44 C 312/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově samosoudcem Mgr. Františkem Sedláčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně, obec, zastoupené advokátem titul jméno příjmení, sídlem adresa, obec proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, narozena datum, bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, narozen datum, doručováním číslo popisné, PSČ obec o zaplacení 18 887,58 Kč s příslušenstvím rozhodl I. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 087,42 Kč s 8,05 % ročně od 11. 8. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 087,42 Kč s 8,05 % ročně od 11. 8. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba o 99,06 Kč s 1,7 % ročně od 11. 8. 2020 do zaplacení z 18 174,84 Kč, 9,75 % ročně od 11. 8. 2020 do 15. 3. 2021 z 10 686,08 Kč, od 16. 3. 2021 do zaplacení z 99,06 Kč se zamítá. IV. 1. žalovaná je povinna nahradit žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce náklady řízení 2017,01 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. V. 2. žalovaný je povinen nahradit žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce náklady řízení 2017,01 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit rovným dílem 18 273,90 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % od 11. 8. 2020 do 15. 3. 2021 z 28 860,92 Kč, od 16. 3. 2021 do zaplacení z 18 273,90 Kč, neboť paní příjmení, zemřelá datum, uzavřela 11. 7. 2014 s žalobkyní smlouvu o osobní kreditní kartě k účtu bankovní účet, na základě níž mohla čerpat úvěr do 30 000 Kč, jejž se zavázala splatit s úrokem 19,9 %. Vyčerpanou jistinu se zavázala splácet v měsíčních splátkách 1/20, minimálně 100 Kč, pokud není nižší. Žalobkyni vznikla pohledávka vyčíslená k 14. 3. 2019 na 29 357,88 Kč, skládající se z jistiny úvěru 28 860,92 a příslušenství 676,96 Kč. Dle usnesení Okresního soudu v Sokolově z 10. 8. 2020, 18 D 341/2019-39, byla žalovaným a paní příjmení schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kdy všichni uplatnili výhradu soupisu, každý z nich dědil 1/3. Paní příjmení uhradila 15. 3. 2021 9 785,96 Kč. Žalobkyně za žalovanými eviduje a nárokuje pohledávku sestávající z jistiny 3 534,43 Kč a úroku z prodlení 9,75 % od 11. 8. 2020 do 15. 3. 2021 z 28 860,92 Kč, od 16. 3. 2021 do zaplacení z 18 237,90 Kč. 2. 1. žalovaná nárok uznala s tím, že nevěděla, že dluží, žalobkyní jí bylo řečeno, že dluhy nejsou, s 2. žalovaným a paní příjmení nekomunikuje. O maminku, paní příjmení, se starala, měla moc půjček, poplatků, 1. žalovaná se synem zaplatila, co se dalo.

3. Žalobkyně se zavázala vydat paní příjmení kreditní kartu s účtem bankovní účet a jejím prostřednictvím poskytnout úvěr 30 000 Kč, paní příjmení se ho zavázala s úrokem v předpokládané výši dohromady 33 842 Kč splácet v měsíčních splátkách 1/20 vyčerpané jistiny, minimálně 100 Kč, pokud by vyčerpaná jistina nebyla nižší, jako vzor bylo rozepsáno 12 splátek. 18. 7. 2014 byl čerpán úvěr 29 483,94 Kč. Paní příjmení 14. 3. 2019 zemřela. K tomuto okamžiku byl dluh na jistině 28 680,92 Kč, úroku 676,96 Kč 25. 3. 2019 byla provedena splátka 1 402,99 Kč, z toho 866,18 Kč na jistinu, 536,81 Kč úrok, poté byl evidován zůstatek úvěru 27 814,74 Kč, úroku 146,06 Kč. Usnesením Okresního soudu v Sokolově z 10. 8. 2020, 18 D 341/2019-39, byla stanovena obvyklá cena majetku 1 093 750 Kč, pasiv 98 031,70 Kč, čistá hodnota pozůstalosti tak 995 718,30 Kč, schválena dohoda dědiců, dětí, to je žalovaných a paní příjmení, o rozdělení tak, že každý nabyl s výhradou soupisu podíl 5/24 pozemků číslo a stavebních anonymizována dvě slova v obec, byli poučeni, že za dluhy odpovídají společně a nerozdílně.

