Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

8 C 19/2024

č. j. 8 C 19/2024-258

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-28 · ZAMITNUTI,ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPV:2024:8.C.19.2024.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobci na výživné částkou 5.500 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 7. 2021 za nezměněných podmínek splatnosti, určených rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , ze dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, , ze dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, , které se tímto rozsudkem mění ohledně výše výživného.

II. Dlužné výživné ve výši 21.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

III. Žaloba na zvýšení výživného o částku 7.000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 7. 2021 se zamítá.

IV. Řízení o zvýšení výživného o částku 4.500 Kč měsíčně od 1. 12. 2023 se zastavuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2024 domáhal vůči žalovanému zvýšení výživného od 1. 12. 2023 na částku 12.000 Kč měsíčně, neboť výživné bylo naposledy určeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, ve znění rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , kterým bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobce částkou 5.000 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že je studentem I. ročníku magisterského studia VUT v Brně, fakulty , název, . Žalobce uvedl, že od poslední úpravy uplynulo 9 let a vznikají mu náklady v souvislosti s pokračováním ve studiu. Žalobce ke svým výdajům uvedl, že vynaloží částku 7.000 Kč měsíčně na bydlení, 5.500 Kč měsíčně na stravu, 1.000 Kč měsíčně na jízdné, dále asi 13.000 Kč ročně na studium (náklady na literaturu, tvorbu modelů, pracovní software, vstupné na kulturní akce), náklady v souvislosti se zájmy žalobce ve výši asi 5.500 Kč ročně (členství v zájmovém spolku , název, ) a dále běžné výdaje na telefon 400 Kč měsíčně, na sportovní aktivity ve výši 1.000 Kč měsíčně, na šatstvo ve výši 5.000 Kč ročně, hygienické potřeby ve výši 3.000 Kč ročně a na domácnost ve výši 3.000 Kč ročně.

2. Žalobce svým podáním doručeným soudu dne 26. 8. 2024 žalobu rozšířil, když požadoval zvýšení výživného na částku 7.500 Kč měsíčně od 1. 7. 2021. Současně vzal částečně svou žalobu zpět v nároku na zvýšení výživného o částku 4.500 Kč měsíčně od 1. 12. 2023.

3. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil a namítl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce již opakovaně ukončil studium. Nejprve ukončil studia na jazykové škole , název, v roce 2018 a podruhé ukončil bakalářského studia, resp. dosažením věku 26 let. Dále žalovaný namítl, že žalobce nemůže požadovat zvýšení výživného na základě titulu, který zanikl a měl by se domáhat stanovení nového výživného. Žalovaný dále namítl, že nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy, když žalobce se s žalovaným ani jeho rodinou nestýká a nadto upozornil na možné trestní stíhání, a to v případě pozdní úhrady výživného. Žalovaný namítl zamítnutí žaloby rovněž s odůvodněním, že jeho příjmy, které má jako OSVČ v oboru , název, , zvýšení výživného neumožňují. Ke svým výdajům žalovaný uvedl, že jsou tvořeny inkasem ve výši 3.500 Kč měsíčně, náklady na dopravu ve výši 500 Kč měsíčně, na stravu ve výši 1.000 Kč měsíčně, na výživné hrazené žalobci ve výši 5.000 Kč měsíčně.

4. Usnesením vyhlášeným u jednání dne , datum, soud změnu (rozšíření) žaloby podle ustanovení § 95 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“, připustil.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že poslední úprava vyživovací povinnosti stanovená žalovanému vůči tehdy nezletilému žalobci byla provedena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočkou v , adresa, ze dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, . Těmito rozhodnutími byla stanovena žalovanému vyživovací povinnost ve výši 5.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2013 se splatností do každého prvního dne v měsíci předem. Výživné bylo stanoveno za situace, kdy nezletilý navštěvoval Střední odbornou školu , adresa, . Náklady na tehdy nezletilého žalobce byly adekvátní jeho téměř dospělému věku se zvýšenými náklady na studium a školní pomůcky, včetně pracovního oděvu ve výši 3.500 Kč ročně, náklady na stravné činily 700 Kč ročně a náklady na jízdné 350 Kč měsíčně. Tehdy nezletilý žalobce navštěvoval oddíl házené, což znamenalo výdaje 9.000 Kč za sezónu. Matka tehdy nezletilého žalobce měla průměrný příjem ve výši 11.837 Kč měsíčně a žila ve společné domácnosti pouze s nezletilým žalobcem. K poměrům žalovaného bylo zjištěno, že podnikal v oboru , název, , z čehož měl příjem asi 5.000 Kč – 8.000 Kč měsíčně čistého. Jeho výdaje činily 2.300 Kč měsíčně na inkaso, 2.000 Kč na stravu a 3.800 Kč za nájem podnikatelského prostoru. Žalovaný měl rovněž možnost zajištění svých osobních potřeb, zejména potravin z hospodářství u rodičů a zajištění otopu těžbou dřeva. Výživné bylo stanoveno za situace, kdy se žalovaný s žalobcem od roku 2013 nestýkali a žalovaný neposkytoval kromě výživného žalobci žádná plnění.

