6 C 180/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované společnosti , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 b) Jméno zainteresované společnosti , IČO: IČO zainteresované společnosti sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 oba zastoupeni titul . jméno zástupce zainteresované společnosti advokátem se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: titul . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o určení vlastnického práva

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že žalobce a) je výlučným vlastníkem pozemků p. č. st. , čísla, v k. ú. , adresa, , vzniklých na základě geometrického plánu č. , hodnota, zpracovaného , jméno FO, dne 18. 10. 2023 a určení, že žalobce a) a žalobce b) jsou každý v rozsahu ½ spoluvlastníky pozemků p. č. , čísla, v k. ú. , adresa, , vzniklých na základě geometrického plánu č. , hodnota, zpracovaného , jméno FO, dne 18. 10. 2023.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 50 800,80 Kč k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdili, že výměra dotčených pozemků p. č. , čísla, se změnila v důsledku geometrického plánu vypracovaného na žádost žalovaného, který určil jiné hranice pozemků, ač do té doby žalovaný nečinil jakékoliv kroky, aby zpochybnil hranice stávajících pozemků. Na základě geometrického plánu došlo v katastru nemovitostí k opravě chyby v katastrálním operátu, čímž se výměra pozemků ve vlastnictví žalobců a) a b) zmenšila a došlo k navýšení výměry pozemků ve vlastnictví žalovaného. Žalobce a) dle řádné kupní smlouvy a v souladu s geometrickým plánem odkoupil do žalobce b) pozemky v dobré víře v jejich plné výměře, na těchto hospodařil, postavil a kolaudoval zemědělské budovy a tyto pozemky zařadil do transformačních podílů. Část pozemků pod budovami družstva vlastnil žalobce b) od 60. let minulého století, kdy tyto přešly z původního vlastníka , právnická osoba, na obec a ta se stala řádným a poctivým vlastníkem. Dne 11. 12. 2015 pak došlo k uzavření kupní smlouvy mezi družstvem a obcí , adresa, a žalobce a) se stal vlastníkem pozemků pod svými budovami, postavenými v období let 1988 – 1990, které stály na cizím pozemku. V rámci předmětné kupní smlouvy šlo o pozemky p. č. st. , čísla, a v rozsahu jedné poloviny o pozemek p. č. , číslo, , vše k. ú. , adresa, . Žalobce a) jednal vždy v dobré víře nejen v zápis do katastru, tedy do veřejného rejstříku, ale má k dispozici nabývací tituly, kolaudace a geometrické plány, které jednoznačně prokazují, že pozemky byly v jejím vlastnictví ve výměrách uvedených ve smlouvě i v plánech a zapsaných v katastru nemovitostí. V roce 2015, kdy došlo k převodu vlastnictví, byly výměry předmětných pozemků neustále stejné jako v roce 1995 i dříve, jak vyplývá z LV a geometrických plánů. Více jak 25 let nikdo nezpochybnil ani vlastnictví ani výměry pozemků, přitom bylo zpracováváno několik geometrických plánů předmětných pozemků, vše bylo evidováno v katastru nemovitosti. Do doby nesprávného rozhodnutí katastrálního úřadu o opravě chyby v operátu drželi žalobci předmětné nemovitosti ve svém vlastnictví v hranicích a ploše uvedené v katastru nemovitostí. Jednalo se o poctivou držbu, v důsledku které žalobci předmětné části pozemků žalovaného vydrželi.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že do 31. 12. 1991 se pozemek ve vlastnictví státu nemohl stát předmětem vydržení a vydržecí doba mohla běžet až od 1. 1. 1992. Žalobce a) pozemky nabyl kupní smlouvou ze dne 11. 12. 2015 obce , adresa, . Součástí uzavřené kupní smlouvy byl GP č. , hodnota, , který v podstatě vytvořil pozemek p. č. , číslo, , jehož ideální ½ byla prodána žalobci a). Další převáděné pozemky p. č. st. , čísla, tvoří základ této žaloby. Do okamžiku převodu je tak nutné zkoumat, zda obec byla v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem, že jí nárokované části pozemků patří. Geometrický plán č. , hodnota, ze dne 16.dubna 1989 vyhotovený , právnická osoba, ukázal, že průběh hranice pozemků pod stavbami na p. č. , hodnota, je jiný, než zapsaný v katastru. Vzhledem k tomu, že účelem tohoto GP bylo zaměření novostavby posklizňové haly pro žalobce a) nacházející se na pozemcích obce Pěřimov, musela mít již tehdy obec pochybnosti o průběhu hranice. To, že tuto skutečnost nikdo neřešil, nemůže být k tíži žalovaného, který v té době neměl reálné dispoziční právo k pozemkům a nikdo ho o tom nemusel ani informovat. Další geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený , právnická osoba, ze dne 8. 2. 1995 ukazuje vzhledem ke stavbám, v jakém nepořádku byla evidence nemovitostí, neboť prakticky ani jedna ze staveb žalobce nebyla správně polohopisně určena a zanesena do katastru nemovitostí. Účelem GP bylo zaměření střediska rostlinné výroby žalobce a). Ani tato skutečnost nevedla družstvo, potažmo obec, aby se zaměřily na podrobnější zkoumání vlastnických vztahů, ačkoli na základě tohoto GP tak měli učinit, neboť GP založil jasnou pochybnost o průběhu vlastnických hranic v dané lokalitě. Dalším důkazem vyvracející dobrou víru žalobců jsou opakovaná jednání se žalovaným z let 2015-2017, s doporučením, aby si žalovaný nechal pozemky vyměřit. V protokolu o předání pozemků právním předchůdcům žalovaného se konstatuje, že hranice pozemků byly po vzájemné dohodě určeny pouze orientačně. Již z této formulace vyplývá, že jejich tehdejší uživatel si nebyl jistý přesnými hranicemi pozemků. Pokud se postupem času stal uživatel jejich majitelem a neprovedl žádné jejich další vytýčení, nemohl se v dobré víře spoléhat na to, že hranice pozemků jsou jisté. Z tohoto se dá usuzovat, že žalobci již tehdy měli vážnou pochybnost o průběhu vlastnických hranic, a že tedy nebyly ohledně této skutečnosti v dobré víře. Žalobce a) se nachází v situaci, kdy pro řádnou držbu by mohl předpoklady splňovat teprve od roku 2015, kdy mu svědčí právní titul, nicméně ani tak nemohla být završena 10 letá lhůta a nebyla naplněna ani podmínka nepřetržité dobré víry vzhledem ke všem okolnostem. Z tohoto právního titulu je žaloba nedůvodná. Žalobci a) ani nesvědčí tzv. mimořádné vydržení, neboť v letech 2015-2017 vyzývala žalovaného k vyměření vlastnických hranic pozemků, tj. nebyl v dobré víře o jejich průběhu a navíc mimořádné vydržení co do 20 leté, resp. 25 leté lhůty se mohlo završit dle přechodných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. nejdříve k 1. 1. 2019. Tato podmínka splněna rovněž nebyla mj. v důsledku jednání o vyměření vlastnických hranic v letech 2015-2017 a absence dobré víry obce , adresa, . Obec , adresa, nebyla v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem od roku 1994 a pokud by soud o tomto závěru nebyl přesvědčen, pak žalovaný namítá, že teoreticky by do úvahy mohlo přijít završení vydržení před uzavřením kupní smlouvy v roce 2015 mezi ní a žalobcem a) (právní titul od 1.1.1992) a tudíž by se musel uplatnit závěr, že žalobce a) by v tomto sporu nebyl aktivně legitimován. Obec užívala pozemky již od 60. let minulého století a pronajímala je družstvu, které na nich hospodařilo. Do roku 2015, kdy byla obec jediným a výlučným majitelem pozemků, se ze strany žalobce b) jednalo toliko a pouze o tzv. knihovní držbu. Po celou dobu, ostatně, jak uvádí žalobce 1) v doplnění, tj. od 60. let minulého století, užívá fakticky předmětné nemovitosti žalobce a). Tehdejší vlastník – žalobce b) tak vůbec nevěděl, kde leží skutečné hranice a kde procházejí. Nemohl tak o to více být v dobré víře, že mu nyní nárokované pozemky patří. Vydržecí doba tak vůči žalobci b) nepočala vůbec běžet.

