10 C 26/2024

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 180 605 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 839 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 982 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 857 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 177 766 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 173 253 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 513 Kč.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 83 272,20 Kč.

1. Předmětem řízení byl podle žaloby a doplněných tvrzení žalobkyně (v dalších písemných podáních a v přednesech u jednání 30. 10. 2024 a 6. 3. 2025) požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 180 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 175 235 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 370 Kč. Žalobkyně tvrdila, že jde o penězi vyjádřenou výši škody, která jí byla způsobena dne 17. 6. 2022 na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dále v odůvodnění rozsudku případně jen „Pozemek“) v důsledku vniku nejméně deseti krav ve vlastnictví žalované a následného výskytu a pohybu krav na uvedeném pozemku.

2. Zde soud předesílá, že ohledně Pozemku lze veřejně dostupným způsobem [který pak dodává okolnostem dále uvedeným v tomto odstavci povahu obecně známých skutečností, které dle § 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) není třeba dokazovat] z údajů katastru nemovitostí (https://nahlizenidokn.cuzk.gov.cz/ atd.) zjistit, že jeho celková rozloha je 1 197 m2. Podle ortofoto mapy Pozemek obklopuje jiný pozemek – stavební parcelu č. , hodnota, , na níž stojí dům č. p. , hodnota, v , adresa, (bydliště žalobkyně a jejího manžela), přičemž seskupení obou pozemků pak má tvar lichoběžníku přibližně se blížícímu čtverci, s domem cca uprostřed, resp. zhruba polovina plochy seskupení pozemků je situována tak, že na jihozápadě, jihu a jihovýchodě od domu č. p. , hodnota, (od st. p. č. , hodnota, ) se rozkládá značná část Pozemku. Při pomyslném rozdělení seskupení pozemků na 4 části rozlohou přibližně shodné a situované na jihozápad (JZ), jihovýchod (JV), severozápad (SZ) a severovýchod (SV) přímkami (kdy jedna by vedla cca od severu k jihu a kopírovala by linii gabionové zdi pod domem směrem k bazénu, když tato zeď zde byla již před vznikem škody, a další by vedla ze západu na východ a procházela by částí jižní hranice st. p. č. , hodnota, , bez zohlednění „výklenku“ na jihozápadě a trojúhelníkového výběžku na jihovýchodě) se inkriminovaná část Pozemku (dále případně jen „předmětná část Pozemku“), na kterou krávy vnikly, rozkládá v jihozápadní části, bazén s plochou (na jeho západní straně) nejvíce zasaženou exkrementy pak v přilehlé jihovýchodní části.

3. Dle žalobkyně vnikem krav na předmětnou část Pozemku konkrétně došlo k silnému znečištění zahrady (o rozloze 249 m2) exkrementy.Dále předmětná část Pozemku, která byla před vnikem krav čerstvě oseta travou, urovnána a připravena k renovaci, byla krávami rozdupána i udupána, což znemožnilo renovaci, neboť do té doby uskutečněné přípravy byly rázem rozptýleny.Po vzniku škody žalovaná sice nesporovala vniknutí krav na Pozemek a provedla částečný úklid zahrady, avšak žalobkyně byla nucena na své náklady urovnat předmětnou část Pozemku, nechat provést nové osetí travou na ploše 19 m x 13 m a výměnu zeminy [včetně geotextilie o rozměru 3,6 x 2,8 x 0,1 m a výměny filtračního písku a údržbu filtrace v bazénu znečištěném výkaly, to ale nebylo předmětem řízení). Uvedené nápravné práce přitom žalobkyně zahájila pod příslibem žalované uhradit žalobkyni jejich cenu a pod utvrzováním žalované, že je pro takové případy velmi dobře pojištěna.Celkové náklady na uvedení předmětné části Pozemku (a bazénu) do původního stavu činily 188 312 Kč, z toho 175 235 Kč za práci společnosti , právnická osoba, na zahradě, 5 370 Kč za práce společnosti , právnická osoba, týkající se návozu štěrku a 8 312 Kč (částka již proplacená žalobkyni pojišťovnou za vlastní práce žalobkyně na čištění bazénu, výměně filtračního písku atd.). Pojišťovna žalované (stejně tak následně žalovaná) však odmítla žalobkyni uhradit částky 175 235 Kč a 5 370 Kč. Jediná vyplacená částka 8 312 Kč je dle žalobkyně zcela neadekvátní celkové vzniklé škodě i nuceným pracím na vyčištění a uvedení předmětné části Pozemku (a bazénu) do původního stavu.Žalobkyně v podrobnostech vylíčila, že v období před vznikem škody s manželem případně synem cca rok upravovali Pozemek na budoucí osetí a zbudování podlahy u bazénu a jeho zastřešení. V rámci toho bagrem upravili Pozemek, nechali na něj navézt i další hlínu dodavatelem , jméno FO, , hlína byla bagrem rozvrstvena, žalobkyně pak s rodinnými příslušníky za pomoci zahradních nástrojů Pozemek urovnali, rozmístili prosátou hlínu a provedli osetí Pozemku cca 50 kilogramy osiva (v hodnotě cca 10 – 15 000 Kč). Ve vztahu k ploše předmětné části Pozemku, na kterou bylo osivo umístěno, soud vyžadoval ještě i po jednání 6. 3. 2025 od žalobkyně přesné vymezení, které specifikovala za pomoci ortofoto mapy (viz odst. 2 odůvodnění) tak, že jde o předmětnou část Pozemku, tj. jihozápadní část seskupení pozemků s výjimkou místa, kde je zřetelně na západní straně zachycen živý plot, na jižní straně pás stromů a keřů, dále také místo s umístěnou skruží a studnou. Na tomto vymezení žalobkyně de facto setrvala i poté, kdy byla soudem konfrontována s fotografiemi, které dle názoru soudu zachycují místa předmětné části Pozemku, kde nemohlo k osetí Pozemku dojít (fotografie č. l. 141, 143, 146 atd.). Přitom uvedla, že oproti stavu předmětné části Pozemku zachycenému na fotografii z 9. 6. 2022 (kde je zřetelně vidět jako plocha s kypřejší vrstvou uhrabané hlíny jen střední plocha předmětné části Pozemku, kdežto široké pásy na krajích směrem k domu a na západ jsou ztvrdlé, s kamením a sem tam prorůstající starší trávou) byla po 9. 6. 2022 a před 17. 6. 2022 celá žalobkyní vymezená plocha předmětné části dále upravena. I zde byla navezena prosátá hlína a všude rozmístěn trvaní semeno. Žalobkyně nejprve uvedla, že není schopna určit přesné množství zeminy, které muselo být po působení zvířat odvezeno (zemina byla z důvodu zdupání zvířaty naprosto vysušená, dále byla znečištěná výkaly, navíc žalovaná na místě při nápravných pracích použila těžkou stavební techniku a přispěla k udusání zeminy), později vylíčila, že množství odvezené zeminy bylo 35 až 37,5 tuny (pozn. soudu – de facto v rozsahu následně navezeném firmou , právnická osoba, ). Kamenivo a štěrk, které muselo být rovněž z důvodu pokálení zvířaty, případně rozdupání ze strany zvířat na jemnou písečkovitou formu, odvezeno z předmětné části Pozemku, představovalo množství asi 3,7 tuny (cca 2,5 tuny od bazénu a 1,2 tuny od vstupu do domu). Podle žalobkyně však každopádně šlo pouze o žalovanou, kdo po vzniklé škodě z předmětné části Pozemku odstraňoval jakýkoliv materiál – hlínu či štěrk. Žalobkyně dále tvrdila, že mezi účastnicemi byla sjednána ústní dohoda o tom, že žalovaná uvede pozemek do původního stavu tak, že naveze náhradní hlínu a pozemek oseje. Množství hlíny ani osiva nebylo konkrétně mezi účastnicemi diskutováno. K následné realizaci dohody nedošlo pro konfliktní situaci mezi účastnicemi.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Připustila, že stádo jejích krav, které se patrně v noci ze 16. na 17. 6. 2022 splašilo na pastvině a protrhlo elektrický ohradník, sešlo na Pozemek, na několika místech ho znečistilo výkaly (více u bazénu, z něhož pily, kde byl také rozdupán terén). Jednatelka žalované se ráno žalobkyni omluvila a informovala ji o pojištění žalované, pojistnou událost oznámila své ČSOB pojišťovně, a. s, jejíž makléř ještě 17. 6. 2022 informoval žalobkyni o nahlášení pojistné události č. , hodnota, . Zároveň žalovaná nabídla žalobkyni, že Pozemek uklidí – sebere výkaly s hlínou pod nimi, tuto doplní (též vyčerpá vodu z bazénu, vyčistí jej ručně od případně zbylých nečistot a zajistí dovoz cca 4,5 m3 vody). Pracovníci žalované pak fakticky sebrali a odvezli všechnu hlínu, na které byly kravince, hráběmi uhrabali a srovnali celý pozemkový díl, úbytek materiálu z něj však byl minimální (cca jen 1 m3). Žalobkyně se však hrubou formou domáhala úplné rekonstrukce dotčeného dílu Pozemku odstraněním hrubého násypu po celé ploše, zavezení ornicí a osetí travou. Nic takového však před vznikem škody na pozemku nebylo, byla zde rozhrnuta jen hrubá hlína s kamením, který zjevně nemohl být oset žádnou travou, protože na něm chyběla ornice (pokud by nechyběla, nebyl by po cca 2 měsících od události důvod, aby žalobkyní poptaná firma , právnická osoba, navážela kvůli tvorbě trávníku velké množství hlíny), místy prorůstal zahrnutý plevel. Kvůli stupňujícím se požadavkům ze strany žalobkyně požádala žalovaná o konzultaci , tituly před jménem, , jméno FO, (jednatele společnosti , právnická osoba, ., nabízející podobné práce), který místo zhlédl. Kvůli hrubým výrokům žalobkyně vůči pracovníkům a jednatelce žalované však tito nakonec před polednem z místa odešli, k rozhrnutí 1 m3 náhradní hlíny (případně též štěrku, vše však maximálně do uvedeného objemu, neboť více toho žalovaná neumístila na předmětné části Pozemku) a dovozu nové vody už nedošlo.Krom toho žalovaná zpochybňovala tvrzené množství osiva, které mělo být před vnikem krav na předmětné části Pozemku umístěno, poukazovala na prospekty výrobců, kdy jsou uváděny dávky 20 až 25 gramů na m2, případně 25 až 30 gramů na m2, což by při žalobkyní uváděné výměře představovalo nutnou spotřebu pouze cca 7,5 kg, v žádném případě 50 kg.Žalobkyni nemohla vzniknout škoda z její strany tvrzená nad rámec té, která byla nahrazena plněním ČSOB pojišťovny, a. s. z pojištění žalované – částkou 8 312 Kč (ohodnocující vlastní práce žalobkyně na čištění bazénu a výměně filtračního písku, dovezení nové vody, chemie na čištění bazénu, geotextilie). Ostatně pojišťovna v rámci likvidace prokázané škody uhradila ještě částku 10 996 Kč. Žalobkyně nebyla spokojená s vyřízením pojistné události a pojišťovně předložila stížnost, došlo k revizi pojistné události.

