16 C 73/2015

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného o 208.028,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99.392,72 Kč s úrokem z úvěru ve výši 21,90 % ročně z částky 99.392,72 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 99.392,72 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 6.878,59 Kč, dále částku 78.721,03 Kč s úrokem z úvěru ve výši 21,90 % ročně z částky 78.721,03 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 78.721,03 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 5.728,05 Kč, dále částku 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 16.365,99 Kč s 21,90 % úrokem z úvěru ročně od [datum] do zaplacení a zaplacení částky 13.248,87 Kč úrokem z úvěru ve výši 21,90 % ročně z částky 13.248,87 Kč, se zastavuje.

III. Změna návrhu, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6.878,59 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5.728,05 Kč, dále úroku z úvěru ve výši 21,90 % ročně z částky 99.392,72 Kč za den [datum] a z částky 78.721,03 Kč za den [datum], se připouští.

IV. Státu se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému nepřiznává.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8.322 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami žalobkyně, v rámci které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný uzavřel dne [datum] Dodatek [číslo] k této smlouvě, v němž požádal žalobkyni o úvěr ve výši 100.000 Kč. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] je současně úvěrovou smlouvou číslo [anonymizováno]. Žalovanému byl úvěr ve výši 100.000 Kč vyplacen na tento běžný účet na základě rámcové smlouvy. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky banky, dle kterých se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 2.222 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 21,9 %, a to vždy k 18. dni měsíce, počínaje dnem prvního čerpání. V důsledku prodlení se splácením byl žalovanému účtován ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, a to i přes upomínky, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy žalovanému bylo odesláno písemně upozornění na zesplatnění a současně mu bylo doručeno i cestou internetového bankovnictví a emailovou adresou. Žalovaný byl také vyzván, aby do 10 kalendářních dnů od doručení zesplatňujícího dopisu uhradil veškerou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Celkový dluh ke dni zesplatnění z této smlouvy pak představuje částku ve výši 99.392,72 Kč, což je dluh na jistině a částku ve výši 16.365,99 Kč, což je souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky. Dále je požadován úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně se na žalovaném dále domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] [číslo] k této smlouvě, v němž požádal žalobkyni o úvěr ve výši 80.000 Kč. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] je současně úvěrovou smlouvou číslo [anonymizováno]. Žalovanému byl úvěr ve výši 80.000 Kč vyplacen na tento běžný účet na základě rámcové smlouvy. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky banky, dle kterých se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 1.759 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 21,9 %, a to vždy ke 12. dni měsíce počínaje dnem prvního čerpání. V důsledku prodlení se splácením byl žalovanému účtován ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, a to i přes upomínky, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy žalovanému bylo odesláno písemné upozornění na zesplatnění a současně mu bylo doručeno i cestou internetového bankovnictví a emailovou adresou. Žalovaný byl také vyzván, aby do 10 kalendářních dnů od doručení zesplatňujícího dopisu uhradil veškerou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Celkový dluh ke dni zesplatnění z této smlouvy pak představuje částku ve výši 78.721,03 Kč, což je dluh na jistině a částku ve výši 13.248,87 Kč, což je souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky. Dále je požadován úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení dle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Úrok z prodlení je požadován až od [datum], neboť dle interních pravidel žalobkyně poskytuje žalovanému dodatečnou desetidenní lhůtu. Žalobkyně dále požaduje částku 300 Kč představující nezaplacený poplatek za upomínku.

