Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou · Rozsudek

53 C 29/2021

č. j. 53 C 29/2021-113

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSRK:2022:53.C.29.2021.5

Citované zákony (20)

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D. ve věci žalobci: a) údaje žalobce a) , b) údaje žalobce b) , oba zastoupeni údaje právního zástupce , proti žalovaný: údaje žalovaného , zastoupen údaje právního zástupce o zaplacení 20000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům 20000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z téže částky jdoucím od 1. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 50654,77 Kč.

III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části, jež se týká úroku z prodlení 8,25 % p.a. z 20000 Kč jdoucího od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021.

1. Žalobci podali dne 10. 11. 2021 u tohoto soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhali vrácení jistoty.

2. Žalobci tvrdili, že dne 25. 10. 2020 uzavřeli se žalovaným nájemní smlouvu a pronajali si od něho bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Na základě smlouvy složili peněžní jistotu 20 000 Kč. Strany se dohodly, že v případě skončení nájemního vztahu bude jistota vrácena žalobcům nejpozději do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli. Nájemní vztah skončil výpovědí. Na žádost žalovaného mu žalobci předali byt již dne 30. 4. 2021. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že škody na bytu a vybavení bytu nájemce uhradí nebo odstraní na své náklady. Žalobci však nezpůsobili žádné škody na vybavení bytu. Uhradili všechny závazky spojené s nájmem. Dopisem ze dne 17. 6. 2021 vyzvali žalobce k vrácení kauce. Žalovaný nic nezaplatil a je v prodlení se zaplacením.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že mu žalovaní nepředali byt ve stavu, v jakém jej převzali, když byt nebyl vymalován. V bytu musel provést opravy škod, které způsobili žalobci (vyměnil sprchovou baterii v koupelně, hlavní vypínač el. kamen v kuchyni, napouštěcí ventil na WC a 3 svislé žaluzie v ložnici a dále vymaloval dvě stěny v obývacím pokoji – 20 m2), učinil tak svépomocně, opravy ocenil na 3000 Kč. Dále mu mělo být zaplaceno nájemné i za měsíce květen - červen 2021. I ve výpovědi je počítáno s tím, že nájemné za poslední měsíc bude odečteno z kauce – 14500 Kč. Kromě toho žalovaný dostal 21. 4. 2022 od účetní vyúčtování za služby spojené s bydlením – vodu, topení a ohřev vody za dobu od ledna do dubna 2021 - 3752 Kč.

4. Podle ust. § 2201 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2254 odst. 1 o.z. si strany mohou sjednat peněžitou jistotu k zajištění povinností nájemce zaplatit nájemné a splnit jiné povinnosti vyplývající z nájmu. Podle ust. § 2254 odst. 2 občanského zákoníku platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Podle ust. § 2287 o.z. platí, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Na výpovědní dobu se subsidiárně použije (při nedostatku výslovné úpravy) ust. § 2231 odst. 1 o.z.: Nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Nájemní vztah je možno ukončit i dohodou stran (ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o.z.). Podle ust. § 582 odst. 1, 2 o.z. platí, že je neplatné takové právní jednání, které nebylo učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

5. Z nájemní smlouvy datované 25. 10. 2020 soud zjistil, že strany spolu uzavřely smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Dohodly se na nájmu na dobu neurčitou, s předáním bytu dne 23. 10. 2020, za měsíční nájemné 11 000 Kč a zálohové platby na plnění spojená s užíváním bytu 3 500 Kč měsíčně. Žalobci se zavázali složit k rukám žalovaného jistotu (kauci) 20 000 Kč na úhradu nákladů pronajímatele na uvedení bytu a věcí do stavu, ve kterém byly předány nájemcům, ke krytí případných nákladů na odstranění škod způsobených nájemci a k úhradě dlužného nájemného a nezaplaceného vyúčtování poplatků za služby. Strany se dohodly na oprávnění žalovaného započíst takové pohledávky oproti kauci. Žalovaný se zavázal vrátit kauci žalobcům do jednoho měsíce od vyklizení a předání bytu. Zároveň žalobci předali kauci žalovanému. Strany se dohodly na možnosti výpovědi nájmu s tříměsíční výpovědní dobou pro obě strany. Podmínky výpovědi byly ve smlouvě dohodnuty shodně s platnou právní úpravou výpovědi nájmu, jak je obsažena v ust. §§ 2286 - 2291 o.z..

6. Z nájemní smlouvy dále plyne, že pro případ ukončení nájemního vztahu se nájemci zavázali k bezodkladnému vyklizení a předání bytu pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzali (nehledě na běžné opotřebení a na vady, který je povinen odstranit pronajímatel). Zavázali se k odstranění či uhrazení škod na bytu a jeho zařízení nejpozději v den předání bytu pronajímateli. Dále se dohodli tak, že pronajímatel má právo na nájem až do dne, kdy nájemce byt skutečně odevzdá (pokud byt neodevzdal v den skončení nájmu). Strany se dohodly na písemné formě všech změn a dodatků smlouvy i všech dalších oznámení, žádostí či jiných sdělení pro druhou smluvní stranu.

