8 C 19/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce, zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, o zaplacení částky 319.881,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 199.877,69 Kč ve splátkách po 1.800 Kč měsíčně, ke každému 25. dni v měsíci, počínaje dnem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba na zaplacení částky 120.003,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5.875,20 Kč, s úrokem ve výši 5.023,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 319.881,64 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 319.881,64 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 21.011 Kč,ve splátkách po 200 Kč měsíčně, ke každému 25. dni v měsíci, počínaje dnem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2022 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 421.000 Kč, částečně neúčelově a částečně na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách po 5.085,67 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem 221.122,31 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 319.881,64 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil u ústního jednání, když potvrdil, že úvěr obdržel. Současně požádal o možnost uhradit dluh ve splátkách pro své aktuální rodinné, výdělkové a majetkové poměry, pro které není schopen hradit více než 2.000 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že je aktuálně bez příjmů, neboť veškerý zisk z rodinného hospodářství právnická osoba plyne v podstatě jejich největšímu věřiteli. Žalovaný uvedl, že má tři děti a manželku, děti jsou nezletilé, nejstaršímu je 14 let a chodí na základní školu, má k nim tedy vyživovací povinnost. Žalovaný uvedl, že rodinu aktuálně živí rodiče manželky, kteří bydlí v původním sídle firmy v obec. Žalovaný uvedl, že občas mu finančně vypomáhá jeho matka. Podle žalovaného jsou celkové minimální náklady do 15.000 Kč měsíčně, ale je to velmi složité právě zejména kvůli dětem. Podle žalovaného je jeho manželka i žalovaný ve velmi špatné psychické situaci. Žalovaný dále uvedl, že zaměstnavatel mu nevyplácí žádné částky, a to na tlak věřitelů. Manželka byla jednu dobu jako zaměstnaná v této firmě, ale již není a pro nízký věk dvou mladších dětí je evidována jako rodič pečující o nezletilé děti, byť už není na rodičovské. Žalovaný dále uvedl, že se společnosti právnická osoba daří o něco lépe díky zákazníkům, a proto je schopen hradit do budoucna částku 2.000 Kč měsíčně.

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 421.000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu na běžný účet vedený na jméno žalovaného pod č. č. účtu. Žalovaný se mimo jiné zavázal k úhradě měsíčních anuitních splátek včetně pojištění v celkové výši 5.085,67 Kč po dobu 120 měsíců. Úvěr byl částečně účelově určen, a to na úhradu dluhu žalovaného u právnická osoba ve výši 161.715,14 Kč (spláceno ve splátkách po 3.203 Kč měsíčně).

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za období od 28.8.2017 do 22.11.2021 a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 221.122,31 Kč.

6. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným disponoval těmito informacemi: Podle Potvrzení o příjmu ze dne 28.8.2017 měl žalovaný průměrný měsíční příjem ve výši 14.083 Kč čistého za období posledních tří měsíců a měl 3 vyživovací povinnosti, byly mu známy kontaktní a osobní údaje žalovaného, informacemi o zaměstnavateli a o pracovním poměru s žalovaným jako ředitelem společnosti na dobu neurčitou. Podle Žádosti o úvěr žalovaný neměl jiný příjem, uvedl výši svých ostatních nezbytných měsíčních nákladů 0 Kč a výši celkových měsíčních příjmů domácnosti 19.500 Kč.

7. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele na žalobce.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).

12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C-679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.

17. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, když mu postačoval údaj, podle kterého výdaje žalovaného činily 0 Kč. I z listin předložených žalobcem je zřejmé, že žalovaný měl příjem pouze asi 14.000 Kč měsíčně, domácnost celkově 19.500 Kč měsíčně, a to při třech vyživovacích povinnostech vůči nezletilým dětem. I přes neúplně zjištěné skutečnosti právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 421.000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.

18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 421.000 Kč a uhradil 221.122,31 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 199.877,69 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.

19. Žalobci nebyl přiznán ani úrok z prodlení z dlužné částky, neboť podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, není povinen spotřebitel vrátit poskytnutou jistinu podle neplatné úvěrové smlouvy, či podle výzvy věřitele, nýbrž v době přiměřené jeho možnostem a spotřebitel se tak nemůže dostat do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobci proto nebyl přiznán úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť do prodlení s plněním dlužné částky by se žalovaný dostane až uplynutím lhůty, kterou stanoví svým rozhodnutím soud (podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, pod sp. zn. 33 Cdo 3775/2021).

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 62 % (199.877,69 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 38 % (120.003,95 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 24 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 15.815 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 57.480 Kč (6 x 9.580 Kč, § 7, 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 1.800 Kč (6 x 300 Kč, podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 12.449 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 87.544 Kč, z toho 24 % odpovídá částce 21.011 Kč.

21. Soud současně vyhověl žádosti žalovaného a stanovil lhůtu pro plnění dlužné částky s ohledem na aktuální možnosti, na základě kterých žalovaný není schopen uhradit celou částku najednou. Současně je důvodné očekávat, že žalovaný bude stanovené splátky pravidelně hradit, když nárok nečinil sporným a projevil vůli dluh uhradit dobrovolně. Pokud by tak nečinil, stane se splatnou celá částka. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.