3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila návrh ohledně tvrzení, zda posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného plnit své závazky tak, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, z informací, které jí poskytl sám žalovaný. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v pronajaté nemovitosti, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, hradí splátky jiných úvěrů ve výši 1.500 Kč, měsíčně, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], na dobu neurčitou, a jeho průměrný čistý měsíční příjem je ve výši 21.816 Kč. Tato skutečnost byla zjištěna z potvrzení o příjmu ze dne [datum], kterým žalovaný prokázal výši svých příjmů za předcházející období. Pravdivost údajů ohledně příjmu žalovaný potvrdil také ve své výpovědi při jednání dne [datum], kde uvedl, že společnost [právnická osoba], patřila jeho matce a byla již zrušena. Žalobkyně neměla pochybnosti o pravdivosti potvrzení o výši příjmů, a pokud by toto potvrzení obsahovalo nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 zákona č. 40/2009 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a to jak ze strany žalovaného, tak ze strany dalších osob, které se na vystavení potvrzení podílely. Žalobkyně dále použila interní i externí databázi, umožňující posouzení úvěruschopnosti, a to z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, a dále použila informace z některých společností, patřících do skupiny [anonymizováno] na základě souhlasu, který žalovaný udělil v rámcové smlouvě a dále nahlédla do insolvenčního rejstříku. Úvěrová zpráva byla ohledně žalovaného vyžádána dne [datum]. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto mu úvěry poskytla. O tom, že svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost splnila, svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně zamítla. Navíc upozornila na to, že na uzavření smlouvy nelze nahlížet optikou zákona č. 257/2016 Sb., který byl přijat až po poskytnutí úvěru. Předmět úvěru, tedy zapůjčené finanční prostředky, byly vyplaceny na běžný účet žalovaného dne [datum], a to ohledně úvěru [anonymizováno], a ohledně úvěru [anonymizováno] byly vyplaceny dne [datum] Tyto skutečnosti tvrzené žalobkyní byly zjištěny z výpisů z účtu, z úvěrové zprávy z [datum], z žádosti o úvěr a z potvrzení o příjmech ze závislé činnosti ze dne [datum], jež bylo vystaveno [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že průměrný čistý měsíční výdělek za měsíce [anonymizována tři slova] 2013 byl ve výši 21.817 Kč, když ve společnosti [právnická osoba], byl žalovaný zaměstnán od [datum] jako [anonymizována dvě slova], s tím, že se nejednalo o pracovní poměr na dobu určitou.

4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal odpor, v němž namítal, že si na uzavření smlouvy včetně jejích dodatků nepamatuje. Pro řízení si pak zvolil svého zástupce – zmocněnce, otce žalovaného, který namítal neplatnost předmětných smluv a dodatků s odůvodněním na duševní poruchu, kterou žalovaný trpí a trpěl v době jejich uzavření, když poukázal na jeho neobvyklé chování, které se projevovalo jak v době uzavření smluv, tak se projevuje i v současnosti. Žalovaný má výpadky paměti, v určitých okamžicích neví, co dělá, např. bez dovolení rodičů použil jejich automobil, a byl několik dní nezvěstný, stejně tak tomu bylo i v minulosti, kdy byl pohřešován a byl nalezen na [země].

5. S ohledem na námitky žalovaného pak soud nechal zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, v němž znalec [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že u žalovaného duševní porucha, která se měla vyskytovat v době uzavření smlouvy, diagnostikována není. Žalovaný požádal o provedení revizního znaleckého posudku, který potvrdil závěry znalce [celé jméno znalce], s tím, že žalovaný se k plánovanému vyšetření a znaleckému přezkoumání nedostavil, takže při znaleckém posudku bylo vycházeno pouze ze zdravotnické dokumentace.

6. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že si pamatuje, že uzavíral smlouvu o účtu u [právnická osoba], bylo to někdy, když měl [anonymizováno] let, věděl také, že měl účet u [právnická osoba], i u žalobkyně. Na okolnosti uzavření účtu si již nepamatuje. Žalovaný úspěšně absolvoval [anonymizována dvě slova] složením bakalářské zkoušky v roce [rok] v [obec], trpí výpadky paměti, kdy si např. vůbec nevzpomíná na to, že složil bakalářské státnice, s ohledem na to, že má diplom, tak z toho dovozuje, že je musel úspěšně složit. Žalovaný nezjistil spouštěč svých výpadků paměti, zda je stresem nebo nějakými jinými skutečnostmi, ani žádnému odborníku z oblasti psychiatrie se to nepodařilo zjistit. Na gymnáziu tyto problémy neměl, začalo se to projevovat od toho roku [rok], kdy se v podstatě při výpadku paměti nejedná vyloženě o černé místo, ale poté, když o dané situaci mluví okolí, tak se mu některé věci začnou vybavovat, ale neví, zda se jedná o vzpomínky, anebo o jeho představy o tom, co mu okolí o této události řeklo. Jeho výpadky paměti vedly i k tomu, že byl pohřešován po dobu týdne či 14 dnů, určit to nedokáže, když se v podstatě probudil pod dálničním mostem na [země], nevěděl, jak se tam dostal a sám se šel nahlásit na policii, kde vypovídal tak, že měl za to, že je o rok méně. Další jeho výpadky paměti nevedly k závažnějším excesům. Žalovaný nezneužíval omamné látky, a ani nebyl pod vlivem léků, což se zjistilo při jeho pohřešování na [země], kdy se dostal domů až po dvou dnech a tamější policie mu prováděla i vyšetření na návykové látky z oboru toxikologie, které vyšlo negativně. Neprojevil se u něho ani alkohol, a v podstatě existovalo i podezření, zda na něm nebyl spáchán trestný čin. S ohledem na shora uvedené si nepamatuje, že by předmětné právní úkony uzavřel, že by peníze obdržel a že by je použil. Současně však tvrzení žalobkyně nerozporuje. Žalovaný si nepamatuje, že by něco splácel, v období, kdy měla být tato půjčka, tak mělo být více dluhů, jednalo se o menší částky, které by měly být v převážné míře uhrazeny. Žalovaný zaměstnán nebyl, pomáhal mamince v [anonymizováno], což byla společnost zabývající se projektováním v rámci pozemního stavitelství. Vypomáhal s právní stránkou, studoval smlouvy, rozumí i stavebním projektům, takže byl schopen kontrolovat i stavební projekty. Manuálně tam nepracoval.

