10 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Votroubkové a přísedících Dagmar Kružíkové a Ing. Petra Janovce ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované 1) , IČO IČO žalované 1) sídlem adresa žalované 1)

2. Jméno žalované 2) , IČO IČO žalované 2) sídlem adresa žalované 2) oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti odvolání z funkce I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že odvolání žalobce z funkce ředitele žalovaného 2), učiněné usnesením Rady žalovaného 1) č. , číslo, ze dne 19.2.2024, v písemném vyhotovení rozhodnutí ze dne 20.2.2024, doručené žalobci dne 4.6.2024, je neplatné, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 1 a žalovanému 2 částku 15 609 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich společného právního zástupce.

1. Žalobce se žalobou uplatněnou u soudu domáhal určení, že odvolání z funkce ředitele u druhého žalovaného učiněné usnesením Rady žalovaného 1) č. , číslo, ze dne 19. 2. 2024, v písemném vyhotovení rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024, doručené žalobci dne 4. 6. 2024, je neplatné. Tvrdil, že byl s účinností od 1. 8. 2018 jmenován ředitelem Základní školy v , adresa, , tedy druhého žalovaného. Usnesením Rady prvého žalovaného ze dne 19. 2. 2024 č. j. , hodnota, přistoupil prvý žalovaný, jakožto zřizovatel školy, k odvolání žalobce z funkce ředitele druhé žalované ke dni 31. 7. 2024 z důvodu vyhlášení konkurzu na vedoucí pracovní místo ředitele. Konkurzní řízení bylo vyhlášeno, avšak k řádnému odvolání žalobce z funkce ředitele nedošlo, neboť při doručování odvolání nebyla dodržena pravidla doručování písemností dle zákoníku práce. Písemnost obsahující odvolání byla žalobci nejprve dne 28. 3. 2024 postoupena do soukromé emailové schránky ovšem bez elektronického podpisu odesílatele, posléze mu byla doručena osobně dne 4. 6. 2024. Žalobce má za to, že školský zákon spojuje v § 166 odst. 3 kýžené následky, tedy následné skončení funkčního období stávajícího ředitele uplynutím šestiletého období, pouze se současným naplněním obou uvedených podmínek, tedy vyhlášení konkurzního řízení ve spojení s odvoláním žalobce z funkce ředitele, a to obé ve stanovené době, tedy v době od počátku 6. měsíce do konce 4. měsíce před koncem funkčního období stávajícího ředitele. To se však v případě žalobce nestalo, neboť v rozhodné době nebylo žalobci řádně doručeno odvolání z funkce ředitele druhé žalované. Odvolání z funkce je jednostranné právní jednání adresné, které se stane perfektním právě až okamžikem doručení adresátovi.

2. Žalovaní ve svém společném vyjádření oponovali, že školský zákon ukládá zřizovateli pouze lhůtu k vyhlášení konkurzu, pro odvolání stávajícího ředitele lhůta zákonem stanovena není, pouze je zde uvedeno, že stávající ředitel má být v případě vyhlášení konkurzu odvolán ke konci šestiletého období. Měli za to, že žalobce byl ze své funkce odvolán řádně. Nadto upozorňovali na skutečnost, že žalobce se ve lhůtě od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím svého funkčního období o vyhlášení konkurzu i o svém odvolání dozvěděl, o čemž svědčí i to, že se konkurzního řízení účastnil. Neformální vyrozumění o odvolání sám žalobce přímo i v žalobě přiznal. Žalobce ani nesporoval, že následně, tedy dne 4. 6. 2024 bylo odvolání žalobci řádně do vlastních rukou doručeno.