5. Soud předesílá, že žalobkyni při druhém jednání 6. 3. 2025 udělil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučení o možném neúspěchu ve věci, pokud neuvede tvrzení a neoznačí důkazy o tom, kdy a jak byla v příčinné souvislosti se škodou způsobenou zvířaty žalované z předmětné části Pozemku odvezena hlína v množství 35,5 až 37,5 tuny, a dále kamenivo v množství celkem 3,7, Anonymizováno, tuny tak, aby v rámci uvedení předmětné části Pozemku do původního stavu mělo být nezbytné navezení uvedeného množství hlíny a štěrku.

6. Ze provedených důkazů zjistil soud dále uvedené dílčí skutkové okolnosti.

7. Z e-mailu pojišťovací makléřky (za , právnická osoba, ) , tituly před jménem, , jméno FO, ze 17. 6. 2022, ve 13:57 hodin bylo zjištěno, že vůči adrese , e-mail, (dle úvahy soudu e-mail žalobkyně) sdělovala tato makléřka, že škodnou událost na Pozemku nahlásila a fotodokumentaci předala ČSOB pojišťovně, kde jí bylo přiděleno číslo , hodnota, .Také bylo zmíněno, že dle vyjádření paní , jméno FO, (jednatelka žalované) by měla být škoda řešena standardním způsobem, tj. doložením faktur za odstranění škody s tím, že škoda má být vyčíslena za uvedení do stavu před škodnou událostí. Dále pisatelka informovala žalobkyni, že mobilní technik pojišťovny má na ni telefonní kontakt.

8. Fakturu č. , hodnota, , vystavenou dodavatelem , právnická osoba, ., IČ , IČO, dne 3. 10. 2022 (s datem splatnosti 17. 10. 2022) má soud za prokázané, že uvedený dodavatel vyfakturoval žalobkyni „zahradnické práce“ (ve faktuře bez bližší specifikace) v částce 144 822 Kč bez DPH, resp. s 21 % DPH pak celkem 175 235 Kč. S ohledem na výši částky bez DPH pak lze usuzovat, že k fakturaci se váže podrobné vyúčtování označené „List1 , adresa, “ (č. l. 37 p. v.), z něhož bylo zjištěno, že účtovány byly položky: 35,5 tun hlíny za 24 850 Kč, doprava – mat. + tech. za 15 118 Kč, příprava – bagr – ter. úp. za 6 778 Kč, 249 m2 kobercového trávníku za 33 615 Kč, doprava za 16 581 Kč, válec za 1 600 Kč, zálivka za 1 200 Kč a práce za 45 080 Kč.Vedle toho z jiných dvou vyčíslení nákladů na případný způsob přípravy na osetí a následného založení trávníku na Pozemku žalobkyně, tj. de facto z nabídkových rozpočtů dodavatele , právnická osoba, . soud zjistil, že se oba rozpočty, resp. cenové nabídky týkaly rozsahu 260 m2. Cenová nabídka pro verzi výsevem počítala s 25 tunami hlíny za 17 500 Kč, s 20 tunami tříděné ornice za 16 000 Kč, množství travního semínka bylo uvažováno 50 kg za 14 200 Kč; další výraznou položkou byla práce za 40 600 Kč a 23 000 Kč za bagr a terénní úpravy, celkem šlo o 154 320 Kč bez DPH. Poslední cenová nabídka na založení trávníku kobercového pak (oproti nadpisu s údajem o 260 m2) obsahovala údaj o 270 m2 za 36 450 Kč, dále 30 tun hlíny za 21 000 Kč, dopravu za 24 500 Kč, bagr a terénní úpravy za 13 500 Kč, 43 600 Kč za práce – vše s dalšími drobnými položkami za 141 850 Kč (pozn. soudu – tj. nižší částka, než realizace fakticky provedená za 144 820 Kč).

9. Z faktury s VS , var. symbol, vystavené dodavatelem , právnická osoba, ., IČ , IČO, dne 30. 6. 2022 soud pro účely řízení učinil dílčí zjištění (v závislosti na tvrzení žalobkyně, které položky se týkají štěrku navezeného na Pozemek po způsobené škodě), že bylo účtováno 1,64 t materiálu označeného jako 2:PDK 2-4 za jednotkovou cenu 822,32, Kč (celkem 1 348,60 Kč bez DPH, 1 631,81 Kč s DPH) a v souvislosti s tím položka za nakládání sypkých hmot 40 Kč v jednotkové ceně, celkem na množství 1,64 t pak i s DPH 79,38 Kč). Dále bylo vyúčtováno 4,12 t materiálu „64:PDK 0-250“ za jednotkovou cenu 561,98 Kč (celkem 2 315,36 Kč bez DPH, 2 801,59 Kč s DPH) a v souvislosti s tím položka za nakládání 40 Kč v jednotkové ceně, celkem na množství 4,12 t a s DPH pak 199,41, Kč.

10. Korespondencí z 26. 1. 2023 vystavené ČSOB Pojišťovnou, a. s. vůči manželovi žalobkyně , jméno FO, má soud za prokázané, že šlo o oznámení o ukončení likvidace předmětné pojistné události z 17. 6. 2022 vedené pod č. , hodnota, . Pojistné plnění bylo stanoveno na základě hlášení, dále šetření a výpočtu pojišťovny tak, že dolikvidace události byla stanovena v částce 8 312 Kč, v čemž bylo zahrnuto ocenění vlastní práce na čištění bazénu a výměně filtračního písku, dovezení nové vody, faktura společnosti Joki, chemie na čištění a geotextilie. Plnění dle oznámení mělo být poukázáno na účet , č. účtu, . Zmíněno bylo, že pojistnou smlouvou je sjednána spoluúčast a pojištěný ji hradí poškozenému z vlastních prostředků.Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně částku 8 312 Kč od pojišťovny žalované také obdržela.

11. Ze zprávy ČSOB Pojišťovny a. s., vyžádané pro soudní řízení, soud zjistil, že v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí č. , hodnota, bylo vyplaceno další pojistné plnění 10 996 Kč dne 4. 8. 2022 na účet žalované. Podkladem pro vyplacení tohoto plnění bylo k datu 21. 6. 2022 žalovanou provedené „Vyčíslení vlastních nákladů na škodní událost“, přičemž pojišťovna od vyčíslení v částce 13 996 Kč odečetla spoluúčast žalované 3 000 Kč.Podle zmíněného Vyčíslení vlastních nákladů, provedeného žalovanou dne 21. 6. 2022 na předmětnou škodní událost a odeslanou pojišťovně soud zjistil, že žalovaná prezentovala, že po útěku krav dne 17. 6. 2022 na pozemek manželů , jméno FO, v , adresa, provedla vlastní mechanizací a vlastními zaměstnanci úklid a úpravu dotčeného pozemku v rozsahu: odstranění znečištěné zeminy (tj. odstranění a odvoz cca 4 kravinců), omytí okolí bazénu a soklu na terase tlakovou vodou, vysátí a vyvezení znečištěné vody z bazénu a hrubé vyčištění dna bazénu). Vyčíslení vlastních prací bylo provedeno v částkách – práce manipulátoru DF v jednotkové ceně 1 000 Kč/1 hod. (za 4 hod. celkem 4 000 Kč), přistavení tohoto stroje za 250 Kč, dále ohledně vozu PV3S – fekál jednak za 4 hodiny práce po 1 250 Kč/1 hod. celkem 4 840 Kč jednak za 18 km jízdy tohoto vozu po 35 Kč/km celkem 630 Kč. Práce zaměstnanců žalované byla vyčíslena z 5 osob po 4 hodinách na 4 276 Kč pozn. soudu – tj. 213,80 Kč za 1 hodinu u 1 osoby). Žalovaná k vyčíslení nákladů doplnila vyjádření, v němž mj. uvedla, že žalobkyně v době odstraňování následků pohybu krav na předmětné části Pozemku žalovanou původně požadovala, aby celý pozemek kolem bazénu a z místa, které bylo připraveno pro terasu, žalovaná vybagrovala, udělala skrývku zeminy minimálně 10 cm, tuto odvezla a navezla zeminu novou (kvalitní, přestože tam zřejmě byla navážka s hrubými kameny vespod, překrytá hlínou, skrz kterou prorůstala tráva), toto vyrovnala do roviny, dále navezla nový štěrk k bazénu a k terase. Žalovaná tento požadavek považovala za zcela nepřiměřený vzhledem k minimálnímu poškození pozemku.

12. Ze zápisu o poškození majetku sepsaného dne 21. 6. 2022, resp. o prohlídce k tomuto datu, soud zjistil, že mobilní technik ČSOB Pojišťovny, a.s. se dostavil na předmětnou část Pozemku za účelem prohlídky k předmětné pojistné události ze 17. 6. 2022 ve věci pojištěné – žalované (k č. smlouvy , hodnota, ). Zaznamenáno bylo vyjádření žalované jako klienta, že na pastvě se splašily krávy, které přerazily ohradník a způsobily škodu na zahradě poškozené (žalobkyně). Mobilní technik pak zaznamenal k příčině vzniku škodu a rozsahu poškození, že krávy běhaly po zahradě a u bazénu, kde se napájely, došlo k znečištění zahrady a bazénu exkrementy. Uvedeno bylo, že zahrada byla upravena a oseta trávou cca 1 týden. Žalovaná provedla úklid zahrady, odvoz znečištěné vody z bazénu (na vlastní náklady), žalobkyně jako poškozená do provedení prohlídky provedla dezinfekci bazénu a částečně jej naplnila. Mobilní technik zaznamenal rozměr znečištěné zahrady na 19x13 m, rozměr bazénu na 6x3 m, 5x1,2 m a rozměr kontaminované plochy u bazénu na 3,6x2,8x0,1 m, vč. geotextílie. Zaznamenán byl požadavek poškozené na urovnání plochy a nové osetí trávou o ploše 19x13 m, na výměnu zeminy, vč. geotextílie a zohlednění čištění bazénu svépomocí. K uvedenému záznamu soud poznamenává, že v rámci prohlídky byla mobilním technikem pořízena obsáhlá fotodokumentace, z níž soud čerpal, přičemž je zřejmé, že v době prohlídky se na předmětné části Pozemku nenacházely již žádné exkrementy, pozemek byl urovnán a uhrabán.

