11 C 437/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitosti

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku označeného parc. [číslo] v geometrickém plánu [číslo] ze dne [datum] o výměře 2 m2 vyděleného z pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 65 757,70 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví k části pozemkové parcely [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Rozhodla se provést rekonstrukci domu [adresa] na pozemkové parcele [číslo]. Záměrem bylo rozšířit stavbu právě na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Proto byla vytvořena nová pozemková parcela [číslo] na základě geometrického plánu, který nechal vypracovat žalovaný, stejně jako kupní smlouvu, kterou žalobkyně následně podepsala. Stala se vlastnicí pozemkové parcely [číslo]. Následně Stavební úřad v [obec] vydal [datum] rozhodnutí č. j. [číslo] 2014 [spisová značka]. Žalobkyně v souladu s tímto rozhodnutím a dle schválené projektové dokumentace stavbu zhotovila včetně venkovní jednotky tepelného čerpadla, která je však umístěna na pozemku parc. [číslo]. Tento fakt žalobkyně zjistila až po dokončení stavby. Jednoznačně se domnívala, že staví na své pozemkové parcele, kterou pořídila od žalovaného. Byl to žalovaný, kdo nechal zhotovit (podle tvrzení žalobkyně) geometrický plán, podle něhož byla z jeho pozemku [číslo] vydělena pozemková parcela [číslo] o rozloze nezbytné k rekonstrukci domu. Zastavěním části pozemku žalovaného se její vlastnicí stala žalobkyně.

2. Nalézací soud žalobě rozsudkem ze dne 8. 10. 2021 č. j. 11 C 437/2020 – 72 vyhověl. Dovodil, že žalobkyně byla v dobré víře, když částečně zastavěla pozemek žalovaného. Ze stavebního deníku, jímž byl proveden důkaz, vyplývá, že vnější jednotka tepelného čerpadla včetně betonového základu byla na pozemek žalovaného umístěna nejpozději 17. 9. 2014. Usnesením č. j. 61 Co 13/2022 – 92 odvolací krajský soud rozsudek soudu prvního stupně k odvolání žalovaného zrušil.

3. Žalobkyně se domáhá určení vlastnictví k části pozemku ve vlastnictví žalovaného s odkazem na ustanovení § 1087 občanského zákoníku, které upravuje tzv. přestavek. Úspěšnost je podmíněna dobrou vírou zřizovatele stavby. Rozsudek nalézacího soudu ze dne 8. 10. 2021 vycházel ze závěru, že žalobkyně v dobré víře byla.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o prodeji věci nemovité ze dne [datum], jíž žalobkyně získala vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] o výměře 3 m2. Další důkaz provedl rozhodnutím o umístění stavby a o vydání stavebního povolení na rekonstrukci objektu [adresa] v [obec]. Mezi podmínky pro provedení stavby je v prvním bodě uvedeno, že bude zhotovena podle projektové dokumentace, odsouhlasené při společném územním a stavebním řízení. Důkaz soud provedl prohlášením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], v němž konstatoval, že během stavby nedošlo ke změnám zastavěné plochy a obestavěného prostoru. Potvrdil, že stavba byla realizována dle schválené projektové dokumentace. V původním řízení soud provedl důkaz sdělením [stát. instituce] ze dne 19. 11. 2014, v němž referentka odboru stavebního a územního plánování uvádí, že 30. 9. 2014 její odbor obdržel podnět ve věci prošetření stavby základu s tepelným čerpadlem, oplocení a umístění tepelného čerpadla na pozemku parc. [číslo]. Referentka dále uvádí, že stavební úřad provedl 6. 11. 2014 kontrolní prohlídku, při které zjistil„ černou stavbu“ v podobě základu pro tepelné čerpadlo, oplocení a umístění tepelného čerpadla. Stavební úřad proto zahájil řízení o odstranění stavby. Z tohoto důkazu soud vyvodil, že tepelné čerpadlo bylo na pozemku žalovaného umístěno nepochybně dřív než 30. 9. 2014. Následně podala žalobkyně žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením a to [datum], v níž už deklarovala, že stavba je umístěna i na pozemku jiného vlastníka. Účastníci situaci řešili též nájemní smlouvou ze dne [datum], jejímž předmětem bylo právo žalobkyně dočasně užívat 2 m2 pozemkové parcely [číslo]. Tento nájemní vztah skončil 30. 6. 2017.

