6 C 207/2023

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený jméno advokáta/ky advokátem se sídlem adresa advokáta/ky proti žalovaný:

1. Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A 2. Jméno žalovaného B, narozená Datum narození žalovaného B bytem Adresa žalovaného B 3. Jméno žalovaného C, narozená Datum narození žalovaného C bytem Adresa žalovaného C 4. Jméno žalovaného D, IČO IČO žalovaného D, insolvenční správkyně úpadce Jméno žalovaného E sídlem Adresa žalovaného E o určení existenci služebností bytu I. Určuje se, že pozemek p. č. st. číslo v obci a katastráĺní území, jehož součástí je bytový dům č. p. číslo, je ve prospěch žalobce jako oprávněného zatížen služebností bytu nacházejícího se v přízemí domu č. p. číslo, který se sestává ze dvou pokojů, kuchyně, koupelny se záchodem a předsíně. II. Určuje se, že pozemek p. č. st. číslo v obci a katastráĺní území, jehož součástí je bytový dům č. p. číslo, je ve prospěch žalobce jako oprávněného zatížen služebností bytu, který se sestává jedné místnosti, nacházející se v přízemí proti schodům. III. Žalovaná 4. je povinna nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupce ve výši 21 456 Kč.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení existence služebnosti bytu v nemovitostech, které jsou uvedeny ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdil, že žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. číslo a číslo v k. ú. obec, jehož součástí je bytový dům č. p. číslo a číslo. Žalobce se svou manželkou se jako nájemníci v domech ucházeli o koupi spoluvlastnického podílu a dne 28. 4. 1997 byla s obcí obec uzavřena kupní smlouva. K zápisu do katastru nemovitostí však nedošlo, protože žalobce a jeho manželka požádala obec o převod na jejich vnuka Jméno žalovaného E. Obec žádosti vyhověla a kupní smlouvou ze dne 20. 9. 1997 podíl tehdy nezletilému jméno příjmení prodala. Žalobce a jeho manželka byli účastníky smlouvy, neboť se pro ně v čl. IV. Smlouvy zřizovalo věcné břemeno doživotního bezplatného práva užívání spoluvlastnického podílu. Na základě uvedeného žalobce a jeho manželka užívali byt č. číslo v domě č. p. číslo nacházející se v přízemí proti vchodu do domu (jedna místnost bez příslušenství) a byt č. číslo v domě č. p. číslo nacházející se v přízemí domu sestávajícího se ze dvou pokojů, kuchyně, předsíně a koupelny se záchodem. Nikdo ze spoluvlastníků nevznesl nikdy žádné námitky proti užívání bytů, až v souvislosti s insolvencí Jméno žalovaného E se žalobce začal strachovat o své bydlení a obrátil se na organizaci Člověk v tísni, s jejímž pracovníkem navštívil katastr nemovitostí a zjistil, že služebnost bytu není v katastru zapsána. S ohledem na poctivou držbu od roku 1997 má žalovaný za to, že právo služebnosti bytu vydržel.

2. Žalovaní 2, 3 s žalobou souhlasili, žalovaný 1. se k žalobě nevyjádřil. Žalovaná 4. uvedla, že k vydržení ze strany žalobce nedošlo. K nabytí věcného břemene je třeba zápisu do katastru nemovitostí a je zcela evidentní, že k takovému zápisu nedošlo. K naplnění dobré víry nepostačuje, že právo je dlouhodobě vykonáváno, aniž by ve výkonu vlastník pozemku bránil, ale musí být podloženo důvodem – titulem opravňujícím držitele k přesvědčení o oprávněnosti držby. S ohledem na skutečnost, že spolu s návrhem na vklad vlastnického práva Jméno žalovaného E nebyl podán návrh na vklad věcného břemene doživotního užívání bytu a žalobce s tím byl seznámen, lze usuzovat, že vznik věcného břemene požadován nebyl. To je důvod, proč žalobce nemůže z uzavřené smlouvy dovozovat své právo a jeho vydržení. Rovněž nelze uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene pouze s jedním ze spoluvlastníků.

