32 C 141/2023

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 za níž jedná ČR – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Prokišova 5, 371 03 České Budějovice o žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 253 108,70 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 545 425,30 Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 160 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podanou žalobou uplatňuje vůči žalované nárok na zaplacení částky v celkové výši 1 798 534 Kč z titulu odpovědnosti za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím/nesprávným úředním postupem při výkonu státní moci vzniklými mu v souvislosti s jeho trestním stiháním vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Jedná se o nemajetkovou újmu ve výši 137 492 Kč jakožto přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Dle žalobce je nutné za rozhodující datum počátku řízení považovat 18. 8. 2017, kdy byl proveden první výslech žalobce jako podezřelého, nikoliv datum 25. 10. 2018, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání (které však obhájci žalobce bylo doručeno 25. 2. 2019) a datum 17. 3. 2023 jako jeho konec, kdy žalobce mohl fakticky nakládat s finančními prostředky, které byly v průběhu trestního řízení zajištěny, nikoliv datum 29. 9. 2022, kdy byl vyhlášen zprošťující rozsudek. Za celkovou dobu řízení tak pokládá dobu od 18. 8. 2017 do 17. 3. 2023 - trvající 5 let a 11 měsíců. Průtahy v řízení byly umocněny také tím, že téměř po celou dobu trestního řízení trvalo zajištění majetku žalobce, ačkoliv tyto věci mají být projednávány urychleně bez zbytečných průtahů, tyto zapříčinil policejní orgán, který mj. řešil kolizi v zastupování obhájcem, přičemž s obhájcem nekomunikoval a činil významnou část úkonů před zahájením trestního stíhání. Dále žalobce uplatňuje nárok na uhrazení přiměřeného zadostiučinění za zásah do jeho osobnostních práv a jeho stigmatizaci před veřejností ve výši 300 000 Kč, kdy v důsledku probíhajícího trestního stíhání byla zasaženo právo žalobce na ochranu vážnosti a cti a na ochranu důstojnosti a dobré pověsti, kdy okolnosti trestního řízení žalobce společensky stigmatizovaly, neboť byl určitým okruhem veřejnosti označován za kriminálníka, a to právě v důsledku nezákonného trestního stíhání. K tomuto také došlo medializací soudního procesu, kdy byly uváděny konkrétní skutečnosti, dle kterých bylo možné osobu žalobce ztotožnit, neboť se jedná o osobu, která pečuje o majetek jiných (podstatné části populace města , adresa, ). V důsledku nezákonného trestního stíhání došlo také k poklesu příjmů žalobcem řízeného Stavebního a bytového družstva, a to o 849 000 Kč ročně, kdy žalobce musel situaci vysvětlovat členům představenstva, kontrolní komisi či shromáždění delegátů. Navíc došlo od širšího okruhu známých k omezení styků v důsledků obav o svoji pověst, kdy žalobci nebylo vyhověno ohledně poskytnutí zápůjčky. V důsledku trestního řízení utrpěla také kvalita rodinného života žalobce, neboť on sám trpěl psychickými obtížemi a musel vynaložit významný čas k přípravě své obhajoby, v důsledku čehož neměl čas na čas strávený s manželkou, navíc to vše v době, kdy v malém městě získal nálepku majetkového delikventa, který zpronevěřil prostředky, toto a také společenské odsouzení doléhalo na manželku žalobce, v důsledku toho došlo ke vzájemnému odcizení a oba pociťovali, že byly splněny podmínky pro rozvod manželství. V souvislosti se započatou stavbou rodinného domu a v důsledku zajištění finančních prostředků pociťovali obavy, neboť měli závazky, jež byly nutné uhradit, avšak na toto neměli prostředky, byla zde tak obava z případného insolvenčního či exekučního řízení. Psychickou zátěž žalobce také navyšovala pandemie Covid-19, neboť trpí chronickým plicním onemocněním a cítil se nemocí ohrožený. Nárokovaná majetková újma sestává z majetkové újmy z ušlého zisku z úroků za celé období, kdy měl zajištěny finanční prostředky nezákonnými rozhodnutími policejního orgánu ve výši 312 548 Kč; majetkové újmy způsobené tím, že nemohl nakládat s finančními prostředky a čelit tak strmě rostoucí inflaci za celé období, kdy měl zajištěny finanční prostředky nezákonnými rozhodnutími policejního orgánu ve výši 888 515 Kč, majetkové újmy, která vznikla nutností zapůjčit si peníze v okamžiku, kdy veškeré finanční prostředky, které měl na svých bankovních účtech, byly zajištěny nezákonnými rozhodnutími policejního orgánu ve výši 159 979 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a uplatněný nárok neuznala, navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Projednala žádost žalobce a konstatovala, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za což se žalobci omluvila, avšak finanční zadostiučinění nepřiznala a ohledně náhrady škody vyplývající ze zajištění finančních prostředků žalobce neshledala odpovědnostní titul, neboť zde nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí. K nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nedošlo. Těžiště celého trestního řízení shledává v přípravném řízení, jehož délka se odvíjela od komplikovanosti dané věci – od množství výslechů svědků, přes předkládání a provádění důkazů z rozsáhlého materiálu listinných podkladů až po zadání znaleckých posudků, přičemž k tíži žalobce by měla být připočtena skutečnost, že námitka podjatosti soudkyně byla podána večer před hlavním líčením, a také nesoučinnost žalobce s přebíráním poštovních zásilek. Jakkoli samotné využívání procesních prostředků obrany nelze přičíst k tíži žalobce, nelze toto přičíst ani k tíži žalované, neboť v důsledku nutnosti vypořádat se s procesními prostředky obrany je zřejmé, že dojde k prodloužení řízení. Dále žalovaná podotkla, že v průběhu trestního řízení, a to po jeho značnou dobu, probíhala pandemie Covid-19, v tomto období nelze úspěšně uplatnit průtahy řízení. Délku trestního řízení spatřuje za přiměřenou. Nadto žalovaná nepovažuje za správné vyčíslení částky požadované žalobcem, kdy základní částka odškodnění se pohybuje v České republice mezi 15 000 Kč-20 000 Kč za jeden rok řízení s tím, že první 2 roky jsou ohodnoceny částkou poloviční. Částky u horní hranice jsou přiznávány v případech, kdy se jedná o extrémně dlouhé řízení. V daném případě se o takový extrémní exces nejednalo a výše odškodnění by tak měla být stanovena při spodní hranici základní částky. Co se týče nároku na relutární náhradu za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, ani tento žalovaná neuznala. K tíži státu nemůže jít medializace soudního procesu, která navíc probíhala v období od října roku 2021 do července 2022, s tím, že se jednalo o regionální média, přičemž nebyly uváděny jména konkrétních osob, maximálně iniciály či jejich funkce u bytového družstva s tím, že sám žalobce uvedl, že informace byly podávány poměrně objektivně, avšak nelze přehlédnout snahu o senzaci, která však je vlastním všem médiím. Pokud žalobce tvrdí, že měl v úmyslu kandidovat v komunálních volbách v roce 2018 a v roce 2019, považuje příčinnou souvislost mezi trestním řízením a ukončením politické aktivity za neprokázanou. Žalobci se nepodařilo dostatečně prokázat vznik nemajetkové újmy nad míru, s níž musí být v souvislosti s probíhajícím trestním řízení počítáno, a to v rozsahu, za nějž by náleželo žalobci odškodnění ve výši 300 000 Kč, a to také s ohledem na to, že povaha trestné činnosti, jež byla předmětem trestního řízení, je ve společnosti považována spíše za méně závažnou. Co se týče nároku na náhradu za ušlý zisk z úroků na zajištěných bankovních účtech a za škodu vzniklou znehodnocením finančních prostředků inflací, má žalovaná za to, že v daném případě není dán odpovědnostní titul žalované, když vydaná rozhodnutí o zajištění finančních prostředků nebyla pro jejich nezákonnost zrušena či změněna, neboť ke zrušení zajištění došlo až tehdy, kdy pominuly důvody pro jejich vydání, a není tak splněna podmínka existence nezákonného rozhodnutí, ze které by vyplývala odpovědnost státu. Shodné pak žalovaná uvádí i k nutnosti žalobce zapůjčit si finanční prostředky.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že , právnická osoba, , narozený , datum, , jako oznamovatel podal trestní oznámení na osobu , Jméno žalobce, , který je předsedou představenstva a ředitelem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , (dále jen “, Anonymizováno, ”), neboť při odsouhlasování roční odměny ředitele , Anonymizováno, za rok 2016 při schůzi představenstva vznikl konflikt, a to ten, že součástí schůze bylo schvalování usnesení, kterým mělo představenstvo schválit vyplacení roční odměny předsedovi ve výši 17,5 % mzdového objemu ušetřeného oproti rozpočtu, přičemž , Jméno žalobce, požadoval před projednáním této věci schválení navýšení procentní odměny na 25 %, kdy hlasování nebylo dokončeno. Uvedl, že přesnou výši odměny v korunách při hlasování neznal, předpokládal, že úspora činila výši 100 000 Kč až 200 000 Kč, odměnu tak odhadoval do výše 40 000 Kč, kdy uvedl, že , Jméno žalobce, by si za svoji práci zasloužil odměnu vyšší, než předpokládal, avšak dle předmětného usnesení, které představenstvo schvalovalo, to tak být nemělo. Nesoulad vznikl v procesu výpočtu částky mzdového objemu ušetřeného oproti rozpočtu, kdy dle oznamovatele měl být správný výpočet proveden z celkového objemu mezd a odměn všech zaměstnanců vyjma odměny ředitele, neboť jiným způsobem vznikla úspora, která není v souladu se zněním usnesení, kdy tímto výpočtem navýšil výši úspor mzdových prostředků o více než 1 mil. Kč. Z uvedeného záznamu o podání vysvětlení bylo dále zjištěno, že dle oznamovatele na další schůzi představenstva bylo hlasováno o odměně ředitele ve výši 25 %, kdy všechny hlasy byly pro, oznamovatel však věděl, že bude rozporovat výpočet odměny, souhlasil s odměnou 25 %. Rozpor řešil oznámením kontrolní komisi SBD, která došla k výsledku, že u dané problematiky je možný dvojí výklad a doporučila představenstvu napříště řešit výši odměn jiným způsobem, tedy aby byla v přesné výši a aby si ji nevypočítával sám ředitel, kdy , Jméno žalobce, na schůzi představenstva uváděl, že výpočet chce nadále dělat dosavadním způsobem. Trestní oznámení oznamovatel podal, neboť se domnívá, že nesprávným výpočtem, který je v rozporu s unesením představenstva, si , Jméno žalobce, uměle navýšil úsporu v rozpočtu mezd a tím si mohl vyplatit odměnu ve výši vyšší, čímž se mohl dopustit trestného činu porušení při správě cizího majetku. Dále uvedl, že se domnívá, že , Jméno žalobce, nevedl vyúčtování soukromých a pracovních jízd vozidlem, jež je mu přiděleno jako služební, avšak užívá jej i pro soukromé účely a dále upozornil na střet zájmů, kdy jako ředitel , Anonymizováno, vybírá dodavatele stavebních prací a jednání si nimi, přičemž tito samí dodavatelé pracují na jeho soukromé stavbě. Obdobně hodnotí jako střet zájmů i to, že , Anonymizováno, zaměstnávalo dceru , Jméno žalobce, , kdy o odměně rozhodoval zcela sám. Dále upozornil na výdaje fondu určeného na reprezentaci, když z tohoto nebyly čerpány prostředky pouze na reprezentační účely, ale také např. setkání zaměstnanců , Anonymizováno, a představenstva , Anonymizováno, .

5. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že dne 10. 8. 2017 na základě oznámení od , tituly před jménem, , právnická osoba, byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci porušení povinnosti při správě cizího majetku, neboť byl dostatečně odůvodněn závar, že v době od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 mohl být , Jméno žalobce, spáchán přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220/1 trestního zákoníku tím, že jako člen voleného orgánu , Anonymizováno, , v pozici předsedy představenstva a současně v pozici ředitele družstva v pracovněprávním vztahu, nejméně za období hospodářského roku 2016, poté, kdy předsednictvo , Anonymizováno, schválilo vyplacení odměny předsedovi představenstva ve výši 25 % mzdového objemu ušetřeného oproti rozpočtu, provedl výpočet základu své odměny, tak, že si nezapočtením nákladu rozpočtové části mzdy určené na odměny zaměstnanců za měsíc prosinec účelně navýšil základ, ze kterého se odměna předsedovi vypočítává, kdy výplatou těchto mzdových prostředků došlo k nehospodárnému čerpáni mzdových prostředků a k navýšení nákladů na dani, odvodů sociálního a zdravotního pojištění za vyplacené mzdy, kdy tímto mohlo dojít k porušení povinnosti vést řádně ekonomickou, finanční a mzdovou oblast činnosti družstva, kdy poškozenému SBD byla způsobena škoda nejméně 300 000 Kč.