3. Z obsahu podané žaloby je zřejmé, že žalobci se cítí být ve svém vlastnickém právu dotčeni chybným zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného (§ 986 o. z.). Proto je dán naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. spočívající uvedení stavu zapsaného v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy.

5. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , je doloženo, že žalobce a) je výlučným vlastníkem pozemků mimo jiné p. č. st. , číslo, (výměra 111 m2), p. č. st. , číslo, (výměra 623 m2) a p. č. st. , číslo, (výměra 403 m2) v katastrálním území , adresa, , na nichž se nachází stavby bez č. p. / č. e.

6. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , je doloženo, že žalobci a) a b) jsou v rozsahu každý ½ podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , číslo, (výměra 3 409 m2) v katastrálním území , adresa, .

7. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , je doloženo, že jako vlastník pozemků p. č. , čísla, v katastrálním území , adresa, je zapsán žalovaný.

8. Administrativní dohodou o převodu správy národního majetku ze dne 30. 11. 1960 převzal , MNV [adresa], od STS , adresa, mimo jiné pozemek č. kat. , číslo, .

9. Dne 1. 7. 1985 vydal ONV , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, stavební povolení k výstavbě víceúčelové haly v , adresa, na pozemku p. č. , číslo, .

10. Rozhodnutím MěÚ , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne 30. 10. 1991 bylo vydáno dodatečné povolení stavby „Výrobny poživatin na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (vytvořena odměřením z parcel p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – vlastník p. , jméno FO, , bytem , adresa, 4). V záhlaví rozhodnutí jsou ZD , adresa, a , právnická osoba, , adresa, označeni jako účastníci řízení. V odůvodnění je uvedeno, že přístavba elektrorozvodny a strojovny chlazení byla provedena bez řádného stavebního povolení. Vlastnické vztahy k pozemku má paní , jméno FO, , která dala jako zákonná manželka zemřelého vlastníka písemný souhlas s odprodejem pozemku.

11. Kupní smlouvou ze dne 11. 12. 2015 žalobce b) jako prodávající prodal žalobci a) jako kupujícímu pozemky p. č. st. , čísla, a polovinu pozemku p. č. , číslo, , nově vzniklých na základě geometrického plánu č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Uvedený geometrický plán neobsahuje žádné kóty a vzdálenosti ve vztahu k hranici mezi pozemky p. č. , čísla, , neboť primárně sloužil k oddělení nově vzniklého pozemku p. č. , číslo, , který zůstal ve vlastnictví obce. Dále je v GP zakreslen pozemek p. č. , číslo, .

12. Oznámením , katastrální úřad, ze dne 19. 11. 2020 o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí bylo žalobcům i žalovanému sděleno, že byla provedena oprava geometrického a polohového určení pozemků p. č. st- , čísla, . Chyba byl způsobena zřejmým omylem a je popsána v přiloženém souboru.

