13 C 35/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výhradního vlastnictví žalovaného přikazují následující movité věci:a) Osobní automobil Audi [typ automobilu], registrační značka [SPZ] b) Osobní automobil Renault typ [typ automobilu], registrační značka [SPZ] c) Osobní automobil Škoda Felicia registrační značka [SPZ] d) Motocykl tov. Zn. Jawa registrační značka [SPZ] e) Motocykl Yamaha [typ motocyklu], registrační značka [SPZ] f) Motocykl Ural se sajdkárou typ [typ motocyklu], RZ [SPZ] g) Motocykl TERROT [typ motocyklu] h) Torzo mopedu tov. Zn. Stadion S 11

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výhradního vlastnictví žalovaného přikazuje zůstatek na účtu penzijního fondu [právnická osoba]. ve výši 219 988 Kč a zůstatek na účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ve výši 13 963 Kč.

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výhradního vlastnictví žalobkyně přikazuje zůstatek na účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ve výši 146 944 Kč a zůstatek na účtu u penzijního fondu [právnická osoba]. ve výši 161 349 Kč.

IV. Žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 125 579 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízeníVI. Žalobkyni se ukládá zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou na náhradě nákladů řízení částku 18 222 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovanému se ukládá zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou na náhradě nákladů řízení částku 18 222 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně, že se domáhala vypořádání společného jmění manželů se s odůvodněním, že účastníci uzavřeli manželství dne 20. srpna 2005. Manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni 1. června 2021.Předmětem vypořádání učinila žalobkyně následující movité věci.i) Osobní automobil [typ automobilu] registrační značka [SPZ] j) Osobní automobil Renault typ [typ automobilu], registrační značka [SPZ] k) Osobní automobil Škoda Felicia registrační značka [SPZ] l) Motocykl tov. Zn. Jawa registrační značka [SPZ] m) Motocykl Yamaha [typ motocyklu], registrační značka , SPZ, n) Motocykl Ural se sajdkárou typ [typ motocyklu], RZ [SPZ] o) Motocykl TERROT [typ motocyklu] p) Torzo mopedu tov. Zn. Stadion S 11Dále žalobkyně učinila předmětem vypořádání společné pohledávky účastníků, a to zůstatek na účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ke dni 1. 6. 2021 ve výši 146 944 Kč zůstatek na účtu u penzijního fondu [právnická osoba]. ve výši k 1. 6. 2021 161 349 Kč, zůstatek na účtu penzijního fondu [právnická osoba]. k 1. 6. 2021 ve výši 219 988 Kč a zůstatek u na účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ke dni 1. 6. 2021 ve výši 13 963 Kč.Žalobkyně dále navrhla, aby i soud zohlednil v rámci vyčíslení vypořádacího podílu fakt, že žalovaný v průběhu doby odčerpal z účtu vedeného na jeho jméno u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] částku v celkové výši 565 00 Kč a žalobkyně požadovala navrácení těchto prostředků do společné jmění manželů a jejich vypořádání.

2. Žalovaný učinil předmětem vypořádání vnos ze společného jmění manželů do vlastnictví žalované, kterým představovala investice do domu žalobkyně č. p. [číslo domu] v katastrálním území [město]. Ze společného jmění manželů měla být provedena investice do opravy střechy domu, instalaci kotle, oprava komína, výměna oken, zhotovení přístřešku na pozemku žalobkyně a garážových vrat, včetně pohonu.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1. 6. 2021 má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno a právní moci tento rozsudek nabyl 1. 6. 2021.

4. Z výpisu z účtu [právnická osoba]., vedeném na jméno žalobkyně, má soud za prokázané, že ke dni 1. 6. 2021 činil zůstatek na tomto účtu 161 349 Kč.

5. Ze zprávy [právnická osoba]. má soud za prokázané, že zůstatek na účtu číslo [č. účtu], vedeném na jméno žalobkyně, činil 146 944 Kč.

6. Ze zprávy [právnická osoba]. má soud za prokázané, že na účtu číslo [č. účtu], vedeném na jméno žalovaného, činil zůstatek ke dni 1. 6. 2021 13 963,64 Kč.

7. Ze zprávy [právnická osoba]. má soud za prokázané, že stav na účtu penzijního připojištění, vedeného na jméno žalovaného, činil ke dni 1. 6. 2021 částku 219 988,39 Kč.

