207 C 49/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 104.745 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 104.745 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 9.075 Kč od 15. 11. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 3.025 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 3.025 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 31. 1. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 8.470 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 50.000 Kč od 31. 7. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 13.000 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 47.432 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou u soudu dne 17. 12. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 104.745 s příslušenstvím s tím, že žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence uzavřeli ústní smlouvu, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018. Žalovaný nevedl účetní agendu žalobkyně v souladu se zákonem, v účetnictví byly zásadní nedostatky a bylo třeba zpracovat jeho rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně. Při rekonstrukci účetnictví žalobkyně prováděné společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byly zjištěny nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur, daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, nebyla dodržena časová posloupnost, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, nebyl prováděn výpočet zákonného pojištění zaměstnance, chyběly vydané faktury, přestože byly hrazeny bankovním převodem, a mnoho dalších pochybení. Na základě dílčích faktur za vedení účetnictví od srpna 2018 do června 2019 žalobkyně žalovanému zaplatila celkem částku 41.745 Kč. Dne 29. 7. 2019 došlo k předání účetnictví, z něhož žalobkyně zjistila, že účetní agenda zpracovaná žalovaným nebyla vedena v souladu se zákonem a vykazuje taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci účetnictví. Dne byla 30. 7. 2019 mezi žalobkyní jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zpracovatelem uzavřena smlouva o zpracování rekonstrukce účetnictví. Za rekonstrukci účetnictví žalobkyně této společnosti zaplatila celkem částku 63.000 Kč na základě dílčích faktur a tuto částku žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit z titulu náhrady škody, která žalobkyni porušením povinnosti žalovaného vznikla. Na opakovanou výzvu k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně při jednání soudu dne 8. 11. 2021 doplnila svá skutková tvrzení v tom, že jednatel žalobkyně se ústně dohodl s paní [příjmení], že bude provádět komplexní účetnictví pro všechny tři jeho daňové subjekty. Paní [příjmení] měla evidovat faktury vydané a přijaté, vést mzdy zaměstnanců, evidovat pokladní doklady, bankovní výpisy a celkově vést celé účetnictví, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, s žalovaným se v podstatě nesetkal, paní [příjmení] byla vedena jako odpovědná osoba. V červenci 2018 byla ústně mezi žalobkyní, za kterou jednal [jméno] [příjmení] jako její jednatel a paní [příjmení], která jednala za žalovaného a která je družkou žalovaného, uzavřena smlouva o vedení účetnictví podle citovaného zákona. Smlouva měla být realizována od 1. 8. 2018. Smlouva zanikla dne 25. 7. 2019 dohodou mezi účastníky, a to tím, že došlo k předání účetnictví. Podklady jednatel žalobkyně průběžně předával paní [příjmení], a pokud nějaká faktura chyběla, tak ji od něj paní [příjmení] žádala, reagoval rychle. Žalobkyně se dozvěděla o tom, že účetnictví není vedeno řádně, dne 1. 7. 2019, a to až ve chvíli, kdy jí paní [příjmení] vypověděla plnou moc k podání daňového přiznání a žalobkyně byla na špatné vedení účetnictví upozorněna paní [příjmení] a panem [příjmení]. Žádné vady vedení účetnictví žalobkyně žalovanému nevytkla. Paní [příjmení] účetnictví řádně nevedla, a proto žalobkyně požaduje náhradu škody. Teprve v písemném podání doručeném soudu dne 9. 12. 