4. Práva a povinnosti vyplývají ze smlouvy o osobní kreditní kartě z 11. 7. 2014, číslo, mezi žalobkyní a paní příjmení, včetně standartních evropských informací o spotřebitelském úvěru, jimi podepsaných, všeobecných obchodních podmínek, podmínek k osobním kreditním kartám, oznámení o úrokových sazbách v českých korunách, sazebníku žalobkyně; úmrtí paní příjmení, rozdělení pozůstalosti a jeho okolnosti z usnesení Okresního soudu v Sokolově z 10. 8. 2020, 18 D 341/2019-39; dluh k tomuto okamžiku z vyčíslení žalobkyně ze 17. 4. 2019; výše a datum čerpání, splácení úvěru, výše a struktura dluhu z historického výpisu žalobkyně z 29. 5. 2019.

5. Žalobkyně 18. 7. 2014 poskytla 29 483,94 Kč, paní příjmení řádně nesplácela, po její smrti 14. 3. 2019 zůstal dluh z úvěru 28 680,92 Kč, na nějž bylo 25. 3. 2019 zaplaceno 866,18 Kč.

6. Dle smlouvy o úvěru splnila úvěrující, žalobkyně, závazek, že poskytne úvěrované, paní příjmení, peněžní prostředky do určité částky, ta však závazek vrátit poskytnuté prostředky k 14. 3. 2019 28 680,92 Kč (v žalobě uvedených 28 860,92 Kč byla zřejmá chyba v psaní) a zaplatit úrok 676,96 Kč dle § 2395 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nesplnila; 25. 3. 2019 bylo na úvěr zaplaceno 866,18 Kč, proto vycházeno z částky 27 814,74 Kč; na úrok bylo zaplaceno 536,81 Kč, proto byl snížen na 140,15 Kč, žalobkyně však evidovala 146,06 Kč, což lze vysvětlit nárůstem z důvodu dalšího prodlení, proto vycházeno z takto zjištěné částky. Každý z dědiců, jenž uplatnil výhradu soupisu, dle § 1707 o. z. hradí dluhy zůstavitelky, paní příjmení, společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitelka, žalobkyně, však může po každém požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Pozůstalost zjevně nebyla předlužena, proto dědici měli uhradit úvěr 27 814,74 a úrok 146,06 Kč. Paní příjmení uhradila 9 785,96 Kč, plnění se dle § 1932 (1) o. z. započetlo nejprve na úrok 146,06 a nakonec na jistinu 9 639,90 Kč, neboť nebylo zjištěno, že projevila při plnění jinou vůli; zůstal tak dluh na jistině 18 174,84 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovaným nárok rovným dílem, proto byl vůči každému z nich rozdělen na 9 087,42 Kč, což je pro ně výhodnější, než pokud by byli zavázáni společně a nerozdílně k celé částce. Čas plnění byl přesně ujednán, úvěr měl být měsíčně splácen ve výši 1/20 nesplacené jistiny od srpna 2014, vzor dokonce předpokládal 12 splátek, proto se dá předpokládat, že by při řádném splácení byl zaplacen do konce 2018, kdy platila níže uvedená úroková sazba; dle § 1958 (1) o. z. byla dlužnice, paní příjmení, povinna plnit bez vyzvání věřitelky, žalobkyně, přechodem povinností na žalované nedošlo ke změně splatnosti. Po žalovaných, jež jsou v prodlení se splácením peněžitých dluhů, dle § 1970 o. z. mohla žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví § 2 nařízení vlády 351/2013 Sbí, jímž se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem, upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a údajů o skutečných majitelích, tak, že odpovídá ročně repo sazbě, stanovené Českou národní bankou pro 1. dny kalendářních 1/2letí, v nichž došlo k prodlením, zvýšené o 8% bodů. Úřední sdělení Banky 14/2012 (CBO), o úpravě základních úrokových sazeb, dle a) stanovilo limitní sazbu pro 2T REPO operace od 2. 11. 2012 0,5 ‰, úroková sazba tak byla 8,05 %. Soud dle § 153 (2) zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nemohl překročit návrh, žalobu, účastnice, žalobkyně, a přisoudit více, než čeho se domáhala, proto byl úrok přiznán až od 11. 