4 C 173/2014

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 72 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 72 000 s 8,05% úrokem z prodlení jdoucím od 3.1.2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit na nákladech řízení státu 52 714,70 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v částce 3 600 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. 1 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1.11.2018 čj. 4 C 173/2014-170 byla žaloba žalobce o zaplacení 72 000 Kč, řádně uplatněná dne 21.5.2014 (čl. 4) zamítnuta (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), když se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 72 000 Kč s tím, že jde o náhradu škody, kterou mu žalovaný způsobil tím, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalovaný zastupoval žalobce coby advokát, neučinil žádné opatření, kterým by bylo žalovanému [jméno] [příjmení] zabráněno snižovat možnost uhradit žalobci způsobenou škodu, ačkoli žalobce žalovaného jako svého zástupce upozorňoval na to, že se [jméno] [příjmení] svého majetku zbavuje. Žalovaný dále nepožádal jménem žalobce soud o ustanovení zástupce z řad advokátů, přestože žalobce zákonné podmínky k ustanovení zástupce splňoval. Po skončení řízení musel žalovanému zaplatit odměnu za zastupování ve výši 72 000 Kč, což nebylo v řízení sporné (viz. prohlášení žalovaného na čl. 48). V důsledku pochybení žalovaného bylo původní řízení zastaveno a žalobce po žalovaném požaduje nahradit škodu ve výši 72 000 Kč se zřetelem ke shora uvedenému porušení povinností, i přesto, že jak tvrdil mu nečinností žalovaného, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], vznikla škoda daleko vyšší. 2 Okresní soud provedl důkaz podstatným obsahem spisů vedených pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a advokátním spisem žalovaného a zjistil, že: rozsudkem ze dne 20.10.1997 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 17.3.1998 sp. zn. [spisová značka] byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit poškozenému žalobci náhradu škody ve výši 7 950 Kč a ve zbylé části uplatněného nároku na náhradu škody byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobou uplatněnou u soudu dne 4.10.2000 se žalobce domáhal po žalovaném [jméno] [příjmení] náhrady škody na zdraví, věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a z obsahu spisu vyplývá, že žalobce žalovanému udělil plnou moc k podání žaloby a k zastupování u příslušných soudů ve věci o náhradu škody proti žalovanému [jméno] [příjmení], jakož i ke všem úkonům souvisejícím, a ve spise je rovněž založeno vyplněné prohlášení žalobce o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce vyplněné dne 16. 6. 2000. Usnesením okresního soudu ze dne 30. 6. 2011 č. j. [číslo jednací], které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 21. 5. 2012 č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno dle § 103 a § 107 odst. 5 o. s. ř., neboť nebyl po smrti žalovaného zjištěn žádný jeho procesní nástupce, s nímž by soud mohl pokračovat v řízení. Z advokátního spisu žalovaného, týkající se řízení ve věci žalobce proti žalovanému [jméno] [příjmení] o náhradu škody na zdraví okresní soud nezjistil, že by žalobce žalovaného žádal o uplatnění žádosti u soudu o ustanovení zástupce. Poté okresní soud dospěl k závěru, že žalovaný žalobci žádnou škodu nezpůsobil, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 3 K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 14.3.2019 čj. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že je správně věc třeba posoudit podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, neboť podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), účinného od 1. 1. 