3. Provedené důkazy 4. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví číslo vedeným u katastrální úřad, katastrální pracoviště, je doloženo, že žalovaný 1., 2., 3. a jméno příjmení jsou spoluvlastníky pozemků p. č. st. číslo, jehož součástí je dům č. p. číslo a p. č. st. číslo, jehož součástí je dům č. p. číslo, vše v katastráĺní území. Dům není rozdělen na bytové jednotky. V oddílu C nejsou zapsána žádná věcná práva zatěžující nemovitosti.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č. j. Nc 166/98-8 ze dne 5. 8. 1998 byl schválen právní úkon v podobě uzavření kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene mezi obcí obec a nezl. Jméno žalovaného E. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že uvedenou smlouvou převádí obec obec nezl. jméno příjmení podíl 3 190/10 000 domu č. p. číslo a číslo s tím, že současně zřizuje věcné břemeno doživotního bezplatného práva užívání tohoto podílu pro manžele příjmení, kteří jsou prarodiči nezletilého.

6. Kupní smlouvou ze dne 20. 9. 1997 je prokázáno, že obec obec jako prodávající a jméno příjmení jako kupující zastoupen matkou za přítomnosti manželů příjmení uzavřeli smlouvu o prodeji podílu ve výši 3 190/10 000 na domu č. p. číslo a číslo se stavební parcelou č. číslo, číslo a číslo v k. ú. obec. V čl. I. Smlouvy je uvedeno, že prodávající je podle zákona č. 172/1991 Sb. vlastníkem domu č. p. číslo a číslo se stavební parcelou č. číslo, číslo a číslo v k. ú. obec. V čl. II. je uvedeno, že prodávající prodává podíl ve výši 319/1000 na uvedených nemovitostech, jehož nedílnou součástí je byt č. číslo a příslušenství v domě č. p. číslo a byt č. číslo a příslušenství v domě č. p. číslo. Podle čl. IV. Smlouvy bylo současně zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného práva užívání tohoto podílu pro manžele příjmení, konkrétně jméno FO a jméno FO. V čl. VII. je uvedeno, že po vkladu do katastru nemovitostí bude zapsáno v oddílu A vlastnictví kupujícího. Oddíl C bude bez zápisu.

7. Návrhem na povolení vkladu do katastru nemovitostí a zápisu vlastnického práva ze dne 20. 10. 1997 se účastníci kupní smlouvy domáhali zápisu vlastnického práva pro kupujícího do katastru nemovitostí. Návrh je napsán na formálním hlavičkovém papíru obce obec a je podepsán starostou obce, kupujícím a manželi příjmení.

8. Podle záznamu o jednání s dlužníkem ze dne 19. 6. 2023 ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. insolvenční spisová značka uvedl jméno příjmení jako insolvenční dlužník, že nemovitost v k. ú. obec zapsanou na LV číslo koupil se souhlasem soudu za přítomnosti manželů příjmení (peníze za kupní cenu byly paní příjmení – babičky dlužníka). V bytě dlužník nikdy nebydlel, jen manželé příjmení. O věcném břemeni dlužník ví, neví však, proč nebylo zapsáno v katastru.

9. Dopisem ze dne 12. 9. 2023 vyzval právní zástupce žalobce všechny žalované k souhlasnému prohlášení o vydržení služebnosti bytu.

10. V sešitu předloženém žalobcem jsou ručně psané poznámky ohledně plateb za odpady počínaje rokem 1997, rozpis plateb od příjmení, příjmení a příjmení. Dále sešit obsahuje doklady o zaplacení pojistného domu č. p. číslo za rok 1998, doklad o zaplacení opravy společné antény v roce 1997, doklad o zaplacení daně z nemovitosti v roce 1999 a další obdobné výdaje ohledně domu č. p. číslo, číslo. Poslední údaj je nátěr střechy v roce 2019. Druhý sešit obsahuje rozpis záloh vodného za období 2011 až 2017.

11. Smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne 31. 5. 2023 se Svazek obcí obec jako dodavatel a žalobce jako odběratel dohodli na dodávce vody a odvádění odpadních vod pro odběrné místo adresa.

12. V emailu ze dne 6. 6. 2023 adresovaném starostovi obce obec uvedla jméno příjmení z organizace Člověk v tísni, že se na ni obrátil žalobce s obavou, aby kvůli exekucím svého vnuka Jméno žalovaného E nepřišel o střechu nad hlavou. Po nahlédnutí do katastru nemovitostí zjistila, že věcné břemeno v katastru zapsáno není.

13. Žalovaná 2. ve své účastnické výpovědi uvedla, že v domě č. p. číslo žije od narození (letopočet), žalobce i jeho manželku si pamatuje odmalička, oba bydleli v přízemí po celou dobu, nikdy se neodstěhovali. Žalobce se stará o zahradu kolem domu, seká tam trávu. Žalovaná 3. nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitosti v roce 2017, kdy jí ho darovala matka, která byt v domě č. p. číslo užívala jako nájemník a později ho získala zakoupením, když se nabízel k prodeji. Způsob užívání nemovitosti je stejný po celou dobu, co si pamatuje. Každý má svůj byt, pan příjmení užívá po celou dobu byt v přízemí č. p. číslo a číslo, žalovaná 2. bydlí nad ním v domě č. p. číslo.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

15. Skutkové a právní zhodnocení věci 16. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

17. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

18. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

19. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

20. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

22. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

23. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

24. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

25. S ohledem na ust. § 1260 o. z. a absenci speciální úpravy pro vydržení služebnosti je třeba vycházet z obecné úpravy vydržení vlastnického práva podle 1089 a násl. o. z. Na vydržení služebnosti se proto vztahuje jak úprava řádného vydržení, tak i úprava vydržení mimořádného. Soud v daném případě shledal naplnění podmínek mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. S odkazem na § 1091 odst. 2 o. z. je dvojnásobně dlouhá držba míněna v délce 20 let, přičemž tato doba podle § 3066 o. z. neskončí dříve než 5 let ode dne nabytí účinnosti o. z., tj. 1. 1. 2019. I pro mimořádné vydržení je třeba prokázat držbu práva podle § 987 o. z. Ta byla podle soudu dostatečně prokázána účastnickou výpovědí žalované 2 (bod 13. odůvodnění), která v domě bydlí odmalička, žalobce i jeho manželku si pamatuje, přičemž oba nepřetržitě užívali byt v domě č. p. číslo i číslo. Užívání bytu je potvrzeno také zápisem o jednání s dlužníkem ze dne 19. 6. 2023 (bod 8. odůvodnění), ve které jméno příjmení uvedl, že byt nikdy neužíval a bydleli tam manželé příjmení. Také žalobcem předložené sešity v kontextu shora uvedených důkazů dokládají, že žalobce byty v domě užívá nejméně od roku 1996 a vystupuje zde v neformální roli správce. Z emailu paní příjmení (bod 12. odůvodnění) vyplývá, že žalobce se o nezapsání práva odpovídajícího sjednanému věcnému břemeni dozvěděl až v roce 2023, čemuž odpovídá i skutečnost, že insolvenční řízení s jeho vnukem bylo zahájeno právě v roce 2023. Z uvedeného lze uzavřít, že žalobce se chopil držby nejpozději v roce 1997, kdy byla uzavřena smlouva a byl podán návrh na vklad a lhůta pro mimořádné vydržení tak uplynula 1. 1. 2019. Soud nezjistil žádné skutečnosti, které by značili nepoctivý úmysl žalobce při nabytí držby služebnosti bytu. Tohoto práva se žalobce s manželkou chopili na základě smlouvy uzavřené v roce 1997, která byla za nezletilého schválena opatrovnickým soudem a podle Jméno žalovaného E peníze k zakoupení podílu poskytla manželka žalobce.

