6 C 67/2024

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozen 22. dubna 1964 bytem Adresa žalobce zastoupen jméno advokáta/ky advokátem se sídlem adresa advokáta/ky proti žalované: Jméno žalované , IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena jméno advokáta/ky advokátem se sídlem adresa advokáta/ky o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované k uzavření této smlouvy o bezúplatném převodupozemků v následujícím znění:Převádějící: , Jméno žalované, , , adresa, adresaNabyvatel: , Jméno žalobce, , narozen , Datum narození žalobce, , bytem , Adresa žalobcePřevádějící za účelem uspokojení části restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí Pozemkového úřadu , obec, č. j. , číslo, ze dne 25. 3. 2005, převádí nabyvateli jako náhradu za nevydané pozemky touto smlouvou podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, do jeho vlastnictví bezúplatně pozemky:- p. č. , číslo, a , číslo, v , katastráĺní území, ,zapsané na listu vlastnictví , číslo, , vedeným u , katastrální úřad, , , katastrální pracoviště, . Celková hodnota převáděných pozemků je 13 321,87 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal bezúplatného převodu pozemku p. č. , číslo, v , katastráĺní území, .

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 8. 4. 2024 domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalované k bezplatnému převodu pozemků specifikovaných ve výroku I. a II. rozsudku a dále pozemku p. č. , číslo, v , katastráĺní území, , pro který vzal žalobce žalobu v průběhu řízení částečně zpět a řízení ohledně něj bylo zastaveno. Tvrdil, že rozhodnutím pozemkového úřadu č. j. , číslo, bylo rozhodnuto o nevydání pozemků jeho právní předchůdkyni , jméno FO, podle zákona č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, a vznikl jí restituční nárok na náhradní pozemky. Hodnota nevydaných pozemků v , katastráĺní území, činí 7 986 000 Kč podle znaleckého posudku č. , číslo, . Restituční nárok byl uplatněn již v roce 1991, nebyl však zcela uspokojen a žalovaná nezákonně vylučuje žalobce z veřejných nabídek, neboť nesouhlasí s oceněním nevydaných pozemků jako stavebních ve smyslu § 28a zákona o půdě, ačkoliv z rozhodnutí pozemkové úřadu plyne, že účelem vyvlastnění byl provoz a další výstavba plochy státního závodiště ve , obec, . Nesprávné ocenění restitučního nároku ze strany žalované a s tím související liknavý a svévolný postup byl konstatován již několika soudy a žalobce podle § 13 o. z. očekává stejné závěry soudu i v tomto řízení.

2. Žalovaná v průběhu řízení učinila nesporným, že žalobce je dědicem po oprávněné osobě podle zákona o půdě a jeho restituční nárok činí ke dni rozhodnutí soudu 1 025 325,08 Kč. Námitky vnesla ohledně vhodnosti převodu jednotlivých pozemků. Poukazovala na skutečnost, že některé pozemky jsou předmětem jiných řízení o nahrazení projevu vůle a ve prospěch oprávněných osob z těchto žalob hovoří dřívější okamžik podání žaloby (pozemky p. č. , číslo, a , číslo, ). K pozemku p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, uvedla, že se nachází v evropsky významné lokalitě a v ochranném pásmu , Název, . Ohledně pozemku p. č. , číslo, doplnila, že je součástí golfového areálu, dle územně plánovací dokumentace se nachází v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou individuální rekreace – plochy golfu. Na pozemku je pozemní komunikace pro přístup k železniční stanici, využívaná také jako autobusová zastávka. Pozemek p. č. , číslo, je součástí golfového areálu a obklopuje pozemky p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, v soukromém vlastnictví. Případný převod na žalobce by proto mohl znemožnit přístup vlastníků ke svým pozemkům. Také existují důvodné pochybnosti o tom, zda jsou pozemky p. č. , číslo, a , číslo, skutečně ve vlastnictví státu.Provedené důkazy3. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu , obec, ze dne 25. 3. 2005, č. j. , číslo, , bylo rozhodnuto o tom, že , jméno FO, není vlastníkem pozemků dle PK p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , část , číslo, a část , číslo, ležících v , katastráĺní území, . Pozemky nebylo možné vydat vzhledem k omezením uvedeným v § 11 zák. o půdě. Konstatováno bylo, že právní předchůdkyni žalobce náleží za nevydané pozemky náhrada dle § 11 odst. 2, § 17, případně finanční náhrada dle § 16 zákona o půdě. Pozemky přešly do vlastnictví státu ve smyslu zák. č. 46/48 Sb. za účelem provozu a další výstavby , Název, jako pozemky pro provoz závodiště nezbytné.