2014 se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, neboť k jednání, v němž je spatřováno porušení povinnosti stanovené právními předpisy, event. smlouvou, a které má zakládat právo na náhradu škody uplatněné v tomto řízení, došlo před 1. 1. 2014, a dále podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. 4 Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003 sp. zn. [spisová značka]). Žalobce vytýkal žalovanému dvojí porušení povinnosti při poskytování služeb advokáta. Tvrdil, že žalovaný neučinil žádné kroky k zajištění majetku žalovaného v původním řízení a dále tvrdil, že nepodal návrh na ustanovení zástupce žalobci soudem. Okresní soud učinil zjištění z jednotlivých důkazů, které provedl, ale závěr o skutkovém stavu věci neučinil. Tvrzení žalobce hodnotil v podstatě pouze v obecné poloze. Stav, kdy rozsudek postrádá náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., ve svých důsledcích však vede k tomu, že se stává nepřezkoumatelným. Tato situace nastala i v souzené věci, což je umocněno tím, že se odvolací soud s právními závěry okresního soudu neztotožnil, neboť pokud jde o vytýkané porušení první povinnosti a pokud by byl majetek žalovaného v původním řízení zajištěn předběžným opatřením, nedošlo by k situaci, kdy byl žalovaný [jméno] [příjmení] ke dni smrti nemajetný, měl by dědice, a tedy i právní nástupce a řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] by nebylo zastaveno. Při odvolacím jednání žalobce učinil nesporným, že se o prodeji zahrádky [jméno] [příjmení] dozvěděl až po její realizaci a nesporoval tedy, že tento majetek nebylo možno zajistit v původním řízení. Okresní soud se však vůbec nevěnoval tvrzení žalobce, že po zjištění prodeje zahrádky informoval žalovaného a tázal se na„ předběžné zajištění auta, bytu, přeplatku vyúčtování SBD a účtu u KB.“ Přitom posouzení tohoto tvrzení je relevantní, neboť pokud by bylo [jméno] [příjmení] v původním řízení předběžným opatřením zakázáno disponovat s majetkem, zanechal by majetek a nedošlo by k vyloučení odpovědnosti jeho dědice za zůstavitelovy dluhy. Jinými slovy, dědické řízení by zřejmě nebylo zastaveno dle § 175h odst. 2 o. s. ř. a žalovaný [jméno] [příjmení] by měl v původním řízení právního nástupce, se kterým by bylo možno v řízení pokračovat. Navíc pokud by došlo k tzv. blokaci majetku [jméno] [příjmení], neskončilo by původní řízení jeho zastavením a žalobce mohl zahájit řízení dle § 42a odst. 1 obč. zákoníku i ve chvíli, kdy jeho pohledávka nebyla judikována. 5 Odvolací soud odkázal na ustanovení § 16 odst. 1 zákona o advokacii, podle kterého je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Při výkonu advokacie je advokát rovněž povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Judikatura dospěla k závěru, že nesprávný výkon advokacie spočívá např. v nesprávném nebo v nevhodně zvoleném způsobu uplatňování práv klienta v soudním řízení, vždy je přitom třeba posuzovat jednání advokáta s přihlédnutím k okolnostem daného případu; je rozdíl mezi tím, kdy advokát zastává určitý relevantně vyargumentovaný právní názor (který je později soudy odmítnut) a kdy např. podá za svého klienta opravný prostředek opožděně s formálními nedostatky apod. (srovnej s unesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2012 sp. zn. 25 Cdo 1084/2011). Je pravdou, že na advokáta nelze klást nepřiměřené požadavky, ale o takovou situaci v souzené věci nejde. Jestliže byly žalovanému při převzetí zastoupení a při podání žaloby známy majetkové poměry žalobce (a to byly, protože z obsahu spisu vyplývá, že spolu s žalobou předložil soudu vyplněné majetkové prohlášení žalobce), bylo jeho povinností tyto majetkové poměry vyhodnotit a event. uplatnit v zájmu žalobce vše, co mu mělo být prospěšné, tj. rovněž podat návrh na ustanovení zástupce soudem dle § 30 o. s. ř. Jinými slovy, povinnost návrh podat nestíhala žalovaného pouze v případě, že by byl výslovně zmocněn svým klientem. Okresní soud proto měl zjišťovat poměry žalobce v původním řízení a jako předběžnou otázku řešit, zda tyto poměry mohly a měly vést žalovaného k podání návrhu na ustanovení zástupce a zda by v původním řízení byl zástupce žalobci ustanoven. 