7. Z vysvědčení o maturitní zkoušce bylo zjištěno, že žalobce maturitní zkoušku vykonal na uvedené Střední škole , adresa, , dne , datum, .

8. Ze sdělení jazykové školy , název, bylo zjištěno, že žalobce studoval na této škole jednoleté denní pomaturitní studium (kurz angličtiny) od 1. 9. 2017 do 18. 4. 2018 s tím, že jeho studium bylo předčasně ukončeno z důvodu přesažené povolené 25% hranice absence. Studium bylo hrazeno částkou 18.990 Kč.

9. Ze sdělení Masarykovy univerzity, , název, fakulty bylo zjištěno, že žalobce studoval prezenční formou studia bakalářský studijní program , název, od 25. 7. 2018 do 21. 6. 2019 a studia s váženým studijním průměrem 3,06 zanechal sám o své vůli podáním oznámení o zanechání studia.

10. Ze sdělení fakulty , název, VUT v Brně bylo zjištěno, že žalobci bylo oznámeno přijetí k bakalářskému studiu ve studijním roce 2019/2020 dopisem ze dne 25. 4. 2019.

11. Z potvrzení o přijetí ke studiu na období letního semestru roku 2024 , název, – univerzity ve Výmaru a z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že část studia absolvoval v zahraničí, a to jeden zimní semestr ve Vídni a jeden letní semestr v Německu (univerzita , název, ve Výmaru). V souvislosti se studiem v zahraničí vždy získal stipendium na úhradu obvyklých nákladů se studiem (strava, ubytování). Dále se žalobce účastnil jednorázových zahraničních cest v souvislosti se studiem (výjezd do Tbilisi, pobyt ve Vilniusu - studentská výměna), na které rovněž obdržel finanční příspěvky za účelem úhrady nákladů v souvislosti s pobytem a cestou. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že v souvislosti se svými zahraničními pobyty neměl mimořádné výdaje, neboť tyto byly pokryty získaným stipendiem.

12. Z přehledu zapsaných předmětů za studium a přehledu kreditů za studium na VUT bylo zjištěno, že ve všech semestrech bakalářského i magisterského studia získal potřebný počet kreditů. Vážený studijní průměr žalobce za období čtyřletého bakalářského studia činil 1,87 a za období magisterského studia (akademický rok 2023/2024) činil 1,13.

13. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že ke dni vydání rozhodnutí byl žalobce studentem II. ročníku prezenční formy navazujícího magisterského studijního programu , název, na fakultě , název, Vysokého učení technického v Brně.

14. Ze smlouvy o podnájmu bytu a z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že výdaje žalobce na bydlení v bytě na adrese , adresa, činí od 1. 7. 2021 částku 4.000 Kč měsíčně za podnájem a 2.000 Kč, resp. od 1. 6. 2022 3.000 Kč měsíčně tvoří záloha na služby. Žalobce žije v bytě po celý týden, do svého původního domova k matce se již nevrací a byt sdílí spolu s dalšími několika studenty.

15. Z výkazu plateb z bankovního účtu žalobce a z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že jeho měsíční výdaje na telefon činí 400 Kč – 500 Kč měsíčně.

16. Z přehledu plateb, dokladu o úhradách, ze zadání bakalářské práce a z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že jeho náklady spojené se studiem (nákup literatury, grafických šablon, licencí písma, 3D modelů apod.) činí asi 7.000 Kč ročně.

17. Z výpovědi žalobce a z dokladů o úhradách bylo zjištěno, že žalobce pravidelně vynakládá výdaje v souvislosti se stravou ve výši asi 6.500 Kč měsíčně, na jízdné ve výši asi 2.000 Kč měsíčně, ze zájmových aktivit asi 2.000 Kč ročně v souvislosti se svým členstvím ve , právnická osoba, či 1.000 Kč na kulturu. Dále má žalobce běžné výdaje v souvislosti se zajištěním ošacení a dalších osobních potřeb. Žalobce si již hradí po dosažení věku 26 let zdravotní pojištění ve výši 2.552 Kč měsíčně. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že nemá zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem, žádné dluhy ani vyživovací povinnost.

18. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že jeho příjem tvoří výživné od žalovaného ve výši 5.000 Kč měsíčně, finanční podpora od matky ve výši asi 10.000 Kč měsíčně, dále příjem z dohody o provedení práce, na základě které vykonává práci číšníka v kavárně ve výši 8.400 Kč měsíčně od srpna 2024, (resp. 6.000 Kč měsíčně do července 2024) a příjem ze spropitného získaného při obsluze v kavárně ve výši asi 1.000 Kč měsíčně.

19. Z výpovědi žalobce bylo rovněž zjištěno, že nevykonává, a to ani brigádně, pravidelnou honorovanou činnost v oboru , název, s odůvodněním, že nemá na takovou činnost dostatek časového prostoru, dále se nevěnuje navrhování domů, ale spíše teorii a výzkumu, a proto poskytuje výpomoc v ateliéru spíše jednorázově za odměnu v podobě stravy a s tím, že si žalobce tímto způsobem buduje budoucí profesní vztahy.

20. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že se ve svém volném čase na své náklady věnuje práci s dětmi ve , právnická osoba, a rovněž organizuje kurzy pro dospělé.

21. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že má dostatek pracovních nabídek po ukončení studia a uvažuje rovněž o pokračujícím doktorandském studiu.

22. Z výpovědi žalobce bylo dále zjištěno, že po ukončení studia na Střední odborné škole , adresa, v oboru , název, , které ukončil maturitou v květnu 2017, pokračoval ve studiu na jazykové škole , název, z důvodu nepřijetí na požadovaný obor na vysoké škole v roce 2017. Jakmile byl přijat v roce 2018 na , název, fakultu Masarykovy univerzity, obor , název, , fakticky ukončil studium na jazykové škole , název, a k vysokoškolskému studiu nastoupil v září roku 2018. V průběhu vysokoškolského studia se opět pokusil o přijetí na VUT, fakultu , název, v Brně. V září roku 2019 byl přijat ke čtyřletému bakalářskému studiu VUT v Brně, fakulta , název, , obor , název, a proto ukončil studium na Masarykově univerzitě. Čtyřleté bakalářské studium ukončil v roce 2023 státní závěrečnou zkouškou. Od září 2023 studuje dvouleté magisterské studium na téže vysoké škole s předpokládaným ukončením studia v roce 2025.

23. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě výživného, které nebylo uhrazeno ve stanoveném termínu splatnosti. Ve své výpovědi žalovaný připustil, že výživné hradil později v důsledku nedostatku finančních prostředků či za situace, kdy neobdržel od žalobce věrohodné potvrzení o studiu.

24. Z výpovědi účastníků a z jejich vzájemné emailové komunikace za období od 15. 8. 2019 do října 2023 bylo zjištěno, že spolu komunikují nepravidelně, zejména v souvislosti s výzvami žalobce na úhradu dlužného výživného, Anonymizováno25. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že bydlí ve svém rodinném domě s partnerkou , jméno FO, , která na jejich společné soužití přispívá dohodnutou částkou. V souvislosti s bydlením má žalovaný výdaje ve výši 3.500 Kč – 3.800 Kč s tím, že k tomuto navýšení došlo v posledních třech letech zejména z důvodu zvýšení cen elektřiny. Náklady na topení má minimální, neboť otop (dřevo) získává svépomocí za náklady ve výši asi 5.000 Kč ročně. Dále hradí žalovaný nájem za pronajatý prostor prodejny a dílny ve výši 3.800 Kč měsíčně. Podnikatelskou činnost vykonává v provozovně, včetně provádění oprav, které zajišťuje pro jiné , Anonymizováno, provozovny v , adresa, a , adresa, . V souvislosti s dopravou do těchto provozoven má výdaje na provoz soukromého automobilu. K majetkovým poměrům žalovaného bylo z jeho výpovědi zjištěno, že nemá žádné závazky a nevlastní kromě rodinného domu hodnotnější majetek. Žalovaný mimo osobního vozidla Dacia Logan ve stáří 18 let, které používá na služební jízdy, vlastní nepojízdný Multicar M25, rok výroby 1990 a Škodu Fabii, která slouží jako náhradní vozidlo. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že neuvažuje o rekvalifikaci či změně oboru podnikání s ohledem na svůj věk, délku praxe v oboru a s ohledem na své bydliště. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že jeho pravidelné výdaje tvoří i úhrada penzijního pojištění ve výši 1.700 Kč měsíčně. Z výpovědi žalovaného bylo dále zjištěno, že jeho průměrný čistý příjem tvoří částka asi 12.000 Kč měsíčně a u rodičů provozuje hospodářství, ze kterého má naturální plnění (potraviny).

