7 C 14/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jandurou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně a žalobce , b) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobkyně a žalobce , oba zast. anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , zast. anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o určení vlastnictví pohledávky zůstavitele,

I. Určuje se, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa], který zemřel dne 7.8.2018, ke dni úmrtí výlučně vlastnil pohledávku ve výši 2.875.000 Kč za žalovanou.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 164.548 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejich zástupce.

1. Žalobci se podanou žalobou k soudu na žalované domáhali určení, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel dne 7.8.2018, ke dni úmrtí výlučně vlastnil pohledávku ve výši 2.875.000 Kč za žalovanou. Účastnici jsou účastníky dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalobce], dědické řízení je vedeno u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 25 D 687/2018 pověřenou notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná je sestrou zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], je současně tak účastnicí dědického řízení. Žalobci dovozují naléhavý právní zájem na předmětném určení, neboť mezi účastníky pozůstalostního řízení je veden spor o existenci aktiv pozůstalosti, do rozhodnutí v tomto řízení je tak pozůstalostní řízení přerušeno. V průběhu dědického řízení vyšlo najevo, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce] vlastnil bankovní účet u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet], ze kterého dne 25.1.2018 byla poukázána částka 2.875.000 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet], který je veden u shodného peněžního ústavu, přičemž vlastníkem tohoto bankovního účtu je sestra zůstavitele – žalovaná. Žalobci tak měli za to, že peněžní částka 2.875.000 Kč, která se ještě dne 25.1.2018 nalézala na bankovním účtu zůstavitele, náleží do dědictví jako jeho majetek. Žalovaná tyto finanční prostředky převedla s úmyslem je získat pro sebe a zatajit před dalšími dědici. Úmysl tento majetek zatajit vyplývá ze samotného aktu převedení peněžní částky na její účet, jakož i dále v jeho neuvedení do dědického řízení. Žalobci poukázali na sepsanou poslední vůli zůstavitele, ve které si přál, aby finanční prostředky uložené na stavební spoření [právnická osoba], podílovém fondu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] byly rozděleny rovným dílem mezi jeho sestru a děti. V průběhu let došlo zůstavitelem ke zrušení těchto spořících produktů, finanční prostředky byly ovšem převedeny na jeho účet shora. S ohledem na skutečnost, že došlo ke zrušení těchto finančních produktů uvedeným v závěti, peněžní prostředky byly následně transformovány do bankovního účtu zůstavitele, v rámci dědictví by je dědili pouze žalobci. Žalovaná by na ně tak neměla nárok. V průběhu ledna 2018 byl zůstavitel hospitalizován v [nemocnice] v [obec] a [obec]. V týdnu, kdy žalovaná provedla převod finančních prostředků, se v [nemocnice] v [obec] od lékařů měla dozvědět, že zdravotní stav zůstavitele je velmi vážný. Dne 24.1.2018 sestra zůstavitele – žalovaná tak navštívila pobočku [anonymizováno] v [obec] a osobně převedla všechny finanční prostředky, které se nacházely na účtu č. [bankovní účet] na svůj účet č. [bankovní účet], neboť jí byla známa skutečnost, že její bratr by mohl kdykoli zemřít. Po smrti zůstavitele žalovaná existenci tohoto účtu žalobcům zatajila, ubezpečovala je o tom, že její otec měl pouze běžný účet, přičemž zůstavitel měl být až do své smrti přesvědčený, že na svých účtech má všechny finanční prostředky. Žalobci se o převodu finančních prostředků dozvěděli až v rámci dědického řízení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že obdobný spor byl již projednáván shodným soudem ve věci vedené pod sp. zn. 2 C 26/2019, žaloba byla pravomocně zamítnuta. Jediným rozdílem je žalobní petit, ve kterém se žalobci domáhají určení pohledávky za žalovanou, zatímco v předchozím řízení se domáhali určení existence pohledávky za [anonymizováno]. Žalovaná tak namítla existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté. Dále namítala, že podobná žaloba postrádá naléhavý právní zájem, s odkazem na § 80 o.s.ř. V žalobě mají absentovat tvrzení a důkazy osvědčující skutečnost, že pohledávka vůbec existovala. Obsahem závazku je pohledávka a dluh, pohledávka je právem naplnění. Mezi zůstavitelem a žalovanou ovšem žádný závazek neměl existovat, nemohla tak existovat ani pohledávka zůstavitele za žalovanou. Zůstavitel zemřel dne 7.8.2018, přičemž k převodu finančních prostředků došlo dne 25.1.2018, tedy více než půl roku před jeho úmrtím. Žalovaná jakož i zůstavitel měli navzájem dispoziční práva ke svým účtům, přičemž žalovaná byla dne 23.1.2018 zůstavitelem požádána, aby částku 2.875.000 Kč převedla na svůj účet s tím, že ji zůstavitel tyto finanční prostředky daruje. Důvodem daru byla skutečnost, že žalovaná se o zůstavitele jako jediná starala, a následně se o něj bude i starat. Zůstavitel k převodu finančních prostředků dal pokyn, o převodu věděl, udál se v souladu s jeho vůlí. Zůstavitel měl k dispozici výpisy z účtů, stav na účtech si kontroloval a sám si do svého diáře zapisoval zůstatky. Spekulace o zatajení převodu finančních prostředků jsou zcela nedůvodné.