13. Ke dni 16. 11. 2022 bylo provedeno další místní šetření za účasti pracovníka uvedené pojišťovny , tituly před jménem, , jméno FO, , dále jednatelky žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , zde bylo zopakováno stanovisko žalované, že poškozená požadovala v rámci odstranění následků škody mj. odstranění 20 cm zeminy, žalovaná pozemek vyčistila od exkrementů a navezla štěrk k bazénu, pozemek ručně uhrabala, další požadavky žalobkyně neshledala opodstatněnými.

14. Z korespondence zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, z 27. 7. 2023 soud zjistil, že šlo o výzvu žalobkyně vůči žalované k plnění (již i o předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř.). Zástupce žalobkyně připomněl škodnou událost v podobě poškození pozemku žalobkyně, na který svévolně vtrhly krávy ve vlastnictví žalované. Poznamenáno bylo, že sice žalovaná svolila k částečnému úklidu zahrady a odvozu znečištěné vody provedenému z její strany, avšak dezinfekce a následné naplnění bazénu, výměna filtračního písku a údržba filtrace, dále urovnání plochy, nové osetí trávou na ploše 19 x 13 m, výměna zeminy, včetně geotextílie o rozměru 3,6 x 2,8 x 0,1 m bylo učiněno náklady žalobkyně, které dosáhly 188 917 Kč včetně DPH. S poukazem na citaci ustanovení § 2933, § 2951 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalovaná vyzvána k uhrazení této částky, a to spolu s částkou 30 000 Kč jako nemajetkovou újmou spočívající nejen v nemožnosti užívání předmětného pozemku a bazénu v období letních dnů, ale zejm. odpovídající ztrátě investovaného času při opravách pozemku a bazénu, včetně všech dalších administrativních záležitostí s tím souvisejících. Žalobkyně zohlednila přijatou částku 8 312 Kč, tudíž celkem požadovala k úhradě 210 605 Kč.

15. Soud provedl dokazování také celou řadou fotografií (případně též videozáznamy), které byly pořízeny žalobkyní, žalovanou, jakož i ČSOB Pojišťovnou (č. l. 18-22, č. l. 122-178, CD nosiče na č. l. 52 a 56). Skutková zjištění činil prioritně z elektronické verze těchto dokumentů (ohledně č. l. 122-178, předložených žalobkyní, z takové verze nacházející se v elektronické databázi soudu v ISAS), když u fotografií bylo tím pádem možné využít zvětšení obrazu a detailní prozkoumání snímků. Skutková zjištění soudu z těchto důkazů budou (pro lepší přehlednost a kontext) v rámci odůvodnění obsažena až ve skutkových a právních závěrech soudu. Celou řadu vytištěných fotografií pak soud použil pří výsleších svědků, jak bude uvedeno u jednotlivých případů.

16. Svědek , adresa, st. (manžel žalobkyně) uvedl k rozsahu poškození předmětné části Pozemku nejprve s odkazem na ortofoto mapu na č. l. 219, že pozemek žalobkyně a svědek opatřili prosátou hlínou a oseli v rozsahu tak, jak tvrdila žalobkyně. Posléze však, když byl konfrontován s řadou fotografií (zejm. vytištěných na č. l. 129, 130, 134, 141, 146, 153 a 156, kde je zachycena předmětná část Pozemku v ranních hodinách dne 17. 6. 2022, tj. po opuštění pozemku kravami, když z těchto fotografií je zcela patrné, že na určitých plochách pozemkové části byl např. hrubý štěrk, hromada hlíny, prorůstající starší tráva), pak připustil, že osetí nebylo provedeno až v takovém rozsahu, kdežto v menším – zobrazeném na č. l.

220. Uváděl sice opakovaně, že fekálie byly umístěné de facto na celé ploše Pozemku, avšak tomuto vyjádření soud každopádně neuvěřil při konfrontaci s jednotlivými výše uvedenými i dalšími fotografiemi a výpověďmi dalších svědků (k tomu viz níže skutkové právní závěry soudu). Ohledně množství údajně použitého osiva na osetí předmětné části Pozemku se svědek vyjadřoval značně neurčitě a nepřesvědčivě, uváděl, že šlo o 40 až 45 kg, možná 50 kg, nebyl to schopen nijak objektivizovat, dle něj použili tolik osiva, kolik bylo potřeba a tak, aby trávník byl v budoucnu dostatečně hustý. Žádné doklady o nákupu potřebného množství travního semene si neponechávali. Setí travního semene měli s manželkou provádět dva dny před vnikem krav, po dobu třeba od 8 do 12 hodin, pak zase chvíli odpoledne či navečer, semeno vpravovali na pozemkový povrch tak, že jej poházeli po hlíně, zahrabali hrabičkami, uplácli. S přípravou předmětné části Pozemku na ruční osetí pomáhal žalobkyni a svědkovi syn, a to při prosívání hlíny a jejím rozmisťování po pozemku. Množství hlíny a štěrku, které kvůli znečištění exkrementy krav bylo nutné odvézt, nebyl svědek schopen objektivizovat, s žalobkyní to nesledovali, podle něj bylo odvezeno to, co bylo potřeba odvézt kvůli znečištění. Ani v době prací žalované, ani několik dnů či týdnů poté se svědek se žalobkyní nezabývali tím, kolik zeminy a štěrku žalovaná při úklidu pozemku odvezla, resp. na to, zda se tím zabývali, si nepamatuje. Podle svědka pracovníci žalované k úklidu a úpravě předmětné části Pozemku používali hrábě a lopaty, za pomoci toho nahrnovali fekálie s podkladní hlínou či štěrkem a umisťovali to do radlice „traktoru“, dále podle něj nebylo třeba pozemek nijak upravovat, protože se počítalo s tím, že se přiveze zemina a štěrk, které žalovaná z pozemku odvezla. Návoz štěrku k bazénu a do místa před vchodem si organizovala žalobkyně a svědek sami, ani zde svědek nevěděl, kolik štěrku žalovaná odvezla. Podle svědka byla půda na předmětné části Pozemku po uklizení fekálií zdevastovaná, uježděná a udupaná, tato plocha nebyla tzv. k ničemu, zejména neumožňovala opětovné osetí, neboť bylo nutné nejprve navézt určité množství zeminy. K tomu, co určovalo potřebné množství zeminy, svědek uvedl, že to bylo hlavně podle terénu a tak, aby se mohlo znovu zasít travní semeno. Podle svědka došlo k domluvě o nápravě škody mezi žalobkyní a jednatelkou žalované, svědek u toho měl být přítomen, domluva se týkala zejména vyklizení fekálií a přivezení nové hlíny poté, kdy něco z pozemku vyklidili. Následně však došlo ke slovnímu konfliktu, podle svědka se jednatelka žalované k žalobkyni chovala nepřiměřeně, pracovníci žalované měli svědkovi a žalobkyni vyhrožovat, ať z místa „táhnou“, dotazovat se, proč tam bydlí atd.

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, ml. (syn žalobkyně) soud zjistil, že osobně pomáhal rozhrnovat hlínu a upravovat pozemek, a to před zasíváním trávy, které již měli provést sami rodiče, jak jej žalobkyně pak informovala v obvyklém a častém telefonátu. Svědkovi je známo, že osetí travou prováděli jeho rodiče asi dva dny před vnikem krav, žalobkyně mu posílala fotku o tom, že na stejném místě několik dní předtím vlastníma rukama prosívali hlínu. Podle svědka měli rodiče doma uskladněné travní semeno, podle něj muselo „padnout“ na ten pozemek, svědek však neví, kolik travního semene bylo. Svědek se také účastnil (před vznikem škody) na přípravě a umisťování štěrku k oblasti u bazénu. Tvrdil, že po vniku krav byla následně odvezena „veškerá hlína“, která tam byla „jimi umístěná“, což však soud považuje (jak bude níže uvedeno) za vyvrácené jinými důkazy, svědek ostatně usuzoval ohledně množství odvezené hlíny na to, co později viděl na fotografiích, nebyl se k množství odvezené hlíny schopen nijak konkrétněji vyjádřit.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že přibližně před 3 lety (2022, podle fotografií předložených žalobkyní konkrétně 1. 6. 2022) navezl na předmětnou část Pozemku jeden nebo dva náklaďáky – „vétřiesky“ o nosnosti (podle svědka) cca 5 tun zeminy, kterou získal při zemních pracích na jiném místě, při stavbě. O takovýto druh zeminy jej již dříve požádal manžel žalobkyně. Svědek pak hlínu po pozemku rozhrnoval bagrem, podle něj mu činnost mohla trvat 2 až 3 hodiny, následně si , jméno FO, upravovali povrch hlíny podle svých představ.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že jako pracovník firmy , právnická osoba, . jednal s žalobkyní a následně se účastnil realizace přípravy pro pokládku a samotné pokládky kobercového trávníku na předmětné části Pozemku. Popsal, že dle něj muselo být na místo navezeno potřebné množství hlíny cca 35 tun, a svůj názor, že přibližně takové množství muselo být na místě i dříve a že muselo být odbagrováno. Neměl žádné poznatky o tom, že by odbagrování takového množství hlíny provedla žalovaná. Na předmětném místě při první prohlídce zaregistroval, že všude byly kameny a hlína byla ve špatném stavu („jílovka“), kolem obrubníku bylo třeba dorovnat nějaké díry. Žalobkyně (nebo její manžel) informovali svědka, že se stala situace s kravami, které na pozemku něco poškodily, a že se pak hlína odebrala – odbagrovala; podle svědka situace na pozemku vlastně odpovídala tomu, co bylo svědkovi uvedeno. Krom toho zmínil, že na pozemku byly ožrané keře a sešlapaný živý plot (pozn. soudu – nic takového však nebylo zřetelné z fotografií žádné z účastnic, stejně tak z fotografií pojišťovny z doby 17. a 21. 6. 2022). Podle svědka nebyla zemina na předmětné části Pozemku ve stavu vhodném pro výsadbu trávníku, bylo potřeba provést odstranění kamenů, načechrat hlínu, hlína chyběla třeba u schodů do domu v hloubce přibližně 12 cm, svědek se domnívá, že zde byla nějakou technikou odebrána, avšak nebyl schopen se vyjádřit, z čeho by bylo možné usuzovat na množství odebrané hlíny. Svědek se také se svými profesními zkušenostmi vyjádřil k přepočtu množství hlíny ve váhových jednotkách – dle něj je 1 kubík (m3) cca 1 700 kg hlíny. Množství hlíny, kterou firma , právnická osoba, na předmětnou část Pozemku navezla, bylo určeno tím, aby terén byl dorovnán do výšky obrubníků, výšky vyzdění okolí bazénu, to vše tak, aby se pozemek dal pak udržovat – sekat. Podle svědka na pozemku před pracemi uvedené firmy také zjistil odkrytí kořenů u keřů, i z toho usuzoval, že došlo k odbagrování a odvozu značného množství hlíny.

20. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že jako zaměstnanec žalované se účastnil úklidu předmětné části Pozemku, a to zejména bazénu. Před začátkem úklidu povrch pozemku představovala nekvalitní kamenitá hlína, na ní se občas vyskytovaly výkaly (nic hrozného). K množství výkalů se svědek vyjádřit také v souvislosti se shlédnutím fotografií na č. l. 130 či 134, kdy jednoznačně popsal, že jsou zde vidět jako pouze tmavá místa. Pracovníci žalované (které dle fotografie na č. l. 166 ztotožnil jako , jméno FO, a , jméno FO, ) vše co bylo zasaženo exkrementy –- i s částí kamení (to zejména u bazénu) a uvedenou hlínou shrabali a odvezli. K tomu měli manipulátor se lžící (svědek jej ztotožnil dle fotografie na č. l. 164), do lžíce vše nakládali a odváželi z pozemku. Svědek nevěnoval pozornost tomu, kolikrát byl manipulátor naložen, objem lžíce dle něj je asi 1,5 kubíku. Svědek se spíše účastnil mytí bazénu vapkou, ale vnímal stav pozemku po pracích žalované – byl uhrabaný a uklizený od výkalů.

21. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že ten se přímo účastnil odstraňování výkalů z pozemku a urovnávání jeho povrchu. Podklad byl s občasnou travou, bylo zde i nějaké kamení, krávy na pozemku zanechaly stopy po kopytech (paznehtech), rozsah takto zasažené plochy si již svědek nepamatoval, ale dle něj se nevyskytovaly všude. Za pomoci nářadí byla naložena nějaká hlína, určitá místa se zasypávala, pozemek se uhraboval a utlačoval. Svědek tvrdil, že na pozemku měli i traktor s kárkou, což však neuvedl žádný jiný svědek, ani žalovaná neuplatnila použití traktoru a kárky v rámci pojistné události. Svědek si krom toho nevybavil, odkud byla nakládána zemina, která byla použita k zasypávání děr po pohybu skotu. Pokud svědek uvedl, že podle něj se s výkaly z pozemku nesebral žádný materiál (hlína či štěrk), pak tato pasáž výpovědi je nesouladná s výpověďmi jiných svědků o odvozu části hlíny a štěrku, které byly nutně odebrány s nabráním exkrementů.

22. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že se přímo neúčastnil úklidu předmětné části Pozemku, protože se zabýval zejména zajištěním provizorní pastvy a vody na pastvu pro dobytek, byl však kousek od místa, kde viděl pracovat jiné zaměstnance žalované na úklidu. Takto vnímal to, že byla vysávána voda z bazénu a tento byl čištěn, po pozemku se pohybovali jeho kolegové s lopatami a hrabičkami, ti mu také pak říkali, že pozemek byl uhrabán a mělo by to být v pořádku; sám se nešel podívat na následek pohybu krav po pozemku.

23. Také z výpovědi svědka , jméno FO, nebylo zjištěno ničeho podrobnějšího ke stavu předmětné části Pozemku a provedení úklidových prací žalovanou ve vztahu k odvozu či náhradě hlíny a štěrku. Svědek pracoval pouze u bazénu, kam z jiné strany přijel fekální vůz pro účely vysátí obsahu vody z bazénu. Na pozemku při úklidu a jeho uhrabání podle svědka pracovali zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, , dále si to svědek již přesně nevybavuje.

24. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna jednatelky žalované bylo zjištěno, že byl přímo účasten úklidových prací na předmětné části Pozemku, kam se dostavil v ranních hodinách. Předtím, než soud svědka konfrontoval s dále uvedenými fotografiemi, si svědek i s ohledem na dobu uplynulou od předmětného data řadu věcí přesně nevybavoval, např. ani to, co zcela konkrétně na pozemku vykonával, vybavil si, že pracovali s lopatami a pozemek nějak uklízeli. Stav pozemku podle něj byl v charakteru suché půdy, vypadalo to zde téměř jako poušť, někde bylo pár kravinců. Svědek z ničeho nerozpoznal, že by zde mělo být čerstvě naseto travní semeno. Nejprve se u výpovědi domníval, že na místě byl bagr s radlicí, asi do ní dle něj byly umisťovány sebrané exkrementy. Teprve po předložení fotografií (zejm. na č. l. 122, 148, 163, 166 a 149) si svědek rozvzpomněl na podrobnosti. Jako osoby urovnávající pozemek hráběmi ztotožnil dle fotek , jméno FO, a , jméno FO, , dále ztotožnil manipulátor (tj. nikoli bagr), do jehož radlice (lžíce) byla nakládána zemina či štěrk s exkrementy. Svědek se domnívá, že uvedený manipulátor odvezl sebraný materiál z pozemku pouze v jednom případě, přičemž podle fotek připomněl, že lžíce nebyla naplněna, materiálu se příliš neodváželo. Podle něj zde jiný stroj na úklidu pozemku nepracoval. Jednatelka žalované, případně pracovníci se se žalobkyní domlouvali o tom, že by byla přivezena nová hlína za odebranou, svědek si nevybaví, zda se hovořilo o množství. K domluvě konečné pak nedošlo, neboť žalobkyně začala být hrubá na jednatelku žalované, křičela na ni. Podle svědka nedošlo k tomu, že by vůbec pracovali v blízkosti stromů, keřů a živého plotu (ztotožněno dle fotografií na č. l. 132 a 134), takže si ani nemyslí, že by odtud odebírali nějaký materiál, a to dokonce tak, že by tím měly být odhaleny kořeny.

25. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že se účastnil zejména jízdy s fekálním vozem a také prací s hráběmi při úpravě terénu kolem bazénu, vnímal však i stav na zbytku předmětné části Pozemku, kde se pohyboval. Byly zde promáčkliny od nohou krav, ale povrch určitě nebyl poškozen tak, jako by byl např. rozryt od divokých prasat, na povrchu hlíny bylo i kamení. Zaznamenal konzultaci s , tituly před jménem, , jméno FO, , který doporučil, ať se odklidí výkaly. Tyto, s nimiž se sebrala i nějaká hlína a drť (dle svědka pár lopat) bylo prováděno lopatami, ze kterých se sebraný materiál nakládal do nakladače (manipulátoru) a manipulátor, který řídil řidič , jméno FO, , vše odvezl, přičemž odjížděl jen jedenkrát. Svědek se domnívá, že odebraný materiál nebyl ze strany pracovníků žalované nijak doplňován, dle něj se jelo pro drť k bazénu, ale má za to, že pro nastalý problém mezi nimi a žalobkyní se návoz již nedokončil. Množství výkalů na pozemku uvedl jen malé a poukázal na to, že na fotografiích, např. č. l. 141, jsou představovány toliko tmavými fleky. Na základě předestření fotografií o zasázeném živém plotě a keřích svědek vyloučil, že by u nich pracovali a odhalili při tom kořeny.

26. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že je nejenom zaměstnancem žalované, ale cca 9 let i partnerem jednatelky žalované. Přímo se účastnil úklidu plochy předmětné části Pozemku, na níž na počátku úklidu byla převážně hlína, občas trsy staré trávy či šťovíky. Bylo pěkné počasí, okolo 25 stupňů, podklad byl tvrdý (s výjimkou prostoru u bazénu), kde vlivem působení krav byl terén měkčí, zde se více materiálu odvozilo a bylo zřejmé, že tu byla předtím umístěna i stavební suť. Z povrchu byly sebrány exkrementy, přičemž jejich množství bylo dle svědka spočitatelné na rukou, a to s částí hlíny a štěrku, vše se lopatami nakládalo a odvezlo jen v jedné lžíci manipulátoru (č. l. 163, 166), která dle svědka má objem cca 1,2 kubíku. Lžíce byla před odvozem naplněna do ¾, z toho dle svědka byla jedna třetina hlíny a dvě třetiny kamení různého tvaru. V rámci provádění prací žalované podle svědka byla někdy přítomna žalobkyně, ale svědek od ní nezaznamenal ničeho o tom, že by pozemek byl předtím zatravněn. Dle svědka byl u bazénu odebrán materiál o rozloze asi 3 m2 a do hloubky maximálně 25 cm, odebíraná hlína byla „taková jílovina“. Část z odebraného materiálu byla nahrazována kvůli zarovnání povrchu, a to hlínou, která dle svědka patrně již byla na pozemku. Podle fotografie na č. l. 122 byly zachyceny práce jeho a kolegy na úpravě povrchu, pokud je zaznamenala (to i na č. l. 129) živý plot, pak svědek vyloučil, že by odhalili jeho kořeny, byť hrabali po celé ploše. K množství materiálu odvezeného z plochy svědek za pomoci fotografie na č. l. 166 poukázal na toliko malé hromádky v popředí, připravené na odvezení, minimum (pár lopat) pak bylo odvezeno štěrku z prostoru zastřešení u nějakého vjezdu k domu. Stav pozemku po úklidu svědek ztotožnil se záběrem na č. l. 149.

27. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že jej v dané věci jednatelka žalované požádala o pomoc s nápravou stavu na předmětné části Pozemku po vniku krav na ni, svědek nemohl zakázku přijmout (měl firmu na mj. zemní práce) z důvodu časových nároků. Na pozemek se však dostavil, jeho povrch byl suchý a zaschlý, hlína dle něj byla uhrabaná, na ní byly exkrementy a nějaké vrypy po kopytech či stopy po zvířatech. Doporučil, aby se pouze seškrábly lopatami exkrementy, případně se zasažená místa doplnila ornicí, povrch se uhrabal a případně znovu osel (o tom, zda byl pozemek předtím oset, svědek ničeho neznal). Svědek neshledával nutnost provádění nějakého velkého zásahu, nad rámec výše popsaného. Poukázal i na to, že s ohledem na zanechaný biologický materiál šlo de facto o hnojivo. S žalobkyní svědek v danou chvíli nehovořil. Nebyl nikým informován o výsledku nápravných prací.