2021 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení v tom, že s paní [příjmení] bylo dohodnuto, že bude provádět veškeré práce související s vedením účetnictví tak, aby byly řádně nachystány veškeré podklady k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Obsahem smlouvy bylo vedení účetnictví v tomto rozsahu: mzdová a personální agenda a vedení vnitřních dokladů, vedení pokladní knihy, zaúčtovávání bankovních výpisů a spárování s účty, inventarizace, zpracování podkladů k řádnému podání daňových přiznání k dani z příjmu právnických osob, sestavení výkazu zisku a ztrát za zdaňovací období, rozvahy, vypracování vnitřních účetních dokladů, vedení nutné evidence dle zákona o DPH, podávání daňových přiznání k DPH, kontrolních hlášení k DPH, vedení řádné evidence hmotného dlouhodobého investičního majetku, drobného investičního majetku, vypracování podkladů k dani z příjmu PO a tisk jednotlivých zákonných tiskových sestav. Ústní dohoda obsahovala ujednání, že daňové přiznání bude pro žalobkyni zpracovávat a podávat daňová poradkyně [anonymizováno] [příjmení], na kterou žalobkyni nakontaktoval žalovaný. V písemném podání žalobkyně rovněž konkretizuje nedostatky ve svém účetnictví, které měly být způsobeny žalovaným.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal s tím, že koncem roku 2018 a v první polovině roku 2019 pro žalobkyni zajišťoval některé účetní práce a není pravdou, že by se mělo jednat o kompletní vedení účetnictví. Od žalobkyně neobdržel kompletní účetní doklady vztahující se k období roku 2018, ve kterém pro žalobkyni prováděla účetnictví paní [příjmení], která pokud nějaké účetnictví žalobkyni předala, tak žalobkyně je nepředala žalovanému, přestože ji urgoval. Účetní práce, které žalovaný zajišťoval, žalobkyni předal dne 25. 7. 2019. Poté, co žalobkyni daňová poradkyně vypověděla plnou moc, snažil se žalovaný žalobkyni nakontaktovat na společnost [právnická osoba], která měla zpracovat daňové přiznání. K vypracování a podání daňového přiznání se žalovaný nezavázal. Popírá vytýkané nedostatky ohledně zdanitelných plnění či dvojím zaúčtování stejné faktury. Spolupráce s žalobkyní byla velmi špatná, neboť faktury předkládala se zpožděním a někdy i se zdvojením, žalovaný popřel i závady v daňové evidenci. Žalovaný zpochybnil nutnost provádět rekonstrukci účetnictví, nebyla nutná, pouze šlo o doplnění o účetní doklady od předchozí účetní, které neměl k dispozici. Na straně žalobkyně nebyla k poskytování služeb žalovaného poskytována náležitá a kvalitní součinnost, zejména pokud jde o předkládané doklady a jejich posloupnost. Po dobu provádění účetních prací nebylo příslušnými úřady vůči práci žalovaného nic vytknuto a ani žalobkyně nic nereklamovala. Žalobkyně žalovanému všechny vystavené faktury řádně uhradila. Smlouva žalobkyně se společností [právnická osoba] se netýká pouze rekonstrukce účetnictví, ale i zpracování podkladů pro daňové přiznání a daňové přiznání jako takové a žalobkyně tyto evidentně nadhodnocené náklady, pokud byly vůbec zaplaceny, neoprávněně přenáší na žalovaného. Je absurdní, že žalobkyně po žalovaném požaduje vrátit zaplacené částky za práci pro ni vykonané, zaplatit za údajnou rekonstrukci účetnictví a vyhotovení daňového přiznání společností [právnická osoba], což by znamenalo, že žalovaný by žalobkyni zaplatil celé účetnictví za rok 2018 a polovinu roku 2019, tedy by na něj žalobkyně nevynaložila žádný svůj náklad. Žalovaný dále doplnil, že podklady k vedení účetnictví přes opakované výhrady dostával netříděné, pro všechny firmy dohromady, neseřazené podle dat, obvykle krátce před termínem k podání daňového přiznání k DPH. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žádné doklady neviděla, žalobkyni vypověděla plnou moc proto, že jí nedodala podklady od její bývalé účetní. Žalovaný začal pro žalobkyni účtovat až od 31. 10. 2018 a za měsíce srpen až říjen 2018 žalovaný prováděl účetní práce zpětně. Při svém závěrečném návrhu žalovaný zejména uvedl, že daný případ je nutno podřadit pod ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvu o dílo a speciálně pod ustanovení týkající se vady díla. Žalobkyně dosud nevytkla řádně vady a pouze v žalobě souhrnným způsobem uvedla některá údajná pochybení při zpracování účetních prací, která však žalovaný zpochybňuje. Podle žalovaného je tedy nutno žalobu zamítnout„ pro opožděnost týkající se uplatněných vad“. Pokud jde o škodu spočívající v rekonstrukci účetnictví, tak se podle žalovaného o rekonstrukci nejednalo a žalobkyně od firmy [právnická osoba] požadovala nové, daňově výhodnější účetnictví. Nelze požadovat škodu, pokud by její základ spočíval v odpovědnosti za vady díla.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a silniční motorová doprava. Jediným společníkem a jediným jednatelem žalobkyně je [jméno] [příjmení].