8. 2020. Současně respektoval, že žalobkyně uplatnila vůči každému ze žalovaných jen jeho podíl, proto z povahy věci úrok přiznal jen z dosud nezaplacené jistiny, nikoli i za dobu prodlení jistiny zaplacené paní příjmení, navíc uvedené v zjevně nesprávné výši 28 860,92 Kč. Žalobu proto zamítl o jistinu, jež byla zaplacena, s úrokem, dále o úrok v sazbě, jež nenáležela a úrok z částky, zaplacené jinou osobou. Jelikož 1. žalovaná nárok, jenž byl proti ní žalobou uplatněn, uznala, dle § 153a (1, 2) o. s. ř. bylo vůči ní rozhodnuto dle tohoto uznání, neboť vztahy vyplývající ze smlouvy o úvěru jsou soukromé, proto je lze řešit dohodou. Tím, že 1. žalovaná nárok uznala, vyjádřila souhlas s žalobou, povaha věci umožňuje tímto způsobem rozhodnout. Nebylo ani zjištěno, že by to bylo v rozporu s právními předpisy s nepatrnými výjimkami uvedenými výše, ohledně níž byl i proti 2. žalovanému zjištěn důvod pro částečné zamítnutí žaloby.

7. I když měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, soud jí dle § 142 (3) o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch měla v poměrně nepatrné části, 99,06 z 18 887,58 Kč, 1 %, posuzováno pro zjednodušenost jen z jistiny a úroku, jenž je samostatným předmětem řízení, viz dále, neboť z úroků se jinak náklady řízení ani neurčují. Žalobkyně dle § 142a (1) o. s. ř. má právo na náhradu, neboť žalovaným 7. 12. 2021, nejméně 7 dnů před podáním žaloby, 5. 10. 2022, zaslala na adresy pro doručování, evidovaná místa pobytů dle záhlaví, výzvy k plnění. Žalobou podanou 5. 10. 2022 současně s žalobou v tomto řízení, se žalobkyně proti žalovaným domáhala uložení povinnosti zaplatit rovným dílem 3 987,38 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % od 11. 8. 2020 do 15. 3. 2021 z 9 276,67 Kč, od 16. 3. 2021 do zaplacení z 3 987,38 Kč, nárok vyplývající z jiné smlouvy o osobní kreditní kartě s paní příjmení; řízení bylo usnesením Okresního soudu v Sokolově z 24. 11. 2022, EPR 272236/2022-8, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. 19. 12. 2022 byla podána shodná žaloba; elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Sokolově z 18. 1. 2023, EPR 349696/2022-9, bylo žalobě vyhověno a dále žalovaným uloženo společně a nerozdílně uplatněný nárok zaplatit s náklady řízení 5 119 Kč; rozkaz byl pro nedoručitelnost 2. žalovanému zrušen, řízení pokračuje pod spisovou značkou 23 C 75/2023. Žalobkyně mohla učinit společně úkony ohledně obou uvedených, typově shodných, nároků. Pokud by se tak stalo, činil by soudní poplatek 898,80 Kč (Dle § 6 (2), položky 2 1. c) sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, by byl základem součet peněžitého plnění 18 273,90 Kč, bez příslušenství, úroků, k tomu cena úroku, byla-li samostatným předmětem řízení, z neuplatněných jistin, tedy 613,68 Kč (9,75 % od 11. 8. 2020 do 15. 3. 2021 z (28 860,92 – 18 273,90 Kč)), a v řízení 23 C 75/2023 3 987,38 Kč a 307,08 Kč (9,75 % od 11. 8. 2020 do 15. 3. 