7. Z výpovědi nájmu soud zjistil, že byla předána žalobci dne 25. 2. 2021, s 3měsíční výpovědní dobou.

8. Ze záznamu elektronické komunikace (SMS) mezi žalobkyní a) a žalovaným plyne, že se dohodli na dřívějším ukončení nájmu a předání bytu 30. 4. 2021. Ukazuje na to především zpráva od žalovaného z 25. 4. 2021 9. Z žádosti o ukončení smlouvy o dodávce elektřiny plyne, že konec odběru žalobci byl ohlášen také 30. 4. 2022.

10. Z předávacího protokolu soud zjistil, že 30. 4. 2021 předali žalobci žalovanému byt, byl odečten stav elektroměrů a vodoměrů (v tom byly strany zajedno). V protokolu je vyznačeno, že byt byl předán vyklizený a neuklizený a žalobci v něm vyjádřili nesouhlas s takovým zápisem.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, jak jí žalobkyně a) sdělila, že se dohodla se žalovaným na dřívějším vyklizení bytu, a že byla přítomna předání bytu žalovanému. Z její výpovědi soud zjistil, že při předání bytu neměl žalovaný žádné výhrady ke stavu bytu, předávací protokol připravil předem, včetně vyznačených zápisů o nevyklizení, neuklizení a nevymalování bytu, ale na dotaz vysvětlil svědkyni a žalobkyni a), že to nemá žádný význam, protože to v listině zůstalo z jiného případu. Předání bytu proběhlo v klidu, bez výtek, výhrad či sporů.

12. Stav bytu při předání dokládá i videozáznam z 30. 4. 2021 – byt je na něm zachycen jako uklizený a vyklizený, bez zjevných poškození. Námitky žalovaného proti tomuto důkazu se soudu jeví jako liché – není důvodu nepřipustit záznam jako důkaz, když se tím nikterak nezasahuje do práv účastníků ani jiných osob. Záznam neobsahuje záběry, jež by snad mohly být vnímány jako nepřiměřený zásah do soukromí.

13. Výpověď žalovaného k předání bytu, vzniku a výši škody se soudu jeví jako nedůvěryhodná, když je nesouvislá a plná logických rozporů. Proto z ní soud nemůže vycházet. Jiné důkazy k vzniku škody žalovaný neoznačil a ocitl se tak v důkazní nouzi. U otázky předání bytu pak soud vychází z ostatních provedených důkazů, když u nich nemá důvodu k takovým pochybnostem jako u výpovědi žalovaného.

14. Žalovaný předložil soudu fotografie cca 5 kusů oblečení, 4 párů bot a dvou pálek na stolní tenis a tvrdil, že tyto věci po sobě zanechali žalobci v bytě. Žalobci to popřeli, jiné důkazy k tomu předloženy nebyly a tvrzení žalovaného se tak nepotvrdilo. Soud má za to, že odstranění oněch věcí (s ohledem na jejich množství, charakter a stav) nemůže být objektivně spojeno s jakýmikoliv náklady.

15. Žalovaný předložil soudu vyúčtování záloh za vodu a topení za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2021 jako doklad o tom, že žalobcům vznikl nedoplatek 3752 Kč. Žalobci namítli, že jde o vyúčtování provedené společenstvím vlastníků pro žalobce, nikoliv vyúčtování provedené žalovaným pro ně, a že žalovaný tak jako tak neprovedl zápočet svojí pohledávky vůči nim. Dále namítli nesprávnost onoho vyúčtování, když je v něm počítáno s výrazně nižšími zálohami (6164 Kč), než jaké platili (4x 3500 Kč měsíčně). Stejné námitky uplatnili i proti novému vyúčtování s datem 3. 10. 2022. Soud zjistil z oněch listin, že v obou vyúčtováních jsou uvedeny zálohy za zúčtovatelné služby v celkové výši 6164 Kč. Žalobci prokázali 4 příjmovými doklady, že zaplatili žalovanému mimo nájemného i zálohy 3500 Kč ve dnech 20. 12. 2020, 24. 1. 2021, 25. 2. 2021 a 25. 3. 2021. Proto je zjevné, že vyúčtování je zcela nesprávné a nelze je přijmout jako základ pro právní nárok. Proto se také soud již nezabývá další námitkou žalobců – že žalovaný jim nedoručil vyúčtování.

16. Žalovaní tvrdili, že žalobce vůči nim dosud neprovedl započtení svých pohledávek. Žalobce to potvrdil při jednání soudu.

