10 C 188/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobkyně: údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje právního zástupce sídlem adresa proti žalované: údaje žalované (od 1. 1. 2025 údaje žalované ) sídlem adresa zastoupená advokátem údaje právního zástupce sídlem adresa o zaplacení 695 503,93 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 695 503,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 695 503,93 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 115 491,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou uplatněnou u soudu domáhala po žalované zaplacení částky 695 503,93 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě smlouvy ze dne 30. 8. 2022 poskytuje žalované k užívání část svého Terminálu hromadné dopravy v , obec, (dále jen „terminál HD“). Za toto užívání, konkrétně za odstavení vozidel žalované v prostorách terminálu k tomu určených, se žalovaná zavázala žalobkyni platit smluvní cenu (dále jen „cena za parkovné či cena za parkování“). Tato cena byla sjednána tak, že parkování do 45 minut je zdarma, nad 45 minut činí cena za parkovné 100 Kč za hodinu. Žalobkyně proto žalované vyúčtovala cenu za parkování za období od ledna až dubna 2023 ve výši 364 089 Kč se splatností dne 1. 6. 2023, za období května 2023 ve výši 92 565 Kč se splatností dne 1. 7. 2023, za období června 2023 ve výši 93 412 Kč se splatností dne 24. 7. 2023 za období července 2023 ve výši 66 429 Kč se splatností dne 23. 8. 2023, za období srpna 2023 ve výši 78 045 Kč se splatností dne 1. 10. 2023, za období září 2023 ve výši 87 362 Kč se splatností dne 1. 11. 2023, za období října 2023 ve výši 91 355 Kč se splatností dne 1. 12. 2023, za období listopadu 2023 ve výši 91 113 Kč se splatností dne 1. 1. 2024, za období prosince 2023 ve výši 81 191 Kč se splatností dne 1. 2. 2024, za období ledna 2024 ve výši 94 017 Kč se splatností dne 1. 3. 2024, za období února 2024 ve výši 91 597 Kč se splatností dne 1. 4. 2024, za období března 2024 ve výši 89 903 Kč se splatností dne 1. 5. 2024. Celkem tedy žalobkyně žádala částku 1 321 078 Kč, ze které žalovaná uhradila pouze částku 625 574,07 Kč. Nadále tak žalobkyni dluží částku 695 503,93 Kč, kterou neuhradila ani přes výzvy žalobkyně. Proto žalobkyně kromě uvedené částky žádala po žalované také zákonné úroky z prodlení, a to z celkové dlužné částky od 4. 6. 2024 do zaplacení. Dále také žádala po žalované paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů soudního řízení.

2. Žalovaná s nárokem žalobkyně uplatněným v žalobě nesouhlasila. Potvrdila sice, že se žalobkyní uzavřela předmětnou smlouvu o užívání části jejího terminálu, avšak měla za to, že ve smlouvě byla cena za parkování ujednána odlišně, než jak to nyní vykládá žalobkyně. Cena za parkování je ve smlouvě koncipována jako sazba za hodinou, přičemž žalovaná při výpočtu ceny vycházela vždy z konkrétní doby parkování v daném období, tedy součtu minut přesahujících prvních 45 minut, které jsou zdarma, při sazbě 100 Kč za hodinu. Takto vypočtenou cenu za parkování žalovaná vždy řádně a včas žalobkyni uhradila. Faktury přesahující takto určenou částku žalovaná vždy žalobkyni vrátila k opravě. Za období od září 2022, kdy smlouva vstoupila v účinnost, do prosince 2022 žalobkyně tento výpočet žalované akceptovala, za září 2022 byl dokonce vydán dobropis s vrácením přeplatku. Až od počátku ledna 2023 žalobkyně požadovala jiný výklad smluvního ujednání, a to takový, že se má jednat o cenu za každou započatou hodinu. Tento výklad však žalovaná považuje za chybný, neodpovídající ujednání ve smlouvě. Proto žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Žalobkyně dále upřesnila, že za dobu od září 2022 do prosince 2022 skutečně žalovaná hradila ceny parkového dle propočtu žalované, tedy dle propočtu na minuty. Žalobkyně však od počátku s tímto způsobem výpočtu nesouhlasila. Dorovnání těchto cen za uvedené období však nepožadovala, a to v rámci zachování dobrých smluvních vztahů se žalovanou. Dlouhodobě však nemohla na takový způsob výpočtu cen parkovného přistoupit, neboť to neodpovídá ekonomickému vývoji cen. Poukázala také na to, že žalovaná je jediná z jejích smluvních partnerů, která takovýto výklad prosazuje a není ochotna hradit ceny tak, jak je účtuje žalobkyně. Rovněž uvedla, že i historicky vždy byla mezi žalobkyní a žalovanou hrazena cena parkovného za každou započatou hodinu.