6 Podle § 441 obč. zákoníku, kdo se nevěnuje péči o své vlastní záležitosti, může být stižen újmou v tom směru, že se škoda rozdělí mezi něj a škůdce nebo dokonce že mu celá škoda nebude nahrazena a ponese jí sám. Odvolací soud má za to, že osoba, která je práva neznalá a která se obrátí na advokáta s žádostí o právní pomoc, zcela oprávněně může očekávat, že advokát, tj. profesionál v oboru, mu poskytne právní pomoc kvalifikovaně a bezvadně s tím, že takové osobě nelze bez dalšího vytýkat, že očekávanou činnost advokáta nesplnila sama. 7 Podle § 442 obč. zákoníku se pak hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Skutečná škoda znamená zmenšení majetku poškozeného, jde o újmu, jež vznikla ve sféře poškozeného, a takovou újmou se rozumí majetková újma spočívající v konkrétním zmenšení již existujícího majetku poškozeného. Tvrdí-li žalobce, že v důsledku porušení povinnosti žalovaného se jeho majetek zmenšil, protože musel zaplatit vyúčtovanou odměnu žalovanému, kterou by v případě ustanovení zástupce soudem platit nemusel, jde o skutečnou škodu ve smyslu § 442 obč. zák., neboť byl-li ustanoven účastníku v občanském soudním řízení zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). V dalším řízení bude na žalobci, aby prokázal své tvrzení, že žalovaného v původním řízení kvalifikovaně informoval o tom, že [jméno] [příjmení] se zbavuje svého majetku (prodal zahrádku) a unese-li v tomto směru důkazní břemeno, musí okresní soud vyhodnotit, zda žalovaný měl a mohl činit kroky k podání návrhu na vydání předběžného opatření ohledně zajištění dalšího majetku [jméno] [příjmení]. V případě, že dospěje k závěru, že taková povinnost žalovaného stíhala a on ji bezdůvodně nesplnil, bude okresní soud řešit jako předběžnou otázku, zda v původním řízení, vedeném pod sp. zn. [spisová značka] by byl žalobce se svým nárokem úspěšný (alespoň do výše v tomto řízení uplatněné náhrady škody) a zda nečinností žalovaného, v jejímž důsledku došlo k zastavení řízení, mu vznikla škoda tím, že se náhrady škody v původním řízení nedomohl. Vedle toho odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby zkoumal, jaké byly majetkové poměry žalobce v původním řízení a zda na základě skutečností, které byly žalovanému známy, bylo jeho povinností podat návrh na ustanovení zástupce. Pokud uzavře, že taková povinnost žalovaného stíhala, ale nebyla splněna, bude okresní soud řešit předběžnou otázku, zda by byl žalobce v původním řízení s návrhem na ustanovení zástupce z řad advokátů soudem úspěšný (s tím, že vyřešení této otázky je odvislé od toho, zda byly u žalobce dány předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a do jaké výše, když je nerozhodné, že řízení bylo věcně osvobozeno od soudních poplatků). 8 V dalším řízení tedy soud vedl žalobce k tomu, aby prokázal, že žalovaného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] kvalifikovaně informoval o tom, že se [jméno] [příjmení] zbavuje svého majetku s přihlédnutím k tomu, že při odvolacím jednání žalobce učinil nesporným, že se o prodeji zahrádky [jméno] [příjmení] dozvěděl až po její realizaci a nesporoval tedy, že tento majetek nebylo možno zajistit v původním řízení. Žalobce setrval na svém tvrzení, že se již 11.2.1998 dotazoval žalovaného, zda by bylo možné„ zastavit prodej zahrádky pana [jméno] [příjmení], což dokládal zápisky ve svém deníku a dále doplnil, že 17.4.2002 mu byl doručen dopis z katastrálního úřadu ze dne 2.4.2002, kterým byl coby osoba disponující předkupním právem informován o prodeji zahrádky, z čehož dovodil, že se pan [příjmení] hodlá zbavovat i dalšího majetku. Žalobce následně zjistil, že v listopadu 2002 [jméno] [příjmení] s manželkou prodal svoji zahrádku a 4.2.2003 o tom informoval žalovaného, kterého se dotazoval na„ předběžné zajištění“ dalšího majetku [jméno] [příjmení], a to automobilu, bytu, přeplatku vyúčtování u stavebního bytového družstva a zůstatku na účtu u Komerční banky. 