10 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Hovorkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro: žaloba o zaplacení smluvní pokuty

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni 1 000 000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení od 1. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 114 851 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je obchodní korporací podnikající v oblasti správy nemovitostí. Žalovaná jako osoba samostatně výdělečně činná zajišťovala pro žalobkyni podle smlouvy o ekonomické a administrativní činnosti výběrová řízení a technickou údržbu budov, komunikaci s úřady, klienty a dodavateli, účast na shromáždění vlastníků klientů, vytváření a evidence úhrad měsíčních předpisů souvisejících s užíváním bytů a jejich roční vyúčtovávání, účtování bankovních výpisů, přijatých a vydaných faktur, sestavování účetních závěrek a reportování hospodaření, atd. Dle článku II./1 smlouvy se žalovaná zavázala dodržovat důvěrnost informací procházejících informačním systémem žalobce, účetnictvím a výstupy pro klienty a s dalšími informacemi o společnosti žalobkyně a dalších společnostech skupiny , právnická osoba, a jejích klientech, postupech a know-how, vč. programů i digitálně uložených informací. Zejména byl sjednán zákaz vynášet mimo kancelář a poskytovat třetím osobám písemné materiály, se kterými přišla do styku při výkonu činnosti pro žalobkyni, včetně jejich kopií. Každé jedno porušení takové povinnosti je dle článku II./4 smlouvy stíháno pokutou ve výši 1 000 000 Kč. Tuto částku obě strany smlouvy výslovně považovaly za přiměřenou hodnotě a významu zajištěné povinnosti. Žalovaná však svoji povinnost důvěrnosti porušila tím, že do spisu vedeného Okresním soudem v Sokolově pod č.j. 40 Nc 28044/2021- 183, sp. zn. 14 P a Nc 57/2021 (dále jen „soud“) založila a jako důkaz navrhla číst listinu obsahující emailovou korespondenci vedenou v době od , datum, do , datum, mezi bývalým jednatelem (dále jen „jednatel“) žalobkyně, panem , jméno FO, , a pracovníkem žalobkyně, panem , jméno FO, (č.l. 256 až 259) a při jednání hovořila o obsahu takové emailové komunikace a dále listinu obsahující podklady pro výplatu pracovníků žalobce (na č.l. 260). Žalobkyně proto vyzvala žalovanou dopisem ze dne 21. 3. 2021 k úhradě smluvní pokuty 1 000 000 Kč nejpozději do 31. 3. 2022. Na výzvu žalovaná nereagovala. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 1 000 000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení od 1. 4. 2022 do zaplacení.

2. Zástupce žalobkyně při jednání upřesnil tvrzení uvedená v žalobě tím, že porušení povinnosti důvěrnosti informací žalovanou se týká i informace v listině založené na čl. 256 opatrovnického spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 40 Nc 28044/2021, kterou jednatel žalobkyně sdělil žalované, že potřebuje rozepsat náklady na účet žalobkyně.

3. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce v písemném vyjádření uvedla, že smlouvu o administrativní a ekonomické činnosti neuzavřela se žalobkyní svobodně, sjednané práce pro žalobkyni nevykonávala. I kdyby k porušení povinnosti mlčenlivosti došlo, výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká, je v rozporu s dobrými mravy, neodpovídá hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Sám jednatel žalobkyně u soudu tvrdil, že společnost je téměř bezcenná, nedosahuje téměř žádného příjmu. Předložení dokladů soudu ve věci péče o nezletilé dítě žalované a jednatele žalobkyně nelze považovat za jednání, jímž by mohl dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti a žalobkyni tak vzniknout nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč. Žalobkyně tím pokračuje v šikanózním a nátlakovém jednání jednatele žalobkyně , jméno FO, . Namítá neplatnost smluvní pokuty.

4. Zástupce žalované při jednání dne , datum, uvedl, že je třeba zabývat se podstatou smluvní pokuty, nelze vycházet z čistě formalistického výkladu smluvní pokuty. V soudním řízení ohledně výchovy a výživy nezletilého , jméno FO, předložením uvedených dokladů by mohl být dotčen pouze bývalý jednatel žalobkyně – otec nezletilého.

5. Žalovaná při jednání dne , datum, uvedla, že smlouvu o administrativní a ekonomické činnosti uzavřela pod nátlakem manžela, jednatele žalobkyně, neboť jí vyhrožoval, že jinak nedostane dítě do péče a přeruší s ní komunikaci. Byla pod jeho vlivem. Žádnou práci pro žalobkyni nevykonávala, jednatel jí žádnou odměnu za práci nevyplácel, smlouvou chtěl mít doklad k vykazování vyšších výdajů firmou.