4. Ze smlouvy o užívání části Terminálu hromadné dopravy v , obec, ze dne 30. 8. 2022 včetně příloh uzavřené mezi , územní celek, („Kraj“), žalobkyní („Provozovatel“) a Konsorciem – , obec, , , obec, a , obec, , tvořeným společníky , právnická osoba, a žalovanou („Dopravce“), bylo zjištěno, že touto smlouvou byly mezi smluvními stranami upraveny práva a povinnosti užívání odjezdových a příjezdových stanovišť včetně poskytování služeb ve veřejných a neveřejných prostorách budovy regionální a dálkové linkové dopravy a na přilehajících vnějších plochách Terminálu HD a umožnění odstavení vozidel na vymezených dopravních plochách části Terminálu HD (dále jen „parkování“). Dopravce se ve smlouvě mimo jiné zavázal uhradit v souvislosti s odstavením vozidla na vymezených dopravních plochách části Terminálu HD Provozovateli smluvní cenu (dále „Cena za parkování“) za podmínek stanovených v příloze č. 1b) této smlouvy. Cena za parkování se navyšovala o příslušnou sazbu DPH v souladu s platnými právními předpisy, jak plyne z čl. 40 smlouvy. Dle čl. 41 smlouvy byl dopravce povinen po skončení každého kalendářního měsíce zaslat vyúčtování počtu využitých hodin parkování (dále jen „Vyúčtování parkování“) za předchozí kalendářní měsíc ve struktuře požadované Provozovatelem. Provozovatel počty využitých hodin měl potvrdit nejpozději do 10. dne od obdržení úplných podkladů. Dle čl. 42 Provozovatel je povinen Vyúčtování parkování zkontrolovat do 10 pracovních dnů od obdržení ze strany Dopravce. V případě nesouhlasu s předloženým Vyúčtováním parkováním Provozovatel Dopravci Vyúčtování parkování s odůvodněním vrátí k dopracování. V případě, že Provozovatel nemá k Vyúčtování parkování výhrady, Vyúčtování parkování Dopravci odsouhlasí a vystaví Dopravci fakturu. Dopravce se zavázal uhradit Provozovateli úhradu za parkování na vymezených dopravních plochách části Terminálu HD za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 10 pracovních dnů od odsouhlasení Vyúčtování parkování dle předchozího článku, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet Provozovatele uvedený v záhlaví smlouvy.

5. V příloze č. 1b ke Smlouvě o užívání části Terminálu hromadné dopravy v , obec, – Cena za služby bylo dále uvedeno následující:PoložkaCena za parkování (bez DPH)1Parkování vozidla do 45 minutzdarma2Parkování vozidla nad 46 minut (sazba za 1h)100 Kč6. Žalovanou byly dále soudu předloženy jednotlivé rozpisy časů parkování jejích vozidel na Terminálu HD žalobkyně za dotčené měsíce. Žalobkyně tyto podklady žalované pro fakturaci cen parkovného, tedy dobu skutečného stání vozidel žalované na terminálu žalobkyně, nesporovala. Potvrdila, že předmětem sporu není skutečně strávený čas parkování vozidel žalované na Terminálu HD, ale způsob výpočtu cen parkovného.

7. Z přehledu pohledávek žalobkyně a z daňových dokladů – faktur č. 56011723, č. 56014623, 56017623, č. 56020223, č. 56022923, č. 56025723, č. 56028623, č. 56031323, č. 56034123, č. 56002724, č. 56005724, č. 56008324 plynou celkové žalobkyní vyúčtované částky cen parkovného za období od ledna 2023 do března 2024 a žalovanou neuhrazené částky cen parkovného tak, jak bylo popsáno v žalobě včetně dat splatnosti.