4. Soud z údajů veřejné části Živnostenského rejstříku zjistil, že žalovaný má mj. živnostenské oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, a to od 17. 7. 2019, jako zúčastněná osoba je uvedena [jméno] [příjmení].

5. Z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 31. 10. 2018 vyúčtoval za provedené práce [číslo] – 2018 částku 9.075 Kč, splatnou dne 14. 11. 2018, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 6. 11. 2018 vyúčtoval za provedené práce 11/ 2018 částku 3.025 Kč, splatnou dne 20. 11. 2018, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 30. 11. 2018 vyúčtoval za provedené práce 12/ 2018 částku 3.025 Kč, splatnou dne 14. 12. 2018, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 16. 1. 2019 vyúčtoval za provedené práce 01/ 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 30. 1. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 16. 1. 2019 vyúčtoval za provedené práce 01/ 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 30. 1. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 14. 2. 2019 vyúčtoval za provedené práce 02/ 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 28. 2. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 14. 2. 2019 vyúčtoval za provedené práce 02/ 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 28. 2. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 12. 3. 2019 vyúčtoval za provedené práce březen 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 26. 3. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 12. 3. 2019 vyúčtoval za provedené práce březen 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 26. 3. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 11. 4. 2019 vyúčtoval za provedené práce duben 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 25. 4. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 11. 4. 2019 vyúčtoval za provedené práce duben 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 25. 4. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 13. 5. 2019 vyúčtoval za provedené práce květen 2019 + fakturace částku 6.050 Kč, splatnou dne 27. 5. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 13. 5. 2019 vyúčtoval za provedené práce květen 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 27. 5. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 13. 5. 2019 vyúčtoval za provedené práce duben 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 26. 3. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec] dne 12. 6. 2019 vyúčtoval za provedené práce červen 2019 [číslo] + tonery březen, duben, květen, červen tj. 4 ks á 580 Kč bez DPH, fakturace červen 2019, poštovné do 12. 6. 2019 částku 8.953 Kč, splatnou dne 26. 6. 2019, z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 12. 6. 2019 vyúčtoval za provedené práce červen 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 26. 6. 2019 a z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 20. 6. 2019 vyúčtoval za doúčtování žalobkyní předložených dokladů za rok 2018 [číslo] / 2018 dle dohody částku 8.470 Kč, splatnou dne 20. 6. 2019.

6. Plnou mocí ze dne 21. 2. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně zmocnila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], daňového poradce [číslo] [datum narození], trvale bytem [adresa] § 134 odst. 3 písmene a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, týkající se zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018 a ke všem úkonům s tím spojených. [příjmení] moc byla Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec] doručena dne 22. 3. 2019.

7. Soud z faktury č. [číslo] zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtovala žalobkyni dne 15. 2. 2019 za zpracování daňového přiznání daně z příjmů právnických osob za rok 2018, rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy k účetní závěrce k 31. 12. 2018 na základě udělené plné moci částku 4.840 Kč, splatnou dne 21. 2. 2019.

8. Z čestného prohlášení o provedených službách [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro žalobkyni ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] písemně potvrdil, že daňová poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která na základě plné moci zpracovala daňové přiznání daně z příjmů právnických osob za rok 2018, vycházela z žalobkyní poskytnutých informací a k jiným úkonům než zpracování daňového přiznání nebyla za toto období nasmlouvána nebo zmocněna.

9. Soud z odstoupení od plné moci ze dne 1. 7. 2019 zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako daňový poradce (zmocněnec) odstoupila od plné moci udělené jí žalobkyní k zastupování žalobkyně ve všech daňových řízeních vymezených v § 134 odst. 3 písmene a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, týkající se zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018 a ke všem úkonům s tím spojených, z důvodu narušení důvěry mezi daňovým poradcem a klientem a pro neposkytnutí potřebné součinnosti a nepředložení účetnictví a inventarizace za rok 2018 pro zpracování daňového přiznání právnických osob za rok 2018. Žalobkyně svým podpisem s uvedenými důvody a s odstoupením od plné moci souhlasila.

10. Dle opravného daňového dokladu č. [rok] ze dne 1. 7. 2019 pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobkyni vyúčtovala zápornou částku 4.840 Kč z důvodu zrušení plné moci daňového poradce. Potvrzením o provedení tuzemské platby bylo prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 12. 7. 2019 na účet č. [bankovní účet] zaplatila částku 4.840 Kč, s tím, že jde o storno faktury č. [rok] dokladem č. [rok] – zrušení plné moci daňového poradce – zpracování DPO 2018, rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy.

