7 C 239/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného, žalované a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného, žalované a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované bytem adresa žalobkyně, žalovaného, žalované a žalobce 2. celé jméno žalovaného bytem adresa žalobkyně, žalovaného, žalované a žalobce oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba na zrušení věcného břemene rozhodnutím soudu <b>I. Žaloba na zrušení práva věcného břemene doživotního užívání pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 278 m2 a 1/3 sklepa, který se nachází ve stavbě [adresa] – rodinný dům, který stojí na pozemku p. č. st. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], ve vlastnictví žalobců, tak jak je zapsáno v části [anonymizováno] na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným k rukám jejich právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 11 887,93 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobou u zdejšího soudu se žalobci domáhali zrušení práva žalovaných na doživotní užívání pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 278 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jedné třetiny sklepa, který se nachází ve stavbě [adresa], rodinný dům, která stojí na pozemku p. č. st. [číslo] vše v k. ú. a v obci [obec] žalovaných, jak je zapsáno v části [anonymizováno] na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní jsou na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] oprávněni k doživotnímu bydlení v domě [adresa] v rozsahu bytu v přízemí uvedeného domu vč. veškerého příslušenství, dále k užívání jedné třetiny sklepa v uvedené nemovitosti a k doživotnímu užívání pozemku [parcelní číslo]. Žalovaní vlastní psa, který je v zimě a v chladném počasí v bytě žalovaných v domě [adresa], ale pokud je pěkné počasí, běhá volně bez košíku po pozemku p. č. st. [číslo]. Žalobci dále uvedli, že:„ Pokud žalované upozorníme na bezpečnostní, zdravotní a hygienická rizika (pes na pozemku kálí) volného pohybu jejich psa po uvedeném pozemku, žalovaní jej řetízkem přivážou k ocelovému sloupu balkonu, který je přímo u vstupu do našeho domu [adresa] s tím, že pes je pak na řetízku agresivnější. Řetízek, kterým je pes ke sloupu uvazován opakovaně roztrhnul a uvolnil se tak k volnému pohybu po předmětném pozemku. Pes ve vlastnictví žalovaných již opakovaně projevil značnou agresivitu např. mého tatínka (žalobkyně) opakovaně chytil za nohavici, pes pokousal pana [příjmení] do ruky a útoků psa na další osoby bylo víc. Před měsícem se nám narodil syn a chtěli bychom, aby náš [příjmení] spal v kočárku na předmětném pozemku a mohli jsme si tam s ním hrát. Máme ale důvodné obavy, aby pes na nás a na našeho [příjmení] nezaútočil a nezranil nás, ostatně napadení člověka psem je poměrně časté a mívá také až fatální následky újmy na zdraví. V domě [adresa] ještě bydlí [jméno] [příjmení] s přítelkyní [jméno] [příjmení], kteří také očekávají narození dítěte a věc se dotýká také jejich bezpečnosti a zdraví. V současné situaci máme strach o naše zdraví a o zdraví našeho [příjmení], obáváme se šíření cizopasníků a nemocí z psích výkalů a moči na předmětném pozemku.“ Žalovaní byli přípisem ze dne [datum] vyzváni k nápravě uvedeného stavu, avšak bezvýsledně. Dále žalobci důvod ke zrušení věcného břemene spatřovali v tom, že na pozemku p. č. st. [číslo] se nalézá kurník se zaplocením, který je ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní chovají cca 20 kusů slepic. Přípisem ze dne [datum] požádali žalobci žalované o odstranění kurníku, zaplocení a slepic z předmětného pozemku s tím, že věcné břemeno doživotního užívání pozemku p. č. st. [číslo] nebylo zřízeno ke stavbě kurníku a chovu slepic, ale k doživotnímu užívání žalovaných. Žalovaní na výzvu nereagovali. Poslední uvedený důvod se týkal zrušení věcného břemene užívání 1/3 sklepa v předmětné