11 C 2/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: “ Adresa žalované “, IČO IČO sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o náhradu nemajetkové újmy a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 227 327,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 227 327,10 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 97 425,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 97 425,80 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 134 653,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 2 832,76 Kč, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen uhradit žalovanému částku 7 500 Kč na nákladech za zpracování znaleckého posudku , jméno FO, č. , číslo, ze dne 30. 6. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Shrnutí žalobních nároků a tvrzení1. Žalobce se domáhal se svou žalobou ze dne 6.1.2020, písemnými podáním ze dne 25.11.2021, 21.2.2022, 13.12.2023, 26.11.2024, 18.3.2025 a při ústních jednáních před soudem náhrady nemajetkové újmy (bolestné a ztížení společenského uplatnění) a náhrady škody (ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti), které mu vznikly v souvislosti s ublížením na zdraví při provozu výtahu dne , datum, . Toho dne nastoupil žalobce kolem 13.30 hodin do osobního výtahu v bytovém domě na adrese , adresa, , ve kterém žalobce obývá byt v 8. nadzemním podlaží. V době úrazu mu bylo téměř 70 let. Výtah je dodnes (a byl i v době úrazu) bez vnitřních klecových dveří. Úkony v osobním výtahu vykonával rutinně, neboť v domě před úrazem bydlel cca 45 let a bydlí i nadále. Nastoupil do výtahu, navolil požadované podlaží stisknutím tlačítka, odložil si batoh na podlahu výtahu a čelem k jedné z bočních stěn výtahu vyčkával dosažení cílové stanice. Nesledoval dveře výtahu (prosklené), spíše po paměti si uvědomil, že se výtah přiblížil cílové stanici, sehnul se pro batoh umístěný v zadní části výtahu a přehodil si jej přes rameno. Jakmile uslyšel zvuk značící, že výtah dorazil do cílové stanice (cvaknutí), zatlačil na dveře výtahu a vyrazil směrem z výtahu, aniž by sledoval, kam našlapuje. V tu chvíli narazil na překážku v oblasti kolen. Výtah totiž nedojel do požadované stanice, zastavil cca půl metru pod úrovní 8. podlaží, dveře výtahu se otevřely, přestože měly být proti otevření zajištěny.

2. Žalobce přepadl celým tělem do chodby před výtahem, výtahové dveře se prudce otevřely a vrátily zpět, čímž narazily na ležícího žalobce. Došlo tak k úrazu jeho pravé končetiny (fraktura pravé dolní končetiny nad kotníkem), tuto skutečnost po převozu konstatoval lékař na chirurgickém oddělení , právnická osoba, . Po vypadnutí z výtahu se žalobce nemohl bez pomoci sám zvednout, pomáhali mu sousedé obývající byty na témže poschodí (oba starobní důchodci), kteří reagovali na hluk způsobený pádem žalobce a vyšli z bytů na chodbu. Pomohli mu dostat se do bytu, odkud si zavolal rychlou lékařskou pomoc. Dne 13.1.2017 se podrobil operaci, do 4.2.2017 byl v pracovní neschopnosti, poté ještě rehabilitoval.

3. Výtah byl pravidelně kontrolován servisními techniky společnosti , právnická osoba, ., žalobce nahlásil okolnosti jeho úrazu v důsledku zastavení výtahu mimo zastavovací pásmo , jméno FO, , jednomu ze servisních techniků, a to ještě dne , datum, , tedy v neděli. V pondělí se technici dostavili a výtah zkontrolovali.

4. Nemajetková újma žalobce byla vyčíslena znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, ve znaleckém posudku č. , číslo, ze dne 25.11.2018. Bolestné za samotnou zlomeninu, operaci zlomeniny a následnou plánovanou operaci k odstranění zdravotnického materiálu z dolní končetiny po ukončení léčby stanovil částkou 84 146 Kč. Ztížení společenského uplatnění vyčíslil znalec částkou 220 525 Kč, vzal při tom v potaz to, že žalobce před úrazem pravidelně sportoval (fotbal, nohejbal), byl zaměstnán. , právnická osoba, byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti, nakonec s ním zaměstnavatel nesjednal prodloužení pracovního poměru, neboť v zaměstnání překonával bolest, což mu bránilo podávat požadované pracovní výkony. Po celou dobu žije sám, absenci sportovního a pracovního kolektivu proto vnímal citelněji, trpěl depresivními stavy. Musel přerušit sportovní aktivity, měl problémy i při běžné chůzi, ještě v době zpracování znaleckého posudku bylo místo kolem fraktury končetiny lehce oteklé, kloub nestabilní v porovnání s druhou končetinou. Pokud jde o přesný popis projevů obtíží po úraze, pro které žalobce žádá náhradu za ztížení společenského uplatnění, odkázal žalobce v podrobnostech za pregnantní popis těchto negativních následků ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménemPoslední požadovaný nárok na náhradu škody na ušlém výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyčíslil žalobce částkou 11 682 Kč, jedná se o rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem žalobce před úrazem a náhradou mzdy již vyplacenou jeho zaměstnavatelem po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a vyplacenými dávkami nemocenského.