3. V rámci prvního jednání soudu bylo žalované dáno poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, aby prokázala, že předmětná finanční částka byla darem.

4. Z provedených důkazů soud zjistil:

5. Z lékařské zprávy ze dne 1.3.2018, že ve dnech 25.1.2018 do 23.2.2018 byl zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] hospitalizován na interním oddělení Krajské nemocnice v [obec], jedna z významných diagnóz byla aortální stenóza trojcípé chlopně, a těžká systolická dysfunkce obou komor, EFLK 25%, posuzovaný se cítil slabý, psychicky i fyzicky vyčerpaný, lékařský zákrok byl rizikový, v závěru hospitalizace podepsal reverz.

6. Z posudku OSSZ v [obec] ze dne 28.2.2018 o zdravotním stavu [jméno] [celé jméno žalobce], týkající se posouzení stupně závislosti pro účely příspěvku na péči byla konstatována shora popsaná diagnóza se závěry, že potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc v následujících životních potřebách: a) mobilitě, b) orientaci, d) stravování, e) oblékání, obouvání, f) tělesné hygieně, g) výkonu fyziologické potřeby, h) péči o zdraví, i) osobních aktivitách, j) péče o domácnost, celkem nezvládal 9 základních životních potřeb.

7. Ze zprávy Krajské nemocnice v [obec] ze dne 25.1.2018, kardiologické oddělení, bylo patrno, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl na tomto oddělení hospitalizován v době od 22.1.2018 do 26.1.2018, se shodnými lékařskými závěry uvedenými jako v následující zprávě ze dne 1.3.2018, ad. 5.

8. Z protokolu o prohlášení stavu a obsahu pořízení pro případ smrti, který byl sepsán notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 29.8.2018 s žalovanou, bylo zřejmé, že žalovaná předložila v rámci dědického řízení závěť sepsanou vlastní rukou zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalobce], s datem sepisu 23.7.2005.

9. Ze závěti – poslední vůle sepsané vlastnoručně [jméno] [celé jméno žalobce] dne 23.7.2005 bylo zřejmé, že projevil vůli rozdělit svůj majetek po své smrti takto: přál si, aby jeho polovina domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], včetně vybavení a zařízení, byla výlučným majetkem jeho sestry [celé jméno žalované], neboť polovinu domu již vlastní a další dělení nemovitosti přináší jen problémy. [ulice] garáž [číslo] v přízemí a osobní auto Š. [příjmení], SMC [číslo], odkázal své dceři [celé jméno žalobkyně] [ulice] chatu [číslo] na [obec] v [obec] odkázal synovi [celé jméno žalobce]. Ohledně finančních prostředků na stavebním spoření [anonymizována dvě slova] u [obec] spořitelny a [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] si přál rozdělit rovným dílem mezi sestru a své děti.

10. K žádosti notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ve svém přípisu ze dne 15.10.2018 sdělilo, že na účtu č. [bankovní účet], který byl veden na jméno [jméno] [celé jméno žalobce], k datu úmrtí byl zůstatek 116,17 Kč.

