12 C 142/2019

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , nar. Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba o odstranění stavby a o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna na vlastní náklady odstranit stavby:a) oplocení tepelného čerpadla postavené na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, u východní strany objektu na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, mezi objekty na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, ,b) betonovou základovou desku umístěnou pod kovovou konstrukcí venkovní vzduchotechnické jednotky tepelného čerpadla na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, u východní strany objektu na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, mezi objekty na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, ,c) kovovou konstrukci s venkovní vzduchotechnickou jednotkou tepelného čerpadla, která zasahuje do prostoru nad povrchem pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 4. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 224,40 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, .

1. Žalobce podal žalobu na vyklizení pozemku, který je v jeho vlastnictví. Žalovaná provedla rekonstrukci domu č. p. , Anonymizováno, na pozemkové parcele č. , číslo, . Za tím účelem byla vytvořena nová pozemková parcela č. , Anonymizováno, , kterou žalovaná od žalobce odkoupila a zcela zastavěla. Zvětšila rekonstruovaný dům. Součástí rekonstrukce byla instalace tepelného čerpadla, které však bylo umístěno na pozemkové parcele č. , Anonymizováno, z níž byla zmíněná pozemkové parcela č. , číslo, (odprodaná žalované) oddělena. , datum, , tedy až po umístění tepelného čerpadla, účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu na část pozemkové parcely č. , Anonymizováno, o výměře 2 m² právě za účelem umístění tepelného čerpadla, zpevněné betonové plochy a ochranné branky. Nájemní vztah byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce však 6. 3. 2017 smlouvu v souladu s jejím ujednáním vypověděl. Nájemní vztah tak skončil 30. 6. 2017. Žalovaná pozemek nevyklidila a nepředala. Užívá ho bez právního důvodu. Žalobce se proto domáhá jeho vyklízení. V žalobě odkázal na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a opakovaně tvrdila, že celou stavbu včetně tepelného čerpadla zřídila v dobré víře, že tak činí na svém pozemku. Realizovala ji v souladu s projektovou dokumentací. Až v průběhu roku 2015, tedy po dokončení, byla vznesena námitka, že její část se nachází na pozemku žalobce. Protože měla zájem věc vyřešit smírně, přistoupila na uzavření nájemní smlouvy, přestože to bylo dle jejího názoru irelevantní, neboť podstatná byla skutečnost, že stavěla v dobré víře, že tak činí na pozemku, který od žalobce odkoupila. Navíc to byl žalobce, kdo zavinil chybným zadáním a zpracováním geometrického plánu, že došlo k tomu, že stavba částečně zasahuje i na pozemkovou parcelu č. , číslo, . V průběhu ústního jednání 25. 9. 2019 žalovaná vznesla návrh, aby jí soud přikázal zastavěnou část pozemku č. , číslo, do vlastnictví, s odkazem na ustanovení § 1086 občanského zákoníku.3. 11. 11. 2020 podala žalovaná v pozici žalobkyně žalobu na určení, že je vlastnicí pozemku označeného p. č. , číslo, v geometrickém plánu číslo , číslo, o výměře 2 m², který byl vydělen z pozemku p. č. , číslo, v katastrálním území a obci , adresa, . Dovodila, že část pozemku č. , číslo, , zastavěná její stavbou, se stala jejím výlučným vlastnictvím podle ustanovení § 1087 občanského zákoníku. Nalézací soud proto řízení usnesením ze dne 20. ledna 2021, č. j. 12 C 142/2019-127 přerušil. O jeho pokračování pak rozhodl usnesením ze dne 9. února 2024, č. j. 12 C 142/2019-150, které nabylo právní moci 29. 2. 2024. Učinil tak po odpadnutí překážky v souladu s ustanovením § 111 odst. 2 o. s. ř.

4. Rozsudkem ze dne 25. 8. 2023, který nabyl právní moci 5. 2. 2024, č. j. 11 C 437/2020-176, potvrzeným rozsudkem odvolacího Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 283/2023-201 ze dne 10. 1. 2024 soud zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku označeného parcelním číslem číslo , číslo, v geometrickém plánu č. , číslo, ze dne 4. 6. 2019 o výměře 2 m². Pro rozhodnutí bylo stěžejní posouzení, zda žalobkyně jako stavebník při realizaci stavby domu č. p. , číslo, byla v dobré víře, že externí jednotka tepelného čerpadla se nenachází na pozemku žalovaného. Odvolací soud konstatoval, že soudem prvního stupně učiněný závěr, že žalobkyně v dobré víře nebyla, je správný. Tepelné čerpadlo je umístěno celou plochou na pozemku žalovaného. Betonový základ, na kterém se nachází, je součástí tohoto pozemku. Jeho osud je závislý na výsledku jiných (veřejnoprávních) řízení. Rozhodující pro vyvrácení dobré víry žalobkyně bylo zjištění, že byla ve stavebním řízení zastoupena společností , právnická osoba, jednající panem , tituly před jménem, , jméno FO, . Tato společnost vykonávala i stavební dozor. Mimo jiné ještě před vydáním stavebního povolení požádala o povolení výjimky z toho důvodu, že střecha přístavby přesáhne na sousední pozemek žalovaného a Městský úřad v , adresa, , odbor stavební a územní žádosti 15. 8. 2014, vyhověl. V řízení slyšený svědek , tituly před jménem, , jméno FO, tedy musel vědět, že tepelné čerpadlo nestojí na pozemku žalobkyně. Věděl, že rekonstrukcí domu došlo k zastavění pozemkové parc. č. , číslo, v jejích hranicích. V případě vědomosti zástupce o přesahu střechy přístavby a externí jednotky tepelného čerpadla lze uzavřít, že se jedná o vědomost samotné zastoupené, jejímž jménem zástupce jednal.