8. Z faktury ze dne 20. 11. 2017 má soud za prokázané, dodavatel [jméno FO] vyúčtoval žalobkyni dodávku montáže oken s příslušenstvím ve výši 133 239 Kč.

9. Ze zprávy Městského úřadu v [město] odboru správních činností a živnostenského úřadu má soud za prokázané, že žalovaný je evidován jako vlastník těchto motorových vozidel:a) Osobní automobil Audi [typ automobilu] registrační značka [SPZ] b) Osobní automobil Renault typ [typ automobilu], registrační značka [SPZ] c) Osobní automobil Škoda Felicia registrační značka [SPZ] d) Motocykl tov. Zn. Jawa registrační značka [SPZ] e) Motocykl Yamaha [typ motocyklu], registrační značka [SPZ] f) Motocykl Ural se sajdkárou typ [typ motocyklu], RZ [SPZ] g) Motocykl TERROT [typ motocyklu]

10. Z výslechu svědkyně [jméno FO], dcery účastníků, soud zjistil, že žalovaný vlastní 4 motocykly, a to motocykl Yamaha, motocykl Ural, a 2 starší motocykly, které jejich značku svědkyně neznala. Svědkyně popsala motocykly tak, že motocykl Ural byl motocykl světlehnědé barvy se sajdkárou a světlými oranžovými proužky po stranách. V době výslechu se měl motocykl nacházet v garáži u otce. Motocykl svědkyně viděla týden před výslechem. Motocykl Yamaha popsala jako motocykl černé barvy. Ostatní motocykly popsala jako černý motocykl se dvěma malými kulatými sedátky a motocykl vínové barvy.

11. Z výslechu svědkyně [jméno FO], matky žalobkyně soud zjistil, že v domě [adresa] došlo v roce 2017 k výměně oken. Tuto výměnu zařizovala žalobkyně. Svědkyně nevěděla, kolik výměna stála. Předpokládala, že to byla částka kolem 100 000 Kč a že cenu díla žalobkyně zaplatila v hotovosti. Tuto skutečnost svědkyně věděla proto, že na úhradu výměny oken dávala žalobkyni peníze. Žalobkyni dala částku 100 000 Kč. Tyto peníze měla u sebe doma v hotovosti. Svědkyně nedisponuje žádným účtem a peníze si měla našetřil ze svého důchodu. Peníze svědkyně žalobkyně předala po výměně oken. Částka 100 000 Kč byla v tisícikorunových bankovkách. Bankovky byly v obálce a v té byly také předány. O tom, že peníze darovala žalobkyni byl informován i syn svědkyně. O poskytnutí daru svědkyně hovořila se svým synem již v době, kdy se okna dělala. Svědkyně u žalobkyně bydlí, ta jí pere a vaří. Poskytnutá částka netvořila veškeré úspory svědkyně.

12. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že tento svědek zprostředkovával nákup svářečky pro žalovaného. Svědek uvedl, že svědkyně [jméno FO] darovala žalobkyni částku 100 000 Kč. Tuto skutečnost svědkyně [jméno FO] svědkovi [jméno FO] sdělila v prosinci roku 2017, když mu řekla, že dá žalobkyni peníze na okna.

13. Z výslechu svědka [jméno FO], otce žalovaného, soud zjistil, že tento svědek se podílel na stavebních pracích v nemovitosti žalobkyně. Konkrétně se jednalo o obklady v kuchyni a dlažbu, garážová vrata, výměnu kotle, stavbu celé nové garáže a instalace oken. Svědek se měl taképodílet na opravě střechy, konstrukce střechy byla zateplena vatou, a následně zakrytá svářenou lepenkou. Tuto práci prováděl svědek a jeho bratr. U stavby garáže svědek uvedl, že se jedná o otevřenou konstrukci, vyzděnou do jednoho metru základových bedněním. Nad tímto bednění je pak dřevěná konstrukce. Materiál na stavbu garáže sehnal svědek, a garáž společně s bratrem postavil. Materiál tehdy platil žalovaný. Základy garáže byly bagrovány [jméno FO]. Beton a ztracené bednění bylo kupováno v [město]. Svědek potvrzoval, že žalovaný vlastním motocykly Ural – se sajdkárou, potvrzoval, že měl jiné motocykly.

14. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne, 30. 9. 2023 soud zjistil, že obvyklá cena vozidla Audi [typ automobilu], RZ [SPZ], činila ke dni 1. 6. 2021 částku 108 000 Kč.