11. Z přehledu o finančním pohybu na účtu [jméno] [celé jméno žalobce] vedeném u [anonymizováno], který byl přílohou přípisu ze dne 15.10.2018, bylo zřejmé, že k datu úmrtí zde byl zůstatek 116,17 Kč, dále bylo zřejmé, že dne 25.1.2018 byl uskutečněn převod částky 2.875.071 Kč tak, že tato částka byla převedena na účet č. [bankovní účet].

12. Z [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] bylo prokázáno, že žalobce b) je vlastníkem bytu - bytové jednotky [číslo] vlastnictví nabyl kupní smlouvou ze dne 30.11.2015.

13. Soud dále k důkazu sdělil obsah originálu diáře [jméno] [celé jméno žalobce] předloženého žalovanou za období Listopad 2015, ze kterého bylo zřejmé, že zde byla evidována poznámka 3.670.086 Kč, v prosinci 2015 poznámka 2.670.739 Kč, v únoru 2018 poznámka„ A [číslo]“,„ L 116“.

14. Z diáře [jméno] [celé jméno žalobce] předloženého žalobci za leden 2018 bylo zřejmé, že zde za tento měsíc nebyl zaznamenán žádný finanční zůstatek, z diáře za leden 2017 zde byl záznam částky 3.156.448 Kč, za březen 2017 částky 3.141.558 Kč, za duben 2017 částky 3.141.614 Kč, za květen 2017 částky 3.141.672 Kč, za červen 2017 částky 3.131.728 Kč, za červenec 2017 částky 3.131.786 Kč, za srpen 2017 částky 3.194.844 Kč, za září 2017 částky 3.194.900 Kč, za říjen 2017 částky 3.174.952 Kč, za listopad 2017 částky 3.175.014 Kč, za prosinec 2017 částky 2.875.071 Kč.

15. Ve spise Okresního soudu v Semilech sp. zn. 2 C 26/2019 bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 8.10.2019 č.j. 2 C 26/2019-56 ve věci žalobců [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] proti žalované [celé jméno žalované] o určení vlastnictví pohledávky zůstavitele tak, že žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] ke dni úmrtí výlučně vlastnil pohledávku ve výši 2.875.000 Kč za [anonymizována tři slova], to z titulu zřízeného účtu č. [bankovní účet], byla zamítnuta. Žalobcům byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované náklady řízení 11.453,10 Kč. Rozsudek byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6.2020 č.j. 19 Co 107/2020-10 výrokem II. potvrzen. Výrokem I. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto tak, že návrh žalobců na vstup [anonymizována tři slova] do řízení, jakožto vedlejšího účastníka na straně žalované, se zamítá. Odvolací soud ve svém odůvodnění uzavřel, že žalobci se ve smyslu § 189 odst. 1 z.ř.s. měli domáhat určení, že zůstavitel měl ke dni smrti pohledávku v uvedené výši za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení; okolnost, zda byly peníze v té době na účtu, či nikoli, případně na jakém, nebyla podstatná. Rozsudek odvolacího soudu, jakož i okresního soudu tak nabyl právní moci dne 2.7.2020.

16. Z lékařské zprávy ze dne 4.1.2018 o ambulantním vyšetření Krajské nemocnice v [obec], oddělení klinické hematologie, bylo kromě dalšího zjištěno, že u [jméno] [celé jméno žalobce] dochází k chronickému selhávání ledvin, současně byl objednán na neurologii, trpí nejistou chůzí, byl předepsán odvoz sanitou, další kontrola byla stanovena na 11.1.2018.

17. Z předběžné propouštěcí zprávy Krajské nemocnice v [obec], z interního oddělení, ze dne 23.2.2018 byly zjištěny shodné závěry, jako ze shodné zprávy Krajské nemocnice v [obec], interní oddělení, k důkazu učiněné výše, ze dne 1.3.2018.

