně hospodařili a měli společný účet. Po zrušení společné domácnosti se pak vypořádali poměrně podle toho, jak na účet přispívali. Od narození syna jsem byla na mateřské, respektive rodičovské dovolené, v současné době pobírá rodičovský příspěvek a přídavky na děti, jiné dávky nikoliv. Žije po celou dobu u rodičů, kterým přispívá na bydlení nyní částkou 12.000 Kč měsíčně. Z počátku to bylo méně (asi 10.000 Kč), ale po zvýšení nákladů se dohodli na uvedené částce. Mají k dispozici dvě místnosti Přispívá i na jídlo, dává takto 7.000 Kč měsíčně za všechny tři osoby (dříve o cca 1.000 Kč méně), resp. pokud na uvedené nemá dostatek prostředků, bude to rodičům splácet. Dále měla nepravidelné a nárazové příjmy z podnikatelské činnosti v oboru pojišťovací činnosti. Nemá nějaký majetek větší hodnoty, aktuálně ani spoření. Z počátku měla záměr stavby domu, od rodičů dostala pozemek, ale se stavbou ani nezačala a pozemek vrátila rodičům (nyní tam výstavbu jako investici financuje matka žalobkyně). Darem od rodičů dostala vozidlo za úspěchy při studiu na vysoké škole, pak se auto porouchalo a rozhodli se ho prodat. Peníze si ponechali rodiče. Od žalovaného pobírá výživné na děti 5.300 Kč a 6.000 Kč měsíčně, doplacen byl i dluh na výživném. Pokud jde o příjmy žalobkyně před narozením dcery, tak kromě těch od univerzity ještě pracovala na dohodu u , Anonymizováno, . Pokud jde o náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím, tyto jí vznikly v souvislosti s dojížděním na gynekologii, potom pořídila nějaké nové těhotenské oblečení, což přišlo zhruba na 5.000 Kč, další potřeby byly do porodnice. Dále hradila vitamíny 3.810 Kč a vyšší výdaje měla i na stravu zhruba 1.000 Kč měsíčně. Příspěvek na výživu po žalovaném původně nežádala, neboť nechtěla komplikovat vzájemné vztahy, kdy probíhala i opatrovnická řízení. Na dovolených byli v rozhodné době pod stanem nebo na horách u známých na chatě.

8. Příjmovými pokladními doklady z ledna a února 2023 žalobkyně doložila výdaje na dentální hygienu a stomatologickou konzultaci v částkách 750 Kč a 1.680 Kč.

9. Výdaje na doplatky za léčivé přípravky žalobkyně doložila výkazem péče zdravotního pojištěnce, a to částkou 139 korun za období od února a , Anonymizováno, do června , Anonymizováno, . Podobně byla doložena poskytnutá zdravotní péče za období od dubna , Anonymizováno, do , Anonymizováno, 2021 ve formě gynekologické a porodnické péče.

10. Z daňových přiznání žalobkyně soud zjistil, že za zdaňovací období roku , Anonymizováno, včetně příjmů ze závislé činnosti vykázala základ daně 509.631 Kč (z toho ze samostatné činnosti 2.107 Kč při příjmech 5.267 Kč), za rok , Anonymizováno, základ daně 106.181 Kč (ze samostatné činnosti 14.059 Kč při příjmech 23.432 Kč), za rok , Anonymizováno, příjmy ze samostatné činnosti 30.989 Kč, výdaje 12.396 Kč (z toho základ daně , částka, ) a za rok , Anonymizováno, příjmy ze samostatné činnosti 34.742 Kč, výdaje 13.897 Kč (základ daně 20.845 Kč).

11. Ze zprávy , Anonymizováno, bylo zjištěno, že v období říjen , Anonymizováno, až únor , Anonymizováno, činil průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně částku 17.933 Kč a v období září a říjen , Anonymizováno, potom částku 16.364 Kč. V období od , Anonymizováno, do , datum, a od , Anonymizováno, . do , datum, byla žalobkyně na mateřské dovolené a v období od , Anonymizováno, do , datum, na rodičovské dovolené. Pracovní poměr byl ukončen uplynutím doby určité , datum, .

12. Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně zde byla zaměstnána od , datum, do , datum, a její průměrný čistý měsíční příjem činil za rok 2018 částku 15.720 Kč, za rok , Anonymizováno, částku 13.536 Kč a za únor , Anonymizováno, částku 2.944 Kč.

13. Ze zprávy Úřadu práce České republiky soud zjistil, že žalobkyně v rozhodné době pobírala dávky státní sociální podpory, a to rodičovský příspěvek od září , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, v částce 39.207 Kč a dále od ledna , Anonymizováno, v částce 6.500 Kč měsíčně. Dále pobírala přídavky na děti 2 x 1.130 Kč (od dubna , Anonymizováno, 2 x 1.330 Kč).

14. Ze zprávy Odboru dopravy a silničního hospodářství , právnická osoba, soud zjistil, že žalobkyně není vedena jako vlastník či pozorovatel motorového vozidla.

15. Z potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, ., bylo zjištěno že dne , datum, byla z účtu , právnická osoba, odepsána částka 201.000 Kč. Podle žalobkyně se jednalo o kupní cenu za automobil a šla na účet otce nebo bratra.

16. Z výpovědi žalovaného pak bylo zjištěno, že v rozhodné době žil a nyní žije sám, bydlel nejprve v nájmu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, do asi května , Anonymizováno, , kde výše úhrad se pohybovala od 15.000 do 18.000 Kč měsíčně. Pak se i z důvodu stavby rodinného domu přestěhoval k rodičům, kde bydlí dosud v jejich rodinném domě a přispívá jim na energie a jídlo částkou 13.000 Kč měsíčně. Rodinný dům staví od roku 2020, nyní je před kolaudací. Na výstavbu si bral v roce , Anonymizováno, úvěr ve výši 5.600.000 Kč, který splácím dosud. Dále z vlastních zdrojů investoval částku přes 1.000.000 Kč, a ještě si musel půjčit od rodičů 550.000 Kč (toto zatím nesplácel). Příjmy měl od zaměstnavatele a dále z obchodování s akciemi. Jiné příjmy již nemá, ani jiný větší majetek. Vyživovací povinnost má ke dvěma dětem, výživné platí řádně. V kontaktu s dětmi je. Nyní řeší zdravotní problémy s , Anonymizováno, , což může vyžádat snížení příjmů. O narození syna se dozvěděl až při jednání o výživném pro dceru, bylo mu i bráněno ve styku se synem a proto musel iniciovat řízení o určení otcovství. K dalším výdajům žalovaného patří ještě částka 1.700 Kč na stavební spoření dceři a 5 – 6.000 Kč měsíčně na pohonné hmoty za účelem jízd do práce a ke styku s dětmi. Další výdaje budou s řešením zdravotního stavu, kdy absolvoval rehabilitace, kde půlhodina stojí 550 Kč. Další náklady jsou na stavbu. V době, kdy žili účastníci společně, výdaje na bydlení byly zhruba 13.500 Kč měsíčně. Akcie v průběhu roku 2022 prodal, neboť tam docházelo k finančním ztrátám. Inkasoval pak částku 300.000 Kč, což umořil ve stavbě. Má jedno stavební spoření, kam měsíčně posílá 1.700 Kč a aktuální zůstatek činí 124.000 Kč. Hradí si životní pojištění a penzijní připojištění, oboje asi 1.500 Kč měsíčně. Částka na bydlení, kterou přispívá rodičům, bývala dříve nižší.

17. Ze zpráv zaměstnavatelů žalovaného , právnická osoba, a , právnická osoba, bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného za rok , Anonymizováno, činil 72.780 Kč včetně roční odměny vyplacené za únor , Anonymizováno, v částce 49.980 Kč, za rok , Anonymizováno, do října částku 84.110 Kč, za listopad a prosinec , Anonymizováno, částku 78.085 Kč (rok , Anonymizováno, včetně odměny 145.000 Kč vyplacené za březen , Anonymizováno, ) a za rok , Anonymizováno, do července částku 72.352 Kč.

