6 C 166/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem žalobce: Jméno žalobce, narozen datum bytem Adresa žalobce zastoupen Jméno Advokáta advokátem se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalovaného, narozen datum bytem Adresa žalovaného 2. Jméno žalovaného, narozen datum bytem Adresa žalovaného oba zastoupeni Jméno advokátky advokátkou se sídlem Adresa advokátky o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, vše v katastrálním území adresa, zapsaných na listu vlastnictví hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa. II. Pozemky p. č. st. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota v katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, se přikazují do spoluvlastnictví žalovaných, každému v rozsahu 1/2. III. Pozemky p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota v katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, se přikazují do vlastnictví žalobce. IV. Žalobce je povinen zaplatit každému žalovanému vypořádací podíl ve výši 57 500 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech jednu třetinu nákladů řízení, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení. VII. Každý z žalovaných je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech jednu třetinu nákladů řízení, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zrušení spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a navrhl, aby pozemky p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota byly přikázány do jeho vlastnictví a ostatní pozemky do spoluvlastnictví žalovaných. Uvedl, že nemovitosti vlastnil se svým bratrem, který vede nepořádný život a svůj podíl bez vědomí žalobce převedl na žalované. Dům na pozemku č. p. hodnota na pozemku p. č. st. hodnota je dlouhodobě neobyvatelný, příležitostně využívaný žalobcem jako truhlářská a tesařská dílna. Stodolu a pozemky kolem domu používá žalobce k chovu ovcí a uskladnění sena a dalších věcí. Soubor nemovitostí ve Stružinecké ulici pokládá žalobce za nedělitelný z prostorových důvodů a možnosti přístupu z veřejné komunikace. K nemovitostem má citový vztah, neboť je spolu s bratrem získali darem od otce.

2. Žalovaní se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví souhlasili a navrhli, aby spoluvlastnický podíl žalobce byl rozdělen mezi ně tak, že každý z nich bude mít spoluvlastnický podíl ve výši ½, přičemž žalobci uhradí vypořádací podíl. Měli za to, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné s ohledem na způsob využití, podstatné snížení ceny v případě rozdělení a jednotný funkční celek, které nemovitosti tvoří. Provedené důkazy 3. Výpisem z katastru nemovitostí LV hodnota vedeným u právnická osoba pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, je prokázáno, že účastníci řízení jsou zapsanými spoluvlastníky pozemků p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, vše v katastrálním území adresa. Žalobce má podíl ve výši ½ a každý z žalovaných ¼.

4. Při místním ohledání souboru nemovitostí v adresa (tj. domu č. p. hodnota a okolních pozemků p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota bylo zjištěno, že přístup k nemovitosti z obecní cesty je zajištěn přes bránu do dvora a také po pozemku kolem domu č. p. hodnota, který je široký cca 4 metry. Kromě domu č. p. hodnota stojí na pozemcích také dvě stodoly. Zdokumentovány byly vnitřní prostory domu č. p. hodnota, který je evidentně vybydlený, s částečně vybouranými zdmi, je zde nepořádek a na zemi se nachází odpadky a harampádí. Žádné nástroje k provozování truhlářské výroby nebo samotné výrobky nebyly v domě viděny. Přístup na půdu byl zahrazený a evidentně neužívaný. Rovněž stodola vedle domu byla prázdná. Žalobce tvrdil, že zde parkoval traktor, ten ale nyní stojí jinde. Ve druhé stodole je uskladněno seno a další potřeby pro chov ovcí. Ovce jsou celoročně ustájeny v přístřešku za stodolou a pasou se na pozemcích kolem. Žalobce dále uvedl, že pro chov ovcí je nutný přístup traktorem přes dvůr a přes bránu. K tomu soud uvedl, že přístup traktorem je také možný odzadu kolem domu č. p. hodnota, kde je dost místa pro jízdu traktorem a velikost pozemku p. č. hodnota dovoluje i jeho otočení. Dále žalobce namítl, že dům má jen jednu přípojku elektriky a vody.

5. Smlouvou ze dne 5. 3. 2008 daroval jméno FO žalobci a jeho bratrovi pozemky p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota v katastrálním území adresa, každému v rozsahu ½.