18. Z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření Krajské nemocnice v [obec], oddělení klinické hematologie, ze dne 31.5.2018, bylo zřejmé, že byly zopakovány lékařské závěry učiněné ve zprávách výše, bylo patrno, že v minulosti ve dnech 22. až 25.1.2018 byl [jméno] [celé jméno žalobce] hospitalizován na kardiologii, v době od 25.1 do 23.2.2018 byl přeložen na interní oddělení. K datu vydání zprávy bylo zřejmé, že ujde pouze pár krůčků, na večer je zmatný, odchází z domu, terapie na tomto oddělení z důvodu progrese byla ukončena.

19. Z dědického spisu Okresního soudu v Semilech sp. zn. 25 D 637/2018 bylo zřejmé, že v tomto spise je vedeno dědické řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], účastníci dědického řízení jsou současně účastníky tohoto řízení. Na č.l. 13 tohoto spisu je obsažen protokol o prohlášení stavu a obsahu pořízení pro případ smrti ze dne 29.8.2018, který k důkazu byl proveden již výše, shodně na č.l. 14 je obsažena poslední vůle zůstavitele, která shodně k důkazu byla provedena výše. Na č.l. 68 tohoto spisu byl protokol sepsaný dne 11.3.2019 v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze kterého kromě dalšího bylo patrno, resp. z výpovědi žalované, že k účtu bratra měla dispoziční právo, on měl též dispoziční právo k jejímu účtu. K výslovnému dotazu notářky uvedla, že písemný doklad o tom, že byly peníze darovány, nebo že si má paní [celé jméno žalované] peníze převést, není, nikdo ani nebyl u toho, když zůstavitel prohlásil, že si má paní [celé jméno žalované] peníze převést na svůj účet. Z dědického spisu bylo dále zřejmé, že notářka jako soudní komisařka v dědickém řízení vyčkává na výsledky řízení vedeného pod touto spisovou značkou.

20. Ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení], syna žalované, bylo zřejmé, že s žalobci má fakticky neutrální vztah, naposledy se s nimi viděl na pohřbu strýce [jméno] [celé jméno žalobce], že by se s žalobci vysloveně stýkal a chodil k nim na návštěvy, to nikoli. Vidí se pouze příležitostně, neboť všichni bydlí v [obec] O konkrétní částce peněz nic nevěděl, byl informován pouze z doslechu, že se má jednat o dědictví. Uvedl, že matce měla být převedena nějaká částka, nebo ona si jí převedla. K převodu částky mělo dojít na podnět strýce, který si to měl přát. Svědek však u toho nebyl. O všem se bavil s matkou, ona mu říkala, že jí tu částku chce dát. Matka se o strýce starala, měli spolu jako sourozenci citový vztah. Když byl strýc nemocný, tak ho ošetřovala. V posledních fázích života strýce viděl téměř každý den, neboť matka si ho vzala k sobě domů. Hovořil s ním, bylo však vidět, že je vážně nemocný, že je zesláblý, bez života. Kdy došlo k převodu finanční částky, nevěděl, o převodu se dozvěděl až poté, co se to začalo řešit v rámci dědického řízení. Svědek nebyl nikdy přítomen tomu, že by zůstavitel plánoval někomu darovat nějakou finanční částku. Ještě v počáteční fázi pobytu, když byl strýc u nich, tak ho odvedl se podívat do jeho bydliště, jeli tam pro poštu, strýce zajímala, jaká pošta tam přišla. Za strýcem docházely i jeho děti. Většinou o víkendu.

21. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

22. Zůstavitel byl vlastníkem finanční částky, resp. pohledávky ve výši 2.875.000 Kč, která byla uložena na jeho účtu č. [bankovní účet]. V době od 22.1.2018 do 26.1.2018 byl zůstavitel hospitalizován v Krajské nemocnici v [obec], na kardiologickém oddělení, následně byl převezen na interní oddělení. Hospitalizace tak probíhala ve dnech 22.1.2018 do 23.2.2018, to z důvodu vážného zdravotního stavu, když byla zjištěna diagnóza stenózy trojcípé chlopně, těžká systolická dysfunkce obou komor, EFLK 25%. Po subjektivní stránce zůstavitel byl slabý, fyzicky vyčerpaný. Operace neproběhla z důvodu rizikovosti, propuštěn byl na reverz. Zůstavitel nezvládal 9 základních životních potřeb. V průběhu hospitalizace na samém počátku žalovaná, sestra zůstavitele dne 25.1.2018 učinila převod finanční částky 2.875.000 Kč ve vlastnictví zůstavitele, z jeho účtu shora na svůj účet vedený u shodného peněžního ústavu č. [bankovní účet]. Po propuštění z nemocnice byl zůstavitel v domácnosti a péči žalované. Dne 7.8.2018 zůstavitel zemřel. Žalobci na návštěvy za ním chodili převážně o víkendech.