5. Výše uvedené nároky uplatnil žalobce proti žalovanému, neboť ten je provozovatelem výtahu (který lze považovat za dopravní prostředek) a je tedy odpovědný za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní. Ještě před tím se žalobce pokusil získat pojistné plnění od , právnická osoba, ., s níž má žalovaný uzavřenou pojistnou smlouvu č. , číslo, týkající se pojištění za újmu způsobené třetím osobám. Pojistné plnění mu však nebylo vyplaceno s odůvodněním, že pojistitel nehradí škodu, za níž pojištěný odpovídá osobám pojištěným v rámci téže pojistné smlouvy. Žalobce také několikrát marně vyzval žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě škody, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 4.12.2019. Veškeré jeho výzvy zůstaly bez odezvy.Obrana žalovaného6. Žalovaný odmítl žalobcem uplatněný nárok, když v rámci svých vyjádření ze dne 24.1.2020, 9.12.2021, 20.2.2024, 15.11.2024 a 23.7.2025 a při ústních jednáních před soudem uvedl:-Výtah není dopravním prostředkem, když chybí explicitní legislativní úprava, jediná právní úprava definuje výtah jako „dopravní zařízení“, a to ustanovení § 1 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 100/1995 Sb.-Žalovaný není provozovatelem výtahu, relevantní legislativní úprava i judikatura je v tomto ohledu strohá, v souladu s ustanovením § 2930 o.z. je pak třeba učinit závěr, že provozovatelem je vlastník výtahu, tím není , Anonymizováno, , nýbrž jednotlivý spoluvlastníci společných částí domu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.5.1967, sp.zn. 5 Cz 37/67 platí, že provozovatelem dopravy je ten, jehož předmětem činnosti je provoz dopravy osoby a věcí. V tomto kontextu nelze žalovaného považovat za provozovatele dopravy, neboť doprava osob či věcí není předmětem jeho činnosti.-Škoda nebyla vyvolána zvláštní povahou provozu dopravního prostředku (pokud by soud zhodnotil, že výtah je dopravním prostředkem). Zcela absentuje příčinná souvislost mezi zvláštní povahou provozu dopravního prostředku a vznikem škody, neboť výlučným důvodem vzniku škody bylo jednání poškozeného. Zavinění na vzniku škody nese ze 100% žalobce. Jak vyplynulo z dokazování, nemohla nastat situace popisovaná žalobcem, že bez dalšího selhalo zajištění dveří a výtah bylo možné otevřít cca 40 cm pod úrovní podlahy. Buďto žalobce ručně odjistil zajišťovací zařízení dveří z kabiny výtahu (např. pravítkem nebo podobným předmětem) a výtahové dveře pak bylo možné otevřít cca 40 cm pod úrovní podlahy, nebo výtah zastavil sice o trochu níže, avšak stále v rámci odjišťovacího pásma, tj. do 20 cm pod či nad úrovní nástupiště, kdy není ještě zajišťovací zařízení dveří aktivováno a dveře lze otevřít. V prvním popisované případě je zavinění žalobce zřejmé, neměl manipulovat se zajišťovacím zařízení, měl vyčkat až do svého vyproštění třetí osobou. V druhém popisovaném případě zase žalovaný neporušil žádnou povinnost, pokud výtah zastavil v rámci povoleného odjišťovacího pásma, potom se žalovaný zbavuje veškeré odpovědnosti, žalobce zakopl, což lze přikládat pouze k jeho tíži, neboť vystupování nevěnoval dostatečnou pozornost.Výčet nesporných skutečností7. Za nesporné skutečnosti označili účastníci pouze to, že v domě na adrese , adresa, je (a byl i v době úrazu žalobce) provozuschopný výtah bez vnitřních klecových dveří, je zde zřízeno společenství vlastníků jednotek. Žalovaný při ústním jednání dne 31.1.2024 uvedl, že nezpochybňuje, že žalobce dne , datum, při vystupování z výtahu zakopl, upadl a vracející dveře mu způsobily zranění pravého kotníku.Z listin předložených účastníky soud zjistil tyto skutečnosti8. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Plzni bylo zjištěno, že žalovaný je zde, coby společenství vlastníků jednotek s názvem , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “), veden v oddíle S, vložka , Anonymizováno, . , Anonymizováno, je právnickou osobou vzniklou v roce 2003 na základě zákona č. 72/1994 Sb. (již zrušeného), vzhledem k tomu, že nepřijalo jiné stanovy (dle sdělení žalobce), řídí se vzorovými stanovami obsaženými v Příloze k nařízení vlády č. 371/2004 Sb., podle kterých (čl. I vzorových stanov) je předmětem činnosti společenství správa, provoz a opravy společných částí domu. , právnická osoba, se rozumí (čl. III vzorových stanov) mimo jiné i zajišťování provozu a údržby společných částí domu včetně revizí a oprav výtahů.