17. Z dopisu datovaného 2. dubnem 2015 soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovaného k vrácení kauce do konce června 2021 Lhůta je v listině zapsána„ nejpozději do 31. 6. 20021“, ale tato formulace nevyvolává pochybnosti (zjevná písařská chyba). Podacím lístkem pošty žalobci doložili, že výzvu zaslali žalovanému dne 18. 6. 2021.

18. Podle ust. § 555 odst. 1 o.z. platí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle ust. § 556 odst. 1 občanského zákoníku platí, že slovní i mimoslovní vyjádření se vyloží podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. V těchto intencích tak soud vyložil obsah výzvy tak, že žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení do konce měsíce června 2021. Datum 2. 4. 2015 představuje zjevně písařskou chybu.

19. Na základě výše popsaných zjištění má soud za prokázané, že žalobci vypověděli nájemní vztah se žalovaným a že výpovědní doba měla uběhnout posledního dne měsíce května 2021. Dále má soud za prokázané, že se poté strany dohodly na dřívějším ukončení nájmu a vyklizení bytu. Svědčí o tom záznam SMS mezi stranami, výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] i chování stran při předání bytu a přepsání odběru elektřiny. Nedostatek písemné formy takové dohody nevyvolává její neplatnost – to by se jí musel žalovaný dovolat ještě před vyklizením bytu. Nájem tak bylo možno považovat za skončený již 30. 4. 2021. Od 1. 5. 2021 tedy již žalobci neměli povinnost platit nájemné. Proto také nelze přisvědčit žalovanému, že by mu náležel nárok na doplacení nájemného za měsíce květen a červen 2021. Žalovaný neprokázal, že by žalobci poškodili byt (sprchovou baterii v koupelně, hlavní vypínač el. kamen v kuchyni, napouštěcí ventil na WC, 3 svislé žaluzie v ložnici, dvě stěny v obývacím pokoji) či jej nepředali ve vyklizeném a uklizeném stavu. Výpověď žalovaného není přesvědčivým důkazem o vzniku takové škody a z videozáznamu plyne opak. Stejně tak žalovaný nemá vůči žalobcům nárok na náhradu škody na základě toho, že žalobci nevymalovali byt při ukončení nájemního vztahu – taková povinnost nebyla sjednána, ba právě naopak, v nájemní smlouvě se počítalo s běžným opotřebením bytu. Nárok žalobce na doplatek za dodávku vody a tepla pak není podložen, když předložené vyúčtování je zjevně nesprávné (žalobci doložili, že na zálohách zaplatili více než dvojnásobek částky uvedené ve vyúčtování). Žalovaný potvrdil, že dosud ani neprovedl započtení svých nároků proti kauci. Nemá tak žádný právní důvod k tomu, aby jistotu dále zadržoval, a je povinen ji vrátit žalobcům podle ust. § 2254 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný je v prodlení se zaplacením od 1. 7. 2021. Proto žalobcům vznikl nárok i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Ve druhém pololetí r. 2021 činila výše úroků z prodlení 8,5 % p.a. Pokud žalobci požadují pouze 8,25 % p.a., nelze jim to vytknout. Soud zamítl žalobu pouze co do úroků z prodlení požadovaných za měsíc červen 2021, když v té době ještě nebyl žalovaný v prodlení.

20. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) Za tarifní hodnotu soud považuje 20000 Kč. Zástupce žalovaného účelně vykonal 11 úkonů právní služby při zastoupení 2 osob – převzetí a přípravu zastoupení, studium spisu 29. 3. 2022, poradu s klientem 3. 5. 2022, písemné vyjádření žalobců, účast při soudním jednání 6. 6. 2022, poradu s klientem 9. 6. 2022, účast při soudním jednání ve dnech 13. 6. 2022, 27. 6. 2022, 7. 9. 2022 (přesáhlo 2 hodiny) a 3. 10. 2022 Tomu odpovídá odměna ve výši 10 x 3040 Kč, ve smyslu ust. § 7, § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Podle ust. § 13 advokátního tarifu dále paušální náhrada hotových výloh ve výši 11 x 300 Kč. Dále mu náleží náhrada cestovních nákladů 3123,45 Kč za 5 cest z [obec] do Rychnova nad Kněžnou, osobním automobilem VW Touareg, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,6 l motorové nafty /100 km, při vzdálenosti 84 Kč, ceně nafty 47,10 Kč a paušální náhradě 4,70 Kč/km v (podle ust. § 157 zákoníku práce a podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Dále náhrada času promeškaného při cestách, dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 2000 Kč za 20 půlhodin. Dále náhrada 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem 50654,77 Kč.

21. Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí stát jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty (ust. § 140 odst. 2 občanského soudního řádu). Proto také náhradu nákladů zastoupení uložil soud zaplatit na soudní účet.

22. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění.

23. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Žádný z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu soudního spisu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.