23. Podle § 170 odst. 1 z.ř.s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou.

24. Podle § 189 odst. 1 z.ř.s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele, v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé, nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

25. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2999 odst. 1 o.z. věta první není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

29. Podle § 2057 odst. 2 o.z. písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázen k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.

30. Předně se soud v řízení zaobíral námitkou žalované, že je zde dána překážka věci pravomocně rozhodnuté. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 C 26/2019 bylo o shodném skutkovém základu mezi totožnými účastníky již pravomocně rozhodnuto. Soud tohoto právního názoru není, neboť v řízení vedeném pod citovanou sp. zn. sice bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 8.10.2019 č.j. 2 C 26/2019-56 tak, že žaloba byla pravomocně zamítnuta, to mezi shodnými účastníky, a na základě shodného skutkového základu. V řízení pod sp. zn. 2 C 26/2019 žalobci žádali určení, že zůstavitel ke dni úmrtí výlučně vlastnil pohledávku ve výši 2.875.000 Kč za [anonymizována tři slova]. V tomto řízení je ovšem žalováno určení, že zůstavitel ke dni úmrtí výlučně vlastnil pohledávku ve výši 2.875.000 Kč za žalovanou. Ostatně soud nemohl nepřehlédnout ani závazný právní názor vyslovené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6.2020 č.j. 19 Co 107/2020-100, kterým bylo rozhodováno o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 8.10.2019 č.j. 2 C 26/2019-56, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Ze závěrů odvolacího rozsudku bylo patrno, že žalobci se měli za použití § 189 odst. 1 z.ř.s. domáhat určení, že zůstavitel ke dni smrti vlastnil pohledávku za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení. Což v této následné žalobě učinili. Soud tak uzavírá, že pro podání žaloby byla splněna podmínka řízení v tom smyslu, že se nejedná o věc pravomocně rozhodnutou.

31. Následně se soud zaobíral další námitkou žalované v tom smyslu, že na určení takovéhoto práva žalobci neměli naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. V projednávané věci byla určovací žaloba podána, když mezi účastníky je vedeno Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. 25 D 637/2018 dědické řízení. Dědické řízení dokonce původně bylo usnesením ze dne 29.7.2019 č.j. 25 D 637/2018-89 přerušeno do ukončení řízení o určení vlastnictví pohledávky zůstavitele vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 C 26/2019 řízení sp. zn. 2 C 26/2019 sice bylo pravomocně rozhodnuto, z obsahu dědického spisu je však patrno, že soudní komisařka v dědickém řízení nečiní žádné další úkony a čeká na výsledky tohoto řízení. Je tak nepochybné, že pokud by existence pohledávky byla potvrzena, o jejím přechodu na dědice bude rozhodnuto v dědickém řízení. Soud tak uzavřel, že podmínka určovací žaloby v existenci naléhavého právního zájmu byla splněna, neboť toto rozhodnutí bude mít zásadní vliv na další průběh dědického řízení.