9. Snahu o vyřešení sporu mimosoudní cestou doložil žalobce korespondencí ze dne 20.6.2018 a 6.9.2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na zaslané výzvy, zaslal žalobce prokazatelně žalovanému předžalobní upomínku ze dne 4.12.2019. Žalobce doložil také marný pokus o uplatnění své újmy u pojišťovny , právnická osoba, ., která dopisem ze dne 4.10.2018 odmítla poskytnout požadované plnění, neboť dle čl. 6 boudu 4 písm. c) všeobecných pojistných podmínek UCZ/Odp/07 k pojištění odpovědnosti za újmu třetím osobám dle pojistné smlouvy č. , hodnota, pojistitel nehradí škodu, za níž pojištěný odpovídá osobám pojištěným v rámci téže pojistné smlouvy.

10. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . ze dne 26.2.2020, která vykonávala pravidelné revize výtahu, vyplývá, že , datum, nepřijali žádné hlášení o poruše výtahu v předmětném domě, v měsíci lednu 2017 zde nebyla prováděna žádná oprava výtahu. Mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . byla dne 14.2.2005 uzavřena smlouva o dílo, na základě které společnost provádí pro žalovaného pravidelné prohlídky výtahu a servis. Pravidelné servisní prohlídky doložil žalovaný fakturami za období 1/2017 až 3/2017. Přílohou každé z faktur je zakázkový list, za měsíc leden 2017 byl zakázkový list zhotoven dne 31.1.2017, mimořádná událost dne , datum, , ke které měl dle sdělení žalobce vyjíždět technik, není v zakázkovém listu, který se stal přílohou faktury za 1/2017, uvedena.

11. Z propouštěcí zprávy , právnická osoba, ze dne 16.1.2017 vyplývá, že žalobce byl hospitalizován od 9.1.2017 do 16.1.2017 z důvodu úrazu, ke kterému došlo , datum, při vystupování z výtahu. Dne 13.1.2017 se podrobil operaci dolní končetiny, po propuštění je nutná chůze o berlích bez nášlapu.

12. K doložení ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti doložil žalobce potvrzení zaměstnavatele, společnosti , právnická osoba, ze dne 31.10.2019, dle kterého byl žalobce práce neschopen v období od 9.1.2017 do 5.5.2017, průměrný denní výdělek za toto období činil 836,40 Kč, za dobu pracovní neschopnosti byla žalobci vyplacena náhrada mzda v částce 3 162 Kč. Výplatními páskami za období 1-12/2012, 1-12/20105 a 1-12/2016 doložil svůj pravidelný příjem, který v roce 2016 činil částku 14 610 Kč čistého. Z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 31.10.2019 soud dále zjistil, že žalobci byla po dobu pracovní neschopnosti do 2.4.2027 vyplacena nemocenská v celkové výši 22 400 Kč.

13. Žalobce pak k důkazu doložil ještě fotografie pořízené následně, kde žalobce předvádí, jakým způsobem vypadl z výtahu a zranil se.Svědecké a účastnické výslechy14. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, obývajícího sousední byt učiněné dne 21.5.2021 soud zjistil, že svědek v den úrazu slyšel z chodby hluk, vyšel z bytu, na zemi ležel žalobce, sousedka (, jméno FO, ) se mu marně snažila pomoci vstát, neměla na to však sílu. Svědek mu tedy pomohl, žalobce se opřel o jeho ramena, napřímil a dobelhal se ke svému bytu. Výtah byl po pádu žalobce stále otevřený, zavření dveří bránila žalobcova noha. Když žalobce zašel do svého bytu, svědek nastoupil do výtahu, jehož podlaha byla níže nežli podlaha chodby, vytvořil se tam schod v výšce cca 10 až 15 cm, výtah přes to fungoval, rozjel se do zvoleného přízemního podlaží, kde opět zastavil níže, než měl. Zastavení mimo úroveň podlahy nebylo neobvyklé ani v minulosti, svědek byl proto obezřetný při vystupování z výtahu. Po úraze žalobce (později toho dne) již výtah fungoval, jak má.Při ohledání na místě samém dne 24.10.2024 svědek popsal shodně okolnosti úrazu žalobce s výjimkou toho, že si již s odstupem času a na svůj věk (na což upozornila soud jeho přítomná manželka) nevzpomněl na to, v jaké úrovni byl výtah zastavený a zda-li s ním odjel do přízemí.

15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, učiněné dne 21.5.2021 soud zjistil, že dne , datum, vyšla z bytu poté, co uslyšena „hroznou ránu“, uviděla žalobce na zemi, dveře výtahu byly stále otevřené, neboť zavření dveří bránila žalobcova noha, snažila se pomoci žalobci vstát, neměla však dost sil, poté vyšel z bytu soused , jméno FO, a společnými silami se svědkům podařilo dostat žalobce do jeho bytu. V domě bydlí od roku 1974, výtah je zde starý, často porouchaný. Je neformálně pověřená jednat za dům, pokud jde o pravidelné servisní prohlídky výtahů. Se svolením výboru , Anonymizováno, kontaktuje telefonicky společnost , právnická osoba, . v případě problémů s výtahem, případně stvrzuje svým podpisem technikům provedené pravidelné servisní prohlídky. Je pravdou, že technici přišli hned 9.1.2017 ráno, tedy bezprostředně po úrazu žalobce, nesdělili jí však důvod prohlídky. V době úrazu výtah zastavil tak, že se zde vytvořil schod cca 50 cm, výtahové dveře přesto šly otevřít. Výtah stále zastavuje o trochu níže či výše oproti podlaze, musí si dávat pozor, kam našlapuje, technici jí sdělili, že už to lepší nebude.Při ohledání na místě samém dne 24.10.2024 svědkyně popsala shodně okolnosti úrazu žalobce s tím, že oproti své svědecké výpovědi upřesnila, že svědek neležel ve výtahu, ale před výtahem.