nemovitosti, kdy žalobci uvedli, že v uzamčených částech sklepa jsou měřiče odběru vody pro bytové jednotky v domě a mimo něj, ke kterým nemají přístup. Dále žalobci tvrdili, že žalovaní užívají sklep nad rámec svého užívacího práva. Přípisem zástupce byli žalovaní vyzváni, aby k okamžitému a trvalému zpřístupnění vodoměrů, když k těmto měřičům vody nemají žádných práv, avšak bezvýsledně. Žalovaní k návrhu uvedli, že s ním nesouhlasí, když ani v jedné ze žalobci tvrzených skutečností, nespatřují důvod pro zrušení věcného břemene užívání. Zásadně odmítli, že se jejich pes volně pohybuje po pozemku p. [číslo] že je agresivní i že měl někoho napadnout. Žalovaný psa venčí zásadně mimo prostory pozemku, kdy jej pouze převede na vodítku přes pozemek p. č. st. [číslo], tedy přes pozemek, který mohou na základě věcného břemene užívat. Pokud jde o tvrzené napadení psem, nic takového žalobci ani nikdo z jejich rodiny se žalovanými neřešil. K námitce žalobců, že věcné břemeno bylo zřízeno pouze pro jejich vlastní potřebu a pro potřebu jejich domácnosti, nikoli tedy pro chov psa, uvádějí, že svého psa považují za člena rodiny, který s nimi sdílí společnou domácnost. Žalobci zakoupili předmětnou nemovitost s vědomím, že žalovaní jakožto oprávnění z věcného břemene mají psa. Žalovaní jsou přesvědčeni, že skutečnost, že ve své domácnosti mají psa, který nikoho neomezuje ani neohrožuje, není důvodem pro zrušení věcného břemene. K existenci kurníku a slepic na pozemku p. č. st. [číslo] žalovaní uvedli, že po obdržení výzvy od žalobců zrušili výběh pro slepice, kdy tyto jsou nyní jen v kurníku, který se však nachází pouze na pozemku p. č. st. [číslo], který žalovaní mohou užívat. Vedle kurníku se taktéž nachází menší kůlna, která je ve vlastnictví žalovaných, a v níž mají žalobci uskladněné své nářadí. K poslednímu z argumentů, o který žalobci opřeli svůj vznesený nárok, je to, že žalovaní mají užívat sklep, který je svou rozlohou větší než 1/3 plochy, a dále v něm má být umístěn vodoměr. Žalovaní uvedli, že se v domě nachází 3 sklepy – dva velké o rozloze 22 m2 a jeden menší o rozloze 6,14 m2. Žalovaní užívají stejně velký sklep, jako žalobci, tedy sklep o rozloze 22 m2, kdy tento sklep užívají od samého počátku, kdy žalobci nemovitost pořídili. Pokud dále žalobci uvádějí, že nemají přístup k vodoměrům, k tomu žalovaní konstatují, že vodoměr, který se nachází ve sklepě užívaném žalovanými, je tzv. podružný, kdy tento ukazuje spotřebu jednotlivých bytů. Hlavní vodoměr, který ukazuje spotřebu celého domu, se nachází ve sklepě žalobců. Nicméně i tato skutečnost se dá velice jednoduše vyřešit, a to přemístěním vodoměru do společných prostor nacházejících se ve sklepení; zajisté to není důvod pro zrušení věcného břemene. Žalovaní dále uvedli, že:„ mezi žalovanými a žalobci panovala ústní dohoda, že žalovaní jsou oprávněni užívat byt a vybavení na pozemku ve stejném rozsahu, jako jej byli zvyklí užívat před koupí domu; týkalo se to zejména venkovního sušení prádla, užívání venkovního posezení, jakož i zachování chovu slepic. Nicméně v současné době žalobci nedovolují žalovaným venku věšet prádlo, ani posedět venku s rodinnými příslušníky, a nyní je snad dokonce i chtějí vystěhovat. Žalovaná je při svém pohybu odkázána na berle nebo na chodítko, jinak není schopná se přemístit z místa na místo. Měla své chodítko umístěné na verandě při vstupu do domu, kdy tento vstup je společný pro všechny obyvatele domu. Žalobci však zcela bezohledně dané chodítko žalované z verandy vystěhovali, a umístili si zde gril, plynové bomby a různé nářadí. Žalovaní žijí v předmětném domě dlouhých 50 let, měli zde dva skleníky a záhon, kdy toto museli taktéž na popud žalobců zrušit. Je tedy zřejmé, že ten, kdo omezuje ve výkonu práv druhé, jsou žalobci, kdy tito nepřiměřeným a neomluvitelným způsobem zasahují do práv žalovaných vyplývajících z věcného břemene.