3 C 55/2018

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozena Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupena ustanoveným zástupcem Jméno Zástupce A , advokátem se sídlem adresa advokáta/ky proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozen Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupen Jméno Zástupce B advokátem se sídlem adresa advokáta/ky 2. jméno žalovaného B , narozen datum bytem adresa 3. jméno žalovaného C , narozen datum bytem adresa 4. jméno žalovaného D , narozena datum bytem adresa o určení, že 1. žalovaný není dědicem ze závěti I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný 1. není dědicem ze závěti zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, a zemřelé , datum, .II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1. náklady řízení ve výši 67 291 Kč k rukám , Jméno Zástupce B, do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2. náklady řízení ve výši 0 Kč.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 3. náklady řízení ve výši 0 Kč.V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 4. náklady řízení ve výši 0 Kč.

1. Žalobkyně podala dne 10. 3. 2018 k Okresnímu soudu v Semilech proti žalovaným žalobu, kterou se nejprve domáhala určení, že závěť pořízená dne 15. 1. 2017 , jméno FO, , narozenou dne , datum, , je neplatná. Tvrdila, že , jméno FO, zemřela dne , datum, , v závěti psané vlastní rukou ze dne , datum, povolala jediným dědicem , Jméno žalované, (žalovaného 1), s tím, že negativní závětí výslovně vyloučila z dědění žalobkyni a dále žalované ad 2 – 5 (5. žalovanou byla , jméno FO, ). Uvedenou závěť žalovaní v pozůstalostním řízení zpochybnili. Žalobkyně je ve vztahu k zůstavitelce dědičkou šesté třídy zákonné posloupnosti. Žalobkyně měla se zůstavitelkou i jejím manželem harmonický vztah, často se navštěvovali, od roku 2014 jim věnovala každodenní péči a pomáhala s údržbou jejich nemovitosti. Manžel zůstavitelky jí v závěti ze dne , datum, odkázal veškerý majetek a dne , datum, pořídila závěť i zůstavitelka a povolala žalobkyni za dědice i ohledně veškerého jejího majetku. Po smrti manžela zůstavitelky vyhověla žalobkyně jejímu přání a při pozůstalostním řízení nepoužila závěť pana , příjmení, znějící v její prospěch, po panu , příjmení, tedy dědila pouze zůstavitelka , jméno FO, . I poté žalobkyně pečovala o zůstavitelku, u té však došlo ke změnám v jejím chování. Dne 15. 10. 2016 jí zůstavitelka odmítla přijmout v jejím domě s tím, že se v její přítomnosti obává o život. Na místo vzápětí dorazil žalovaný a v návštěvě zůstavitelky jí zabránil s obviněním, že usiluje zůstavitelce o život. Dne 15. 1. 2017 sepsala zůstavitelka v pořadí druhou závěť, která je oproti původní poslední vůli velmi obšírná, stylisticky i lexikálně zcela odlišná a budí dojem, že byla zůstavitelce diktována. Dopisem ze dne 19. 10. 2016 byla žalobkyně vyzvána právní zástupkyní zůstavitelky, aby se zdržela jakýchkoliv kontaktů s ní. Obvinění vznesená proti žalobkyni jsou lživá a napadají její důstojnost. Závěť zůstavitelky ze dne 15. 1. 2017 považuje žalobkyně za neplatnou s odkazem na § 583 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.). Zůstavitelka totiž jednala v omylu, který u ní vyvolal žalovaný 1. s úmyslem dosáhnout celého dědictví po zůstavitelce jen pro sebe. Po poučení soudem žalobkyně žalobní žádání změnila tak, že má být určeno, že , Jméno žalované, , narozený , Datum narození žalované, není dědicem ze závěti zůstavitelky , jméno FO, , narozené dne , datum, a zemřelé dne , datum, . V souvislosti se změnou žaloby žalobkyně zopakovala a upřesnila svá skutková tvrzení tak, že žaloba je podána z toho důvodu, že předmětná holografní závěť byla pořízena v době, kdy zůstavitelka nebyla pro trvalou duševní poruchu zcela svéprávná, a tedy nebyla způsobilá pořizovat závěť pro majetek v celém jeho rozsahu. Naléhavý právní zájem na tomto určení vyplývá podle žalobkyně ze zákona a není jej třeba prokazovat. Vyhověním žalobě v tomto znění by došlo ke zlepšení situace žalobkyně, kdy by pro ni nebyla vyloučena možnost nabytí dědictví po , jméno FO, .

2. Po nápadu žaloby dne 10. 3. 2018 soud ze spisu Okresního soudu v Semilech sp. zn. 25 D 477/2017 zjistil, že bylo dne 18. 12. 2017 vydáno usnesení č. j. 25 D 477/2017-65 ve věci projednání pozůstalosti po , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým notář uložil , Jméno žalobkyně, , , jméno žalovaného, , , jméno FO, , , jméno žalovaného D, a , jméno FO, , aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u Okresního soudu v Semilech žalobu proti závětnímu dědici , Jméno žalované, , nar. , datum, , na určení, že jsou dědici ze zákona a aby současně o podání žaloby vyrozuměli soud, který vede pozůstalostní řízení - soudního komisaře. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 1. 2018. Soud tedy konstatuje, že žaloba byla podána včas, když lhůta k jejímu podání končila dnem 12. 3. 2018.

3. V řízení jsou uvedeni jako žalovaní osoby ad 1 – ad 5 (včetně 5. žalované , jméno FO, ). V průběhu řízení došlo v důsledku úmrtí žalované č. 3 k právnímu nástupnictví a žalovaným č. 3 se stal , jméno žalovaného C, . V důsledku úmrtí , jméno FO, k právnímu nástupnictví nedošlo a žalovaní zůstali v počtu 4. Jedná se o nerozlučné procesní společenství žalovaných.

4. Žalovaný 1 se žalobou nesouhlasil, zůstavitelku nijak neovlivňoval a v omyl ji neuvedl. Zůstavitelku zná již 35 let od svých dětských let, rodiny se vzájemně navštěvovaly. Zůstavitelka chodila společně s nimi a svým manželem na výlety a na houby. Manželé , příjmení, byli relativně soběstační, ale již tehdy byla zůstavitelka nemocná, měla zvýšený cukr, potíže se srdcem a napadala na jednu nohu. Zlom nastal na přelomu května a června 2016, kdy pan , příjmení, utrpěl vážný úraz. Zůstavitelka tehdy požádala 1. žalovaného, aby jí vozil do nemocnice za manželem, což on střídavě se žalobkyní zajišťoval. Pan , příjmení, zemřel dne , datum, a paní , příjmení, platila pohřeb. Faktura však byla vystavena na žalobkyni, ta pak byla kvůli dědictví oslovena i notářem, ale paní , příjmení, se to nelíbilo. Od tohoto okamžiku začal žalovaný 1 výlučně pomáhat paní , příjmení, . Té vadilo, že se žalobkyně stará o věci, do kterých jí nic není a také se s ní prý žalobkyně snažila manipulovat, rozhodně nebyly přítelkyně. Paní , příjmení, se žalobkyně spíše bála, proto začala preferovat pomoc od 1. žalovaného. Nebylo to proto, že by jí sděloval nějaké pomluvy na žalovanou. Žalobkyně měla po smrti pana , příjmení, u sebe hnědý kožený kufr s doklady , příjmení, včetně originálů závětí. Už pan , příjmení, ale požadoval, aby mu závěti přivezla do nemocnice. Paní , příjmení, se pak pozvala k žalobkyni na návštěvu a tam si tajně vzala obě závěti vystavené , příjmení, ve prospěch žalobkyně, prý se přitom třásla strachy. Poté podle paní , příjmení, pan , příjmení, v nemocnici originál své závěti roztrhal. Toto 1. žalovanému líčila sama , příjmení, . Po smrti pana , příjmení, žalobkyně někdy v září 2016 přišla k paní , příjmení, a zamkla se s ní v domě. Pak přijel právě 1. žalovaný s mikrovlnkou. Žalobkyně měla klíč od branky v kapse a měla prý nutit paní , příjmení, , aby jí vydala závěti. Poté už , příjmení, nechtěla, aby k ní žalobkyně chodila, bála se jí. Dne 15. 10. 2016 přišla žalobkyně za paní , příjmení, s paní , jméno FO, . Paní , příjmení, chtěla vidět jen paní , příjmení, , žalobkyni ani přes její naléhání nechtěla dovnitř. Když žalobkyně přesto vstoupila, začala , příjmení, křičet a žalobkyně musela odejít. Paní , příjmení, poté požádala o právní pomoc , jméno advokáta/ky, , ta napsala dne 19. 10. 2016 dopis, ve kterém sdělila, že si zůstavitelka , příjmení, nepřeje, aby jí žalobkyně kontaktovala, chodila k ní domů a zakázala jí brát si klíč od brány k sobě. Žalobkyně přesto poslala balík s koláčky a věcmi po panu , příjmení, , který převzala , příjmení, na Vánoce přímo 24. 12. 2016. V balíku byl i dopis od advokátky s dovětkem „Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“, což , příjmení, hodně rozrušilo, že žalovaný č.1 zvažoval zavolání sanity. Žalobkyně i po zákazu poslala , příjmení, dopis, kde vysvětluje, že jí nejde o majetek, ale že jí záleží na paní , příjmení, . Závěť ze dne 15. 1. 2017 byla pořízena zcela podle vůle zůstavitelky paní , příjmení, , ta s ohledem na chování žalobkyně si vzala originály závětí k sobě. Žalobkyně však požadovala původní závěti vrátit. Žalovaný 1 se o zůstavitelku paní , příjmení, od smrti jejího manžela staral, proto se zřejmě rozhodla mu odkázat jeho majetek. Závěť je diktovaná proto, že paní , příjmení, neměla právní vzdělání, text závěti nebyl žalovaným 1. zůstavitelce nijak podsouván.

5. Dále se k žalobě vyjádřila 4. žalovaná , jméno žalovaného D, (č. l. 166 a násl.), která v průběhu prvního jednání uvedla, že nesouhlasí s tím, aby dědil 1. žalovaný, nesouhlasí se závětí , jméno FO, ze dne 15. 1. 2017. Dodala, že byla celý život důvěrnicí paní , příjmení, , přitom ona jí pak ani nepředstavila dva cizí lidi, a to pana , příjmení, a jeho přítelkyni. Pak už jí ani nepozvala na návštěvu, ona se divila, kde se ti dva lidé najednou vzali. Při poslední návštěvě si žalovaná všimla na paní , příjmení, , že stojí před nemocným člověkem, znala totiž její povahu a chování v minulosti.