28. Při hmotněprávním posouzení věci vzal soud v úvahu adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“).Podle § 1014 odst. 1 o. z. ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. Podle odst. 2 o. z. způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).Podle § 2895 o. z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

29. Podle § 2933 o. z. způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 téhož ustanovení se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.Podle § 2952 o. z. se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Dále soud při konečném rozhodnutí o výši nároku žalobkyně využil ustanovení § 136 o. s. ř., podle něhož lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

31. Soud dospěl k dále uvedeným skutkovým a právním závěrům. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že zvířata (krávy), která byla v péči a majetku žalované, vtrhla v noci na 17. 6. 2025 na předmětnou část Pozemku žalobkyně a způsobila zde škodu udupáním Pozemku a zanecháním výkalů (včetně znečištění bazénu, když tato okolnost však nebyla spojena s žalobkyní v řízení uplatněnými meritorními nároky). Mezi účastnicemi tak byl de facto nesporný právní základ nároku žalobkyně ve smyslu výše citovaného ustanovení § 1014 odst. 1 a 2 a § 2933 o. z. Podle žalobkyně v důsledku pohybu krav po předmětné části Pozemku muselo být provedeno uvedení předmětné části Pozemku do původního stavu.

32. Mezi stranami však byla zcela sporná skutková tvrzení žalobkyně o tom, jak vypadala předmětná část Pozemku před vniknutím zvířat, v prvé řadě – zda byla čerstvě oseta travním semenem, v množství 50 Kč, jaký druh zeminy (povrchu) se zde vyskytoval a zda z hlediska tohoto materiálu vůbec šlo o povrch způsobilý být bez dalšího již oset travním semenem (případně opatřen kobercovým trávníkem). Bylo sporné i tvrzení žalované, do jaké míry byla předmětná část Pozemku vniknutím a působením krav znečištěna exkrementy, do jaké míry byla provedena aktivita ze strany žalované v podobě odstraňování následků škody uvedením do původního stavu při odstraňování exkrementů, do jaké míry a v jakém množství byla odvezena zemina či jiný materiál z předmětné části Pozemku tak, že by shodné množství a druh (kvalitu) materiálu bylo následně třeba nahradit totožným. Žalovaná tvrdila, že z pozemku odstranila veškeré výkaly, s tím mohla odebrat maximálně 1 kubík (m3) materiálu, který navíc spočíval jednak v nekvalitní hlíně, která byla smísená s kamenivem, jednak ve štěrku. Dále žalovaná tvrdila, že byla připravena položit na inkriminovaná místa náhradní hlínu, což jí bylo znemožněno nedohodou mezi účastnicemi řízení.

33. Žalobkyně tvrdila, že na předmětnou část Pozemku muselo být v důsledku jeho udupání a odvozu znečištěné zeminy a štěrku pro účely uvedení pozemku do původního stavu umístěno až 35 tun zeminy a (jako náhrada za předchozí osetí travním semenem) umístěn kobercový trávník, vše dodáno a provedenou firmou , právnická osoba, . za 175 235 Kč. Cena náhradního štěrku obstaraného žalobkyní od společnosti , právnická osoba, s. r. o. činila částka 5 370 Kč.

34. Jestliže se účastnice ve svých tvrzeních diametrálním způsobem lišily v tom, jaký byl stav předmětné části Pozemku před způsobenou škodou, bylo třeba, aby žalobkyně svá tvrzení prokázala. Škodu může soud po skutkové stránce totiž kvalifikovat na podkladě závěru o rozdílu mezi stavem, který byl na předmětném místě před vnikem krav a stavem následujícím po způsobené škodě. K tomu soud prováděl zevrubné dokazování, přičemž nejobjektivnějšími důkazy se ukázaly být fotografie předložené oběma stranami, a dále získané též od ČSOB Pojišťovny a. s. a pořízené při jejím šetření dne 21. 6. 2022, tj. 4 dny po vzniku škody.

35. Na základě těchto důkazů, ale i ve spojení s jednotlivými dalšími důkazními prostředky, zejména výpověďmi svědků, pak má svou zato, že stav předmětné části Pozemku, který byl zdokumentován před škodou, se z hlediska zejména množství umístěného materiálu (ať hlíny nebo štěrku – ten na místě, kde žalobkyně plánovala vybudování zpevněné plochy pod zastřešením u vchodu do domu) nijak diametrálně nelišilo. Vyplývá to z porovnání jednotlivých fotografií, které předložila žalobkyně o stavu před vznikem škody (nejnovější fotografie o tomto stavu jsou z 9. 6. 2022, tj. cca 7-8 dnů před vznikem škody) a porovnání celé řady fotografií obou účastnic i pojišťovny z do po vzniku škody. Podle stylu zaznamenání je zjevné, že některé fotografie žalované byly pořízeny již v noci ze 16. na 17. 6. 2022, další (a některé fotografie žalobkyně) již brzy ráno 17. 6. 2022 a posléze v průběhu téhož dne dopoledne – o průběhu prací žalované na odstranění škody. Rozdíl například v umístění a množství zeminy či jiného materiálu, jako je mulčovací kůra u živého plotu při západní hranici předmětné části Pozemku nebo hlína s kamenivem a prorůstajícími vyšší trávou u schodů na jihu domu, na těchto fotografiích není nijak zásadní. To pak vyvrací myšlenku svědka , jméno FO, , který působil za firmu , právnická osoba, ., která na Pozemku pro žalobkyni na podzim 2022 budovala kobercový trávník, a který zde našel obnažené kořeny keřů či živého plotu a obnažené zdi u soklu domu, že žalovaná při uvádění pozemku do původního stavu zde odebrala velké množství hlíny. Podle zjištění soudu z porovnání výše zmíněných fotografií je zjevné, že v době, kdy žalovaná po provedených pracích (v podobě urovnání pozemku a odvozu exkrementů s částí hlíny či štěrku pod nimi) opouštěla v průběhu dne 17. 6. 2022 předmětnou část Pozemku, zde žádné okrytí kořenů u keřů a živého plotu nebylo. Hlína byla dorovnána (uhrabána) zhruba do stejné úrovně, jako to bylo k datu 9. 6. 2022 (poslední fotografie před vznikem škody, foto č. l. 153 a 158 – obrubník, živý plot, kůra). K datu 9. 6. 2022 byl již zasázen a vzrostlý živý plot (dle odhadu soudu 40 až 60 i více cm). Při detailním prohlížení fotografií (v elektronické verzi) v místě obrubníku a pásu mulčovací kůry položené až těsně k jednotlivým stromům (tújím) tvořícím živý plot je zcela zjevné, že množství kůry a způsob jejího umístění kolem stromků živého plotu se před (k tomu i foto č. l. 136 vpravo nahoře, dokonce ze 17. 6. 2022 – avšak ještě zjevně před uklízením Pozemku žalovanou) a po škodě (např. foto 149 – i hlína u obrubníků zůstala v úrovni nejspodnějších větví, o odhalení kořenů nelze hovořit) nijak nezměnil. Obdobně to platí u místa podezdívky domu ve směru k předmětné části Pozemku (u schodiště vedoucí od této části k domu). Na fotografiích bezprostředně po vzniku škody – ze 17. 6. 2022 – je u schodů a podezdívky (č. l. 130 vpravo, č. l. 156) vidět úroveň hlíny, ostatně s občasně prorůstajícími trsy trávy (nepochybně o stáří mnoha dnů, či i několika týdnů, např. foto č. l. 150 – ještě před zahájením úklidových prací žalovanou), a uvedená úroveň hlíny i s touto trávou je korespondující stavu z doby 9. 6. 2022 (zejm. fotografie č. l. 148). Obdobně je zmíněná úroveň hlíny či mulčovací kůry zachycena na fotografiích pojišťovny (jejího mobilního technika) pořízených jednoznačně po ukončení prací žalované na předmětné části Pozemku, konkrétně pořízených 21. 6. 2022 (v souboru 2022062 s koncovkami 3, 5 a 10 – zřetelná úroveň hlíny či kůry až ke spodním větvím keřů a živého plotu, což vylučuje odkrytí kořenů, 14 vpravo, č. 7, 12 či 13 – pokud zde úroveň mulčovací kůry či uvedené trsy trávy u podezdívky domu zůstaly i bezprostředně po pracích žalované, nemohly být pracemi žalované odhaleny kořeny a nemohla být od podezdívky domu odvážena de facto žádná hlína). Konečně i podle fotografií samotné žalobkyně, o nichž uvedla, že pocházejí z 20. 6. 2022 a 9. a 24. 8. 2022 (tj. až více než 2 měsíce po vzniku škody a ukončení prací žalované) – č. l. 124, dvě fotky na č. l. 33) je taktéž zřejmé, že se zde odhalení kořenů a zjevný úbytek hlíny u schodiště (č. l. 33 dole) neobjevuje. Na fotografii žalobkyně ze dne 17. 6. 2022 jsou také zcela zřetelné další keře (podstatně vyšší, než živý plot, avšak bez odhalených kořenů) pod studní směrem na jih, v jejichž okolí je mírně vzrostlá tráva a jeden velký kámen, avšak nikoli stopy po pohybu krav; odtud tedy zjevně vůbec nebyl důvod, aby žalovaná hlínu s trávou odebírala, tím spíš aby odkrývala kořeny keřů. S hledem na vše uvedené má soud za to, že se množství a úroveň materiálu na povrchu předmětné části Pozemku před a po vzniku škody zásadně nezměnil. Pokud strana žalující sama uváděla, že jediným subjektem, který na předmětné části Pozemku prováděl faktickou nápravu vzniklé škody (před realizací pokládky kobercového trávníku na podzim 2002), byla žalovaná, a v důsledku toho zde došlo k takovému úbytku hlíny, že muselo být posléze navezeno 35 tun hlíny (ornice), pak takové tvrzení je již jen z uvedených fotografií jako velmi objektivního důkazu vyloučené. Uvedenými zjištěními je pak podporována přesvědčivost svědeckých výpovědí svědků navržených žalovanou ke stavu Pozemku a nezbytnosti prací nutných k jeho uvedení do původního stavu. Ti se vyjadřovali i k tématice údajného odkrytí kořenů keřů a stromků při odvozu znečištěné hlíny. S určitou nejistotou to vyloučil svědek , jméno FO, (nemyslí si, že by vůbec pracovali u stromků a keřů), jednoznačněji to pak vyloučili svědci , jméno FO, (kořeny keřů a živného plotu se neodhalily) a , jméno FO, (pracovali na střední části plochy předmětné části Pozemku, nikoli u keřů, neodhalili tedy jejich kořeny).