15. Z téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena vozidla Škoda Felicia, RZ [SPZ], činila ke dni 1. 6. 2021 částku 11 000 Kč.

16. Téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena vozidla Renault Megane, RZ [SPZ], činila ke dni 1. 6. 2021 částku 22 000 Kč.

17. Z téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena motocyklu Jawa [typ motocyklu] RZ [SPZ] činila ke dni 1. 6. 2021 částku 39 000 Kč.

18. Z téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena motocyklu Yamaha [typ motocyklu], RZ [SPZ], činila ke dni 1. 6. 2021 částku 155 000 Kč.

19. Z Téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena motocyklu Ural se sajdkárou typ [typ motocyklu], RZ [SPZ], činila ke dni 1. 6. 2021 částku 96 300 Kč.

20. Za téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena motocyklu TERROT [typ motocyklu] činila ke dni 1. 6. 2021 částku 62 500 Kč.

21. Z téhož znaleckého posudku má soud za prokázané, že obvyklá cena torza mopedu Stadion S11 činila ke dni 1. 6. 2021 částku 6 700 Kč.

22. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] zde dne 27. 3. 2023 a dodatku č.1. ke znaleckého posudku ze dne 26. 4. 2023 má soud za prokázané, že zhodnocení domu č. p. [číslo domu] v katastrálním území [město], který je součástí parcely číslo stavební [hodnota], včetně vedlejších staveb venkovních úprav, za období od 20. 8. 2005 do 1. 6. 2021 činí 250 000 Kč. Dodatkem číslo 2 ke znaleckému posudku ze dne 4. 3. 2024 má soud za prokázané, že pokud by nebylo přihlíženo k výměně oken provedeném v roce 2017, poté by zhodnocení domu č. p. [číslo domu] v k u [město] činilo 150 000 Kč.

23. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba]. na jméno žalovaného číslo [č. účtu] má a soud za prokázané, že žalobce provedl následující výběry. 13. 9. 2017 byl proveden výběr ve výši 50 000 Kč, dne 8. 12. 2017 byl proveden výběr ve výši 150 000 Kč, dne 8. 4. 2019 byl proveden výběr ve výši 80 000 Kč, dne 8. 4. 2019 byl proveden výběr ve výši 20 000 Kč, dne 26. 7. 2019 byl proveden výběr ve výši 20 000 Kč, dne 24. 2. 2020 byl proveden výběr ve výši 25 000 Kč, dne 28. 2. 2020 byl proveden výběr ve výši 40 000 Kč, dne 9. 3. 2020 byl proveden výběr ve výši 30 000 Kč, dne 1. 3. 2020 byl proveden výběr ve výši 50 000 Kč, dne 11. 3. 2020 byl proveden výběr ve výši 50 000 Kč, dne 11. 5. 2020 byl proveden výběr ve výši 30 00 Kč, a dne 16. 6. 2020 byl proveden výběr ve výši 20 000 Kč. Za uvedené období tedy za období od 13. 9. 2017 do 16. 6. 2020 vybral žalovaný celkem částku 565 000 Kč.

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

25. Účastníci byli manželé, manželství uzavřeli dne 20. srpna 2005. Manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni 1. června 2021. Účastníci za trvání manželství nabyli a předmětem vypořádání učinili movité věci a to, osobní automobil Audi [typ automobilu], registrační značka [SPZ], osobní automobil Renault typ [typ automobilu], registrační značka [SPZ], osobní automobil Škoda Felicia registrační značka [SPZ], motocykl tov. Zn. Jawa registrační značka [SPZ], motocykl Yamaha [typ motocyklu], registrační značka [SPZ], motocykl Ural se sajdkárou typ [typ motocyklu], RZ [SPZ], motocykl TERROT [typ motocyklu], torzo mopedu tov. Zn. Stadion S 11. Účastníci dále ke dni rozvodu manželství měli pohledávku z titulu zůstatku na účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ke dni 1. 6. 2021 ve výši 146 944 Kč, zůstatek na účtu u penzijního fondu [právnická osoba]. ve výši k 1. 6. 2021 161 349 Kč, zůstatek na účtu penzijního fondu [právnická osoba]. k 1. 6. 2021 ve výši 219 988 Kč, zůstatek u na účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ke dni 1. 6. 2021 ve výši 13 963 Kč. Žalovaný provedl za období za od 13. 9. 2017 do 16. 6. 2020 výběry z účtu u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] celkem částku 565 000 Kč. Účastníci provedli investice ze společného jmění manželů do výhradního vlastnictví žalobkyně v hodnotě 250 000 Kč, když tento vnos se týkal výhradně investic do domu žalobkyně č. p. [číslo domu] v katastrálním území [město]. Žalobkyně obdržela darem od své matky částku ve výši 100 000 Kč, když tato částka byla použita na výměnu oken v nemovitosti žalobkyně.