6. Ostatní žalovaní se ve věci nijak nevyjádřili a zůstali v průběhu řízení nečinní.

7. Ve věci již bylo jednou rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 11. 2022, č. j. 3 C 55/2018-290, kterým bylo žalobě vyhověno a určeno, že žalovaný 1. není dědicem ze závěti. Usnesením Krajského soudu v, Anonymizováno, Hradci Králové č. j. 26 Co 125/2023-321 ze dne 25. 5. 2023 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud se neztotožnil se závěry znaleckých posudků, na základě kterých soud prvního stupně učinil závěr o jednání paní , příjmení, v duševní poruše, neboť tyto jsou v rozporu s jinými provedenými důkazy a soud prvního stupně se těmito rozpory blíže nezabýval a nevysvětlil je. Odvolací soud proto nařídil doplnit dokazování výslechem , jméno FO, , obsahem lékařských zpráv o průběhu hospitalizace paní , příjmení, , zjistit okolnosti sepsání závěti a případně znovu vyslechnout znalce , jméno znalce, nebo nechat zpracovat revizní znalecký posudek.Provedené důkazy8. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 11. 6. 2021, č. j. 5 T 96/2020-704 vyplývá, že žalovaný 1. byl tímto rozhodnutím podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby ohledně skutku, že v , obec, v období od srpna 2016 do 13. 6. 2017 v domácnosti , jméno FO, , nar. , datum, , na adrese , adresa, , poté, co se po smrti jejího manžela , jméno FO, , ke které došlo dne , datum, , náhle vloudil do její přízně, ačkoliv ji předtím nikdy nenavštěvoval a nekontaktoval, v poškozené při svých opakovaných návštěvách postupně cíleně vyvolal a poté soustavně udržoval strach o její zdraví a majetek vůči , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, , která se do té doby o poškozenou a za života jejího manžela , jméno FO, i o něj dlouhodobě pečlivě starala nejméně od roku 2014, kdy do jejich domácnosti pravidelně docházela a pomáhala jim s chodem domácnosti, s péčí o jejich potřeby i se správou jejich majetku, a od které se obviněný dozvěděl, že poškozená i její manžel , jméno FO, v její prospěch sepsali závěť, když v důsledku jednání obviněného začala poškozená návštěvy , Jméno žalobkyně, odmítat, načež obviněný , Jméno žalobkyně, tímto způsobem postupně, a od října 2016 zcela, znemožnil jakýkoliv kontakt s poškozenou, a současně zneužil své dominantní postavení vůči poškozené, u které se vlivem pokročilého věku začala projevovat duševní porucha – cévní demence, o jejíž existenci si musel být s ohledem na pravidelný styk s poškozenou vědom, a která se za současného zhoršujícího se fyzického stavu u poškozené prohloubila takovým způsobem, že již od počátku roku 2017 se poškozená stala zcela ovladatelnou a závislou na péči druhé osoby a nebyla schopna právně jednat, čehož obviněný využil, u poškozené svými návštěvami vzbudil dojem, že se o ni postará, a dne 15. 1. 2017 ji přiměl k uzavření vlastnoručně psané závěti v jeho prospěch, kterou jí nadiktoval, ve které mu poškozená odkázala veškerý svůj majetek sestávající se z rodinného domu na adrese , adresa, v , obec, a přilehlých pozemků v hodnotě 1.400.000 Kč, bytové jednotky č. , číslo, na adrese , adresa, v hodnotě 680.000 Kč a osobního automobilu zn. , Název, v hodnotě 30.000 Kč, když tuto závěť po smrti poškozené následně uplatnil v dědickém řízení ve věci projednání pozůstalosti poškozené, které dosud nebylo ukončeno, dne 16. 1. 2017 zřídil internetové bankovnictví k jejímu účtu č. , č. účtu, , který poškozená nebyla schopna ovládat, zároveň od ní převzal platební kartu k tomuto účtu č. , číslo, , dne 12. 4. 2017 ji přiměl k prodeji bytové jednotky č. , číslo, na adrese , adresa, za částku 770.000 Kč, který kompletně zařídil a připravil, přičemž převážná část kupní ceny ve výši 700.000 Kč byla dle příslušné kupní smlouvy zaslána na účet poškozené, který obviněný fakticky ovládal, a v období března až června 2017 z tohoto účtu vybral pomocí platební karty z bankomatu , právnická osoba, na adrese , adresa, v hotovosti celkem částku 202.000 Kč, v herně Oáza celkem částku 292.436 Kč a pomocí internetového bankovnictví převedl na svůj účet č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, ., celkem částku 600.000 Kč, tedy finanční prostředky v celkové výši 1.094.436 Kč, když část těchto finančních prostředků, konkrétně hotovost ve výši 20.000 Kč a částku 200.000 Kč z účtu poškozené ve svůj prospěch vybral, resp. převedl již po smrti poškozené, ke které došlo dne 13. 6. 2017, tedy měl jiného nutit, zneužívaje jeho tísně a závislosti, aby něco konal a trpěl, a spáchal takový čin v úmyslu získat pro sebe značný prospěch, čímž měl spáchat přečin útisku podle § 177 odst. 1, odst. 2, písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán.

9. Soud provedl k důkazu listiny z dědických spisů Okresního soudu v Semilech sp. zn. 25 D 663/2016, týkající se vypořádání pozůstalosti , jméno FO, , a sp. zn. 25 D 477/2017, týkající se vypořádání pozůstalosti , jméno FO, , včetně přiložených originálních spisů. Pozůstalost , jméno FO, byla vypořádána usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 25 D 663/2016, které nabylo dne 4. 1. 2017 právní moci. Tímto usnesením nabyla veškerý majetek náležející do pozůstalosti po , jméno FO, jeho manželka , jméno FO, , v tomto řízení zastoupená , jméno advokáta/ky, . V rámci daného dědického řízení byl předmětný majetek oceněn, kdy došlo k ocenění rodinného domu na adrese , adresa, v , obec, a přilehlých pozemků na částku 1 400 000 Kč, bytové jednotky č. , číslo, na adrese , adresa, na částku 680 000 Kč a osobního automobilu zn. , Název, na částku 30 000 Kč. V rámci ocenění majetku , jméno FO, při vypořádání pozůstalosti v řízení vedeném pod sp. zn. 25 D 477/2017 bylo ocenění rodinného domu na adrese , adresa, v , obec, a přilehlých pozemků na částku 1 400 000 Kč převzato. Na sporožirovém účtu zůstavitelky byla částka 103 175,15 Kč, automobil dosud nebyl oceněn a náklady pohřbu činily 13 480 Kč. Celkem je dosud zjištěná hodnota dědictví 1 489 695 Kč. Předmětné dědické řízení do současné doby nebylo ukončeno, protože závěť poškozené datovaná dnem 15. 1. 2017, kterou žalovaný 1. v tomto řízení uplatnil, a proti které podalo několik osob námitky ohledně její pravosti, byla následně napadena žalobou (v této věci sp. zn. 3 C 55/2018) o určení její neplatnosti. V rámci soupisu majetku pozůstalosti poškozené dne 3. 9. 2019 došlo k nalezení závěti poškozené datované dnem 12. 4. 2015. V domě poškozené nebyly při soupisu majetku nalezeny žádné větší finanční prostředky v hotovosti.

10. Ze závěti , jméno FO, ze dne 12. dubna 2015 vyplývá, že závěť je vlastnoručně sepsána, jmenovaná odkázala po zralé úvaze veškerý svůj majetek sestřenici , Jméno žalobkyně, . Závěť je vlastnoručně podepsána.

11. Ze závěti ze dne 15. ledna 2017 vyplývá, že závěť je vlastnoručně sepsána, jmenovaná odkázala jediným dědicem svého majetku právě žalovaného 1. pana , Jméno žalované, . Závěť obsahuje rovněž prohlášení, že zůstavitelka si nepřeje, aby cokoliv z jejího majetku dědily její sestřenice , žalobkyně, , , jméno FO, , , jméno FO, a , příjmení, …. (nečitelné jméno) a bratranec , jméno žalovaného B, . Závěť je vlastnoručně podepsána dne 15. 1. 2017 , jméno FO, . K úřednímu ověření došlo 9. 8. 2017.

12. Z dopisu právní zástupkyně , jméno FO, ze dne 19. 10. 2016 se podává, že si , jméno FO, nepřeje, aby jí žalobkyně kontaktovala a chodila k ní domů, zároveň jí tímto dopisem zakazuje brát si klíč od brány k sobě. Odkazovány jsou pozemky, bytová jednotka, osobní automobil a dále práva a povinnosti k účtu u , právnická osoba, .

13. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že k paní , příjmení, začala chodit z indikace , tituly před jménem, , příjmení, ještě před úmrtím pana , příjmení, , později z indikace , tituly před jménem, , příjmení, . Nevěděla, zda lékař docházel k paní , příjmení, nebo ona za ním. Paní byla vždy přátelská, povídavá, měly společné téma, protože dříve pracovala jako laborantka v zubní ordinaci. Svědkyni se jevilo, že paní , příjmení, byla ve svém životě spokojená, a to i ve vztahu k manželovi. Svědkyně tam nejprve chodila na odběry, na kontroly a chodila tam i ošetřovat pána. Nákupy nevyřizovala, nikdy nebyla žádána, aby něco vyřídila, ani jí nebyly svěřeny finance. Po úmrtí manžela začala paní , příjmení, strádat po duševní stránce, byla z toho nešťastná, stárla. O majetku, vyřizování pošty, dopisech se se svědkyní nebavila. Řešily jen aktuální věci jako počasí a jak se momentálně cítí. Svědkyně znala paní , příjmení, tak 3-4 roky, ale přítelkyně nebyly. V průběhu doby paní stárla, ale orientovaná byla vždy. Paní , příjmení, se přátelila s , tituly před jménem, , příjmení, . Svědkyně si nevybavila, že by paní , příjmení, mluvila o paní , příjmení, nebo o panu , příjmení, . Pana , příjmení, zná jen od soudu, paní , příjmení, podle vidění, tyká si s ní. Neví nic o tom, že by měla paní , příjmení, z něčeho strach, nebo jestli ji něco děsilo. Vždycky měla radost z návštěvy. Svědkyně u ní žádnou návštěvu nezažila. Neví, jak často tam chodila paní , příjmení, nebo pan , příjmení, . O vztahu paní , příjmení, s paní , příjmení, ani s panem , příjmení, se nebavily. Nebavily se ani o závěti, o ničem takovém. , tituly před jménem, , příjmení, zná, neví, zda , tituly před jménem, , příjmení, chodila k paní , příjmení, , nikdy se tam s ní nepotkala, paní , příjmení, o ní nemluvila. Paní , příjmení, od pana doktora , příjmení, osobně nezná.

14. Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že zná paní , příjmení, 40 let pracovně ze zubního oddělení, kde paní , příjmení, dělala zubní laborantku. Svědkyně pracovala v minulosti jako zubní lékařka. Občas paní , příjmení, navštěvovala. Paní , příjmení, byla vyrovnaná, klidná, moc milá paní. V jejich manželství ale vše řídil , jméno FO, , , jméno FO, si rozhodovala jen o svém příjmu, o penězích jinak rozhodoval manžel. Do smrti manžela byla v pořádku fyzicky i psychicky, po smrti byla zarmoucená. Když , jméno FO, ležel na spinální jednotce, nabízeli se jí s manželem, že jí tam dovezou, to už ale nechtěla s tím, že to vše zařídí pan , jméno FO, (, příjmení, ). Pana , příjmení, poprvé viděla na rozloučení v domě paní , příjmení, , když zemřel pan , příjmení, . Bylo to běžné setkání, svědkyně nic zvláštního nepostřehla. Pan , příjmení, byl zřejmě velká „slibotechna“. Paní , příjmení, byla nadšená, co jí vše nasliboval, že pro ni v budoucnu udělá. Bylo to už v srpnu, jak byl , jméno FO, na spinální jednotce a pak na tom rozloučení s panem , příjmení, . Snad to lze nazvat úzkým vztahem, který mezi sebou měli. Nejdříve k ní ale chodila paní , příjmení, , když pan , příjmení, žil. Svědkyně od , příjmení, slýchávala, že jim vše zařizuje , jméno FO, (, příjmení, ), viděla ji tam i pracovat na zahradě. Pana , příjmení, tam pak viděla, když chodila za , jméno FO, , a to ještě s jeho přítelkyní, že jí chystal něco k jídlu a připravoval jí léky. Od smrti pana , příjmení, navštěvovala paní , příjmení, každých 14 dní až 3 týdny, většinou sama. Na konci roku 2016 byla paní , příjmení, vyplašená, bála se, že jí paní , jméno FO, (, příjmení, ) ublíží, že ji zabije a že jí prodá dům. To bylo stále, že , jméno FO, ví, že , jméno FO, asi před smrtí podepsal závěť nebo darovací smlouvu, že , jméno FO, vlastní půlku domu, že jí ze strany , jméno FO, hrozí ať už přesun do domova důchodců nebo prodej toho domu. Paní , příjmení, byla úplně vyblázněná, nedala si to vymluvit. Bylo to potom až únavné, protože se o ničem jiném nemluvilo, než že , jméno FO, jí ublíží, že ji zabije. Svědkyně se jí neptala, jaký to má důvod, ale vyšlo z toho, že za to může pan , příjmení, , protože ten se o ni pak naplno staral. Začal se o ní starat na podzim roku 2016. S paní , příjmení, se pak bavily třeba o kytkách, o kocourovi, o minulosti. Paní , příjmení, s ní nikdy neřešila svůj majetek, ale když svědkyně viděla tlak ze strany pana , příjmení, , tak , příjmení, sama navrhovala, ať byt v , Název, prodá a panu , příjmení, dává měsíčně 10 000 Kč. Toho ale nebyla schopná, pro ni jít na úřad a něco zařídit, to nepadalo v úvahu v těchto letech a v tom rozpoložení, ve kterém byla. Nebyla toho schopná asi od podzimu 2016. Paní , příjmení, neměla ani chytrý mobil, jen ten tlačítkový, základní. Svědkyně chování pana , příjmení, nechce označit jako tlak na paní , příjmení, , ale najednou , jméno FO, nemluvila o ničem jiném než o panu , příjmení, , že vše zařídí, a tak. Když žil i pan , příjmení, , pan , příjmení, nebyl, nikdo o něm nemluvil, nikdo ho neznal. Byla jen paní , jméno FO, (, příjmení, ). , jméno FO, byla ohromně vyplašená, klepala se, bála se, že jí paní , jméno FO, ublíží. Svědkyně neví nic o tom, že by paní , příjmení, v té době dělala nějaké právní úkony. Když svědkyně viděla pana , příjmení, s přítelkyní, varovala paní , příjmení, , ať s nimi nenavazuje takový blízký kontakt, ať jim nevěří, ale , jméno FO, na to nedala. Pan , příjmení, ji okouzlil, ona ho potom měla pomalu jako syna. Od začátku roku 2017 do její smrti se paní , příjmení, zdravotně zhoršovala po všech stránkách, psychicky i tělesně. O politice se spolu nikdy nebavily, jejich hovor se stále točil okolo strachu z paní , příjmení, . Do její smrti tam svědkyně jezdila každých 14 dní, , jméno FO, na to byla zvyklá. Paní , příjmení, se léčila s diabetem a s vysokým krevním tlakem. S paní , příjmení, se potkaly jen, když dělala na zahradě u , příjmení, , nepřátelí se spolu. S panem , příjmení, spory nikdy neměla, když přišli za , jméno FO, a on tam byl, pozdravil a odešel na zahradu. , jméno FO, by charakterizovala jako vystrašenou, úplně zmatenou starou paní, které prý chce paní , příjmení, ublížit.

15. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, před soudem uvedl, že paní , příjmení, znal dlouho, byl její ošetřující lékař, protože je praktický lékař pro dospělé. Ošetřoval ji do října 2016, kdy skončil praxi a péči o ni převzal , tituly před jménem, , příjmení, . Jmenovaná byla opakovaně hospitalizovaná, a to pro úraz, měla diabetes II. typu, měla více nemocí. V roce 2016 už byla taková křehká seniorka, byla snadno ovlivnitelná a sama si nedokázala vše zařídit. Před svou smrtí vše zařizoval pan , příjmení, , ten držel domácnost včetně financí. , jméno FO, byla odkázána na to, co zařídí on. Svědek s manželkou se s , příjmení, přátelili. Po říjnu 2016 se stýkali s paní , příjmení, celkem často, ale navštěvovala ji spíše manželka. Co ji přestal ošetřovat, tak ji vídal častěji než 1x měsíčně. Byla křehká seniorka, byla úzkostlivější, někdy až vystrašená. Je to už mnoho let, přesně to už nedokáže říci. V tom posledním období měla obavy o život. Neví už přesně, kdy to bylo, ale byli zrovna s manželkou v Itálii a ona mu volala s tím, že je vyděšená, že jí jde o život, že jí o život usiluje paní , příjmení, . Svědek jí řekl, že to je nesmysl. Nepochopil, jak k tomu došlo, ona tenkrát říkala, že se jí ztratily léky, pak se zas našly. Svědek nevěděl, zda měla internetové bankovnictví, ale pochyboval o tom, že by to dokázala, pro ni byl problém i vybrat peníze z bankomatu. Chytrý telefon, ani tablet asi neměla. Náznaky stařecké demence na ní svědek neregistroval. Dementní člověk vypadá jinak, ona byla spíš úzkostlivá a s věkem nezvládala vše tak, jak by měla. Ale že by byla dementní to ne, byla ovlivnitelná a manipulovatelná.

16. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, uvedla, že se nastěhovala do , adresa, , naproti , příjmení, asi v roce 1994 nebo 1995. Paní , příjmení, byla její kamarádka, byla slušná, elegantní, byla to dáma, byla milá, upřímná, rozdala by se. Jejich vztah byl takový, že tak 1x za 3-4 měsíce chodili na společné obědy, měli pěkný vztah. Svědkyně si jí vážila a je vděčná, že takového člověka mohla potkat. Pan , příjmení, byl „ostřejší“, ochraňoval ji. Pak se to dostalo do fáze, kdy začali být oba nemocní, paní , příjmení, byla těžká kardiačka a s věkem, kdy jí pak bylo už 80, začala ztrácet váhu. Pan , příjmení, měl úraz na schodech, kdy měl poraněnou páteř, zůstal nehybný, byl nejprve doma, pak se dostal do nemocnice a následně zemřel, paní , příjmení, tedy zůstala sama. Svědkyně dodala, že pracuje jako internista–gastroenterolog. Paní , příjmení, nebyla její pacientkou, avšak ukazovala jí zdravotní zprávy a svědkyně jí občas i předepisovala léky, tedy měla přehled o jejím zdravotním stavu. Od konce roku 2016 byla paní , příjmení, stále stejná, samozřejmě s přibývajícím věkem a nemohoucností byl problém. Svědkyně s ní mluvila telefonicky několik hodin před smrtí, když byla na dovolené. Když paní , příjmení, odvezli do nemocnice do , obec, pro zažívací potíže, tak jí kolem 9-11 hodiny telefonovala a ptala se jí, co jí je. Když jí to paní , příjmení, vysvětlila, svědkyně ji uklidňovala, že jí ráno zavolá, ona však v noci zemřela. Paní , příjmení, jednala po smrti svého manžela úplně normálně, byla limitovaná jen v rámci mobility, ale když někam potřebovala, tak ji paní , příjmení, nebo pan , příjmení, dovezli. Jinak byla normálně orientovaná a celou dobu věděla, co se děje. Svědkyně nikdy paní , příjmení, u , příjmení, neviděla, ona tam začala chodit, až když byli , příjmení, nemocní. Najednou tam byla každý den. Svědkyně se pak ptala paní , příjmení, , jestli má pečovatelku, a ta jí sdělila, že do toho svědkyně nevidí, a že ta pečovatelka je úporná. Když před svědkyní paní , příjmení, stále říkala: „ , jméno FO, řekni, jak se máme rádi…“ a pořád dokola, tak paní , příjmení, se na ni jen koukala a neřekla vůbec nic, protože obě věděly, jak to myslí. Pak , příjmení, říkala, že všechno, co tam paní , příjmení, dělá, si nechá zaplatit, jako například umytí oken a podobně a paní , příjmení, jí jen dávala peníze. Paní , příjmení, se svědkyni svěřila, že ji , příjmení, nutí, aby brala nějaké kapky a tahá z ní tak peníze. Paní , příjmení, je Jehovistka. Svědkyně ty kapky viděla, nebylo na nich napsáno složení, proto svědkyně paní , příjmení, řekla, aby je raději, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, neužívala, zakázala jí to. Sama svědkyně poznala, že je paní , příjmení, úporná. Vždy, když s paní , příjmení, telefonovala a byla tam paní , příjmení, , tak to svědkyně poznala. Paní , příjmení, totiž odpovídala jen ano nebo ne. Sama svědkyně pak měla s paní , příjmení, problém, když paní , příjmení, měla zákaz přístupu k paní , příjmení, . Bylo to tehdy, když paní , příjmení, volala manželovi svědkyně, ať jí přijde pomoci, že odmítá, aby se k ní paní , příjmení, přibližovala, že si myslí, že jí brání ve styku s jinými lidmi. Načež to paní , příjmení, nemohla rozdýchat a začala obtěžovat na pracovišti i svědkyni. Vždycky si počkala na konec její pracovní doby a přemlouvala svědkyni, aby paní , příjmení, domluvila. Svědkyně toto odmítla. Paní , příjmení, je podle ní vysoce manipulativní. S panem , příjmení, se svědkyně poznala, když přestala paní , příjmení, docházet za paní , příjmení, a začal jí pomáhat právě pan , příjmení, se svou přítelkyní. Pak tam došlo k problému s financemi, kdy si pan , příjmení, odklonil peníze paní , příjmení, , pak jí to vrátil, byl z toho špatný a nakonec se jí omluvil. Řešili to s ním svědkyně a její manžel, protože pan , příjmení, se z toho opil a oni ho dávali psychicky dohromady, aby se ten stav nějakým způsobem uklidnil. Svědkyně viděla, že se , příjmení, stará a chodí tam i jeho přítelkyně. Ohledně závěti z ledna 2017 jí paní , příjmení, řekla, že když byla s panem , příjmení, v nemocnici a probírali to, rozhodli se, že závěť roztrhají. Svědkyně v té době nevěděla, že byla sepsána závěť, která byla ve prospěch paní , příjmení, . Paní , příjmení, jí říkala, že už to chtěli dávno roztrhat, to bylo ještě za života pana , příjmení, . Říkali, že nechtějí, aby paní , příjmení, dědila, že si myslí, že její reakce jsou účelové. O žádné další závěti svědkyně neví, nechtěla se ptát. Svědkyně nevěděla, jaké právní úkony ohledně majetku v roce 2017 paní , příjmení, činila. Paní , příjmení, se o tom bavila s manželem svědkyně, jednalo se tam o byt, dům , příjmení, a o auto. Paní , příjmení, měla zákaz navštěvovat paní , příjmení, . Ten den volala paní , příjmení, manželovi svědkyně, ať jí přijde pomoct, že má problém s paní , příjmení, , která ji nechce pustit ani k oknu, nechce, aby s ní přišli do styku další příbuzní, že by potřebovala, aby ji pomohl, aby odešla a že už ji do baráku nechce. Manžel svědkyně pak na žádost paní , příjmení, volal dceru svědkyně - právničku, která sepsala dopis, ve kterém paní , příjmení, žádá, aby se paní , příjmení, nepřibližovala k paní , příjmení, . Paní , příjmení, to říct nestačilo, muselo se to řešit tím dopisem, protože paní , příjmení, byla úporná tím, že byla velmi snaživá a chtěla s ní být stále v kontaktu, i když si to paní , příjmení, nepřála. Aktuálně probíhá pozůstalostní řízení, které je přerušeno, a tam je správkyní nemovitosti dcera svědkyně. Jestli používala paní , příjmení, internetové bankovnictví, to svědkyně neví, nikdy to nerozebíraly, počítač tam svědkyně nikdy neviděla, paní , příjmení, měla obyčejný telefon. Pokud jde o závěť, paní , příjmení, řekla, že ji s panem , příjmení, roztrhali, protože chtějí, aby byla neplatná. Bylo to za života pana , příjmení, . Svědkyně nevěděla, proč tu závěť sepisovali, když ji pak chtěli zničit, ale určitě nechtěli, aby paní , příjmení, dědila. Svědkyně s manželem nechtěli nikdy nemovitost od , příjmení, kupovat. Paní , příjmení, svědkyni jednou řekla, když se hrotily vztahy s paní , příjmení, , že tam svědkyni s manželem nerada vidí, že si myslí, že chtějí dědit. Řekla to v souvislosti s otázkou svědkyně, proč je v telefonu jiná, když tam je paní , příjmení, . Za života pana , příjmení, si oba manželé , příjmení, uvědomovali, že od paní , příjmení, je to vysoce účelové chování, že jí jde o jejich majetek. Když mluvila paní , příjmení, o roztrhání závěti, tak si svědkyně myslí, že napsala jinou závěť, ale neviděla ji a neptala se, komu ten majetek svěřuje. Svědkyně má zkušenosti se stařeckou demencí, její matka je na oddělení stařecké demence 4-5 let. Sama zažila, jak se demence rozjíždí, co vyvolá, jak je pro člověka a okolí nebezpečná. Měla dementní i babičku z tátovy strany, která utíkala z domu, v noci se svlékla a běhala po ulici, musela se 24 hodin hlídat. Je internistka, takže zažila spoustu lidí během hospitalizace na interně, kteří se s demencí léčili. Když to porovná s paní , příjmení, , ta dementní nebyla, byla osmdesátnice, rok po smrti pana , příjmení, pro ni byl těžký, byly tam tlaky, únik peněz, paní , příjmení, si prošla peklem, ale dementní určitě nebyla, věděla dobře, co dělá. Svědkyně jí nikdy neviděla zmatenou ani dezorientovanou místem a časem. Mluvila s ní pár hodin před smrtí, kdy ona jí plynně vyjádřila své zdravotní potíže. Kromě toho lze mít zdravotní zprávu z hospitalizace, kdy přijímací lékař musí napsat, že paní je dementní a není schopna vylíčit své potíže.

17. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací gerontopsychiatrie, vypracovaného v rámci trestního řízení sp. zn. 5 T 96/2020 vyplynulo, že , jméno FO, trpěla duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a sice demencí, minimálně od 16. 12. 2016 na hranici mírné až středně těžké, která v průběhu dalšího časového období dále progredovala. Dále nasedaly stavy zmatenosti a postupně krystalizovala, a to pravděpodobně od úmrtí manžela, postupně progredující paranoidně persekuční bludná produkce. V období od srpna 2016 do června 2017 se onemocnění postupně zhoršovalo. V období od srpna 2016 do června 2017 ovlivňovala tato porucha ovládací a rozpoznávací schopnosti tak, že tyto byly vymizelé. Poškozená nebyla schopna právně jednat a hrozila jí v důsledku jejího právního jednání závažná újma. Uvedená duševní porucha omezovala schopnost poškozené rozhodovat se, projevit svou vůli, projevit přání. Poškozená byla schopna spravovat své jmění maximálně do výše svého pravidelného měsíčního příjmu, s tím omezením, že byla schopna platit pravidelné platby domácnosti. Poškozená nebyla schopna v důsledku zdravotního stavu rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy a porozumět důsledkům uzavřených smluv, včetně data 15. 1. 2017. Nebyla schopna aplikovat internetové bankovnictví, nebyla schopna porozumět a rozpoznat obsah jednání týkajícího se finančních transakcí. Nebyla schopna obstarávat si své záležitosti na úřadech. Posuzovaná nebyla schopna bez cizí pomoci, jako projev vlastní vůle, pořídit závěť dne 15. 1. 2017 a nebyla schopna porozumět jejímu obsahu.

18. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . znalce z oboru zdravotnictví, odvětví a specializace psychiatrie, trpěla , jméno FO, v době od srpna 2016 do 13. 6. 2017 (včetně dne 15. 1. 2017) minimálně syndromem demence s pravděpodobnou paranoidně persekuční symptomatologií, ale především na ní nasedaly stavy amentní, delirantní, zmatenosti. Nejsou žádné podklady o tom, že by byly stavy zmatenosti způsobeny něčím jiným než syndromem demence, což je porucha trvalá. Porucha se u posuzované vyvíjela psychopatologicky detekovatelně nejspíše od roku 2016 s tendencemi progrese a zhoršení, kdy pro rok 2017 již platí jistě, že demencí – syndromem demence a dost pravděpodobně i bludy, trpěla. Rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzované se k datu 15. 1. 2017 postupně umenšovaly, vychází-li znalec z hodnocení , tituly před jménem, , příjmení, , přičemž jiné není k dispozici. K roku 2017 lze uvést, že schopnost rozpoznávací a ovládací lze považovat za vymizelou. Porucha znemožňovala u posuzované právně jednat v kontextu posuzovaného (pořízení závěti). Především v roce 2017 nebyla již schopna plnohodnotně anticipovat, hrozila jí na základě existence demence, závažná, především finanční újma. Nebyla schopna domýšlet dopady chování, přičemž, což je do jisté míry spekulace, ale nepostrádající opodstatnění, její myšlení bylo nejen alterováno v klasickém slova smyslu, jako u demence obecně, ale nejspíše i bludně. Posuzovaná byla naprosto zmanipulovatelná, nedisponovala svobodnou vůlí. Její vůle byla zatížena evidentní patologií - minimálně alterací kognitivních funkcí – myšlení, paměť, intelekt. Vzhledem k tomu, že posuzovaná již trpěla forenzně závažnou demencí (minimálně demencí), nebyla schopna v roce 2017 domyslet důsledky pořízení závěti k datu 15. 1. 2017. Znalci není známo, že by z psychiatrických důvodů sepsání závěti nebyla schopná k datu 12. 4. 2015, nemá k tomu k dispozici žádné údaje. Ve své výpovědi před soudem znalec závěry svého posudku potvrdil a připomenul, že otázka věrohodnosti výpovědí před ním vyslechnutých svědků je na soudu. Dále ze svého pohledu souhlasil i se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , příjmení, .19. , tituly před jménem, , příjmení, ve zprávě ze dne 21. 2. 2019 uvedl, že paní , příjmení, byla polymorbidní pacientka, žijící po smrti manžela sama, s rozvojem projevů incip. senilní demence a úzkostně-depresivního syndromu na podkladě neschopnosti se vyrovnat s tíživou životní situací, poměrně rychlá progrese ztráty vitality, s nutností asistence druhé osoby při plnění náročnějších aktivit (nákupy, domácí práce…). Zdravotní stav se v čase zhoršuje. Hospitalizace na int. oddělení , obec, 2. 6. – 7. 6. 2017 pro slabost a zvracení se závěrem: oprese na hrudi, zvracení – bez průkazu srdečně-plicního onemocnění. Propuštěna domů. Následně hospitalizace na chir. odd. , Název, 12. 6. – 13. 6. 2017 pro bolesti břicha, pocity zvracení, přivezena RZS. Vyloučena náhlá příhoda břišní. Pro progresi chronického srdečního selhání dochází dne 13. 6. 2017 k úmrtí v nemocnici.

20. V propouštěcí zprávě , Název, ze dne 2. 6. 2017 je mimo jiné uvedeno, že během hospitalizace dominují spíše psychické obtíže, pac. je anxiózně depresivní (již cca 1 rok od úmrtí manžela). V doporučení je uvedeno vhodné vyšetření u klinického psychologa či psychiatra.