6. Zástupce žalované při jednání dne , datum, poukázal na to, že ve smlouvě o administrativní a ekonomické činnosti je kromě jiných společností , právnická osoba, uvedená i společnost , právnická osoba, Dle zápisu v obchodním rejstříku společnost vznikla až 11. 8. 2018 a je tedy vyloučeno, aby smlouva byla uzavřena již v roce 2017, jak tvrdí žalobkyně. Účastníci pak prohlásili za nesporné, že uvedená společnost vznikla 11. 8. 2018.7. , jméno FO, , jednatel žalobkyně v období od 18. 1. 2016 do 22. 3. 2023 uvedl, že v roce 2016 navázal se žalovanou partnerský vztah. V roce 2017 se žalovanou uzavřel smlouvu o administrativní a ekonomické činnosti. V té době spolu bydleli. Nátlak na žalovanou, aby smlouvu uzavřela, nečinil. Smlouva byla asi týden na stole, než si jí žalovaná přečetla a podepsala. Jednalo se o stejnou smlouvu, jakou uzavírala žalovaná se spolupracujícími osobami. Každý přicházel do styku jen s informace, které se týkaly „přidělené“ zakázky. Veškeré informace, se kterými žalovaná přicházela do styku, považoval za důvěrné. Nerozlišoval informace na důvěrné a nedůvěrné, aby nepřicházel do sporu s pracovníky a nemusel dokládat, co je důvěrné. Například i přání k vánocům považoval za důvěrnou informaci. Neví, zda smluvní pokuta plnila sankční funkci nebo i náhradu za škodu, nechce se vyjadřovat, v čem škoda spočívá. Měla nahradit ztráty za vynesení informací. Vzhledem k hodnotě a významu firmy byla smluvní pokuta v částce 1 000 000 Kč uložená v přiměřené výši. Nechce se vyjadřovat k tomu, zda měl přístup k informacím, ke kterým měla přístup žalovaná; zda byla žalovaná oprávněná poslat písemný doklad klientovi, se kterým byla v pracovním kontaktu a který žádal o písemné zaslání vzájemné komunikace; kdo na její soukromou elektronickou adresu poslal doklad „potřebuji rozepsat náklady ….“, když se domnívá, že není podstatné, jakým způsobem se informace k žalované dostala. Nechce se vyjadřovat k dokladu, ve kterém jsou uváděny příjmy osob, neví, za jaký rok jsou příjmy osob v dokladu uvedeny. Předložené doklady obsahují know-how a interní informace firmy. Důvěrné informace chránil tak, že je uvedl ve smlouvě jako důvěrné. Neví, jak se společnost žalobkyně dozvěděla, že žalovaná zaslala uvedené informace soudu.