2021 z (9 276,67 – 3 987,38 Kč)). Jelikož však v tomto řízení bylo přiznáno méně, představuje to důvod hodný zvláštního zřetele, aby soud výjimečně náhradu nákladů řízení zčásti dle § 150 o. s. ř. nepřiznal, vycházel jen z přiznaného základu 18 174,84 Kč, je spravedlivé, aby žalovaní nehradili i část odpovídající jejich úspěchu. Celkem by tak byl základ součtem 18 174,84, 3 987,38, 307,08 Kč, to je 22 469,30 Kč, dále se zaokrouhluje na 10 Kč nahoru, 22 470 Kč. Za žalobu na elektronický platební rozkaz, jejímž předmětem je peněžité plnění vyšší než 20 000 Kč, činí poplatek 4 %), odměna za zastupování 2 920 Kč (Dle § 14b (1 2., 3) vyhlášky 177/1996 Sbírky, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), činí její sazba v řízení, jež bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, za každý úkon do podání žaloby včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 do 30 000 300 Kč, přiznána za 3 úkony, převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, písemnou žalobu. Žalobkyně dle soudního informačního systému podala u zdejšího soudu prostřednictvím stejného či jiných zástupců jen v 2021, před zahájením tohoto řízení, 16 žalob, například v řízeních 42 C 500/2021, 7 C 15/2022, 16 C 9/2022, jež se týkaly úvěrů, poslední přímo o nárok ze smlouvy o kreditní kartě. Z jejich obsahu je zřejmé, že vylíčení skutkových okolností využívá vzorový formulář; jedná se o nároky vyplývající z typově shodných smluv, jejichž uzavření nabízí neurčitému počtu zájemců, není rozhodné, o jaký druh úvěru jde, ostatně pro každou takovou velkou skupinu případů může být užíván samostatný vzor. Samotná žaloba představuje v podstatné části přepis, přenesení, údajů, jež má k dispozici ze smlouvy o úvěru, všeobecných a obchodních podmínek, podmínek k danému úvěru, sazebníku žalobkyně, historického výpisu pohybu na účtu, nikoli z nějakého dalšího vlastního šetření, vyžadujícího zvýšené úsilí; liší se nutně jen v označení žalovaného, dané smlouvy datem a vyčísleným dluhem. Použití vzoru dosvědčuje i to, že v odůvodnění žaloby byla zjevně chybně uvedena jistina 3 534,43 Kč, převzatá ze žaloby v řízení EPR 272236/2022 (později 23 C 75/2023). Složitosti výrazně nepřidává ani skutečnost, že povinnosti přešly na dědice dlužníka. Žalobkyně působí na celém území státu, kde je dalších 85 okresních soudů, takových žalob tedy podá řádově 1 000 ročně. Pokud se věc stane složitější anebo pro nesouhlas žalobkyně s rozhodnutím bez jednání, jako v tomto řízení, nařídilo se jednání, za účast u nějž náležela již nesnížená odměna 2 020 Kč, odvozená z předmětu řízení 22 469,30 Kč, viz výše, činící 1 500 a 40 za každých započatých 1 000 Kč, o něž hodnota převyšuje 10 000 Kč. Zástupce dle § 25 (2) o. s. ř. se dal přitom zastoupit advokátkou Mgr. příjmení jako další zástupkyní, za jejíž jednání žalobkyni odpovídá.), hotové výdaje zástupců na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné 600 Kč (Dle § 14b (5) advokátního tarifu činí 100 Kč na 1 úkon právní služby, v případě účasti na jednání 300 Kč), daň z přidané hodnoty 252 Kč (Dle § 151 (2) o. s. ř., § 47 (1 a)) zákona 235/2004 Sbírky, o této dani, ve znění pozdějších předpisů, činí 21 % z nákladů zastoupení 1 200 Kč. Z údajů Finančního úřadu pro územní celek a obchodního rejstříku vyplývá, že právnická osoba zřízená za účelem výkonu advokacie, anonymizováno & anonymizováno, advokátní kancelář, jejímž je zástupce společníkem, je plátkyní daně; další zástupkyně nikoli, proto z nákladů v souvislosti s její účastí na jednání nebyla určena, nebylo by přiměřené, aby žalovaní tuto daň platili v případě úkonů učiněných neplátkyní daně, vyúčtování daně je čistě věcí žalobkyně a jejího zástupce.), cestovní výdaje 316,31 Kč (Dle §§ 157 (4 b)), 158 (4) zákona 262/2006 Sbírky, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 4 c) vyhlášky 467/2022 