4. Žalobce v žádosti ze dne 2. 10. 2017 pořádal o převod náhradních pozemků v , katastráĺní území, v ceně 613 047,68 Kč s odkazem na svůj dosud neuspokojený restituční nárok v celkové výši 8 350 250 Kč (z toho 7 986 000 Kč podle rozhodnutí PÚ č. j. , číslo, ), přičemž z žádosti dále vyplývá, že žalovaná tento restituční nárok ocenila na 318 357,90 Kč. Žalovaná v dopisu ze dne 7. 11. 2017 odpověděla, že cena požadovaného pozemku v , katastráĺní území, je ve vyšší, než kolik činí evidovaný zůstatek restitučního nároku, proto žádost zamítá. Doplnila, že žalobcem předložený posudek o ocenění restitučního nároku neuznává. Další obdobné žádosti a následně zamítnuté žádosti žalobce uplatnil 5. 2. 2018 a 11. 2018.

5. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl rozsudkem č. j. 6 C 62/2018-411, že restituční nárok za nevydané pozemky podle rozhodnutí PÚ č. j. , číslo, činí 7 986 000 Kč6. K ocenění žalobou požadovaných pozemků předložil žalobce znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno znalce, opatřený doložkou podle § 127a o. s. ř. Jednotlivé pozemky znalkyně ohodnotila podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. a v souladu se zákonem o půdě následovně:- pozemek p. č. , číslo, v , katastráĺní území, v ceně 5 644,28 Kč;- pozemek p. č. , číslo, v , katastráĺní území, v ceně 6 544,72 Kč;- pozemek p. č. , číslo, v , katastráĺní území, v ceně 226 954,40 Kč;- pozemek p. č. , číslo, v , katastráĺní území, v ceně 6 777,15 Kč.Žalovaná s ohodnocením pozemků p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, souhlasila a učinila jejich cenu nespornou.

7. Podle výpisu z KN jsou pozemky p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, evropsky chráněnou lokalitou a nachází se ochranném pásmu národního parku. Vlastnické právo je zapsáno ve prospěch ČR a příslušnost hospodařit s tímto majetkem má SPÚ.

8. Podle ortofotomapy katastrálního úřadu se uprostřed pozemku p. č. , číslo, nachází tři samostatně ležící pozemky p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, a pozemek je zarostlý stromy.

9. Na leteckém záběru pozemku p. č. , číslo, z aplikace mapy.com je patrné, že se na pozemku nachází místní komunikace s autobusovou zastávkou a bezprostředně sousedí s železniční stanicí.

10. Smlouvou ze dne 7. 3. 2022 se žalovaná jako pronajímatel a , právnická osoba, . jako nájemce dohodli na pronájmu pozemků za účelem provozování golfového hřiště a údržbě pozemků. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a předmětem nájmu je mimo jiné i pozemek p. č. , číslo, .

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.Právní posouzení věci12. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

13. Podle § 11a odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, podle kterého oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není – li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

14. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, převádět z vlastnictví státu na jiné osobya) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků1. převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovité věci nebo4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti , právnická osoba, vyjádření příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování,c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech,f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu,g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí,h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b), neboi) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, neboj) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

15. Podle § 45c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou evropsky chráněné lokality chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Podle odst. 4 k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území podle § 39. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle odstavce 2, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana zajištěna smluvně.Skutkové posouzení věci16. Soud podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků o tom, že žalobce je právní nástupce oprávněné osoby dle zákona o půdě , jméno FO, a jeho dosud neuspokojený restituční nárok činí 1 025 325,08 Kč. Postup při uspokojování restitučního nároku žalobce a jeho právních předchůdců shledal soud liknavým a svévolným, zejména z důvodu nesprávného ocenění restitučního nároku ze strany žalované, což žalobci bránilo k řádnému uplatnění jeho nároku v plné výši. Ke stejnému závěru došly i další soudy, které vyhověly obdobným žalobám žalobce (namátkou shora zmíněný rozsudek OS Rychnov nad Kněžnou sp. zn. 6 C 62/2018, OS Praha 6 sp. zn. 61 C 28/2019 nebo OS Vsetín sp. zn. 9 C 6/2022), čímž došlo ke snížení nároku aktuálně na částku 1 025 325,08 Kč.

17. Podle stávající soudní praxe, od které nemá soud důvod se odchýlit, se lze proti Pozemkovému úřadu žalobou na nahrazení projevu vůle domáhat uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků a při liknavém a svévolném postupu fondu není třeba tento převod vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo 28 Cdo 5389/2014. S ohledem na shora uvedené je tedy žalobce oprávněn domáhat se nahrazení projevu vůle k převodu vybraných pozemků a žaloba je co do podstaty důvodná. Výběr jednotlivých pozemků ze strany žalobce však není neomezený a je nutné zkoumat jejich vhodnost k převodu.Pozemky p. č. , číslo, a , číslo, v , katastráĺní území18. Soud neshledal žádné překážky převoditelnosti u pozemků p. č. , číslo, a , číslo, . Ačkoliv jsou oba pozemky evropsky významnou lokalitou a nachází se ochranném pásmu národního parku, není tato okolnost překážkou pro převod a jeho zcizení nebrání ani ust. § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., který se vztahuje výlučně k pozemkům v národních parcích a nikoliv i k pozemkům v ochranném pásmu. K možnosti převodu pozemků v ochranném pásmu se opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud, naposledy ve věci sp. zn. 28 Cdo 1767/2025, kde uvedl, že v důsledku vydání daného pozemku oprávněné osobě nedochází ke zmaření účelu ekologických opatření, která současně nejsou takové intenzity, aby omezila nového vlastníka pozemku při hospodaření či v dispozicích s ním v takové míře, že by nemohl plně realizovat své vlastnické právo. Lze se proto domnívat, že veřejný zájem na ochraně přírody převodem pozemku není nikterak dotčen.

19. Stejné platí i pro okolnost, že se jedná o evropsky významnou lokalitu, když ust. § 45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví ochranu před poškozováním a ničením takových pozemků a jejich využití musí být prováděno tak, aby nedošlo k závažnému či nevratnému poškození. Rovněž je k některým zásahům předpokládán souhlas orgánu ochrany přírody. I v tomto případě však nejsou omezení vlastníka takové intenzity, aby omezila nového vlastníka pozemku při hospodaření či v dispozicích s ním v takové míře, že by nemohl plně realizovat své vlastnické právo. Pro případ přísnější ochrany dává § 45c odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny možnost prohlásit evropsky významné lokality nebo jejich části za zvláště chráněná území podle § 14 odst. 2 zákona. Dispozice s takovými pozemky je pak vyloučena podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb. V daném případě však pozemky p. č. , číslo, a , číslo, přísnější ochranu nemají.

20. Soud nespatřuje důvod nepřevoditelnosti ani v námitce, že pozemek je součástí golfového areálu. Z předložené nájemní smlouvy nevyplývá, že by byl pozemek pronajat ke golfové činnosti a golfový spolek je tedy nijak nevyužívá a nepotřebuje. Ostatně z dalších důkazů je zřejmé, že se jedná o pozemek zarostlý stromy a je tedy k tomuto účelu nepoužitelný. Na překážku není ani skutečnost, že uvnitř pozemku se nachází tří další samostatné pozemky ve vlastnictví třetí osoby. Samotná změna vlastníka pozemku p. č. , číslo, nebude mít na vlastnictví třetí osoby žádný vliv, když žalovaná netvrdila, že by s třetí osobou měla jakýkoliv smluvní závazek, který by umožňoval třetí osobě přístup k jednotlivým pozemkům a který by nebyl z důvodu absence zápisu v katastru nemovitostí pro nového vlastníka závazný. Obavy o eskalaci dosud pokojného stavu proto nejsou na místě.

21. Námitku dříve zahájených soudních řízení, kde je předmětem řízení také pozemek p. č. , hodnota, , soud neshledal důvodnou, neboť pro soud je podle § 154 odst. 1 o. s. ř. rozhodný stav ke dni vyhlášení rozsudku a k tomuto okamžiku je v katastru nemovitostí stále jako vlastník zapsána ČR s oprávněním , právnická osoba, k hospodaření s tímto majetkem. K námitce sporného nabývacího titulu k pozemku p. č. , číslo, žalovaná svá tvrzení nijak blíže nedoplnila ani neprokázala, proto soud vycházel ze stavu zapsaného v katastru nemovitostí.

22. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě vyhověl ohledně pozemků p. č. , číslo, a , číslo, , přičemž jejich ocenění bylo mezi účastníky nesporné, a to 6 544,72 Kč za pozemek p. č. , číslo, a 6 777,15 Kč za pozemek p. č. , číslo, , celkem 13 321,87 Kč.Pozemek p. č. , číslo, v , katastráĺní území23. Ohledně pozemku p. č. , číslo, soud shledal okolnosti, které znamenají nepřevoditelnost daného pozemku, neboť pozemek je zcela nevhodný k zemědělskému užívání z důvodu existence místní komunikace, která slouží mimo jiné jako autobusová zastávka a významně přispívá k veřejné obslužnosti přilehlé železniční stanice. Rovněž je pozemek ve zbytku částečně využíván ke golfové činnosti a za tím účelem je v rámci uceleného golfového areálu pronajat golfovému spolku. Taková činnost je sezónně soustředěna právě do období, které se kryje s běžnou zemědělskou činností, a proto je jeho zemědělské obhospodařování vyloučeno. Kritéria vhodnosti pozemku k převodu Nejvyšší soud judikoval v mnoha svých rozhodnutích (např. sp. zn. 28 Cdo 5368/2015), přičemž mezi ně patří také nemožnost pozemek zemědělsky obhospodařovat. K otázce místní komunikace a veřejnému zájmu se pak Nejvyšší soud vyjádřil například v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1249/2023, kde uvedl, že v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených zákonem smí pozemní komunikace (jimiž jsou dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace – srov. § 2 zákona č. 13/1997 Sb.) užívat každý, a to bezplatně, obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (srov. § 19 zákona č. 13/1997 Sb.). Přitom právě u staveb pozemních komunikací dochází v naprosté většině případů po jejich uskutečnění ke znemožnění užívání pozemků k původnímu účelu (a přitom i ke změně druhu pozemku), kdy i případnému restituentu pozemku zůstalo by prakticky pouze tzv. holé vlastnictví (byl-li by podstatně omezen v právu věc užívat a požívat její plody a byla-li by i jeho držba permanentně rušena).Náklady řízení24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, 146 odst. 2, § 150 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce se původně dožadoval pozemků v celkové hodnotě 246 920,55 Kč. Ve sporu byl částečně úspěšný ohledně pozemků p. č. , číslo, a , číslo, v hodnotě 13 321,87 Kč a neúspěch měl ve vztahu k pozemku p. č. , číslo, v hodně 226 954,40 Kč. Co se týče pozemku p. č. , Anonymizováno, v hodnotě 5 644,28 Kč, ohledně něj byla žaloba vzata zpět z důvodu, že po podání žaloby došlo ke změně organizační složky, která je oprávněna s pozemkem hospodařit. Ke zpětvzetí proto došlo na základě objektivních skutečností, které nastaly až po podání žaloby. Pokud by žalobce nevzal žalobu ohledně daného pozemku zpět, musela by být částečně zamítnuta pro nedostatek pasivní věcné legitimace. K tomu srov. např. rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 2099/21, ve kterém Ústavní soud posuzoval ústavní konformitu právního názoru, podle něhož vezme-li oprávněná osoba v restitučním řízení podle § 11a zákona o půdě svou žalobu zpět z důvodu, že pozemky, jejichž převodu se domáhala, byly v průběhu řízení převedeny na jinou osobu, je nutno postupovat podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., neboť to nelze považovat za její procesní neúspěch.

25. Soud proto při stanovení úspěchu a neúspěchu ve věci vycházel pouze z hodnoty pozemků, které zůstaly předmětem řízení. Po odečtení úspěchu (226 954,40 Kč, tj. 94,5 %) a neúspěchu (13 321,87 Kč, tj. 5,5 %) by měla žalovaná právo na náhradu v rozsahu 89 %. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu však shodně plyne, že poměřovat úspěch či neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech a brát zřetel na konkrétní okolnosti případu (viz např. nález ze dne 9. 12. 2004 sp. zn. II. ÚS 228/04, nález ze dne 22. 9. 2011 sp. zn. I. ÚS 1441/11, usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 11. 9. 2017 sp. zn. 22 Cdo 1829/2017). Uvedené pravidlo vyjadřuje snahu zohlednit specifika jiných typů řízení než těch, která jsou zahájena na základě žalob o zaplacení peněžitého plnění, v nichž se míra úspěchu ve věci poměřuje nejsnáze (srov. nález sp. zn. I. ÚS 262/20). V daném případě skutečnost, že žalobce měl v řízení pouze nepatrný úspěch v rozsahu 5 % a ve zbytku byla úspěšná žalovaná, je dán zejména hodnotou pozemku, který nebyl shledán vhodným k převodu. Nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že co do základu žalobou uplatněného nároku dal soud žalobci zcela za pravdu z důvodu dlouhodobě neuspokojeného nároku ze strany žalované, zakládající mimořádnou možnost požadovat přímo konkrétní náhradní pozemky mimo veřejnou nabídku, přičemž ohledně dvou pozemků ze tří požadovaných, o kterých bylo v konečném rozhodnutí rozhodováno, byl žalobce fakticky úspěšný. S ohledem na charakter daného řízení (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) proto nelze za určující pro rozhodování o nákladech řízení považovat izolovaně pouze fakt, jaká byla hodnota přiznaných a nepřiznaných pozemků. S ohledem na uvedené okolnosti rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. K tomu obdobě např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3392/20 ze dne 26. 1. 2021.