9 Z výpovědi [jméno] [příjmení], manželky žalobce bylo zjištěno, že se svědkyně v současné době zdržuje v [obec], ale do roku 2017 žila s žalobcem. Téměř pokaždé s ním jezdívala na schůzky k žalovanému a slyšela i jejich telefonické rozhovory. Svědkyně si pamatovala, že žalobce žalovanému v minulosti telefonoval pozdě večer, když považoval za nutné žalovaného informovat, o tom, že obdržel vyrozumění od katastrálního úřadu, že se prodává zahrádka v zahrádkářské kolonii a i svědkyně pojala podezření, že pan [příjmení] bude chtít prodat svoji zahrádku. Později se žalovaným zjistili, že se manželé [příjmení] rozvedli a že družstevní byt patří pouze panu [jméno] [příjmení]. Na další schůzce u žalovaného, proto svědkyně žalobce nabádala, aby se zeptal, zda-li by bylo možné, zamezit případnému převodu tohoto bytu [jméno] [příjmení]. Svědkyně dále potvrdila, že si žalobce vede deník, do kterého si nejdříve zápisky zaznamenával ručně, později si poznámky přepsal do počítače a tyto denní záznamy si dál vede v počítači. V minulosti si svědkyně s žalobcem vedli společně záznamy o tom, kdo kam který den telefonoval. Dále bylo z výpovědi svědkyně zjištěno, že žalovaný po žalobci požadoval vyplněné prohlášení k tomu, aby žalobci bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a žalobce požadoval, aby mu byl přidělen bezplatný zástupce. Tyto formuláře žalovanému dodávala sama svědkyně, ale nakonec zjistili, že žalobce pro řízení toto prohlášení nepotřeboval, protože byl od placení soudních poplatků osvobozen ze zákona. Žalovaný žalobci vysvětlil i institut předběžného opatření, kterým by se zamezilo převodu bytu s tím, že je to problematické, protože se skládá jistina ve výši 50 000 Kč, předběžné opatření trvá jen nějakou dobu a pokud by se neprokázaly tvrzené skutečnosti, mohla by protistrana žalobce žalovat. 10 Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud dále zjistil, že žalobou uplatněnou u soudu dne 4.10.2000, se žalobce domáhal po žalovaném [jméno] [příjmení] náhrady škody na zdraví ve výši 347 091,53 Kč a že 29.5.2000 žalobce žalovanému udělil plnou moc k „ podání žaloby a k zastupování u příslušných soudů ve věci o náhradu škody proti žalovanému [jméno] [příjmení], jakož i ke všem úkonům souvisejícím“ (čl. 4) a žalovaný zároveň v žalobě požádal pro žalobce přiznání osvobození od soudních poplatků s tím, že kromě invalidního důchodu žalobce nemá žádný příjem, k čemuž do spisu založil prohlášení žalobce o jeho osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce z 16.6.2000 (čl. 5), ve kterém žalobce uvedl, že spolu s manželkou vlastní garáž a zahrádku a jeho příjem tvoří invalidní důchod ve výši 5 758 Kč měsíčně. 11 Z dopisu Katastrálního úřadu v [obec] ze dne 2.4.2002 čj. [spisová značka] (čl. 12) bylo zjištěno, že žalobce s manželkou coby spoluvlastníci byli vyrozuměni o podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve smyslu § 18 odst. 3 správního řádu podaného 27.3.2002 [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení]. V dopisu byl jako spoluvlastník původně uveden [jméno] [příjmení] s manželkou, ale jejich jména byla pracovnicí katastrálního úřadu škrtnuta, a jako spoluvlastník byl uveden žalobce s manželkou. 12 Kupní smlouvou uzavřenou mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] coby prodávajícími a [jméno] a [jméno] [příjmení] coby kupujícími dne 11.11.2002 (čl. 163) [jméno] a [jméno] [příjmení] prodali manželům [příjmení] pozemek parc. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/37 na pozemcích parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (zahrádka) za dohodnutou kupní cenu 5 000 Kč. 13 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17.6.2009 čj. [číslo jednací] (čl. 14), který nabyl právní moci 20.7.2009, bylo manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rozvedeno. 14 Dohodou o převodu práv a povinností plynoucích z členství v družstvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] coby převodcem a [jméno] [příjmení] coby nabyvatelem dne 9.6.2010 (čl. 21), převedl převodce za cenu uvedenou ve zvláštní dohodě dle čl. 3 bodu 3.1 této dohody na nabyvatele veškerá práva a povinnosti plynoucí z jeho členství v družstvu k bytu [číslo] (nyní [číslo] dle zprávy na čl. 20) o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec]. 15 Dohodou o podnájmu družstevního bytu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 9.6.2010, [příjmení] [příjmení] přenechal ve smyslu čl. 54 stanov bytového družstva byt [číslo] o velikosti 2+1 v domě [adresa] v [obec] do podnájmu paní [jméno] [příjmení]. 16 Unesením zdejšího soudu ze dne 20.4.2011 čj. [číslo jednací] bylo zastaveno dědické řízení po [jméno] [příjmení], zemřelém 23.3.2011, a nepatrný majetek zůstavitelem zanechaný, a to osobní automobil zn. Škoda Favorit, práva a povinnosti k běžnému účtu Komerční banky, a.s. [číslo] [bankovní účet] a příspěvky účastníka penzijního připojištění se státním příspěvkem u penzijního fondu [právnická osoba], byl vydán vypravitelce pohřbu [jméno] [příjmení]. 17 Z podrobných denních záznamů žalobce za období od 11.2.1998 do 24.10.2005 bylo mimo jiné zjištěno, že si žalobce 11.2.1998 zaznamenal, že ve 22,20 hod. telefonoval žalovanému, zda zastavit neověřený prodej zahrádky [jméno] [příjmení], 29.5.2000 žalovanému podepsal plnou moc, 19.7.2000 manželka žalobce zjistila na katastrálním úřadu, že žádný prodej, zahrádek [příjmení], [příjmení] ani [jméno] dosud nebyl, 2.5.2001 manželka žalobce u žalovaného dotazovala zda lze navrhnout předběžné opatření na předpokládaný přeplatek u bytového družstva, 13.12.2001 žalobce žalovanému telefonicky sděloval, že manželé [příjmení] byli předešlého dne v komerční bance a žalovaný žalobci sdělil, že s ohledem na bankovní tajemství nelze nic dělat, 3.3.2003 žalobce zjistil na katastrálním úřadu, že [jméno] [příjmení] 11.11.2002 prodal zahrádku manželům [příjmení], 4.2.2003 žalobce telefonicky tuto informaci sdělil žalovanému s tím, zda lze předběžně zamezit [jméno] [příjmení] v převodu auta, bytu, přeplatku SBD a účtu u komerční banky a žalovaný tvrdí, že by tento majetkem nesměl být v bezpodílovém vlastnictví manželů [příjmení], 3.10.2005 žalobce telefonicky zjišťuje od žalovaného, že předběžné opatření od po novele od dubna lze až po usnesení nebo rozsudku, 12.10.2005 žalobce dotazoval žalovaného, zda lze i bez předběžného opatření, podat žalobu na neplatnost převodu zahrádky [jméno] [příjmení] z důvodu nedodržení předkupního práva a 24.10.2005 ověřeno, že zahrádka není s předkupním právem. 18 Z listin potvrzených žalovaným a založených na čl. 29 vyplývá, že 31.5.2000 advokátní kancelář žalovaného převzala potvrzení k osvobození od soudních poplatků – potvrzení o výši invalidního důchodu vyplněné žalobcem a 4.9.2000 advokátní kancelář žalovaného opětovně převzala toto prohlášení k osvobození od soudních poplatků. Z návrhu žalobce coby oprávněného proti povinnému [jméno] [příjmení], sepsaném žalovaným na výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, došlým soudu 25.4.2000 (čl. 30) bylo zjištěno, že žalovaný coby právní zástupce žalobce do návrhu uvedl, že žalobce je od poplatku osvobozený ze zákona z důvodu nároku na náhradu škody na zdraví a zároveň uvedl, že žalobce krom invalidního důchodu nemá žádný příjem, což dokládá prohlášení a potvrzením a žádá soud, aby byl od soudních poplatků osvobozen. 