26. Podle § 709 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku je součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů.

27. Podle § 714 z.č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.28. § 742 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

29. Žaloba je důvodná.

30. Účastníci byli manželé a za trvání manželství nabyli majetek do společného jmění manželů. Soud tedy tento majetek vypořádal tak, že do vlastnictvím žalovaného přikázal movité věci, a to všechna motorová vozidla, která byla předmětem tohoto sporu. Soud tak rozhodl proto, že oba účastníci navrhli, aby tyto movité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného, přičemž je zjevné, že žalovaným má v současné době tyto movité věci u sebe a že se bezesporu více zapříčinil o jejich získání. Proto má soud za to vhodné, přikázat tyto movité věci do vlastnictvím žalovaného.

31. Co se týče zůstatku na účtech, pak je soud přikázal zůstatky na účtech ke dni rozvodu manželství do vlastnictví toho z účastníků, na jehož jméno byly účty vedeny. Zde soud přihlédl zejména k faktu, že účastnici tyto účty využívali i po rozvodu manželství a ani jeden z účastníků se tomuto způsobu vypořádání nebránil.

32. Vypořádací podíl soud stanovil následovně.

33. Soud žalovanému přikázal movité věcí v hodnotě 500 500 Kč a dále zůstatky na účtech, ve výši 13 963 Kč a 219 988 Kč. Celkem tak žalovaný získává do svého vlastnictví hodnotu ve výši 734 451 Kč.

34. Žalobkyni soud přikázal zůstatky na účtech ve výši 308 293 Kč.

35. Rozdíl v hodnotě majetku, který byl přiznán žalobci a majetku, který byl přiznán žalobkyni činí celkem 426 158 Kč.

36. Pokud by soud vycházel pouze z těchto hodnot, poté by vypořádací podíl činil 213 079 Kč.

37. Soud se dále zabýval otázkami vnosu do výhradního vlastnictví žalobkyně, a to do domu číslo popisné [číslo domu] v katastrálním území [město]. Ze znaleckého posudku vyplývá, že hodnota nemovitosti byla provedenými investicemi zvýšená o 250 000 Kč za předpokladu, že se do tohoto zhodnocení započítala i investice do zabudování nových oken. Pokud by se do těchto investic započítával zabudování nových oken, poté by i se hodnota nemovitosti zvýšila o 150 000 Kč. Soud má z výslechu svědkyně [jméno FO] a svědka [jméno FO] za prokázané, že svědkyně [jméno FO] darovala své dceři – žalobkyni částku 100 000 Kč. V této souvislosti soud uvádí, že uvěřil výpovědi těchto dvou svědků, když výpovědi byly provedeny spontánně a soud nedospěl k závěru, že by výpověď těchto svědků byla ovlivněna příbuzenským svazkem žalobkyně a svědků.

38. Pravdou však je, že investice do oken ve nemovitosti činila částku 133 239 Kč. Dar matky žalobkyně činil částku 100 000 Kč. Částka 33 239 Kč byla částkou, pocházející ze společného jmění manželů. Soud musel vypočíst poměrnou část společného jmění manželů, podílející se na zhodnocení nemovitosti. Žalobkyně investovala do výměny oken částku 133 239 Kč, Znalec stanovil, že instalace nových oken se propsala do ceny nemovitosti částkou ve výši 100 000 Kč. Na základě této úvahy soud vypočetl poměrnou část zhodnocení vyplývající z částky 33 239 Kč. Tato poměrná část činí částku 25 000 Kč. Soud má tedy za to, že nemovitost byla vnosem ze společného jmění manželů zhodnocena o částku 175 000 Kč.

39. Soud částku 175 00 Kč považuje za valorizovaný vnos ze společného jmění manželů účastníků do výhradního vlastnictví žalobkyně. K tomu soud dodává, že z provedeného dokazování nebylo možné zjistit ceny jednotlivých prací a materiálů, jak byly průběžně do nemovitosti investovány, protože valná většina prací byla prováděna svépomocí účastníků, za pomoci jejich rodinných příslušníků, zejména otce žalovaného. V této souvislosti soud považoval za spravedlivé vycházet ze znaleckého posudku, který stanoví zhodnocení nemovitosti, neboť tato částka odpovídá tomu, o co se zvýšila hodnota majetku, na niž byl vnos vynaložen.