21. Ve zprávě ze dne 21. 2. 2019 , tituly před jménem, , příjmení, pro potřeby policie uvedl, že paní , příjmení, se léčila s řadou závažných chronických onemocnění, mimo jiné trpěla ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, těžkou kombinovanou chlopenní vadou, fibrilací srdečních síní, postarytmickou kardiomyopatií, vysokým tlakem, poruchou štítné žlázy, cukrovkou 2. typu, poruchou spektra krevních tuků, úzkostně-depresivním syndromem, povšechnou aterosklerózou, hl. mozkovou, s podezřením na počínající senilní demenci, žlučníkovým kamenem, zánětem močového měchýře, artrózou kolenních kloubů. Stav po bércovém vředu levé nohy a stav po oboustranné operaci tříselných kýl oboustranně starého data. Poslední fyzický kontakt s nemocnou před rokem 2017 proběhl 16. 12. 2016, kdy bylo provedeno podrobné vyšetření. Fyzický stav byl vcelku uspokojivý, se známkami přítomnosti výše uvedených chronických onemocnění vcelku přiměřeně kompenzovaných, fyzický stav vcelku odpovídal věku, kůže vykazovala známky snížené hydratace. Omezená pohyblivost dolních končetin a levé ruky pro kloubní obtíže. Udávala občasný únik moči. Částečná ztráta sluchu. Psychicky pacientka byla v horším stavu, po smrti svého manžela zhoršení občasné zmatenosti a nesamostatnosti, neschopna se vyrovnat s tíživou životní situací, udávala strach ze samoty a z nezvládání sebeobsluhy, tato vesměs s nutností asistence 2 osoby při plnění náročnějších aktivit (nákupy, domácí práce). Snížení krátkodobé paměti, jinak chování, řeč, intelekt orientačně přiměřený věku. Odběr krve 26. 01. 2017 sestrou domácí péče - hlášen mírně vyšší tlak, jinak bez pozoruhodností. Dne 16. 02. 2017 telefonát sestry domácí péče -pacientka vypadá dobře, spokojená.22. , tituly před jménem, , příjmení, při jednání dne 28. 11. 2023 vypověděl: „Paní , příjmení, byla jedna z mnoha mých pacientek, kterou jsem měl v péči od převzetí praxe po doktoru , příjmení, , někdy od září 2016 až do de facto její smrti v polovině roku 2017. Co se pamatuji, tak paní , příjmení, byla v ordinaci asi třikrát, jinak se základ zdravotní péče řešil přes sestry domácí péče, kde se dělaly pravidelné odběry krve. V podstatě stav paní , příjmení, odpovídal jejímu věku a četným diagnózám nebo chorobám, které měla. Došlo ke zhoršení celkového stavu po smrti manžela, takže se mi začala jevit změna, na kterou jsem použil termín počínající senilní demence, který jsem použil při zprávě pro posudkové účely pro OSSZ někdy koncem roku 2016. Do tohoto obrazu se dala zahrnout celková ztráta životní energie, úzkosti, zapomnětlivost, více méně rezignace na život. Byly tam určité problémy s nastavováním chronické medikace. Nevím, do jaké míry to bylo dané fyziologickým působením léků a do jaké míry tím, že paní zapomínala léky užívat nebo je neužívala správně. Byla to souhra drobných nuancí s tím, jak vypadala před půl rokem, když jsem ji viděl poprvé, a jak vypadala v době, kdy jsem zprávu psal. Došlo k celkovému zhoršení životního náhledu, optimismu, byla depresivní, sklíčená, mírně zmatená, zapomínala, nebo se na něco ptala opakovaně, takže se zvýraznila porucha krátkodobé paměti. Nebyla vysloveně mimo realitu, to se mi nejevilo, proto jsem použil termín incipientní, tedy počínající demence. Bez pochyby věděla, kdo jsem, že jsem lékař, nástupce pana doktora , příjmení, . Nepamatuji si, že by aktivně přišla s tím, že má potíže, možná se zmínila po smrti manžela, že se cítí hůř. Nepamatuji si, že by mě aktivně oslovila s tím, že zapomíná nebo má jiné potíže tohoto typu. Pokud bychom měli uvažovat striktně o kategoriích demence, musela by projít náročným vyšetřením psychologickým, psychiatrickým, neurologickým, což jsem nepovažoval za nutné. Nepředepsal jsem jí žádné vyšetření nebo medikaci v tomto směru. Těsně před úmrtím v létě 2017 jí byla nasazena psychofarmaka s doporučením psychologického či psychiatrického vyšetření. Jsem všeobecný lékař, přeškolený internista, nejsem erudovaný psychiatr. V lékařské zprávě jsem napsal, že tam je rozvoj senilní demence a ve vyjádření policii, že její intelekt byl orientačně přiměřený jejímu věku. Ve třiaosmdesáti letech bývá kognitivní funkce více či méně omezená. Paní mě běžně poznávala, nestěžovala si, neměl jsem informace o zásadních excesech ve smyslu alterace psychiky. Vycházel jsem z půlroční znalosti pacientky, že stav byl horší než při první návštěvě, což přičítám smrti manžela jako významnému zlomu pro pacientku. Dělal jsem orientační vyšetření, jestli ví, kolikátého je, základní věci, které se dají vyšetřit v ordinaci praktického lékaře, a neshledal jsem hrubé nedostatky. Nepouštěl jsem se do orientačních schémat, dotazníků nebo kreslení hodin. V lékařské zprávě uvádím, že nezvládala úkony sebeobsluhy a potřebovala asistenci třetí osoby (nákupy atd.), což byly informace zprostředkované. Říkala, že se bojí chodit a velký nákup je pro ni těžký. Sestry mi telefonovaly jednou měsíčně při odběrech krve, sdělily případné poznatky, které zapadaly do mého úsudku o počínající psychické alteraci. Sestry si nestěžovaly na zmatenost nebo neorientovanost, byly problémy s medikací, jestli ji užívala správně. Pamatuji si, že jsem paní , příjmení, viděl fyzicky naposledy v roce 2016, zpráva pro OSSZ byla psána koncem roku 2016. Občas několikrát byla za námi v ordinaci, já jsem osobně u ní na návštěvě nikdy nebyl. Tam nebylo potřeba pravidelných fyzických kontrol, to byly schopny zvládnout sestry domácí péče, odběry krve a vyhodnocení výsledků, to se potom zpětně volalo buď pacientce, nebo těm sestrám. Na kontroly už potom ke mně nejezdila, pokud se pamatuji, tak ke konci už ani neměla zájem někam jezdit. Mírná změna v chování tam byla bezpochyby. Nejlépe to vystihuje termín ztráta životní energie, od doby úmrtí manžela byla prostě jiná. To se těžko popisuje, ale člověk to za léta praxe vypozoruje. Nejsem odborně psychiatr nebo neurolog, psycholog, ale podle mých znalostí se to nevylučuje. Pacient může být schopen citovat vědecká díla a zároveň se chovat společensky mimo pravidla. To je velmi orientační, já jsem paní neviděl každý den nebo týden, ale od doby těch několika měsíců, kdy jsem ji viděl naposledy, došlo ke změně stavu. Znám paní doktorku , jméno FO, , příjmení, velmi dobře, pracovali jsme spolu léta na interním oddělení. Má zkušenosti s ošetřováním pacientů, nejen gastroenterologických, je gastroenteroložka. Předpokládám, že se s paní , příjmení, znaly blíž, byly sousedky, takže se viděly častěji než já. Každý lékař má základní vědomosti ve svých medicínských oborech, které se učíme ve škole, plus nějaká základní kolečka nebo semináře před atestační přípravy. Jako gastroenteroložka měla první atestaci z všeobecné interny jako všichni ostatní, takže se věnuje i psychiatrii. Informace jsou velmi povrchní, ale každý lékař má minimální povědomí o jiných diagnózách a oborech. Deprese může být samostatná disciplína, znak počínající demence nebo spouštěč. To je otázka spíše pro odborníka – psychiatra, ale obecně se to může prolínat a změna psychiky se může projevovat mnoha způsoby. Různé diagnózy se mohou slučovat a i odborník, psychiatr, má někdy značnou práci přesně rozklíčovat a rozškatulkovat. Pokud by to byl člověk například 65letý, kdy se poprvé jedná o dání potvrzení lékaře pro řidičský průkaz a pojal bych podezření na takovou diagnózu, bez pochyby bych pacienta poslal minimálně k neurologovi nebo psychiatrovi a požádal o odborné vyjádření, jestli je schopen řídit motorové vozidlo. V tomto případě mi nebylo známo, že by se mělo jednat o takovou věc.“23. Po seznámení s výslechem , tituly před jménem, , příjmení, byl znovu vyslechnut , tituly před jménem, , příjmení, ke svému posudku uvedenému pod bodem č. 18 odůvodnění rozsudku a uvedl: „Závěr svého posudku nechci měnit. Jestliže pan doktor Nechanický ve své zprávě použije slovo demence, tak předpokládám, že ví, co dělá. Jestliže je doktor a jestliže tam použije slovo demence, no tak předpokládám, že ví, co to znamená. To, co napsal, co jsme měli k dispozici s doktorem , příjmení, , s ním jsme pracovali. Výslech , tituly před jménem, , příjmení, byl takový, jaký byl. Pan , příjmení, prostě není specialista v oboru, ale jestliže tam píše o někom, že je zmatený, tak to nemůže být počáteční fáze demence, to se vylučuje. Zmatenost to je amence, to znamená, ten člověk neví, kde je, za jakým účelem tam je, je prostě zmatený, to je „terminus technicus“, který se v psychiatrii používá, takže doktor Nechanický ho tam použil a pak mluví o počínající demenci. Já si myslím, že ta demence byla minimálně lehká. Pan doktor , příjmení, uvedl, že dělal orientační šetření, jestli paní ví, kolikátého je a takový ty věci, tam neshledal hrubé nedostatky, takže z toho se mi jeví, že to orientační vyšetření a dotaz na to kolikátého je napovídá, že paní , příjmení, byla orientována v čase a prostoru. Pak je ale otázka, proč tam píše, že je zmatená. On si tam prostě protiřečí, je to tak, jak to je. Pan , příjmení, je praktický lékař, teoreticky určitě může odhalit počínající demenci. On se podepsal pod slovo dementní, to je pro mě rozhodující. Co je psáno, to je dáno. U výslechu si sice protiřečí, ale jiný doktor s paní nepřicházel do styku, byť ten jeho kontakt byl omezený. On tam třeba píše, že byla, co se týče kognitivních funkcí, myšlení, paměť, intelekt -vlastně přiměřená věku. To ale říkají medici ve druhém ročníku. Jestli takhle pan doktor Nechanický uvažuje, tak to je trošku mimo mísu a já vycházím z toho, že on se podepsal pod to, že paní trpí, byť když je incipientní. S tím ale nesouhlasím, já si myslím, že byla víc než incipientní, že trpěla demencí. Nic jiného k dispozici nemáme. A pak je tam jeden zásadní moment, který je popisovaný , příjmení, a mnou, že kdy svědci udávají, že jí paní žalobkyně chtěla otrávit a zabít. Tak předpokládám, že žijeme v nějakém právním systému a že kdyby to byla pravda, tak je někdo stíhaný za pokus vraždy. To ale byly její domněnky, to bylo bludy. To jsou perzekuční bludy, i když to není nikde zdokumentované. , příjmení, s tím pracuje, já s tím pracuji a podle mě to ještě přebíjí doktora , příjmení, , byť je to spekulativní, ale zaznělo to z mnoha stran. V případě demence jsou dvě linie. Když je někdo zmatený, tak je prostě zmatený a neví, nemá kontakt s realitou. Druhá věc je, že je narušené myšlení. Že chtěla žalobkyně paní , příjmení, prostě zlikvidovat, tak pak by mělo nějakou zvrácenou logiku, že změní závět, ale není to pod vlivem normálního, ale narušeného myšlení. V tu dobu ji ale nikdo nevyšetřoval, její kondici nikdo nikdy nezkoumal. Čili naše zdroje jsou omezené. Dr. , příjmení, by měl vědět, co znamená slovo demence, to předpokládám, že ví, tak to tam použil. Pak ale nemůže říkat, že vlastně byla v kondici odpovídající věku. To jsou věci, které jsou proti sobě, to by znamenalo, že každý 80letý člověk je dementní. Může mít třeba stařeckou zapomnětlivost, to není ale demence. MUDr Nechanický použil slovo demence a použil slovo zmatená. Může být nějaké kolísání, ale když už jsou stavy zmatenosti, tak to svědčí spíše tomu, že se to posunuje od lehké demence k středně těžké demenci. Bavíme se o roku 2017. Takový stav se nemůže zlepšit, jakmile je jednou stanovená diagnóza demence, tak může být jenom progrese. Medicína neumí demenci vyléčit, umí ji maximálně zpomalit, ale nikdy se nevrátíme na dobu, než demence byla stanovená. Dr. , příjmení, si dále všiml, pak je tam rozvátý posuzovaný, tedy zemřelý, která tvrdila, že ji paní , příjmení, chtěla otrávit, zlikvidovat, ublížit na zdraví. A to byl asi motiv, aby změnila tu závět. Paní , příjmení, se tak vyjadřovala opakovaně, takže si to podle mého nevymyslela. Nemáme to zdokumentované, kdyby ji psychiatr v tu chvíli vyšetřil, tak by bylo jasné, že to je z mého pohledu s největší pravděpodobností blížící se jistotě blud. Ale nikdo jí k tomu nevyšetřil, takže to si myslím, že je to motiv, byť je to zatížené spekulací. Já se domnívám v naprosté shodě s doktorem , příjmení, , že tam bylo bludné myšlení. Ta deprese není nijak konkretizovaná, byla tam ztráta manžela, samozřejmě ztráta chuti k životu, člověk je prostě zranitelnější a tak dál, může být teoreticky zmanipulovatelný, ale to není to forenzně nejpodstatnější. Zaznělo tam od pana doktora , příjmení, slovo demence, pod to se podepsal, tak předpokládám, že pan Dr. , příjmení, ví, co dělá. A opakuju znovu, když tam použije slovo demence ve spojitosti s incipientní a že tam říká, já jsem napsal jenom incipientní, pak by teda měl vědět, že když ten člověk je amentní, to znamená zmatený, tak to není incipientní demence, to prostě nemůže být. No, on to tam ale napsal. Pokud , tituly před jménem, , příjmení, jako její bývalý praktický lékař znaky demence neviděl, ačkoliv jí v rozhodné době potkával, pak opakuji, že , tituly před jménem, , příjmení, byl v danou dobu její praktický lékař a ten proboha, snad je gramotný a ví, co to je slovo demence. Proč by jinak použil označení incipientní počínající demence. Současně však uvedl, že byla intermitentně amentní, to je zmatenost. Zmatený člověk ale intermitentně nemá incipientní demenci. Ten už trpí syndromem demence a ten je forenzně závažný, protože amentní stav znamená, že ten člověk má nalomený kontakt prostě s realitou, trpí úzkostmi, depresí. Hlavní kritéria demence je nesoběstačnost a narušeny jsou kognitivní funkce, tzn. myšlení, paměť a intelekt. To jsou hlavní kritéria. To jsou ty kognitivní funkce, jejichž narušení nám určuje míru postižení syndromem demence. Počínající demence není „terminus technicus“, prostě člověk je dementní nebo není dementní. Ona nebyla vyšetřená, podle mě byla dementní. Dementní člověk je schopen něco sepsat, to asi jo, ale jakou to mám hodnotu, to je otázka. Já i Dr. , příjmení, si myslíme, že to je bludné zpracování reality a to ji předurčuje k tomu chování společně s tou demencí. Já se nedomnívám, že paní , příjmení, ji chtěla zabít, to asi ne. Čili to je výplod jejího chorého mozku. Čili už je nalomený kontakt s realitou, na základě toho se mění i její postoj k jednotlivým zaangažovaným lidem, to tam je nesmírně důležité. I když ji nikdo nevyšetřil, ona o tom takhle mluvila s okolím. Tam jsou svědecké výpovědi. Výpovědi svědků ohledně posouzení demence nebereme jako relevantní, ale jestliže paní říkala, že se cítí někým ohrožená na životě, tak to už má pro mě jako pro psychiatra obrovský význam, i když je to zpětně a nebyla v úvodu vyšetřená. Čili narušené myšlení a narušení kognitivní funkce jí činí dle mého názoru v roce 2017 nezpůsobilou, teda já to můžu říct takhle - neschopnou domyslet dopad právních úkolů. To je můj názor. Starší lidé jsou obecně snadno ovlivnitelní. Jestliže někdo trpí demencí, tak je samozřejmě ovlivnitelný. Ve větší míře to tak je.“24. V revizním posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, je uvedeno, posudky , tituly před jménem, , příjmení, i , tituly před jménem, , příjmení, vycházejí pouze z lékařské zprávy praktického lékaře, ve které je jediná věta o progresi zmatenosti a nesamostatnosti posuzované, a na základě této věty, bez náhledu do kompletní zdravotnické dokumentace, znalci učinili nesprávné závěry. Znalkyně zcela vylučuje možnost, že pokud by posuzovaná trpěla opakovanými stavy zmatenosti a byly by u ní zjevně prokazatelné poruchy kognitivních a mystických funkcí, tak by to jiní lékaři ve svých zprávách nezaznamenali. Rovněž se toto tvrzení týká údajného paranoidního bludu.K posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, ze dne 20. 08. 2022 znalkyně uvedla, že považuje za nesprávné následující závěry:- Znalec vycházel pouze z jediné zdravotní zprávy praktického lékaře, ve které praktický lékař píše, že u posuzované došlo po smrti manžela k progresi zmatenosti a nesamostatnosti. Znalec ve svém posudku uvádí, že u posuzované se jednalo o potvrzené opakované stavy zmatenosti. Toto ale není v dostupné zdravotní dokumentaci nikde zaznamenáno. Naopak ve zdravotní dokumentaci je opakovaný záznam o kvalitní orientaci posuzované.- Ve zdravotní dokumentaci praktického lékaře není nikde jiný záznam o stavech zmatenosti - větu o stavech zmatenosti navíc praktický lékař nijak nespecifikoval.- V návaznosti na zprávu , tituly před jménem, , příjmení, z prosince 2016 byla posuzovaná posuzována pro určení stupně závislosti OSSZ, ve které se uvádí, že pozná blízké osoby, odliší od cizích, v čase je orientovaná, dodrží termíny kontrol u lékařů, v obvyklých situacích se dokáže orientovat, odpovídá logicky a srozumitelně, písemné komunikace je schopna, snaží se číst, chápe přečtený text, potraviny rozliší, má tendenci občas si zapomenout vzít léky.- Dne 3. 3 2017 byla posuzovaná svým praktickým lékařem informována o výsledcích laboratorních testů.- Dle zdravotnické dokumentace byla posuzovaná do své smrti schopna telefonovat, zavolat si rychlou záchrannou pomoc, informovat o svém zdravotním stavu, rozhodnout se o léčbě.- Ve zdravotní dokumentaci se nikde nenachází záznam o vztahovačnosti (paranoiditě) posuzované. Toto posuzovaná u lékařů ani při opakovaných hospitalizacích nikde nezmínila. Znalec vycházel pouze z laických výpovědí svědků, tedy nelze určit závěr o poruše myšlení (bludu). Sám znalec uvádí, že toto není stoprocentně možné určit a dané považuje pouze za pravděpodobné. Nutno zdůraznit rozdíl mezi postavením znalce a ošetřujícího lékaře.- Znalec uvádí organické poškození mozku – vyšetření ale nebyla provedena (CT, MR).K posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, ze dne 5. 7. 2020 znalkyně uvedla, že považuje za nesprávné následující závěry:- Ve zdravotní dokumentaci se nikde nenachází záznam o vztahovačnosti (paranoiditě) posuzované. Toto posuzovaná u lékařů ani při opakovaných hospitalizacích nikde nezmínila. Znalec vycházel pouze z laických výpovědí svědků, tedy nelze určit závěr o poruše myšlení (bludu).- Znalec se v posudku obecně vyjadřuje k syndromu demence, pouze předpokládá, své závěry nemá nijak podložené.Znalkyně uzavřela, že paní , příjmení, netrpěla žádnou vážnou duševní poruchou, psychózou ani jinou duševní nemocí a to ani přechodného či trvalého rázu. Posuzovaná ke dni 15. 1. 2017 netrpěla duševní poruchou, nemocí, nebyla závislá na alkoholu ani na jiných návykových látkách. Posuzovaná byla ke dni 15. 1. 2017 schopna všech právních úkonů jako projevu skutečné, vážné, svobodné vůle, projevené srozumitelně, určitě a náležitou formou. Tento závěr znalkyně přijala na základě studia spisového materiálu, dostupné zdravotnické dokumentace a odborné inventury. V posudku cituje svědecké výpovědi, příslušné zdravotnické zprávy včetně zprávy praktického lékaře , tituly před jménem, , příjmení, a , Název, o hospitalizaci posuzované před jejím úmrtím 13. 6. 2017.