18. Z daňových přiznání žalovaného soud zjistil, že za zdaňovací období roku , Anonymizováno, včetně ostatních příjmů (prodej akcií s rozdílem příjmů a výdajů 130.863 Kč) vykázal základ daně 1.277.293 Kč a za rok , Anonymizováno, vykázal základ daně 1.322.577 Kč (rozdíl příjmů a výdajů za prodej akcií -50.617 Kč). Součástí daňových přiznání byl seznam příjmů a zaplacených daní k uplatnění nároku na vyloučení dvojího zdanění a přílohy k zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Příjmy z prodeje akcií za rok , Anonymizováno, žalovaný doložil přílohou k daňovému přiznání znějící na částku rozdílu příjmů a výdajů 12.157 Kč.

19. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, se sídlem , adresa, , soud zjistil, že žalovaný dne , datum, podepsal rámcovou smlouvu o poskytování investičních služeb. K této smlouvě bylo otevřených 5 reálných obchodních účtů. Z připojeného výpisu z účtů se pak podává za období od , datum, zisk uzavřených obchodů 69.171 Kč/rozdíl vkladů a výběrů -78.822 Kč; -1.374,35/1.374,5 USD; 6,30/-6,30 USD; -1.266,08/1.266,08 EUR a 6,70/-6,70 USD. Dne , datum, došlo ke zrušení smlouvy.

20. Z úvěrové smlouvy předložené žalovaným soud zjistil, že byla uzavřena s , právnická osoba, . na částku úvěru 5.160.000 Kč s měsíční splátkou 23.372 Kč.

21. Ze zprávy , právnická osoba, ., bylo zjištěno že žalovaný má u společnosti vedený účet stavebního spoření se saldem ke dni , datum, ve výši 124.429 Kč.

22. Ze zprávy , Anonymizováno, ., soud zjistil, že žalovaný měl u společnosti vedené tři účty stavebního spoření, přičemž dne , datum, mu bylo vyplaceno 222.556 Kč, dne , datum, celkem 203.922 Kč a dne , datum, celkem 51.386 Kč.

23. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

24. Podle § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

25. Podle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

26. Podle § 922 odst. 2 o. z. lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

27. Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

28. Z citovaných ustanovení vyplývá, že jejich smyslem je garantovat neprovdané matce, resp. neprovdané těhotné ženě, určitý příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Životní situace neprovdané těhotné ženy nebo ženy, která právě porodila, je zpravidla obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska. Matka dítěte pak má právo na výživu a právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Doba pro poskytování výživy je omezena na dva roky, přičemž počátek běhu této doby zákon váže na narození dítěte. Výchozím předpokladem pro plnění povinnosti výživy neprovdané matce je určitý vztah mezi matkou a otcem jejího dítěte (i kdyby byl dán jen narozením společného potomka). Podmínkou zde není soužití (či nesoužití) ve společné domácnosti. Pokud otec dítěte plní tuto povinnost dobrovolně, není třeba aplikovat zákonný režim.

29. V posuzované věci bylo předně prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilého , jméno FO, , narozeného dne , datum, , a matkou nezletilého je žalobkyně, přičemž účastníci nebyli sezdáni. Podle citovaného ustanovení § 920 odst. 1 o. z. pak vznikl žalobkyni nárok na výživu po dobu dvou let od narození dítěte a příspěvek v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

30. Při vymezení rozsahu a způsobu plnění vyživovací povinnosti pak soud aplikoval obecná ustanovení o výživném (zejm. § 913 o. z.), kdy jediným zákonným kritériem je hledisko přiměřenosti. Nejde proto o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně a není tedy nutné, aby matka dítěte absolutně sdílela případnou vyšší životní úroveň otce dítěte. Soud zde rovněž přihlíží i k vlastním příjmům matky a jejím majetkovým poměrům (příjmy z pracovního poměru, z podnikatelské činnosti a jiné samostatné výdělečné činnosti, případné výnosy z movitého či nemovitého majetku atp.).