6. Podle kupní smlouvy ze dne 3. 6. 2022 se jméno FO jako prodávající a žalovaní jako kupující dohodli na prodeji ½ pozemků p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, vše v katastrálním území adresa, za cenu 500 000 Kč. Kupní cena byla v částce 50 000 Kč uhrazena v hotovosti k rukám prodávajícího, 10 143,53 Kč bylo schovatelkou vyplaceno na účet exekutora, který vedl exekuci proti prodávajícímu a 439 856,47 Kč mělo být schovatelkou vyplaceno na účet prodávajícího za splnění dohodnutých podmínek.

7. K důkazu předložené fotografie zobrazujíc tesařské výroky, z nichž některé jsou pravděpodobně uloženy v domě č. p. hodnota a jiné jsou již umístěny u zákazníka.

8. Smlouvou o dílo ze dne 30. 5. 2018 se žalobce jako zhotovitel a právnická osoba jako objednatel dohodli na zhotovení dvou dveří v ceně 30 000 Kč.

9. Znalecký posudek č. hodnota zhotovený ke dni 8. 8. 2022 stanovil obvyklou cenu pozemků p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota v katastrálním území adresa porovnávací metodou v částce 1 900 000 Kč.

10. Znalecký posudek č. hodnota zhotovený tituly před jménem jméno FO ke dni 21. 2. 2024 stanovil obvyklou cenu všech pozemků po zaokrouhlení v částce 3 710 000 Kč. Znalkyně ohodnotila samostatně pozemek p. č. st. hodnota (část A posudku) porovnávací metodou s realizovanými prodeji v daném čase a lokalitě za dodržení podmínky homogenity vzorků. Pozemky ve funkčním celku s domem č. p. hodnota nejsou samostatně oceněny, ale jejich existence je zahrnuta do obvyklé ceny. Ani příslušenství, venkovní úpravy, stodoly a kolny nejsou samostatně oceněny a tyto jsou rovněž zahrnuty do obvyklé ceny. Při srovnání nemovitostí vycházela znalkyně ze zastavěné plochy domu jako ověřitelného údaje a plochy pozemku. Odlišnosti 4 jednotlivých vzorků zohlednila použitými koeficienty, čímž došla k průměrné jednotkové ceně 11 345 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, což při zastavěné ploše 103,54 m2 činí 1 174 661 Kč. Porovnávací metodu znalkyně zvolila i v případě pozemků p. č. st. hodnota a p. č. hodnota a hodnota (část B posudku). I v tomto případě znalkyně vycházela z realizovaných prodejů 4 obdobných nemovitostí, odlišnosti byly zohledněny cenovými koeficienty a při jednotkové ceně 773 Kč/m2 činila obvyklá hodnota pozemků o celkové výměře 2 405 m2 částku 1 859 065 Kč. Podle znalkyně jsou pozemky s odkazem na vyjádření MěÚ adresa zahrnuty do územního plánu jako pozemky určené k zastavění stavbou pro bydlení. Mezi slabě stránky znalkyně zahrnula vzdálenost části pozemků vhodných k zastavění od obecní komunikace a tím zvýšené náklady na vedení inž. sítí. Stodolu na pozemku p. č. st. hodnota znalkyně ocenila cenou zjištěnou v částce 114 754 Kč, protože vzhledem ke stáří stavby 74 let a charakteru jejímu se na trhu s obdobnými nemovitostmi běžně neobchoduje a z důvodu nedostatku realizovaných obchodních transakcí a nabídek nelze tento majetek ocenit obvyklou ani tržní hodnotou. Pozemky ostatních ploch p. č. hodnota, hodnota a hodnota o celkové výměře 6 705 m2 (část C posudku) ocenila znalkyně opět porovnávací metodou se 4 srovnatelnými vzorky, na základě kterých dospěla průměrné jednotkové ceně 48 Kč/m2, což dává obvyklou cenu 321 840 Kč. Konečně pozemky lesní p. č. hodnota a hodnota (část D posudku) znalkyně ocenila v ceně 270 480 Kč rovněž porovnávací metodou. K tomu ještě nechala zpracovat ocenění lesních pozemků tituly před jménem jméno FO, který se na takové pozemky specializuje a ten stanovil obvyklou cenu v částce 240 000 Kč. S ohledem na podobné rozpětí obvyklé ceny se přiklonila k ocenění tituly před jménem jméno FO, který při stanovení ceny vycházel ze skupiny lesních typů porostů a vyhláškové úřední ceny. Protože prodej srovnávaných nemovitostí proběhl v letech 2021 a 2022, znalkyně korigovala prodejní cenu s ohledem na nárůst cen použitím HB indexu pro rodinné domy a pozemky za jednotlivá čtvrtletí a přepočetla prodejní cenu na současnou cenovou úroveň. U pozemků ostatních a lesních (část C a D posudku) k úpravě dle indexu nedošlo, protože index sleduje ceny domů a stavebních pozemků a vývoj cen ostatních pozemků nerostl takovým tempem. Pro případ oddělení části pozemku p. č. hodnota za domem č. p. hodnota a zřízení služebnosti cesty znalkyně změřila výměru oddělované části 510 m2 a tuto vynásobila zjištěnou průměrnou jednotkovou cenou na stavební parcelu 773 Kč/m2. Získala tak hodnotu oddělovaného pozemku 394 230 Kč. Pokud by tento pozemek byl přikázán spolu s pozemkem p. č. st. hodnota, bylo by nutné z důvodu zajištění přístupu zřídit věcné břemeno cesty ve prospěch zbývající části pozemku p. č. hodnota. Ocenění takové služebnosti se odvíjí od obvyklého nájemného simulovaně odvozeného jako 5 % z ceny pozemku. Výměra nezbytné plochy zatížené věcným břemenem byla dle měření znalkyně 175 m2, což při ceně 773 Kč/m2 dává obvyklou cenu 135 275 Kč, z čehož 5 % v podobě ročního užitku činí 6 763,75 Kč. Hodnota věcného břemene 150 300 Kč je dána podílem ročního užitku 6 763,75 Kč a mírou kapitalizace 4,5 %. Hodnota pozemku p. č. st. hodnota, oddělené části 510 m2 pozemku p. č. hodnota po odečtení hodnoty věcného břemene by činila 1 420 000 Kč, hodnota zbývající části pozemku p. č. hodnota a pozemků p. č. st. hodnota a p. č. hodnota byl činila 1 580 000 Kč (tj. původní cena 1 859 065 Kč po odečtení částky 394 230 Kč.