40. Z vnosu 175 000 Kč pak do vypořádacího podílu započítává soud částku 87 500 Kč, jako jednu polovinu zmíněného vnosu. O touto částku soud ponižuje výši vypořádacího podílu.

41. Od vypořádacího podílu 213 079 Kč tak soud odečítá částku 87 500 Kč.

42. Konečná výše vypořádacího podílu tak činí 125 579 Kč.

43. Pro výplatu vypořádacího podílu soud určil lhůtu jednoho měsíce, neboť tato lhůta se soudu jeví pro splnění dané povinnosti dostatečná.

44. Domáhala-li se žalobkyně disparity vypořádacího podílu na základě tvrzené skutečnosti, že žalovaný v průběhu manželství vybral bez jejího souhlasu z účtu částku ve výši 565 000 Kč, pak jsou to tomuto návrhu nevyhověl. V prvé řadě je třeba připomenout, že soud výběry do výše 30 000 Kč nepovažuje za výběry, které by nebylo možné považovat za běžné. Dále soud připomíná, že jak ze žaloby samotné, tak i vyjádření žalovaného vyplývá, že účastníci od roku 2017 hospodařili odděleně, za každý své prostředky využíval podle svého uvážení.

45. Soud by o možnosti disparity vypořádacího podílu uvažoval pouze za situace, že by bylo postaveno najisto, že žalovaný úmyslně odklonil část prostředků ze společného jmění manželů s cílem tyto prostředky z vypořádání společného jmění manželů vyvést a vyhnout se tak jejich vypořádání. Mezi účastníky byl nastolen takový způsob hospodaření, a to čtyři roky před rozvodem manželství, že každý hospodařil s prostředky na účtech vedených na jméno toho, kterého účastníka sám. K poslednímu výběru z účtu žalovaného, který by bylo možné považovat za nikoliv běžný, došlo víc jak rok před rozvodem manželství. Takový skutkový stav nemůže odůvodnit disparitu vypořádacího podílu. Proto soud znovu opakuje, že výběry ze dne 8. 4. 2019, 26. 7. 2019, 24. 2. 2020, 9. 3. 2020, 11. 5. 2020 a 16. 6. 2020 nepovažuje za výběry, které by bylo možné označit, jinak než běžné. U ostatních výběru pak nebylo prokázáno, že by byly provedeny za účelem vyvést prostředky ze společného jmění manželů a vyhnout se tak jejich vypořádání, tím spíše, že byla provedeny až čtyři roky před rozvodem manželství. Není jasné, jak byly tyto prostředky byly spotřebovány, tedy nelze ani vyloučit, že byly použity ve prospěch obou účastníků.

46. Lze tedy uzavřít, že i když jeden z manželů provede výběr z účtu, který není možné považovat za běžné nakládání se majetkem ve společném jmění manželů, nelze bez dalšího rozhodnout o disparitě vypořádacích podílů. Využít disparitu vypořádacího podílu je možné pouze za situace, kdy je zjevné, že dispozice s majetkem byla motivována odklonem části majetku ve společném jmění manželů za účelem vyhnutí se vypořádání takového majetku. Za situace, kdy není a ani tvrzeno ani dokazováno, že by majetek byl vyveden úmyslně za účelem zkrátit práva druhého z účastníků, není možné k disparitě vypořádacího podílu přistoupit.

47. Podle Usnesení Nejvyšší soud ze dne 28.05.2024, 22 Cdo 1311/2024 Soudní odklon od principu rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) je postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi. Disparita se přitom může podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich. Určení výše disparity vypořádacích podílů je pak na úvaze soudu na základě zohlednění všech okolností případu. K této větě lze dodat, že se jedná již o standardní judikaturu v otázce disparity vypořádacích podílů. S odkazem na výše uvedené (viz odst. 44–46 rozsudku) soud důvody pro disparitu podílu neshledal.

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu standardní judikatury, kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

49. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl tak, že přikázal každému z účastníků uhradit jednu polovinu nákladů spojených s vypracováním znaleckých posudků s tím, že do této úhrady započetl to, co účastníci zaplatili na zálohách na vypracování znaleckého posudku.