5. Výsledek shora popsaného řízení je základem i pro rozhodnutí tohoto sporu. Žalovaná instalovala tepelné čerpadlo na pozemku žalobce, aniž by k tomu měla právní důvod. Soud provedl důkaz smlouvou ze dne , datum, , která na určitou dobu odvrátila protiprávní stav, a to až do okamžiku ukončení nájemního vztahu ke dni 30. 6. 2017, kdy soud provedl důkaz výpovědí této smlouvy ze dne 6. 3. 2017 a výzvou k předání a vyklízení pozemku ze dne 16. 10. 2017. Důkaz soud provedl také výpisem z katastru nemovitostí, jímž žalobce dokládá vlastnictví pozemkové parcely č. , číslo, . Dalším důkazem je výzva k zaplacení smluvní pokuty ze dne 12. 3. 2019. Provádění dalšího dokazování zaměřeného na tvrzenou dobrou víru žalované bylo nadbytečné, když je v tomto sporu soud vázán shora citovaným pravomocným rozhodnutím ve věci 11 C 437/2020. Žalovaná nebyla v dobré víře, že tepelné čerpadlo instaluje na svém pozemku. Naopak věděla, že tak činí na pozemku žalobce, ke kterému neměla žádný právní vztah.

6. Žalobce se oprávněně domáhá ochrany svého vlastnictví. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V případě nemovitosti lze právo realizovat žalobou na její vyklizení. Z výše uvedeného vyplývá, že soud žalobu posoudil jako zcela důvodnou a proto jí vyhověl. Žalované uložil oplocení tepelného čerpadla, betonovou základovou desku, kovovou konstrukci z venkovní vzduchotechnickou jednotkou tepelného čerpadla odstranit (přemístit tak, aby instalace neodporovala právním předpisům a oprávněným zájmům vlastníků sousedních nemovitostí).

7. Nad rámec nezbytného odůvodnění rozhodnutí nalézací soud konstatuje, že žalovaná nemůže odkazovat na ustanovení § 1086, případně 1087 občanského zákoníku, neboť obě ustanovení předpokládají dobrou víru stavebníka. Nemůže se tedy domáhat po žalobci převodu zastavěného pozemku za obvyklou cenu, ať už se jedná o samostatnou stavbu, anebo o přestavek. Proto nebylo třeba se zabývat charakterem vyklizovaných věcí (samostatná stavba, součást věci nebo příslušenství věci).

8. V bodě VIII. odst. 1 písm. j) se účastníci smlouvy ze dne , datum, dohodli na povinnosti nájemce odstranit případné dočasné stavby, úpravy či oplocení v případě ukončení smlouvy. V bodě VIII. odst. 2 se smluvní strany dohodly na smluvní pokutě pro případ porušení povinnosti uvedené v článku VIII. odst. 1 smlouvy, a to ve výši 10 000 Kč. Smluvní pokuta je splatná do 30 dnů od doručení výzvy pronajímatele k jejímu uhrazení. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vzniká škoda. Soud proto žalobu i v tomto bodě shledal jako zcela důvodnou a vyhověl jí.

9. Právní zástupce žalované se nezúčastnil závěrečného ústního jednání. 16. 4. 2024 v 17:45 hodin do spisu založil omluvu a žádost o jeho odročení. Předložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené 26. 3. 2024. Uvedl, že se průběžně jeho zdravotní stav zlepšoval a proto předpokládal, že se k jednání soudu 17. 4. 2024 dostaví. 16. 4. 2024 se však onemocnění výrazně zhoršilo a proto byl nucen opětovně využít lékařskou péči. Nalézací soud ústní jednání neodročil. Učinil tak zejména proto, že již nebylo třeba doplňovat dokazování, případně poskytnout poučení žalované straně, předložit tvrzení, případně důkazy umožňující nevyhovění žalobě, a to s ohledem na výsledek soudního sporu označeného sp. zn. 11 C 437/2020 Sb. Odročení jednání by vedlo pouze k oddálení pro žalovanou nepříznivého rozhodnutí.

10. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladu řízení. Jde o zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměnu právního zástupce za pět úkonů právní služby po 3 000 Kč, pět režijních paušálů po 300 Kč, dvakrát jízdné z , adresa, do Sokolova a zpět, to je celkem 640,90 Kč, promeškaný čas, celkem 400 Kč a 21 % DPH. Žalovaná žalobci k rukám jeho právního zástupce zaplatí 27 224,40 Kč.