11. Zápisy č. l. 64 a č. l. 65 bylo prokázáno, že žalovaný dne 25. 7. 2019 žalobkyni předal přiznání k dani z přidané hodnoty červen 2019, podklady k DPH červen 2019 a kontrolní hlášení červen 2019 a dále výsledovku 2018, rozvahu v plném rozsahu 2018 v haléřích, rozvahu v plném rozsahu 2018 v celých tisících Kč, hlavní knihu analyticky a obratovou předvahu.

12. Ze smlouvy o zpracování rekonstrukce účetnictví žalobkyně ze dne 30. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se společností [právnická osoba] ujednala, že tato pro ni provede rekonstrukci účetnictví, přičemž byl ujednán konkrétní rozsah prováděných prací, a to za částku 63.000 Kč, když částka 50.000 Kč je splatná do 2. 8. 2019 a částka 13.000 Kč v hotovosti ihned po zpracování rekonstrukce.

13. Fakturou č. [anonymizováno] [rok] a zaúčtováním vydané faktury č. l. 22 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] dne 30. 7. 2019 vyúčtovala žalobkyni částku 50.000 Kč jako zálohu za rekonstrukci účetnictví, když téhož dne byla přijata platba v hotovosti.

14. Soud z faktury č. [anonymizováno] [rok] a ze zaúčtování vydané faktury č. l. 20 zjistil, že společnost [právnická osoba] dne 20. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyni částku 13.000 Kč za rekonstrukci účetnictví dle smlouvy, když téhož dne byla přijata platba v hotovosti.

15. Z vyjádření k zpracované rekonstrukci účetnictví a daňové evidence firem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] za zdaňovací období roku 2018 od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a zdaňovací období roku 2019 období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ze dne 20. 8. 2019 bylo zjištěno, že bylo zpracováno společností [právnická osoba] a adresováno Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště [obec] a [jméno] [příjmení], [příjmení] [číslo], [obec] [právnická osoba] ve vyjádření sděluje, že dne 2. 7. 2019 byla kontaktována paní [jméno] [příjmení], účetní účtující pod hlavičkou žalovaného s tím, že daňová poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypověděla u uvedených firem plnou moc a požádala o pomoc s podáním daňového přiznání s tím, že to údajně neumí. Tvrdila, že má vše řádně zaúčtováno a připraveno k podání jednotlivých daňových přiznání. [příjmení] [jméno] [příjmení] předala až dne 29. 7. 2019, kdy zjistili, že nevedla agendu v souladu se zákonem, naopak že jsou tam taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně. Byly zjištěny hrubé nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak u uskutečněných zdanitelných plnění, některé přijaté faktury byly zaúčtovány dvakrát, některé vůbec, o časové posloupnosti se nadalo vůbec mluvit, a to jak při účtování položek z výpisu z běžného účtu, tak i jednotlivých účetních operací v hotovosti, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění za zaměstnance, neprověřovala plátce DPH, neuváděla IČ firem, v mnoha případech ani DIČ atd.

16. Z dopisu ze dne 14. 9. 2020 soud zjistil, že zástupce žalovaného sdělil zástupkyni žalobkyně, že žalovaný pro žalobkyni účetní práce prováděl a fakturoval od listopadu 2018 a příslušné živnostenské oprávnění má zapsáno od 2. 11. 2018, žalovaný navázal na účetní práce po předchozí účetní paní [příjmení], které nebyly žalovanému řádně předány, ze strany žalobkyně nebyla na požadované úrovni kvalita předkládaných podkladů, vůči práci žalovaného neměla žalobkyně žádných výhrad a nic nereklamovala, účetní doklady byly dne 27. 5. 2019 předány žalobkyni, žalovaný si není vědom žádné škody, kterou by mohl žalobkyni způsobit.