11. Ke znaleckému posudku byla tituly před jménem jméno FO rovněž vyslechnuta a uvedla: „Služebnost vedení inženýrských sítí by se v ocenění věcného břemene určitě projevila, protože pro každé umístění inženýrské sítě by muselo být spočítáno nebo vyčísleno věcné břemeno samostatně. V posudku bylo vypočteno pouze věcné břemeno příjezdu a chůze, přístupu, ale kdyby tam mělo být i věcné břemeno inženýrských sítí, tak ta cena samozřejmě vzroste. Představu o takovém cenovém nárustu z hlavy nemám. Případným rozdělením nemovitostí nedojde ke snížení její hodnoty, protože já pohlížím na odhad její hodnoty jako na největší možný užitek z nemovitosti a ten se nijak nesníží tím, že bychom to dělili. Okolní pozemky kolem domu jsou určené pro výstavbu a tak byly také oceněny. Vyhláška říká, že zastavěná plocha vedlejší stavby, daném případě stodoly, nesmí přesáhnout 100 m². To je pravda. Nicméně v mém ocenění není nikde napsáno, že by stodola byla vedena jako vedlejší stavba, ale je zahrnuta v obvyklé ceně domu, protože při oceňování se nahlíží na nemovitost podle jejího hlavního účelu užití, což je v daném případě k bydlení. I v územním plánu je pozemek určen pro bydlení, tudíž oceňujeme rodinný dům, ať je v jakémkoliv stavu, včetně jeho příslušenství a venkovních úprav. Nemovitost se oceňuje jako soubor, neoceňujeme rodinný dům zvlášť, k tomu parkovací stání, oplocení, kůlničku a přístřešky. Obvyklou cenu nemovitosti jsem nestanovila podle vyhlášky a okolní stavby jsem zahrnula do obvyklé ceny pomocí cenotvorných koeficientů. U toho rodinného domu je v posledním koeficientu K7 vyšší než jedna právě z toho důvodu, že se tam nachází ještě další stavby oproti těm porovnávaným. Koeficient je u všech vzorků stejný, protože nemají další vedlejší stavby v rozsahu jako oceňovaná nemovitost. Faktor, že zastavěná plocha stodoly je o 70 m2 větší než toho domu, nehraje při stanovení té obvyklé ceny žádnou roli, neboť účelem oceňované nemovitosti je bydlení a stodola nemá pro tuto funkci žádný význam.“ Právní a skutkové zhodnocení 12. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1, 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