3. Žalobce k tomu uvedl, že se stal ředitelem školy v době, kdy byla celkově ve špatném stavu. 30 let zde nebyla prováděna inventarizace, školní kuchyň byla v havarijním stavu, celá škola měla pouze jednu emailovou adresu. První rok s ním zřizovatel, tedy druhý žalovaný, spolupracoval, neboť se opravovala školní kuchyň. Následně již byly kontakty sporadické, škola nebyla v centru pozornosti radních. Posléze dostával neformálně z různých stran signály, že nadále nebude ředitelem školy a kdo jím bude. Započalo to asi v roce 2021, postupně to sílilo. Radní mu pouze vytýkali, že má být tvrdší na zaměstnance, avšak on musel dodržovat zákoník práce. Jiné výtky ke své práci neměl. S tajemníkem města si žalobce tykal, tajemník měl jeho soukromou emailovou adresu z doby, než na škole byly založeny emailové adresy pro jednotlivé zaměstnance. Po zřízení pracovní mailové adresy už žalobce komunikoval v pracovních věcech výhradě z této adresy. Na jeho soukromý email mu od prvého žalovaného nadále napsal pouze tajemník a sekretářka , jméno FO, . Žalobce nepopíral, že obdržel na svůj soukromý email listinu o svém odvolání z funkce, avšak uvedl, že na to nijak nereagoval, neboť to nepovažoval za oficiální doručení. O konkurzu se dozvěděl z vývěsky, účastnil se ho, neboť měl zájem ve škole v , adresa, pokračovat. Měl zde svou vizi. Výsledky pořadí účastníků po konkurzu se dozvěděl ihned po skončení konkurzu, umístil se na druhém místě. Se sdělením, kdo však bude v dalším obdobím ředitelem školy prvý žalovaný otálel, to se žalobce dozvěděl až ke konci června. Sám žalobce upozornil prvého žalovaného, že nebyl dosud z funkce odvolán, bylo to dopisem z konce května 2024, až v reakci na to obdržel rozhodnutí o odvolání dne 4. 6. 2024. Také musel prvého žalovaného urgovat k zajištění předání funkce ředitele, představitelé prvého žalovaného k žalobci přistupovali arogantně, až se mu vysmívali. Nyní je žalobce v novém pracovním poměru, pracuje opět ve školství.

4. Z dekretu o jmenování ze dne 21. 5. 2018 soud zjistil, že žalobce byl jmenován do funkce ředitele druhého žalovaného s účinností ke dni 1. 8. 2024 na dobu neurčitou.

5. Z písemného rozhodnutí Rady , adresa, zn. , hodnota, ze dne 20. 2. 2024 plyne, že Rada , adresa, dne 19. 2. 2024 rozhodla usnesením č. j. , hodnota, o odvolání žalobce z pracovního místa ředitele , právnická osoba, ke dni 31. 7. 2024.

6. Z emailové korespondence ze dne 28. 3. 2024 plyne neformální korespondence mezi tajemníkem , adresa, a žalobcem, kterou tajemník , adresa, přeposlal žalobci výše uvedené rozhodnutí o odvolání z funkce ředitele.

7. Z úřední činnosti i z podání žalobce soud dále zjistil, že v průběhu řízení žalobce podal u soudu další žalobní návrh, tentokráte pouze vůči žalovanému 2, a to o určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobci dne 12.8.2024, je neplatné. V tomto návrhu uvedl, že po odvolání z funkce ředitele Základní školy v , adresa, , obdržel od druhého žalovaného dne 12. 8. 2024 výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Žalobce však považuje tuto výpověď za neplatnou, neboť byla podána jako přímý důsledek jeho odvolání z funkce ředitele školy, ke kterému však platně nedošlo. Žalobce v této souvislosti upřesnil, že i když jeho pracovní poměr by měl dle uváděné výpovědi skončit k 30. 11. 2024, má i nadále naléhavý právní zájem na podané žalobě v této věci (oproti judikatuře NSČR ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3863/2007, dle které se naléhavý právní zájem na předmětném určení ztrácí v okamžiku, kdy skončil pracovní poměr daného ředitele u školské právnické osoby), neboť ani jeho pracovní poměr ke druhému žalovanému platně neskončil.

8. Z listiny o vyhlášení konkurzu plyne, že Rada města , adresa, vyhlásila konkursní řízení na obsazení vedoucího pracovního místa ředitel/ředitelky Základní školy, , adresa, s nástupem od 1. 8. 2024 nebo dle dohody. Byly zde uvedeny předpoklady pro výkon činnosti ředitele/ředitelky a obsahové náležitosti přihlášky. Přihlášky měly být doručeny s uvedenými doklady nejpozději do 8. 4. 2024 do 12 hodin na adresu města , adresa, s označením „KONKURS – NEOTVÍRAT“.

9. Z přihlášky žalobce ze dne 4. 4. 2024 plyne, že žalobce se na základě inzerátu zveřejněného na webových stránkách , adresa, přihlásil do konkursu na místo ředitele ZŠ, , adresa, .