36. Z výslechu těchto svědků pak má soud zato, že skutečně sice došlo k odvozu určitého materiálu z předmětné části Pozemku, nicméně šlo pouze o necelou jednu nabírací lžíci manipulátoru, tedy stroje, který žalovaná použila k shromáždění lopatami sebraných exkrementů a znečištěné hlíny a štěrku (a následného odvozu), je zachycený i na fotografiích žalobkyně, řídil jej a obsluhoval svědek , jméno FO, , který popsal objem nakládací lžíce na 1,2 m3 a její naplnění v konečném stadiu na 2/3 (uvedený rozsah je ve svědkově verzi v souladu s fotografickou dokumentací samotné žalobkyně např. na č. l. 163, č. l. 20 p. v.); svědek , jméno FO, možný obsah plné lžíce uvedl až 1,5 m3.

37. Žalobkyně fotograficky zaznamenávala ohledně předmětné části Pozemku řadu dílčích kroků a postupů nejméně již na počátku června 2022, dále též i práce žalované. Proto je svým způsobem s podivem, pokud z její strany nebylo uvedeno ničeho o tom, jak si žalobkyně objektivizovala množství hlíny a štěrku odvezeného žalovanou z předmětné části Pozemku díky odklízení exkrementů. K tomuto množství byl vyslýchán svědek , adresa, starší, a ten vysloveně uvedl, že ve vztahu k množství odvážené hlíny a štěrku nebylo z jejich strany nijak objektivizováno, toto množství nesledovali. Výpovědí svědka , jméno FO, mladšího rovněž soud žádnou možnou objektivizaci množství z předmětné části Pozemku odvezeného materiálu dovodit nemohl. Žalobkyně tedy úbytek hlíny a štěrku v zásadním množství neprokázala, a opak vyplynul z výše popsaných fotografií a výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Stav předmětné části Pozemku podle závěrů soudu nedoznal co do množství hlíny a štěrku tak dramatické změny, jak uváděla žalobkyně. Je zřejmé, že např. žalobkyní tvrzené množství 35 tun (resp. dokonce 37,5 tuny) hlíny (jako nezbytné pro uvedení do původního stavu) vychází z toho, co žalobkyni následně vyúčtovala společnost, která pro ni vyhotovovala onen kobercový trávník a rovnala terén do podoby (jak vypověděl svědek , jméno FO, ) de facto ideální pro účely položení kobercového trávníku [i s úrovňovým vyrovnáním např. k podezdívce domu či ke zpevněnému okolí bazénu, které však byly ještě před vnikem krav a před odvážením hlíny a sutě či štěrku žalovanou ve zjevně vyšší úrovni, než tehdejší úroveň hlíny – viz např. foto 145, 150, 159, foto žalované na CD nosič na č. l. 52, a to např. se značením DSC02684(1), Signal-2024-02-01-12-24-37-023 a koncovkami 1jpg, 2jpg, 3jpg]. Zcela jistě však nejde o množství hlíny potřebné pro uvedení předmětné části Pozemku do původního stavu, nýbrž o množství vysoce nadhodnocené.

38. Ve vztahu k závěrům o podstatně menším množství hlíny, kterou bylo po působení krav třeba nahradit, než tvrdila žalobkyně, je namístě poukázat ještě např. na výpověď svědka , jméno FO, . Jeho výpověď byla velmi přesvědčivá a významně objektivní. Byl totiž na výsledcích řízení i na pracích prováděných na předmětné části Pozemku krátce před vnikem krav i poté nezúčastněný, navíc přesvědčivě popsal neutrální vztah k účastníkům, byť byl žalovanou požádán o konzultaci ke způsobu odstranění škody, a na druhé straně pro žalobkyni v minulosti při budování domu prováděl nějaké zemní práce. I z výpovědi tohoto svědka jako podnikatele mj. v zemních pracích má soud za prokázané, že stav předmětné části Pozemku po působení krav vyžadoval toliko seškrábnutí kravinců (s trochou podkladu pod nimi), případné doplnění po tomto úbytku a uhrabání pozemku. Přitom množství míst, kde se vyskytovaly výkaly po kravách, vůbec nekorespondovalo tvrzení žalobkyně a výpovědi svědka , jméno FO, , že předmětná část Pozemku byla celá pokálená. To zcela vylučují jednak fotografie jak žalované [některé pořízené ještě v noci (kdy už však krávy na pozemku nebyly – např. č. l. 20 (elektronicky na CD nosiči č. l. 52), tak žalobkyně (zejm. celkový pohled na č. l. 130 – ze 17. 6. 2022 v 6:58 hod., dále např. č. l. 133, 134 – koncentrace výkalů jen u bazénu, dále na č. l. 140, 141, 146, 150 či 156; podle fotky na č. l. 129 se výkaly vůbec nevyskytovaly u studny a skruže a v jejím poměrně rozsáhlém okolí, tj. na jihozápadě předmětné části Pozemku). Fotografie žalobkyně na č. l. 126 a 136 a žalované na CD č. l. 52 (s označením Signal-2024-02-01-12-24-37-023-9jpg) také zobrazují, že na štěrku pod zastřešením u vchodu do domu bylo rovněž jen malé množství výkalů. Dále však popsaná zjištění z objektivních důkazů v podobě fotografií obou účastnic pak opět dodávají přesvědčivosti svědeckým výpovědím svědků např. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, o (s výjimkou části u bazénu) malém množství výkalů, které pak bylo určující pro malé množství odvezené hlíny a štěrku jimi znečistěným.

39. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že předmětná část Pozemku byla 1-2 dny před vnikem krav oseta travním semenem v množství 50 kg, pak v tomto směru se40. Dále soud považuje za vyloučené provedeným dokazováním (v prvé řadě opět na fotodokumentaci), že by pozemek byl oset každopádně v rozsahu, v jakém tvrdila nebo v jakém se snažil vypovědět svědek , adresa, starší. Ten nejprve vypověděl, že spolu s manželkou travním semenem oseli (do upravené hlíny, poházením po ní a následným zahrabáním hrabičkami) de facto celou předmětnou část Pozemku. Následně však byl konfrontován s fotografiemi, které po vniku krav a 17. 6. 2022 zaznamenávaly stav předmětné části Pozemku, a na základě toho pak popis rozsahu údajného osetí oproti tvrzení žalobkyně výrazně zmenšil.

41. Z fotografií soud zjistil, že na západní straně, tj. v oblasti před živým plotem, nad a pod umístěním studny a skruže široký pás, kde byly dvě hromady nerozhrnuté hlíny, ve směru na východ a jih od skruže a studně byl vzrostlý trávník a keře (č. l. 125, 129, 146, 48 dole). V uvedené oblasti (na haldách hlíny atd.) proto zjevně nemohlo být osíváno způsobem popsaným svědkem, byť podle fotografií sice krávy část tohoto prostoru podupaly. Osetí travním semenem pak bylo jistě vyloučené také na severozápadním rohu předmětné části Pozemku, kde byla ve zcela převažující míře suť a kamení (zejm. fotografie na č. l. 136, č. l. 130 zcela vpravo u přesahu zastřešení vstupu do domu a státní, detail tohoto místa na č. l. 141 v plném rozsahu, kde soud neuvěřil tvrzení žalobkyně, že de facto nepřetržitá vrstva kameniva byla od linie údajného osetí rozhrnuta z horní – severní – části směrem na jih v širokém pásu od údajné linie osetí toliko pohybem krav a že na místě údajně kravami rozhrnutého kameniva provedla žalobkyně s manželem před vnikem krav osetí). Dále např. fotografie na č. l. 166 dokládá, že starší prorůstající tráva byla ještě 17. 6. 2022 v místě vlevo od schodiště při výstupu od domu, dále v nemalé části pozemků směrem od těchto schodů na západ (na fotografii je vidět za žebříkem). Dalším dokladem o starší prorůstající trávě a velkém množství kamenů na předmětné části Pozemku je fotografie žalované na č. l.

19. Fotografie na č. l. 134 zobrazuje místo u bazénu a živého plotu, i zde byla podél provizorní fošny (sloužící patrně k nájezdu kolečkem mezi plochou předmětné části Pozemku a betonovým okolím bazénu) prorůstající tráva. Na fotografii č. l. 136, což je snímek pořizovaný z místa zastřešeného stání (zachycující tam, umístěný štěrk před pokládkou finálního povrchu) směrem na jih – na předmětné části Pozemku se skruží a studnou, je rovněž prorůstající tráva staršího data zřetelná de facto ve středové části pozemku.

42. Vzhledem k uvedeným fotografiím pořízeným již v den odchodu krav z pozemků a před tím, než došlo ze strany žalované k nápravným pracím a úklidu, kde jsou na krajních pruzích patrné hromady hlíny u živého plotu, značné kameny, neupravený terén, respektive zhutněný tak, jak bylo vidět na poslední fotografii časově předcházející způsobené škodě, tj. z 9. 6. 2022, tedy situace je na předmětné části Pozemku obdobná jako zachycená na fotografii z 9. 6. 2022, soud považuje za zcela vyloučené osetí okolí středu předmětné části Pozemku. Nelogické pak ale je, že by žalobkyně s manželem oseli jen střed pozemku, navíc některé z fotografií zobrazují starší ojediněle prorostlou trávu i ve střední části předmětné části Pozemku. Řada svědků vypověděla, že na předmětné části Pozemku byla nekvalitní hlína i s nemalým množstvím kamenů a prorůstající starší tráva. To je ostatně objektivně doloženo z fotografií žalované ze dne 17. 6. 2022 a zjevně před zahájením jejích prací: CD na č. l. 52 s označením Signal-2024-02-01-12-24-37-023 a s koncovkami 3jpg a 4jpg, (na snímcích je konkrétně zachycen široký pruh v jižním úseku předmětné části Pozemku – na druhém z nich zřetelně od skruže a studny až po bazén, což odhadem představuje až 1/3 plochy předmětné části Pozemku, zároveň okrajová cca polovina po délce tohoto pruhu je s prorůstající vysokou náhodně a řídce rostoucí travou, což podporuje závěr, že zde nebylo – oproti tvrzení žalobkyně – před 17. 6. 2022 provedeno rozmístění prosáté zeminy ani travního osiva), dále též fotografie Signal-2024-02-01-12-24-37-023-4. Dále jde o fotografie samotné žalobkyně na č. l. 156 – záběr na značnou výměru předmětné části Pozemku, a to i jeho střední části a směrem ke schodům ke vchodu do domu; zde je patrná celá řada různě velkých kamenů, přičemž neobstojí argumentace žalobkyně o tom, že se kameny dostaly na povrch v důsledku pohybu krav, neboť kameny leží zcela volně na povrchu a kolem nich nejsou žádné výrazné prohlubně či díry po pohybu skotu, aby bylo možné obhájit uvedenou argumentaci žalobkyně.