13. Na základě podané žaloby a vyjádření žalovaných je zřejmé, že účastníci již nehodlají setrvávat ve spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, přičemž mezi nimi nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Podle § 1144 o. z. soud při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nejprve zkoumá, zda je možné rozdělení společné věci. V daném případě se je předmětem vypořádání několik samostatných pozemkových parcel, které je možno rozčlenit do dvou skupin. První skupinu tvoří dva lesní pozemky p. č. hodnota a hodnota a tři zemědělské pozemky p. č. hodnota, hodnota a hodnota a druhý soubor pozemků je v adresa, kde se nachází pozemky p. č. st. hodnota, p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a hodnota. Obě skupiny pozemků se nacházející v nikoliv bezprostřední vzdálenosti od sebe a nijak spolu funkčně nesouvisí. Žalobce tvrdil pouze funkční ucelenost pozemků v adresa. Se závěrem žalobce o nedělitelnosti pozemků v adresa se však soud neztotožnil. Sám žalobce v žalobě uvedl, že dům č. p. hodnota určený k bydlení je dlouhodobě neužívaný a ostatní pozemky užívá žalobce k chovu ovcí a uskladnění sena a dalších věcí. Tomu ostatně odpovídá i soudem zjištěná situace na místě samém, kdy k uskladnění sena je používána pouze stodola na pozemku p. č. st. hodnota a k celoročnímu ustájení ovcí slouží přístřešek za ní. Druhá stodola i dům je pouze skladištěm nepotřebných věcí a tyto nevykazují žádné znaky užívání či využití pro chovatelské potřeby žalobce. K tvrzení o užívání nemovitosti k výrobě a uskladnění tesařských výrobků soud nepřihlédl, když se ze strany žalobce jedná o nahodilou pracovní činnosti spadající do daleké minulosti (viz odkaz na smlouvu o dílo z roku 2018), přičemž pro soud je rozhodný stav ke dni vyhlášení rozsudku. Na základě provedeného ohledání dospěl soud k závěru, že nemovitost č. p. hodnota a přilehlá stodola nejsou dlouhodobě využívány jinak, než jako odkladiště nepotřebných věcí. Soud proto dospěl k závěru, že pozemek p. č. st. hodnota je primárně určený k bydlení a není ve funkčním celku se sousedními pozemky p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, které jsou užívány ke zcela odlišnému účelu, a to chovu ovcí. Z tohoto důvodu má soud za to, že soubor pozemků v adresa lze souborně vypořádat přikázáním jednotlivým spoluvlastníkům, přičemž takové rozdělení nemá podle znalkyně vliv na jejich hodnotu. S ohledem na faktické zemědělské užívání a chov ovcí žalobcem na pozemcích p. č. st. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota přikázal soud tyto pozemky žalobci, přičemž hodnotu pozemků znalkyně stanovila na částku 1 970 000 Kč. Podle § 1144 o. z. rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Jestliže hodnota všech nemovitostí po zaokrouhlení činí 3 710 000 Kč, je podíl žalobce 1 855 000 Kč. Pokud se mu dostalo nemovitostí v ceně 1 970 000 Kč, je povinen žalobcům zaplatit vypořádací podíl 115 000 Kč, z toho každému jednu polovinu 57 500 Kč v přiměřené lhůtě 1 měsíce.