8. Žalovaná jako účastnice řízení uvedla, že od června 2017 byla partnerkou tehdejšího jednatele žalobkyně , jméno FO, , se kterým uzavřela sňatek 1. 5. 2019. V roce 2017 byla v pracovním poměru u společnosti , právnická osoba, . Jednateli žalobkyně pouze občas vypomáhala s výběrovým řízením, nebyla za to odměňována. Na jeho žádost si nechala v prosinci 2017 vystavit živnostenský list, aby jednatel na ní mohl vyhotovovat faktury za nějaké práce. Peníze nikdy nedostala. Smlouvu o administrativně ekonomické činnosti v roce 2017 nepodepsala. Smlouvu podepsala až na poště v souvislosti s ověřením podpisu dne 14. 1. 2020. Smlouvě nevěnovala pozornost, ani jí nečetla, neboť pro ní bylo rozhodující, že manžel bude platit výživné na nezletilé dítě. Jednatel žalobkyně jiné dítě ve své péči ani ve střídavé péči neměl. Měla však strach, že jí dítě nevrátí poté, co s ním byl 2,5 hodiny na vycházce. Dítě vrátil. Obsah smlouvy neznala. Žádné práce na základě smlouvy nevykonávala, proto nedostala ani odměnu za práci. V té době byla již na mateřské dovolené. Fakturu založenou ve spise vyhotovil jednatel žalobkyně, v ten den bylo vystaveno více faktur na vysoké částky. Jednatel tyto vyfakturované částky dal do nákladů žalobkyně a tak snížil zisk společnosti. Doklady s informacemi předložila opatrovnickému soudu proto, že manžel tvrdil, že má malý příjem a nemá kvalifikaci si sehnat slušně placenou práci. E-mailovou komunikaci, ve které bývalý jednatel žalobkyně upozorňuje pracovníka , jméno FO, na pracovní nedostatky, jí poslal jednatel ze své služební e-mailové adresy na její soukromou emailovou adresu a to jako tajnou informaci, neboť se s ní chtěl podělit o to, že , jméno FO, neposlouchá. Informace nebyla důvěrná, neshody mezi jednatelem a , jméno FO, byly obecně známé, běžně se o nich mluvilo. V té době už s manželem nežili, ale kvůli udržení komunikace se spolu bavili alespoň o firmě. Komunikaci udržovala, neboť stále doufala, že se s ní manžel (bývalý jednatel žalobkyně) domluví na výživném pro dítě. Sdělení o rozepsání nákladů ze dne 1. 7. 2019 jí zaslal jednatel žalobkyně ze své služební e-mailové adresy na její služební e-mailovou adresu. Jednateli připravila pouze přehled nákladů. Informaci nelze považovat za důvěrnou, neboť její obsah poškozoval firmu. Neoznámila, že nebylo postupováno v souladu s daňovými předpisy, neboť v té době byla manželkou, navíc týranou manželkou. Doklad o příjmech pracovníků či osob OSVČ je pravděpodobně pouze rozborem, přehledem „od oka“ vypracovaným jednatelem žalobkyně. Bez razítka a podpisu vyhotovitele, a data vyhotovení a období nelze informace považovat za důvěrné. Jednalo se navíc o starý přehled, do aktuálního přehledu nemohla nahlédnout. Na internetových stránkách se příjmy dají dohledat např. na Jobs.cz, Práce.cz. Při vypisování výběrových řízení jsou také příjmy uváděny. Doklad poskytla soudu pouze pro orientaci příjmů pracovníků, neboť manžel při jednání tvrdil, že má odměnu pouze 20 000 Kč. Měla znalosti o firmě, manžel jí o firmě vyprávěl, neboť podmínkou vztahu bylo, že s ním bude vše řešit a sdílet. Manželovi s firmou pomáhala do listopadu 2019. Její odměna šla na soukromý účet jednatele společnosti. Pak odjela na dovolenou, pak jí manžel napadl, v lednu 2020 se k manželovi vrátila, tehdy podepsala smlouvu o administrativní a ekonomické činnosti, po týdnu od manžela odešla. Soužití s manželem nebylo možné. Elektronické informace byly uloženy na virtuálním úložišti společnosti Google. Pracující v jednom oddělení měli přístup k informacím získaných v tomto oddělení. Jednatel společnosti měl přístup ke všem informacím a heslům. Doklady, které předložila soudu, nepovažovala za důvěrné, firmu nepoškodily. Domnívala se, že doklady může předložit soudu, neboť je předložila pouze za účelem, aby doložila poměry otce nezletilého dítěte.

9. Ze smlouvy o administrativní a ekonomické činnosti bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , Jméno žalobkyně, . a žalovanou. Datum uzavření smlouvy je uveden 12. 12. 2017. Smlouva je podepsaná bývalým jednatelem žalobkyně , jméno FO, a žalovanou. Podpis žalované byl úředně ověřen 14. 1. 2020. Žalovaná se zavázala pro žalobkyni vykonávat práce vymezené v článku I. – Předmět smlouvy a to zejména vykonávat administrativu při zajišťování výběrových řízení a technickou údržbu budov, komunikaci s úřady, klienty a dodavateli, účast na shromáždění vlastníků klientů, vytváření a evidence úhrad měsíčních předpisů souvisejících s užíváním bytů a jejich roční vyúčtovávání, účtování bankovních výpisů, přijatých a vydaných faktur, sestavování účetních závěrek a reportování hospodaření. Dle článku II./1 Utajené informace žalovaná vzala na vědomí, že přichází při spolupráci do styku s informačním systémem, který je prezentován na stránkách klientů, propojení s účetnictvím a tabulkami přehledů výstupů pro klienty z účetnictví a dalších dat souvisejících se správou nemovitostí, a s dalšími informacemi o společnostech skupiny , právnická osoba, a jejich klientech, postupech a know-how. Veškeré tyto programy, data, postupy včetně ústních informací, účetní data, všechny digitálně uložené informace (soubory na firemní síti či Google dokumenty na Google disku), firemní hesla a přístupy (např. na server, Google disk), hesla a přístupy do bank klientů i , právnická osoba, , písemné materiály, audiovizuální záznamy, a další, jsou majetkem skupiny , právnická osoba, , důvěrné a nesmějí být vynášeny mimo kancelář či počítačovou síť a ani ústně či písemně či kopie poskytovat jiným stranám. Dle článku II./4 smlouvy každé jedno porušení povinnosti stíhá jednorázová smluvní pokuta 1 000 000 Kč.