19 Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (čl. 134) bylo zjištěno, že žalobce je spoluvlastníkem ½ pozemků parc. [číslo] které nabyl na základě usnesení [název soudu] o schválení dědické dohody ze dne 21.10.2008 sp. zn. [spisová značka]. Z výpisu z listu vlastnictví pro obec a [katastrální uzemí] (čl. 135) bylo zjištěno, že žalobce je spoluvlastníkem ½ pozemků parc. [číslo] na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne 10.3.2014. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] (čl. 136) bylo zjištěno, že žalobce je spoluvlastníkem ½ pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] na kterém stojí stavba bez čp/če, zem. stav, bez LV a pozemku parc. [číslo] opět na základě usnesení [název soudu] o schválení dědické dohody ze dne 21.10.2008 čj. [číslo jednací]. Z výpisu z listu vlastnictví č. 2015 pro obec a [katastrální uzemí] (čl. 143) bylo zjištěno, že žalobce s manželkou vlastní ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž a pozemek parc. [číslo] dále, že žalobce dle listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (čl. 137) je vlastníkem ve společném jmění manželů [číslo] pozemků parc. [číslo] (zahrádka), a to na základě kupní smlouvy ze 17.6.1995. 20 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v době zahájení původního řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], byl jediným příjmem žalobce invalidní důchod ve výši 5 758 měsíčně a spolu s manželkou vlastnil ve společném jmění manželů garáž a zahrádku v zahrádkářské kolonii v [obec]. Jak vyplývá ze zápisů na shora uvedených listech vlastnictví, spoluvlastníkem dalších nemovitostí se žalobce stal až v roce 2008. Žalovanému byly před podáním žaloby v původním řízení majetkové poměry žalobce známy, když spolu se žalobou v původním řízení předkládal i jeho prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech ze dne 16.6.2000, kde tyto údaje byly žalobcem uvedeny a jestliže přesto, že byl žalobce v řízení od soudních poplatků osvobozen ze zákona (§ 11 odst. 2 písm. d/ zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), žalovaný pro něj žádal osvobození od soudních poplatků, bylo jeho povinností podat i návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, když by s tímto návrhem byl úspěšný, neboť žalobce splňoval podmínky pro osvobození od soudních poplatků zcela a zastoupení ve věci bylo nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů (§ 30 odst. 1 o.s.ř.), když se nejednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 odst. 1 o.s.ř.). Tím, že žalovaný tuto povinnost, vyplývající z ustanovení § 16 odst. 1 zákona o advokacii, podle kterého je advokát při výkonu advokacie povinen využít důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné a v daném případě se nejednalo o nepřiměřený požadavek, nesplnil, žalobce ve věci zastupoval dle plné moci a žalobce mu musel zaplatit jím vyúčtovanou odměnu ve výši 72 000 Kč, kterou by v případě ustanovení zástupce soudem platit nemusel, vznikla žalobci škoda ve výši 72 000 Kč ve smyslu § 442 obč. zák., když platí, že byl-li účastníku v občanském soudním řízení ustanoven zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 140 odst. 2 o.s.