16. O věrohodnosti těchto dvou svědků soud nemá pochybnost, oba svědci dle názoru soudu vypovídali pravdivě o skutečnostech tak, jak je zažili a vnímali. Výpověď svědků je logicky ovlivněná také během času, kdy byli opakovaně dotazováni na skutečnosti, které se udály před mnoha lety. Soud vychází zejména z výpovědí svědků učiněných před soudem po zákonném poučení, jejich další vyjádření v rámci ohledání na místě samém nemají shodnou důkazní váhu a pokud jsou zde jisté odlišnosti, přičítá je soud i pokročilému věku svědků v době ohledání na místě samém (, jméno FO, 82 let, , jméno FO, 88 let).

17. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, za společnost , právnická osoba, . soud zjistil, že v lednu 2017 neměla společnost hlášenou žádnou poruchu z předmětného domu, pokud by se tak stalo, muselo by se to projevit ve faktuře vystavené za leden 2017, což se ale nestalo. Jinak pravidelné servisní prohlídky probíhají 1x a 2x měsíčně. Revize výtahu se prování 1x za tři roky. Může se stát, že výtah nezastaví přesně s úrovní podlahy, pokud však zastaví v rámci „zastavovacího pásma“, které činí + - 20 cm, nejedná se o poruchový stav a výtahové dveře je možné otevřít. Pokud by však výtah zastavil mimo zastavovací pásmo, aktivuje se zajišťovací mechanismus otevírání dveří, které pak nelze otevřít, je potřeba vyčkat vyproštění z kabiny výtahu. Někteří lidé však i v takovém případě dokážou zevnitř kabiny výtah otevřít, mechanicky zatlačí na váleček, který brání otevření dveří, dveře se otevřou, osoba vystoupí, aby výtah dál fungoval, musí pak váleček vrátit do původní polohy. Není to ale nic složitého.

18. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil přesný popis úrazového děje, tak, jak je popsán v čl. I odůvodnění tohoto rozhodnutí včetně toho, že ihned po úraze telefonoval panu , jméno FO, , jednomu ze servisních techniků, a to ještě dne , datum, , tedy v neděli. V pondělí se technici dostavili a výtah zkontrolovali.

19. Svědecká výpověď , jméno FO, Machače, který uvedl, že v lednu 2017 nabyla prováděna žádná oprava výtahu na základě hlášení o poruše, je v rozporu se svědeckou výpovědí , jméno FO, a účastnickou výpovědí žalobce. Žalobce uvedl, že ihned po úrazu ze svého bytu volal , jméno FO, , aby mu nahlásil zastavení výtahu mimo zastavovací pásmo, hned druhý den ráno technici výtah kontrolovali, což potvrdila , jméno FO, .Znalecký posudek a výslech znalce20. Nároky žalobce na nemajetkovou újmu určil a vyčíslil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, ve znaleckém posudku č. , číslo, ze dne 25.11.2018 podaném v souladu s ustanovením § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) a v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, sp.zn. Cpjn 14/2014. Bolestné za samotnou zlomeninu, operaci zlomeniny a následnou plánovanou operaci k odstranění zdravotnického materiálu z dolní končetiny po ukončení léčby stanovil částkou 84 146 Kč. Ztížení společenského uplatnění vyčíslil znalec na částku 220 525 Kč, vzal při tom v potaz to, že žalobce před úrazem pravidelně sportoval (fotbal, nohejbal), byl zaměstnán. Po úrazu byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti (tím pádem částečně izolován, chmurné myšlenky), musel přerušit sportovní aktivity, měl problémy i při běžné chůzi, ještě v době zpracování znaleckého posudku bylo místo kolem fraktury končetiny lehce oteklé, kloub nestabilní v porovnání s druhou končetinou. Znalecký posudek překládal soudu žalobce, za jeho zpracování uhradil znalci 8 400 Kč, tuto částku uplatnil dle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z. coby náklad spojený s uplatněním pohledávky. Žalovaný nezpochybnil závěry znaleckého posudku. Žádný z účastníků netrval na výslechu znalce, soud tedy vyšel ze závěrů znaleckého posudku.

21. Soud v řízení ustanovil dalšího znalce, a to , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru všeobecné strojírenství, specializace zdvihací zařízení, výtahy. Znalec byl dle návrhu žalovaného přibrán za účelem popisu typu a technického stavu výtahu, zejména jeho dveřního zajišťovacího mechanismu, zodpovězení dotazu, zda-li je možné otevřít výtahové dveře, nachází-li se klec mimo odjišťovací pásmo výtahu a pokud nikoliv, zda-li nelze ručním zásahem zevnitř kabiny přeci jenom dveře nějakým způsobem otevřít.

22. Závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , které vyplývají ze znaleckého posudku č. , číslo, ze dne 30.6.2022 ve znění doplňujících informací uvedených znalcem v rámci jeho výslechu dne 2.8.2023 jsou následující:Samotný výtah a dveřní uzávěra v předmětném výtahu je z roku 1966, dveřní uzávěra je mechanicko-elektrický komponent, který zajišťuje bezpečnou manipulaci s šachetními dveřmi výtahu. Výtah je s drátěnou šachtou, bez klecových dveří.Jako jedinou možnost otevření šachetních dveří výtahu, pokud by výtah zastavil mimo odjišťovací pásmo, tj. v úrovni 50 cm pod úrovní nástupiště (jak tvrdí žalobce), uvedl znalec mechanické odklonění páčky dveřní uzávěry z kabiny výtahu pravítkem, sešitem či jiným úzkým předmětem. Poté by mohl dle názoru znalce žalobce vystoupit, avšak po výstupu by musel vysunutou páčku dveřní uzávěry vrátit zpět do původní polohy, aby se výtah mohl opětovně rozjel, což však lze provést pouze z kabiny výtahu. Taková osoba by se tedy znovu ocitla uvnitř kabiny výtahu. Krajní poloha pro otevření dveří je u tohoto typu výtahu dle znalce 300 mm pod / nad nástupištěm, a to jen pro případ výpadku elektrického proudu, k čemuž však , datum, podle znalce nedošlo.Výtah byl dle znalce řádně servisován, žádné zanedbání ze strany techniků neshledal.

23. Při výslechu dne 2.8.2023 znalec , tituly před jménem, , jméno FO, doplnil, že ojediněle je možné si představit, že osoba vně kabinu výtahu by byla schopná vysunutou páčku dveřní uzávěry vrátit zpět, a to pomocí ohnutého drátku. Dále znalec uvedl, že zlomenina nohy nemohla nastat v důsledku „skřípnutí dveřmi“, neboť dveře jsou osazeny zařízením Brano, které tlumí a zpomaluje případný náraz dveří. Není možné otevřít výtahové dveře, pokud se kabina nachází mimo odjišťovací pásmo, ani při vynaložení enormního úsilí.

24. Přes určité nevhodné vyjadřování znalce ve vztahu k žalobci a jeho právnímu zástupci v navazující soudní korespondenci se znalcem (řešícím jeho odměnu za zpracování znaleckého posudku), soud vzal závěry znaleckého posudku v potaz, tento důkaz pak hodnotil samostatně i ve vztahu k jiným provedeným důkazům. Znalce tedy nemá za podjatého, byť mu žalobce vytkl nevhodné chování, které se projevilo zejména při jeho výslechu, kdy dle žalobce jednal (i s ohledem na věk znalce) dle svých utkvělých a neměnných představ, popudlivě, emocionálně. Žalobce zcela vyloučil hypotézu popisovanou znalcem, že by se pokusil pravítkem či jiným předmětem otevřít výtahové dveře zevnitř vysunutím páčky dveřní uzávěry či zvenku jakýmsi drátkem. O podjatosti znalce nesvědčí skutečnost zmiňovaná žalobcem, a sice že odpovídal pouze na otázky formulované žalovaným (i sám žalobce měl možnost pokládat dotazy znalci). Výběr znalce byl transparentní. Účastníci s ohledem na celkovou dobu řízení neměli zájem opětovně znalce vyslýchat.Ohledání na místě samém25. Při ohledání na místě samém žalobce názorně soudu popsal úrazový děj, přítomni byli též svědci , jméno FO, a , jméno FO, . Soud spolu se žalobcem a jeho zástupcem provedl pokus zastavení výtahu 50 cm pod úrovní nástupiště (pomocí tlačítka STOP), výtahové dveře se neotevřely, výtah se následně bez problémů rozjel do zvoleného poschodí, kde správně zastavil. Z kabiny výtahu nelze na páčku dveřní uzávěry dosáhnout rukou, mezera ústící k této výtahové součástce je příliš úzká. Na páčku dveřní uzávěry nelze dosáhnout ani zvenku výtahu, brání tomu klecová výplň výtahové šachty.Při právním hodnocení vzal soud v potaz níže uvedené právní předpisy, technické normyDle článku 5.3.8. normy ČSN EN 81-20 z května 2015 pojednávajícího o kontrole zajištění a zavření šachetních dveří nesmí být při normálním provozu možné otevřít šachetní dveře, pokud klec nezastavila nebo není v místě zastavení v odjišťovacím pásmu těchto dveří, což činí maximálně 0,20 metrů pod a nad úrovní stanice.Dle nařízení vlády č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent má být výtah vybaven šachetními a klecovými dveřmi.Podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), je výtah je výtah dopravním zařízením.Dle § 2927 odst. 1 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.Dle § 2927 odst. 2 o.z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.Dle § 2930 o.z. nelze- li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.Dle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (tzv. generální prevenční povinnost).Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.Dle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou za vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění.Dle § 2962 o.z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti činí rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.Ze skutkových tvrzení účastníků a z provedených důkazů došel soud k následujícím skutkovým zjištěním, které právně posoudil níže uvedeným způsobem26. Soud předně nesouhlasí s argumentací žalovaného, podle které výtah není dopravním prostředkem, nýbrž dopravním zařízením, přičemž pro tuto formulační odlišnost nelze o provozu výtahu hovořit jako o dopravě. Soud dále odmítá úvahy žalovaného, pokud jde o otázku neexistence pasivní věcné legitimace žalovaného v řízení, s ohledem na skutečnost, že žalovaný není vlastníkem ani provozovatelem výtahu. Výtah, byť jeho definice není s výjimkou vyhlášky Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb. (kde je výtah definován jako dopravní zařízení) nikde výslovně stanovena, lze považovat podle odborné literatury za dopravní prostředek z kategorie zdvihadel užívaný jako zdvihací zařízení pro dopravu osob nebo nákladů svislým nebo šikmým směrem po pevné dráze.