26. Kromě mimořádného vydržení byly podle soudu naplněny i podmínky vydržení běžného, které se podle § 3028 odst. 2 o. z. řídí dosavadními právními předpisy, v daném případě obč. zák. účinným do 31. 12. 2013. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. lze věcné břemeno nabýt i vydržením, přičemž se jedná o právo k nemovitosti, proto je vydržecí doba 10 let. Jak bylo uvedeno v bodu 25. odůvodnění, má soud za prokázané, že žalobce užívá byt nepřetržitě nejméně od roku 1997, kdy uzavřel smlouvu o zřízení věcného břemene doživotního bezplatného práva užívání spoluvlastnického podílu, aniž by proti tomu někdo vznesl nějaké námitky. Naopak dle výpovědi žalované 2. s tím byli všichni obyvatelé domu srozuměni. K nabytí práva odpovídajícímu věcnému břemeni však nedošlo z důvodu, že toto právo nebylo zapsáno v katastru nemovitostí, jak vyžaduje § 151o odst. 1 in fine obč. zák. K tomu je nutno podotknout, že návrh na vklad evidentně připravila obec obec jako prodávající a ostatní účastníci ho pouze podepsali. Po žalobci jako právním laikovi nelze spravedlivě požadovat, aby si byl vědom zákonné úpravy, podle které věcné břemeno vzniká až zápisem do katastru nemovitostí, což nelze považovat za natolik obecně známou notorietu jako v případě vlastnického práva, zvláště pak za situace, kdy smlouva byla schválena opatrovnickým soudem a návrh na vklad připravila obec jakožto veřejný orgán, k jehož kompetenci ohledně právních otázek mohl mít žalovaný oprávněně důvěru. Žalobce proto mohl mít důvodně za to, že vše proběhlo v pořádku a on je oprávněn dle smlouvy byt užívat. Jeho omyl se zřetelem k uvedeným skutečnostem považuje soud za omluvitelný, protože kromě absence zápisu v katastru nemovitostí nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by mohla dobrou víru žalobce narušit. Vydržecí doba proto řádně uplynula v roce 2007. Soud se s ohledem na shora uvedené skutečnosti neztotožnil s námitkou žalované 4. v tom směru, že pokud věcné břemeno nebylo v katastru jakožto veřejně přístupném rejstříku zapsáno, nemohl být žalobce objektivně v dobré víře, že mu právo patří.

27. Pokud jde námitku žalované 4., že žalobce si měl být při uzavření smlouvy vědom, že dohodu o zřízení věcného břemene musí sjednat se všemi spoluvlastníky a nikoli pouze s jedním z nich, proto nemohl být objektivně v dobré víře, že mu toto právo vzniklo, pak se jedná ještě o kvalifikovanější vědomost, než že věcné právo vzniká zápisem do katastru nemovitostí. Soud se nedomnívá, že se jedná o skutečnost, která by mohla být vyžadována v rámci běžné opatrnosti žalobce s ohledem na jeho postavení a kvalifikaci, zvláště pak za situace, kdy opatrovnický soud dohodu schválil, aniž by platnost takové smlouvy zpochybnil a na tento nedostatek účastníky upozornil. Podepsaná a soudem schválená smlouva je podle soudu dostatečným domnělým titulem, ze kterého žalobce vznik svého práva užívat byty v domě č. p. číslo a číslo dovozoval, a proto byl po celou zákonem požadovanou dobu 10 let v dobré víře, že mu právo služebnosti bytu patří.

28. Náklady řízení 29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání - § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, § vyhl. č. 177/1996 Sb.), 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada 21 % DPH ve výši 2 856 Kč, celkem 21 456 Kč. Žalobce tyto náklady požadoval pouze po žalované 4., která proti žalobě brojila, a ta je povinna nahradit je žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

44. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.