17. Předžalobní výzvou dle ustanovení § 142a OSŘ ze dne 4. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanému sdělila, že na základě ústní dohody byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví tak, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018, když účetnictví měla vést paní [jméno] [příjmení], která je v živnostenském rejstříku vedena jako odpovědná osoba, žalovaný příslušné živnostenské oprávnění k činnosti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence získal až ke dni 2. 11. 2018. Žalobkyně ve výzvě žalovanému dále sdělila, že dne 2. 7. 2019 kontaktovala [jméno] [příjmení] společnost [právnická osoba] s tím, že daňová poradkyně Ing. [jméno] [příjmení] vypověděla u žalobkyně plnou moc k podání daňového přiznání, a požádala společnost [právnická osoba] o pomoc s podáním daňového přiznání, přičemž bylo zjištěno, že paní [příjmení] nevedla účetní agendu v souladu se zákonem, že jsou tam tak zásadní nedostatky, že je třeba zpracovat rekonstrukci účetnictví a zjistit skutečný základ daně. Obsahem výzvy je také konstatování, že„ při rekonstrukci účetnictví byly zjištěny nedostatky zejména v posunu DUZP, jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur. Daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, výpisy z běžného účtu vedle v tabulce Excel a to souhrnně jednou položkou. Nebyla dodržena časová posloupnost. U mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění zaměstnance a mnoho dalších pochybění. Jednalo se o hrubé porušení zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob a zákona o dani z přidané hodnoty.“ Ohledně uplatnění nároku pak žalobkyně ve výzvě uvedla následující:„ Na základě výše uvedeného máme za to, že jste účetnictví, tak jak předpokládá zákon nevedl a na úkor mého klienta jste se bezdůvodně obohatil o částku 41.745 Kč a způsobil škodu ve výši 63.000 Kč. Tuto částku musel můj klient zaplatit společnosti [právnická osoba] za kompletní rekonstrukci účetnictví firmy.“ Nakonec žalobkyně vyzvala žalovaného o úhradu celkové částky 104.745 Kč do 14 dnů od obdržení předžalobní výzvy a částky 5.600 Kč s tím, že zvažuje podání trestního oznámení. Podací stvrzenou č. l. 27 pak bylo prokázáno, že výzva byla právní zástupkyní žalobkyně žalovanému zaslána doporučeně dne 11. 11. 2020.

18. Z dalších provedených listinných důkazů – předložené emailové komunikace, faktury [číslo] která se netýkala žalobkyně, jakož i dalších daňových dokladů, zálohových faktur, knih bankovních dokladů, knih bankovních výpisů, pokladních knih, hromadných příkazů k úhradě, seznamů vydaných faktur, sbírky listin žalobkyně a výpisů z účtu soud nečinil žádná skutková zjištění, která by měla zásadní význam pro rozhodnutí ve věci. Z těchto listinných důkazů se zejména podává, jaké konkrétní účetní práce žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] pro žalobkyni prováděl, avšak žádná z těchto listin neobsahuje uplatnění vad či nároků z vadného plnění učiněné žalobkyní ve vztahu k žalované. Stejně tak žádná významná skutková zjištění v tomto směru nebylo možno učinit ani z listinných důkazů předložených žalobkyní při jednání soudu dne 28. 2. 2022 (č. l. 140-260), tedy po uplynutí lhůty koncentrace řízení, která nastala dne 3. 1. 2022 (viz č. l. 92v).

19. Důkazy výslechem účastníků, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i důkazy dokladem o odborné způsobilosti [jméno] [příjmení] a prohlášením odpovědného zástupce žalovaného či odpovědné osoby, soud pro jejich nadbytečnost neprovedl. Výslech účastníků a výslech svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k tomu, jaký byl přesný rozsah účetních prací, které žalovaný měl na základě ústní dohody pro žalobkyni vykonávat, tedy zda se jednalo o kompletní vedení účetnictví žalobkyně, jak tvrdí žalobkyně, či šlo pouze o vykonávání některých účetních prací, jak tvrdil žalovaný, je nadbytečný, neboť nemá na právní kvalifikaci předmětné smlouvy žádný významný vliv. Předmětem prací nepochybně nebylo podání daňového přiznání žalobkyně k dani z příjmů PO a zmocnění ke všem úkonům s tím spojeným, neboť k tomu žalobkyně udělila plnou moc Ing. [příjmení], která byla také doručena Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec]. Výslech svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se neměl týkat uplatnění vad žalobkyní vůči žalovanému a nároků z vadného plnění uplatněných žalobkyní vůči žalovanému, když sama žalobkyně tvrdila, že žádné vady vůči žalovanému neuplatnila. Rozsah a charakter vad je pak zcela nerozhodný, pokud takové vady ani nárok z vadného plnění nebyly řádně uplatněny. Rozsah a obsah uplatněných vad a charakter a výše uplatněného nároku pak jednoznačně vyplývá z předžalobní výzvy dle ustanovení § 142a OSŘ ze dne 4. 11. 2020, jak bude podrobněji rozvedeno níže. Ohledně data a způsobu ukončení smlouvy, tedy že se tak stalo dne 25. 7. 2019 dohodou účastníků, uvedli žalobkyně a žalovaný shodná tvrzení. K písemnému podání žalobkyně ze dne 12. 10. 2021, v němž navrhla výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že skutková tvrzení obsažená v žalobě budou konkretizována a rozvedena v rámci výslechu navrhovaných svědků, nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že skutková tvrzení účastníků mají být k nim navrženými důkazy v řízení buďto prokázána nebo vyvrácena a nelze postupovat opačně, tedy teprve z provedených důkazů následně skutková tvrzení účastníků„ rozvádět a konkretizovat“.

20. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V červenci roku 2018 žalobkyně prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] s žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] ústně ujednali, že žalovaný bude pro žalobkyni provádět účetní práce v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to za období od 1. 8. 2018. Žalovaný pro žalobkyni prostřednictvím [jméno] [příjmení] účetní práce prováděl a za tyto žalobkyni dílčími fakturami vystavovanými každý měsíc v období od 31. 10. 2018 do 20. 6. 2019 vyúčtoval celkem částku ve výši 41.745 Kč Částky vyúčtované žalovaným žalobkyně vždy řádně a včas uhradila. Dne 21. 2. 2019 žalobkyně udělila plnou moc daňové poradkyni Ing. [jméno] [příjmení] k jejímu zastupování ve všech daňových řízeních vymezených v ust. § 134 odst. 3 písmene a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, týkající se zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018 a ke všem úkonům s tím spojených. [příjmení] moc byla Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec] doručena dne 22. 3. 2019. Dne 1. 7. 2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tuto plnou moc žalobkyni vypověděla s odůvodněním, že došlo k narušení důvěry mezi daňovým poradcem a klientem a pro neposkytnutí potřebné součinnosti a nepředložení účetnictví a inventarizace za rok 2018 pro zpracování daňového přiznání právnických osob za rok 2018. Žalobkyně svým podpisem s uvedenými důvody souhlasila. Dne 25. 7. 2019 došlo na základě ústní dohody mezi žalobkyní a žalovaným k ukončení smlouvy o provádění účetních prací a k předání účetnictví žalovaným žalobkyni. Dne 30. 7. 2019 žalobkyně se společností [právnická osoba] písemně ujednala, že tato pro ni provede rekonstrukci účetnictví, přičemž byl ujednán konkrétní rozsah prováděných prací, a to za částku 63.000 Kč, když částka 50.000 Kč je splatná do 2. 8. 2019 a částka 13.000 Kč v hotovosti ihned po zpracování rekonstrukce. Za rekonstrukci účetnictví podle uvedené smlouvy žalobkyně společnosti [právnická osoba] v hotovosti dne 30. 7. 2019 uhradila částku 50.000 Kč a dne 20. 8. 2019 částku 13.000 Kč. Dne 20. 8. 2019 zpracovala společnost [právnická osoba] vyjádření ke zpracované rekonstrukci účetnictví a daňové evidence žalobkyně za zdaňovací období roku 2018 od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a zdaňovací období roku 2019 období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, které adresovala Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště [obec] a [jméno] [příjmení], [příjmení] [číslo], [obec]. Uvedla v něm mj., že [jméno] [příjmení] nevedla agendu v souladu se zákonem, naopak že jsou tam taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně, že byly zjištěny hrubé nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak u uskutečněných zdanitelných plnění, některé přijaté faktury byly zaúčtovány dvakrát, některé vůbec, o časové posloupnosti se nedalo vůbec mluvit, a to jak při účtování položek z výpisu z běžného účtu, tak i jednotlivých účetních operací v hotovosti, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění za zaměstnance, neprověřovala plátce DPH, neuváděla IČ firem, v mnoha případech ani DIČ atd. Dne 11. 11. 2020 žalobkyně žalovanému doporučeně odeslala předžalobní výzvu ze dne 4. 11. 2020, ve které mu sdělila, že na základě ústní dohody byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví tak, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018, a že bylo zjištěno, že paní [příjmení] nevedla účetní agendu v souladu se zákonem, že jsou tam tak zásadní nedostatky, že je třeba zpracovat rekonstrukci účetnictví a zjistit skutečný základ daně. Obsahem výzvy je také konstatování, že„ při rekonstrukci účetnictví byly zjištěny nedostatky zejména v posunu DUZP, jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur. Daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, výpisy z běžného účtu vedle v tabulce Excel a to souhrnně jednou položkou. Nebyla dodržena časová posloupnost. U mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění zaměstnance a mnoho dalších pochybění. Jednalo se o hrubé porušení zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob a zákona o dani z přidané hodnoty.“ Ohledně uplatnění nároku pak žalobkyně ve výzvě uvedla následující:„ Na základě výše uvedeného máme za to, že jste účetnictví, tak jak předpokládá zákon nevedl a na úkor mého klienta jste se bezdůvodně obohatil o částku 41.745 Kč a způsobil škodu ve výši 63.000 Kč. Tuto částku musel můj klient zaplatit společnosti [právnická osoba] za kompletní rekonstrukci účetnictví firmy.“ Žalobkyně uvedenou výzvou vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 104.745 Kč do 14 dnů od obdržení předžalobní výzvy a částky 5.600 Kč s tím, že zvažuje podání trestního oznámení. Do odeslání této výzvy žalobkyně žalovanému žádné vady ve vedení účetnictví nevytýkala.

21. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

23. Podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

24. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

25. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

26. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

27. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to ani zčásti. Ústní smlouva uzavřená v červenci 2018 mezi žalobkyní a žalovaným o tom, že žalovaný bude pro žalobkyni provádět účetní práce (a pro právní kvalifikaci smluvního typu je nerozhodné, zda pouze některé nebo všechny), je smlouvou o dílo podle § 2586 a násl. o. z., když definice díla je upravena v § 2587 o. z., podle kterého se dílem mj. rozumí činnost s jiným výsledkem. Podání daňového přiznání žalobkyně k dani z příjmů PO a zmocnění ke všem úkonům s tím spojeným, ujednáno mezi žalobkyní a žalovaným nepochybně nebylo, neboť k tomu žalobkyně udělila plnou moc [anonymizováno] [příjmení], která byla také doručena Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec]. Pokud měla žalobkyně zato, že žalovaný práce provedl v jakémkoliv směru nesprávně, tedy že jím provedené dílo mělo vady, měla postupovat v souladu se zákonem, zejména v souladu s ustanoveními o právech objednatele z vadného plnění, o kterých u smlouvy o dílo podle § 2615 odst. 2 o. z. platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Žalobkyně tak měla vady řádně uplatnit, tedy je žalovanému především oznámit. Žalobkyně však k dotazu soudu sdělila, že žádné vady žalovanému nevytýkala. Jako právní jednání, kterým žalobkyně žalovanému vady díla poprvé oznámila, lze podle jeho obsahu jako vytčení vad posoudit předžalobní výzvu ze dne 4. 11. 2020, odeslanou žalovanému doporučeně dne 11. 11. 2020. Vady jsou sice popsány velmi obecně a vágně, nicméně alespoň stručným způsobem je žalobkyně ve výzvě uvedla. Ve výzvě žalobkyně současně uplatnila vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 41.745 Kč, a to v souvislosti s uvedenými vadami díla, které měl žalovaný způsobit. Podle § 2106 odst. 2 o. z. měla žalobkyně žalovanému sdělit, jaké právo si zvolí, a to buďto při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady, přičemž provedenou volbu již nemůže bez souhlasu žalovaného měnit. Žalobkyně však jiný nárok než nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 41.745 Kč neuplatnila. V § 2106 odst. 1 o. z. jsou pak upraveny nároky z vadného plnění, které mohla žalobkyně uplatnit při podstatném porušení smlouvy žalovaným (odstranění vady, přiměřená sleva z ceny díla, odstoupení od smlouvy), § 2107 odst. 1 o. z. pak vypočítává nároky z vadného plnění, které žalobkyně mohla uplatnit při nepodstatném porušení smlouvy (odstranění vady, přiměřená sleva z kupní ceny). Žalobkyně však zcela v rozporu s těmito zákonnými ustanoveními uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši celého plnění přijatého žalovaným v souvislosti se smlouvou o dílo, a to aniž by předtím od smlouvy odstoupila. Naopak bylo v řízení prokázáno a účastníky shodně tvrzeno, že smlouva byla ukončena dohodou účastníků dne 25. 7. 2019 Smlouva tedy po uvedené období od července 2018 do 25. 7. 2019 trvala a je právním důvodem peněžitého plnění ze strany žalobkyně žalovanému. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného pak s ohledem na jeho vymezení dle § 2991 o. z. žalobkyni přiznat nelze. Kromě shora uvedeného nelze odhlédnout od skutečnosti, že smlouva byla účastníky dohodou ukončena ke dni 25. 7. 2019, žalobkyně se dle svého tvrzení dozvěděla o tom, že účetnictví není vedeno řádně ve chvíli, kdy jí paní [příjmení] vypověděla plnou moc k podání daňového přiznání a žalobkyně byla na špatné vedení účetnictví upozorněna paní [příjmení] a panem [příjmení], tedy již dne 1. 7. 2019. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] datovaného dnem 20. 8. 2019 se pak žalobkyně nepochybně dozvěděla o charakteru vad díla, přesto vady díla poprvé žalovanému oznámila až výzvou odeslanou dne 11. 11. 2020, tedy déle než 15 měsíců poté, co se o nich dozvěděla. Žalobkyně tak zcela jistě žalovanému neoznámila vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistila, soud však podle § 2618 o. z. nepřizná objednateli právo z vadného plnění, pokud zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně. Žalovaný sice námitku podle § 2618 o. z. přímo nevznesl, ale pokud by soud slova žalovaného uvedená prostřednictvím jeho právního zástupce při závěrečném návrhu, že„ je nutno žalobu zamítnout pro opožděnost týkající se uplatněných vad“, posoudil podle jejich obsahu jako námitku vznesenou podle § 2618 o. z., tak tím spíše je nutno žalobu ohledně částky 41.745 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítnout, neboť soud v takovém případě žalobkyni právo z vadného plnění nemůže přiznat.