13. Rozhodnutím , katastrální úřad, , ze dne 8. 4. 2021, č. j. , číslo, , nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce a) s opravou chyby v katastrálním operátu, neboť se jedná o chybu způsobenou zřejmým omylem při zobrazení předmětných nemovitostí v katastrální mapě. Rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu , adresa, č. j. , číslo, bylo rozhodnutí KÚ , adresa, změněno za účelem jeho zpřesnění, které však neovlivnilo podstatu nepadaného rozhodnutí.

14. Kupní smlouvou ze dne 21. 11. 1958 prodal , jméno FO, STS , adresa, jako kupujícímu díl parcely č. , hodnota, označený v plánu jako díl „A“, část parcely č. , hodnota, označenou v plánu jako č. kat. , číslo, a parcelu č. kat. , číslo, v celkové výměře 83 arů a 68 m2. Nově vyměřené pozemky byly specifikovány v geometrickém plánu č. , hodnota, ze dne 29. 9. 1958.

15. Podle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 7. 5. 1985 zhotoveného pro zaměření novostavby posklizňové haly došlo k zaměření nové parcely č. , hodnota, , na které se měla hala nacházet. Z plánu je zřejmé, že z původní parcely č. , čísla, byla odňata část o výměře 1 263 m2. Z původního pozemku PK č. , číslo, byla odňata část „a“ o výměře 752 m2, z pozemku PK č. , číslo, byla odňata „b“ o výměře 111 m2 a část „c“ o výměře 400 m2. Z nákresu je dále patrné, že původní hranice mezi pozemky p. č. , čísla, není souběžná s novou hranicí pozemku p. č. , hodnota, , která vymezuje plánovanou stavbu haly, nýbrž původně se nacházela uvnitř nově vymezeného pozemku. Na GP je poznámka, že nové hranice byly v terénu označeny stavbou.

16. Podle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 27. 4. 1988 zhotoveného pro zaměření staveb v extraviánu došlo k zaměření nové parcely č. , hodnota, . Z plánu je zřejmé, že nová parcela č. , hodnota, o výměře 1 610 m2 vznikla z původní parcely č. , hodnota, (díl „a“ o výměře 500 m2), č. , číslo, (díl „b“ o výměře 443 m2), č. , hodnota, (díl „c“ o výměře 214 m2), p. č. , hodnota, (díl „d“ o výměře 175 m2) a p. č. , hodnota, (díl „e“ o výměře 278 m2). Z nákresu je patrné, že původní hranice mezi pozemky p. č. , čísla, není souběžná s novou hranicí pozemku p. č. , hodnota, , která vymezuje stávající stavbu haly, nýbrž původně se nacházela uvnitř pozemku, na které je stavba postavena. Rovněž hranice mezi pozemky p. č. , čísla, probíhá mezi pozemky p. č. , hodnota, se znatelným odstupem od rohů nově vzniklých pozemků a nikoliv souběžně s vnějšími hranicemi postavených budov. Na GP je poznámka, že nové hranice byly v terénu označeny stavbou.

17. Podle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 23. 11. 1994 zhotoveného pro zaměření střediska RV na pozemcích p. č. , čísla, došlo k novému zaměření stávajících pozemků s tím, že nové hranice byly v terénu označeny stavbou a sloupky plotu. Pozemek p. č. , hodnota, byl nově rozdělen na pozemky p. č. , čísla, , přičemž původní hranice pozemku se posunula jihozápadním směrem. Stejně tak došlo k posunu původní hranice pozemku p. č. , hodnota, , který se nově rozdělil na pozemky p. č. , čísla, . Hranice pozemku p. č. , hodnota, se naopak posunuly severovýchodním směrem a pozemek je nově rozdělen na p. č. , čísla, . Hranice mezi nově vzniklými pozemky p. č. , čísla, podle tohoto plánu nacházela mezi pozemky p. č. , čísla, tak, že byla přímým prodloužením severovýchodní hranice pozemku , čísla, , jinými slovy počínala a končila v rozích postavených budov a nebyl tak patrný žádný odskok.

18. Nájemní smlouvou ze dne 1. 7. 2003 se žalobce a) jako nájemce a žalobce b) jako pronajímatel dohodli na pronájmu pozemků p. č. st. , čísla, včetně objektů na nich umístěných, dále pozemků p. č. , čísla, , a to na dobu neurčitou. Ve smlouvě je uvedeno, že nemovitosti jsou nájemci známy, neboť je již užívá.

19. V protokolu o předání pozemků ze dne 4. 2. 1997 uzavřené mezi žalobkyní a) jako nájemcem a , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jako vlastníky je uveden soupis pozemků, které jsou předmětem nájmu, přičemž ve smlouvě je poznámka, že hranice pozemků byly prozatím po vzájemné dohodě určeny pouze orientačně. Mezi pronajatými pozemky jsou mimo jiné uvedeny tyto: , čísla, .

20. Z fotografií vyplývá, že areál v , adresa, je oplocen, uvnitř areálu žádné oplocení či viditelné hranice jednotlivých pozemků nejsou patrné.

