45 C 177/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 35 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 499 Kč od 11.3.2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 851 Kč, co do úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 28.2.2025 do 29.5.2025, co do úroku ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 30.5.2025 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 28.2.2025 do 10.3.2025, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 501 Kč od 11.3.2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 791,47 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 17.4.2025 domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 35 350 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy na Účet zákazníka, tedy účet určený žalovanou a to dne 4. 8. 2023, čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného. Zbývající částku ve výši 2 500 Kč, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v částce ve výši 40 000 Kč uhradí žalovaná v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20.12.2024. K uzavření Smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1,-Kč (jedna koruna česká) byla připsána na účet na účet Žalobce, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy k tomuto došlo dne: 4.8.2023. Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, a žalobkyně úvěr zesplatnila došlo k zesplatnění Úvěru. Žalobce odeslal žalovanému celkem tři upomínky, a dále zesplatnění dne 27.2.2025, které je zároveň Oznámením o předžalobní výzvou. Dále žalobce požaduje poplatek 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku v souladu se Smlouvou o úvěru. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 32047 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4799 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27248 Kč. Splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2047 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2752 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27248 Kč + 2752 Kč, což v součtu činí na jistině 30000 Kč a na úrocích 2047 Kč. Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 28,17 %, který žalobkyně požaduje z dosud neuhrazené jistiny, a to od ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru) Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 25.2.2025 se dostal do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 1497 Kč (3x 499 Kč), tedy 1497 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že využila také veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze , právnická osoba, , jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze žalobce, kdy žalobce vycházel při posuzování úvěruschopnosti i z údajů, které žalovaný uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr, a které obsahovaly mimo jiné také informace o příjmech a výdajích žalovaného s tím, že žalobce pravost příjmů ověřil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání řádně a včas omluvila a žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ač byl k němu řádně a včas obeslán. Soud tak věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 bez přítomnosti účastníků.

4. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným ujednala, že jí poskytne částku 30 000 Kč, kterou žalovaná splatí ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Ujednán byl úrok 28,17 % ročně. Dále byl sjednán poplatek ve výši 2 500 Kč za zprostředkování úvěru. Pro případ prodlení s úhradou sjednané splátky po dobu 3 měsíce nebo prodlení s úhradou svou či více splátek bylo v článku čl. IV. bod 1. písm. d) sjednáno nastoupení tzv. zesplatnění celého dluhu žalovaného, tj. ztráta možnosti uhradit jej ve splátkách. Z listiny nazvané zesplatnění pro smlouvu 9175537 ze dne 27.2.2025 včetně podacího lístku z téhož dne, že zesplatnění je též předžalobní výzvou, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 32 046, smluvní pokuty a nákladů na upomínání. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena elektronicky dálkovým způsobem prostřednictvím tzv. verifikační platby žalovaného ve výši 1 Kč na účet žalobkyně, když tato byla připsána na účet na účet žalobkyně č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, načež mu byla zaslána na účet částka v celkové výši 27 500 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnuté finanční prostředky řádně a včas, pročež mu vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení.

5. Dále soud zjistil, z výplatních pásek žalovaného za období od července do října 2024 (průměrný čistý výdělek 42 350 Kč), výpisu z příjmových transakcí na účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíce říjen až listopad 2024, z výpisu z centrální evidence exekucí, z výpisu z aplikace ISIR, REPI, smlouvy o nájmu bytu ze dne 21.7.2023 (nájem a související služby ve výši 9 500 Kč měsíčně), že žalobkyně řádně ověřovala příjmy i výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru.

6. Z potvrzení o úhradě ze dne 21.11.2024 soud zjistil, že tohoto dne žalovaný zaslal ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně č. , č. účtu, částku ve výši 1 Kč.

7. Z potvrzení o úhradě ze dne 21.11.2024 soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně zaslala ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč.

8. Z potvrzení o úhradě ze dne 21.11.2024 soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně zaslala ze svého účtu č. , č. účtu, na účet znějící na jméno , jméno FO, č. , č. účtu, částku ve výši 2 500 Kč.

9. Z výpisu z internetové stránky na adrese https://www.cnb.cz/arad/#/cs/indicators soud zjistil, že výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy ke dni , datum, činila 6,06 %. (sloupec Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

10. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

11. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

12. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

13. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

19. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

20. Podle § 1813 odst. 1, 2 platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

21. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem28. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

29. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky dálkovým způsobem. Na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s úroky z úvěru a dalšími poplatky.

30. Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru byla řádně prověřena, když žalovaný doložil žalobkyni své výplatní pásky, výpisy z účtu, a též své výdaje v podobě nákladů na bydlení. Soud však dospěl k závěru, že pokud jde o výši smluvního úroku z úvěru je třeba ještě k němu připočítat poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč, který je svou povahou skrytým úrokem, neboť žalovanému byla poskytnuta pouze částka 27 500 Kč a nikoliv 30 000 Kč. S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

31. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného úroku ve výši 28,17 ročně, když k tomuto úroku je třeba připočítat též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč o který byla snížena jistina vyplacená žalovanému. Celkový roční smluvní úrok tak přesahuje 32 % ročně. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy tj. ke dni , datum, (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba smluvního úroku v listopadu 2024 činila 6,06 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)]. Sjednaná úroková sazba tak více než pětkrát přesahuje sazbu úroku obvyklého v době poskytnutí úvěru.

32. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání žalobkyně, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany žalobkyně vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé inkriminované úvěrové smlouvy.

33. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

34. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaný jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že žalobkyni vzniklo právo na vrácení zapůjčených prostředků ve výši 27 499 Kč, neboť žalovaná žalobkyni uhradil již částku 1 Kč v podobě verifikační platby, když žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 27 500 Kč, neboť částka 2 500 Kč v podobě poplatku za zprostředkování úvěru byla poskytnuta přímo zprostředkovateli úvěru. Žalobkyni též přiznal též úrok z prodlení z částky 27 499 Kč od 11.3.2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně (dle lhůty uvedené v předžalobní výzvě, která byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do přiznané jistiny 27 499 Kč a úroku ve výši 12 % ročně od 11.3.2025 do data vyhlášení rozsudku, tj. do 31.7.2025, tedy co do částky ve výši 1 292,83 Kč. Celkem tak byla žalobkyně úspěšná co do částky 28 791,83 Kč, tj. co do 73 %. Neúspěšná byla žalobkyně co do částky 7 851 Kč, úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 28.2.2025 do 29.5.2025 (tj. co do částky 2 106,96 Kč), co do úroku ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 30.5.2025 do 31.7.2025, tj. 621,37 Kč), co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 28.2.2025 do 10.3.2025, tj. 108,49 Kč, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 501 Kč od 11.3.2025 do 31.7.2025, tj. 116,76 Kč. Celkem tak žalobkyně bylo neúspěšná co do částky 10 804,58 Kč, tj. co od 27 %. Pro úplnost soud dodává, že pokud jde o procesní úspěch účastníka při rozhodování o náhradě nákladů řízení, zohledňuje se též příslušenství pohledávky (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně tak má právo na náhradu 46 % svých nákladů řízení. K těmto nákladům patří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 414 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby po 700 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a odměna advokáta za jeden úkon právní služby v poloviční výši za sepis jednoduché výzvy k plnění ve výši 350 Kč (§ 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Spolu s příslušnou DPH ve výši 21 % tak náklady řízení představují 3 894,50 Kč. Z této částky pak činí 46 % částku 1 791,47 Kč.