30. Pro shora uvedený závěr soudu je zcela nerozhodné, zda v den sjednání smlouvy o dílo již žalovaný měl příslušné živnostenské oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, nebo jej získal až později.

31. S odkazem na § 1925 o. z. pak nelze žalobkyni přiznat ani nárok na náhradu škody, kterou po žalovaném požadovala ve výši 63.000 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedenou částku uhradila společnosti [právnická osoba] za rekonstrukci účetnictví, neboť čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Odborná literatura v komentáři k § 1925 o. z. nadto výslovně uvádí, že„ … nelze vadu odstranit samostatně a následně uplatňovat úhradu jejích nákladů skrze náhradu škody. Ani nelze požadovat peněžní náhradu škody namísto slevy z ceny. Je třeba vždy využít právě stanovený postup pro následky vadného plnění. To má význam zejména z hlediska dodržení lhůt, které jsou v případě práv z vadného plnění zpravidla kratší.” (viz Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 917 - 919: J. Šilhán).

32. Nad rámec shora uvedeného nelze než přisvědčit žalovanému, že je přinejmenším nelogické, že žalobkyně ve vztahu k žalovanému uplatňuje nárok ve výši celého přijatého plnění, které mu v rámci smlouvy o dílo poskytla, a také celou částku, kterou zaplatila třetí osobě za účetní práce, znamenalo by to totiž, že žalovaný by uhradil žalobkyni veškeré náklady na vedení jejího účetnictví za předmětné období a žalobkyně by tak na něj nevynaložila žádný svůj náklad. I příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení požadovala žalobkyně v rozporu s hmotným právem, tedy ode dne následujícího po splatnosti původních faktur, na základě kterých sama žalovanému nebo třetí osobě plnila, nikoliv ode dne následujícího po lhůtě splatnosti uvedené v předžalobní výzvě, ve které žalované nároky vůči žalovanému uplatnila.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení celkem v částce 47.432 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 104.745 Kč sestávající z částky 5.300 Kč za každý ze tří úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 31. 5. 2021 a písemné vyjádření ve věci samé ze dne 3. 1. 2022) a z částky 10.600 Kč za účast při každém ze dvou jednání soudu uskutečněných dne 8. 11. 2021 a 28. 2. 2022, když obě jednání trvala déle než 2 hodiny, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. celkem 2.100 Kč, dle § 13 odst. 4 a. t., a DPH ve výši 8.232 Kč. Za písemná podání ze dne 5. 11. 2021 a 22. 12. 2021 soud náklady řízení žalovanému nepřiznal, neboť se nejednalo o podání ve věci samé.

34. Ve smyslu § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.