21. Podle zápisu ze schůze zastupitelstva žalobce b) byl dne 18. 4. 1996 mimo jiné projednán dopis , jméno FO, , který upozornil na pronájem pozemků ve vlastnictví obce místnímu ZD. Závěr je takový, že to bude prozkoumáno a zaujato stanovisko v dalších jednáních. Dne 12. 1. 2000 bylo rozhodnuto, že se provede zaměření pozemků pod dílnami a kancelářemi bývalého JZD , adresa, . Na jednání 16. 3. 2000 byla řešena žádost na odkoupení pozemku od brány vstupu po kancelář v areálu JZD. Dne 6. 4. 2000 seznámil p. , jméno FO, zastupitelstvo s vyšlým majetkem obce v areálu ZD , adresa, , kanceláře a staré dílny s přilehlými pozemky a jejich hodnotou. Je třeba je geometricky zaměřit a zakreslit, směnit a vykoupit. Dne 10. 5. 2000 je uvedeno, že majetek v areálu ZD , adresa, je již vedený jako majetek obce. Dne 13. 6. 2002 je zapsáno, že bude zrušena nájemní smlouva se ZD , adresa, – dílny a udělá se smlouva s Jiroušem, který si dílny pronajímá a platí nájem družstvu, které není vlastníkem. Také dne 18. 7. 2002 je zápis o tom, že bude vypovězena nájemní smlouva se ZD , adresa, o pronájmu dílen. Dne 11. 9. 2002 byl odsouhlasen prodej teletníku. Dne 4. 4. 2003 zastupitelstvo projednalo nájemní smlouvu se ZD a odsouhlasilo výpověď smlouvy.

22. Oznámením ze dne 19. 5. 1992 žalobce b) podal podle z. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, návrh na zápis nemovitých věcí do evidence nemovitostí s tím, že potřebné doklady bude dodávat postupně. V prohlášení ze dne 1. 3. 2000 žalobce b) jako osoba, která nabyla vlastnické právo podle § 1 z. č. 172/1991 Sb. uvedla, že do jejího vlastnictví přešel mimo jiné pozemek p. č. st. , čísla, .

23. Nájemní smlouvou ze dne 3. 1. 1996 pronajala , jméno FO, žalobci a) mimo jiné pozemky p. č. , čísla, (manipulační plocha střediska , adresa, ).

24. Podle obchodního rejstříku je žalobce a) v rejstříku zapsán od 7. 12. 1953 ve formě družstva.25. , jméno FO, jako starosta žalobce b) při své výpovědi uvedl: Na pozemcích hospodařilo zemědělské družstvo , adresa, . Jednou nám byla doručena výzva, že se máme dostavit na schůzku, neboť došlo k vyměření. Vyměření už bylo hotové a byli jsme seznámeni, že se hranice posunula. K zaměření jsme přizváni nebyli, na naše dotazy nám byl předložen nákres, který jsem jako starosta nepodepsal. Následně proběhla jednání s žalovaným, ale bez výsledku. Pozemky z větší části užívalo zemědělské družstvo, nikdo jiný tam nebyl. Jeden pozemek máme s družstvem společný, protože užíváme pozemek na druhé straně a pozemek potřebujeme, abychom se dostali na svůj. V rámci statku fungovalo jenom zemědělské družstvo. Areál z přední části byl oplocený, zezadu si nejsem jistý, protože po povodních docházelo k nějakým pádům plotu a tak. Zda byl celý areál oplocený se říct nedá. Co se týče pozemků v rámci areálu, tak jsme jako obec z katastrální mapy věděli, komu který pozemek patří, protože už z předchozího zastupitelstva za bývalé starostky , jméno FO, tam docházelo k rekonstrukci, takže tyto věci musely být vyřešeny ohledně dotací. Náš prostřední pozemek má pronajatý autoservis , Anonymizováno, . Před mým nástupem obec prodala nějakou část pozemků družstvu, víc o tom nevím. Haly v areálu se stavěly, když jsem byl ještě školák, takže asi 1987, 1986 Na nově vyměřené cestě nám určitě paní geodetka neukazovala, že by tam byly geodetické značky, jak se posouvala nová hranice. Poprvé jsem se o nesouladu hranic dozvěděl na základě výzvy pana , jméno FO, , abychom se dostavili k jednání, to bylo asi v roce 2019 někde z jara. Z naší strany pochybnosti nebyly. Když jsme přijeli na tu schůzku, tak paní geodetka vytáhla papír a řekla, tady je původní hranice a tady je nově vyměřená hranice. , jméno FO, si chtěl ucelovat asi pozemky. Předtím jsem s žalovaným nejednal, poprvé jsem ho poznal až na tomto jednání. , jméno FO, jako předchozí starostka s ním asi jednala. Žalovaný nebyl na našem zastupitelstvu za 4 předchozí roky, co jsem na obci. Funkci starosty vykonávám od volebního období podzim 2018, členem zastupitelstva jsem byl 4 roky, od roku 2014. Na zastupitelstvu jsme nikdy neprobírali žádné nejasnosti ohledně hranic. Majetek se na zastupitelstvu také neprobíral. Moje vzdělání je střední bez maturity, odbornost v oblasti geodézie či zeměměřičství nemám.26. , jméno FO, jako bývalá starostka žalobce b) v letech 2002 až 2016 vypověděla: Pozemky přešly z národního výboru na obec. Obec měla nájemní smlouvu a družstvo nájem řádně platilo. Potom se v zastupitelstvu dohodlo, že nějaké ty pozemky prodáme. Pozemky k prodeji se oddělily od toho, co jsme si chtěli nechat a co chceme prodat a na to byl udělaný geometrický plán. Záměr prodeje byl vyvěšen na stránkách obce a na úřední desce. Jediný zájemce o koupi bylo zemědělské družstvo. Když byla celá záležitost zaplombovaná na katastru, přišel žalovaný a dožadoval se toho, abych všechno zrušila, že to chce koupit on. Řekla jsem mu, že už to není možné, jednak, že se nepřihlásil v zákonné době a jednak, že máme všechno zaplacené, pozemky jsou zaplombované. Žalovaný povídal, že si sežene právníka a že si to zařídí na geodézii sám. Prodali jsme všechno v dobré víře, že to prostě tak je, že to prostě všechno souhlasí. Ty pozemky obec vlastnila, předtím to vlastnil národní výbor, nic se s tím nedělo, všechno bylo v klidu a v pohodě. Areál je od prodeje pana , jméno FO, a částečně od pana , jméno FO, ucelený, zpočátku využívaný jako traktorová stanice. Potom tam družstvo postavilo nějaký svoje budovy, posklizňovou halu, nějakou budovu pro topení. Obec pozemky pronajímala a užívala tak, že si nechala starou budovu dílen traktorové stanice, tu zrekonstruovala a v současné době tam je autodílna, kterou obec pronajímá. U vyměřování geometrického plánu před prodejem pozemků družstvu jsem nebyla. Když potom přišel geometrický plán, tak jsme si ho prostudovali a tu výměru, kterou jsme chtěli prodat, jsme prodali. O žádných geodetických značkách v areálu nevím, hranice jsem v terénu neověřovali, spolehli jsme se na správnost geometrického plánu. V areálu nebyly jednotlivé pozemky vymezeny, byly jako celek. O pochybnostech ohledně stavby hal a hranic pozemků jsem se dozvěděla asi loňský rok, kdy mi to řekl syn, který je v zastupitelstvu. Do roku 2015, kdy se prodávaly pozemky družstvu, žádné plány neviděla. Žádná část areálu se restituentům nevracela, nikdo jiný o nic nežádal. Vzdělání z oboru zeměměřičství nemám. Ze strany žalovaného nebyly nikdy žádné námitky ani stížnosti k zaměření hranic nebo tvrzení, že by tam hranice byly jinak. Když jsme prodávali pozemky, tak realitní kancelář získala informace na základě geometrického plánu, který jsme jim předali my jako obec. Jako starostka ani zastupitelstvo jsme neměli od geodetů žádné informace o tom, že by hranice byly v nepořádku, že jsou někde jinde. V době, když byly pozemky traktorové stanice, je tato získala kupní smlouvu pod pana , jméno FO, . Pak to přešlo na národní výbor a když potom zaniknul národní výbor, přešlo to na obec. Ve stejném rozsahu jako to měl národní výbor, nebyly tam žádné změny, bylo stále ve stejné výměře. A bylo to takto zapsané v katastru. Tenkrát, když se to zapisovalo do majetku obce, tak jsme si na to nechali udělat geometrické plány a podle toho to bylo zapsané do majetku obce i do katastru nemovitostí. Jako obec jsme vlastnictví měli od roku 1990, kdy to na nás přešlo z toho národního výboru. Získali jsme to bezúplatně. Nájemní smlouvy jsem podepisovala s družstvem a týkaly se těch pozemků, kde vlastně stály budovy a část nádvoří. Tu smlouvu zřejmě dělal můj předchůdce pan , jméno FO, . Já jsem za svého působení nájemní smlouvy nesepisovala, to byla stále stejná smlouva. Kupní smlouvu sepisovala realitka. Realitka od nás dostala pokyny, které všechny byly na základě geometrického plánu, ve stejných hranicích. Neměli jsme žádné pochybnosti, ani družstvo, že by ty hranice byly jiné nebo plochy jiné. Prodej schvalovalo zastupitelstvo. Cena byla stanovena za metry. Dle geometrického plánu byly stanoveny metry. Poté, co obec získala dotyčné pozemky od místního národního výrobu, tak žádné vytyčení hranic neproběhlo.