8. Z korespondence právních zástupců žalobkyně se žalovanou ze dnů 21. 8. 2023 a 22. 5. 2024 plyne, že žalovaná byla nejprve vyzvána k úhradě dlužné částky za období od ledna 2023 do července 2023, posléze za období od ledna 2023 do března 2024. V posledním přípise byla žalovaná upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

9. Z daňového dokladu – Opravný daňový doklad č. 56025422 vystaveného žalobkyní bylo zjištěno, že se jedná o dobropis k faktuře č. 56023322 za září 2022, kde byla uvedena chybná částka 129 300 Kč za setrvání na THD, přičemž správná částka měla být 59 955 Kč, proto byla žalobkyní žalované vrácena částka 83 907,45 Kč (69 345 Kč včetně 21 % DPH). Původní účtování cen za setrvání na THD za září 2022 plyne z faktury č. 56023322. Účtování cen parkového žalobkyní za říjen 2022 plyne z faktury č. 56026022, přičemž bylo účtováno v částce 55 497 Kč bez DPH (67 151,37 Kč s DPH), za listopad 2022 z faktury č. 56030522, přičemž jako cena za parkování byla účtována částka 36 655 Kč bez DPH (44 352,55 Kč s DPH), za prosinec 2022 byla cena za parkování účtována fakturou č. 56031222 a činila 34 132 Kč bez DPH (41 299,72 Kč s DPH).

10. Z předchozí smlouvy o užívání Terminálu hromadné dopravy v , obec, , , adresa, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 5. 2. 2020 plyne, že poplatek za setrvání vozidla žalované na THD žalobkyně byl stanoven takto:45 minut – zdarma46. minuta až 1 hod. 45 min – 30,- Kčkaždá další započatá hodina – 10,- Kč11. Z vyjádření stran dále v řízení vyšlo najevo, že žalobkyně má uzavřenou smlouvu o užívání Terminálu HD s dalšími 21 dopravci. Dále vyplynulo, že nejčetněji Terminál HD využívá Dopravní podnik města , obec, , tedy sám provozovatel, dále , právnická osoba, , který má však v , obec, svou vlastní provozovnu, a žalovaná je třetím nejčastějším uživatelem Terminálu HD, který nejvíce využívá služeb parkování. Ostatní dopravci mají řádově nižší využití terminálu, někteří pouze zanedbatelné, což plyne z rozpisů linek, spojů, četnosti a vjezdů za období od 10. 12. 2023 do 14. 12. 2024.

12. Ze smlouvy mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . ze dne 29. 8. 2022 plyne výslovné ujednání ceny za parkování do 45 minut zdarma, nad 45 minut (sazba za každou započatou hodinu). Ze smlouvy mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . ze dne 9. 12. 2022 plyne ujednání o ceně parkovného opět do 45 minut zdarma, nad 45 minut (sazba za každou započatou hodinu).

13. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, plyne, že tato terminál žalobkyně nevyužívá a nikdy jej nevyužívala.

14. Z emailové korespondence mezi účastníky z období od 3. 10. 2022 do 26. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni podklady pro vyúčtování cen parkovného za září 2022 s chybným přepočtem, následně emailem o této chybě žalobkyni informovala s odkazem na novou smlouvu a s žádostí o přepočet a poslala nové vyúčtování dle nové smlouvy na částku 59 955 Kč, na to byl žalobkyní poslána faktura č. , číslo, a dobropis č. , číslo, .

15. Z emailové korespondence ze září 2022 plyne, že docházelo k jednání o úpravě cen za vjezdy a aktualizaci přílohy č. 1, kdy cena za vjezd od 1. 1. 2023 činila nově 90 Kč/ vjezd, cena za parkování se dle znění emailové zprávy žalobkyně měnit neměla.