Sbírky, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro 2023, činí sazba základní náhrady za kilometr jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč, cena za litr motorové nafty 44,10 Kč, neboť doklad o nákupu nebyl doložen; spotřeba 6,6 litru na 100 kilometrů použita dle metodického pokynu odvolacího soudu z 3. údaje pro kombinovaný provoz dle normy Evropské unie a zjištěna v příslušném technickém průkazu; dle plánovače tras na webu Mapy vzdálenost ze sídla další zástupkyně, obec a číslo, k soudu je při provozu 19 a zpět 20 kilometrů), celkem 4 987,11 Kč (Náhrada za čas strávený cestou k jednání a zpět dle § 14 (1 a), 4) advokátního tarifu nenáležela, měla-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby; jednání trvalo od 10.00 do 11.28, cesta dle webu Mapy 17 a zpět 18 minut, jednání s cestou tak 2.03 hodin. Úkonem dle § 11 (1 g)) advokátního tarifu je účast na jednání, a to každé započaté 2 hodiny, tedy odměna pokryla i tento čas. V době vyhlášení rozsudku soud předpokládal, že tato doba nebude překročena, navíc předtím došlo k několikaminutovému zdržení kvůli telefonické konzultaci další zástupkyně ohledně možnosti splátek 1. žalované, jíž ani nebylo vyhověno, proto za 3 minuty navíc náhrada přiznána nebyla.) Byly-li by uplatněny nároky společně tam, kde to bylo možné, náklady by zjevně byly nižší, což představuje důvod hodný zvláštního zřetele, aby soud výjimečně jejich náhradu v tomto řízení nepřiznal zčásti. Jelikož nelze s jistotou předvídat, jaký bude výsledek řízení 23 C 75/2023, jako nejvhodnější řešení se jevilo přiznání uvedených nákladů ve výši poměru odpovídajícího předmětu tohoto řízení, v níž měla žalobkyně úspěch, proti předmětu, jenž mohl být uplatněn společně, tedy 4 987,11 Kč, účelné náklady v tom případě vzniklé * 18 174,84 Kč / 22 469,30 Kč, to je 4 034,02 Kč, jež byly dále dle žaloby rozděleny vůči každému ze žalovaných na 2 017,01 Kč Náklady se dle § 149 (1) o. s. ř. platí advokátu, zástupci, jde jen o platební místo, přiznány byly žalobkyni.

8. Uložené povinnosti dle § 160 (1) o. s. ř. třeba splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku, v základní lhůtě, neboť okolnosti pro určení výhodnějších podmínek splatnosti nebyly zjištěny, poměry 2. žalovaného známy nejsou, dle 1. žalované žije někde v Německu. Oznámením České správy sociálního zabezpečení z 9. 12. 2022 doložila, že sama pobírá invalidní důchod 1. stupně 9 136 Kč, požádala o splátky nejvýše 500 Kč, což však žalobkyně odmítla s tím, že pohledávka je nízká, případně však nevyloučila umožnění splátek po vydání rozsudku. Vzhledem k tomu, že navrženými splátkami by došlo k zaplacení za asi 2 roky, soud přitom považuje za přiměřenou dobu k zaplacení nejvýš rok, za těchto okolností nelze vůči žalobkyni vyžadovat, aby byla znevýhodněna proti případným dalším věřitelům odkladem takových povinností, proto je ponecháno na jejím zvážení, zda a jakým způsobem bude účelné je vymáhat, včetně případné dohody s 1. žalovanou o splácení, nebudou-li povinnosti včas dobrovolně splněny. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení u zdejšího soudu. Proti výroku I ohledně výše uložené povinnosti ve věci samé lze odvolání odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud, rozsudek vydal vyloučený soudce nebo soud byl nesprávně obsazen či skutečnostmi nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro rozhodnutí pro uznání. V případě dobrovolného nesplnění uložených povinností se lze domáhat výkonu rozsudku.