27. Svědek , jméno FO, , otec žalovaného, uvedl: Mohu dosvědčit, že v roce 1978 jsem se přiženil po úmrtí tchána , jméno FO, a v roce 1991 jsem při jednání s JZD zastupoval majitelky jakožto manžel jedné z majitelek. Ohledně využití celého toho areálu mohu bezpečně říci, že celý areál původně vlastnil můj tchán , jméno FO, a nějakou transakcí došlo částečně k vyčlenění plochy pro traktorku. Po celou dobu, co je mi známo, byl areál v užití JZD. Když jsem zastupoval svou ženu a její sestry jakožto majitelky pozemků v dotyčném areálu, tak vždy bylo jednáno pouze se zástupci JZD, nikdy nebylo jednáno s obcí. Obec do tohoto jednání nikdy nevstoupila. Takže já jsem žil v domnění, že areál, byť je doposud oplocen, je v užívání JZD. Nikdy jsem neviděl, že by hranice byly zpochybněny. Naopak patníky , adresa, , tak sousedovy kameny s křížkem, vždy to bylo ctěno. Při vyměřování hranice historické jsem nenabyl nikdy pochybnost, vždy vše souhlasilo. Poprvé do toho vstoupil obecní úřad při vyměřování geodézií , adresa, v roce 2019. Tam jsme se sešli všichni, starosta, předseda družstva, abychom se seznámili s hranicemi, který byly historicky vyměřeny. Jestli proběhlo něco dalšího, tak předpokládám, že to bylo papírově, protože v terénu jsme nikdy u žádného vyměřování nebyly. Areál jako celek je oplocen. Geodetické značky jsou v areálu od roku 2019 a byli jsme s nimi seznámeni včetně zástupců obecního úřadu i JZD. Jsou tam teď značky v zemi. (Pozn. soudu - svědek ukázal na listině č. l. 102 p. v., kde jsou tři geodetické značky vytyčené geodézií , adresa, v roce 2019 – body č. , hodnota, ). Před tím tam nebyly, může jich tam být i více. Původně celý areál patřil , jméno FO, , narozenému , Anonymizováno, . Kdo ho vlastnil potom, mi není známo, vždycky jsem jednal pouze s JZD, nikdy jsem jako nejednal s obcí. JZD vystupovalo jako uživatel pozemků v celém areálu, z nichž část stále patřila (přestože byl areál jako celek oplocen) , jméno FO, . Družstvo vždy užívalo areál celý. Pozemek p. č. , hodnota, užívalo družstvo, byla tam hliníková hala, která se zbortila. Haly v areálu byly postaveny na zčásti na cizím pozemku, který patřil mému tchánovi, nikoliv na pozemku JZD. Divím se tomu, že mohlo dojít ke stavebnímu povolení. Předpokládám, že když se dělají nějaký plány nebo tak, že to muselo družstvo vědět, že se nejedná o jejich pozemek. Ale velmi dobře to věděl třeba i finanční úřad po roce 1989. V areálu včetně manipulačních ploch jezdily traktory, byla tam činnost strojů, skutečně stoprocentní činnost JZD. Bylo to tak po celou dobu. Byla tam posklizňová hala, hučel větrák, to tam běželo stále. Stroje tam byly celoročně.

28. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

29. Podle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

30. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

31. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

32. Podle § 987 o. z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

33. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

34. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

35. Podle § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

36. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

37. V řízení bylo kupní smlouvou ze dne 11. 12. 2015 (bod 11. odůvodnění) prokázáno, že žalobce a) nabyl jako kupující od žalobce b) pozemky p. č. st. , čísla, a polovinu pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , které bezprostředně sousedí s pozemky p. č. st. , čísla, v k. ú. , adresa, , vyobrazené na GP , hodnota, , které jsou předmětem žaloby. Tato nabývací smlouva představuje zdánlivý (putativní) právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by toto náleželo převodci. Protože však k uzavření kupní smlouvy došlo v roce 2015, nemohla být ze strany žalobce a) splněna vydržecí doba 10 let podle § 1091 odst. 2 o. z. Podle § 1092 o. z. lze do vydržecí doby započíst i dobu řádné a poctivé držby žalobce b). Ten nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě § 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Účinnost zákona nastala 24. 5. 1991 a tento den vzniklo žalobci b) vlastnické právo ze zákona. Z provedených důkazů však nevyplynulo, že by se žalobce b) stal řádným a poctivým držitelem pozemků, které jsou předmětem žaloby, a to ani pozemků p. č. , čísla, , jejichž vydržení v rozsahu ½ si žalobce b) nárokuje sám. Jak bylo zjištěno, historicky vznikl areál tak, že z role ve vlastnictví , jméno FO, p. č. , hodnota, byl oddělen pozemek p. č. , číslo, a tento nový pozemek byl prodán STS , adresa, (viz bod 14. odůvodnění) a vytvořil základ oploceného areálu, který však částečně i nadále tvořil pozemek ve vlastnictví , jméno FO, sahající až k cestě p. č. , číslo, . Z provedených důkazů nebylo žádným způsobem zjištěno, že by se žalobce b) současně s pozemky nabytými na základě zákona č. 172/1991 Sb. chopil současně i držby pozemků, které jsou předmětem žaloby. Jednak žalobce b) sám pozemky fakticky neužíval, neboť v areálu hospodařil po celou dobu žalobce a) a rovněž nebylo zjištěno, že by hranice mezi pozemkem p. č. , čísla, ve vlastnictví p. , jméno FO, a jeho právních nástupců (nyní žalovaného) a pozemkem p. č. , čísla, ve vlastnictví žalobce b) byly v areálu nějakým způsobem vytyčeny či byly představiteli obce ukázány. Bývalá starostka p. , jméno FO, k tomu uvedla, že v areálu žádné geodetické značky nebyly, žádného geodetického vyměřování se nezúčastnili ani sami neprovedli žádné zaměření svých pozemků. Plot oddělující předmětné pozemky uprostřed areálu rovněž nebyl a ze zápisu o předání nemovitostí restituentům (bod 20. odůvodnění) vyplývá, že hranice pozemků byly stanoveny pouze orientačně. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že na straně žalobce b) chybí konkrétní představa o průběhu hranic mezi pozemky v předmětném areálu, přičemž absence vědomosti žalobce b) o průběhu hranice v terénu vylučuje, aby obec mohla být v omluvitelném omylu, že se hranice jejího pozemku nachází částečně na pozemku žalovaného. Protože hranice mezi pozemky v areálu nebyly v terénu nijak zřetelné a žalobce b) neprokázal, že by při přechodu pozemku do jeho vlastnictví 24. 5. 1991 učinil nějaké úkony k ověření pozemkové hranice či ho někdo způsobem nevyvolávajícím pochybnosti o proběhu hranic v terénu informoval, vylučuje pochybnost o průběhu hranice v areálu dobrou víru žalobce b), že mu patří i část pozemku žalovaného. Tím je vyloučeno, aby obec byla v dobré víře, že ji náleží i část pozemků p. č. , čísla, ve vlastnictví žalovaného. K tomu soud doplňuje, že žalobce b) nebyl pouhým knihovním vlastníkem dotčených pozemků (zejména p. č. , číslo, , neboť tento pronajímal (viz bod 19. odůvodnění) a jednal o nich v rámci zastupitelstva (viz bod 22. odůvodnění). Držba pozemků p. č. , čísla, ze strany žalobce b) proto mohla být naplněna prostřednictvím detentora v podobě žalobce a) jako nájemce. Soud proto ohledně pozemků p. č. , čísla, a p. č. st. , číslo, žalobu zamítl. Rovněž žalobce a) z důvodu neprokázané znalosti hranice v terénu nemohl být od počátku své držby na základě kupní smlouvy z 11. 12. 2015 v dobré víře, že mu patří část pozemku žalovaného a navíc si ani nemůže započítat dobu držby svého předchůdce, protože ten neměl řádnou a poctivou držbu.