6. Z opatření ze dne 17. 5. 2018 a z opatření ze dne 13. 6. 2019 je zjištěno, že ve věci probíhalo znalecké zkoumání, policejní orgán přibral znalecký ústav , Anonymizováno, v , adresa, k vyhotovení znaleckého posudku ke stanovení výše škody.

7. Z doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že shora uvedený záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne , datum, byl doplněn tak, že bylo zjištěno, že od roku 2007 je roční odměna , Jméno žalobce, vypočtena ze základu, do kterého nejsou zahrnuty výdaje veškerých mzdových prostředků, které jsou v daném roce pracovníkům družstva vyplaceny, a je tedy skutečná úspora mzdových prostředků účelově navyšována o mzdové prostředky, které jsou v aktuálním hospodářském roce pracovníkům družstva vyplaceny, kdy dále bylo zjištěno, že , Jméno žalobce, od roku 2007 vyplácí v rámci své mzdy finanční prostředky nad rámec smlouvy o výkonu funkce a případně také pracovní smlouvy. Takovéto jednání vedlo k tomu, že poškozenému , Anonymizováno, byla způsobena škoda převyšující částku 500 000 Kč.

8. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, byl zjištěno, že od 9:00 hod. do 13:25 hod. probíhal výslech , Jméno žalobce, jako podezřelého z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, při kterém vysvětloval svůj postup stran vytýkané činnosti, vysvětloval odměňování v bytovém družstvu, vysvětloval svůj vztah k oznamovateli , tituly před jménem, , jméno FO, .

9. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že policejní orgán Policie České republiky, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality rozhodl po předchozím souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve , Anonymizováno, ve věci podezřelého , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, . v české měně, finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, . v české měně a finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, . v měně amerického dolaru, a to do výše současného zůstatku, včetně jejich příslušenství a peněžních prostředků dodatečně došlých na uvedené účty až do výše 3 039 618 Kč, s odůvodněním, že nelze zajistit věc, která je výnosem z trestné činnosti, kdy tyto finanční prostředky jsou bez dosud prokázané přímé vazby na finanční prostředky pocházející ze , Anonymizováno, , přičemž okamžikem doručení předmětného usnesení bance či jinému subjektu oprávněnému vést účet pro jiného je zakázáno jakkoliv disponovat s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, a to až do výše zajištění. Majitelem účtu č. , č. účtu, a účtu č. , č. účtu, je evidován , Jméno žalobce, . Majitelkou účtu č. , č. účtu, je registrována , jméno FO, , manželka podezřelého (žalobce), kdy však má společně s podezřelým , Jméno žalobce, k předmětnému účtu stejná práva a jsou disponenty na úrovni majitele s oprávněním jednat samostatně.

10. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, _, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že bylo ke dni vydání předmětného usnesení po předchozím souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ve věci podezřelého , Jméno žalobce, rozhodnuto o zajištění věci, a to finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, . v české měně a finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, v české měně do výše současného zůstatku včetně příslušenství a peněžních prostředků dodatečně došlých na uvedené účty až do výše , částka, , neboť skutečnosti zjištěné v trestním řízení nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti, jelikož prověřováním bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, je v majetku manželky podezřelého, kdy tato je jedinou disponentkou daného účtu, avšak podezřelý jej využívá výhradně jako hlavní účet, na který je poukazována jeho měsíční mzda ze , Anonymizováno, a jsou z něj převáděny finanční prostředky na účet č. , č. účtu, , vůči kterému má , Jméno žalobce, dispoziční právo v postavení majitele účtu a finanční prostředky na uvedených účtech tak pochází primárně ze , Anonymizováno, . Jednání podezřelého, kdy mzdové prostředky , Jméno žalobce, jsou poukazovány na účet, ke kterému nemá jakákoliv dispoziční práva a až následně jsou převáděny na vkladový a spořící účet v dispozici podezřelého, bylo označeno za účelové, neboť takové jednání vede k zastření původu daných finančních prostředků, které jsou současně výnosem z trestné činnosti podezřelého.

11. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání , Jméno žalobce, pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, neboť se daného jednání měl dopustit tím, že jako člen voleného orgánu , Anonymizováno, , ve funkci předsedy představenstva a současně v pozici ředitele družstva v pracovněprávním vztahu v důsledku svého jednání způsobil vědomě poškozenému , Anonymizováno, přímou škodu na neoprávněně vyplacených mzdových prostředcích formou 13. platu, 14. platu, mimořádných odměnách a jinak specifikovaných mzdových prostředcích odměn z fondu vedoucího, smluvní odměně v celkové výši 2 265 464 Kč, na odvedených povinných odvodech na sociální pojištění za zaměstnance celkovou škodu 570 257 Kč a na odvedených povinných odvodech na zdravotní pojištění za zaměstnance celkovou škodu 203 897 Kč, čímž , Anonymizováno, způsobil celkovou škodu nejméně ve výši 3 039 618 Kč, tedy porušil podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, přičemž takovým činem způsobil značnou škodu.

12. Z podání Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , s názvem „, Jméno žalobce, – vyrozumění o výsledku výkonu dohledu“ adresované , Jméno advokáta, bylo zjištěno, že na základě podnětu , Jméno advokáta, jako zástupce obviněného , Jméno žalobce, a na základě podnětu poškozeného , Anonymizováno, byl státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích přezkoumán v rámci výkonu dohledu postup Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích v trestní věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, proti obviněnému , Jméno žalobce, . Ohledně namítané nepřiměřeně dlouhé doby vedení řízení dospěl státní zástupce k tomu, že původní dozorující státní zástupce, kterému byla věc přidělena (jemuž zanikla funkce k , datum, z důvodu věku), nevykonával důsledně oprávnění a povinnosti při výkonu dozoru nad vyšetřováním a důsledně nevedl policejní orgán ke skončení vyšetřování v přijatelně trvající době, avšak od 10. 1. 2019 byla věc přidělena jinému státnímu zástupci. Toto tak přispělo nepřiměřené délce dosavadního trestního řízení. Ohledně uplatnění obhajoby obviněného jeho obhájcem , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k závěru, že neexistuje zákonný důvod pro odepření výkonu obhajoby obhájci obviněného. Ohledně otázky zajištění finančních účtů dospěl k závěru, že nelze policejnímu orgánu a dozorovému státnímu zástupci vytknout libovůli či porušení trestního řádu, neboť zcela jednoznačně využili zákonných oprávnění, přičemž toto bylo potvrzeno také rozhodnutím o zamítnutí stížnosti , jméno FO, proti předmětnému rozhodnutí o zajištění. Důvody pro přenesení dozoru nad vyšetřováním na Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích nebyly zjištěny.

13. Ze sdělení ČAK adresované Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, Územnímu odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že ČAK byl 14. 3. 2019 doručen podnět k zahájení kárného řízení a k vydání předběžného opatření spočívajícího v omezení, pozastavení či zákonu výkonu advokátních služeb ve věci obhajoby , Jméno žalobce, a stížnost směřující na jednání advokáta , Jméno advokáta, , který na základě plné moci zastupoval v trestním řízení podezřelého a následně obviněného , Jméno žalobce, , přičemž v průběhu trestního řízení vyplynulo, že advokát vyvíjel aktivity také vůči , Anonymizováno, , kdy vykonával funkci ve statutárním orgánu , Anonymizováno, a podílel se na tvorbě pracovněprávních dokumentů. Ze sdělení vyplývá, že policejní orgán namítal, že advokát měl a mohl předpokládat, že v trestním řízení se může ocitnout v postavení svědka, kdy v případě převzetí obhajoby se tak jedná o účelové jednání, neboť ve chvíli, kdy byl předvolán k podání svědecké výpovědi, uvedl, že nebude vypovídat s ohledem na zákonem mu uloženou povinnost mlčenlivosti, neboť informace získal při výkonu advokátní činnosti. Podezřelým nebyl zproštěn mlčenlivosti. Advokátovi a podezřelému bylo následně policejním orgánem doručeno vyrozumění o kolizi zájmu právního zastoupení, neboť advokát poskytoval služby , Anonymizováno, , jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy obviněného , Jméno žalobce, , k tomuto pak advokát doložil stanovisko , Anonymizováno, , které na jednání představenstva konstatovalo, že zájmy , Anonymizováno, v této věci nejsou v rozporu se zájmy , Jméno žalobce, . Policejní orgán věc předal dozorujícímu státnímu zástupci k posouzení, zda je namístě vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce, státním zastupitelstvím byl podnět policejního orgánu vyhodnocen jako nedůvodný s tím, že v dané věci je možné spatřovat podezření z kárného provinění porušením povinností dle zákona o advokacii. ČAK uzavřela, že advokát se nedopustil pochybení, když převzal obhajobu , Jméno žalobce, s tím, že o věci opakovaně jednal s představenstvem , Anonymizováno, a získal jeho stanovisko a nenaplnil skutkovou podstatu kárného provinění po stránce objektivní ani po stránce subjektivní. Stížnost byla jako nedůvodná odložena.

14. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že policejní orgán zahájil trestní stíhání , Jméno žalobce, pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního, Anonymizováno, zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako člen voleného orgánu , Anonymizováno, , ve funkci předsedy představenstva a v pozici ředitele družstva, porušil jemu, jakožto vedoucímu organizace uloženou povinnost vést osobně, svědomitě a řádně ekonomickou, finanční a mzdovou oblast činnosti družstva s péčí řádného hospodáře v souladu s obecně závaznými právními předpisy, stanovami , Anonymizováno, , vnitřními předpisy , Anonymizováno, a smlouvou o výkonu funkce tím, že vůči své osobě a ve svůj prospěch jednající nejméně v úmyslu eventuálním realizoval neoprávněné výplatu mzdových a dalších finančních prostředků nad rámec stanovené měsíční mzdy a výplatu odměny za výkon funkce statutárního orgánu. V důsledku jeho jednání v průběhu let 2007 – 2016 způsobil v neprospěch , Anonymizováno, přímou škodu neoprávněným finančním plněním v podobě výplaty příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění v celkové výši 216 318 Kč a příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění v celkové výši 74 556 Kč, neoprávněným finančním plněním v podobě výplaty nárokové odměny za výkon funkce představenstva ve výši 82 291 Kč vyplacené nad rámec zásad schválených shromážděním delegátů, neoprávněným finančním plněním v podobě příspěvku na stravné formou stravovacího kupónu ve výši 173 474 Kč a neoprávněným finančním plněním v podobě výplaty náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou v celkové výši 281 863,073 Kč, čímž poškozenému , Anonymizováno, způsobil celkovou škodu ve výši nejméně 827 702,073 Kč, a tedy porušil mu povinnost uloženou podle zákona a smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, přičemž takovým činem způsobil značnou škodu.

15. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že předmětným usnesením bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době mezi 21. 1. 2019 až 25. 1. 2019 v sídle , Anonymizováno, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch předložil pracovnici , Anonymizováno, padělanou a neplatnou listinu s názvem “Smlouva o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu” datovanou 3. 1. 2019, která měla prokazovat, že dne 3. 1. 2019 došlo k převodu družstevního podílu družstevního bytu na žalobce, a to s vědomím, že nikdy k žádnému dvoustrannému právnímu jednání nedošlo, neboť převodkyně družstevního podílu předmětnou listinu nikdy nepodepsala, přičemž obviněný (žalobce) dotčenou pracovnici , Anonymizováno, a samotné , Anonymizováno, , Anonymizováno, uvedl v omyl, v jehož důsledku došlo k faktickému převodu určeného družstevního podílu na osobu žalobce, čímž způsobil poškozenému škodu vyjádřenou tržní hodnotou předmětného bytu ve výši nejméně 670 000 Kč. Předmětné usnesení převzal žalobce do vlastních rukou 20. 11. 2019.

16. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že policejní orgán po předchozím souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích rozhodl ve věci trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku o zajištění podílu v obchodní korporaci, a to družstevního podílu ve , Anonymizováno, vztahujícího se k bytu č. , hodnota, o velikosti 4+1 s příslušenstvím, v 5. patře bytového domu na adrese , adresa, ve , Anonymizováno, , zapsaném na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , číslo jednotky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a podílu na společných částech domu 819, Anonymizováno, , Anonymizováno, a dále hlasovacích práv s vahou 10 hlasů na shromáždění delegátů , Anonymizováno, vyplývajících z družstevního podílu v , právnická osoba, , vztahující se k předmětné bytové jednotce a společným prostorám domu, jimiž v době vydání rozhodnutí disponoval člen družstva , Jméno žalobce, , a to jako náhradní hodnoty, neboť nebylo možné zajistit věc, která je výnosem z trestné činnosti. K zajištění došlo v rozsahu majetkových práv spojených s podílem, včetně práv v budoucnu vzniklých, a to práva na zisk, na vypořádací podíl a práva na podíl na likvidačním zůstatku, přičemž došlo také k zajištění práva hlasovat na nejvyšším orgánu obchodní korporace, kdy vlastník uvedeného podílu byl vyzván k vydání všech listin a jiných hmotných nosičů, jejichž předložení je potřebné k uplatnění práva spojeného s podílem, jenž byl zajištěn.

17. Z, Anonymizováno, vyrozumění o změně právní kvalifikace a poučení ve smyslu ust. § 36/3 tr. řádu a § 36b tr. řádu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , adresované , Jméno advokáta, , bylo zjištěno, že v trestní věci vedené pod č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , stíhaného obviněného , Jméno žalobce, z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku byl skutek, pro který byl žalobce trestně stíhán, nadále kvalifikován jako zločin zpronevěry podle ust. § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, neboť ustanovení o trestném činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se vztahuje na osoby, jimž bylo svěřeno opatrování nebo správa cizího majetku, a uplatní se tam, kde nebylo prokázáno, že by ve své funkci obohatily sebe nebo jiného, ale prokáže se pouze způsobení škody, jelikož ustanovení § 220 t. z. je subsidiární k ustanovení o trestném činu zpronevěry podle § 206 , podezřelý výraz, zákoníku.

18. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , vyplývá, že u Okresního soudu ve Strakonicích byla téhož dne podána obžaloba (kdy dále byla věc vedena pod sp. zn. , spisová značka, ) na obviněného , Jméno žalobce, pro skutek kvalifikovaný jako zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako člen , Anonymizováno, ve funkci předsedy představenstva a současně v pozici zaměstnance v pracovněprávním vztahu, porušil uloženou povinnost, která mu byla jakožto vedoucímu organizace uložená vést osobně, svědomitě a řádně ekonomickou, finanční a mzdovou oblast činnosti družstva s péčí řádného hospodáře v souladu s obecně závaznými právními předpisy, v souladu se stanovami , Anonymizováno, , vnitřními předpisy družstva a smlouvou o výkonu funkce a v rozporu s ustanoveními zákoníku práce tím, že vůči své osobě a v její finanční prospěch jednající nejméně v úmyslu eventuálním realizoval neoprávněně výplatu mzdových a dalších finančních prostředků nad rámec stanovené měsíční mzdy a výplaty odměny za výkon funkce statutárního orgánu, přičemž takto činil v průběhu let 2007-2016 a způsobil tak , Anonymizováno, škodu ve výši nejméně 4 898 512 Kč, tedy si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena a způsobil na cizím majetku značnou škodu.

19. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích podal dle § 176 odst. 1 trestního řádu dne , datum, u Okresního soudu ve Strakonicích obžalobu (u Okresního soudu ve Strakonicích se jednalo o věc vedenou pod sp. zn. , spisová značka, ) na obviněného , Jméno žalobce, , a to pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku v úmyslu přímém a na obviněného , jméno FO, pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, alinea 1, odst. 4, písm. c), d) trestního zákoníku v úmyslu přímém. Žalobce (v dané věci obviněný 1/) se měl předmětného jednání dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v týdnu od 21. 1. 2019 nejpozději však 24. 1. 2019 v sídle , Anonymizováno, , Anonymizováno, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch předložil pracovnici , právnická osoba, padělanou a neplatnou listinu s názvem “Smlouva o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu” datovanou 3. 1. 2019, která měla prokazovat, že dne 3. 1. 2019 bylo uzavřeno smluvní ujednání mezi převodcem družstevního podílu a nabyvatelem družstevního podílu (, Jméno žalobce, ), kterým došlo k bezúplatnému převodu družstevního podílu družstevního bytu, když řádný souhlas s převodem družstevního podílu měl být stvrzen vlastnoručním podpisem převodce, a to s vědomím, že nikdy k žádnému dvoustrannému právnímu jednání nedošlo, neboť převodce družstevního podílu předmětnou listinu nikdy nepodepsal, přičemž obviněný (žalobce) dotčenou pracovnici , Anonymizováno, a samotné , Anonymizováno, uvedl v omyl, v jehož důsledku došlo k faktickému převodu určeného družstevního podílu na osobu žalobce, čímž způsobil poškozenému škodu vyjádřenou tržní hodnotou předmětného bytu ve výši nejméně 670 000 Kč, tedy sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu.

20. Z usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že věc obviněného , Jméno žalobce, vedená pod sp. zn. , spisová značka, pro skutek kvalifikovaný jako zločin zpronevěry byla spojena ke společnému projednání a rozhodnutí s trestní věcí obviněného , Jméno žalobce, a , jméno FO, vedenou taktéž u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. , spisová značka, pro skutek kvalifikovaný jako zločin podvodu u obviněného , Jméno žalobce, a skutek kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosů z trestné činnosti u obviněného , jméno FO, , přičemž nadále byla věc vedena pod sp. zn. , spisová značka, .

21. Z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že oba obžalovaní byli zproštěni obžaloby pro skutky popsané v podaných obžalobách. U obžalovaného , Jméno žalobce, se nepodařilo ze všech v řízení provedených důkazů beze vší pochybnosti prokázat, že by si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena a způsobil by tak na cizím majetku značnou škodu a nebylo tak prokázáno, že popsaný skutek zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku účinného do , datum, , pro který bylo vedeno trestní stíhání, by byl trestným činem. Oběma obžalovaným, , Jméno žalobce, i , jméno FO, se nepodařilo bez pochybností prokázat, že by spáchali skutky, pro které byli stíháni. Tento rozsudek nabyl právní moci 3. 10. 2022. Z protokolu k hlavnímu líčení vyplývá, že zproštění bylo navrhováno rovněž státním zástupcem.

22. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto ve věci obžalovaného o zrušení zajištění finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, a č. , č. účtu, vedených u společnosti , právnická osoba, . v české měně, a to do výše současného zůstatku, včetně příslušenství a peněžních prostředků dodatečně došlých na uvedené účty až do výše 3 039 618 Kč, zajištěných usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP, Jčk, ÚO , adresa, , OHK – SKPV, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , dále finančních prostředků na sporožirovém účtu č. , č. účtu, vedeném u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . v české měně, finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, vedeném u společnosti , právnická osoba, . v české měně a finančních prostředků na vkladovém a spořícím účtu č. , č. účtu, vedeného u společnosti , právnická osoba, . vedeného v měně amerického dolaru, a to do výše současného zůstatku, včetně příslušenství a peněžních prostředků dodatečně došlých na uvedené účty až do výše 3 039 618 Kč, zajištěných jako náhradní hodnotu usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP, JčK, ÚO , adresa, , OHK – SKVP ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Dále došlo ke zrušení zajištění družstevního podílu ve , Anonymizováno, vztahujícímu se k bytu č. , hodnota, o velikosti 4+1 s příslušenstvím, v 5. patře bytového domu na adrese , adresa, ve , Anonymizováno, , zapsaném na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , č. jednotky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a podílu na společných částech domu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a hlasovacích práv s vahou deseti hlasů na shromáždění delegátů , Anonymizováno, vyplývajících z družstevního podílu v , Anonymizováno, , vztahujícímu se k předmětnému bytu, zajištěných jako náhradní hodnoty usnesením policejního orgánu , právnická osoba, , KŘP, JčK, ÚO , adresa, , OHK – SKVP ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kdy současně byl odvolán příkaz ke zdržení se nakládání s danými věcmi. Současně bylo předmětným usnesením ve věci obžalovaného , Jméno žalobce, a obžalovaného , jméno FO, zrušeno zajištění a odvolán příkaz ke zdržení se nakládání s věcmi, a to bytové jednotky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - družstevní byt č. , hodnota, o velikosti 3+1 s příslušenstvím, ve 3. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , postaveném na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (, Anonymizováno, ), , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , vyjádřený podílem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jež je v majetku , Anonymizováno, , kdy toto bylo zajištěno usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP, Jčk, ÚO , adresa, , OHK – SKPV ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a také podílu v obchodní korporace, a to družstevního podílu ve SBD, vztahující se k bytu č. , hodnota, o velikosti 1+3 s příslušenstvím ve š. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , a současně z něj vyplývajícího hlasovacích práv s váhou 10 hlasů na shromáždění delegátů , Anonymizováno, , jimiž disponoval člen družstva a delegát shromáždění , právnická osoba, , zajištěných usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP, JčK, ÚO , adresa, , OHK – SKPV ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , s odůvodněním, že trestní stíhání obou obžalovaných bylo pravomocně skončeno plně zprošťujícími výroky a proto není zajištění věcí pro účely trestního řízení již třeba.

23. Z dokumentu s názvem “Uplatnění nároku z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní moci podle zákona 82/1998 Sb.” a z potvrzení příjmu podání , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že dne 29. 3. 2023 bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno podání týkající se právní věci projednávané před OS , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kterým poškozený , Jméno žalobce, uplatnil nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a nárok na náhradu majetkové újmy - škody z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní moci v celkové výši , částka, , a to nemajetkovou újmu - přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši , částka, , nemajetkovou újmu - přiměřené zadostiučinění za zásah do osobnostních práv , Jméno žalobce, a jeho stigmatizaci před veřejností ve výši 300 000 Kč, majetkovou újmy z ušlého zisku z úroku za celé období, kdy měl , Jméno žalobce, zajištěné finanční prostředky nezákonnými rozhodnutími policejního orgánu ve výši 312 548 Kč, majetkovou újmu - škodu způsobenou tím, že nemohl nakládat s finančními prostředky a čelit tak strmě rostoucí inflaci, za celé období, kdy měl zajištěny finanční prostředky nezákonnými rozhodnutími policejního orgánu ve výši 888 515 Kč, majetkové újmy - škody, která vznikla nutností zapůjčit si peníze v okamžiku, kdy veškeré finanční prostředky, které měl na svých bankovních účtech, byly zajištěny nezákonnými rozhodnutími policejního orgánu ve výši 159 979 Kč.

24. Z Deníku , adresa, bylo zjištěno, že , datum, byl vydán článek s titulkem “, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ”, ve kterém je uváděno, že předseda představenstva , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a místopředseda představenstva , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . stanuli před soudem, neboť obžalovaný , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . čelí obviněné ze zpronevěry asi 5 milionů korun a podvodu, přičemž předseda představenstva si měl podle obžaloby přijít v letech 2007 – 2016 na částku téměř 4,9 korun, kdy si údajně neoprávněně vyplácel mzdu a odměny, kdy se měl dále dopustit podvodu při převodu bytu na obžalovaného , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Dále bylo z předmětného článku zjištěno, že oba obžalovaní využili svého práva nevypovídat před soudem, byly tak přečteny výpovědi obžalovaných z přípravného řízení.

25. Z internetového portálu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, bylo zjištěno, že , datum, byl vydán článek s titulkem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ pojednávající o průběhu hlavního líčení ve věci obžalovaného předsedy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . obžalovaného z trestného činu zpronevěry se škodou velkého rozsahu a trestného činu podvodu a místopředsedy družstva , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, obžalovaného z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Bylo zjištěno, že článek uvedl, že obžalovaný , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . odmítl vypovídat a odkázal na svoji výpověď z přípravného řízení, ve které vypověděl, že před několika lety se obrátil na , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . s žádostí o půjčku ve výši 400 000 Kč, které bylo vyhověno. Později se na něj obrátil , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . s žádostí o půjčku ve stejné výši, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . požadoval záruku a obžalovaný , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . mu jako zástavu nabídl převod bytu v , Anonymizováno, s tím, že , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . vystupoval vždy jako vlastník bytu a , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . tak měl za to, že předmětný byt mu patří, popřel pak jakoukoliv trestnou činnost. Dále bylo zjištěno, že článek popisuje, že obžalovaný , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . si měl jako šéf představenstva neoprávněně vyplácet mzdy a odměny v letech 2007–2016, kdy si přišel na částku dosahující téměř 4 900 000 Kč a měl se dopustit podvodu při převodu bytu v roce 2009 na obžalovaného , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., přičemž obžalovaný , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . odmítl vypovídat a odkázal na svoji dřívější výpověď, s tím, že v předchozích vyjádřeních se odkazoval na stanovy , Anonymizováno, .