43. Soud neuvěřil tomu, že by došlo k osetí předmětné části Pozemku také proto, že svědci pracující na úklidu Pozemku či bazénu popsali, že pozemek byl uvedeného rána či dopoledne zcela suchý, vyschlý (a to i jednoznačně nezávislý svědek , jméno FO, ). Skutečně stěží si lze představit, že žalobkyně s manželem provedli 15. a 16. 6. 2022 nákladné (dle tvrzení žalobkyně s výdajem 10 až 15 000 Kč za 50 kg) vpravení travního semene do alespoň středové části předmětné části Pozemku (kde byla hlína vcelku urovnána a nebyla natolik ztuhlá, prorostlá starší travou či plevelem, jako na okrajích), a posléze dopustili úplné vyschnutí pozemku tak, jak jej svědci popsali; tím by totiž došlo zcela jistě ke zmaření práce a nákladů na budování trávníku uvedeným způsobem. Soud proto neuvěřil v podstatě jediným dvěma důkazům o údajném osetí trávy, a to výpovědím svědků , jméno FO, , ať mladšího nebo staršího. Žádný objektivnější důkaz o osetí pozemku žalobkyně přes poučení soudu o možném neúspěchu ve věci neoznačila. U , jméno FO, mladšího šlo jen o zprostředkovanou informaci od rodičů. Svědek , adresa, starší měnil ve výpovědi verzi o rozsahu osetí, a i ve verzi o menším rozsahu osetí uváděl i prostor, který neodpovídá tomu, že u studny a skruže – v celém poměrně širokém pásu (dle ortofoto mapy může jít o rozlohou až třetinový východní pruh předmětné části Pozemku) – nad nimi i pod nimi (tj. od nich směrem na sever a jih) oseto vůbec být nemohlo, jak soud dovodil z fotografií z 9. 6. 2022 o tom, kam až , jméno FO, rozhrnuli a uhrabali hlínu navezenou svědkem , jméno FO, , a kde naopak zůstala hlína zjevně ztvrdlá, s občasnými vzrostlými travinami či trsy trávy.

44. Zavádějící, resp. zásadních pochybností hodné bylo již vyčíslení množství osiva, které dle tvrzení žalobkyně , jméno FO, údajně použili asi jeden nebo dva dny před vznikem škody na osetí předmětné části Pozemku. Soud se jednak ztotožnil s názorem žalované, že žalobkyní uvedené množství 50 kg vůbec nekoresponduje rozsahu případného osetí ani celé předmětné části Pozemku, kdy žalobkyně tvrdila, že šlo o plochu 249 až 250 m2. Lze odkázat na údaje veřejně dostupné pro množství travního semene např. na webových stránkách:https://www.obi.cz/magazin/zahrada/travnik/zalozeni-travniku-v-6-krocich,kde se uvádí, že na m2 plochy je při založení travního vhodné počítat s 25 g/m2 (to ostatně zmiňovala žalovaná) až po 50 g/m2. Při žalobkyní uváděné rozloze 250 m2 by potřebné množství představovalo 6,25 kg až 12,5 kg, nikoliv 50 kg. Množství sice bylo zmíněno v jednom z rozpočtů společnosti , právnická osoba, , avšak zde šlo jednak o výměru plochy 260 m². S ohledem na zjištění z výše uvedených internetových stránek navíc soud považuje údaj z tohoto rozpočtu za nadhodnocený. Podstatné ovšem také je, že výměru předmětné části Pozemku lze ověřit veřejným přístupem do katastru nemovitostí za pomoci funkce Měřit délky a plochy. Pokud soud tuto výměru takto zjišťoval jen na základě tvrzení žalobkyně o rozsahu osetí předmětné části Pozemku (kterou však nepotvrdil ani svědek , adresa, st.) pak dospěl k ploše podstatně nižší, asi 192 m², jak je zřejmé z dále připojeného zobrazení:Podle uvedené úvahy by žalobkyně v případě prokázání, že osetí celé předmětné části Pozemku bylo z její strany provedeno, mohla použít 4,8 až 9,6 kg travního semene.

45. Dále soud zmiňuje že strany žalobkyně nebylo přes udělené poučení soudu o možném neúspěchu ve věci uvedeno tvrzení o tom, kdy travní semeno bylo zakoupeno a za jaké částky, žalobkyně o tom nemá žádné doklady. Zároveň je s podivem, že žalobkyně nijak fotograficky nezdokumentovala jí tvrzený stav předmětné části Pozemku v době 1-2 dnů před vnikem krav (15. a 16. 6. 2022), tj. situaci, že na jí (případně alespoň na – co do rozlohy – svědkem , jméno FO, starším uváděné) ploše předmětné části Pozemku byla nejen rozvezena prosátá (tj. i kamení zbavená) hlína, ale dokonce do ní vpraveno – byť laickým způsobem – travní semeno a vše bylo následně hráběmi zapraveno do hlíny. Absence takové fotografické dokumentace zásadní měrou tvrzení žalobkyně o provedení osetí předmětné části Pozemku (nebo alespoň její dílčí plochy) zpochybňuje, jelikož je ve zřejmém rozporu s jinak udržovanou praxí žalobkyně (nebo jejího manžela). Jde o praxi provádět hojnou fotodokumentaci o pracích činěných na Pozemku nejméně za období od 1. 6. 2022 až do doby o několik měsíců později při terénních úpravách a následné pokládce kobercového trávníku společností , právnická osoba, . na Pozemku (č. l. 170-172, 175, 177). Zároveň nelze odhlédnout od toho, jak žalobkyně popsala část fotodokumentace předložené do řízení se samotnou žalobou, a to fotografie z doby od 1. 6. 2022 do 17. 6. 2022 (včetně nich). O četnosti pořizování fotografií svědčí např. 11 snímků z 1. 6. 2022, kdy svědek , jméno FO, navezl na předmětnou část Pozemku hlínu, rozhrnul ji malým bagrem (č. l. 41 až 43 p. v., shodně č. l. 142-144, 147 atd.), které žalobkyně při podání žaloby popsala vesměs pojmy „příprava – hlína – na osetí“, „připravená hlína na rozhrnutí“, „rozhrnování hlíny bagrem“, „rozhrnutá hlína – příprava na osetí“ (a to více snímků z různých ohledů – např. z balkónu, z cesty, z louky, od bazénu). Následují 2 fotografie – z 2. a 6. 6. 2022 (č. l. 44 a totéž na č. l. 135) opět označené jako „pohledy na rozhrnutou hlínu“, a to „od cesty“ a z balkonu“. Bohatou fotodokumentaci (18 snímků, což však – včetně snahy obrazově stav zachytit – lze s ohledem na vniknutí a pobyt krav na Pozemku jistě pochopit) předložila žalobkyně již s žalobou o situaci k datu 17. 6. 2022. V mezidobí od 6. 6. 2022 do zachycení předmětné části Pozemku ke dni 17. 6. 2022 však žalobkyně předložila snímky jen 3 snímky, a to všechny z 9. 6. 2022, které při podání žaloby popsala jako „prosévání zeminy – příprava na osetí“ a 2 z nich jako „pohled na rozprostřenou prosátou zeminu“ (přílohy č. , hodnota, a 9 žalobkyně, obsažené na č. l. 44 p. v. – totéž č. l. 148 a 153, dále č. l. 45). Ze všech 3 zmíněných fotografií46. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že před vnikem krav na předmětné části Pozemku byl tento oset travou a travním semenem v množství 50 kg, resp. že byl jakýmkoliv způsobem oset. Jestliže žalobkyně požadovala na náhradě škody vynaložení částek za dodavatelsky provedené položení kobercového trávníku, pak žalobě pochopitelně nemohlo být vyhověno, jestliže nebylo prokázáno, že by žalobkyně před vznikem škody měla pozemek jakýmkoliv způsobem osetý.

47. Soud pak zkoumal, co lze považovat za prokázané ohledně o rozsahu škody v podobě úbytku hlíny a štěrku z předmětné části Pozemku v důsledku jejich znečištění a následného odvezení ze strany žalované bez adekvátní náhrady. V tomto směru vycházel opět ze zjištění, která byla učiněna z výpovědí svědků, z fotografií, jakož i dalších níže zmíněných důkazů. Soud má za prokázané fotografiemi a výpověďmi svědků – např. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, či , jméno FO, , že na pozemku pracoval manipulátor zachycený ve fotografické dokumentace a ztotožněný jednotlivými svědky jako stroj ve vlastnictví. Jiný stroj zde nebyl v činnosti (s pominutím vozu na vysátí vody z bazénu, což však není předmětem řízení); opačně vypověděl jen svědek , jméno FO, – ohledně traktoru a kárky, avšak ani sama žalobkyně ohledně jeho použití neuplatnila žádné nároky z pojistné smlouvy. Ostatní svědci nevypověděli ničeho o umísťování hlíny přivezené ze strany žalované. Pokud žalovaná doplňovala nějakou hlínu po odebrání znečištěné či v důsledku vzniklých prohlubní, pak patrně z toho, co měla žalobkyně umístěné v hromadách na Pozemku již před vnikem krav.

48. Lze tedy uvažovat, že s to, co bylo odvezeno spolu s exkrementy, představuje úbytek materiálu na straně žalobkyně a jejího pozemku. Jde o majetkovou újmu, kterou je žalovaná podle § 1014, § 2894 odst. 1 a § 2933 o. z. povinna nahradit. Nejprve je možné zmínit, že soud má za prokázané, že jde-li o stav pozemku z hlediska jeho povrchu ve smyslu urovnání – nápravy prohlubní a vrypů po pohybu skotu, pak má soud provedeným dokazováním za prokázané, že žalovaná skutečně tuto část škody nahradila uvedením do předešlého stavu (§ 2951 odst. 1, první věta, o. z.). Opět je to zjistitelné z porovnání fotografií před vznikem škody (z toho nejblíže k tomuto vzniku jsou fotografie z 9. 6. 2022) a po provedených pracích žalované, z nichž na účastnících ej zcela nezávislá fotodokumentace pojišťovny z 21. 6. 2022 (CD na č. l. 56), která je však korespondující i tomu, co je zachyceno např. na č. l.