31. V posuzované věci bylo k poměrům účastníků zjištěno, že účastníci žili ve společné domácnosti do prosince , Anonymizováno, a po zrušení společné domácnosti se již žalovaný na výživě žalobkyně nijak nepodílel. V rozhodné době od narození syna pak žalobkyně žila sama (nevedla s nikým společnou domácnost) a pobírala rodičovský příspěvek 6.500 Kč měsíčně a přídavky na děti 2 x 1.130 Kč (od dubna , Anonymizováno, 2 x 1.330 Kč). Dále měla žalobkyně zisk z podnikatelské činnosti, jak vyplývají z daňových přiznání, a to za rok , Anonymizováno, ve výši necelých 19.000 Kč a za rok , Anonymizováno, ve výši cca 21.000 Kč. Od zaměstnavatelů (, Anonymizováno, a , právnická osoba, .) v rozhodné době příjmy žalobkyně zjištěny nebyly. Nevyplývá to ani ze zpráv zaměstnavatelů, ani z daňových přiznání. Aktuálně žalobkyně nemá žádný majetek větší hodnoty a pokud jde o případné vlastnictví pozemku či automobilu (kdy tyto majetkové hodnoty již vrátila rodičům), nejedná se o majetek, z něhož by pramenily nějaké příjmy a z něhož by tak mohla uspokojovat své potřeby. Žalobkyně má celkem dvě vyživovací povinnosti a od žalovaného pobírá výživné na děti 5.300 Kč a 6.000 Kč měsíčně (doplacen byl i dluh na výživném). Zde je třeba uvést, že se jedná o prostředky poskytované ve prospěch dětí, nikoliv ve prospěch žalobkyně a žalobkyně musí rovněž svým dílem na výživu dětí přispívat, přičemž částečně tuto povinnost plní výkonem vlastní péče o děti. S dětmi bydlí žalobkyně u rodičů, kterým přispívá na bydlení, jak uvedla, částkou 10.000 – 12.000 Kč měsíčně.

32. Pokud jde o poměry žalovaného, ten žil v rozhodné době sám a jeho příspěvky na bydlení u rodičů, kde bydlí asi od května , Anonymizováno, , činily 13.000 Kč měsíčně včetně jídla. Žalovaný je zaměstnán a jeho příjmy z této závislé činnosti činily v roce , Anonymizováno, částku 72.780 Kč čistého měsíčně, v roce , Anonymizováno, částku cca 83.000 Kč měsíčně a v prvním pololetí roku , Anonymizováno, částku 72.352 Kč měsíčně. Dále měl žalovaný určité příjmy z obchodování s cennými papíry, kdy podle daňového přiznání za rok , Anonymizováno, vykázal zisk 130.863 Kč (v roce , Anonymizováno, to byla ztráta 50.617 Kč, což však podle názoru soudu nemůže jít k tíži žalobkyně, neboť obchodování s cennými papíry je ze své povahy rizikovou aktivitou). Akcie žalovaný v průběhu roku , Anonymizováno, zcizil, za což obdržel, jak sám uvedl, částku cca 300.000 Kč. Pokud pak jde o stavební spoření žalovaného (viz zprávy stavebních spořitelen), jedná se převážně jen o určitou formu úspor generovaných z příjmů žalovaného a tyto prostředky nelze uvažovat nad rámec těchto příjmů. Na druhou stranu nelze ze stejných důvodů příspěvky na stavební spoření považovat za takové výdaje, které by měly pro účely rozhodování o výživném snižovaly příjmy povinné osoby. To se týká i splátek hypotečního úvěru prokázaných ve výši 23.372 Kč měsíčně, či výdajů z úspor žalovaného nebo půjčky od rodičů (celkem 1.550.000 Kč) na stavbu nemovitostí, kdy za tyto prostředky žalovaný nabývá jinou majetkovou hodnotu. K relevantním výdajům žalovaného však patří řádné plnění vyživovací povinnost ke dvěma dětem účastníků 11.300 Kč měsíčně a cestovní náklady na jízdy do práce či ke styku s nezletilými dětmi (žalovaný je uvedl v částce 5.000 – 6.000 Kč měsíčně. Případné výdaje s nepříznivým zdravotním stavem má žalovaný až v poslední době.

33. S ohledem na takto zjištěné poměry obou účastníků dospěl soud k závěru, že je na místě, aby žalovaný částkou přiměřenou jeho schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům, jakož i potřebám žalobkyně v rozhodném období dvou let od narození dítěte, přispíval na výživu žalobkyně. Žalovaný žil v rozhodné době sám a jeho finanční a majetkové poměry byly nadstandardní. O tom svědčí např. i skutečnost, že mohl zahájit stavbu domu a splácet hypoteční úvěr poskytnutý v částce více než 5.000.000 Kč. Žalobkyně byla naopak v rozhodné době odkázána na dávky státní sociální podpory, přičemž v této souvislosti soud dodává, že je čistě na rozhodnutí matky, na jakou dobu rozloží rodičovskou dovolenou (navíc zde to žalobkyně odůvodnila mj. zdravotními důvody na straně syna). Žalobkyně měla ještě určitý příjem ze samostatné činnosti, tento však nebyl natolik zásadní, aby to ovlivnilo celkové poměry domácnosti žalobkyně.

34. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem a s přihlédnutím k uznatelným výdajům, které účastníci uvedly ve svých výpovědích, soud dospěl k přesvědčení, že návrh na stanovení výživného je důvodný, navrhovaná částka 17.000 Kč měsíčně však není přiměřená zákonným kritériím a jako odpovídající soud shledal (původně navrhovanou) částku 12.000 Kč měsíčně. Za dobu dvou let od narození dítěte pak lze takto přiznané výživné kapitalizovat částkou celkem 288.000 Kč (§ 922 odst. 2 o. z.). Ve zbytku předmětu řízení pak byla žaloba v této části zamítnuta.

35. Důvodný je i návrh žalobkyně na zaplacení příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Ten žalobkyně požadovala v částce 10.000 Kč, kdy jejich vynaložení vzal soud za prokázané především z výpovědi žalobkyně. Takto bylo zjištěno, že náklady žalobkyni vznikly zejm. v souvislosti s dojížděním na gynekologická vyšetření (jejich absolvování je zjevné i z výpisu zdravotní pojišťovny o poskytované péči), na pořízení těhotenského oblečení, další potřeby byly do porodnice, vitamíny a zvýšené výdaje na stravu (v podrobnostech viz výše). K tomu soud uvádí, že žalobkyní uváděné náklady mají souvislost s těhotenstvím a porodem, jedná se o zcela běžné výdaje, zpravidla bývají daleko vyšší, a soud neměl důvod o nich jakkoliv pochybovat (naopak částku 10.000 Kč považuje za naprosto minimální). Soud proto v této části žalobě vyhověl a dále uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč.

36. Z uvedeného je zřejmé, že soud neakceptoval některé další námitky žalovaného. Předně podle přesvědčení soudu (byť takové jednání soud neschvaluje) nemůže vést k zamítnutí žaloby jen sama o sobě skutečnost, že žalovaný nebyl informován o těhotenství žalobkyně či o narození syna (mohlo to souviset např. i s tím, jaké byly v dané době vztahy mezi účastníky apod.). Pouhou spekulací je pak i závěr žalovaného, že za těchto okolností musely být poměry žalobkyně dostačující k zajištění všech jejích nákladů (navíc provedeným dokazováním bylo zjištěno něco jiného). K tíži žalobkyně nelze obecně dávat ani využívání opravných prostředků v řízení ohledně péče o nezletilé děti, kdy jen využívá zákonem předvídaných možností.

37. Co se týká výdajů žalobkyně na bydlení, kde byl mezi účastníky určitý spor o jejich výši (v souvislosti s tím, co měla uvést žalobkyně v průběhu opatrovnického řízení), zde lze samozřejmě uvažovat např. o tom, zda by bylo možné zajistit bytové potřeby za částku nižší, nicméně i např. porovnáním s výdaji žalovaného (rovněž využívajícího bydlení u rodičů) nelze uzavřít, že by se jednalo o částku zcela neadekvátní, kdy navíc dům rodičů žalobkyně užívají celkem tři osoby. Za stěžejní soud navíc považuje spíše příjmovou stránku rozpočtu účastníků, a i v případě zohlednění jiných (žalovaným uváděných) výdajů na bydlení žalobkyně, by to na konečné rozhodnutí soudu nemělo zásadní vliv.

38. Rovněž není případná námitka žalovaného, že již před porodem syna byla žalobkyně na rodičovské dovolené s dcerou , Anonymizováno, , nepracovala a nedosahovala tvrzených příjmů, z čehož zřejmě žalovaný dovozuje, že na straně žalobkyně nedošlo v souvislosti s narozením syna ke změně (zhoršení) poměrů, případně že by měl soud vycházet i z potřeb a nákladů žalobkyně před narozením prvního dítěte. Toto však opět nemůže být důvod pro odepření nebo snížení příspěvku na výživu, když ze zákona takový požadavek (na porovnání aktuálních poměrů matky s jejími poměry před narozením dítěte) ani nevyplývá. Naopak by podobný přístup mohl, poměřováno logikou žalovaného (viz také jeho závěrečný návrh), vést k absurdním důsledkům, kdy např. před narozením dítěte sociálně slabší matky by na příspěvek nárok neměly nebo by jim vznikl jen v minimální výši (protože s narozením dítěte se jejich poměry výrazně nezhorší), oproti matkám, které před porodem dítěte dosahovaly vyšších příjmů. Na danou věc je však potřeba nahlížet tak, že v souvislosti s těhotenstvím, narozením dítěte a s každodenní péčí o ně je pravidlem, že si matka nemůže zajistit vlastní prací dostatečné příjmy k pokrytí všech potřeb (naopak dochází spíše ke vzniku dalších či zvýšených výdajů), což je žádoucí kompenzovat právě poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Soud potom na straně matky dítěte jako oprávněné osoby vychází především z jejích poměrů a odůvodněných potřeb zjištěných v rozhodné době. V posuzované věci byly příjmy žalobkyně z důvodu péče o dítě značně limitované, přičemž žalobkyně objektivně vzato nemohla využít svého potenciálu a je proto na místě, aby žalovaný přiměřenou částkou přispěl na její výživu.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (v rozsahu 71,30 % předmětu řízení), nárok na náhradu 42,60 % nákladů řízení. Doložené náklady žalobkyně v částce celkem 2.380 Kč sestávají z hotových výdajů žalobkyně (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), která dodala vyúčtování advokátní kanceláře mj. na částku 2.600 Kč za návrh na zajištění úhrady výživy neprovdané matky (2 právní úkony á 1.000 Kč + režijní paušál á 300 Kč), z čehož však soud přiznal pouze částku 1.300 Kč, neboť náklady na doplnění žaloby nepovažuje za účelně vynaložené (žaloba měla a mohla mít všechny potřebné náležitosti již v podání ze dne 28. 3. 2023), a dále z cestovních nákladů k jednáním soudu v částce po, Anonymizováno, 360 Kč (doloženo tarify z internetových zdrojů), tedy za účast žalobkyně u tří jednání celkem 1.080 Kč. Z toho bylo přiznáno 42,60 %, tedy částka 1.014 Kč.

40. Pokud žalovaný v průběhu řízení namítal, že o požadavku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky ho žalobkyně žádným způsobem neinformovala a bez dalšího přistoupila k podání předmětné žaloby (nebyla mu tedy ani zaslána předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř.), je třeba poukázat na skutečnost, že pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu a absence výzvy není zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatil, popřípadě jinak nepřivodil jeho zánik (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 506/2015 a 28 Cdo 1336/2016). V posuzované věci se žalovaný po celou dobu řízení uplatněnému nároku bránil, původně navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu a dosud žalobkyni neuhradil jakoukoliv finanční částku. Přitom zákonné vyživovací povinnosti k žalobkyni si měl a mohl být od počátku vědom a mohl uhradit alespoň částku, kterou by považoval za odpovídající. Nelze tedy uvažovat o tom, že k nezaplacení požadované částky došlo z důvodu jen nějakého opomenutí žalovaného i přes naplnění obecné míry obezřetnosti (viz např. 29 Cdo 4388/2013).

41. Nakonec soud dodatečně rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek z žaloby, kdy žalobkyně byla od placení poplatku podle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena a poplatková povinnost přešla podle § 2 odst. 3 podle výsledku řízení na žalovaného. Soudní poplatek činí z přiznané částky 298.000 Kč (§ 6 odst. 3) částku 2.980 Kč (položka 7 písm. b) sazebníku).

42. O lhůtě k zaplacení přiznané částky soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve věci bylo přiznáno výživné, které již mělo (mohlo) být žalobkyní spotřebováno, jedná se však o vyšší částku a soud proto stanovil delší 30denní lhůtu k její úhradě tak, aby měl žalovaný s přihlédnutím k jeho aktuálním poměrům určitý prostor k zajištění potřebných finančních prostředků.