16. Dle předložené emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou plyne, že účastníci mezi sebou řešili způsob výpočtu ceny parkovného. Emailová komunikace probíhala mezi pány , jméno FO, a , jméno FO, . E-mail žalobkyně ze dne 8. 3. 2021 obsahuje sdělení, že žalobkyně nepovažuje vypracování dodatku ke smlouvě za nutné, neboť smlouva jednoznačně vymezuje, že po 46. minutě vzniká žalobkyni nárok na zaplacení částky 100 Kč, po 106. minutě pak na dalších 100 Kč atd., jak stanoví příloha 1b smlouvy. Z emailu žalované ze dne 21. 3. 2023 plyne, že žalovaná na e-mail žalobkyně z 8. 3. 2023 ohledně výše sazby za parkování na terminálu reagovala tím, že sdělovala, že od zahájení plnění, tedy od září 2022 byla účtována cena parkovného dle skutečně stráveného parkovacího času. Žalované nebylo známo, proč žalobkyně od ledna 2023 mění strategii a účtuje cenu parkového za každou započatou hodinu. Žalovaná s tímto nesouhlasila, změnu výkladu přílohy 1b neakceptovala. V reakci na to emailem ze dne 29. 3. 2023 žalobkyně uvedla, že nemění svoji strategii, to žalovaná si vykládá nesprávně ujednání ve smlouvě, cena za parkování se má hradit za každou započatou hodinu, dosavadním nesprávným zadáváním podkladů ze strany žalované nebyla smlouva změněna, v rámci zachování dobrých obchodních vztahů však žalobkyně je připravena nepožadovat zpětně nesprávně účtovanou platbu za předchozí měsíce. Z emailové korespondence mezi účastníky od 5. května 2023 do 16. června 2023 plyne, že účastníci každý zastávali svůj názor ohledně výkladu smlouvy.

17. Z přehledu cen za parkování včetně přehledů rozsahu parkování a ze souvisejících daňových dokladů plyne, že žalovaná hradila za měsíce leden až srpen 2022 (za účinnosti původní smlouvy) za parkování v průměru cenu okolo 30 000 Kč měsíčně. Za období září a října 2022 hrazené ceny činily 59 955 Kč a 55 497 Kč. Od listopadu 2022 žalovaná snížila rozsah parkování a posléze hradila cenu v rozpětí 30 000 – 40 000 Kč měsíčně.