27. V projednávaném případě byl výtah určen pro dopravu osob svislým směrem, i s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp.zn. 25 Cdo 1559/2005 ze dne 23.1.2008) jej soud považuje za dopravní prostředek. Dopravním prostředkem jsou podle judikatury zařízení sloužící k dopravě osob či věcí, za takové lze (kromě silničních a drážních vozidel) považovat i výtahy, lanové dráhy či lyžařské vleky.

28. V souladu s ustanovením § 2927 odst. 1 o.z. je za škodu vyvolanou zvláštním provozem dopravního prostředku odpovědný provozovatel dopravy. Provozovatelem výtahu (tedy dopravy) je žalovaný, provozovatele dopravního prostředku nelze ztotožňovat s vlastníkem dopravního prostředku. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1559/2005 ze dne 23.1.2008 platí, že provozovatelem výtahu může být osoba odlišná od vlastníka výtahu, pokud má k užívání právní i faktický vztah. Žalovaný se řídí vzorovými stanovami obsaženými v Příloze k nařízení vlády č. 371/2004 Sb., podle kterých (čl. I vzorových stanov) je předmětem činnosti společenství správa, provoz a opravy společných částí domu. Správou domu se rozumí (čl. III vzorových stanov) mimo jiné i zajišťování provozu a údržby společných částí domu včetně revizí a oprav výtahů. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovanému bylo stanovami svěřeno zajišťování provozu výtahu, včetně revizí a oprav, což také fakticky vykonával a zajišťoval, jak vyšlo v řízení najevo fakturami od společnosti Framax s.r.o. vystavovanými na žalovaného. Protože bylo možné určit provozovatele výtahu, neuplatní se právní fikce, že je jím vlastník výtahu (dopravního prostředku).

29. Obdobně jako v ustanovení § 1183 o.z., který řeší odpovědnost společenství za škodu na majetku vlastníka jednotky, která vznikla opravou či údržbou společných částí domu, i v projednávaném případě (byť není řešena škoda na bytové jednotce) je společenství vlastníků povinno uhradit škodu žalobci. Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

30. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a z místního ohledání soud zjistil, že výtah byl vyroben v roce 1966 (včetně dveřní uzávěry) a je bez vnitřních klecových dveří, čímž ne zcela vyhovuje podmínkám stanoveným v nařízení vlády č. 122/2016 Sb., pode kterého má být výtah vybaven šachetními a klecovými dveřmi. Jak vyplynulo z řízení, této skutečnosti si je žalovaný vědom, nicméně instalaci nového zcela bezpečného výtahu brání nedostatek financí, shodně jako v mnoha jiných bytových domech v ČR. Jinými slovy míra bezpečnosti výtahu je odvislá od finančních prostředků, které žalovaný hodlá do výtahu, který provozuje, investovat. Ani pravidelné zprávy ze servisních a revizních prohlídek nemohou zakrýt fakt, že výtah je bez klecových dveří, přitom jako nejčastější rizikový faktor při provozu výtahů je obecně zmiňována právě absence vnitřních klecových dveří. V řízení bylo navíc svědecky prokázáno (, jméno FO, , , jméno FO, ), že výtah často zastavoval nad či pod úrovní nástupiště a obyvatelé domu museli být při vystupování obezřetní. Úrazy klopýtnutím a pádem z výtahu z důvodu nepřesnosti zastavení klece výtahu způsobují dle odborné literatury téměř polovinu všech úrazů spojených s provozem výtahu, u osob v důchodovém věku to platí dvojnásob.