10. Z přípisu právního zástupce žalobce prvému žalovanému ze dne 30. 5. 2024 plyne, že prvý žalovaný byl tímto přípisem informován o tom, že žalobce nebyl dosud z funkce ředitele , právnická osoba, řádně odvolán, nebo rozhodnutí o odvolání mu dosud nebylo doručeno do vlastních rukou.

11. Z listiny nazvané „Setkání ohledně dalšího působení , Jméno žalobce, v ZŠ , adresa, “ plyne, že dne 12. 8. 2024 za účasti žalobce a v listině dále uvedených osob bylo žalobci nabídnuto vykonávat na plný pracovní úvazek práci učitele a byl mu předložen platební výměr. Žalobce nabídku odmítl. Jednalo se dále o skončení pracovního poměru dohodou k 12. 8. 2024, dohoda se nedosáhla, žalobce požadoval kompenzace, kterým nebylo vyhověno. Byla zvolena třetí možnost postupu, a to výpověď pro nadbytečnost. Tuto výpověď žalobce převzal a podepsal. Výpovědní doba měla trvat od 1. 9. 2024 do 31. 10. 2024.

12. Z návrhu pracovní smlouvy datované dnem 12. 8. 2024 plyne smlouva mezi žalobcem a druhým žalovaným na pracovní místo učitel, v rozsahu 100 % od 1. 8. 2024 na dobu neurčitou. Ze souvisejícího platového výměru plyne zařazení žalobce do platové třídy 12, stupně 6, skupiny 7 a výše navrhovaného platu 41 780 Kč.

13. Z návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 12. 8. 2024 plyne, že žalobce a druhý žalovaný se dohodli na rozvázání pracovního poměru založeného jmenováním na vedoucí pracovní místo ředitele školy dne 1. 8. 2018 a trvajícího i po vzdání se tohoto vedoucího pracovního místa. Pracovní poměr měl skončit k 12. 8. 2024.

14. Z výpovědi ze dne 12. 8. 2024 plyne, že druhý žalovaný zastoupený ředitelem školy dal žalobci výpověď z pracovního poměru s tím, že uvedl, že dne 31. 7. 2024 skončil v důsledku odvolání žalobce z funkce výkon činnosti žalobce na vedoucím pracovním místě ředitele školy. Vzhledem k tomu, že žádné volné pracovní místo odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci žalobce není k dispozici, je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobce tuto výpověď převzal dne 12. 8. 2024.

15. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali. Soud provedené důkazy hodnotil podle své úvahy každý zvlášť i všechny ve vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dle § 132 o.s.ř.

16. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce byl jmenován ředitelem druhého žalovaného na neurčito, a to s účinností od 1. 8. 2018. V únoru roku 2024 bylo Radou prvého žalovaného rozhodnuto o odvolání žalobce z funkce ředitele ke dni 31. 7. 2024. Současně byl vyhlášen konkurz na nového ředitele. O vyhlášení konkurzu se žalobce dozvěděl a účastnil se jej. Nebyl však v něm úspěšný, byl vybrán jiný kandidát. O odvolání z funkce ředitele se žalobce dozvěděl z emailové zprávy zaslané do jeho soukromé emailové schránky dne 28. 3. 2024. Doručení odvolání z funkce ředitele proběhlo dne 4. 6. 2024, kdy písemnost obsahující odvolání žalobce převzal osobně do vlastních rukou. Následně žalobce předal funkci nově vybranému kandidátovi na ředitele. Dne 12. 8. 2024 byla žalovanému dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Platnost této výpovědi žalobce napadl u soudu žalobou. Řízení je vedeno u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10C 330/2024, přičemž bylo zahájeno dne 9. 12. 2024.

17. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Podle § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), v platném znění, dále jen školský zákon, v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen "šestileté období") může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele podle věty první nebo druhé, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.

19. Podle § 73 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, dále jen zákoník práce, v případech uvedených v § 33 odst. 3 může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát.