18. Svědek , jméno FO, vypověděl, že pracuje jako vedoucí terminálu HD žalobkyně, a to od 1. 7. 2022. Potvrdil, že mají cca 20 až 30 smluvních partnerů, ovšem žalovaná parkuje u nich nejčastěji. Dotčená smlouva o užívání části terminálu HD se připravovala dlouho, ještě před jeho nástupem do funkce. Obdobnou smlouvu se žalobkyní mají i společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, . Ti všichni akceptují platbu za každou započatou hodinu. Co se týká průběhu vlastní fakturace ceny za parkování, probíhá to tak, že podklady pro fakturaci zasílá přímo jemu od žalované pan , jméno FO, . Za září poslal vyúčtování dle starého ceníku, svědek z toho viděl časy parkování a přepočítal to dle nového, bylo to něco přes 120 000 Kč. Přepočet vycházel z platby za každou započatou hodinu. Bylo to tak i historicky, v původní smlouvě to bylo ale „natvrdo“ napsané. Tento vlastní přepočet dal pak na účtárnu. Pak se to začalo řešit. Svědek věřil, že se to vyřeší dohodou. Od 1. 1. 2023 mělo dojít ke změně smlouvy dle inflační doložky, smlouva se měla měnit, proto si myslel, že se k danému datu vyřeší dohodou i toto, případně že si žalovaná zajistí parkování jinde. S vedením se dohodl, že za podzim 2022 nebudou doplatky požadovat, takto to bylo sděleno i emailem žalované. Od 1. 1. 2023 žádají po žalované ceny dle jejich propočtu, tedy za každou započatou hodinu, avšak žalovaná stále hradí ceny vypočtené na minuty. Žalovaná co se týká vjezdů užívá terminál stále shodně, parkování však omezila, zejména u spojů, které parkovaly delší dobu. , územní celek, se stal smluvním partnerem proto, že zajišťuje dopravní obslužnost a má s dopravci na to smlouvy, značná část dopravců zajíždí i na daný terminál, proto se to takto smluvně ošetřilo, aby se vědělo, kolik budeme chtít. Smlouvu připravovali právníci kraje, smluvním partnerům byla smlouva dána ke kontrole, některé věci se tam ladily, za žalobkyni byly vznášeny připomínky. Trvalo to, než vznikla finální verze. K dotazu svědek doplnil, že postaru činila u žalované měsíční cena za parkování cca 30 000 Kč měsíčně, ponovu tak 50 – 80 000 Kč měsíčně. Po předestření článku 42 smlouvy uvedl, že žádné výzvy k dopracování vyúčtování žalované neposílal. Uvedl k tomu, že žalovaná si drží vyúčtování po minutách, uvízlo to tedy na mrtvém bodě.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že pracuje u žalované jako ředitel osobní dopravy, a to od února 2021. Předmětnou smlouvu vypracovával , územní celek, , a to v souvislosti s novými kontrakty na zajištění dopravní obslužnosti, součástí ujednání bylo i to, že kraj bude hradit vjezdy. K vlastnímu textu smlouvy se žalovaná dostala až po odsouhlasení krajem a žalobkyní. V první fázi součástí smlouvy přílohy nebyly, ve finální fázi už ano. Za žalovanou jsme tam viděli změnu, se kterou jsme souhlasili. V původní smlouvě, kterou měla žalovaná uzavřenou se žalobkyní, se hradila každá započatá hodina, ovšem v jiných sazbách. Dle nové smlouvy to pro žalovanou představovalo navýšení, a to cca dvojnásobné, ale to jsme byli ochotni akceptovat. Kdyby se měla hradit každá započatá hodina, jednalo by se o navýšení cca čtyřnásobné, to už bychom v rámci jednání řešili, např. právě s krajem. První vyúčtování za účinnosti smlouvy jsme provedli chybně, bylo učiněno „postaru“, proto bylo přepracováno. Přišla nám pak faktura asi na 129 000 Kč, to však neodpovídalo našemu vyúčtování, asi šlo o přepočet žalobkyně. Proto jsme to vrátili, poslali nové vyúčtování a přišel nám dobropis. K dobropisu za září 2022 žádné vyjádření ze strany žalobkyně přiloženo nebylo. V říjnu až prosinci 2022 jsme už postupovali rutinně. Se žalobcem jsme v tu dobu řešili jen otázku doby přistavení před spojem. Také jsme si v tu dobu pronajali plochu v dostupné vzdálenosti, abychom omezili stání na terminálu, pořád se totiž jednalo o dvojnásobné navýšení ceny za parkování. Další fakturu jsme dostali sdruženou, v dubnu nebo květnu 2023. Bylo to proto, že prý naše vyúčtování bylo rozporováno. My jsme podklady posílali měsíčně. Uvedenou fakturu jsme vrátili. Žádnou dohodu ohledně úhrad za září až prosinec 2022 jsme se žalobkyní neuzavírali. Nadále jsme postupovali tak, že jsme hradili část vyúčtované ceny, která odpovídala našim propočtům ceny parkovného, co žalobkyně účtovala navíc, to jsme nehradili a faktury jsme vždy žalobkyni vraceli s žádostí o dobropisování. V září 2022 jsme my a ostatní dopravci i kraj dostali e-mail, který se týkal indexace smlouvy. V rámci zaslaného souboru dokumentů byla zaslána i nová příloha 1b smlouvy, kde bylo uvedena sazba 100 Kč za každou započatou hodinu. Nezabývali jsme se tím, neboť takto smlouvu měnit nelze. Spor o cenu za parkování má žalovaná pouze se žalobkyní, jinde je parkování součástí ceny za vjezd, někde se platí pouze noční parkování, krajské linkové autobusy neplatí ani v , obec, či v , obec, . O službách a cenách se uzavírají vždy konkrétní smlouvy, ty se dají dohledat v registru smluv. Ve smlouvách bývá rozdíl mezi spoji zajišťujícími veřejnou službu a komerčními spoji.