31. Žalobce v řízení prokázal lékařskými zprávami a svědeckými výslechy sousedů vznik úrazu při vystupování z výtahu, což ostatně žalovaný ani nezpochybňoval. Byť jsou soudu známy případy (i z úřední činnosti), kdy dveřní uzávěra nebyla funkční a poškozený nastoupil do prázdné šachty bez výtahové klece, v projednávaném případě soudu nezbylo než vyjít z kategorického závěru znalce, který po prohlídce výtahu takovouto variantu vyloučil. Jeho závěr je však v rozporu s výpovědí žalobce a svědkyně , jméno FO, , kteří oba shodně popsali, že výtah zastavil cca 50 cm pod úrovní nástupiště, tedy mimo odjišťovací pásmo, které podle normy činí maximálně 20 cm nad/pod úrovní nástupiště. Svědek , jméno FO, si nepamatoval, kde přesně výtah zastavil, potvrdil ale, že kabina se nacházela níže nežli nástupiště, a to i při následném dalším použití výtahu, který po úrazu normálně fungoval. Výslech , jméno FO, , který popřel, že by v měsíci lednu 2017 byla provedena mimořádná prohlídka výtahu na základě telefonického oznámení žalobce, je v rozporu s výpovědí žalobce i s výpovědí svědkyně , jméno FO, , která potvrdila, že techniky potkala v domě v ranních hodinách dne 9.1.2017. Byť se tedy žalobci nepodařila prokázat přesná hloubka zastavení výtahové klece pod nástupištěm, soud uvěřil žalobci, že vnímal tuto hloubku jako mimořádnou, proto ihned volal servisní techniky a ti se také následujícího rána dostavili. Není podstatné, zda-li za tuto činnost vystavili fakturu. Žalovaný naopak neprokázal hypotézu, že by žalobce při vyprošťování z klece výtahu použil pravítko či jiný předmět k vysunutí dveřní uzávěry. Nakonec i sám znalec , jméno FO, takovou situaci označil za nepravděpodobnou, onu manipulaci s dveřní uzávěrou by totiž musel provést při vystupování z výtahu i poté, co již ležel zraněný na zemi vně výtahu, jinak by výtah dál nefungoval.

32. Podle žalovaného, pokud by výtah zastavil v rámci odjišťovacího pásma v souladu s normou ČSN EN 81-20, potom nedošlo ze strany žalovaného k porušení žádné právní povinnosti a neodpovídá za škodu. S tímto názorem soud nesouhlasí, provoz výtahu je totiž sám o sobě spojen s možností vzniku škod bez ohledu na zavinění či porušení právní povinnosti, jedná se o objektivní odpovědnost. Výtah byl prokazatelně v provozu, příčinná souvislost mezi zvláštní povahou provozu a vznikem škody je dána. O škodu způsobenou zvláštní povahou provozu se jedná i v případě uklouznutí při vystupování z dopravního prostředku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.10.1978, cp.zn. 2 Cz 28/78, či v případě škody způsobené při vystupování z eskalátoru (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5.5.1977, sp.zn. 20 Co 31/77 či v případě vystupování lyžaře z lanovky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2003, sp.zn. 25 Cdo 282/2001.

33. K vyloučení příčinné souvislosti z důvodu 100% zavinění na straně žalobce nemohlo dojít, nebýt zastavení výtahu pod úrovní nástupiště, k úrazu žalobce by nedošlo, soud má sice za to, že žalobce nevěnoval vystupování z výtahu dostatečnou pozornost, tato skutečnost však vedla pouze ke snížení náhrady škody.

34. K uplatnění liberačního důvodu uvedeného v ustanovení § 2927 odst. 2 o.z., podle kterého se provozovatel může zprostit odpovědnosti založené podle § 2927 odst. 1 o.z., pokud škoda vnikla v důsledku okolností, jež nemají původ v provozu (např. živelná událost), rovněž nedošlo. Podle dříve vydaných rozhodnutí Nejvyššího soudu je pojem „okolnost mající původ v provozu“ užší nežli pojem „škoda vyvolaná zvláštní povahou provozu“. Za takové okolnosti lze považovat selhání při činnosti osob použitých v provozu, nedostatky či vady materiálu, technický stav dopravního prostředku (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 948/2010 ze dne 29.3.2011). Soud uzavírá, že především má za to, že škoda byla vyvolána okolností mající původ v provozu a sice technickým stavem výtahu, který i přes prováděné pravidelné kontroly nemá vnitřní klecové dveře a prokazatelně opakovaně zastavoval nad či pod úrovní nástupiště, což ztěžuje vystupování a nastupování obyvatelům domu. Ve výtahu se přitom nenachází žádná výstražná cedule upozorňující na možnost klopýtnutí (jak soud zjistil ze svědeckých výslechů a ohledání na místě samém).

35. Soudu je známa i další judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR 2 Cz 19/77, 2 Cz 28/78, rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 25 Cdo 154/2023-136) řešící případy úrazu při vystupování z dopravních prostředků (tramvaj, vlak, automobil), podle kterých dojde-li k úrazu při běžném jízdním manévru dopravního prostředku, či po jeho zastavení ve stanici, projevily se vlastnosti typické pro provoz tohoto dopravního prostředku, jedná se bez dalšího o okolnosti mající původ v provozu.