“ Soud ke zjištění skutkového stavu provedl listinné důkazy založené do spisu: Ze smlouvy o zřízení věcného břemene z [datum] soud zjistil, že věcné břemeno doživotního užívání bylo žalovaným zřízeno jejich synem [jméno] [příjmení], a to pro byt v přízemí domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] dále jednu třetinu sklepa. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že v současné době se jedná o pozemek [číslo] a jeho vlastníky jsou žalobci, každý jednou polovinou. Ze snímku katastrální mapy předmětných nemovitostí má soud za prokázané, že k domu je přístup možný pouze přes pozemek [číslo]. Z půdorysu sklepních prostor bylo zjištěno, že užívaná část sklepa žalobců i žalovaných je rozměrově shodná. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že syn žalovaných pan [příjmení] prodal nemovitost žalovaným za kupní cenu 3 036 100 Kč, přičemž žalovaným byla v době prodeje známa existence věcného břemene doživotního užívání bytu umístěného v přízemí domu, pozemku i 1/3 sklepa žalovanými. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovaným bylo zjištěno, že před podáním žaloby byly veškeré skutečnosti žalovaným oznámeny, a byly vyzváni k nápravě. Na základě zjištění učiněných z předložených listin i z nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaným bylo smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení v bytě v přízemí v domě [adresa], užívání 1/3 sklepa a doživotního užívání pozemku [číslo]. Žalobci zakoupili předmětné nemovitosti od syna žalovaných pana [celé jméno žalovaného] kupní smlouvou z [datum], přičemž akceptovali existenci věcného břemen doživotního bydlení a užívání 1/3 sklepa a pozemku žalovanými. Žalovaní vlastní psa, kterému je asi 9 let. Žalovaní užívají sklep o rozměrech 22,5 m2. Dále bylo zjištěno, že vstup do domu [adresa] je možný toliko přes pozemek [číslo]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Shora citované ustanovení vymezuje podmínky, pro které je možné služebnost (věcné břemeno) zrušit nebo omezit. Podstatným faktorem, pro který je takový zásah možno povolit, je jednak trvalá změna a jednak existence hrubého nepoměru. V daném případě soud nezjistil naplnění ani jedné z těchto podmínek. Žalobci jako důvod pro zrušení věcného břemene vymezili 3 základní skutečnosti: 1) pohyb psa žalovaných po pozemku, 2) chov slepic na pozemku a 3) užívání sklepa nad dohodnutý rámec. Soud ani v jedné ze shora popsaných skutečností neshledal dostatečnou intenzitu odůvodňující zrušení věcného břemene. Žalobce byl poučen o nutnosti doplnění skutkových tvrzení a vylíčení skutečností, které by takový postup odůvodňovali, ale žádné další skutečnosti netvrdil. Soud je toho názoru, že pro shora uvedené důvody, není možné věcné břemeno užívání pozemku zrušit, když se nejedná o hrubý nepoměr, který by chovem psa či slepic vznikal. Změna poměrů v existujícím právním vztahu nesmí být zaměňována s porušením tohoto stavu v podobě rozšiřování oprávnění ze služebnosti. Žalobci tvrzené skutečnosti by bylo možno posoudit jako výkon práva přesahující rámec a míru vzniklé služebnosti. Proti tomuto neoprávněnému rozšiřování oprávnění je třeba se bránit negatorní žalobou, nikoli návrhem na zrušení služebnosti pro změnu poměrů (srov. NS 22 Cdo 3287/2007). Dále je těžko představitelné, že by soud svým rozhodnutím způsobil stav, ve kterém by žalovaní byli oprávněni užívat byt v přízemí domu [adresa], ale do domu by neměli právo cesty, které by zaniklo zrušením jejich práva k užívání pozemku [číslo]. Soud tedy žalobu zamítl v plném rozsahu. Závěrem ještě soud považuje za nutné zmínit, že zrušení služebnosti je možné toliko za náhradu, k čemuž se žalobci, ani po poučení soudem nijak nevyjádřili. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 887,93 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 687,93 Kč za 63 ujetých km v částce 387,93 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t.