13 C 215/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro náhradu újmy způsobené porušením práva na ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá omluvy ve znění: „Dne 17. března 2022 jsem napsala e-mail adresovaný soudní znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, a uvedla v něm, že pan , Jméno žalobce, byl léčen na psychiatrii ve Fakultní nemocnici v , adresa, ještě v době, kdy jsme spolu nebyli. Dne 17. října 2023 jsem pak na soudním jednání konaném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 0P 67/2020 opět uvedla, že se pan , tituly před jménem, , jméno FO, léčil na psychiatrii v době, kdy jsme se ještě neznali. Tyto mé výroky nejsou pravdivé. Za oba tyto svoje výše uvedené výroky se panu , tituly před jménem, , jméno FO, omlouvám.“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 19 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce se domáhal na žalované omluvy ve znění: „Dne 17. března 2022 jsem napsala e-mail adresovaný soudní znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, a uvedla v něm, že pan , Jméno žalobce, byl léčen na psychiatrii ve Fakultní nemocnici v , adresa, ještě v době, kdy jsme spolu nebyli. Dne 17. října 2023 jsem pak na soudním jednání konaném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 0P 67/2020 opět uvedla, že se pan , tituly před jménem, , jméno FO, léčil na psychiatrii v době, kdy jsme se ještě neznali. Tyto mé výroky nejsou pravdivé. Za oba tyto své výše uvedené výroky se panu , tituly před jménem, , jméno FO, omlouvám.“ Svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaná šířila o žalobci nepravdivou informaci spočívající v tom, že žalobce měl údajně absolvovat léčbu na psychiatrii ve Fakultní nemocnici v , adresa, , kdy tuto informaci žalovaná dne 17. 3. 2022 napsala e-mailem soudní znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , kde lživě uvedla, že byl žalobce léčen na psychiatrii ve Fakultní nemocnici v , adresa, ještě v době, kdy s ním nebyla. Část tohoto emailu byla zveřejněna na str. 8 a 9 znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie č. 168a, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl součástí spisu vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 0 P 67/2020. Dále žalobu žalobce odůvodnil tvrzení, že žalovaná tuto informaci sdělila dne 17. 10. 2023 na soudním jednání konaném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 0 P 67/2020. Žalobce tvrdil, že jednání žalované pocítil v osobním i profesním životě, byla tím zasažena jeho důstojnost, vážnost, čest a pověst, a to jak v očích veřejnosti, tak před justičními orgány a v osobním životě, zejména před rodinou. Žalobce také tvrdil, že jednání žalované mělo dopad na jeho pověst ve výkonu , pracovní pozice, společnosti , právnická osoba, . Tvrdil, že musel konkrétním osobám vysvětlovat, že se uvedené tvrzení žalované nezakládá na pravdě, když se tyto osoby odmítaly se žalobcem potkávat a došlo tak v důsledku tohoto tvrzení k narušení jejich osobních vztahů a sociálních vazeb. Žalobce vyzval žalovanou k upuštění od dalších zásahů do osobnostních práv žalobce a vyzval žalovanou k odstranění následků jejího jednání zasláním písemné omluvy žalobci, s ověřeným podpisem žalované, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná na výzvu nereagovala.

1. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K věci se vyjádřila tak, že nepopírá, že v žalobě popsané tvrzení učinila. Toto tvrzení, že se však dozvěděla před mnoha lety a v průběhu řízení výchově a výživě k nezletilému synovi účastníků měla za to, že tuto informaci, byť neměla ověřenou, je třeba sdělit, jak znalci, tak soudu. Pravdivost tvrzení odmítala prokazovat, neboť tuto informaci považovala za neověřenou a roky starou. Uvedenou informaci uvedla jako účastnice řízení v rámci svého procesního tvrzení, když tuto informaci nešířila veřejně a nemohla tak žalobce zasáhnout před jeho rodinou ani před společností. Uvedla, že žaloba je snahou žalobce vyvolat další konflikt. Informaci sdělila o žalobci již v březnu 2022 a v říjnu 2023 v průběhu řízení, ačkoliv výzva k omluvě byla žalované zaslána až v dubnu 2024 a žaloba podána v srpnu 2024. Dále uvedla, že žalobce rovněž neprokázal, že by její tvrzení nějakým způsobem zasáhlo do jeho osobnostních práv.

2. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k upuštění od dalších zásahů do osobnostních práv žalobce a vyzval žalovanou k odstranění následků jejího jednání zasláním písemné omluvy žalobci, s ověřeným podpisem žalované, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla zaslána žalované doporučeně dne 15. 4. 2024.

3. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , soud zjistil, že tato svědkyně je , pracovní pozice, ve společnosti , právnická osoba, . K osobě žalobce a žalované uvedla, že se se žalobcem zná již 25 let, jelikož pochází ze stejné vesnice. K osobě žalované uvedla, že ji zná ze zaměstnání, ve výše uvedené společnosti žalovaná dříve pracovala. Svědkyně uvedla, že byla požádána žalobcem, aby ve věci podala svědectví týkající se tvrzení, že se žalobce léčil na psychiatrii. Svědkyně uvedla, že tuto informaci zaslechla v průběhu roku 2023, a to od zahraničních řetězců obchodních partnerů společnosti , právnická osoba, ., kdy ji tuto informaci sdělila paní , jméno FO, , ze společnosti , název, . , jméno FO, pracuje na pozici , pracovní pozice, . , jméno FO, se ptala svědkyně, co se ve firmě , právnická osoba, . děje, že se žalobce léčil na psychiatrii. Dále svědkyně uvedla, že tuto informaci svědkyně slyšela z více zdrojů, ale nepamatovala si, od koho konkrétně. Uvedla, že když se k ní informace dostala, informovala o tom žalobce. Dále uvedla, že se v souvislosti s touto informací obávala o společnost, zdali se společnost firma prodávat. Ke vztahu se žalobcem uvedla, že se jedná o pracovní vztah. V době, kdy byli malé děti, tak měli vztah bližší, jelikož se stýkaly jejich rodiny. V kontaktu je s žalobcem každý den, neboť s ním konzultuje pracovní postupy, které souvisí s její pozicí ve firmě. Dále uvedla, že neví, zda změny ve statutárních orgánech firmy nastaly před informací nebo po ní. Na otázku, kdo je její nadřízený ve firmě uvedla, že jak žalobce, tak i jeho syn. Svědkyně uvedla, že se ptala žalobce na to, zda se léčil na psychiatrii, ten ji odvětil, že to není pravda. Závěrem uvedla, že se její vztah k žalobci od této informace změnil a od té doby má v sobě jistý pocit obezřetnosti.

4. Z výslechu svědka , jméno FO, , soud zjistil, že svědek je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., a to na pozici , pracovní pozice, K otázce, zda ví, co je předmětem tohoto sporu uvedl, že o tom mluvil se žalobcem, který mu sdělil, že se jedná o spor, jehož předmětem je svědectví o tvrzení, že by měl být žalobce narušený, když toto tvrzení vychází ze sporu s paní , jméno FO, . Svědek uvedl, že na jaře roku 2023 za svědkem chodili řidiči z firmy s informací, která se šířila po firmě. Jednalo se o informaci, že se žalobce psychiatricky léčí, že se zbláznil a že se firma bude rušit. Na základě tohoto zjištění svědek kontaktoval žalobce, který mu sdělil, že se jedná o pomluvu, že tato informace je nepravdivá a že se na chodu firmy nic nemění. Na otázku, od koho se tyto informace svědek dozvěděl uvedl, že se jednalo o čtyři řidiče, kdy tři z nich byli z , adresa, a jeden z , adresa, . Na otázku, od koho se tito řidiči tuto informaci dozvěděli uvedl, že mu zdroj informace neřekl. Na otázku, zda tato informace poznamenala jeho vztah se žalobcem uvedl, že ačkoliv zná žalobce zhruba 30 let, tak tato informace narušila jejich vztah, jelikož se v té době obával o svoji budoucnost, neboť nevěděl, co by dělal, kdyby byla firma zrušena. K otázce vztahu se žalobcem uvedl, že s ním byl v minulosti 2x na dovolené, ale v současné době se jedná o pracovní vztah.

5. Z výslechu svědka , jméno FO, , soud zjistil, že tento svědek je kamarád žalobce, se kterým se zná více jak 30 let, chodili spolu na střední školu. Na otázku, co je předmětem tohoto sporu uvedl, že neví. Na otázku zástupce žalobce, zdali svědek slyšel o žalobci nějakou informaci, která by byla zvláštní, uvedl, že na podzim roku 2024 byl v nemocnici v , adresa, u lékaře na kontrole, kdy na chodbě v této nemocnici slyšel povídat si dvě dámy ve věku 50 let, o tom, že se ten , jméno FO, , , pracovní pozice, zbláznil a léčí se na psychiatrii. Na otázku, zda by některá z těchto dvou dam byla žalovaná uvedl, že nikoliv. Když svědek žalobce potkal, tak ho s touto informací konfrontoval, neboť měl obavu o jeho život. V průběhu setkání se žalobcem vyplynulo, že je v pořádku. Na otázku, zda tato informace ovlivnila jeho vztah se žalobcem uvedl, že nikoliv, nedíval by se na něho skrz prsty, kdyby byl žalobce nemocný. V současné době je s žalobcem v kontaktu tak 2x až 3x za rok.