26. Z Týdeníku , Anonymizováno, ze , datum, , čísla vydání , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že na titulní straně je uveden titulek “, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ! (strana 3)”, přičemž ze samotného článku na straně 3 bylo zjištěno, že tento uvádí, že u Okresního soudu ve Strakonicích pokračuje hlavní líčení v trestní kauze funkcionářů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy obžalovanými jsou předseda a místopředseda , Anonymizováno, , kdy šéf , Anonymizováno, , Anonymizováno, je vinen z trestného činu zpronevěry se škodou velkého rozsahu a z trestného činu podvodu, místopředseda byl pak obžalován z legalizace výnosů z trestné činnosti. Článek uvádí, že hlavním předmětem hlavního líčení konaného , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . byl případný podvod při převodu , Anonymizováno, podílu a bytu v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , kdy byl řešen přepis podílu zesnulé členky na předsedu, zejména otázka, zda se u podpisu smlouvy jednalo o podvrh. Při hlavním líčení uvedl syn dotčené členky , Anonymizováno, , který byl v trestním řízení v roli poškozeného, že po smrti své matky smlouvu podepsal on sám jejím jménem. Při hlavním líčení znalec potvrdil, že podpis na smlouvě není pravý, nelze však určit, kdo jej vytvořil, stejně tak není jasné, zda , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o falešném podpisu věděl. Při hlavním líčení proběhly výslechy dalších svědků, přičemž je uváděno, že bývalý funkcionář , Anonymizováno, , Anonymizováno, vypověděl, že řada témat byla probírána neoficiálně na neveřejných schůzích, kdy do oficiálních zápisů nebylo vždy vše zapisováno a o předsedovi , Anonymizováno, řekl, že si udělal jméno na kritizování hospodaření minulého vedení v roce 2005. Vypovídala také zaměstnankyně, která administrovala převod předmětného bytu, ta uvedla, že smlouva byla zcela standardní, datum bylo před smrtí členky , Anonymizováno, , podpis na smlouvě detailně nezkoumala, neboť neměla žádné podezření.

27. Z Týdeníku , Anonymizováno, ze dne , datum, , čísla , hodnota, , bylo zjištěno, že titulní strana obsahu titulek “, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ? , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ”, přičemž pod daným titulkem následuje začátek článku, ve kterém je pojednáváno, zda se v daném trestním řízení jedná o obstrukce obhájců nebo o procesní chyby soudu, kdy den před třetím hlavním líčením byla soudu doručena námitka podjatosti soudkyně. Předmětný článek pokračoval na straně 3 a 5 týdeníku. Dále článek uvádí, že obhájce obžalovaného odůvodnil námitku podjatosti tím, že do spisu se dostaly informace, které soud nezískal při trestním řízení, trestní senát námitku podjatosti zamítl, přičemž proti rozhodnutí byla podána stížnost. Následně byla soudu doručena námitka podjatosti soudkyně při výslechu svědka, i tato námitka byla trestním senátem zamítnuta. Obžalovaný místopředseda byl při hlavním líčení vyslechnut jako svědek ohledně vyplácení odměn předsedovi, když k tomuto uvedl, že vyplácení odměn bylo v kompetenci předsedy, představenstvo kontrolovalo jen plnění celkového mzdového rozpočtu organizace. Dále článek uvádí, že z výpovědí svědků vyplynulo, že předseda měl v družstvu pracovní úvazek na hodinu denně a jako zaměstnanci pobíral i čtvrtletní a roční odměny, kdy roční odměny se měly počítat z rozdílu plánovaných mzdových výdajů oproti těm skutečným. Svědci nebyli ve shodě, zda znali finální výši předsedových odměn, neboť tvrdili, že znali procentuální poměr, ale konkrétní částky na představenstvu řešeny nebyly, přičemž hospodaření družstva bylo schvalováno na schůzích představenstva, kdy svědci uváděli, že jednotlivé položky rozpočtu nerozpitvávali. Dále bylo uvedeno, že odměny vypočítává mzdová účetní. Článek dále uvádí, že ve věci vypovídal jako svědek bývalý člen představenstva, který na vyplácení odměn upozornil, uvedl, že konflikt vznikl v roce 2016, kdy se dostal s předsedou představenstva do sporu, neboť původně mělo představenstvo schvalovat jeho odměnu ve výši 17,5 % z uspořených mzdových prostředků, předseda však navrhl na výplatu 25 % částky. Sám svědek pak uvedl, že i on hlasoval pro vyšší odměnu, neboť věřil předsedovým informacím. Dále svědek dodal, že představenstvo schvalovalo kritéria vyplácení odměn, nikoliv jejich přesnou částku. Dále uvedl, jak je článkem podáváno, že o nejasnostech informoval i kontrolní komisi družstva, žádný orgán , Anonymizováno, toto však nevzal na vědomí. Dále uvedl, že předseda představenstva, ačkoliv měl ujednanou smluvně hodinu týdně, byl na pracovišti téměř denně. Na tomto se dle předmětného článku shodli všichni svědci. Článek dále pojednává o výpovědi předsedkyně kontrolní komise, která při výslechu sdělila, že komise není oprávněna kontrolovat jednotlivé platy, při kontrole pouze bylo zjištěno, že nebyl překročen mzdový rozpočet. Závěrem článek uvádí, že v průběh hlavního líčení byl opožděn oproti původnímu plánu, a to i kvůli obstrukčním námitkám obhájců, po kterých následovaly přestávky a stížnosti. Hlavní líčení bylo odročeno na neurčito, neboť krajský soud musí rozhodnout o stížnostech proti zamítnutí námitek podjatosti a o stížnosti proti zamítnutí návrhu na zrušení zajištěného majetku obžalovaného.

28. Z portálu jcted.cz bylo zjištěno, že 31. 3. 2022 byl vydán článek s názvem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ s tím, že je uváděno, že kauza se poslední měsíce odehrává u Krajského soudu v Českých Budějovicích, s tím, že stížnosti advokátů jednání pozastavily. Dále bylo uvedeno, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozhoduje o zamítnuté žádosti jednoho ze stíhaných o zrušení zajištění majetku a o námitkách podjatosti soudkyně. Tyto byly soudkyní zamítnuty a rozhodnutí bylo Krajským soudem potvrzeno, stejně tak rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zrušení zajištění majetku.

29. Z portálu jcted.cz bylo zjištěno, že, Anonymizováno, 4. 7. 2022 byl zveřejněn článek s titulkem „V kauze strakonického bytového družstva vypovídají další svědci“, který předestírá pokračování hlavního líčení v trestní kauze funkcionářů strakonického bytového družstva. Bylo zveřejněno, že jedním z vypovídajících svědků byl notář, který vyřizoval dědictví po zemřelé člence bytového družstva, jež převedla vlastnická práva k bytu, kdy se pojednávalo o možném podvrhu podpisu. Dále uvádí, že bylo jednáno se znalcem z VŠTE ohledně rozdělování odměn v družstvu a o průběhu výslechu znalce.

30. Z dokumentu ČSSZ z doby pojištění pro informativní výpočet důchodu bylo zjištěno, že výdělky žalobce za období roku 2014 činily 1 924 000 Kč, za rok 2015 částku 1 378 000 Kč, za rok 2016 částku 1 529 000 Kč, za rok 2017 částku 1 509 000 Kč, za rok 2018 částku 1 641 000 Kč, v průměru tedy v letech 2014-2018 částku 1 600 00 Kč31. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, uzavřené mezi , tituly před jménem, , jméno FO, jako zapůjčitelem a , Jméno žalobce, jako vydlužitelem bylo zjištěno, že zapůjčitel se zavázal přenechat vydlužiteli částku 100 000 Kč na úhradu nákladů na chod domácnosti a na úhradu splatných závazků po dobu, kdy bude mít vydlužitel zajištěny finanční prostředky na svých bankovních účtech v rámci trestního řízení. Vydlužitel se zároveň zavázal zapůjčenou částku vrátit do jednoho měsíce od uvolnění finančních prostředků spolu s úrokem v takové výši, který by zapůjčitel obdržel od banky, kdyby měl prostředky u banky uloženy. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, jako zapůjčitelem a , Jméno žalobce, jako vydlužitelem bylo zjištěno, že zapůjčitel se zavázal zapůjčit vydlužiteli částku 100 000 Kč za podmínek shodných jako u prvně zmíněné smlouvy o zápůjčce. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako zapůjčitel a , Jméno žalobce, jako vydlužitel uzavřeli předmětnou smlouvou o zápůjčce, kterou se zapůjčitel zavázal vydlužiteli přenechat částku 200 000 Kč na úhradu nákladů na chod domácnosti a na úhradu splatných závazků po dobu, kdy bude mít vydlužitel zajištěné (zablokované) finanční prostředky na svých účtech v rámci trestního řízení. Součástí bylo ujednání o závazku vydlužitele vrátit finanční prostředky do jednoho měsíce od uvolnění zajištěných finančních prostředků. Zároveň se vydlužitel zavázal uhradit úrok, který odpovídá úroku, který by zapůjčitel obdržel od banky, pokud by měl prostředky u banky uloženy. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, uzavřené mezi totožnými subjekty bylo zjištěno, že za stejných podmínek jako ve výše zmíněné smlouvě o zápůjčce došlo k uzavření smlouvy ohledně částky 60 000 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi totožnými subjekty byla uzavřena totožná smlouva dne , datum, jako dne , datum, . Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, uzavřené mezi týmiž subjekty bylo zjištěno, že vydlužiteli byla zapůjčena částka 100 000 Kč za shodných ujednání jako výše zmíněné smlouvy. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, uzavřené mezi týmiž subjekty bylo zjištěno, že za stejných podmínek se zapůjčitel zavázal vydlužiteli zapůjčit částku 250 000 Kč. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, jako zapůjčitelem a , Jméno žalobce, jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou se zapůjčitel zavázal přenechat vydlužiteli částku 200 000 Kč, a to za shodných podmínek jaké byly ujednány u shora zmíněných smluv. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi , jméno FO, jako zapůjčitelem a , Jméno žalobce, jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce ohledně částky 150 000 Kč, v podmínkách shodná jako výše zmíněné smlouvy. Ze všech předmětných smluv tedy bylo zjištěno, že žalobce uzavřel smlouvy o zápůjčkách v celkové hodnotě 1 370 000 Kč, a to vždy jako vydlužitel. Z dokumentu s názvem “Sdělení výše úroků” ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila žalobci výši úroků ze zápůjčky týkající se smluv o zápůjčce ze dne , datum, a ze dne , datum, , a to pro období roku 2018 a 2019 ve výši 1,90 % p. a., pro období roku 2020 ve výši 2,10 % p. a., pro období roku 2021 ve výši 3,10 % p. a., pro období roku 2022 ve výši 6,10 % p. a., a pro období roku 2023 ve výši 6,60 % p. a. Shodné bylo zjištěno z dokumentu s názvem „Sdělení výše úroků ze zápůjček” z téhož dne, kdy takto byl žalobce vyrozuměn , tituly před jménem, , jméno FO, . Z dokumentu nazvaného „Sdělení výše úroků ze zápůjček” ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl vyrozuměn zapůjčitelem , jméno FO, ohledně výše úroků ze zápůjčky za období roku 2018 ve výši 1,90 %. Z dokumentu „Sdělení výše úroků ze zápůjček” ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že výše úroků ohledně smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, byla zapůjčitelem , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, za období roku 2019 stanovena na 1,90 %.

32. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že žalobce byl na prvně na podání vysvětlení za doprovodu svého zástupce , tituly před jménem, , adresa, . 8. 2017, přičemž byl pozván telefonicky, a to přibližně týden před, přičemž byl současně vyrozuměn, že podání vysvětlení se týká jeho osoby. Výslech trval od 9 hodin do 13:30 hodin. K výslechu si přinesl šanony a stanovy , Anonymizováno, , policistou mu bylo při výslechu sděleno, že ho nezajímají stanovy a vysvětlení, neboť je to on, kdo rozhoduje. Po předmětném výslechu uvedl svému obhájci, že toto není dobré. Úkony, které následovaly, byly dle jeho názoru divné. Neví, kdy bylo zahájeno trestní stíhání. Když odcházel z výslechu, byl vyděšený, po celou dobu trestního řízení byl přesvědčen, že je nevinný. Sdělil, že v průběhu řízení došlo k výměně dozorujících státních zástupců a proces stále pokračoval. Při posledním konaném hlavním líčení nebyl přítomen, neboť by to nevydržel. Považuje za divné, že 6 let je stíhaný v několika věcech a vláčen v novinách a následně je zproštěn obžaloby a je potvrzeno, že vše dělal dobře, není mu jasné, kde pak je spravedlnost a jak stát mohl dopustit takovéto jednání. Stres pro žalobce započal prvním výslechem, toto pro něj byl klíčový moment, zejména konec výslechu, dále pak zablokování prostředků, kdy se tak stalo ze dne na den a najednou z milionu korun na účtu byly mínus dva miliony. Najednou byl bez peněz, měl rozestavěný dům, byl zvyklý na určitý měsíční příjem a finanční rezervu, zablokování finančních prostředků tak pociťoval jako ránu a bezmoc. Sdělení obvinění v porovnání s prvním výslechem a zablokováním prostředků nevnímal, neboť to pro něj nic nezměnilo, shodně vnímal i podání obžaloby. Po celou dobu probíhajícího řízení byl přesvědčen o své nevině, avšak myslel si, že po čtyřech letech, kdy probíhá řízení, které se dostane až k soudu, že skutečně může být odsouzen, měl pochybnosti o tom, že by byl obžaloby zproštěn. Z opakovaného zamítání podaných stížností pociťoval zoufalství. Neporozuměl tomu, proč po zproštění obžaloby trvalo následně pět měsíců až půl roku, než došlo k odblokování jeho peněz, po celou dobu pak pociťoval zoufalství. Je toho názoru, že spravedlnosti bylo učiněno zadost, avšak pociťuje určitou hořkost a ztratil víru v efektivní uplatňování spravedlnosti. Celý postup v řízení mu přišel divný, následky řízení dopadly i na ostatní členy představenstva, neboť ti proces s žalobcem prožívali. Po zproštění obžaloby se média o předmětnou kauzu přestala zajímat. Žalobce uráželo, že se s ním začaly spojovat také kauzy z roku 2000, kdy , Anonymizováno, přišlo o desítky milionu korun, neboť dle něj to byl on, kdo zajistil, že , Anonymizováno, danou krizi ustálo. V důsledku toho odešlo několik , Anonymizováno, ze správy , Anonymizováno, , nikdo z odchozích, Anonymizováno, , Anonymizováno, se po zproštění ke , Anonymizováno, nevrátil. Současně však ve , Anonymizováno, zproštěním došlo k uklidnění situace, zejména mezi zaměstnanci. Jeho příjem z , Anonymizováno, a z důchodu činil zhruba 1 800 000 Kč ročně, na takovýto příjem měl nastavené i výdaje, v důsledku zablokování finančních prostředků, přičemž k zablokování došlo do výše 12 000 000 Kč, tedy do mínusových hodnot všech účtů, neměl možnost, jak si sehnat finance, a musel požádat dcery, neboť nikdo jiný nebyl ochoten mu peníze zapůjčit. Finance potřeboval na úhradu svých závazků, zejména těch vyplývajících ze stavby domu. Později omezil své měsíční výdaje, ale nebylo možno tak učinit okamžitě. V průběhu trestního řízení utrpěl také vztah mezi žalobcem a jeho manželkou, neboť ta situaci nesla velmi těžce. Uvedl, že k domovní prohlídce došlo dvakrát, a to v termínech, kdy byl na dovolené, nejvíce to tedy zasáhlo zaměstnance, domovní prohlídky se také konaly ve dnech, kdy na , Anonymizováno, byly úřední dny, tedy dané mělo dopad i na veřejnost. Své peníze dlouhodobě zhodnocuje, žalobou tak požaduje náhradu za období, kdy jeho finanční prostředky nemohly být zhodnocovány. Investuje předně do nemovitostí, v současné době jich má 6, pokouší se o koupi sedmé. Na nákup nemovitostí si finanční prostředky nezapůjčuje od bank ani jiných osob či institucí. Co se týče úrokových sazeb u produktů, do kterých ukládá peníze, tyto dlouhodobě monitoruje napříč trhem, finanční prostředky pak rozdělí mezi finanční produkty s nejvýhodnější úrokovou mírou, takto zhodnocuje také volné finanční prostředky , Anonymizováno, i své soukromé finance. Do nemovitostí začal investovat zhruba v roce 1992, kdy si koupil první byt. Již v té době měl vedené účty v cizích měnách. K poslední investici před zablokováním finančních prostředků došlo v roce 2019, kdy na něj byl převeden družstevní podíl (kdy tento byl také řešen v rámci trestního řízení). Po odblokování zajištěných finančních prostředků převedl peníze do Max Banky, kde byl 4% úrok a snažil se opět nakupovat nemovitosti. Neuvažoval, že by si peníze v průběhu trestního řízení zapůjčil za účelem nákupu nemovitosti. Trestní řízení ovlivnilo také jeho pozici v představenstvu , Anonymizováno, , kdy situaci musel vysvětlovat, ohledně odchodů , Anonymizováno, ze správy , Anonymizováno, měl následně strach o práci, neboť v důsledku odchodů , Anonymizováno, viděl, že tím poškozuje samotné , Anonymizováno, . Trestní řízení ovlivnilo také jeho záměr kandidovat v komunálních volbách, neboť byl součástí založení , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , ovšem poté, kdy okolnosti trestní kauzy prosákly na veřejnost, ostatní členové s ním přestali komunikovat a na kandidátskou listinu jej nezařadili. Uvedl, že v průběhu trestního řízení odešlo z , Anonymizováno, několik , Anonymizováno, , přibližně 20, předtím , Anonymizováno, ze správy , Anonymizováno, takto masivně neodcházely, jednalo se přibližně o odchod jednoho či dvou , Anonymizováno, .

33. Z výpovědi svědka , adresa, bylo zjištěno, že s žalobcem se znají přibližně 20 let, neboť jejich firmy spolu sousedí, spolupracovali spolu proto na několika projektech. Znají se také z místní známosti ze , Anonymizováno, , kde svědek bydlí a žalobce tam má rozestavěnou nemovitost. Jsou přátelé, stýkali se pravidelně i mimopracovně, v průběhu trestního řízení se spolu však nestýkali. Žalobcem byl osloven ohledně zápůjčky peněz, a to přibližně na jaře či v létě roku 2019, jednalo se přibližně o částku kolem milionu korun, milionu a půl. Žalobci peníze nezapůjčil, přispělo k tomu několik faktorů, a to i probíhající trestní kauza žalobce, o které měl svědek informace z různých zdrojů, neboť na malém městě se o tomto povídalo mezi lidmi, různé informace běžely veřejným prostorem, viděl policejní komando provádět zásah v sídle , Anonymizováno, . Shledal tak zapůjčení peněz žalobci jako určité riziko, neboť byl ovlivněn veřejným míněním o žalobci, kdy o něm kolovaly informace o zpronevěře peněž, a měl tak obavy, že pokud by žalobci peníze zapůjčil, přišel by o ně. Během probíhajícího trestního řízení se s žalobcem nikterak soukromě nestýkal, dle názoru svědka k tomu zřejmě přispělo i jeho stanovisko ohledně nepůjčení peněz žalobci. Viděl, že také došlo k přerušení stavebních prací na nemovitosti ve , Anonymizováno, , kterou měl žalobce rozestavěnou, a to tak přibližně na dobu 3-5 let. Informace o trestním řízení žalobce svědek sledoval nadále, byť necíleně, neboť se k němu dostaly z doslechu, z místní známosti, také uvedl, že někteří lidé z probíhající kauzy žalobce měli až radost. Uvedl, že způsob podání informací ve sdělovacích prostředcích byl chvílemi tak důvěryhodný, že občasně zapochyboval nad morálním kreditem žalobce, prvotně takto nad žalobcem začal přemýšlet v době žádosti o zapůjčení peněz. Lidé byli ovlivněni veřejným míněním, věřili tomu, že se vše skutečně stalo.

34. Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že tato je zaměstnána v , Anonymizováno, jako ekonom a hlavní účetní, je podřízenou žalobce. Uvedla, že při prohlídce na , Anonymizováno, přijelo policejní komando, toto vyděsilo všechny zaměstnance, stalo se tak v úřední den, daný zážitek byl nepříjemný pro všechny zaměstnance, neboť se tak stalo v den, kdy žalobce nebyl na , Anonymizováno, přítomen a vše tak dopadlo na zaměstnance. O probíhajícím trestním řízení měli informace od žalobce. Ona sama musela docházet na policii a dokládat různé doklady, sama nevěděla, co může policii odevzdat a co nikoliv, uvedla, že na , Anonymizováno, poté začali docházet lidé a vyptávat se na situaci a peníze. I na zaměstnance se veřejnost dívala skrz prsty, někteří byli neodbytní a obviňovali celé , Anonymizováno, a jeho zaměstnance, toto se svědkyně osobně dotýkalo, vycházející novinové články vždy vzbudily zájem veřejnosti, někteří danými články také argumentovali. Sama nevěřila kauze, neboť pracuje jako hlavní účetní a věděla, že vše je v pořádku. Policii veškeré dokumenty v průběhu řízení vydávali na jejich žádost, ta ve většině případů byla doručena do datové schránky , Anonymizováno, , nerozuměla tedy, z jakého důvodu byla provedena druhá domovní prohlídka, která opět byla v den, kdy předseda , Anonymizováno, nebyl přítomen, když všem žádostem o vydání dokumentů vyhověli. Ohledně spolupráce s žalobcem svědkyně vypověděla, že v průběhu kauzy byl žalobce více nervózní, ačkoliv ona i on věděli, že se žádného protiprávního jednání nedopustil, v průběhu let se žalobce zřejmě také v důsledku věku zklidnil, spolupráce je s ním klidnější, dříve byl ráznější a šel si více za svým. Domnívá se, že většina zaměstnanců věřila spíše v žalobcovu nevinu. Zproštění obžaloby již veřejnost se zaměstnanci , Anonymizováno, nějak výrazně neřešila. Když informovala žalobce o přítomnosti policistů v prostorách , Anonymizováno, tak byl žalobce překvapen, avšak instruoval zaměstnance, aby policii vyšli ve všem vstříc. Uvedla, že v souvislosti s trestním řízením žalobce došlo k razantnímu odlivu , Anonymizováno, , zejména také ve chvíli, kdy se věc začala řešit před soudem. , Anonymizováno, má ve , Anonymizováno, konkurenci dvou větších firem, domnívá se, že , Anonymizováno, , která odcházela, přecházela k jedné či druhé. V souvislosti s odchodem , Anonymizováno, ze správy , Anonymizováno, došlo k propadu ročních tržeb, které dříve byly okolo 10 mil. korun a v současné době jsou okolo 7 mil. korun. S volnými finančními prostředky nakládá žalobce jako předseda , Anonymizováno, , dle svědkyně má nastudováno, která banka poskytuje nejvyšší úrok a snaží se peníze družstva rozmnožit tímto způsobem, uvedla, že však volí spíše konzervativnější způsoby a snaží se jednat opatrně. Ohledně investování radil žalobce svědkyni také co se týče jejích soukromých financí, jeho názoru věří.

35. Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že s žalobcem se zná od 90. let, neboť byli kolegové, byl u toho, když byl žalobce zvolen předsedou představenstva , Anonymizováno, poté, co bylo zjištěno, že ze , Anonymizováno, bylo odcizeno zhruba 20 mil. korun. Od roku 2010 se jejich vztah přeměnil na pracovně blízkou úroveň, nenavštěvují se však soukromě a nelze mezi nimi mluvit o hlubokém přátelství. Žalobce byl jedním z členů, kteří sanovali chybějících 20 mil. korun v , Anonymizováno, , a začal postupně zhodnocovat finanční prostředky , Anonymizováno, a optimalizovat procesy v rámci hospodaření , Anonymizováno, a přeorganizovali se z organizace provádějící správu bytů na organizaci provádějící účetní správu , Anonymizováno, . Jako první věc v souvislosti s trestním řízením vedeným vůči žalobci vnímal skutečnost, kdy po přerozdělení odměn bývalý místopředseda , Anonymizováno, na shromáždění delegátů uvedl, že dané finanční prostředky neměly být vyplaceny v rámci odměn, avšak měly být uspořeny, přičemž toto také nahlásil na Policii ČR s tím, že , Anonymizováno, byla tímto způsobena škoda, přičemž , Anonymizováno, , Anonymizováno, pak na výslechu na policii uváděl, že žádná škoda nevznikla. Uvedl, že na , Anonymizováno, přijela policie v úřední den pro účetní dokumenty , Anonymizováno, . Když o všem informoval tisk, např. informace o tom, že předseda a místopředseda ukradli peníze a vznikla škoda, z místní známosti zná mnoho osob, s tím, že ho zastavovali a ptali se na probíhající kauzu a spojovaly tuto škodu se škodou 20 mil. korun, která vznikla v minulosti za předchozího vedení , Anonymizováno, . , Anonymizováno, nedostalo prostor reagovat na situaci či vycházející články příp. pak na situaci po zproštění obžaloby. Po prvním obvinění žalobce bylo svoláno shromáždění delegátů, které každoročně schvaluje účetní závěrku, a to konstatovalo, že žádná škoda nevznikla, dále bylo dohodnuto, že úkony nadále budou činit dva místopředsedové. Představenstvo diskutovalo o možnosti předsedu představenstva “postavit mimo službu”, avšak to neučinili, neboť by dali všem zapravdu a připustili, že v jeho jednání byla chyba, přičemž on sám ani na chvíli toto nepřipustil, vyloučili ho pouze z nějakých jednání. Svědka se dotklo, že jim byl jmenován opatrovník, neboť vždy jednali přesně podle stanov. Před tím, než pan , jméno FO, ohlásil dané nesrovnalosti s hospodařením, byl vždy shodný postup, nikdo nic nenamítal. Domnívá se, že část , Anonymizováno, odešla ze správy , Anonymizováno, právě kvůli trestní kauze žalobce, neboť předtím , Anonymizováno, neodcházela, dle jeho odhadu se jednalo o desetinu všech , Anonymizováno, . Po celou dobu věřil v nevinu žalobce, avšak přicházel do styku např. s předsedy , Anonymizováno, , ve kterých byla nedůvěra vůči osobě žalobce, brali to jako fakt, že peníze byly ukradeny. Sdělil, že žalobce zjišťoval různé úrokové míry u jednotlivých institucí a podle toho hospodařil a nakládal s penězi , Anonymizováno, .

36. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že , Jméno žalobce, a , jméno FO, jsou zapsáni jako vlastníci nemovitých věcí, a to parcely st. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , dále bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jednotky (garáže) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a jednotky (garáže) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, v budově č. p. , Anonymizováno, na parcele st. , Anonymizováno, zapsaných pro katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , dále bytové jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na parcele st. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, na LV č. , hodnota, , dále pozemku parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsané v katastrálním území , adresa, na LV č. , hodnota, , parcel č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zapsaných v katastrálním území , adresa, na LV č. , hodnota, , a parcel , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, na LV č. , hodnota, .

37. Z výpisu ze spořícího účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že tento je veden na , jméno FO, , přičemž v období ledna 2018 byl počáteční zůstatek na účtu 1 746 474,91 Kč. Úročení bylo stanoveno na 1 % u zůstatku do 250 000 Kč a na 0,20 % u zůstatku nad 250 000 Kč. V období prosince 2018 nebyla na daný účet připsána žádná částka ani žádná částka nebyla odepsána. Zůstatek činil 1 331 496,32 Kč. Shodné bylo zjištěno také za období ledna – září 2019. V říjnu 2019 byla na účet pouze připsána částka 22,14 Kč. V období listopadu a prosince 2019 nebyla na daný účet připsána žádná částka ani žádná částka nebyla odepsána. Totožné bylo zjištěno také za období ledna – března roku 2020. V dubnu 2020 byla na účet připsána částka 8 481,54 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na , jméno FO, , úrok připsán nebyl. Za období května – prosince 2020 nebyla na daný účet připsána ani odepsána žádná částka. Totožné bylo zjištěno za období roku 2021, 2022 a měsíce leden a únor roku 2023. Dále bylo zjištěno, že na tomto účtu byla zablokována částka 3 039 618 Kč, přičemž dostupný zůstatek činil -1 699 618 Kč.

38. Z výpisu ze spořícího účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že tento je veden na osobu , Jméno žalobce, , přičemž v období ledna 2018 činil počáteční zůstatek na účtu částku 588 144,61 Kč, úroková míra byla stanovena na 1 % při zůstatku do 250 000 Kč a na 0,20 % při zůstatku nad 250 000 Kč. V období listopadu a prosince roku 2018 nebyla na účet připsána ani nebyla odepsána žádná částka. Shodné bylo zjištěno také za období ledna až září roku 2019. Od ledna roku 2018 nebyly prostředky na daném účtu nijak úročeny. Účetní zůstatek na účtu činil 2 539 618 Kč, přičemž byly zablokovány prostředky do výše 3 039 618 Kč, dostupný zůstatek činil 500 000 Kč.

39. Z výpisu ze spořícího účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že tento je veden na , jméno FO, , zůstatek ke dni 31. 12. 2017 činil 131 680,91 Kč, úroková míra byla stanovena na 0,10 % p. a. V období od ledna 2018 do ledna 2023 nebyly na účet zasílány žádné částky ani z něj nebylo ničeho hrazeno. Prostředky na účtu byly pouze úročeny stanovenou úrokovou mírou. 24. 10. 2018 došlo k zablokování finanční částky 3 039 618 Kč na daném účtu, účetní zůstatek činil 132 241,78 Kč, účet však vykazoval zůstatek -2 907 376,22 Kč.

40. Z výpisu z osobního účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že tento je veden na , Jméno žalobce, , přičemž zůstatek k , datum, činil , částka, , kreditní úrok byl připsán ve výši , částka, a byla odepsána daň ve výši , částka, . , datum, došlo k zablokování finančních prostředků, zůstatek na účtu vykazoval , částka, , přestože účetní zůstatek činil , částka, . Po celé dokládané období byly prostředky na účtu úročeny.

41. Z obsahu trestního spisu sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, bylo zjištěno, že svědeckou výpověď dle § 158/9 trestního řádu podalo 21 osob. Dále bylo zjištěno, že na základě podnětu k návrhu na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků byl Okresním soudem ve Strakonicích vydán dne , datum, příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, a to administrativních prostor budovy , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, na adrese , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stojící na pozemku p. č. , hodnota, , zapsaného na LV , Anonymizováno, , tato byla policejním orgánem provedena , datum, .

42. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, u , jméno FO, za období března 2023 bylo zjištěno, že tento byl veden na osobu , jméno FO, , přičemž žalobce na daný účet zaslal 20. 3. 2023 částku 500 000 Kč z účtu č. , č. účtu, a dne 21. 3. 2023 zaslal z téhož účtu částku 2 039 618 Kč. Dne 16. 3. 2023 byla na daný účet zaslána také částka 30 000 Kč, kdy protistranou transakce byl účet č. , č. účtu, s názvem , právnická osoba, . Konečný zůstatek na daném účtu ke dni 31. 3. 2023 činil 2 719 030,04 Kč, zůstatek za předchozí měsíc ke dni 28. 2. 2023 činil 149 657, 56 Kč. Úrok z kreditního zůstatku na účtu činil 5 593,51 Kč a srážková daň činila 839,03 Kč. Výpisem z daného účtu ze dne 30. 11. 2022 byla dále zjištěno, že ke dni 30. 11. 2022 a v předchozím období nebyl na účtu žádný zůstatek. Výpisem z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je , jméno FO, , přičemž ve prospěch tohoto účtu byla dne 16. 3. 2023 provedena platba ve výši 49 290 Kč z účtu č. , č. účtu, s názvem , právnická osoba, , dne 20. 3. 2023 platba ve výši 1 000 000 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na , jméno FO, , dne 21. 3. 2023 platba ve výši 340 000 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na , jméno FO, , téhož dne platba ve výši 151 000 Kč z účtu , č. účtu, vedeného na , Jméno žalobce, a téhož dne platba ve výši 130 000 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na , jméno FO, . Také z daného účtu byla dne 22. 3. 2023 a 27. 3. 2023 odeslána částka 10 000 Kč na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedený na , jméno FO, . Zůstatek na daném účtu ke dni 28. 2. 2023 činil 1 031 631,74 Kč, ke dni 21. 3. 2023 činil 2 691 482,44 Kč. Úrok z kreditního zůstatku na účtu činil 8 593, 10 Kč, srážková daň byla provedena ve výši 1 288,97 Kč. Ze smlouvy o spořícím účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl založen spořící účet č. , č. účtu, vedený na , jméno FO, . Ze smlouvy o spořícím účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že uzavřením dané smlouvy došlo k založení spořícího účtu č. , č. účtu, , jehož vlastníkem je , Jméno žalobce, . Z Listu úrokových sazeb účinného od 3. 2. 2023 bylo zjištěno, že na spořících účtech je poskytována úroková sazba 6,01 % p. a. a to pro úročení celého vkladu v jakémkoliv zůstatku. Shodná úroková míra byla zjištěna také pro období od 7. 10. 2022, od 1. 11. 2022, od 8. 11. 2022, od 15. 12. 2022 a od 1. 3. 2023. Jelikož s účty mohl disponovat až po 14. 3. 2023, zaslal žalobce ve dnech 20. 3. 2023 celkem částku ve výši 4 160 618 Kč na nově zřízené účty č. , č. účtu, vedený na jméno žalobce a , č. účtu, vedený na jeho manželku.

43. Z žádosti ke zřízení termínovaného vkladu bylo zjištěno, že 14. 4. 2022 , jméno FO, podala žádost ke zřízení jednorázového termínovaného vkladu na období 1 roku s úrokovou sazbou 4,50 % p. a. u společnosti , právnická osoba, . Z žádosti ke zřízení termínovaného vkladu bylo zjištěno, že , právnická osoba, , datum, podal žádost ke zřízení jednorázového termínovaného vkladu pro období 1 roku s úrokovou sazbou 5,00 % p. a. s vkladovou částkou 600 000 Kč u společnosti , právnická osoba, .

44. Z ostatních v řízení provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění, příp. tato vyplývají z jiných provedených důkazů.

45. Z výše uvedených zjištění soud učinil následující skutkový závěr:

46. Dne 10. 8. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení na základě oznámení od , tituly před jménem, , právnická osoba, , k tomuto žalobce podával dne 18. 8. 2017 na Policii vysvětlení ohledně podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, kdy vysvětloval svůj postup při určování odměn, podání vysvětlení trvalo od 9:00 hod. do 13:25 hod. Dne 23. 10. 2018 došlo k zajištění finančních prostředků na celkem pěti bankovních účtech. Dne 25. 10. 2018 zahájeno trestní stíhání žalobce ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Dne 16. 10. 2019 bylo vydáno další usnesení o zahájení trestního stíhání ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního řádu. Dne 21. 2. 2020 došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace s tím, že žalobce bude nadále stíhán pro zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Dne , datum, byla podána obžaloba k Okresnímu soudu ve Strakonicích. Dne 20. 11. 2019 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Všechna trestní stíhání se týkala výše uvedených skutků. Dne , datum, byla podána první obžaloba k Okresnímu soudu ve Strakonicích. Dne 23. 2. 2021 soud vydal usnesení o spojení věcí do společného řízení, které bude nadále vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Dne , datum, se konalo první hlavní líčení. Dne 15. 11. 2021 podal žalobce žádost o zrušení zajištění majetku, tato byla dne 14. 12. 2021 zamítnuta. Dne 4. 1. 2022 byl podán návrh na vyloučení soudkyně z projednávání věci. Dne 8. 3. 2022 byly zamítnuty krajským soudem stížnosti stran nezrušení zajištění a nevyloučení soudkyně. Hlavní líčení se konala ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dne , datum, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby v obou věcech. Právní moci nabylo rozhodnutí dne 3. 10. 2022. Následně k žádosti žalobce probíhalo vyhotovování písemného odůvodnění rozsudku. Dne 28. 2. 2023 bylo vydáno usnesení o zrušení zajištění věcí žalobce, neboť k jejich zajištění již odpadl důvod. Právní moci nabylo rozhodnutí dne 14. 3. 2023. V průběhu trestního řízení byly provedeny dvě prohlídky jiných prostor v sídle , Anonymizováno, , přičemž první z těchto proběhla před zahájením trestního stíhání, prohlídky proběhly v době nepřítomnosti žalobce v pracovišti, v úředních dnech , Anonymizováno, . Proti usnesením o zajištění finančních prostředků byly podány stížnosti, které byly zamítnuty jako nedůvodné. Žalobce si byl jistý svou nevinou, avšak nebyl si jistý, že nebude odsouzen. Zamítání opravných prostředků, přístup policie, odpírání obhájce a dle něj přehnané blokování prostředků u něj znamenaly ztrátu víry ve stát a spravedlnost. Pociťoval vliv v manželství, manželka snášela celou věc hůře, v práci, kde se musel zodpovídat, i na veřejnosti, která na něj koukala jiným způsobem. Z důvodu nedostatku prostředků byl nucen přerušit práce na nemovitosti ve , Anonymizováno, . Nikdo jiný mu nechtěl půjčit peníze, tak si je musel půjčit od dcer, celkem 1 370 000 Kč. Plánoval kandidovat ve volbách, avšak sešlo z toho i v důsledku této kauzy. Blízcí spolupracovníci byli dotazováni na kauzu, žalobci však věřili, že je nevinný. Část veřejnosti, se kterou přicházelo , Anonymizováno, do styku, měla žalobce za vinného. Žalobce při nástupu do funkce předsedy , Anonymizováno, řešil chybějících 20 mil. korun v družstvu po minulém vedení. Zabýval se především zhodnocováním volných peněžních prostředků družstva, má výborný přehled o nejvýhodnějších úrokových mírách, poznatky stran tohoto zúročuje jak v práci, tak v osobní rovině, rovněž takto poskytuje rady jiným osobám. Sám investuje především do nemovitostí. Vzápětí po zprošťujícím rozsudku došlo k založení bankovních účtů u , právnická osoba, , kam plánoval žalobce zaslat zajištěné finanční prostředky za účelem jejich zhodnocení, na spořících účtech byla úroková sazba ve výši 6,01 %. Zablokované peníze nebyly úročeny vyjma účtu u , právnická osoba, (u , právnická osoba, šlo o nevýznamný úrok a to oproti poplatkům za účet placeným, když tento nemohl být žalobcem využíván). O žalobcově kauze bylo poměrně obsáhle informováno v regionálních denících, z reportáží je zřejmé, o koho se jednalo. V důsledku informací médií si někteří lidé spojili žalobce s kauzou před dvaceti lety, kdy došlo ke ztrátě finančních prostředků družstva. V důsledku probíhající kauzy došlo k odchodu více , Anonymizováno, ze správy , Anonymizováno, .

47. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále pouze „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

48. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

49. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

50. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnil pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

51. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škody.

52. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona (u úřadu uvedeného v § 6 podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

53. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

54. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

55. Soud právně věc posoudil tak, že žalobce požaduje po žalobkyni 4 různé nároky (jakkoli žalobce sám označuje jako nároky 3) a to satisfakci za nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání, satisfakci za nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku nezákonného rozhodnutí – trestního stíhání, majetkovou škodu vzniklou mu (dle něj nezákonným) zablokováním bankovních účtů výše uvedenými rozhodnutími a dále náhradu škody vzniklé mu nesprávným úředním postupem – nezrušením zablokování peněžních prostředků v přiměřené době. skutková tvrzení uplatněná v žalobě umožňovala posoudit věc podle ustanovení o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem; v tomto posouzení soudu nemohla bránit ani okolnost, že žalobce kvalifikoval svůj nárok po právní stránce jako nárok na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 25 Cdo 916/2003).

56. Žalobce u žalované svůj nárok uplatnil dne 29. 3. 2023 ve smyslu § 14 OdpŠk, nárok nebyl plně uspokojen a proto věc mohla být před soudem ve smyslu § 15 OdpŠk projednána.

57. K nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřeně době trestního řízení:

58. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

59. Počátek běhu trestního řízení je pro posouzení celkové doby řízení v zásadě nutno klást k okamžiku sdělení obvinění, resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému. Co se týče skončení řízení, je obecně možno pokládat řízení za skončené okamžikem nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení učiněno. Do doby řízení je tedy nutno započítat i případné řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009).

60. Ohledně prvního nároku, byl mezi stranami zásadní rozpor v posouzení toho, od kdy do kdy je nutné posuzovat délku trestního řízení pro posouzení její přiměřenosti. Soud se zde přiklání k argumentací žalované, , že trestní stíhání je ohraničeno jeho zahájením – tedy sdělením obvinění, a skončeno je posledním rozhodnutím ve věci, čímž je myšleno rozhodnutí ve věci viny, tím zde je rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, , kterým byl obžalovaný zproštěn viny, a který nabyl právní moci dne , datum, . Celková délka trestního stíhání tedy činí (necelé) čtyři roky. Jakkoli ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu je uvedeno „v zásadě“, soud neshledal, že by činnost před zahájením trestního stíhání vůči žalobci byla natolik intenzivní, že by bylo namístě shledat počátek řízení dříve. Podání trestního oznámení není skutečností, která by bez dalšího měla podstatné negativní dopady do životní situace podezřelé osoby a takové intenzity nebylo ani podání vysvětlení a následující prověřování a další úkony trestního řízení. Jakkoli již výše uvedené úkony trestního řízení se žalobce dotýkaly, nedosahovaly takové „kvality“ jakou je formální sdělení o obvinění níže bylo k tomuto přihlédnuto). Zásahem do žalobcova života ve smyslu předmětného rozhodnutí a v něm citovaného rozhodnutí ESLP, Anonymizováno, Bačák proti České republice, lze považovat rozhodnutí o zajištění finančních prostředků, které však bezprostředně předcházelo zahájení trestního stíhání.

61. Takto stanovenou celkovou délku řízení lze (při bližším zkoumání průběhu celého posuzovaného řízení, složitosti věci a skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení musely prověřovat v průběhu řízení i nové skutečnosti nasvědčující spáchání trestných činů) považovat za přiměřeně dlouhou.

62. Trestní stíhání bylo zahájeno dne 25. 10. 2018 a skončilo pravomocně dne 3. 10. 2022. Celková délka trestního řízení činila 3 roky a 11 měsíců. Předmětné řízení probíhalo před policejním orgánem a dozorujícím státním zástupcem a před okresním soudem. V rámci procesních otázek rozhodoval i soud krajský. Nejednalo se o triviální věc, šlo o věc skutkově i právně složitou, ekonomické povahy, ve které probíhalo i znalecké zkoumání. Rovněž bylo s procesní složitostí věci a nutností vydat množství procesních rozhodnutí, je nutné podotknout, že soud rozhodoval o stížnostech proti zamítnutí zrušení zajištěných věcí a finančních prostředků, tak i o vznesené námitce podjatosti rozhodující soudkyně. Ve věci byly podávány stížnosti, rovněž bylo nutné projít rozsáhlý spisový materiál. Již samo řízení na několika stupních soudní soustavy (v předmětném případě u více stupňů orgánů činných v trestním řízení) má nutně za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010).

63. Řízení vykazovalo bez pochyby vyšší míru složitosti skutkové, s čímž souvisí složitost právní a procesní. Ve věci sice nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo nezbytné ustanovit tlumočníka, avšak byl vypracován znalecký posudek (v době po zahájení trestního stíhání jeden). Předmětem trestního stíhání bylo jednání předsedy statutárního orgánu společnosti, který se měl dopustit trestného činu majetkové povahy v kvalifikované skutkové podstatě. Jednalo se o hospodářskou kriminalitu, je obecně známo, že jde o značně složité kauzy. Bylo nezbytné zajistit nespočet listinných důkazů, bylo nutné zjistit rozsah jednání, které má být předmětem vyšetřování. Dále bylo provedeno značné množství podání vysvětlení, svědeckých výpovědí. Věc byla v jednom případě rozšířena a následně došlo ke spojení dvou trestních věcí.

64. V celkovém souhrnu tedy soud považuje celkovou dobu trvání trestního stíhání, tedy od sdělení obvinění do pravomocného zproštění viny za (ještě) přiměřenou. Přičemž rozhodující roli, zda jde o dobu ještě přiměřenou zde hraje také období, ve kterém trestní stíhání probíhalo, a to na vrcholu pandemie Covid-19, kdy všechna omezení touto způsobená ztěžovala práci i orgánům činným v trestním řízení a je nutno k tomuto takto přihlédnout.

65. Proti závěru soudu nejdou závěry Krajského státního zastupitelství, které při výkonu dohledu shledalo pochybení dozorujícího státního zástupce, jelikož státní zastupitelství se vyjadřuje k trvání trestního řízení, avšak soud zde posuzuje přiměřenost doby trestního stíhání, tedy období až od zahájení trestního stíhání. Je zřejmé, že Krajské státní zastupitelství nemyslelo ve svém podání nepřiměřenou délku trestního stíhání (v té době trvajícího 3 měsíce), nýbrž trestního řízení, tedy období po zahájení úkony ve věci podezření ze spáchání trestného činu.

66. Náhrada nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí:

67. Pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, je ve smyslu konstantní soudní judikatury takový nárok na poskytnutí zadostiučinění způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby, případně o zastavení trestního stíhání, je přitom rozhodnutím, které „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, a činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá, nenastoupí-li některá ze skutečností uvedených v § 12 OdpŠk, nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu OdpŠk.

68. V daném případě skončilo trestní stíhání žalobce rozhodnutím o zproštění obžaloby z důvodu podle ust. § 226 písm. a), b) trestního řádu a podle již ustálené judikatury se tak na rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, hledí ve smyslu odškodňovacího zákona jako na rozhodnutí nezákonné, jež zakládá nárok na náhradu škody, o čemž ostatně mezi účastníky nebylo sporu.

69. Soud (jakožto i žalovaná) v daném případě shledal existenci i dalších dvou nutných podmínek pro vznik odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu, tedy vznik této újmy a příčinnou souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem újmy. Dále se proto zaměřil na zkoumání kritérií, na něž je ve smyslu konstantní soudní judikatury nutno upřít pozornost při posuzování intenzity takové nemajetkové újmy vzniklé poškozenému, tedy za a) délku trestního řízení, b) povahu trestního stíhání, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozeného.

70. Jak bylo výše uvedeno, trestní stíhání trvalo necelé čtyři roky. Při zohlednění intenzity zásahu do osobnostních práv žalobce však soud musí přihlédnout rovněž k tom, že v době před zahájením trestního stíhání. Jak uvedl sám žalobce, pro něj nebylo zahájení trestního stíhání až takovým zásahem, tím prvním pro něj bylo podání vysvětlení, kdy poprvé začal pociťovat trestní řízení a jeho negativní důsledky do jeho života, následně došlo k prohlídce jiných prostor, k zablokování prostředků a až poté došlo k zahájení trestního stíhání. Ani konec trestního stíhání neznamenal pro žalobce konec negativních následků trestního stíhání, kdy jeho finanční prostředky byly zablokovány ještě bezmála půl roku po ukončení trestního stíhání.

71. Žalobce byl trestně stíhán za zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, za což dle trestního zákoníku hrozí trest odnětí svobody od dvou do osmi let. Dále byl trestně stíhán pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, za což trestní zákoník určuje trest odnětí svobody rovněž od dvou do osmi let. Soud zde nesouhlasí s žalovanou, že žalobci uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody hrozit nemohlo s ohledem na jeho bezúhonnost. Naopak má soud za to, že v případě odsouzení za oba trestné činy, s ohledem na trestní sazby, existenci přitěžujících okolností (u prvého např. dlouhodobost páchání, u druhého zneužití umírající osoby) rozhodně nelze vyloučit uložení nepodmíněného úhrnného trestu odnětí svobody. Vzhledem k povaze trestného činnosti bylo namístě v případě odsouzení očekávat trest zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích, což by znamenalo profesní devastaci žalobce s ohledem na jeho dlouhodobé pracovní působení a jeho skoro důchodový věk. Rovněž je nutno při stanovení intenzity zásahu do žalobcových osobnostních práv vzít v potaz, že byl trestně stíhán za jednání, kterým měl poškodit , Anonymizováno, , kdy byl stíhán za to, proti čemu na začátku svého angažmá jako předsedy , Anonymizováno, bojoval a čím si „udělal jméno“.

72. Zásah do rodinného života je také zřejmý, žalobce musel řešit životní úroveň, řešil ji půjčkami od dcer. Je zřejmé, že pro každé manželství je několikaleté trestní stíhání spojené s možností ztráty zaměstnání citelným zásahem, takto to žalobce rovněž cítil. Jelikož však žalobce sám nechtěl zacházet do podrobností, návrh na důkaz svědeckou výpovědí , jméno FO, byl vzat zpět (jakkoli jsou pochopitelné důvody, proč nechtěla vypovídat), nemá soud za prokázané, že by zásah do manželství byl až takové intenzity, že by byly splněny podmínky pro rozvod manželství.

73. Pokud jde o medializaci trestního stíhání, zde skutečně není žalovaná odpovědna za případné excesy v informování, žalovaná neodpovídá za práci či způsob prezentace případu médii. Medializace je však důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, za to, že došlo k medializaci, tedy žalovaná odpovídá. Žalobce je vztaženo k poměrům města , adresa, osobou veřejného zájmu, předseda korporace, která slouží značné části populace města. Na tom, že žalovaná odpovídá za medializaci nic nemění poukaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011, ve které Nejvyšší soud dospěl k závěru, že medializace případu je prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu, nelze přičítat státu k tíži případné porušení principu presumpce neviny, teprve v takovém případě dochází k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního stíhání a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje. Nadto z uvedených článků nevyplývá, že by se jednalo o nepravdivé či přehnaně zkreslené informování o kauze žalobce.