20. Ze smluv o užívání autobusového nádraží ve , obec, ze dne 5. 3. 2021, o užívání autobusového nádraží v , obec, ze dne 4. 3. 2021, o užívání autobusového stání na autobusovém stanovišti v , obec, ze dne 30. 4. 2021 včetně dodatku ze dne 6. 1. 2022, o užívání autobusového nádraží v , obec, ze dne 4. 3. 2021, o užívání autobusového nádraží v , obec, ze dne 5. 3. 2021, o užívání autobusových stání na autobusovém stanovišti v , obec, ze dne 1. 3. 2023, o užívání autobusového stání v , obec, ze dne 7. 3. 2021, o užívání terminálu veřejné linkové dopravy , obec, ze dne 28. 8. 2023 plyne, že žalovaná má parkování na těchto stanovištích, nádražích či terminálech zdarma. Ze smlouvy o užívání autobusového nádraží v , obec, včetně ceníku za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 plyne, že dopravci s více jak 3 000 vjezdy v daném měsíci mají parkování zdarma.

21. Z podkladů vyúčtování zaslaných žalobkyni společností , právnická osoba, a , právnická osoba, . plyne, že tito vyúčtovávají cenu parkovného za každou započatou hodinu. Celková suma , právnická osoba, činila 23 500 Kč, u , právnická osoba, pak 1 200 Kč.

22. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně jakožto provozovatel Terminálu HD uzavřela se žalovanou a , územní celek, jakožto třetí smluvní stranou smlouvu o užívání části terminálu HD. Smlouva byla uzavřena dne 30. 8. 2022. Text smlouvy zpracovával , územní celek, , žalobkyně měla k textu připomínky, smlouva se delší dobu finalizovala. Cena za parkování byla upravena v příloze 1b smlouvy a činila při parkování nad 46 minut (sazba za 1 hod) 100 Kč. Za měsíce září až prosinec 2022 byla ze strany žalobkyně účtována cena za parkování podle vyúčtování žalované při propočtu za skutečně strávené minuty parkování nad prvních 45 minut, které byly zdarma. Faktury za období od ledna 2023 a dále byly vyúčtovány ze strany žalobkyně při propočtu 100 Kč za každou započatou hodinu při parkování nad prvních 45 minut. Žalovaná toto vyúčtování od ledna 2023 neakceptovala, faktury žalobkyni vracela a hradila pouze část vyúčtované ceny, která odpovídá propočtu po minutách. Za období od ledna 2023 do března 2024 odpovídá rozdíl mezi žalobkyní účtovanou cenu parkovného a cenou, kterou za parkovné hradila žalovaná, žalované částce. Vlastní doba parkování vozidel žalované na terminálu HD žalobkyně není mezi stranami sporná. Účastníci začali mezi sebou řešit způsob výpočtu cen za parkování emailovou korespondencí zhruba v březnu 2023. K dohodě mezi nimi nedošlo, každý setrval na svém výkladu smluvního ujednání. Dříve byla otázka užívání terminálu HD žalobkyně upravena dvoustrannou smlouvou mezi účastníky ze dne 5. 2. 2020, cena za parkování byla odstupňována dle délky parkování, jednalo se o cenu za každou započatou hodinu, což bylo v této smlouvě výslovně uvedeno. Navýšení cen parkování pro žalovanou za účinnosti smlouvy ze dne 30. 8. 2022 bylo dvojnásobné oproti cenám za účinnosti předchozí smlouvy. Žalovaná si od listopadu 2022 našla částečně jinou možnost parkování a dobu parkování svých vozidel na terminálu HD žalobkyně omezila. Jiní dopravci platí žalobkyni cenu za každou započatou hodinu. Na jiných nádražích a terminálech žalovaná parkovné neplatí. Při účtování cen za parkování je zpravidla rozdíl mezi spoji, které zajišťují veřejnou dopravu, a mezi komerčními spoji. Smlouvy ohledně užívání nádraží, terminálů a autobusových stanovišť včetně cen parkování se uzavírají individuálně, shodný či standardizovaný postup při jejich uzavírání či obvykle používané formulace sazeb za parkování při sjednávání cen za parkování nebyly zjištěny.