6. Z výslechu svědka , jméno FO, , soud zjistil, že tento svědek je v přátelském vztahu k oběma účastníkům, žalovanou zná od malička jako vnučku svých přátel a žalobce zná jako majitele , Anonymizováno, v , adresa, . Na otázku, co je předmětem tohoto sporu uvedl, že se předmět sporu dozvěděl od žalobce, kterého kontaktoval, když mu přišlo předvolání k jednání. Mělo by se jednat o to, že žalovaná někde o žalobci řekla, že se léčí na psychiatrii. O tom, co by mělo být předmětem sporu se svědek domníval, protože před delší dobou se žalobcem o tomto mluvil. Na otázku, co o sporu věděl již dříve, uvedl, že na konci roku 2022 nebo začátkem roku 2023 ve vestibulu , právnická osoba, v , adresa, zaslechl informaci z hloučku lidí, že se , pracovní pozice, v , adresa, zbláznil a že je nemocný a že se léčí na psychiatrii. Na základě tohoto zjištění svědek asi za měsíc informaci sdělil žalobci při náhodném setkání. Nepovažoval za prioritní, aby ji sděloval žalobci ihned. Na otázku, zda se v tom hloučku lidí nacházela žalovaná uvedl, že rozhodně ne, protože by ji poznal. Na otázku, zda tato informace poznamenala jeho vztah se žalobcem uvedl, že krátkodobě ho informace o zdravotním stavu poznamenala, ale dlouhodobě to v něm nezanechala žádný následek, neboť si celou záležitost vysvětlili. V současné době pracuje svědek na dohodu o provedení práce u společnosti, která zajišťuje , Anonymizováno, v pekárně v , adresa, , a to asi 6x za měsíc. Se žalobcem je v kontaktu tak jednou za měsíc, a to jak v práci, tak i mimopracovně.

7. Žalovaná učinila nesporným, že informaci o žalobci sdělila soudnímu znalci a v jednací síni v rámci opatrovnického řízení.

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

9. Žalobce a žalovaná byli účastníky řízení o svěření do péče a určení výživného jejich společného nezletilého syna sp. zn. 0 P 67/2020. V rámci znaleckého zkoumání v průběhu zmíněného řízení uvedla žalovaná o žalobci a následně v jednací síni tvrzení, že se v minulosti léčil na psychiatrii, když tuto informaci považovala v této souvislosti za nutnou uvést. Žalobce v dubnu v roce 2024 vyzval žalovanou k písemné omluvě za toto tvrzení. Ve výzvě žalobce tvrdil, že tvrzením, které žalovaná o něm učinila, bylo zasaženo do jeho práv – důstojnosti, vážnosti, cti a pověsti jak v očích veřejnosti, tak v jeho osobním životě. Žalovaná na výzvu nereagovala. Žalovaná učinila nesporným, že informaci o žalobci sdělila soudnímu znalci a v jednací síni v rámci opatrovnického řízení. Žalovaná pravdivost výroku neprokazovala. Z výslechu svědků se neprokázalo, že by žalovaná byla zdrojem této informace. Svědci se informaci měli dozvědět od blíže neučených osob.

10. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

11. Podle § 82 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

12. Podle ustanovení § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právo chráněnému ustanoveními v první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní úpravy.

13. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého vztahu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se učiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně učiněné odčinění způsobené újmy.

14. Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. I. , spisová značka, vyjádřil, že řešení kolize svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny závisí na vzájemném poměřování obou těchto práv v kontextu okolností posuzované věci.

15. V prvé řadě soud předesílá, že má za prokázané, že žalovaný výrok byl sdělen žalovanou, a byl sdělen v podobě, ve které byl žalobcem soudu předložen.

16. Ve smyslu judikatury soud zkoumal povahu výroku v kontextu okolností posuzované věci. V prvé řadě zkoumal, zdali je tvrzení žalované napadené žalobou tedy že: „byl žalobce léčen na psychiatrii ve Fakultní nemocnici v , adresa, …“ hodnotícím soudem či skutkovým tvrzením. Skutkové tvrzení je pravdivou informací, kterou lze verifikovat a jejíž sdělení samo o sobě nezasahuje do práva na ochranu osobnosti. Naopak hodnotící soud nelze verifikovat, vyjadřuje subjektivní, hodnotící, názor autora a je zde nutno zkoumat, zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, či zda je primárním cílem zásahu hanobení a zneuctění dané osoby (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2007, sp. zn. 30 Cdo 608/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. , spisová značka, ). Soud dospěl k závěru, že tento výrok je skutkovým tvrzením. Soud neshledal, že by tvrzením žalovaná měla za cíl dehonestovat žalobce, urazit jej a snížit jeho čest a vážnost, naopak toto sdělila v rámci řízení o péči a výživě jejich společného syna, jako sdělení o zdravotní diagnóze žalobce, když toto považovala za důležité. Nicméně i případné skutkové tvrzení může mít za cíl pouze člověka urazit, a tím i snížit jeho vážnost, a pro posouzení právní otázky přípustnosti žalovaných výroků není jednoznačné rozlišení, zda se jedná o hodnotící soud či skutkové tvrzení podstatné.