25. Ke svému posudku byla znalkyně vyslechnuta, přičemž uvedla: "Plně se odkazuji na své písemné závěry, nechci na nich nic změnit ani doplnit a rovněž mi nejsou známy žádné nové skutečnosti, které by měly vliv na mé znalecké závěry. Nejprve odpovím na základní otázku, která trápí všechny strany, tedy jak je možné, že můj znalecký posudek došel k úplně jiným závěrům než posudek pana docenta , příjmení, . Je to jednoduché. Vycházela jsem z úplně jiných podkladů a jiné dokumentace. Pan docent , příjmení, vycházel z jediné zprávy pana doktora , příjmení, , kterou ve svém posudku označil za zásadní a nedisponoval žádnými jinými srovnatelnými nálezy. To se týká stavu zmatenosti, demence a paranoidní produkce. Znalec vycházel z laických výpovědí svědků. Já jsem z tohoto nevycházela, protože laické výpovědi mohou být zkreslené a účelové. Snažila jsem se dopátrat veškerou možnou zdravotnickou dokumentaci, která je objektivní. Podařilo se mi získat zdravotnickou dokumentaci z nemocnice , obec, , výpis praktické zdravotní dokumentace pana , tituly před jménem, , příjmení, a lékařský nález sociálního zabezpečení ze dne 21. 12. 2016. Z těchto zpráv jsem vyhodnotila svůj znalecký posudek. Protože jsme oba, pan , tituly před jménem, , příjmení, i já, vycházeli ze zcela jiných podkladů, museli jsme dojít k jinému závěru. Podklady, které jsem měla, byly pro mě dostatečné, protože jsem v nich nenalezla žádný náznak duševní poruchy. Zmínila jsem zprávu pana doktora , příjmení, . Nebyla jsem svědkem tohoto šetření, nemůžu říct, jak to ohodnotil, ale počínající demence znamená lehká demence. Citovala jsem ze soudní psychiatrie a psychologie, kde autoři hodnotí syndromy demence. V počátečním stadiu onemocnění je diagnóza demence ještě sporná. Pan doktor , příjmení, uvedl počínající demenci, což znamená, že nemocný je ještě schopen domyslet dosah právních úkonů, které činí. Nemyslím si, že paní , příjmení, měla demenci. Praktický lékař nebyl schopen rozlišit, jestli se jedná o demenci nebo o obyčejný zármutek ze smrti manžela. Když se podíváme na výpis z dokumentace, závěť paní , příjmení, byla učiněna 15. 1. 2017. V červnu 2017 si sama zavolala rychlou záchrannou službu, byla v dobrém kontaktu, orientovaná osobou, časem a místem, spolupracovala. V celé dokumentaci jsem nenašla jediný symptom, který by ukazoval na demenci. Když jsme u těch zpráv z nemocnice, přečetla jsem zprávu z 2. 6. 2017, kde je uvedeno, že během hospitalizace dominují spíše psychické potíže, pacientka je anxiózně depresivní. To není příznak demence, ale úzkostně depresivní symptom. Praktický lékař si spletl obyčejný smutek po úmrtí manžela s demencí. Lékař nenapsal, že dominuje porucha paměti nebo že pacientka netrefí na toaletu, ale že dominuje úzkostně depresivní syndrom po úmrtí životního partnera, což je zdravá reakce organismu. Když je v závěru zprávy o hospitalizaci poznámka, že by bylo vhodné vyšetření u klinického psychologa, tak to nesouvisí s demencí, ale s smutkem a s přijetím ztráty životního partnera. A žádnou zmínku o těch bludech a o tom, že se jí někdo snaží ublížit, jsem v lékařské zprávě nikde neviděla, kromě výpovědí svědků. Když je pacient paranoidní, tak skutečně pod vlivem paranoidního bludu volá na policii a snaží se ohlásit, že mu ukradli zubní protézu nebo jogurty z ledničky, nebo že ho někdo okrádá, otráví nebo chce zavraždit. V dokumentaci jsem nikde nenašla záznam, protože policie má povinnost oznámit praktickému lékaři, že jeho pacient jedná takto, a praktický lékař sjedná nápravu nebo se na to podívá. Nic takového neexistuje. Druhá věc, když je paranoidní pacient, tak to vykládá všude. Kdyby paní uvedla, že celý den zvracela v nemocnici, řekla by, že ji někdo otrávil. Nikde v dokumentaci není jediná zmínka, že by pacientka měla pocit, že se jí děje něco nepříjemného nebo že jí někdo usiluje o život. To v dokumentaci není, je to pouze ve výpovědích laických svědků, a ty já jako znalec v úvahu brát nemůžu. Pan doktor , příjmení, píše opakované stavy zmatenosti. Nepíše, jaké stavy zmatenosti. Stav zmatenosti je delirium. Delirium máme různé. Máme delirium, které nasedá na demenci, a delirium, které nenasedá na demenci. Ve zprávě nebyla uvedena zmatenost nasedající na demenci, pouze zmatenost. Zmatenost může být při tom, když se člověk zkouří trávou, když se otráví houbami, když má zápal plic, nádor mozku. Zmatenost může být různá a pan doktor Nechanický nemá napsané, jaká zmatenost byla zjištěna. Samozřejmě obecně stavy zmatenosti jsou takové, že se střídají období, kdy stav zmatenosti znamená nějakou kvalitativní poruchu vědomí, kde se tyhle stavy střídají. Ale zcela vylučuji, že by pacientka měla stavy zmatenosti. Zcela to vylučuji. Lehká demence je charakterizovaná mírným poklesem paměti se zhoršením schopností učit se novým věcem a ztíženým vybavováním zejména nových informací. Soběstačnost není výrazně narušená, tzn. že u lehké demence jde pouze o vštípivost a výbavnost nových informací krátkodobé paměti. Člověk trpící lehkou demencí ví, co jsou peníze, ví na co jsou peníze, ví na co je má použít, ví jak s nimi nakládat.“Právní a skutkové zhodnocení26. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