26. Z přehledu o příjmu partnerky žalovaného , jméno FO, bylo zjištěno, že její průměrný příjem za období od února 2023 do ledna 2024 činil 22.719 Kč.

27. Z peněžního deníku žalovaného za rok 2024 (do 7. 11. 2024) bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného činily 281.654,86 Kč a výdaje 110.663,08 Kč.

28. Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného bylo zjištěno, že ve zdaňovacím období roku 2023 činily příjmy žalovaného 315.855 Kč a výdaje 219.194 Kč.

29. Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného bylo zjištěno, že ve zdaňovacím období roku 2022 činily příjmy žalovaného 329.816 Kč a výdaje 178.406 Kč.

30. Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného bylo zjištěno, že ve zdaňovacím období roku 2021 činily příjmy žalovaného 262.038 Kč a výdaje 236.596 Kč.

31. Z peněžních deníků za rok 2021, 2022, 2023 a 2024 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného jsou tvořeny tržbami (platbami v hotovosti či kartou) a výdaje souvisejí s výkonem , název, činnosti (nákup materiálu a zboží, kancelářské potřeby, zdravotní a sociální pojištění a další povinné platby, úhrada energií apod.).

32. Z dokladu o platbě SIPO žalovaným bylo zjištěno, že za leden 2024 hradil částku 2.790 Kč, za únor 2024 částku 3.140 Kč.

33. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku – dále jen „o.z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

34. Podle ustanovení § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

35. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o.z., pro učení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

36. Podle ustanovení § 913 odst. 2 o.z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

37. Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci stále trvá (nikdy nezanikla), neboť žalobce se kontinuálně připravuje řádným studiem k výkonu vysoce kvalifikované pracovní činnosti v oboru , název, a není proto schopen se v plném rozsahu sám živit. Žalobce po složení maturitní zkoušky studoval ve školním roce 2017/2018 na jazykové škole , název, . Studium poté, co byl přijat ke studiu na , název, fakultě Masarykovy univerzity v Brně, fakticky pro neúčelnost ukončil. Ve studijním roce 2018/2019 studoval , název, fakultu Masarykovy univerzity v Brně a studium ukončil z vlastního rozhodnutí v červnu 2019 poté, co byl přijat ke studiu Fakulty , název, Vysokého učení technického v Brně. Žalobce poté pokračuje bez jakékoliv přerušení či prodlužování ve studiu s vynikajícími studijními výsledky. Lze proto předpokládat, že magisterské studium úspěšně zakončí složením státní magisterské zkoušky v roce 2025 a svou přípravu na budoucí pracovní uplatnění definitivně ukončí. Pokud žalobce ve studijním roce 2017/2018 a 2018/2019 hledal obor a vhodné akademické prostředí pro své studium, nelze to považovat za samoúčelné studium zneužívající statut vyživované osoby, neboť žalobce po ukončení Střední školy , název, zcela jistě nedisponoval srovnatelnými vědomostmi a studijními dovednostmi jako studenti, kteří absolvovali všeobecné střední vzdělání na školách typu gymnázium, kde se pokračování na vysoké škole předpokládá a je tomu i přizpůsoben vzdělávací program. Žalobce tak nepochybně prokázal svůj skutečný zájem a odhodlání překonávat tyto překážky a dosáhnout i přes zmíněný studijní handicap vysokoškolského vzdělání. Vzhledem k tomu, že studiu na Fakultě , název, na VUT v Brně se nepochybně věnuje s dostatečnou péčí a dosahuje vynikajících studijních výsledků, nelze z důvodu dosaženého věku žalobce a ani z důvodu opakované změny vzdělávací instituce v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu II. ÚS 2121/14 ze dne 30. září 2014 považovat vyživovací povinnost žalovaného za ukončenou.