7. S ohledem na tvrzení žalovaného a závěry revizního znaleckého posudku pak soud provedl důkaz výpovědí znalce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z níž bylo zjištěno, že ve znalecké činnosti dělají docela často znalecké posouzení osob bez jejich přítomnosti, a to asi tak v rozsahu jedné poloviny, neboť v některých případech soud ani přítomnost těchto osob nevyžaduje. V případě, že by měli posuzovat dva znalecké posudky, které mají zcela rozdílné závěry, tak by více trvali na účasti a osobním vyšetření zkoumaného, ale vzhledem k tomu, že znalecký posudek a také lékařské zprávy, které měli k dispozici, byly v souladu a korespondovaly, přítomnost žalovaného nebyla až tak důležitá, protože dle jejich názoru byl závěr o jeho zdravotním stavu jednoznačný. Dospěli k závěru, ve shodě se znalcem [celé jméno znalce], že žalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, která se může projevovat tak, že dělá věci, které jsou neobvyklé, a to např. vlivem nadměrného stresu, který neunese a může se stát, že si toto své jednání ani nepamatuje. To by mohlo vysvětlit jeho epizodu na [země], kdy se najednou našel a nevěděl, jak se tam dostal, anebo jeho pohřešování v místě jeho bydliště. Pokud však posuzovali, zda se tak nemohlo stát v době uzavírání předmětné smlouvy, tak zcela vylučují, že by se mohlo jednat o toto jednání, které by si žalovaný nepamatoval, neboť jeho jednání by muselo být tak nápadné protistraně, která s ním uzavírala smlouvu, že by k uzavření tohoto úkonu nemohlo dojít. Projevovalo by se to např. tím, že by žalovaný nebyl orientovaný např. časem, místem, osobou, projevoval by znaky zmatenosti, neadekvátního chování, neadekvátně by projevoval emoce, mohl by být plačtivý, agresivní, nebo by mohl působit jako obluzený, omámený. Jeho stavy by bylo možno podřadit také pod tzv. disociační fugu, což je naprosto výjimečné a mimořádné onemocnění, resp. přechodný stav projevující se právě shora popsanými příznaky, tedy, že postižená osoba není orientována místem, časem, osobou, jedná jakoby automaticky, roboticky, a úplně v rozporu s osobností člověka, tedy v rozporu s tím, jak by okolí očekávalo od daného člověka. Takto se může projevovat i tzv. delirantní stav, což nemusí být v důsledku odvykání alkoholu, ale může to být třeba v důsledku nedostatku nějaké látky v těle, draslík, sodík, nebo v důsledku dehydratace, hypoglykemie, tzv. metabolického rozvratu. Mívají to většinou staří lidé, např. při změně prostředí, např. při hospitalizaci, kdy se u nich projeví zmatenost a neadekvátní chování, což je velice bouřlivý projev a nápadný, a je tam ta zmatenost viditelná. Také se u žalovaného mohl projevit mrákotný stav vědomí, což se může projevit v důsledku velké námahy, nebo traumatické události, která však u žalovaného zjištěna nebyla. Není příliš pravděpodobné, že by závěry změnily, a to ani po provedení osobního vyšetření žalovaného. Pokud by žalovaný trpěl schizofrenií, tak by to při hospitalizaci určitě poznali, protože se jedná o poruchu myšlení, pacient je paranoidní, trpí bludy, chová se podivně, může být zmatený anebo naopak velice mlčenlivý, uzavřený do sebe. Pokud by šlo o schizofrenii, tak ta, pokud se nezaléčí, tak se postupně zhoršuje, dochází k degradaci osobnosti a určitě by byla při hospitalizaci žalovaného diagnostikována. Při dekompenzaci smíšené poruchy osobnosti se mohlo projevovat chování žalovaného popsané ve výpovědi jeho spolubydlících před jeho pohřešováním, kteří popisovali to, že se začal ozbrojovat, byl ve stresu, že mu chce někdo ublížit, sbalil si věci a odešel, a následně pak byl pohřešován. U smíšené poruchy osobnosti pak záleží na kombinaci dalších faktorů, na emoční stabilitě či nestabilitě, ke sklonům k disociálnímu jednání a intelektu, když při dobré kombinaci těchto faktorů a dobré adaptaci na běžný život může tento člověk vést relativně normální život, s určitými potížemi v určitých oblastech, např. ve vztazích, s alkoholem apod. Pokud se však projeví jako emočně nestabilní, disociální a neadaptovaný na běžný život, tak už má poměrně problém v běžném životě, a tato porucha se nedá medikovat, snad jen kromě odstranění úzkostí, depresivních příznaků, případně impulzivity. Tento člověk však musí spolupracovat a musí být motivovaný. V průběhu života se tato smíšená porucha osobnosti může průběžně zlepšovat a zhoršovat, když dekompenzace je její zhoršení. Smíšená porucha osobnosti může vznikat z různých příčin, ale i také z kombinací těchto příčin (genetické predispozice, raná traumata, např. týrání v dětství, zneužívání, emoční nestabilita rodičů, drogová závislost rodičů, apod.). Pokud žalovaný jeden den uzavřel smlouvu přes internet, druhý den doložil požadované listiny a v následujících dnech obdržel finanční prostředky na svůj účet, které vybíral, tak se nedá hovořit o tom, že by byl ve fázi dekompenzace smíšené poruchy osobnosti, když v této fázi není schopen člověk provádět logické kroky, chová se nápadně, je agresivní, zmatený a pokud byl žalovaný někdy v dekompenzaci, takto bylo právě to období, kdy se ztratil. Smíšená porucha osobnosti může být kombinovaná s dalšími poruchami, a to se závislostí na návykových látkách, s panickou poruchou, s úzkostí, s agorafobií, s obsedantně kompulzivní poruchou, s posttraumatickou stresovou poruchou, sociální fobií, s depresí a dalšími úzkostnými poruchami, bipolární afektivní poruchou, může se vyskytnout i kombinace se schizofrenií, ale tu by poznali. Pokud by žalovaný byl v disociativním stavu, tak by nejednal v žádném případě účelně, protože by toho nebyl schopen, což ve vztahu k uzavírání smluv lze vyloučit. Při uzavírání smlouvy jsou zachovány tzv. exekutivní funkce, kdy daná osoba musí přemýšlet, musí předvídat a domýšlet důsledky svého jednání, ke kterému směřuje a cíl je účelný. Je pravdou, že osoby trpící smíšenou poruchou osobnosti mají problémy s domýšlením následků svého jednání, ale není to důvod pro exulpaci, protože jejichž příčetnost je zachována. Je pravdou, že tito lidé to v podstatě nedomyslí, ale my to nemůžeme zohlednit v našem posouzení ve vztahu k jejich schopnostem činit právní úkony. Na diagnózu smíšená porucha osobnosti nejsou přiznávány invalidní důchody a nejedná se ani o sníženou příčetnost, ačkoliv při určité kombinaci faktorů v podstatě tito lidé potřebují dohled svého okolí.