23. Dle § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné.

24. Podle § 556 odst. 1 občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

25. Podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

26. Podle § 558 odst. 1 věty první občanského zákoníku v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně.

27. Podle § 558 odst. 2 občanského zákoníku v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

28. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

29. Ve sporu se jedná o výklad ujednání obsaženého v příloze č. 1b smlouvy o užívání Terminálu HD žalobkyně. Soud k danému ujednání přistupoval dle zásady formulované v § 574 občanského zákoníku, že je třeba jej považovat spíše za platné, než neplatné. Dále provedl výklad daného ujednání, kdy ve smyslu § 556 občanského zákoníku na prvním místě posuzoval skutečnou vůli jednajících, jejich úmyslu, který však byl nebo musel být znám adresátovi. V daném případě přihlédl i k tomu, že text smlouvy zpracovávala převážně třetí smluvní strana, a to , územní celek, . Oba účastníci se však k tomuto textu smlouvy mohli vyjádřit a také tak učinili. Svědek , jméno FO, uvedl, že za žalobkyni byly podávány připomínky k tomuto návrhu smlouvy. Naopak z vyjádření žalované vyplynulo, že se k textu smlouvy dostala až po odsouhlasení oběma ostatními smluvními stranami. Nebylo zjištěno, že by při uzavření smlouvy, resp. v rámci kontraktačního jednání bylo přímo mezi žalobkyní a žalovanou o ceně parkovného jednáno a bylo mezi nimi sdělováno, jak text ujednání vnímají či vykládají. Strana žalovaná od počátku zastává konzistentní výklad, kdy cenu parkovného vypočítává za skutečně strávený čas parkováním nad 45 minut, a to po minutách při sazbě 100 Kč za 1 hodinu, tedy za 60 minut. Žalobkyně naopak nejprve takovýto způsob placení, a to po poměrně dlouhou dobu 4 měsíců, akceptovala v podstatě bez připomínek. Svůj úmysl vykládat uvedené ustanovení jinak sdělila žalované až v rámci emailové komunikace mezi účastníky cca v březnu 2023. Soud však má za to, že k tomuto již nelze při výkladu uvedeného ujednání přihlédnout, neboť tento úmysl nemohl být při uzavření smlouvy straně žalované znám.

30. Z vlastního znění daného ujednání plyne, že se zde hovoří současně o časových intervalech vyjádřených v minutách i v hodinách. Z formulace „Parkování vozidla do 45 minut“ a „Parkování vozidla nad 46 minut (sazba za 1h)“ plyne, že lze jazykovým výkladem dospět k přepočtu cen parkování na minuty, tedy že rozhodné jsou skutečně strávené minuty parkováním, neboť doba parkování je zde vyjádřena pouze právě v minutách. Přepočet sazby stanovené v hodinách na minuty je pak v běžném životě obecně známou skutečností, notorietou, která nevzbuzuje nejasnosti či pochybnosti. Cena takto stanovená tedy není cenou neurčitou, ale zcela jednoznačnou. K jinému závěru nelze dospět ani výkladem dle § 556 odst. 2 a § 558 odst. 1 a 2. Při výkladu ujednání totiž nelze přihlédnout k praxi zavedené mezi stranami, neboť předchozí smlouva mezi stranami sice vymezovala sazbu za každou započatou hodinu, ale toto jednak bylo uvedeno ve smlouvě výslovně, a také sazba byla koncipována odlišně, byla rozdílně odstupňována. Jak bylo v řízení rovněž tvrzeno a prokazováno žalovanou, i při minutovém výpočtu došlo ke dvojnásobnému zdražení cen parkovného oproti předchozí smlouvě. Ani z ekonomického hlediska tak nemohlo být žalované zřejmé, že by se jednalo v nové smlouvě o evidentně podhodnocenou cenu vzhledem k aktuálním ekonomickým podmínkám a že tedy úmysl žalobkyně mohl být jiný. Smlouva ze dne 30. 8. 2022 byla také uzavřena i s další smluvní stranou, a to , územní celek, , který se podílel na tvorbě smlouvy. Zavedená praxe stran se tudíž při výkladu smluvních ujednání nedá využít, neboť tímto došlo k zásadní proměně smluvních vztahů mezi účastníky. Soud se také zabýval tím, zda v dané oblasti panují obchodní zvyklosti ve smyslu § 545 a § 558 odst. 2 občanského zákoníku ohledně účtování cen parkovného. Z provedených důkazů a z toho, co vyšlo v řízení najevo, však toto nevyplynulo. Z jiných smluv mezi provozovateli autobusových nádraží, terminálů a žalovanou či jiným dopravcem je naopak zřejmé, že jde o individuálně sjednané smlouvy, kde cena za parkování je výsledkem každé konkrétní dohody. Někde je toto parkování zcela zdarma, někde je zdarma jen pro určité spoje či dopravce, jinde je zpoplatněna. Žádná obecná obchodní zvyklost ani zvyklost v daném odvětví ohledně účtování cen za parkování zjištěna nebyla, nebyla zjištěna ani žádná obecná, zavedená formulace účtovaných sazeb či pravidelné použití výrazu „sazba za 1 hodinu“ v určitém významu. Proto pokud v daném konkrétním ujednání o cenách parkovného nebylo výslovně uvedeno, že se jedná o sazbu za každou započatou hodinu, nelze toto považovat za ujednané. Soud se tedy přiklonil k výkladu ujednání tak, jak jej zastává žalovaná, neboť má ze všeho výše uvedeného za to, že jde o jediný možný výklad daného ujednání. A protože v řízení vyšlo najevo, že žalovaná ceny za parkování dle tohoto výkladu za dotčené období uhradila, přičemž žalovaná částka představuje rozdíl mezi cenou vypočtenou dle žalované a dle žalobkyně, tedy dle odlišného výkladu, soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.