38. Současně však právě vzhledem k dosaženému věku žalobce, který i z pohledu státu znamená, že žalobci již není hrazeno zdravotní pojištění (zatímco studium samotné je žalobci stále poskytováno bezplatně), je žalobce nepochybně povinen si již částečně (v rozsahu asi ½) zajišťovat své odůvodněné potřeby i vlastní výdělečnou činností, a to zejména v oboru, který je předmětem jeho studia tak, aby rozvíjel a rozšiřoval své možnosti pracovního uplatnění po ukončení studia. Na základě výše uvedených zjištění činí celkové měsíční výdaje žalobce do června 2024 na částku 17.800 Kč (6.500 Kč strava, 7.000 Kč bydlení, 500 Kč telefon, 600 Kč náklady na studium, 2.000 Kč jízdné, 1.200 Kč zájmová činnost, kultura), resp. od července 2024 částku 20.400 Kč (+ 2.600 Kč zdravotní pojištění). Měsíční příjmy žalobce tvoří částku 16.000 Kč (10.000 Kč výživné od matky, 5.000 Kč výživného od žalovaného, 1.000 Kč spropitné, příjem z výdělečné činnosti 6.000 Kč), resp. 24.400 Kč (od 8/2024 příjem 8.400 Kč). V řízení bylo zjištěno, že žalobce si sice zajišťuje vlastní pracovní činností příjem na úhradu svých potřeb, avšak nikoliv v oboru, který je právě předmětem jeho studia a důvodem pro který vyživovací povinnost rodičů vůči žalobci dosud nezanikla. V řízení bylo dále zjištěno, že se ve svém volném čase žalobce nevěnuje činnostem podporujícím a rozvíjejícím uplatnění v oboru, který je předmětem jeho studia. Tato zjištění proto vedly soud k závěru, že je odpovědností žalobce, pokud si z důvodu vlastního rozhodnutí není schopen opatřit část prostředků na úhradu svých potřeb samostatně.

39. Žalovaný je proto povinen zajistit odůvodněné potřeby žalobce rovněž pouze z části (asi z ¼), a to v rozsahu současně odpovídajícím zákonným kritériím, tj. jeho schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům. Při rozhodování o výši výživného soud vycházel rovněž ze zjištěné změny poměrů oproti poslední soudní úpravě. U žalobce došlo nepochybně k zásadnímu nárůstu odůvodněných potřeb, zejména z důvodu studia na vysoké škole a jeho osamostatnění. Svou vyživovací povinnost vůči žalobci plní rovněž jeho matka, nyní již výhradně finančním příspěvkem (vyšším než by odpovídalo ¼ nákladů žalobce). Na straně žalovaného došlo k mírnému zvýšení příjmů oproti poslední úpravě. Jsou tvořeny příjmem z podnikání ve výši asi 12.000 Kč měsíčně a naturálním plněním, které žalovaný získává z provozování drobné chovatelské a zemědělské činnosti, kterými si nepochybně snižuje výdaje na zajištění běžných potřeb domácnosti. Ostatně i náklady na vytápění žalovaný snižuje samostatným zajišťováním dřeva na otop. Soud proto částečně žalobě na zvýšení výživného vyhověl v rozsahu částky 500 Kč měsíčně od 1. 7. 2021 (celková výše výživného činí 5.500 Kč, tj. asi ¼ z celkových výdajů žalobce) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítnul (výrok III.).

40. Nárok žalobce není v rozporu s dobrými mravy ani z důvodu absence komunikace mezi účastníky, kterou primárně zapříčinil rozvod rodiče žalobce, ani z důvodu předžalobních výzev obsahujících upozornění na trestněprávní důsledky nehrazení výživného, neboť žalovaný připustil, že výživně nehradil vždy ve stanoveném termínu splatnosti.

41. Soud současně rozhodl ve výroku II. o lhůtě k zaplacení dlužného výživného za období od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2024 splatného ke dni rozhodnutí soudu ve výši 21.000 Kč (6 x 500 Kč za rok 2021, 12 x 500 Kč za rok 2022, 12 x 500 Kč za rok 2023, 12 x 500 Kč za rok 2024) a uložil žalovanému tento dluh uhradit ve lhůtě delší, než jsou 3 dny podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 1 měsíc, což umožní žalovanému, aby si finanční prostředky na úhradu dluhu opatřil.

42. Ve výroku IV. soud rozhodl o zastavení části řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. se souhlasem žalovaného, a to v té části, ve které vzal žalobce svou žalobu zpět.

43. O nákladech řízení ve výroku V. soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žádný z účastníků nebyl v řízení plně úspěšný.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.