8. Soud ve věci provedl důkaz znaleckým posudkem ústavu [anonymizována dvě slova] [část obce], který dospěl k závěru, že žalovaný trpí duševní poruchou – smíšenou poruchou osobnosti. Tato choroba je trvalého charakteru a projevuje se ve způsobu poznávání, interpretace lidí a věcí, emotivitě, ovládání impulsu a uspokojování potřeb, způsobu chování k ostatním a zvládání interpersonálních situací. Touto chorobou trpěl i ve dnech [datum] a [datum] Duševní porucha ve dnech [datum] a [datum] neovlivnila rozpoznávací schopnosti žalovaného, s tím, že ovládací schopnosti byly sníženy nepodstatným způsobem. Žalovaný netrpí jinou dušení poruchou. Znalecký ústav se shoduje s tvrzením [anonymizována dvě slova] [obec], která provedla revizní znalecký posudek, že způsob jednání popsaný ve spisu vylučuje závěr o tom, že se žalovaný nacházel v uvedených dnech ve stavu dekompenzace duševní poruchy.

9. Podle ust. § 708 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.

10. Podle ust. § 266 odst. 1, 2, 3 obchodního zákoníku platného do [datum], projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.

11. Podle ust. § 40 odst. 4 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

12. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.

14. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

15. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.

16. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum] od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

17. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do [datum] závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

18. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

19. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do [datum], je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

20. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

21. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

22. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami žalobkyně, v rámci které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný uzavřel dne [datum] Dodatek [číslo] k této smlouvě, v němž požádal žalobkyni o úvěr ve výši 100.000 Kč. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] je současně úvěrovou smlouvou číslo [anonymizováno]. Žalovanému byl úvěr ve výši 100.000 Kč vyplacen na tento běžný účet na základě rámcové smlouvy. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky banky, dle kterých se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 2.222 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 21,9 %, a to vždy k 18. dni měsíce, počínaje dnem prvního čerpání. V důsledku prodlení se splácením byl žalovanému účtován ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, a to i přes upomínky, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy žalovanému bylo odesláno písemně upozornění na zesplatnění a současně mu bylo doručeno i cestou internetového bankovnictví a emailovou adresou. Žalovaný byl také vyzván, aby do 10 kalendářních dnů od doručení zesplatňujícího dopisu uhradil veškerou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Celkový dluh ke dni zesplatnění z této smlouvy pak představuje částku ve výši 99.392,72 Kč, což je dluh na jistině a částku ve výši 16.365,99 Kč, což je souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky. Dále je požadován úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

23. V řízení bylo dále prokázáno, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] [číslo] k této smlouvě, v němž požádal žalobkyni o úvěr ve výši 80.000 Kč. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] je současně úvěrovou smlouvou číslo [anonymizováno]. Žalovanému byl úvěr ve výši 80.000 Kč vyplacen na tento běžný účet na základě rámcové smlouvy. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky banky, dle kterých se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 1.759 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 21,9 %, a to vždy ke 12. dni měsíce počínaje dnem prvního čerpání. V důsledku prodlení se splácením byl žalovanému účtován ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, a to i přes upomínky, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy žalovanému bylo odesláno písemné upozornění na zesplatnění a současně mu bylo doručeno i cestou internetového bankovnictví a emailovou adresou. Žalovaný byl také vyzván, aby do 10 kalendářních dnů od doručení zesplatňujícího dopisu uhradil veškerou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Celkový dluh ke dni zesplatnění z této smlouvy pak představuje částku ve výši 78.721,03 Kč, což je dluh na jistině a částku ve výši 13.248,87 Kč, což je souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky. Dále je požadován úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení dle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Úrok z prodlení je požadován až od [datum], neboť dle interních pravidel žalobkyně poskytuje žalovanému dodatečnou desetidenní lhůtu. Žalobkyně dále požaduje částku 300 Kč představující nezaplacený poplatek za upomínku.

24. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s judikaturou, a to rozsudkem Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V průběhu řízení žalobkyně doplnila návrh ohledně tvrzení, zda posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného plnit své závazky tak, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, z informací, které jí poskytl sám žalovaný. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v pronajaté nemovitosti, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, hradí splátky jiných úvěrů ve výši 1.500 Kč, měsíčně, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], na dobu neurčitou, a jeho průměrný čistý měsíční příjem je ve výši 21.816 Kč. Tato skutečnost byla zjištěna z potvrzení o příjmu ze dne [datum], kterým žalovaný prokázal výši svých příjmů za předcházející období. Pravdivost údajů ohledně příjmu žalovaný potvrdil také ve své výpovědi při jednání dne [datum], kde uvedl, že společnost [právnická osoba], patřila jeho matce a byla již zrušena. Žalobkyně neměla pochybnosti o pravdivosti potvrzení o výši příjmů, a pokud by toto potvrzení obsahovalo nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 zákona č. 40/2009 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a to jak ze strany žalovaného, tak ze strany dalších osob, které se na vystavení potvrzení podílely. Žalobkyně dále použila interní i externí databázi, umožňující posouzení úvěruschopnosti, a to z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, a dále použila informace z některých společností, patřících do skupiny [anonymizováno] na základě souhlasu, který žalovaný udělil v rámcové smlouvě a dále nahlédla do insolvenčního rejstříku. Úvěrová zpráva byla ohledně žalovaného vyžádána dne [datum]. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto mu úvěry poskytla. O tom, že svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost splnila, svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně zamítla. Navíc upozornila na to, že na uzavření smlouvy nelze nahlížet optikou zákona č. 257/2016 Sb., který byl přijat až po poskytnutí úvěru. Předmět úvěru, tedy zapůjčené finanční prostředky, byly vyplaceny na běžný účet žalovaného dne [datum], a to ohledně úvěru [anonymizováno], a ohledně úvěru [anonymizováno] byly vyplaceny dne [datum] Tyto skutečnosti tvrzené žalobkyní byly zjištěny z výpisů z účtu, z úvěrové zprávy z [datum], z žádosti o úvěr a z potvrzení o příjmech ze závislé činnosti ze dne [datum], jež bylo vystaveno [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že průměrný čistý měsíční výdělek za měsíce [anonymizována tři slova] 2013 byl ve výši 21.817 Kč, když ve společnosti [právnická osoba], byl žalovaný zaměstnán od [datum] jako [anonymizována dvě slova], s tím, že se nejednalo o pracovní poměr na dobu určitou. V řízení bylo dále zjištěno, že byla zachována zákonem předepsaná písemná forma v souladu s ust. § 708 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., a to akceptací návrhu žalobkyně na uzavření smlouvy o zřízení běžného účtu. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] i Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – Smlouva o úvěru [anonymizováno] ze dne [datum] byly žalovaným podepsány prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného a SMS kódu. Dle čl. 1 Rámcové smlouvy [číslo] jsou nedílnou součástí smlouvy mj. [ulice] podmínky [právnická osoba] V souladu se zněním článku Vznik rámcové smlouvy Obchodních podmínek může být Rámcová smlouva uzavřena zejména: a) prostřednictvím internetového bankovnictví (IB), b) pošty, c) prostřednictvím pověřené společnosti, d) na pobočce žalobkyně. Podle odst. 3 tohoto článku platí, že podle toho, jaký způsob uzavření Rámcové smlouvy si klient vybere, ji podepíše pomocí