36. Soud shledal jisté spoluzavinění na straně žalobce, když v řízení uvedl, že nesledoval, kam našlapuje při výstupu z výtahu a nepočínal si tak s dostatečnou opatrností. Soud hodnotil, zda bylo možné vidět při vystupování propad kabiny pod úrovní nástupiště (došel ke kladnému závěru), zda-li žalobce měl možnost se přidržovat zábradlí či jiného předmětu (došel k zápornému závěru, zábradlí zde žádné není). Soud uzavřel, že se v tomto případě jedná o porušení generální prevenční povinnosti ze strany žalobce, která odpovídá běžné míře opatrnosti při každodenních úkonech. Míru spoluzavinění určil obdobně, jako Nejvyšší soud ČSR ve svém rozhodnutí sp.zn. 2 Cz 19/77, kde byla odpovědnost provozovatele dopravního prostředku snížena o jednu třetinu z důvodu neopatrného vystupování poškozeného z dopravního prostředku.Vyčíslení nemajetkové újmy a náhrady škody za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti37. Náhrada nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztrátu společenského uplatnění dle § 2985 o.z. byla stanovena znalcem v rámci znaleckého posudku částkou 304 671 Kč, výpočet znalce ani výsledné částky nebyly žalovaným zpochybněny. Soud tedy vyšel z výše uvedeného znaleckého posudku, který byl zpracován v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu sp.zn. Cpjn 14/2014 k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) podle § 2958 o.z.

38. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce činí podle § 2962 o.z. rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovní neschopnosti a součtem náhrady mzdy od zaměstnavatele a dávek vyplaceného nemocenského. Zaměstnavatel poskytl náhradu mzdy žalobci za období od 9.1.2017 do 22.1.2017 v celkové částce 3 162 Kč, od 23.1.2017 do 2.4.2017 byly žalobci vyplaceny dávky nemocenského celkem v částce 22 400 Kč. Průměrný výdělek byl stanoven v souladu s ustanovením § 351 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, jako průměrný denní výdělek, tento vyčíslil zaměstnavatel žalobce částkou 836,40 Kč. Počet pracovních dnů v období od 9.1.2017 do 2.4.2017 je 60. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tedy činí částku ( 60 * 836,40 Kč – 3 162 – 22 400 Kč= 24 622 Kč) 24 622 Kč. Žalobce však požádal pouze o částku 11 682 Kč.Závěr39. Žalobce v řízení uplatnil tyto nároky:- náhradu nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění v částce 304 671 Kč,- náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 11 682 Kč,- náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 8 400 Kč za zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a to dle § 513 zákona o.z.Celkem tedy žalobce uplatnil částku 324 753 Kč s příslušenstvím.S ohledem na spoluzavinění žalobce v míře 30% na vzniku úrazu, jak soud výše popsal, je žalovaný povinen uhradit žalobci částku 227 327,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 227 327,10 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak je popsáno ve výroku I tohoto rozsudku. Ve zbytku soud žalobu ve výroku II zamítl.Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z., a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na počátek prodlení žalovaného po zaslání předžalobní upomínky ze dne 4.12.2019 a uplynutí lhůty plnění v ní stanovené.Lhůtu k plnění uložených povinností (s výjimkou poplatkové povinnosti vůči státu) soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.Náhrada nákladů řízení40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl ve věci úspěch v míře 70%, přiznal mu tedy 40% z uplatněného nároku na náhradu nákladů řízení v částce 134 653,64 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 324 753 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze 28 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( převzetí a příprava zastoupení, 5x doložená porada s klientem přesahující 1 hodinu, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis odvolání do znalečného, sepis vyjádření ve věci samé 5x, účast při ústních jednání – 14 úkonů právní služby za 9 jednání) včetně 25 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 3 paušálních náhrad po 450 Kč ( týkající se úkonů provedených po 1.1.2025) dle § 13 odst. 4 a. t., podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 278 210 Kč ve výši 58 424,1 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce. Soud nepřiznal náhradu za 4 úkony právní služby v podobě účasti u ústního jednání dne 24.10.2024, neboť jednání přesáhlo 4 hodiny, jedná se tedy pouze o 3 úkony právní služby. Krácení podle poměru úspěchu ve věci se vztahuje i na režijní paušály.

41. Žalovaný je dle výroku IV tohoto rozsudku povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 2 832,76 Kč, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku., žalobce je totiž od placení soudního poplatku osvobozen v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Dle § 2 odst. 3 výše uvedeného zákona o soudních poplatcích pak platí, že v případě osvobození navrhovatele od placení soudního poplatku, jehož žalobě soud vyhoví, zaplatí poplatek žalovaný, soudní poplatek je však žalovaný povinen uhradit pouze v té části, ve které byl žalobce v řízení úspěšný, tj. v rozsahu 70%. Poplatek činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč (za náhradu na ztrátu na výdělku) a dle položky 3 písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku 3 046,8 Kč (za náhradu nemajetkové újmy).

42. Žalobce je povinen dle výroku V tohoto rozsudku uhradit žalovanému částku 7 500 Kč na nákladech za zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , číslo, ze dne 30. 6. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady za zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho účast při ústním jednání činí částku 24 999,68 Kč. Tyto částka byla uhrazena ze zálohy složené žalovaným v částce 30 000 Kč. Nespotřebovaná záloha bude v rámci po rozsudkové agendy zaslána k rukám žalovaného. Žalobce nebyl úspěšný se svou žalobou v míře 30 %, soud mu tedy uložil uhradit žalovanému náklady znalečného v rozsahu 30 % z částky 24 999,68 Kč, což po zaokrouhlení činí 7 500 Kč.