5. Po rozhodnutí odvolacího soudu žalovaný ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2022 upozornil na to, že v žádosti o koupi pozemku ze dne [datum] žalobkyně zakreslila, jak by měl být pozemek oddělen. Nepředložila žádnou projektovou dokumentaci, jak se snažila v řízení tvrdit. Žalobkyně žádost o koupi pozemku nepodala kvůli stavbě tepelného čerpadla, ale pro výstavbu sociálního zařízení. Současně ve vyjádření právní zástupce žalovaného odkázal na žádost žalobkyně o povolení výjimky ze dne [datum], z níž dovozuje, že si žalobkyně byla vědoma, že rekonstrukcí bude zastavěn celý pozemek parc. [číslo]. Požádala o povolení přesahu střechy na pozemek žalovaného o dva měsíce dříve než bylo nainstalováno tepelné čerpadlo.

6. Žádostí o povolení výjimky doručenou [stát. instituce] 11. 7. 2014 soud provedl důkaz. Za žalobkyni ji podala [právnická osoba], [anonymizováno], zastoupená jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V žádosti se uvádí, že návrh stavebních úprav počítá s kompletním zastavěním pozemku parc. [číslo] tak, že budou prodlouženy vnější obrysové hrany stávajícího objektu [adresa]. Nově vzniklý prostor bude zastřešen pultovou střechou s přesahem 300 mm. Právě tento přesah včetně okapu je předmětem žádosti o výjimku. Svým půdorysným průmětem bude totiž zasahovat na sousední pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. V závěru se uvádí, že přesahem střechy nedojde k zásadnímu omezení vlastnických práv [územní celek], protože pozemek je v tomto místě nepoužitelný pro umístění čehokoliv.

7. Jako svědka soud vyslechl pana [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele projekční kanceláře. Po předložení dokumentace si vzpomněl na žádost o výjimku, kterou podepsal. Tehdy někoho na stavebním úřadu napadlo, že zastavěnou plochou je i plocha, vytyčená přesahem střechy. Podle jeho názoru jde o mylný výklad, s nímž se nikdy nesetkal, avšak v zájmu urychlení stavby a kolaudačního řízení o ni požádal. Klient (žalobkyně) požadoval ekologické vytápění tepelným čerpadlem. Nejlepším řešením bylo jeho stávající umístění. Historicky k domu žalobkyně patřila jímka. Na ní je čerpadlo umístěno. Teprve při kolaudaci se objevily problémy. Žalobkyně se snažila situaci vyřešit pronájmem asi 2 m2. Tepelné čerpadlo je teoreticky možné umístit i na obvodovou stěnu domu. Pokud je instalováno na pevnou plochu, je třeba, aby měla základ do hloubky 90 cm.

8. Jako svědka soud vyslechl též manžela žalobkyně pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Uvedl, že vnější jednotka tepelného čerpadla je pevně spojena s betonovým základem, který se nachází na víku původní jímky, která částečně zasahuje i do sklepa domu. Ke zjištění, že jednotka stojí na cizím pozemku, došlo tak, že si někdo z vedlejšího domu stěžoval na skutečnost, že dešťová voda ze střechy je vyústěna do svodu vedlejšího domu. K vytyčení hranice nově přikupovaného pozemku došlo v souladu s vnější hranou betonových základových pasů. Kdyby někoho napadlo, že součástí stavby bude i tepelné čerpadlo, mohlo dojít k zaměření větší části pozemku žalovaného. Tehdy to však nikdo neřešil. Přestavba domu proběhla v měsících únoru až listopadu 2014. Pod pojmem přístavba svědek chápe třípatrové zázemí budovy. Čerpadlo stojí vedle ní ve vzdálenosti asi 40 cm a asi 20 cm od sousedního domu. Tepelné čerpadlo by bylo možno umístit na jinou stranu domu, avšak nepůsobilo by to esteticky. Stávající řešení je nejvhodnější.

9. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřila názor, že jímka, na níž bylo umístěno tepelné čerpadlo je součástí jejího domu. Do spisu založila vyjádření kanceláře [právnická osoba] z [obec], že součástí domu [adresa] byla po celou dobu jeho užívání jímka, využívaná pro splaškovou vodu. V roce 2014 byla část jímky zakryta přístavbou v délce 1 595 mm. Část jímky se proto nachází ve sklepním prostoru. Část zůstala zachovaná pod terénem v délce 1 400 mm a na její stropní konstrukci bylo umístěno tepelné čerpadlo. Autor vyjádření dospěl k závěru, že jímku lze považovat za součást domu žalobkyně. S tímto závěrem se soud neztotožňuje. Hranice pozemkových parcel jsou vytyčeny a zakresleny v katastru nemovitostí. Skutečnost, že hranice nově zřízené pozemkové parcely [číslo] nekopíruje obvodové stěny podzemní nefunkční jímky, nemá v tomto sporu žádný význam.

10. Z provedeného dokazování vyplývá, že se žalobkyně rozhodla provést přístavbu domu [adresa] v [obec]. Za tím účelem požádala žalovaného o prodej části pozemkové parcely parc. [číslo]. Zaměření nové parcely a vypracování geometrického plánu zařídil žalovaný. Učinil tak na základě žádosti žalobkyně ze dne [datum], doručené [stát. instituce] [datum], která obsahovala nákres oddělovaného pozemku. Součástí žádosti nebyla, jak původně tvrdila žalobkyně, projektová dokumentace. Nově zřízená a žalobkyni odprodaná pozemková parcela [číslo] byla zcela zastavěna. Tepelné čerpadlo je umístěno celou plochou na pozemku žalovaného. Betonový základ, na kterém je umístěno, je součástí tohoto pozemku. Na okraj soud uvádí, že jeho osud je závislý na výsledku jiných (veřejnoprávních) řízení. Samotné tepelné čerpadlo soud nepovažuje za nemovitou věc. Jedná se o věc movitou, která se spojením s tepelným systémem stala příslušenstvím domu [adresa]. Nejde tedy o neoddělitelnou součást nemovitosti. Čerpadlo má svou životnost a účinnost, která se může měnit a bude třeba ho nahradit. Tento závěr soudu stejně jako konstatování bezvýznamnosti existence jímky však hraje vedlejší roli. Podstatné je, že se žalovanému ve druhé fázi řízení (po zrušení původního rozsudku) podařilo zcela jednoznačně prokázat, že žalobkyně nebyla a ani nemohla být v době instalace tepelného čerpadla v dobré víře, že tak činí na pozemku, který vlastní. V jednání se žalovaným a se stavebním úřadem byla zastoupena [anonymizována dvě slova], za nějž jednal jeho jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednání této společnosti je jednáním žalobkyně. Jestliže v žádosti o povolení výjimky ze dne [datum] výslovně uvádí, že návrh stavebních úprav počítá s kompletním zastavěním pozemku parc. [číslo] jestliže věděla, že střecha bude mít přesah na sousední pozemek [číslo] věděla následně, že tepelné čerpadlo nechala umístit na cizím pozemku. Podle ustanovení § 1087 odst. 1 občanského zákoníku, zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby. To neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. K tomu je třeba ještě připomenout, že soud vnější jednotku tepelného čerpadla nepovažuje za nemovitou věc. Stavbou v tomto případě je betonová deska pod čerpadlem, která však není přestavkem, protože není součástí domu. Je samostatnou stavbou zřízenou na betonovém překladu staré nefunkčí jímky. Navíc, jak je již výše uvedeno, její existence je předmětem jiných řízení. Nejde o přestavek, který by žalobkyně zřídila v dobré víře. Soud proto musel žalobu zamítnout, neboť žalovaný unesla důkazní břemeno spočívající v prokázání tvrzení nedostatku dobré víry žalobkyně.

11. Ve sporu byl úspěšný žalovaný. Má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení. Jde o zaplacený soudní poplatek za odvolání, jízdné právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět 8x v celkové výši 2 563 Kč, náhradu promeškaného času v 8 případech, to je celkem 1 600 Kč, 14 paušálních náhrad po 300 Kč, to je celkem 4 200 Kč a 13 a ½ úkolu právní služby advokáta po 3 100 Kč, to je celkem 41 850 Kč Cena jednoho úkonu právní služby vyplývá z ustanovení § 7 a § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. S jejím připočtením náklady řízení dosahují částky 65 757,70 Kč, kterou žalobkyně žalovanému nahradí.