hesla a SMS, zařízením SignPad nebo perem. Dle odst. 6 tohoto článku platí, že se proces uzavření Rámcové smlouvy použije i pro vytvoření Dodatku k rámcové smlouvě a také když si klient sjednává další službu, tedy i při podpisu smlouvy o úvěru formou Dodatku k rámcové smlouvě. Vedle informace v Obchodních podmínkách byl o možnosti podpisu SMS kódem žalovaný informován i v samotném Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě na listu [číslo] článek Ostatní ustanovení. Rámcová smlouva i Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě byly žalovaným podepsány prostřednictvím SMS kódu níže uvedeným způsobem. Podpis přes SMS je možné provést pouze v IB klienta, kam se lze přihlásit pouze zadáním přihlašovacího jména (loginu) a hesla, které si klient sám volí a zná jej pouze on. Prostředí IB splňuje podmínku písemné formy (§ 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen [příjmení]). Tento způsob podpisu není možné provést ani na pobočce s pobočkovým pracovníkem – v takovém případě se podepisuje formou SignPadu nebo perem. Okamžikem, kdy ve svém IB klient podá žádost o poskytnutí úvěru a je mu umožněno podepsat dokument pomocí SMS, začne se automaticky generovat dodatek k rámcové smlouvě – smlouva o úvěru. Po vygenerování dodatku vidí klient text dodatku přímo v IB, a může si ho stáhnout i ve formátu PDF. Prvním krokem podpisu dodatku je opětovné zadání hesla do IB, i když je klient v IB již přihlášen. Druhým krokem podpisu je zadání SMS kódu, který je zaslán vždy pouze na telefonní číslo pro zaslání hesla a autorizačních SMS dle Rámcové smlouvy daného klienta. Platnost SMS kódu je 3 minuty od vygenerování. Toto telefonní číslo je vždy jedinečné pro jedinou osobu, tj. stejné telefonní číslo nemůže být uvedeno u více než jednoho klienta. Po zadání kódu klientem v IB je dokument podepsaný a klient ho má k dispozici ve schránce dokumentů IB. Tímto jednáním došlo ke zjevnému projevu vážné vůle žalovaného být obsahem právního jednání vázán (§ 35 a násl. OZ). Dle výše uvedeného postupu byla žalovanému dne [datum] v [anonymizováno] zaslána na telefonní číslo [tel. číslo] SMS zpráva ve znění:“ [jméno] den, [příjmení] potvrzovaci kod pro podpis smlouvy je [číslo]“. Následně byl uvedený kód zadán v IB klienta a potvrzen. Rámcová smlouva [číslo] tak byla platně uzavřena. Dále byla žalovanému dne [datum] v [anonymizováno] zaslána na telefonní číslo [tel. číslo] SMS zpráva ve znění:„ [jméno] den, [příjmení] potvrzovaci kod pro podpis smlouvy je [číslo]“. Následně byl uvedený kód zadán v IB klienta a potvrzen. Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – smlouva o úvěru [anonymizováno] tak byla platně uzavřena. Žalobkyně je schopna ve svých systémech zpětně dohledat, jaký kód odesílal na které telefonní číslo a v jaký okamžik. Přehled událostí v IB, vč. dne [datum] a [datum] a přehled SMS zaslaných žalovanému žalobkyně přiložila. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že byla splněna povinnost uzavření smlouvy v písemné formě (text dokumentu byl žalovanému zobrazen přímo v IB, a mohl si jej stáhnout i ve formátu PDF). Vzhledem k tomu, že k podpisu došlo v zabezpečeném prostředí IB, kam je možné se přihlásit pouze se znalostí přihlašovacího jména a hesla, je nepochybné, že dokumenty podepsal žalovaný. Vůle být obsahem právního jednání vázán byla projevena přepsáním kódu ze SMS, která byla žalobcem odeslána na telefonní číslo žalovaného. Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – Smlouvu o úvěru [anonymizováno] ze dne [datum] podepsal žalovaný vlastnoručně na pobočce žalobkyně prostřednictvím zařízení SignPad. Tento způsob podpisu smluvních dokumentů byl účastníky rovněž sjednán při uzavření smlouvy, viz [ulice] podmínky, čl. Vznik rámcové smlouvy, odst. 3.