149. Pozemek neobsahoval žádné viditelné prohlubně po pohybu skotu, jeho povrch byl urovnán, a to i v místech, kde dle fotografie z 9. 6. 2022 (č. l. 148) byla v širokých krajních pruzích hlína ztvrdlá a s řadou kamenů.

49. Jelikož mezi účastnicemi následně nedošlo k dohodě o uvedení pozemku do předešlého stavu stran navezení náhradní hlíny a štěrku, naopak mělo být vyjasněno, že v dalších pracích žalovaná pokračovat nebude, pak jde o situaci dle druhé věty § 2951 odst. 1 o. z. a de facto k žádosti žalobkyně o poškozené se taková škoda nahradí v penězích. Zde soud předesílá, že ani výpovědí svědka , jméno FO, nebyl prokázáno tvrzení žalobkyně, že se žalovaná smluvně zavázala k širší náhradě, než by odpovídalo ocenění náhrady množství materiálu, které byl nezbytné z pozemku odvézt v příčinné souvislosti s působením zvířat. Dohodu o tom, že by se žalobkyně zavázala nad rámec finanční náhrady škody vyjadřující zohlednitelnou částku, žalovaná neprokázala.

50. Při stanovení výše náhrady škody (ať již v množství materiálu, dále též finančního vyjádření nastalé újmy) soud sice vzal v úvahu výsledky provedeného dokazování, avšak dále postupoval dle § 136 o. s. ř. a určil náhradu škody svou úvahou. Nepřistoupil tedy k důkaznímu návrhu žalované na zpracování znaleckého posudku. To s ohledem na okolnost, že ohledně minimálního množství z předmětné části Pozemku odebrané hlíny a štěrku, o němž uzavřel, že bylo znehodnoceno, odvezeno, avšak žalovanou nenahrazeno, by bylo značně nehospodárné nechat jej znalecky zkoumat a posléze oceňovat, neboť by cena znaleckých posudků přesáhla opodstatněný nárok žalobkyně. V tom pak soud vidí situaci, že výši nároku lze zjistit v daném případě jen s nepoměrnými obtížemi, proto ji určil dle své úvahy.

51. Soud v prvé řadě vyšel z toho, že ohledné obejmu lžíce manipulátoru zjistil z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, rozsah mezi 1,2 až 1,5 m3, přiklonil se v vyšší hranici. Dále výpovědí svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že lžíce manipulátoru byla naplněna do ¾, tj. v objemu 1,125 m3, a to směsí hlíny s kamením a i štěrkem, který se odebíral ze zastřešeného prostoru před vchodem. Poměr materiálu svědek , jméno FO, popsal asi na 2/3 kameniva či štěrku (tj. 0,75 m3), tudíž připadá zbývající 1/3 na hlínu (tj. cca 0,375 m3 hlíny). Dále soud využil informací z internetových stránek pro přepočet mezi objemem hlíny a její váhou, jakož mezi objemem kamení, případně štěrku.

52. Ohledně hlíny využil soud informací z webových stránek:53. https://lepenibetonovedlazbybeton.blogspot.com/2019/08/kolik-vazi-1m3-hliny.html,54. podle nichž suchá hlína váží 1200-1600 kg/m3, jílovitá 1800 kg/m3. V průměru tak jde o 1533 kg/m3. Poznamenat lze, že ostatně svědek , jméno FO, z firmy , právnická osoba, . zmiňoval průměrnou váhu hlíny na 1700 kg/m3. Při soudem uvažovaném objemu znehodnocené, odvezené a nenahrazené hlíny 0,375 m3 pak její váha mohla činit 575 kg (0,575 t). Následně soud využil zjištění o ceně hlíny, jak ji žalobkyni vyúčtovala společnost , právnická osoba, . – v částce 24 850 Kč za 35,5 tuny (zjištění z podrobného vyúčtování k faktuře č. , hodnota, ), což představuje 700 Kč za 1 tunu. Na náhradě škody za pozbytou hlínu tak soud určil částku 402,50 Kč (700 Kč x 0,575 t). Jelikož žalobkyně vynaložila výdaje na dovoz a rozprostření hlíny společností , právnická osoba, , pak soud určil jako součást náhrady škody také náklad v poměrné částce na tyto výdaje. Doprava materiálu a techniky pod položkou hlíny byla ve vyúčtování uvedena částkou 15 118 Kč, z toho při 35,5 tunách připadá na 1 t částka 425,86 Kč, a podíl na nákladu dopravu ve vztahu k 0,575 t pak částku 244,87 Kč resp. (21 % DPH – 51,42 Kč) celkem 296,29 Kč. Konečně bylo třeba zohlednit i náklady na rozprostření hlíny, tj. na práci při rozhrnutí. Jelikož vyúčtování společností , právnická osoba, takovou položku dílčím, způsobem neobsahovalo, využil soud údaje z vyúčtování žalované ohledně ceny za 1 hodinu práce jejich zaměstnanců (důkaz Vyčíslení nákladů z 21. 6. 2022). Žalovaná zde zmínila pro 5 osob a 4 hodiny práce u každého částku celkem 4 2276 Kč, co odpovídá částce 213,80 Kč pro 1 osobu/hod. Z uvedených 5 osob zjevně museli být 2 řidiči pro manipulátor a fekální vůz, proto soud uvažoval o práci třech osob na rozhrnování hlíny, avšak ne v celé délce 4 hodin, nýbrž odhadem jen polovinou, pak určil částku odpovídající nákladům na práci s rozhrnutím hlíny na 1 282,80 Kč (3 osoby x 2 hod. x 213,80 Kč). Celková výše náhrady škody za opatření, dovoz a rozložení hlíny o objemu 0,375 m3 (0,575 t) tak byla soudem určena na (po zaokrouhlení) 1 982 Kč (402,50 + 296,29 + 1 282,80).

55. Pro přepočet soudem uvažovaného obejmu 0,75 m3 kamení (štěrku) soud využil informace z webových stránek:56. https://stavario.com/cs/spocitejte-si-nakup-materialu-tak-aby-vam-to-presne-vyslo/, podle nichž váží 1 m3 různého druhu sypkého materiálu následující částky: Hrubý kačírek na drenáže – 1,55 t, Štěrkodrť 0/4 – 1,65 t, Štěrkodrť 0/63 –1,8 t, Drť 16/32 – 1,4 t, Drť 32/64 – 1,45 t, Drť 63/125 – 1,5 t. Soud vzal úvahu průměr z uvedených vah, tj. 1,56 t jako váhu štěrkodrtě či drtě (dle úvahy soudu tedy menších kamenů). V daném případě pak při soudem určeném (z dokazování odhadnutém) objemu kamení a štěrku odvezeného a nenahrazeného žalobkyni 0,75 m3 odpovídá váze 1 170 kg (1,17 t). Následně soud využil zjištění o jednotkové ceně štěrku vyúčtovaného žalobkyni společností SEMPRO (faktura č. , hodnota, ), a to i s cenou nakládky 40 Kč za 1 t, která v průměru představovala 732,15 Kč. Náhrada škody za štěrk a jeho nakládku, když dopravu a umístění na pozemek žalobkyně nahradit nepožadovala, tudíž soud stanovil na 857 Kč (732,15 Kč/1 t krát 1,17 t).

57. Celková soudem určená a dle jeho názoru opodstatněná peněžitá částka na náhradě škody pro žalobkyni představuje 2 839 Kč. K této částce pak soud žalobkyni přisoudil i požadovaný úrok z prodlení (§ 1968 o. z.) z jednotlivých složek náhrady škody, jehož výše odpovídá úpravě stanovené v § 1970 o. z. a nač. vlády č. 351/2013 Sb., jakož i dnu počátku úročení jistiny – náhrady škody za hlínu k datu 18. 10. 2022. Ve zbytku požadavku žalobkyně na částku 177 766 Kč na jistině pak musela být žaloba zamítnuta, včetně žalobkyní požadované příslušenství.

58. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Podle odst. 3 téhož ustanovení i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

59. Ve věci ve zcela převažující míře úspěšné žalované (jestliže se žalobě o zaplacení částky na jistině 180 605 Kč ubránila v rozsahu 177 766 Kč, pak byla úspěšná cca co do 98,4 % předmětu sporu) bylo podle § 142 odst. 3 (druhá z tam uvedených alternativ) o. s. ř. vůči zjevně převažující měrou neúspěšné žalobkyni (ta byla úspěšná jen co 1,6 % předmětu řízení) přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných (v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř.) – při absenci jiných uplatněných a z obsahu zřejmých nákladů – toliko náklady právního zastoupení 83 272,20 Kč. Náklady za právní zastoupení byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, a to ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále „advokátní tarif“, případně jen AT), zejména pak ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., podle jejíhož přechodného ustanovení (čl. II) přísluší advokátovi za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před 1. 1. 2025) odměna podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, tj. před 1. 1. 2025. Při tarifní hodnotě 180 605 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon 8 340 Kč (§ 7 bod 5. AT). Advokát v řízení učinil celkem 6 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z 27. 2. 2024 k žalobě, další písemné vyhotovení z 9. 9. 2024 ve věci samé, účast u 3 jednání dne 30. 10. 2024, 6. 3. a 22. 4. 2025; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), když s účastí u jednání dne 6. 3. i 22. 4. 2025 (která trvala vždy 2 započaté dvouhodiny) se pojí dvojnásobek odměny. Vzhledem k přehledu provedených úkonů pak celková odměna dosáhla částky 66 720 Kč (8 x 8 340 Kč). Dále na nákladech právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým ze 6 úkonů – a to u 4 úkonů v roce 2024 vždy po 300 Kč, zatímco u dvou úkonů v roce 2025 po 450 Kč, tj. celkem 2 100 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 14 452,20 Kč [0,21 x (66 720 + 2 100)]. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení zaplatit přímo advokátovi žalované.

60. Lhůty k plnění (u žalované ohledně předmětu řízení, u žalobkyně ke plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla soudem stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastnic žádné relevantní důvody.