20. Podle § 73a odst. 1 zákoníku práce odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější.

21. Podle § 73a odst. 2 odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.

22. Ve svém právním posouzení se soud nejprve zabýval tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. V dané věci přitom shledal, že žalobce naléhavý právní zájem na daném určení má, neboť bez tohoto určení by jeho právní postavení mohlo být nejistým. Tento naléhavý právní zájem nevylučuje ani následné ukončení pracovního poměru k druhému žalovanému, neboť jak dovodila i konstantní judikatura, tento naléhavý právní zájem zaniká pouze s platným skončením pracovního poměru. Platnost skončení pracovního poměru žalobce ke druhému žalovanému však v tomto řízení prokázána nebyla, neboť i platnost výpovědi ze dne 12. 8. 2024 dané žalobci byla u soudu napadena a dosud o tom nebylo pravomocně rozhodnuto. K tomu soud pro úplnost uvádí, že v řízení neshledal důvod pro přerušení tohoto řízení do pravomocného skončení řízení o neplatnost výpovědi sp. zn. 10 C 330/2024. Měl za to, že podstatou sporu mezi účastníky je určení platnosti či neplatnosti odvolání žalobce z funkce ředitele, což je předmětem právě tohoto soudního řízení. V řízení o neplatnost výpovědi by soud toto posuzoval jako předběžnou otázku. Vyřešení tohoto dříve zahájeného sporu tak rozhodne podstatu sporu mezi účastníky a bude mít význam i pro uvedené řízení 10 C 330/2024. Postup, kterým by toto řízení bylo přerušováno, a bylo řešeno v podstatě totéž v jiném sotva zahájeném řízení, by působilo neodůvodněné průtahy v tomto řízení. Sám žalobce připustil, že řízení ve věci 10C 330/2024 zahájil především proto, aby v této věci, tedy ve věci sp. zn. 10 C 205/2024, nebylo rozhodnuto z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na straně žalobce, pokud by již soud měl za to, že pracovní poměř žalobce k druhému žalovanému platně skončil. Odkázal přitom na již výše uvedené rozhodnutí NSČR ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3863/2007. Současně měl soud i za to, ve stínu výše uvedeného, že by i spojení obou řízení působilo zbytečné průtahy, neboť řízení v této věci bylo již připraveno k projednání, naopak řízení o neplatnost výpovědi ze dne 12. 8. 2024 bylo sotva zahájeno a spojení věcí by nepochybně vedlo k nutnosti odročování jednání.

23. Soud se proto dále zabýval vlastním odvoláním žalobce z funkce ředitele druhého žalovaného. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že prvý žalovaný řádně a včas vyhlásil konkurz na místo ředitele druhého žalovaného. Stalo se tak ve lhůtě dle § 166 odst. 3 školského zákona, tedy od počátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před koncem šestiletého období stávajícího ředitel, tedy žalobce. Současně v uvedené lhůtě, konkrétně v únoru 2024 bylo příslušným orgánem prvého žalovaného, tedy Radou města, rozhodnuto o odvolání žalobce z funkce ředitele. Toto rozhodnutí bylo písemně vyhotoveno dne 20. 2. 2024. Doručení písemného rozhodnutí žalobci probíhalo nejprve prostřednictvím prosté emailové zprávy, bez elektronického podpisu, do soukromé emailové schránky žalobce. Toto doručení žalobce nepovažuje za řádné, ani je v tomto sporu nenapadá. Další doručení uvedené písemnosti pak proběhlo dne 4. 6. 2024. Toto doručení dle zjištěných skutečností splňovalo všechny náležitosti doručení dle zákoníku práce. Soud výkladem ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona dospěl k závěru, že toto ustanovení upravuje možnost zřizovatele každých 6 let vybrat nového ředitele školy, aniž by bylo nutně třeba, že by se stávající ředitel školy dopustil nějakého pochybení či porušení svých povinností. Tato možnost, nikoliv povinnost, nastává v období od počátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před skončením výkonu 6 let funkce ředitele. V daném případě se jednalo o období od počátku února 2024 do konce března 2024. V tomto období je funkce ředitele školy dle důvodové zprávy „oslabena“, tedy stává se nejistou, pokud je v tomto období vyhlášen konkurz, musí stávající ředitel školy počítat s tím, že se jeho výkon funkce automaticky neprodlužuje, musí se o svou pozici znovu „utkat“ v konkurzním řízení. Z historického pohledu se toto ustanovení několikrát měnilo. Posledně, před touto úpravou, bylo funkční období ředitelů škol 6-ti leté, po 6-ti letech vždy zanikalo. Důvodem změny právní úpravy pak byla skutečnost, že v případě spokojenosti se stávajícím ředitelem se jevilo neefektivní, aby musel být často pouze formálně vyhlašován konkurz, a ředitel školy mohl ve funkci dále pokračovat. Proto se zánik funkce po 6 letech stal pouze fakultativní. Došlo tedy k určitému zmírnění právní úpravy s tím, že postavení ředitele školy se stalo stabilnější, ovšem s výjimkou uvedené možnosti v daném období vyhlásit konkurz. Odvolání ředitele je pak důsledkem tohoto vyhlášení konkurzu, není tedy s vyhlášením konkurzu v poměru souřadícím, ale v poměru důsledkovém. To plyne i ze zvolené jazykové verze daného ustanovení, kde věta je rozdělena středníkem, tudíž soud má za to, že uvedená lhůta se již na odvolání stávajícího ředitele školy nevztahuje. Soud přitom nepochybuje, že je pro ukončení funkce stávajícího ředitele školy nutné jeho odvolání provést, a to perfektním způsobem dle § 73a odst. 1 zákoníku práce. Má však za to, že k tomu došlo právě doručením odvolání dne 4. 6. 2024. K tomu soudu poukazuje na znění § 73a odst. 1 zákoníku práce, které stanoví, že odvolání musí být písemné, přičemž současně umožňuje, aby toto odvolání nabylo účinky již dnem doručení, případně dnem zde uvedeným. V tomto duchu je třeba vnímat i uvedené ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona, kdy je třeba písemné odvolání doručit nejpozději poslední den šestiletého období. Tyto podmínky byly v daném případě splněny.