25. Skutečnosti uvedené v žalobě jsou pravdivé, když vyplývají z předložených listinných důkazů, a to z rámcových smluv, z dodatků k rámcovým smlouvám, z výpisu z běžného účtu, z obchodních podmínek, z platební historie, ze Sazebníku banky, z předžalobních upomínek, z vyčíslení dluhu, ze znaleckého posudku, revizního znaleckého posudku, z výpovědí žalovaného a znaleckého posudku ústavu, tak, jak byly tyto důkazy dopodrobna rozvedeny shora. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném, pokud jde o půjčky, které byly poskytnuty do [datum], dle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013 ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novel. Soud proto žalobě vyhověl i co do příslušenství, a to jednak sjednaného úroku z úvěru, ale také zákonného úroku z prodlení.

26. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána přítomnost duševní poruchy či choroby, která by žalovanému znemožňovala brát na sebe práva a povinnosti v době uzavření smluv, tedy uvědomovat si důsledky svého jednání a schopnost ovládání svého jednání, nemohl soud námitkám žalovaného přisvědčit, neboť schopnost činit právní úkony a chápat jejich obsah byla zachována, nebyla snížena a schopnost ovládat jednání byla snížena pouze nepodstatným způsobem.

27. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je osobou bez jakýchkoli finančních prostředků, což bylo zjištěno zprávami z bank v místě jeho bydliště a žalovaný nemá žádný pravidelný příjem, když v minulosti, si přivydělával pouze na brigádách a nejsou mu vypláceny žádné dávky státní sociální podpory, neboť z evidence uchazečů o zaměstnání (kde byl evidován od [datum] do [datum]), byl vyřazen sankčně, protože se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu, soud dospěl k závěru, že jsou předpoklady pro to, aby byl žalovaný osvobozen od soudních poplatků a současně i podmínky uvedené v § 148 odst. 1 o. s. ř., pro to, aby soud státu náklady řízení vůči žalovanému nepřiznal.

28. Náklady řízení byly přiznány žalobkyni dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.322 Kč.