10. Z e-mailové korespondence v listinné podobě ze dne 14. 12. 2020 a 15. 12. 2020 bylo zjištěno, že , jméno FO, upozorňoval , jméno FO, na nedostatky v aplikaci pro společnost. Tuto informaci zaslal , jméno FO, ze své služební e-mailové adresy , e-mail, žalované na její soukromou e-mailovou adresu , e-mail, . Z e-mailové komunikace z 1. 7. 2019 zaslané , jméno FO, z jeho služební e-mailové adresy na služební e-mailovou adresu žalované , e-mail, bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně informuje žalovanou, že „potřebuji rozepsat náklady 200 000 Kč, které vyfakturujeme alze za rok 2018, a pak převedeme k nám na účet žalobkyně. Pokud se někde mění nájemník, tak tam jsme mohli udělat rekonstrukci jako ve , Anonymizováno, . Zbytek dovymysli.“ Z neoznačené listiny bylo zjištěno, že se týkala podkladů pro příjmy pracovníků či osob OSVČ. Listina je bez razítka, podpisu vyhotovitele, bez data a období.

11. Ze spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 40 Nc 28044/2021 (14 P a Nc 57/2021) bylo kromě shora uvedených listin zjištěno, že žalovaná uvedla, že otec nezletilého (jednatel žalobkyně) má příjem kolem 400 000 Kč měsíčně, na svou matku převedl podíly ve společnosti a byl založen svěřenecký fond. Otec jako zkušený programátor programoval vlastní aplikace, dělal databázi pro , právnická osoba, . Ten však uvedl, že ohledně počítačové aplikace není dostatečně kvalifikován. Z protokolu z jednání ze dne 18. 1. 2022 bylo zjištěno, že otec nezletilého , jméno FO, uvedl, že v dokladu o platbách pro OSVČ nejsou uvedeny paušální náklady, nejedná se o příjmy, které by OSVČ dostali v plné výši.

12. Z faktury č. , číslo, ze dne 31. 12. 2017 bylo zjištěno, že dodavatelka , Jméno žalované, vyfakturovala částku 98 515 Kč za činnost za rok 2017 forma úhrady hotově.

13. Z § 2048 obč. zák. vyplývá, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetel k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů v souladu s ust. § 132 o.s.ř. soud zjistil, že žalobkyně se domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč, neboť žalovaná porušila závazek sjednaný v čl. II./1 smlouvy o administrativní a ekonomické činnosti tj. dodržovat důvěrnost informací, se kterými přišla do styku při výkonu své činnosti u žalobkyně a nevynášet je mimo kancelář či počítačovou síť, a ani ústně či písemně či kopie poskytovat jiným stranám. Dle žalobkyně žalovaná porušila povinnost důvěrnosti informací, neboť do spisu vedeného Okresním soudem v Sokolově pod sp. zn. 40 Nc 28044/2021 (14 P a Nc 57/2021) založila listinu obsahující emailovou komunikaci vedenou v době od 14. 12. 2020 do 15. 12. 2020 mezi jednatelem žalobkyně , jméno FO, a pracovníkem , jméno FO, , dále listinu s podklady pro výplatu pracovníků žalobkyně, a listinu, kterou jednatel žalobkyně informuje žalovanou o potřebě rozepsání nákladů 200 000 Kč. Výše smluvní pokuty byla stanovena v částce 1 000 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty do 31. 3. 2022. V průběhu řízení žalovaná popřela tvrzení jednatele žalobkyně, že smlouva byla uzavřena 12. 12. 2017, což dokládal fakturou z 31. 12. 2017, na základě níž měla žalovaná obdržet odměnu za vykonanou práci v prosinci 2017. Tvrzení žalované, že smlouvu podepsala až v souvislosti s ověřením podpisu na poště dne 14. 1. 2020 bylo prokázáno tím, že firma , právnická osoba, , uvedená ve smlouvě, vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku až 11. 8. 2018. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne 14. 1. 2020.