14. K posudku na obvyklou cenu nemovitostí, který vypracovala tituly před jménem jméno FO a od kterého se odvozuje výše vypořádacího podílu, soud konstatuje, že považuje posudek za přesvědčivý, podložený a přezkoumatelný, použité vzorky považuje svým charakterem, výměrou a lokalitou za srovnatelné a nemá výhrady ani proti použitým cenotvorným koeficientům. Znalkyně rovněž správně ocenila pozemky v adresa jako stavební s ohledem na územní plán obce. Proto se soud s posudkem ztotožnil a argumenty žalovaného ohledně neocenění stodoly nacházející se na pozemku p. č. st. hodnota neshledal důvodné. Znalkyně uvedla, že pozemek oceňovala ve vztahu k jeho hlavnímu účelu, a to je bydlení. K tomu vyhledala srovnatelné nemovitosti, přičemž nelze důvodně očekávat, že v lokalitě adresa nalezne realizovaný prodej shodného domu, jehož příslušenství bude tvořit stodola. Takový vzorek znalkyně nenašla, a proto existenci stodoly zohlednila v rámci koeficientu K7, kterým jsou vyrovnávány odlišnosti jednotlivých nemovitostí. Soud shodně se znalkyní nevidí důvod, aby stodola byla oceňována jako samostatná stavba, pokud je hlavním účelem oceňované nemovitosti bydlení a podle tohoto účelu byly dohledány srovnávané nemovitosti. Odlišnost v podobě přilehlé stodoly pak byla zohledněna uvedeným koeficientem. Pokud žalobce odkázal na § 16 vyhlášky č. 441/2013 Sb., tento paragraf se vztahuje k oceňování vedlejší stavby nákladovým způsobem, avšak znalkyně tento způsob ocenění neaplikovala, ale stanovila obvyklou cenu metodou porovnávací podle § 1a vyhlášky a v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Při porovnání vzorků pak znalkyně vycházela z obecně přezkoumatelné hodnoty zastavěné plochy 103,54 m2 domu č. p. 826 ověřitelné prostým měřením v ortofotomapě dohledatelné v katastru nemovitostí. Žalovaným namítaná hodnota podsklepení 27 m2 neměla na stanovení obvyklé ceny žádný vliv, neboť se v hodnotě zastavěné plochy domu č. p. hodnota nijak neprojevila a tato hodnota byla zmíněna pouze v popisu staveb, ve kterém znalkyně demonstrovala, jak dospěla k hodnotám zastavěné plochy, obestavěného prostoru jednotlivých staveb a popsala jednotlivé konstrukce. K posudku č. hodnota soud nepřihlédl s ohledem na jeho stáří a neaktuálnost.

15. Soud při úvaze o rozdělení nemovitostí mezi účastníky také původně zvažoval, zda ponechá v souvislosti s užíváním pozemku p. č. st. hodnota jeho novému vlastníkovi také část pozemku p. č. hodnota za domem č. p. hodnota a ve prospěch zbývající části pozemku p. č. hodnota zřídí služebnost cesty, aby byl zajištěn přístup z obecní komunikace. S ohledem na výsledky ocenění, kdy shora uvedeným rozdělením pozemků mezi účastníky vznikl relativně malý vypořádací podíl vzhledem k celkové ceně nemovitostí a možnost zajištění přístupu z obecní komunikace je dána prostým přikázáním celého pozemku p. č. hodnota příslušnému spoluvlastníkovi, který skrze tento pozemek může realizovat přístup k dalším svým pozemkům, soud ke zřízení služebnosti nepřistoupil, a to i za cenu toho, že to bude znamenat menší komfort bydlení v domě č. p. hodnota, jehož příslušenství nebude tvořit žádná zahrada, ale pouze dvorek se stodolou. Přístup k opravě nemovitosti je pak zajištěn v souladu s ust. § 1021 o. z., podle kterého vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. Náklady řízení 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. v souladu s Nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Soud žádné výjimečné okolnosti významné k otázce přiznání nákladů řízení neshledal, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

17. O nákladech státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl co do základu tak, že účastníci jsou povinni zaplatit je rovným dílem. Protože o výši znalečného nebylo v době vydání rozsudku rozhodnuto, bude přesná částka vyčíslena v samostatném usnesení podle§ 155 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.