74. Státu rovněž lze přičíst k tíži, že žalobci na počátku trestního stíhání byla omezen v právu na obhajobu, když jeho obhájce (a v této věci zástupce) nebyl připuštěn jako obhájce (a nejprve jako zástupce), byl proti němu podán podnět profesní komoře, přičemž jak ČAK, tak ostatně i Krajské státní zastupitelství dospěly k závěru, že podnět není důvodný, resp. není důvodu, aby , tituly před jménem, , jméno FO, nemohl být obhájcem žalobce v trestní věci. Takováto věc není obvyklá, je pochopitelné, že stav, kdy mu byla odpírána volba obhájce, mohl působit na žalobce velmi negativně, zvyšovat jím zmiňovanou nejistotu z výsledku trestního řízení, jakkoli on se cítil nevinen.

75. Co se týče komparačních rozhodnutí, odkázala žalovaná ohledně nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalobce na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, a to sp. zn. 44 Co 310/2019, sp. zn. 44 Co 222/2018, sp. zn. 44 Co 150/2018 a sp. zn. 44 Co 561/2018, tyto však dle názoru soudu nejsou pro daný případ přiléhavé, neboť se jedná o skutkově odlišné věci.

76. Dle názoru soudu je pro daný případ nejpřiléhavější rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2016, č. j. 68 Co 207/2016-228, kterým bylo shledáno, že ve věci odškodnění nemajetkové újmy žalobce za nezákonné trestní stíhání pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1 a 2 písm. b) trestního zákona (sazba do 5 let), které skončilo zprošťujícím rozsudkem, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný, kdy průběh trestního řízení byl medializován a celé řízení mělo dopad na osobní život žalobce, je dostačující s ohledem na povahu projednávané trestné činnosti a z toho vyvozující zásah do osobnostních práv žalobce – kdy nadále měl podporu rodiny, neztratil zaměstnání, avšak trestní stíhání se nepříznivě projevilo na dosavadním způsobu života ale ne v takové míře, aby byl vyloučen z pracovního, veřejného či společenského života, je dostačující odškodnění ve výši 100 000 Kč, které plně zohledňuje všechny okolnosti, za nichž k nemajetkové újmě došlo, jakož i k její závažnosti.

77. Vyšší zadostiučinění je zde odůvodněno jednak okolnostmi předcházejícími trestní stíhání, reálnou možností uložení nepodmíněného trestu, vyšší sazbou za trestné činy, zajištěním financí, věkem žalobce a v neposlední řadě také dobou 10 let oddělující oba případy.

78. S ohledem na vše výše uvedené po provedené komparaci s uvedenými rozhodnutím shledal soud jako odpovídající relutární satisfakci ve výši 200 000 Kč.

79. K náhradě škody za nezákonné rozhodnutí:

80. Odpovědnost státu za škodu z rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 1 tr. řádu) ve smyslu § 8 odst. 1 zák. o odpov. za škodu nezakládá bez dalšího skutečnost, že trestní řízení, v němž bylo rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky vydáno, posléze neskončilo odsuzujícím rozsudkem. Nedojde-li k vydání odsuzujícího rozsudku, nelze z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3310/2013).

81. Zrušení zajištění peněžních prostředků přichází v úvahu, jestliže ho již není vůbec třeba, např. když bylo zjištěno, že peněžní prostředky na účtu nebyly ani nejsou určeny ke spáchání trestného činu, ani nebyly užity k jeho spáchání, ani nejsou výnosem z trestné činnosti“ (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013).

82. Pokud jde o požadovanou náhradu majetkové újmy z důvodu nezákonného rozhodnutí, zde skutečně – jak uvádí žalovaná – není odpovědnostní titul, tedy nezákonné rozhodnutí. Mezi stranami není sporu o tom, že rozhodnutí, kterými došlo k zablokování finančních prostředků žalobce na výše uvedených účtech, nebyla zrušena. K odblokování finančních prostředků došlo až na základě toho, že pominuly důvody pro jejich zablokování.

83. Pokud jde o argumentaci žalobce, že o zajištění peněžních prostředků na účtu bylo rozhodnuto v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci, „které bylo ukončeno zproštěním obžaloby z části s tím, že se skutky nestaly, a z části s tím, že nejsou trestným čin, z čehož lze dovodit, že za nezákonné je možno označit i vlastní rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků, které bylo vydáno v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci, kdy odkazuje na argumentaci obsaženou v nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08, tak s touto se Nejvyšší soud vypořádal v právě výše uvedeném rozhodnutí, kdy odmítl zevšeobecňující závěr, že v případě nedůvodnosti trestního stíhání (tj. zásadně takového, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem), je nutno i rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu podle § 79a odst. 1 trestního řádu považovat za nezákonné.

84. Jelikož zde tedy není nezákonné rozhodnutí, soud se nezabýval dalšími složkami nároku a návrh na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím zamítl.

85. K náhradě škody vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu:

86. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3310/2013 uvedl, že při rozhodování o zrušení či omezení zajištění peněžních prostředků na účtu podle § 79 odst. 3 trestního řádu sice „oprávněnost úkonů v rámci konkrétního trestního řízení je v prvé řadě posuzována v rámci soustavy orgánů činných v trestním řízení, a to tak, aby v případě pochybení mohly zjednat nápravu již na této úrovni“, nicméně „musí existovat rozumný (opodstatněný) vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovanými cíli“, přičemž „tento vztah má nepochybně i svou časovou dimenzi - zajištění majetku nemůže trvat libovolně dlouho.“ Při posuzování přiměřenosti zásahu do základního práva na pokojné užívání majetku je nutno akcentovat časové hledisko, a to i v případech, kdy i po řádně provedeném dokazování nasvědčují zjištěné skutečnosti naplnění předpokladů podle § 79a odst. 1 trestního řádu. Tím spíše akcent časovaného hlediska musí platit, pokud již v průběhu trestního řízení orgány činné v trestním řízení dojdou k závěru, že tyto předpoklady splněny nejsou.

87. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 25 Cdo 296/2006 je ušlý zisk v podstatě ušlým majetkovým prospěchem spočívajícím v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. Lze jej spojovat i s tím, že z dispozice poškozeného byla protiprávně odňata věc, s níž nemohl po určitou dobu nakládat a nemohl ji tak využít k dosažení předpokládaného zisku, který by mu neušel, jestliže by nedošlo ke škodné události.

88. Ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk věta třetí, uvádí, že nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

89. Dle § 2 odst. 4 trestního řádu, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku.

90. Žalobce spatřoval dvojí excesivnost zajištění jeho prostředků a to jednak množstevní, kdy dle něj tím, že došlo k zablokování několika účtů, byla prakticky zablokována násobná částka, jednak uvedl, že nedošlo ke zrušení zajištění ihned po zproštění žalobce.

91. Pokud jde o žalobcem namítaný rozsah zajištění, zde soud pochybení neshledal. O rozsahu zajištění bylo rozhodováno Krajským soudem v Českých Budějovicích v usnesení, kterým zamítl stížnost proti zamítnutí deblokace majetku dne 8. 3. 2022, kdy tento neshledal důvodnými námitky temporálního aspektu (o tom dále níže) i kvantifikačního aspektu. Krajský soud k tomuto uvedl, že „pro posouzení množstevní přiměřenosti blokací je rozhodná reálně zajištěná suma, nikoli limit, do jehož výše lze eventuální dodatečný finanční vtok blokovat. Odmítl, že by žalobci byl zajištěn majetek v objemu přes 15 milionů korun, neboť fakticky šlo o zajištění „toliko“ cca 3,84 milionů Kč na bankovních účtech a cca 3 milionů Kč coby hodnoty , Anonymizováno, podílu v , právnická osoba, . Takovouto částku shledal s ohledem na smysl blokace majetku jako přiměřenou. Takový závěr pak dle soudu platil až do skončení trestního stíhání.

92. Pokud však jde o výše zmiňovaný temporální aspekt, tento nemohl být po pravomocném zproštění obžaloby dán. Stav, kdy žalobce ještě bezmála půl roku poté, co byl pravomocně zproštěn obvinění, byl omezen na svých majetkových právech, neobstojí výše uvedeným testem přiměřenosti. Soud však současně neshledává případné přirovnání k vazebnímu zajištění, kdy musí být o propuštění rozhodnuto ihned. Tak k oběma institutům nepřistupuje ani trestní řád (lhůta pro rozhodnutí, orgány o tomto rozhodující, nutnost periodického přezkumu). Soud zde může poukázat na komparaci, kterou provedl stížnostní soud ve výše uvedeném usnesení. Omezení osobní svobody není zhojitelné (vyjma peněžní satisfakce), je zde nižší invazivnost majetkových blokací (vlastnické právo není odnímáno, pouze s ním není možno disponovat). Na rozdíl od zásahu osobní svobody, která je vazbou ihned odnímána, u majetkových blokací vlastnické právo odnímáno není a i nadále svědčí původnímu vlastníkovi. Z tohoto hlediska je i případná sanace nelegitimních zásahů do majetkového práva snadno zhojitelná uvedením do předešlého stavu, což v případě již absolvované vazby z pochopitelných důvodů nelze. I přes rozdílnost oproti vazebnímu zajištění osoby však soud shledal – brav na vědomí složitost věci, vyhotovování písemného rozsudku, a preciznost a podrobnost jeho vyhotovení – dobu nepřiměřenou, k uvolnění prostředků do dispozice žalobce mělo dojít nejpozději do dvou měsíců od zproštění, kdy bylo zřejmé, že zde není důvod k jejich zajištění, k faktickému uvolnění finančních prostředků mělo tedy dojít o tři měsíce dříve, než k nim došlo.

93. Rovněž zde je škoda v podobě ušlého zisku, kdy žalobce založil účty, na které finanční prostředky plánoval za zhodnocením zaslat a ihned po jejich uvolnění, je tam skutečně zaslal. Je totiž nepochybné, že pokud by žalobci prostředky byly uvolněny, tak by je uložil, jelikož je z dokazování zřejmé, že peníze zhodnocoval. Příčinná souvislost je pak zřejmá, jelikož finanční prostředky z uvedených účtů nemohl zaslat na nově zřízené účty, protože byly zablokovány výše uvedenými rozhodnutími.

94. Výpočet ušlého zisku je pak takový, že žalobci po dobu tří měsíců nezískával úroky z jeho finančních prostředků. Pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, zaslal by žalobce částku 4 160 618 Kč ze zablokovaných účtů na uvedené účty u , jméno FO, o tři měsíce dříve a tři měsíce by mu z této částky šel úrok ve výši 6,01 %. Výpočet je tedy 4 160 618*0,0601/4=62 513,285 Kč, současně vzal soud v potaz 15% daň z příjmu, celkem tedy činil ušlý zisk 53 136,30 Kč, od které byla ještě odečtena částka 27,60 Kč, odpovídající úroku za tři měsíce jdoucímu z finančních prostředků (bylo počítáno s částkou 130 000 Kč následně zhodnocenou zasláním na účet) uložených na účtu u , právnická osoba, , rovněž po odečtení 15% daně. Soud poznamenává, že v trestním řízení vyplynulo, že se jedná o majetkové prostředky žalobce, tomu vznikla škoda, ačkoli některé z bankovních účtů byly vedeny na jméno manželky.

95. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 200 000 Kč ohledně druhého nároku a stran 53 108,70 Kč jako náhrady škody, ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

96. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 160 Kč, tedy náhradu nákladů řízení v rozsahu 86 %, když v řízení bylo s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1435/2015, které uvádí, že při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), vycházeno z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění ve výši 137 492 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, přičemž v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, a z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nezákonné trestní stíhání, kdy v tomto rozsahu považuje soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř., žalobce za zcela úspěšného, přičemž ohledně nároku na zaplacení majetkové škody byl úspěšný v rozsahu 53 108,70 Kč a neúspěšný ohledně částky 1 307 933,30 Kč. Z celkové tarifní hodnoty 1 461 042 Kč byl žalobce úspěšný v rozsahu 103 108,70 Kč, tedy v rozsahu 7 %, kdy úspěch žalobkyně je 93 %, přičemž od úspěchu žalobkyně soud odečetl úspěch žalobce (93-7=86). Žalobce je tak povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý z 21 úkonů (příprava na jednání a účast na jednání ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , účast při vyhlášení rozsudku , datum, , převzetí věci a sdělení soudu, písemné vyjádření, sdělení, záznam).