17. Dále se soud zabýval tím, jakou formou a jakému okruhu osob byl tento výrok pronesen. Uvedený výrok byl pronesen v okruhu osob přítomných v jednací síni, kdy se jednalo pouze o okruh zainteresovaných osob, zejména soudce, zapisovatelky a právní zástupce účastníků. Dále se také jednalo o osobu znalce, který posuzoval osobu žalobce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie pro potřeby řízení o svěření do péče a určení výživného. Tvrdí-li žalobce, že tvrzení žalované zasáhlo jeho důstojnost, vážnost, čest a pověst na veřejnosti, pak soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by to byla právě žalovaná, která by žalobcem uvedeným svědkům sdělila toto tvrzení. Soud vzal za prokázané, že žalovaná sdělila tvrzení pouze omezenému okruhu lidí. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020 sp. zn. , spisová značka, ).

18. Postavení žalobce jako kritizované osoby nelze vnímat jako postavení osoby, která by byla nucena snášet vyšší míru kritiky, jako například osoby aktivní v politickém životě či ve světě uměleckém.

19. V posuzované věci je třeba hodnotit celý kontext, v jakém byl uvedený výrok pronesen a okolnosti, za kterých žalovaná výrok učinila. Je zde stěžejní uvést, že šlo o výrok žalované, jakožto matky syna, o jehož péči a výživu se řízení vedlo. Žalovaná se uvedenou informaci údajně dozvěděla v době soužití se žalobcem. Pokud informaci sdělila v průběhu soudního jednání pak proto, že ji měla za důležitou.

20. Soud musí připomenout, že žalobce byl opakovaně v průběhu řízení vyzýván k doplnění skutkových tvrzení ohledně konkrétní újmy, která mu vznikla (měla vzniknout) shora uvedeným jednáním na jeho osobnosti (osobnostních právech), a jež vedle existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, a jeho neoprávněností, resp. protiprávnosti tohoto zásahu ve spojení s existencí příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností, představuje předpoklady pro vznik zvláštních soukromoprávních odpovědností nároků z ochrany osobnosti. Toto ze strany žalobce splněno nebylo. Tento pouze uvedl, že výrokem žalované došlo k zásahu do jeho práva na ochranu jména, pověsti a cti, když musel být konfrontován svými zaměstnanci, rodinou a blízkými. Z výpovědí svědků, které žalobce navrhl nebylo zjištěno, že by žalovaná měla být zdrojem informace, kterou svědci ve své výpovědi prezentovali.

21. Svědci uvedli, že se dozvěděli informaci tzv. z doslechu, když byla tato informace známa např. blíže neznámým osobám v nemocnici v , adresa, , ale i ředitelce společnosti , název, , která vystupovala na straně obchodního partnera společnosti , právnická osoba, ., neuvedli zdroj.

22. V souzené věci soud zvážil jednotlivé okolnosti dané věci tak, aby mohl rozhodnout, zda výrok žalované dosahuje takové intenzity, že došlo k porušení či ohrožení práva na ochranu cti a dobré pověsti žalobce, či bylo tvrzení žalované v dané situaci přiměřené.

23. Soud poznamenává, že tvrdil-li žalobce, že tvrzení žalované mělo dopad na jeho postavení v profesním životě, kde poškodilo jeho dobré jméno a pověst, má soud za to, že jeho čest a dobrá pověst v profesním životě a mezi kolegy na základě provedeného dokazování poškozena nebyla, neboť dopad na svědky nebyl nijak zásadní.

24. Protože soud nemá na základě shora uvedeného výrok žalované za výrok, který by vyžadoval aktivní ochranu osobnosti žalobce ve smyslu § 82 občanského zákoníku, nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout. Sdělení žalované o léčbě žalovaného na psychiatrii (byť pravdivost tohoto výroku nebyla prokázána), adresované soudu a znalci nebylo takovým zásahem do osobnosti žalobce, které by vyžadoval míru ochrany, jež § 82 občanského zákoníku předpokládá. Zde soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2015, sp. zn. , spisová značka, podle kterého nemusí každé zveřejnění nepravdivého údaje automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv. K tomu dochází pouze tehdy, jestliže mezi zásahem a porušením osobnostní sféry existuje příčinná souvislost a jestliže tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti nelze tolerovat. Soud je přesvědčen, že intenzita zásahu do osobnosti žalobce nepřesáhla přípustnou mez.

25. Proto soud žalobu zcela zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném ke dni 1. 1. 2022, z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 9. 2024, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 10. 2024 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 11. 2024 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále se tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 1. 2025 a z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 1. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.