15. Žalovaná tvrdila, že smlouva o administrativní a ekonomické činnosti je neplatná. I přes poučení soudem dle § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř. toto své tvrzení ale neprokázala pro nedoložení důkazů. Neprokázala nedostatek svobodné vůle, že jednala pod vlivem svého manžela (jednatele žalobkyně v době uzavření smlouvy), že k uzavření smlouvy byla přinucena fyzickým či psychickým násilím spočívajícím ve výhrůžkách, že jí manžel odebere nezletilé dítě, popř. nebude na něho platit výživné. Potvrdila však, že její obavy, že manžel jí dítě nevrátí z procházky, byly zbytečné. Tvrzení žalované, že žádné práce dle smlouvy o administrativní a ekonomické činnosti nevykonávala, proto ani nebyla odměňována, není pro posouzení platnosti smlouvy rozhodné. Záleží na vůli účastníků smlouvy, jak bude smluvní vztah realizován. Stejně tak je nedůvodné její tvrzení, že s jednatelem žalobkyně již v té době nežila.

16. Žalobkyně i přes poučení soudem dle § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř., že pokud chce být úspěšná, musí prokázat své tvrzení, že žalovaná předložila soudu důvěrné informace žalobkyně a pokud tak neučiní, neunese důkazní břemeno, žaloba bude zamítnuta, přesto uvedené tvrzení neprokázala. Informace označené za důvěrné v čl. II./1 smlouvy nejsou vymezeny zcela konkrétně, není jednoznačně zřejmé, o jaké informace vzhledem k jejich obsahu by se přesně mělo jednat. Nekonkrétnost informací nelze nahradit pojmem „veškeré informace“, jak uvedl jednatel žalobkyně při svém výslechu. Listiny s informacemi předložené soudu proto nelze zařadit do rozsahu informací dle článku II./1 smlouvy považovaných žalobkyní za důvěrné. Žalovaná předložila soudu informace získané z informačního systému žalobkyně, ke kterým měla přístup na základě smlouvy o administrativní a ekonomické činnosti uzavřené se žalobkyní. Informaci jednatele žalobkyně o komunikaci s pracovníkem , jméno FO, vynesl sám jednatel, když ji přeposlal ze své služební emailové adresy , e-mail, na soukromou emailovou adresu žalované , e-mail, . Sám tedy informaci šířil, za důvěrnou jí proto ani on nepovažoval. Žalovaná ji proto oprávněně za důvěrnou také nepovažovala. Žalovaná dokonce uvedla, že neshody mezi jednatelem žalobkyně a , jméno FO, byly obecně známé, běžně se o nich mluvilo. Listinu s údaji o podkladech pro výplatu příjmů pracovníků či osob OSVČ za neuvedené, tedy neznámé období, za které byly příjmy uvedeny, bez data vyhotovení, razítka a podpisu osoby, která listinu vyhotovila a potvrdila tak správnost uvedených údajů a s možností běžného vyhledání této informace na internetových stránkách např. na Jobs.cz a Práce.cz nelze považovat v daném případě za důvěrnou. Sám jednatel žalobkyně při soudním jednání ohledně péče o nezletilé dítě uvedl, že listina obsahuje pouze podklady pro vyúčtování plateb pro OSVČ bez uvedení paušálních nákladů, nejedná se o příjem, který by zaměstnanci dostali v uvedené výši. Informace jednatele žalobkyně zaslaná žalované o rozepsání nákladů s ohledem na její protiprávní obsahové sdělení nemůže být považována za důvěrnou. Přestože jednatel žalobkyně se nechtěl vyjadřovat k tomu, kdo tuto informaci žalované zaslal, s ohledem na zaslání této informace z jeho služební e-mailové adresy, je zřejmé a přesvědčivé tvrzení žalované, že to byl právě on, kdo jí informaci zaslal, neboť z pozice jednatele rozhodoval o hospodaření žalobkyně. Z uvedených důvodů předložené informace soudu vzhledem k jejich povaze nelze považovat za důvěrné. Není rozhodující, že žalobkyně je považovala za důvěrné a to navíc pouze proto, aby předešla sporu s pracovníky, ale zda měly skutečně charakter důvěrnosti. Předložené informace soudu byly běžnými informacemi. Žalobkyně ani netvrdila, že se jednalo o jedinečné, citlivé či informace zvlášť firmou ceněné. O zveřejnění know-how, technologických postupu přihlašovacích hesel apod. se nejednalo. Pokud by je žalobkyně považovala skutečně za důvěrné, podléhaly by zvláštnímu režimu zacházení. Žalobkyně by je musela lépe chránit (ne pouze pohrůžkou uložení smluvní pokuty) a více je zabezpečit před jejich prozrazením či vynášením ze společnosti než informace běžné, také kontrolovat, zda nedochází k úniku důvěrných informací. Přístup k informacím na oddělení měl každý pracovník. Je třeba rozlišovat mezi obchodněprávním vztahem mezi žalobkyní a žalovanou a soukromoprávním vztahem mezi žalovanou a bývalým jednatelem žalobkyně. Předložení listin s informacemi soudu nesouviselo s podnikáním žalobkyně. Žalovaná je předložila pouze pro potřeby jednání u soudu jako orgánu státní moci vykonávajícího soudní moc za účelem rozhodnutí ve věci výchovy a výživy nezletilého syna žalované a jednatele žalobkyně. Žalobkyně je předložila, aby jejich prostřednictvím byla poskytnuta ochrana práv nezletilého dítěte nikoliv zájmu poškození žalobkyně, ale jako obranu proti tvrzení otce nezletilého (jednatele žalobkyně), že nedosahuje příjmu pro určení odpovídajícího výživného a nemožnosti nalezení pracovního uplatnění odpovídajícího jeho kvalifikaci. Pokud by žalovaná uvedené doklady neposkytla, soud by je vyžádal. Žalovaná předala informace soudu, který nemůže být za stranu dle článku II./1 smlouvy o administrativně a ekonomické činnosti v rámci řešení soukromého rodinného sporu mezi žalovanou a bývalým jednatelem žalobkyně považován. Žalovaná nezneužila informace žalobkyně, neměla v úmyslu žalovanou poškodit. Jednala jako soukromá osoba v zájmu nezletilého dítěte. Předložení informací soudu nebylo způsobilé poškodit žalobkyni. Uvedeným jednáním žalovaná nezpůsobila žalobkyni jako právnické osobě žádnou újmu. Pouze jednatel žalobkyně v pozici soukromé osoby – účastníka v soudním řízení ve věci výchovy a výživy nezletilého dítěte se mohl cítit poškozený, neboť žalovaná doklady prokazovala jeho příjem a jeho pracovní způsobilost. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaná neporušila závazek důvěrnosti informací sjednaný ve smlouvě o administrativní a ekonomické činnosti ze dne 14. 1. 2020. Žalobkyni tak nevzniklo právo požadovat smluvní pokutu, která je vázaná na porušení smluvní povinnosti. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nezabýval se pak tím, zda smluvní pokuta byla uložena v rozporu s dobrými mravy, návrhem žalované na moderaci smluvní pokuty (pokud by byla uložena oprávněně) z důvodu její nepřiměřené výše s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťovací povinnosti.

17. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. 142/1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Odměna zástupce žalované za jeden úkon právní služby je v daném případě dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši 12 300 Kč. Zástupkyně žalované má právo na odměnu za vykonané úkony: převzetí a příprava zastoupení (§ 11/1 a) AT), vyjádření k žalobě dne 30. 11. 2022 (§ 11/1 d) AT), účast na jednání u soudu dne 21. 9. 2023 (§ 11/1g) AT), sepis podání 6. 10. 2023 (§ 11/1d) AT), účast na jednání u soudu dne 18. 12. 2023, (§ 11/1 g) AT, účast na jednání dne 14. 3. 2024 (§ 11/1 g) AT – jednání delší než 2 hodiny). Zástupce žalované má tak právo na odměnu za 7 úkonů právní služby, přísluší mu 7 x 12 300 Kč, tj. částka 86 100 Kč, dále mu přísluší za 7 režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ust. § 13 téže vyhlášky částka 2 100 Kč, dále mu přísluší úhrada cestovného a promeškaného času k jednání u soudu ve dnech 21. 9. 2023, 18. 12. 2023 a 14. 3. 2024, celkem ve výši 6 718 Kč dle § 13 a § 14 téže vyhlášky dále 21 % DPH, když zástupce žalované je plátcem DPH a to ve výši 19 933 Kč. Žalované tak byly přiznány náklady řízení v úhrnné výši 114 851 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované dle § 142/1 o.s.ř. a § 160/1 o.s.ř.