27. Osobami, které zákon označuje jako ne plně svéprávné, jsou nezletilí a osoby, které byly ve své svéprávnosti omezeny rozhodnutím soudu. Osoby omezené ve své svéprávnosti soudem za podmínek § 55 a násl. jsou nezpůsobilými k právním jednáním, ve vztahu ke kterým byla jejich svéprávnost omezena (§ 40 odst. 2 z. ř. s.). Právní jednání, ke kterým nebyla osoba omezená ve svéprávnosti dostatečně způsobilá, jsou absolutně neplatná, přičemž platí to, co bylo uvedeno výše u nezletilých, včetně rozdělení důkazního břemene v případném sporu. Druhá věta ustanovení § 581 o. z. se vztahuje na plně svéprávné osoby, které se však momentálně (i přechodně) nacházejí ve stavu duševní poruchy. Může jít ale i o nezletilé nebo osoby omezené ve svéprávnosti (odstavec 1), které sice za normální okolností k právnímu jednání způsobilé jsou (§ 31 u nezletilých, resp. právní jednání osob omezených ve svéprávnosti, na která se nevztahuje rozhodnutí soudu), nicméně v konkrétním případě v důsledku duševní poruchy nebyly schopné jednat (srov. Melzer In: Melzer, Tégl a kol. 2013 s. 741). Právní jednání osob stižených duševní poruchou tedy mohou být neplatná, aniž by bylo třeba, aby tato osoba byla omezena ve způsobilosti k právním jednáním (NS R III 3/1979). Jde přitom rovněž o neplatnost absolutní. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) – Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 s.

248. Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Judikatura týkající se neplatnosti závěti pak vychází z toho, že postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé (NS , příjmení, ). Duševní porucha může být i poruchou jen přechodnou. Od duševních poruch, které má na mysli § 581 věta druhá, je třeba odlišit situace úplného bezvědomí, kdy nelze o neplatnosti právního jednání vůbec uvažovat, protože se jedná o právní jednání zdánlivé (§ 551 a násl.).

28. Předmětem žaloby bylo určení, že , Jméno žalované, , narozený , Datum narození žalované, není dědicem ze závěti zůstavitelky , jméno FO, , narozené dne , datum, a zemřelé dne 13. 6. 2017, a to z důvodu, že zůstavitelka trpěla duševní poruchou. Žaloba byla podána včas, ve stanovené dvouměsíční lhůtě. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že , jméno FO, sepsala dne 15. 1. 2017 vlastnoručně psanou závěť (bod 11. odůvodnění), ve které jediným dědicem svého majetku jmenovala žalovaného 1. pana , Jméno žalované, s tím, že si nepřeje, aby cokoliv z jejího majetku dědily její sestřenice , žalobkyně, , , jméno FO, , , jméno FO, a , příjmení, …. (nečitelné jméno) a bratranec , jméno žalovaného B, . Bližší okolnosti sepsání závěti nebyly v řízení tvrzeny ani zjištěny. K posouzení tvrzení žalobkyně, že zůstavitelka jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat a pořídit dne 15. 1. 2017 závěť soud provedl důkazy v podobě výslechu svědků včetně , tituly před jménem, , příjmení, , kteří popsali své zkušenosti s chováním zůstavitelky v rozhodném období. Dále soud hodnotil příslušné lékařské zprávy a konečně i vypracované znalecké posudky vypracované za účelem posouzení, zda zůstavitelka trpěla duševní poruchou, která by jí bránila sepsat závěť. Otázka zjištění duševní poruchy je otázkou odbornou, která vyžaduje znalecké posouzení. Jak uvedl odvolací soud ve svém usnesení č. j. 26 Co 125/2023-321, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je znalecký posudek podstatným důkazním prostředkem v řízení, v němž je posuzováno, zda předmětné právní jednání fyzické osoby bylo učiněno v duševní poruše či nikoliv. To však nezbavuje soud povinnosti, aby se při hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. zabýval úplností a přesvědčivostí zpracovaného posudku a tento důkazní prostředek způsobem předvídaným v ustanovení § 132 o. s. ř. hodnotil společně s dalšími důkazními prostředky a přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec ve svém posudku omezit pouze na podání odborného závěru, nýbrž v jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z jakých zjištění v posudku vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (viz R 47/55). Závěry znaleckého posudku přitom nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. Při zpracování posudku musí být přihlédnuto i k důkazním prostředkům, které byly soudem provedeny, a to je např. k výslechům účastníků či k výslechům svědků tak, aby byl vytvořen dostatečný podklad pro následné znalecké zkoumání dané problematiky (např. sp. zn. 30 Cdo 3614/2009, nověji sp. zn. 30 Cdo 1560/2011). Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, lze neplatnost právního jednání vyslovit pouze v případě, že bude dosažena vysoká míra pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti musejí být pečlivě posouzeny všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy.

29. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , příjmení, vyplynulo, že , jméno FO, v době pořízení závěti 15. 1. 2017 trpěla forenzně závažnou demencí. Znalec svůj závěr opřel o lékařskou zprávu , tituly před jménem, , příjmení, (bod 19. odůvodnění), ve které praktický lékař zůstavitelky zmínil počínají senilní demenci. , tituly před jménem, , příjmení, na svých závěrech setrval i poté, co byl seznámen s výpovědí , tituly před jménem, , příjmení, . Uvedl (viz bod 23. odůvodnění), že jestliže doktor použije slovo demence, tak znalec předpokládá, že ví, co to znamená. Současně však dodal, že , tituly před jménem, , příjmení, není specialista v oboru a jestliže píše o někom, že je zmatený, tak to nemůže být počáteční fáze demence, to se vylučuje. , tituly před jménem, , příjmení, podle znalce uvedl, že dělal orientační šetření, jestli paní ví, kolikátého je a podobě a tam neshledal hrubé nedostatky. Z toho se znalci jeví, že toto orientační vyšetření napovídá, že paní , příjmení, byla orientována v čase a prostoru. Pak je ale otázka, proč si , tituly před jménem, , příjmení, protiřečí a píše, že je zmatená. Dále ke zprávě , tituly před jménem, , příjmení, uvedl, že “… zmínka o kognitivních funkcí, myšlení, paměť, intelekt jako přiměřených věku je formulace mediků ve druhém ročníku. Jestli takhle pan doktor , příjmení, uvažuje, tak to je trošku mimo mísu.“ Na jedné straně tedy znalec své závěry staví na prohlášení praktického lékaře, na druhou stranu jeho závěry zpochybňuje, aniž by své závěry opřel o jiná konkrétní zjištění a pouze předpokládá, že , tituly před jménem, , příjmení, ví, co demence znamená, ačkoliv jeho závěry podrobuje kritice. Ostatně znalec sám přiznává, že žádné jiné lékařské zprávy, ve kterých by byla zmínka o demenci zůstavitelky, nejsou a sám si ani žádné další zprávy jako podklad pro vypracování posudku nevyžádal. , tituly před jménem, , příjmení, při své výpovědi uvedl, že pozoroval celkovou ztrátu životní energii, úzkost, zapomnětlivost, více méně rezignace na život. Proto použil pojen incipientní demence, nicméně žádné odborné vyšetření nedělal (orientační schémata, dotazník, kreslení hodin) ani pacientku nikam neposlal a nepředepsal medikaci. Provedl pouze orientační vyšetření základních věcí, které se dají vyšetřit v ordinaci, přičemž neshledal hrubé nedostatky. Ze strany ošetřujících sester neměl žádné stížnosti ohledně zmatenosti nebo neorientovanosti. Podle soudu nelze odborný závěr o duševní poruše postavit na skutečnosti, že praktický lékař použije pojem demence za situace, kdy neprovede žádné odborné vyšetření a pouze tím pojmenuje ztrátu životní energie, aniž by uvedl jiné relevantní zjištění a příznaky, ve kterých by mohl odborník spatřovat počínající demenci. Současně je takový závěr v rozporu s výpověďmi svědků, kteří v chování p. , příjmení, nepozorovali žádné relevantní známky demence, přičemž jeden ze svědků byl rovněž bývalý praktický lékař a zmínka o demenci není v žádné jiné lékařské dokumentaci zaznamenána. Dále , tituly před jménem, , příjmení, své závěry odůvodnil existencí bludů na straně zůstavitelky v podobě svědky popsané obavy zůstavitelky, že ji žalobkyně usiluje o život. Ani ohledně údajných bludů znalec kromě odkazu na svědecké výpovědi nijak blíže a přesvědčivě neodůvodnil, že by slovně vyjádřené obavy posuzované dosahovaly intenzity duševní nemoci ve smyslu patologické poruchy myšlení založené na falešném a chorobném výchozím předpokladu, když o těchto obavách (bludech) není nikde v lékařské dokumentaci žádná zmínka.

30. V rozporu se závěry , tituly před jménem, , příjmení, je kromě svědeckých výpovědí uvedených pod bodem 13. – 16. odůvodnění rozsudku, kdy svědci u paní , příjmení, nezaznamenali nějaké příznaky demence a uvedli, že zůstavitelka byla vždy orientována časem, svou osobou i místem, zejména posudek , tituly před jménem, , příjmení, . Ta při vypracování posudku sesbírala relevantní zdravotnickou dokumentaci, kterou v posudku řádně označila, pročetla spisový materiál včetně provedených svědeckých výpovědí, provedla analýzu těchto podkladů a učinila závěr o tom, že p. , příjmení, ke dni 15. 1. 2017 netrpěla duševní poruchou, který odůvodnila tím, že kromě jediné věty o progresi zmatenosti a nesamostatnosti v lékařského zprávě praktického lékaře nejsou v komplexní zdravotnické dokumentaci žádné zmínky o prokazatelných poruchách kognitivních a mnestických funkcích, přičemž je vyloučeno, aby tyto poruchy ostatní lékaři ve svých zprávách nezaznamenali včetně tvrzení o údajném paranoidním bludu. Poukázala na to, že p. , příjmení, byla v návaznosti na zprávu , tituly před jménem, , příjmení, posuzována pro určení stupně závislosti OSSZ a bylo zjištěno, že pozná blízké osoby, odliší od cizích, v čase je orientovaná, dodrží termíny kontrol u lékařů, v obvyklých situacích se dokáže orientovat, odpovídá logicky a srozumitelně, písemné komunikace je schopna, snaží se číst, chápe přečtený text, potraviny rozliší. Rovněž byla do své smrti schopna zavolat si RZS, informovat o svém zdravotním stavu a rozhodnout o léčbě. Její celkový stav byl ovlivněn ztrátou manžela a tento obyčejný lidský zármutek ze smrti manžela mohl , tituly před jménem, , příjmení, mylně ovlivnit v hodnocení duševního stavu posuzované. Stejně tak zmínka ve zprávě o hospitalizaci (bod 20. odůvodnění), že pacientka je anxiózně depresivní není pojmenovaným příznakem demence, ale popisem úzkostně depresivního symptomu (smutku) způsobeného ztrátou manžela, což je naopak zdravá reakce organismu. Soud se s podloženými, přezkoumatelnými a odůvodněnými závěry , tituly před jménem, , příjmení, ztotožnil na rozdíl od posudku , tituly před jménem, , příjmení, , jehož odkaz na zprávu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , příjmení, s odůvodněním „ ..co je psáno, to je dáno..“ a „ ..od pana doktora , příjmení, bylo použito slovo demence, pod to se podepsal, tak předpokládám, že ví, co dělá..“, považuje soud za neprofesionální, nepodložený a nedostatečný pro přijetí bezpečného závěru o duševní poruše paní , příjmení, , navíc izolovaný od ostatních provedených důkazů. Jak dále uvedla , tituly před jménem, , příjmení, , zmínka o bludech není v žádné lékařské zprávě zaznamenána a pokud by se skutečně jednalo o patologickou poruchu myšlení, paní , příjmení, by ji zmiňovala všude, tj. nejen před vyslechnutými svědky, ale například i v souvislosti se zvracením, pro které byla dne 2. 6. 2017 hospitalizována. Ačkoliv obava o život ze strany p. , příjmení, byla svědeckými výpověďmi prokázána, běžný strach z něčí osoby, byť založený na chybném přesvědčení apriori nezakládá duševní poruchu. V tomto lze souhlasit s hodnocením , tituly před jménem, , příjmení, , že pokud by se jednalo o patologickou poruchu myšlení, pak by posuzovaná své obavy neventilovala pouze mezi svými blízkými, ale i před lékaři a případně policií.

31. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení jednotlivých důkazů samostatně i ve vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že nelze s vysokou mírou pravděpodobnosti uzavřít, že plně svéprávná , jméno FO, jednala při sepsání závěti dne 15. 1. 2017 v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat.

32. Žalobkyně v závěrečném návrhu akcentovala náhlou změnu chování p. , příjmení, vůči své osobě jako dlouhodobé přítelkyni, obavu o ohrožení svého života a zdraví a z toho předpokládanou neschopnost nakládat se svým rozsáhlým majetkem, kdy peníze získané z prodeje nemovitostí utrácel žalovaný 1., aniž by to paní , příjmení, vadilo. K tomu soud uvádí, že v našem právním řádu platí zásada autonomie vůle jednotlivce realizovaná prostřednictvím právního jednání. Vázanost tímto právním jednáním je prolomena dle zákona tehdy, pokud jednající nedisponuje dostatečným stupněm rozumové a volní schopnosti. Pouhé podezření na nezpůsobilost k právnímu jednání z důvodu, že se toto právní jednání posuzované osoby ohledně nakládání se svým majetkem může ostatním jevit nerozumně, podezřele či neuváženě, nezakládá neplatnost právního jednání. K tomu je, jak bylo shora konstatováno, třeba vysoké míry pravděpodobnosti, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše. V daném případě však soud na základě zhodnocených důkazů nemohl takový závěr přijmout.Náklady řízení33. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci neúspěch, proto je povinna ostatním účastníkům nahradit jím vzniklé náklady. Náklady řízení na straně žalovaného 1. tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 9 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 7x účast na jednání, sepsání odvolání - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024), 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024), mimosmluvní odměna advokáta za 1,5 úkonu právní služby po 3 700 Kč (1x účast na jednání, účast při vyhlášení rozsudku - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. g/, odst. 2 písm. f/ vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025), 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025). Žalovanému 1. patří i náhrada zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč za podané odvolání.Dále žalovanému 1. náleží cestovné 33 641 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., č. 467/2022 Sb., č. 398/2023 Sb., č. 475/2024 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem od vozidla za cesty z místa bydliště v , obec, k jednání u soudu v Semilech (prokázáno pracovní smlouvou a prohlášením pronajímatele) dle následující tabulky.datumvzdálenostspotřebanáhrada za užití vozidlacena BAcestovné9. 3. 2022477 km7,0 l/100 km4,70 Kč/km37,10 Kč/l3 481 Kč13. 4. 2022477 km7,0 l/100 km4,70 Kč/km37,10 Kč/l3 481 Kč16. 6. 2022477 km7,0 l/100 km4,70 Kč/km44,50 Kč/l3 729 Kč27. 9. 2022477 km7,0 l/100 km4,70 Kč/km44,50 Kč/l3 729 Kč31. 10. 2022477 km7,0 l/100 km4,70 Kč/km44,50 Kč/l3 729 Kč30. 11. 2022477 km7,0 l/100 km4,70 Kč/km44,50 Kč/l3 729 Kč28. 11. 2023477 km7,0 l/100 km5,20 Kč/km41,20 Kč/l3 856 Kč1. 2. 2024477 km7,0 l/100 km5,60 Kč/km38,20 Kč/l3 946 Kč4. 3. 2025477 km7,0 l/100 km5,80 Kč/km35,80 Kč/l3 961 KčŽalobkyně je povinna nahradit náklady v celkové výši 67 291 Kč žalovanému 1. k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Tarifní hodnotu sporu soud stanovil podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. K tomu srov. např. Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1052/21, podle kterého postup soudu, který při rozhodování o nákladech řízení ve věci žaloby na určení práva, že určitá osoba je dědicem, použil § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, je zcela ústavně souladný.

34. Žalovaný 2. po vyhlášení rozsudku soudu sdělil, že náklady řízení nebude požadovat, proto soud ve formální shodě s výrokem III. rozsudku vyhlášeným při jednání rozhodl tak, že žalovaná je povinna uhradit žalovanému 2. náklady řízení ve výši 0 Kč. Žalovaní 3. a 4. po vyhlášení rozsudku neuvedli, že požadují náklady řízení, proto soud ve formální shodě s výrokem IV. a V. rozsudku rozhodl tak, že žalovaná je povinna uhradit žalovaným 3. a 4. náklady řízení ve výši 0 Kč.

35. O nákladech státu nebude podle § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť neúspěšná žalobkyně je zcela osvobozena od soudních poplatků, pro jí nelze povinnost k úhradě nákladů státu uložit.