38. Ohledně pozemku p. č. , číslo, bylo v řízení prokázáno, že tento pozemek nebyl součástí kupní smlouvy ze dne 11. 12. 2015, proto chybí právní důvod, na základě kterého by žalobce a) mohl být v omluvitelném omylu, že mu patří vlastnické právo k danému pozemku. Ostatně p. , jméno FO, k tomu uvedl, že o tento pozemek družstvo nikdy nemělo zájem. Soud proto zamítl žalobu i ohledně tohoto pozemku, neboť nebyly naplněny podmínky vydržení podle § 1090 odst. 1 o. z. v podobě existence právního důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci.

39. K pozemkům p. č. st. , čísla, bylo v rámci dokazování zjištěno, že se tyto nachází pod halami, které v minulosti postavil žalobce a) na pozemcích původně evidovaných pod p. č. st. , čísla, a které jsou jeho vlastnictví. Uvedené pozemky (nyní p. č. st. , čísla, ) byly předmětem nájmu dle smlouvy ze dne 1. 7. 2003 (viz bod 19. odůvodnění). Zásadní pro posouzení otázky vydržení žalobce a) ohledně těchto pozemků je podle § 1089 odst. 1 o. z. jeho poctivá držba, protože v případě neprokázání poctivé držby si žalobce a) nemůže započítat držbu svého předchůdce. Z GP č. , hodnota, z roku 1985 ohledně stavby posklizňové haly na pozemku p. č. st. , číslo, (viz bod 16. odůvodnění) lze dovodit, že hala byla zčásti postavena na pozemku PK č. , číslo, ve vlastnictví MNV , adresa, (viz dohoda o převodu z roku 1960 pod bodem 8. odůvodnění) a zčásti také na pozemku PK č. , číslo, (část „b“ o výměře 111 m2 a část „c“ o výměře 400 m2) ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného. O tom ostatně hovořil svědek , jméno FO, , které upozorňoval na skutečnost, že stavby byly postaveny na cizím pozemku. Ačkoliv je nepopiratelné, že halu následně užíval žalobce a), čímž je doložena jeho držba pozemku pod halou, absentuje poctivost této držby, protože žalobce a) nemohl být z objektivně přesvědčivého důvodu v dobré víře, že mu náleží právo k pozemku po celou halou definovaného obvodovými zdmi. Z geometrického plánu se podává, že tento byl vypracován pro účely výstavby nové haly a žalobce a) jako stavitel s ním tedy musel být seznámena, případně jako účastník stavebního řízení měl příležitost se s ním seznámit. Po jeho nahlédnutí pak musel mít žalobce a) i jako laik bez zeměměřických znalostí jednoznačnou povědomost o tom, že pozemky pod halou zčásti označené jako „b“ a „c“ patří právnímu předchůdci žalovaného. S touto vědomostí se proto nemohl v roce 2015 stát poctivým držitelem pozemku v žalobě definovaného jako p. č. st. , číslo, a soud v této části žalobu zamítl, aniž s ohledem na výše uvedené zkoumal držbu předchůdce za účelem případného započtení vydržecí doby. Soud podotýká, že je nutno zkoumat vědomost žalobce a) jako právnické osoby, která kontinuálně existuje ve formě družstva již od 7. 12. 1953. Není proto rozhodné, že současný předseda představenstva p. , jméno FO, v této době ještě představitelem družstva nebyl a nemusel být s daným GP seznámen.

40. Z GP č. , hodnota, z roku 1988 zhotoveného pro zaměření staveb v extraviánu lze i laickým pohledem dovodit, že část pozemku pod halou, která se dnes označeného jako p. č. st. , číslo, nově vznikl také z pozemku p. č. , číslo, (díl „d“ o výměře 175 m2). Jako nový nabyvatel pozemku tehdy označeného jako p. č. , hodnota, je označeno družstvo, který tedy muselo být s GP seznámeno, nebo si alespoň muselo být vědomo jeho existence. Tím je podle soudu doložena vědomost družstva o tom, že hala na pozemku p. č. , hodnota, leží rovněž na cizím pozemku ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného. Stejně tak se z GP dá dovodit průběh hranice mezi pozemky p. č. , čísla, mezi halami stojícími na pozemcích p. č. , hodnota, . Tato hranice nespojovala krajní rohy pozemků p. č. , hodnota, , nebyla tedy průběžná s obvodem hranice haly, nýbrž tvořila výstupek mezi halami, jak to koresponduje se současným geodetickým zaměřením provedeného v rámci opravy chyb v katastrálním operátu. Z uvedeného GP opět vyplývá, že si žalobce a) musel být vědom skutečnosti, že pozemek pod halou v žalobě označený jako p. č. st. , číslo, i pozemek mezi halami p. č. , číslo, byl původně ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného. Při absenci jakékoliv kupní či jiné převodní smlouvy proto nemohl být žalobce a) v dobré víře, že na něj bylo smlouvou z roku 2015 převedeno vlastnické právo k celému pozemku pod halou a mezi halami, byť držba těchto pozemků ze strany žalobce a) nebyla v důsledku vlastnictví a užívání hal sporná. Nejedná se však o držbu poctivou, proto soud žalobu zamítl i ohledně pozemků p. č. st. , čísla, , aniž s ohledem na výše uvedené zkoumal držbu předchůdce za účelem případného započtení vydržecí doby.