32. Provedenými důkazy, to konkrétně z výpisu o pohybu na účtu zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] bylo prokázáno, že zůstavitel ke dni 25.1.2018 za [anonymizováno] byl vlastníkem pohledávky ve výši 2.875.000 Kč. Shodným výpisem bylo prokázáno, že tato částka byla dne 25.1.2018, na základě bankovního příkazu žalované převedena na účet žalované. Na účtu zůstavitele tak zůstala již pouze částka 116,17 Kč. Ostatně shora uvedené má soud za nesporné, ze shodných tvrzení účastníků. Spornou zůstal právní důvod převodu citované finanční částky. Žalobci v řízení tvrdili, že žalovaná tak učinila bez právního důvodu. Žalovaná naopak tuto finanční částku považovala za dar od zůstavitele. Soud již v průběhu prvního jednání žalovanou poučil dle § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, že ke svému tvrzení musí soudu poskytnout relevantních důkazů prokazujících, že ze strany zůstavitele se jednalo o dar. Jako stěžejní důkaz žalovaná soudu předložila záznam z diáře žalovaného, za období listopad 2015 a zejména únor 2018. Žalobci předložili další diáře, za konkrétní měsíce, to zejména za leden 2018. Z diářů bylo zřejmé, že zůstavitel si vždy do diářů zaznamenával jakýsi finanční zůstatek peněz. V diáři za leden 2018, když dne 25.1.2018 došlo k převodu peněz ovšem takovýto zůstatek zaznamenán nebyl. Až v diáři za únor 2018 je zaznamenán zůstatek ve výši 116 Kč a oproti jiným diářům je zde záznam„ A [číslo]“, tedy částka, která již na účtu zůstavitele nebyla. Z takovéhoto záznamu nepochybně nelze dovodit, že by zůstavitel žalované takovéto finanční prostředky daroval. Soud též nepřehlédl, že zůstavitel dle provedených lékařských zpráv byl od 22.1.2018 do 23.2.2018 ve vážném zdravotním stavu hospitalizován v nemocnici, stěží tak žalované mohl učinit projev vůle spočívající v darování uvedené finanční částky. Ostatně takovýto projev vůle spočívající v uzavření darovací smlouvy by vyžadoval s odkazem na § 2057 odst. 2 o.z. písemnou formu. Žalovaná ovšem soudu žádnou písemnou darovací smlouvu k důkazu nepředložila, natož by takovýto důkaz navrhla. Ostatně z dědického spisu sp. zn. 25 D 637/2018, zde sepsaného protokolu ze dne 11.3.2019 na č.l. 68 bylo prokázáno ze zde učiněné výpovědi žalované, že žádný písemný doklad k převodu peněz nebyl, přičemž shodně nebyl ani žádný svědek u jednání ohledně převodu peněz mezi jí a zůstavitelem. Na věci tak nic nemohl změnit ani svědecký výslech syna žalované [jméno] [příjmení], který měl pouze vše z doslechu od žalované. Žalovaná v řízení neprokázala právní důvod převodu finanční částky na svůj účet. Soud tak uzavírá, že žalovaná se bezdůvodně obohatila získáním majetkového prospěchu, na základě plnění, které získala bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o.z.). Soud tak rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli v řízení úspěšní v plném rozsahu, soud tak uložil žalované zaplatit ve prospěch žalobců náklady řízení. Náklady řízení v celkové výši 164.548 Kč se skládaly z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 19.780 Kč dle §§ 7, 8 odst. 1, 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava, sepis žaloby, vyjádření ze dne 9.2.2021, návrh na doplnění tvrzení a dokazování ze dne 19.3.2021, účast na soudním jednání dne 18.2.2021, účast na soudním jednání dne 15.4.2021; tarifní hodnota 2.875.000 Kč), z odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 9.890 Kč za účast při jednání dne 22.4.2021, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí dle §§ 7, 8 odst. 1, 11 odst. 2 písm. e) citované vyhlášky, požadovaná odměna za písemné vyjádření ze dne 31.3.2021 soudem nebyla přiznána, neboť vyjádření nebylo považováno za účelně učiněné, když veškerá skutková tvrzení byla již učiněna v předchozích vyjádřeních, v tomto vyjádření se již pouze opakovala; paušální náhrady za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky; 21% DPH z přiznaných částek shora ve výši 27.441 Kč; zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč; cestovného k jednání soudu dne 18.2.2021, 15.4.2021 a 22.4.2021, 3x 1.279 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 218 km za jednu cestu, při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km motorové nafty, vše celkem 3.837 Kč v souladu s vyhl. č. 589/2020 Sb.; náhrady za promeškaný čas 100 Kč x 2 půlhodiny, x 3 jízdy, tj. celkem 600 Kč dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky.