8 C 159/2023
č. j. 8 C 159/2023-181
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 28 Co 102/2024-234- OS Prostějov 8 C 159/2023-181
- KS Brno 28 Co 102/2024-234
Okresní soud v Prostějově rozhodl, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné z důvodu porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí. Soud uznal žalobci nárok na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši 141.976 Kč a 28.594,89 Kč, které žalovaný získal bez právního důvodu. Nároky na úroky, úroky z prodlení a další peněžní plnění byly zamítnuty, protože smlouvy jsou neplatné. Náklady řízení byly rozděleny podle poměru úspěchu, žalobci byla přiznána částka 43.458 Kč.
Plný text
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 236.570,40 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 141.976 Kč a 28.594,89 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 17.552,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 21.120,45 Kč, úroku ve výši 3.325,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 159.528,84 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 4,9 % ročně z částky 158.628,84 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, částky 48.446,67 Kč, úroku z prodlení ve výši 8.887,31 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 77.041,56 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 10 % ročně z částky 77.041,56 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 43.458 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 4. 2023 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru název uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 200.000 Kč z úvěrového účtu č. účtu neúčelově převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem 58.024 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 159.528,84 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.
2. Dále se žalobou doručenou soudu dne 29. 4. 2023 žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru název uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 140.000 Kč z úvěrového účtu č. účtu neúčelově převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem 111.405,11 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 77.041,56 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.
4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o úvěru název ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200.000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu na běžný účet vedený na jméno žalovaného pod č. č. účtu. Žalovaný se mimo jiné zavázal k úhradě měsíčních anuitních splátek ve výši 2.522,47 Kč po dobu 96 měsíců.
6. Ze smlouvy o úvěru název ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 140.000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu na běžný účet vedený na jméno žalovaného pod č. č. účtu. Žalovaný se mimo jiné zavázal k úhradě měsíčních anuitních splátek včetně pojištění v celkové výši 2.124,38 Kč po dobu 96 měsíců.
7. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 58.024 Kč.
8. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 111.405,11 Kč.
9. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným dne datum disponoval informacemi z běžného účtu žalovaného. Žalobce nepředložil žádost o úvěr ani další listiny o šetření úvěruschopnosti žalovaného ke dni poskytnutí úvěru.
10. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným dne datum disponoval těmito informacemi: Podle Žádosti o úvěr žalovaný měl příjem 25.086 Kč, uvedl výši svých ostatních nezbytných měsíčních nákladů 0 Kč a výši celkových měsíčních příjmů domácnosti 31.000 Kč. Příjem byl ověřen z běžného účtu žalovaného. Podle výpisů z BRKI/NRKI žalovaný měl další 4 úvěrové závazky, žádný z nich nebyl po splatnosti.
11. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným dne datum disponoval těmito informacemi: Podle Žádosti o úvěr žalovaný měl příjem 22.388 Kč, uvedl výši svých ostatních nezbytných měsíčních nákladů 0 Kč, jednu vyživovací povinnost a výši celkových měsíčních příjmů domácnosti 31.000 Kč. Příjem byl ověřen z dokladu o příjmu. Pracovní poměr měl uzavřen na dobu neurčitou. Podle výpisů z BRKI/NRKI žalovaný měl dalších 3 úvěrových závazků, žádný z nich nebyl po splatnosti. Z potvrzení o výši příjmů měl žalovaný průměrný čistý příjem za posledních 3 měsíce 22.388 Kč měsíčně.
12. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele na žalobce.
13. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
16. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).
17. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C-679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
22. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o výši příjmů jeho domácnosti, nezjišťoval reálnost jeho výdajů, když mu postačoval údaj, podle kterého výdaje žalovaného činily 0 Kč při jedné vyživovací povinnosti. I přes neúplně zjištěné skutečnosti právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému opakovaně úvěr v celkové výši 340.000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatné.
23. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 200.000 Kč a 140.000 Kč. Žalovaný na úvěry uhradil 58.024 Kč a 111.405,11 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 141.976 Kč a 28.594,89 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.
24. Žalobci nebyl přiznán ani úrok z prodlení z dlužných částek, neboť podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, není povinen spotřebitel vrátit poskytnutou jistinu podle neplatné úvěrové smlouvy, či podle výzvy věřitele, nýbrž v době přiměřené jeho možnostem a spotřebitel se tak nemůže dostat do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobci proto nebyl přiznán úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť do prodlení s plněním dlužné částky by se žalovaný dostane až uplynutím lhůty, kterou stanoví svým rozhodnutím soud (podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, pod sp. zn. 33 Cdo 3775/2021).
25. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 72 % (170.570,89 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 28 % (65.999,51 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 44 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 11.829 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 69.450 Kč (7,5 x 9.260 Kč, § 7, 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 2.400 Kč (8 x 300 Kč, podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 15.069 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 98.768 Kč, z toho 44 % odpovídá částce 43.458 Kč.
26. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení nebylo zjištěno, že u žalovaného jsou podmínky pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.