41. K omluvitelnému přesvědčení družstva o správném průběhu hranice ohledně hal podle soudu nemohlo na základě předchozích skutečností dojít ani na základě GP z roku 1994 (viz bod 17. odůvodnění). Ten sice uvádí, že nové hranice byly v terénu označeny stavbami a plotem, přičemž zakládá průběh nových hranic tak, jak byly definovány až do rozhodnutí o opravě operátu z roku 2021, ovšem s historickou znalostí družstva o předchozím průběhu výstavby, kdy zcela evidentně bylo stavěno na cizím pozemku, nemohly být pochybnosti družstva, byť jako laika v oblasti geodezie, zcela zahlazeny, a to zejména z důvodu absence jakéhokoliv právního titulu, kterým by byly cizí pozemky pod halami a mezi nimi převedeny z původního vlastníka na právního předchůdce žalobce a). Žalobce b) pak s tímto geodetickým plánem nebyl podle výpovědi p. , jméno FO, seznámen.

42. Soud neshledal ani naplnění podmínek mimořádného vydržení podle § 1095 o. z., podle kterého uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. S odkazem na § 1091 odst. 2 o. z. je dvojnásobně dlouhá držba nemovitosti míněna v délce 20 let, přičemž podle § 3066 o. z. se do této doby započte i doba, po kterou měl držitel či jeho právní předchůdce nepřetržitě v držbě před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tato doba neskončí dříve než 5 let ode dne nabytí účinnosti o. z., tj. 1. 1. 2019. I pro mimořádné vydržení je třeba prokázat držbu vlastnického práva podle § 989 odst. 1 o. z. Ve vztahu k pozemkům p. č. , čísla, však z provedených důkazů jednoznačně nevyplynulo, že by se žalobce b) prostřednictvím žalobce a) chopil držby části pozemků žalovaného, kterého jsou v žalobě vymezeny jako p. č. , čísla, . Bylo sice zjištěno, že celý areál užíval žalobce a), ovšem činil tak s vědomím, že uvnitř areálu je i pozemek žalovaného, potažmo jeho právního předchůdce. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že si žalobci a) a b) byli vědomi, že v rámci areálu se nachází také pozemek žalovaného, resp. jeho právních předchůdců. Vědomost žalobce b) o odlišném vlastnickém režimu pozemků v rámci areálu plyne z nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2003 (viz bod 18. odůvodnění), ve které pronajal žalobci a) mimo jiné pozemky p. č. st. , čísla, , tedy pouze části pozemků původně tvořící jeden celek p. č. , hodnota, , přičemž zbývající části těchto pozemků náleží žalovanému. Vědomost žalobce a) o odlišném vlastnickém režimu pozemků v rámci oploceného areálu nepopřel p. Jebavý a vyplývá z protokolu o předání pozemků ze dne 4. 2. 1997 (viz bod 19. odůvodnění), podle kterého byly dotčeným osobám jako oprávněným vlastníkům předány mimo jiné pozemky č. , čísla, s poznámkou, že hranice pozemků byly prozatím po vzájemné dohodě určeny pouze orientačně. Dále již v roce 1996 uzavřel žalobce a) s , jméno FO, jako vlastnicí pozemků nájemní smlouvu mimo jiné k pozemkům p. č. , čísla, (viz bod 23. odůvodnění). Jestliže žalobce a) tímto způsobem užíval pozemky v celém areálu, tedy z části na základě nájemní smlouvy s žalobcem b) a zčásti dle nájemní smlouvy s vlastníkem ostatních pozemků, přičemž hranice mezi jednotlivými pozemky nebyly v areálu řádně vymezeny, nelze z uvedeného jednoznačně dovodit, že by se žalobce b) chopil prostřednictvím žalobce a) držby vlastnického práva také k části pozemků žalovaného, neboť ten je užíval na základě jiného právního důvodu v podobě nájemní smlouvy. Soud znovu akcentuje skutečnost, že reálná hranice mezi pozemky v rámci areálu nebyla vytyčena, žalobce b) se o situaci v areálu s ohledem na hospodaření družstva nijak aktivně nezajímal, a to ani v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy s družstvem, kde jsou uvedeny pouze čísla pozemků bez jakékoliv výměry (bod 18. odůvodnění). S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že držba vlastnického práva ze strany žalobce b) nebyla naplněna a tedy ani podmínky mimořádného vydržení. Ohledně pozemků p. č. st. , čísla, nacházejícími se pod jednotlivými halami se soud mimořádným vydržením nezabýval, neboť i pokud by byly podmínky mimořádného vydržení splněny, vydržel by tyto pozemky žalobce b) a tudíž by i takovém případě musela být žaloba zamítnuta, protože žalobce b) své vlastnické právo k daným pozemkům v žalobě neuplatnil. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1066/2015, podle kterého nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel. Pokud by sporný pozemek právní předchůdci držitele vydrželi, zůstal by v jejich vlastnictví.

43. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 11 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 5x vyjádření ve věci, 3x účast na jednání, z toho 29. 2. 2024 delší než dvě hodiny, 1x další porada s klientem - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 11 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále žalovanému náleží podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 467/2022 Sb., č. 398/2023 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 4 584,10 Kč za 3 cesty osobním automobilem z , adresa, a zpět dle následující tabulky.datumdélkaspotřeba l/kmpohonné hmotycena pohonných hmotnáhrada za použití vozidlacelkem3. 10. 2023220 km4,5nafta34,40 Kč5,20 Kč1 484,50 Kč21. 11. 2023220 km4,5nafta34,40 Kč5,20 Kč1 484,50 Kč29. 2. 2024220 km4,5nafta38,70 Kč5,60 Kč1 615,10 KčNáhradu za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět žalovaný nepožadoval. Náhradě 21 % DPH odpovídá částka 8 816,70 Kč. Celkem tak činí náklady na straně žalovaného 50 800,80 Kč a žalobkyně jsou povinny nahradit je žalovanému společně a nerozdílně k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

44. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).