31. Pro úplnost k tomu soud dodává, že jako relevantně projevenou vůli žalobkyně vykládat uvedené ujednání jiným způsobem, než jak jej vykládá žalovaná, nelze považovat prvotní přepočet cen parkovného za září 2022 provedený panem , jméno FO, , když následně k němu byl vydán dobropis a tento přepočet byl změněn na přepočet dle žalované a přepočet dle žalované se užíval bez dalšího po následující tři měsíce. Rovněž snaha žalobkyně změnit či navrhnout změnu ujednání přílohy 1b v rámci změny smlouvy k 1. 1. 2023, kdy v průvodním emailu se uvádí, že cena za parkování se nemění a přiložená nová příloha 1b obsahovala změněný text „za každou započatou hodinu“ nelze považovat za adekvátně projevený jiný výklad uvedeného ujednání. O tomto návrhu nebylo dále mezi účastníky nijak jednáno, navíc sama žalobkyně v emailové komunikaci se žalovanou uvedla, že pro změnu přílohy 1b nevidí důvod. K původnímu návrhu změny přitom došlo opět na počátku září 2022, poté následovaly již zmíněné 4 měsíce akceptace výkladu žalované. Ani to, že jiní dopravci z jiných smluv platí ceny za parkování dle výkladu žalobkyně, nepovažuje soud za relevantní zjištění, neboť, jak již bylo výše uvedeno, smlouvy ohledně cen parkování jsou individuální a je třeba posuzovat každou zvlášť, včetně okolností jejich sjednání.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci úspěšný, vůči tomu, který úspěšný nebyl. V dané věci byla zcela úspěšná žalovaná, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované sestávají z odměny advokáta dle § 6, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, dále jen a. t., z tarifní hodnoty 695 503,93 Kč ve výši 11 100 Kč za každý z 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 31. 7. 2024, písemné vyjádření ze dne 26. 9. 2024, účast při soudním jednání dne 21. 10. 2024, písemné vyjádření ze dne 18. 11. 2024, účast při soudním jednání dne 4. 12. 2024 nad 2 hod a účast při soudním jednání dne 11. 12. 2024), z paušální náhrady hotových výdajů k uvedeným úkonům právní služby ve výši 8 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovného za cestu 3x k soudnímu jednání a zpět ve výši 3 x 1 015,80 Kč (při průměrné spotřebě vozidla 7,5l/100km dle doloženého technického průkazu vozidla, vyhláškové ceně paliva benzin 95 a vyhláškové ceně za opotřebení a délce každé cesty 120 km), náhrady za ztrátu času na cestě ve výši 4 x 100 Kč za každou z cest dle § 14 a. t., a 21 % DPH z uvedených částek ve výši 20 043,95 Kč dle doloženého potvrzení o plátcovství DPH. Celkem tak náklady řízení žalované činily 115 491,35 Kč, a proto soud uložil žalobkyni tuto částku žalované zaplatit, a to k rukám jejího právního zástupce, jak plyne z § 149 odst. 1 o.s.ř.