ř.). Už jen z tohoto důvodu byla žaloba žalobce důvodná a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 21 Dále soud žalobci uvěřil v tom, že žalovaného kvalifikovaně informoval o tom, že [jméno] [příjmení] se zbavuje svého majetku (prodal zahrádku), a že jej žádal, aby provedl kroky k zamezení dalších převodů majetku [jméno] [příjmení], a to bytu, auta, zůstatku na účtu apod. Tuto skutečnost žalobce prokázal výpovědí své manželky [jméno] [příjmení], která žalobce na schůzky s žalovaným doprovázela a jejich rozhovory slyšela, dokonce sama nabádala žalobce, aby se žalovaného zeptal na možnost omezení převodu družstevního bytu [jméno] [příjmení], a tvrzení žalobce a výpověď jeho manželky navíc plně koresponduje s denními zápisy žalobce, které si vede již dlouhodobě, a které ač předloženy za delší období od 11.2.1998 do 24.10.2005, na sebe časově i logicky navazují. Z těchto záznamů vyplývá, že žalobce o prodeji zahrádky [jméno] [příjmení] žalovaného informoval 4.2.2003, kdy se zároveň dotazoval na možnost zamezení převodu dalšího majetku a pak ještě 3.10.2005 Dohodou o převodu práv a povinností plynoucích z členství v družstvu [jméno] [příjmení] převedl na [jméno] [příjmení] práva a povinnosti plynoucí z jeho členství v družstvu ke svému bytu až dne 9.6.2010 a žalovaný měl a mohl (měl dostatek časového prostoru) podat návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by [jméno] [příjmení] bylo zamezeno disponovat s právy a povinnostmi plynoucími z členství v družstvu ke svému bytu, se kterým by byl žalobce úspěšný, a to z důvodu ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. (pro obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného, mohl být ohrožen), když žalobce byl se svým nárokem v původním řízení úspěšný, neboť rozsudkem ze dne 28.4.2009 čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci 17.7.2009, bylo rozhodnuto, že nárok žalobce je opodstatněný v plném rozsahu. Nečinností žalovaného tak došlo k zastavení řízení po úmrtí [jméno] [příjmení], čímž žalobci vznikla škoda tím, že se náhrady škody na zdraví v původním řízení nedomohl. I z tohoto důvodu soud žalobě žalobce vyhověl. 22 Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 23 V projednávané věci bylo žalobci usnesením ze dne 3.12.2015 čj. 4 C 173/2014-77 přiznáno osvobození od soudních poplatků zcela. Usnesením ze dne 19.2.2016 čj. 4 C 173/2014-83 byl žalobci pro řízení ustanoven zástupcem advokát [titul] [jméno] [příjmení] a usnesením ze dne 13.10.2020 čj. 4 C 173/2014-215 mu byl ustanoven zástupcem advokát [titul] [jméno] [příjmení], když [titul] [jméno] [příjmení] 24.1.2020 zemřel. Usnesením ze dne 16.8.2017 čj. 4 C 173/2014-121 byla zástupci žalobce [titul] [jméno] [příjmení] poskytnuta za zastoupení žalobce záloha na náhradu nákladů řízení ve výši 35 000 Kč a jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení poskytnutá záloha pokryla odměnu zástupcem provedených úkonů (odměna advokáta za 5,5 úkonu právní služby po 3 980 Kč, náhrada hotových výdajů k těmto úkonům po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada cestovného z [obec] do [obec] a zpět dne 16.3.2016, 1.6.2016, 11.8.2016, 21.9.2016 a 10.11.2016 po 781 Kč, náhrada za ztrátu času na cestě za 4 půlhodiny po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH 6 215, celkem tedy 35 810 Kč). Dalším usnesením ze dne 12.11.2021 čj. 4C 173/2014-247 byla zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] přiznána odměna za zastoupení žalobce ve výši 17 120 Kč, která mu bude proplacena ze státních prostředků a nakonec soud z rozpočtových prostředků hradil v projednávané věci svědečné [jméno] [příjmení] ve výši 594,70 Kč Celkem soud hradil ze státních prostředků v této věci 52 714,70 Kč (35 000 Kč + 17 120 Kč + 594,70 Kč) a dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinností žalovaného tyto náklady řízení státu nahradit, když ve věci nebyl úspěšný. 24 Dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3.12.2015 čj. 4 C 173/2014-77 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků zcela, a protože soud jeho návrhu vyhověl a žalovaný nemá proti němu právo na náhradu nákladů řízení a od soudního poplatku není osvobozen, je jeho povinností zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení, který z předmětu řízení 72 000 Kč činí dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 3 600 Kč.