24. Soud k tomu dále dodává, že neměl důvod nevěřit žalobci ohledně toho, jaký styl jednání vůči němu představitelé prvého žalovaného zvolili. Shodně se žalobcem soud považuje toto jednání za velmi nevhodné, neprofesionální a obyčejně lidsky neslušné. Avšak v tomto jednání soud neshledal právní pochybení, po právní stránce dospěl k závěru, který byl výše prezentován.

25. Pro úplnost pak soud dodává, že i pokud by byl zvolen opačný výklad ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona, tedy že i k odvolání stávajícího ředitele školy musí dojít v uvedené lhůtě, zde tedy v období od února do března 2024, má soud za to, že v tomto konkrétním případě nejsou dány podmínky pro vyhovění žalobě. Soud k tomu upozorňuje, že v dané věci se jedná o odvolání z vedoucí funkce, nikoliv o ukončení pracovního poměru jako takového. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalobce své odvolání z funkce „vytušil“ dopředu, bylo také prokázáno, že o konkurzu věděl, řádně a včas podal přihlášku a účastnil se jej. Současně v březnu 2023 obdržel i listinu o odvolání, prokazatelně se s ní seznámil, což sám nepopírá. Jeho odvolání z funkce tak nebylo nijak neočekávané, či pro něho překvapivé. Smyslem a účelem formálních pravidel při doručování v pracovněprávních věcech je ochrana zaměstnance jakožto slabší strany s důrazem na právní jistotu jeho postavení v pracovněprávních vztazích. Žalobce však tuto jistotu měl, a to již v rozhodném období. Po neúspěchu v konkurzu však žalobce nesl úkorně jednání prvého žalovaného, které, jak již bylo výše řečeno, považoval za neuctivé ke své osobě a nereflektující jeho dosavadní zásluhy. Uplatnění žaloby v této věci se tak s ohledem na to, co v řízení bylo prokázáno či vyšlo najevo, včetně zjištěných narušených vztahů mezi žalobcem a žalovanými a neúspěchu dohod o ukončení pracovního poměru pro nevyhovění žalobci o dalších finančních kompenzacích a na nové pracovní uplatnění žalobce, jeví ze strany žalobce jako účelové využití formální chyby prvého žalovaného v prospěch žalobce, tedy zneužití práva, které nepožívá právní ochrany ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které se uplatní i v pracovněprávních vztazích.

26. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci úspěšný, vůči tomu, který úspěšný nebyl. V dané věci byli úspěšní žalovaní, a proto jim soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaných se skládají z odměny advokáta určené dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, dále jen a. t. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé, účast u soudního jednání) ve výši 3 x 4 000 Kč, kdy částka 2 000 Kč přestavuje odměnu za jednoho zastoupeného účastníka při snížení o 20 %, dále z částky 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % DPH z uvedených částek ve výši 2 709 Kč. Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 15 609 Kč, a to k rukám jejich společného právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.